o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
JUDr. Jitka Denemarková · Rozhodnutí ze dne 11. 5. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Patricie Adamičkové a Mgr. Daniely Večerkové ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]
sídlem [adresa]
zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
sídlem [adresa]
zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé I. potvrzuje.
II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o nákladech řízení III. mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí [částka], jinak se v tomto výroku potvrzuje.
III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o nákladech státu IV. mění jen tak, že výše náhrady nákladů státu činí [částka], jinak se v tomto výroku potvrzuje.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].
V. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku z žaloby [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.
1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum] uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Dále soud I. stupně rozhodl, že žaloba se co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od 11. 10. 217 do zaplacení zamítá (výrok II.), žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.) a žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 6 částku [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.).
2. Žalobkyně jakožto kupující se domáhala na žalované /prodávající/ částky [částka] z titulu nároku na přiměřenou slevu z kupní ceny ve výši 50 % /s odkazem na ust. § 2096 a násl. o. z., kdy žalovaná na základě objednávky [číslo] ze dne [datum] dodala žalobkyni 55 ks papírových podlahových stojanů s kapsou na boku na letáky, opatřenou logem žalobkyně, které neodpovídaly co do kvality a provedení předem dodanému vzorku. [anonymizováno] ze dne [datum] žalobkyně reklamovala u žalované dodané zboží, neboť bylo zjištěno, že neodpovídá vzorku, podle kterého bylo objednáno. [anonymizováno] ze dne [datum] reagovala žalovaná s tím, že dodaný vzorek byl nesériově ručně vyráběný prototyp stojanu a odmítla reklamaci žalobkyně uznat. Dne [datum] žalobkyně písemně uplatnila svá práva z odpovědnosti za vady a vyzvala žalovanou k přiměřené slevě z kupní ceny, když ze znaleckého posudku vypracovaného z pověření žalobkyně znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že dodaný vzorek /prototyp, za který zaplatila žalobkyně [částka] měl kvalitativně jiné parametry než následně dodané vzorky /55 kusů/, prototyp byl zhotoven z jiného materiálu, měl jinou soklovou základnu i provedení, zatímco následně dodané stojany na reklamní materiály neměly potřebnou stabilitu, byla v nich nekvalitně zasazená pole do korpusu, nekvalitně byly podlepeny hrany a převisy. Žalovaný se přitom zavázal, že dle vyrobeného vzorku dodá v uvedené kvalitě 55 ks stojanů, toto však nesplnil.
3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že z objednávky [číslo] není možné dovodit žádnou dohodu o konkrétní podobě stojanu, neboť specifikace vzorku v objednávce je dle názoru žalované neurčitá, a namítla, že dodané stojany přesně odpovídají nákresu, jenž zaslal zástupce žalobkyně při vyřizování objednávky emailem ze dne [datum]. Žalovaná uvedla, že dodané stojany splňují veškeré požadavky žalobkyně, co se týká rozměru a podoby samotného stojanu, a jí uplatňované vady nemají vliv na funkčnost, např. stabilitu a sjednané vlastnosti stojanu, např. nosnost. Reklamaci uplatněnou žalobkyní pokládá žalovaná za neoprávněnou a opožděnou, když nebyla vytknuta žalované bez zbytečného odkladu a jedná se o vadu zjevnou.
4. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování zjistil, že v období od [datum] až do [datum] došlo na základě emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smlouvy, jejímž předmětem bylo dodání 55 ks stojanů, a to podle vzorku, jenž žalovaná pro žalobkyni za částku [částka] bez DPH vyrobila. V emailu ze dne [datum] se žalovaná zavázala, že vzorek bude„ odpovídat stojanům, které si pak žalobkyně objedná a může jej použít“ („ vyrobíme pro vás vzorek stojanu, který bude bílý a s natištěnými logy tak, jak si přejete. [příjmení] tedy odpovídat těm stojanům, které si pak objednáte a můžete ho hned někde použít.“). Na základě tohoto emailu žalobkyně nabídku přijala emailem ze dne [datum] v 11,55 hodin. [příjmení] stojanu byla dohodnuta v objednávce [číslo] ze dne [datum]. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobkyně 55 ks papírových podlahových stojanů od žalované převzala (dodací list ze dne [datum]) a že celková cena za dodané stojany činila [částka]. Právní zástupce žalobkyně vůči žalované uplatnil dne [datum] nárok na slevu ve výši 50 % z kupní ceny z důvodů kvalitativních rozdílů mezi vyrobeným vzorkem a dodanými 55 ks stojanů. Ze znaleckého posudku zpracovaného Mgr. [jméno] [příjmení], soudem ustanoveným znalcem v oboru ekonomika, spotřební elektronika, kancelářská technika, nábytek, vybavení a zařízení domácnosti, jenž znalecky zkoumal jak vzorek vyrobený žalovanou, tak i jeden z dodaných stojanů, vyplývá, že vzorek stojanu má jiné kvalitativní parametry, než dalších 55 kusů stojanů následně žalovanou dodaných, kdy je rozdílný použitý materiál; základní rozdíl je v základnovém fundamentu (vždy v neprospěch stojanu následně vyrobeného), dále je rozdílná kvalita zpracování, stojany jsou nestabilní, technicky i designově méně kvalitní než prototyp. Jako obvyklou cenu dodaných 55 kusů stojanů soudem ustanovený znalec určil částku [částka]. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku ze dne [datum], zpracovávaném pro žalobkyni, dospěl ke shodným závěrům jako znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] a nadto uvedl, že dodané stojany nejsou stabilní v praxi, při manipulaci s letáky, které by do nich byly uloženy, a to do té míry, že se nedá zabránit převrácení stojanů.
5. Soud I. stupně posoudil nárok žalobkyně podle §§ 2 095, 2 096, 2 099, 2 112 odst. 1 a 2 106 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Dovodil, že nárok žalobkyně na přiměřenou slevu z kupní ceny kvůli zjištěným vadám dodaných stojanů, které neodpovídaly vzorku dodanému před objednávku z [datum], je důvodný. Vzhledem k tomu, že jde o takové porušení kupní smlouvy ze strany žalované, o němž žalovaná v době dodání objednaného zboží musela vědět, není důvodné se zabývat její námitkou prodlení při oznámení vady ze strany žalobkyně. Znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že obvyklá cena dodaných 55 kusů stojanů ve zjištěné kvalitě a zpracování a designu, činí [částka] a v této částce soud I. stupni žalobkyni nárok na přiměřenou slevu z kupní ceny přiznal, rovněž pokládal za dostatečnou kvalifikaci soudem pověřeného znalce [příjmení] [jméno], který přesvědčivě uvedl své argumenty.
6. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla nárok na plnou náhradu nákladů, neboť byla neúspěšná pouze v nepatrné výši. Náklady tvořily odměnu advokáta ve výši [částka] za úkon právní služby a náhradu hotových výdajů advokáta ve výši [částka] za úkon právní služby. V řízení právní zástupce žalobkyně učinil celkem 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby, replika, účast na jednání 2x). Dále byl součástí zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], cestovné ve výši [částka] a náhrada za ztrátu času (20 x 0,5 hodiny). Celková výše činila [částka]. Výrok IV. byl odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát platil znalečné ve výši [částka] za znalecký posudek a částku [částka] za výslech znalce před soudem.
