o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. září 2024, č. j. 64 C 80/2018-331, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. prosince 2024, č. j. 64 C 80/2018-381,
JUDr. Jitka Denemarková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 30. 4. 2025
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Patricie Adamičkové a Mgr. Andrey Grycové ve věci
žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce]
bytem [Adresa žalobce]
zastoupený advokátkou [Jméno advokátky]
sídlem [Adresa advokátky]
proti
žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované]
sídlem [Adresa žalované]
o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. září 2024, č. j. 64 C 80/2018-331, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. prosince 2024, č. j. 64 C 80/2018-381,
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I o věci samé a ve výroku III o nákladech státu potvrzuje; ve výroku II o nákladech řízení mezi účastníky se mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 18 200 Kč, jinak se i v tomto výroku rozsudek soudu I. stupně potvrzuje.
II. Usnesení soudu I. stupně se potvrzuje.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Rozsudkem ze dne 19. 9. 2024 soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 16. 6. 2018 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 68 425 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a uložil žalobci povinnost nahradit České republice státem vynaložené náklady řízení ve výši, která bude uvedena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 (výrok III).
2. Usnesením ze dne 20. 12. 2024 soud prvního stupně přiznal znalci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], za podaný znalecký posudek při jednání soudu dne 12. 9. 2024 znalečné v celkové výši 10 778,74 Kč, když tato částka se skládá z odměny ve výši 9 900 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 578,74 Kč (cestovné) a 300 Kč (ztráta času).
3. Soud prvního stupně rozhodl rozsudkem o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované pojistného plnění v souvislosti s pojistnou událostí ze dne [datum], kdy v důsledku povětrnostních podmínek – silného deště a následnému úderu blesku došlo k poškození betonové konstrukce rybníka na pozemku parc. č. [číslo] na adrese [adresa]. Žalobce uplatnil nárok na pojistné plnění u žalované, ta ale plnit odmítla.
4. Žalovaná nepovažovala žalobu za důvodnou. Nahlášenou škodní událost eviduje od 25. 7. 2016, provedenými prohlídkami bylo vyloučeno, že by ke škodě došlo v důsledku přímého úderu blesku. Podle žalované došlo k události vlivem nedodržení správných technologických postupů při provádění stavby, jednalo se o černou stavbu, a v takovém případě v souladu s pojistnými podmínkami nevzniká právo na pojistné plnění.
5. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami, znaleckými posudky znalců [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], a výslechy těchto znalců, dále revizním znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], ústně podaným znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] a konfrontací znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud prvního stupně učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva týkající se škodového pojištění základních živlů, mimo jiné přímý úder blesku; pojištěnými objekty byly betonové nádrže o velikosti 14x16m a 22x26m v katastrálním území [adresa], parc. č. [číslo]. Dne [datum] byla zaznamenána v dané oblasti bouřková činnost. Dne 25. 7. 2016 žalobce nahlásil pojistnou událost a žádal o poskytnutí pojistného plnění. Byla poškozena menší betonová nádrž – došlo ke zřícení jedné ze stěn nádrže a popraskání další stěny v několika místech. Žalovaná odmítla poskytnout pojistné plnění. Následně probíhala opakovaná korespondence mezi žalovanou a žalobcem týkající se zamítnutí pojistného plnění. Po stavebnětechnické stránce byla stavba zcela v pořádku, odpovídala i příslušné projektové dokumentaci. Pokud by zasáhl blesk, pak by v okolí takového zásahu byly viditelně znatelné stopy. [funkce] žalované, ani znalci jednoznačné stopy po zásahu blesku nedohledali. Pokud nelze uvažovat o zásahu blesku, nelze ani uvažovat o možné explozi vodní páry. Na uvedenou stopu po blesku nelze usoudit ani z načernalé části traverzy (nosníku), když by se na ní nacházela určitá napálenina, příp. jiná taková stopa, ta se tam ale nenacházela.
6. Na zjištěný skutkový stav soud prvního stupně aplikoval ust. § 2758 odst. 1 a ust. § 2774 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přičemž dospěl k závěru o nedůvodnosti podané žaloby. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva dne 3. 7. 2016, pojištěnými objekty byly dvě betonové nádrže v k. ú. [adresa], pojistné nebezpečí se vztahovalo na základní živly, kterými jsou mimo jiné úder blesku, výbuch, sesouvání půdy. Dne 25. 7. 2016 žalobce nahlásil pojistnou událost, poškození jedné z betonových nádrží, avšak provedeným dokazováním bylo vyloučeno, že by došlo k úderu blesku, rovněž bylo vyloučeno, že by k popraskání betonové konstrukce došlo vlivem sesuvu půdy. Pokud znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dovozoval výbuch vodní páry, k tomu by bylo potřeba, aby došlo k úderu blesku, což ale bylo vyloučeno. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že nebyly naplněny podmínky pro poskytnutí pojistného plnění, tedy že by došlo k nahodilé události kryté pojištěním. Žalobu proto zamítl.
7. Procesně úspěšné žalované přisoudil podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení ve výši 68 425 Kč. Tato částka zahrnuje paušální náhradu nezastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dvanáct úkonů po 300 Kč, tj. 3 600 Kč a náhradu nákladů důkazu za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 14 600 Kč a znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 50 225 Kč. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů za vyjádření žalované k mimosoudnímu řešení a náklad ve výši 29 000 Kč za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] z roku 2023, když znalec [tituly před jménem] [jméno FO] obhájil závěry svého revizního posudku i ve vztahu k námitkám [tituly před jménem] [jméno FO].
8. O nákladech státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že povinnost k náhradě znalečného uložil žalobci. Protože nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], o konkrétní výši nákladů státu soud rozhodne samostatným usnesením.
9. Proti rozsudku podal přípustné a včasné odvolání žalobce. Namítal, že soud prvního stupně zcela nesprávně vyhodnotil jednotlivé znalecké posudky a vyjádření znalců. Podle žalobce je zásadním revizní znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který svůj posudek obhájil nejen v rámci výslechu při jednání dne [datum], ale i v rámci konfrontace při jednání dne [datum]. Protože posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] je revizním posudkem, tedy jakýmsi super posudkem, je podle žalobce nelogické, pokud si následně žalovaná nechala vyhotovit oponentní posudek znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], jehož posudek byl revizi podroben, a následně i posudek znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], který ale místo viděl až po sedmi letech. Žalobce vytýká soudu prvního stupně, že nepostupoval podle § 127 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má dojít k vypracování revizního posudku až po slyšení znalce, který má vysvětlit pochybnosti o správnosti svého posudku. V daném případě časová posloupnost nenastala, protože posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] byl vyhotoven pouze na základě jednostranného zadání žalované dříve, než byl slyšen znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce je proto názoru, že k posudku [tituly před jménem] [jméno FO] nelze vůbec přihlížet. Jediným relevantním posudkem je podle žalobce posudek [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž na základě jeho závěrů je zřejmé, že žalobce unesl důkazní břemeno a žalobě mělo být vyhověno. Žalobce nesouhlasil rovněž s výší náhrady nákladů přiznané žalované, konkrétně za znalecké posudky. Žalovaná nedoložila, že by náklady na znalecké posudky vskutku vynaložila, takové listiny nebyly provedeny k důkazu a žalobce se nemohl k výši nákladů vyjádřit. Náklady na posudek [tituly před jménem] [jméno FO] jsou poměrně vysoké a s ohledem na předmět řízení se jeví neekonomické. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a přizná žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, eventuálně aby rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
10. Podle žalované jsou odvolací námitky žalobce zcela bezpředmětné a nejsou způsobilé zvrátit napadený rozsudek. V ust. § 127 o. s. ř. zákon nestanoví žádnou závaznou posloupnost kroků, jak má soud postupovat při zadání, resp. realizaci znaleckého zkoumání. Závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] nebyly správné v oblasti jeho odbornosti, tj. v oboru stavebnictví a zjevně nesmyslné byly v oboru, v němž ani nemá relevantní odborné znalosti, tj. ochrana před bleskem a přepětím. Jeho závěry byly vyvráceny [tituly před jménem] [jméno FO], kvalifikovaným znalcem z oboru elektrotechnika/energetika, odvětví elektrotechnika/energetika, specializace ochrana před bleskem a přepětím. Pro posouzení věci je relevantní ust. § 2758 odst. 1 o. z. a smluvní ujednání v pojistné smlouvě, jejíž součástí jsou také Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů a Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb. Jelikož bylo vyloučeno, že k žalobcem tvrzené škodě došlo v důsledku přímého úderu blesku, tedy sjednaným pojistným nebezpečím, a sjednané pojištění nekryje škody na předmětu pojištění způsobené jakoukoliv nahodilou událostí, ale pouze takovou událostí, která je vyvolaná sjednaným pojistným nebezpečím, nemá žalovaná povinnost poskytnout žalobci pojistné plnění. Za bezpředmětné považovala žalovaná i námitky ve vztahu k nákladům řízení. Žalovaná vynaložila celkem 97 725 Kč za řízení před soudem prvního stupně, když nechala vypracovat tři znalecké posudky – [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] v roce 2020 a v roce 2023, za které znalcům znalečné uhradila. Rovněž má nárok na paušální náhradu nákladů ve výši 3 900 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud potvrdil výroky I a III napadeného rozsudku a změnil výrok II tak, že žalované přizná na náhradě nákladů řízení částku 97 725 Kč a přizná jí i náhradu nákladů odvolacího řízení.