7. Žalovaná podala proti rozsudku včasné a přípustné odvolání z důvodu neúplného zjištění skutkového stavu a nesprávného právního posouzení. Žalovaná napadla výroky I., III. a IV. napadeného rozsudku a uvedla, že se neztotožňuje s rozhodnutím soudu I. stupně, ve kterém shledal pohledávku žalobkyně (slevu z kupní ceny) oprávněnou. Žalovaná sporovala závěry obou znaleckých posudků, jak znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení], tak i znaleckého posudku PhDr. [jméno] [příjmení] a uvedla, že dodaný„ vzor“ byl vypracován toliko ručně, na základě zaslaných kritérií žalobkyně a měl sloužit coby orientační podoba následně dodaných kartonových stojanů, nikoliv jako vzor podle § 2 096 o z. Dodané kartonové stojany naplňovaly veškerá kritéria, jež jsou v rámci užívání potřebná a očekávatelná, použité technologie při výrobě dodaných stojanů jsou používány standardně v rámci jejich výroby a souvisejícího technologického postupu, v rámci svého podnikání v oboru se žalovaná nikdy nesetkala s nedostatečností takového postupu, neboť kartonové stojany ve stejné kvalitě dodává svým klientům již po signifikantní dobu a nikdy se s podobným vytknutím co do jejich stability a uživatelského komfortu nesetkala. Ve věci nekvalitního podlepování převislých hran a nekvalitního provedení veškerých spojovacích prací žalovaná sdělila, že použité technologie při výrobě dodaných stojanů jsou používány standardně v rámci jejich výroby a souvisejícího technologického postupu. Soklový fundament u dodaných kartonových stojanů naplňuje kritéria, jež jsou potřebná pro jeho účelové užití a uživatelský komfort, neprovedení soklového fundamentu ve zdvojené síle proto žalovaná neshledává zásadní vadou co do kvality, stabilnosti a obchodního využití dodaných stojanů. Ke znaleckému posudku Mgr. [jméno] [příjmení] žalovaná namítla, že posudek byl vyhotoven až v červenci roku 2020, kdy místní šetření bylo provedeno [datum], tj. více jak 2,5 roku po dodání předmětných stojanů. Z pořízené fotografické dokumentace bez dalšího vyplývá, že stojan srovnávaný se vzorem byl značně opotřebený (dané je vidět na fotografiích na straně 5 a straně 7 znaleckého posudku zpracovávaného Mgr. [příjmení]), přičemž žalovaná nemůže nespatřovat účelnost poskytnutí srovnávacího materiálu na straně žalobkyně, když srovnávaný stojan byl evidentně užíván anebo přinejmenším skladován v nepříznivých podmínkách, jež byly schopny zapříčinit žalobkyní tvrzenou nekvalitu provedení a nestabilnost stojanu. Jelikož tyto okolnosti znalec nevzal vůbec v potaz, činí to jeho znalecký posudek a závěry z něj vyplývající neobjektivní a nepřezkoumatelné. Soud I. stupně se vůbec nevypořádal s námitkami žalovaného ohledně odbornosti Mgr. [jméno] [příjmení], jenž nedisponuje potřebnými znalostmi a erudicí z oboru polygrafie a tiskařství tak, aby byl schopen učinit závěry o technické způsobilosti zkoumaných 55 ks kartonových stojanů. Znalec [příjmení] [příjmení] se zaměřuje především na realitní činnost a oceňování nemovitých věcí či věcí movitých, avšak atypicky rozdílných od předmětu daného zkoumání. Pro daný obor zkoumání je potřeba disponovat znalostmi a akreditací z oboru polygrafie a tiskařství, kdy tyto odbornosti na straně Mgr. [příjmení] zcela absentují. Tento znalec není oprávněn hodnotit stav žalovanou dodaných stojanů, jakož i jejich funkčnost či snad následnou a žalobkyní upotřebenou obchodní využitelnost. Dále žalovaná nesouhlasila s odhadní, resp. znalcem stanovenou obvyklou cenou uvedených stojanů, kdy tato zcela postrádá rozbor srovnávacích vzorků jiných obdobných výrobků, ze kterých by měla být stanovena výše ceny odpovídající místním a časovým podmínkám. Znalec ve svém posudku zcela rezignuje na popis přesného způsobu výpočtu, kdy vzorec, jenž pro výpočet používá je zcela neexistentní (nepoužitelný) pro výpočet kartonáže – polygrafických výrobků a ocenění zkoumaných 55 ks stojanů. Znalecké zkoumání Mgr. [příjmení] je zcela neprůkazné a zcela nepoužitelné. Proto žalovaná navrhovala ustanovení nového znalce z oboru tiskařství Dipl. Ing. [obec], kteréžto žádosti však nebylo soudem I. stupně vyhověno. V rámci reklamací a následně nároku na slevu z kupní ceny ve výši 50 % uplatněného žalobkyní dne [datum] žalobkyně žalované sdělila, že do tohoto data použila celkem 42 kusů dodaných stojanů, neboť