11. Žalobce se odvolal také proti usnesení soudu prvního stupně o přiznání znalečného. Namítal, že odměna znalce je neadekvátní a nepřiměřeně vysoká. Přípravu znalce v rozsahu 9 hodin považuje za nepřiměřenou v situaci, kdy samotné jednání a výslech znalce včetně konfrontace trvalo 2 hodiny. Přípravu si znalec vyúčtoval již ve znalečném za znalecký posudek, a proto není nutné další přípravu na jednání hodnotit v tomto rozsahu. Na jednání obdobného charakteru znalci obecně účtují 1-2 hodiny přípravy. Podle žalobce dochází ke zcela nadbytečnému účtování odměny znalce. Žalobce navrhl, aby odvolací soud přezkoumal výši odměny znalce a poté změnil napadené usnesení tak, aby znalci byla přiznána adekvátní odměna za vypracování znaleckého posudku.
12. Žalovaná se vyjádřila k odvolání tak, že účtovaný rozsah odměny je adekvátní, přičemž přípravu na jednání nelze ztotožňovat s přípravou v rámci vypracování písemného znaleckého posudku.
13. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], se vyjádřil k odvolání žalobce tak, že s jeho argumenty nesouhlasí. Vzhledem k tomu, že při soudním jednání podával soudu ústní vyjádření k posudku a následné konfrontaci znalců, musel zpracovat doplňující materiál k posudku. Nadto provedl místní šetření, které bylo nezbytné pro vypracování relevantního materiálu. Materiál rovněž konzultoval s dalšími předními odborníky v oboru ochrany před bleskem. Navrhl, aby odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
14. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání jak rozsudek soudu prvního stupně ze dne 19. 9. 2024, tak i jeho usnesení ze dne 20. 12. 2024, jakož i řízení, která jejich vydání předcházela, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a shledal, že odvolání žalobce nejsou opodstatněná.
15. Soud prvního stupně si opatřil pro své rozhodnutí dostatečný skutkový podklad, při dokazování postupoval v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, žádného procesního pochybení se nedopustil, a to ani při dokazování znaleckými posudky, jejichž podání bylo ve věci nezbytné s ohledem na skutečnost, že posouzení věci záviselo na odborné otázce.
16. Podle § 127 odst. 1 o. s. ř., závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce. Podle § 127 odst. 2 o. s. ř., je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem.
17. Ve věci bylo podáno postupně několik znaleckých posudků, přičemž soud prvního stupně postupoval zcela v souladu s ust. § 127 odst. 2 o. s. ř. Poté, co žalobce předložil soudu znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 23. 9. 2020 (znalce z oboru projektování, specializace elektro) a žalovaná znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 11. 2. 2020 (znalce z oboru stavebnictví, odvětví různá, specializace konstrukce a zatížení staveb), soud znalce vyslechl a teprve poté ustanovil ve věci revizního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (obor stavebnictví, odvětví stavby vodní). Poté, co znalec [tituly před jménem] [jméno FO] podal znalecký posudek, soud znalce vyslechl při jednání dne 1. 8. 2024. S ohledem na skutečnost, že dne [datum] žalovaná předložila soudu znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který rozporoval závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], soud prvního stupně postupoval správně, pokud znalce [tituly před jménem] [jméno FO] vyslechl a poté provedl konfrontaci mezi znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] za účelem objasnění sporné otázky, zda škodní událost byla či nebyla způsobena pojistným nebezpečím. Oba znalci se shodli na tom, že nedošlo k přímému úderu do betonové části nádrže a znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který je znalcem z oboru elektrotechnika, energetika, odvětví hromosvody, specializace ochrana před bleskem a přepětím, pak přesvědčivě vyvrátil úvahu znalce [tituly před jménem] [jméno FO], že mohlo dojít k úderu blesku do obsypu za betonovou zdí a následné explozi vodní páry, která způsobila popraskání nádrže. Námitka žalobce, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] fakticky neviděl místo samé, je jednak mylná, protože znalec se sám jel na dané místo podívat, jednak nepřiléhává s ohledem na sdělení znalce [tituly před jménem] [jméno FO], že po letech je těžké hledat na místě důkazy o zásahu blesku do věci. Pro posouzení věci je podstatné, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] měl k dispozici fotografie, které byly pořízeny mobilním technikem žalované v rámci šetření škodní události dne 27. 7. 2016 a 3. 8. 2016 na místě samém, a tyto jsou pro podání znaleckého posudku zcela postačující.
18. Odvolací soud nemůže přisvědčit žalobci, že soud neměl přihlížet k posudku [tituly před jménem] [jméno FO], ale měl vycházet z revizního znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (jehož závěry jsou pro žalobce příznivé). Znalecký posudek, i revizní, je totiž jen jedním z důkazů, přičemž soud je povinen hodnotit všechny důkazy podle zásady volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.). Soud prvního stupně takto postupoval a na základě správně zjištěného skutkového stavu věci učinil správný právní závěr, že nebyly splněny podmínky pro poskytnutí pojistného plnění, jelikož v řízení bylo vyloučeno, že ke vzniku škody na nádrži došlo následkem sjednaného pojistného nebezpečí.
19. Z výše uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek ve výroku I o věci samé podle § 219 o. s. ř., jelikož je věcně správný. Odvolací soud potvrdil jako správný i výrok III o nákladech státu, neboť soud prvního stupně rozhodl v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. V situaci, kdy nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném, nebylo možné rozhodnout o výši náhrady, správně tak soud prvního stupně rozhodl, že výše bude uvedena v samostatném usnesení, přičemž lhůta k plnění v obecné délce tří dnů počne běžet od právní moci takového samostatného usnesení.
20. Pokud jde o náklady řízení mezi účastníky, o nichž soud prvního stupně rozhodl výrokem II rozsudku, pak soud prvního stupně správně postupoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal žalované náhradu nákladů řízení v souladu s jejím procesním úspěchem ve věci. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že žalovaná má nárok na paušální náhradu nákladů za dvanáct úkonů podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., rovněž lze za účelně vynaložený náklad považovat náklady na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 12. 2. 2020, byť jeho závěry byly následně vyvráceny znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Odvolací soud rovněž pokládá za správný názor soudu prvního stupně, že náklady vynaložené na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 20. 11. 2023 nebyly vynaloženy účelně. Oproti soudu prvního stupně však odvolací soud nepovažuje za účelné ani náklady vynaložené na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 6. 4. 2024. Tento písemný znalecký posudek nechala vypracovat žalovaná, nebyl tedy podán na žádost soudu, soud prvního stupně jej ani neprovedl k důkazu, ale vycházel z ústně podaného posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který podal při jednání soudu dne 12. 9. 2024. Podle odvolacího soudu nebylo nutné, aby k vyvrácení některých závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO] nechala žalovaná vypracovat písemný znalecký posudek, zcela postačující by bylo, pokud by žalovaná navrhla výslech tohoto znalce. Odvolací soud proto shledal, že je na místě ponížit přisouzenou náhradu nákladů řízení o 50 225 Kč, které žalovaná vynaložila právě na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Z uvedených důvodů odvolací soud změnil nákladový výrok II rozsudku podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 18 200 Kč (3 600 Kč jako paušální náhrada nákladů řízení nezastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a 14 600 Kč vynaložených za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 12. 2. 2020, které žalovaná uhradila dne 17. 2. 2020). Co do základu a lhůty k plnění byl nákladový výrok II napadeného rozsudku potvrzen podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.
21. Pokud jde o odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně o znalečném, které bylo přiznáno znalci [tituly před jménem] [jméno FO] za účast na jednání soudu dne [datum] ve výši 10 778,74 Kč, pak odvolací soud shledal, že soudem přiznaná odměna za 9 hodin po 1 000 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném) odpovídá množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k vykonání znalecké činnosti. Nelze přehlédnout, že znalec se na jednání soudu pečlivě připravil, jeho příprava spočívala v přípravě podkladů, včetně simulací, na nichž soudu a účastníkům prezentoval své závěry. Přípravu na jednání soudu, kde měl znalec podat znalecký posudek a měl být konfrontován s jiným znalcem, nelze směšovat s přípravou k podání písemného znaleckého posudku. Doložená příprava ze strany znalce v rozsahu 9 hodin je rovněž proporcionální k odměně přiznané [tituly před jménem] [jméno FO] za přípravu na jednání dne 12. 9. 2024 v rozsahu 5 hodin, který žádnou simulaci ani podklady na jednání nepřipravil. Přísluší se doplnit, že znalci právem náleží i doložená náhrada cestovného k jednání soudu a zpět ve výši 578,74 Kč a náhradu za ztrátu času ve výši 300 Kč podle § 10 odst. 1 písm. a), b), § 15 odst. 2 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném. Odvolací soud proto potvrdil napadené usnesení podle § 219 o. s. ř., jelikož je věcně správné.
22. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhrada byla přiznána v odvolacím řízení procesně úspěšné žalované. Žalovaná učinila čtyři úkony – vyjádření k odvolání žalobce, které směřovalo proti rozsudku, vyjádření k odvolání žalobce, které směřovalo proti usnesení, příprava na jednání odvolacího soudu a účast na jednání odvolacího soudu, za které náleží paušální náhrada podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. celkem ve výši 1 200 Kč (4 x 300). Ke splnění povinnosti byla žalobci stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.