bylo výslovně uvedeno, že žalobkyně 13 stojanů ke dni [datum] nepoužila. Žalovaná má tak za prokázané, že jí dodané stojany byly žalobkyní použity a sloužily tak svému účelu a až poté začala žalovaná zcela účelově namítat jejich nestabilitu, což předestírá i otázku zjevného zneužití práva, jak jej upravuje § 8 o. z. V samotné objednávce nikde není žalobkyní specifikovaný požadavek na konkrétní nosnost kartonových stojanů, což by bylo možné považovat za základní specifikum tohoto výrobku. Pakliže následně toto žalobkyně reklamovala, pokládá žalovaná takové jednání za ryze účelové, když zřejmě došlo ze strany žalobkyně k nevhodnému skladování či přetížení stojanů při použití. Soud I. stupně se měl v rámci vyšetřovací zásady zabývat zejména tím, zda stojany byly upotřebitelné a mohly sloužit svému obvyklému účelu, což soud I. stupně nikterak nereflektoval. Dle názoru žalované je částka uplatněné slevy značně nepřiměřená, a to s ohledem na údajné nedostatky kartonových stojanů tvrzené žalobkyní, jež nikterak neovlivňují plnění jejich primárních funkcí, a především s ohledem na skutečnost, že v době vytknutí vad byly dodané kartonové stojany již ze značné části 42 kusů z celkem 55 kusů dodaných stojanů žalobkyní upotřebeny ke svému účelu. Soud I. stupně se nedostatečně zabýval jednotlivými žalovanou předestřenými skutečnostmi a tím přispěl i k účelově nespravedlivému rozhodnutí (viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/03 a III. ÚS 127/96). Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v napadených výrocích zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.
8. Žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí potvrdit jako věcně správné. Uvedla, že o odbornosti soudem ustanoveného znalce [příjmení] [příjmení] nemá pochybnosti, pochybnosti o odbornosti a specializaci tohoto znalce neměl ani soud, když se závěry tohoto znalce shodují se závěry znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] /který zpracovával posudek pro žalobkyni/. Žalovaná měla námitky k osobě znalce [příjmení] [příjmení] vznést již po vydání usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byl tento znalec ustanoven. Není pravdou tvrzení žalované, že dodané kartonové stojany naplňovaly veškerá kritéria, jež jsou v rámci užívání potřebná a očekávatelná. Fakt, že žalobkyně u žalované stojany nereklamovala bezprostředně poté, co stojany byly uvedeny do provozu a začala se projevovat jejich nestabilita, nefunkčnost a nekvalitnost, což vyústilo v povinnost žalobkyně stojany stáhnout z prodejen, neboť nebyly schopny plnit svou elementární funkci, vypovídá o tom, že potřebná a očekávatelná kvalitativní kritéria uvedených stojanů nebyla dodržena. Žalobkyně si od žalované vyžádala a zaplatila vzorek stojanu právě proto, že kvalita stojanů byla pro ni klíčová a před uskutečněním objednávky většího množství stojanů se chtěla přesvědčit o jejich kvalitě a stabilitě. Žalobkyně očividně podniká v jiném oboru, než žalovaná, proto si zjevně ani nemohla být vědoma údajně běžné obchodní praxe, kterou žalovaná argumentuje. Orientační nosnost (resp. celá konstrukce) by měla vycházet z funkčního využití výrobku, který má sloužit jako stojan k umístění letáků a tištěných materiálů na místech určených k propagaci – veletrzích, prodejnách apod. Nosnost dodaných stojanů je dílčí vlastností zboží, která byla navíc rovněž specifikována právě odkazem na dodaný vzorek. Nosnost tak nemohla být v žádném případě horší než nosnost dodaného vzorku. Kromě jiného byla žalobkyně ubezpečena emailem prodávajícím, že budou vyrobeny stojany ve stejné kvalitě jako vzorek. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.
9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání co do výroku I. rozsudku soudu I. stupně není důvodné a odvolání co do výroku III. a IV. je zčásti opodstatněné.
10. Žalovaná ve svém odvolání v prvé řadě sporovala aplikaci dispozitivního ustanovení § 2 096 o. z., podle jehož věty první při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze. Z emailové komunikace účastníků řízení z období [datum] až [datum], kterou žalobkyně předložila k podané žalobě, vyplývá, že účastníci spolu komunikovali ohledně dodávky regálových stojanů. Žalobkyně u žalované nejdříve objednala zkušební vzorek stojanu, jehož cena činila [částka] bez DPH. Žalovaná v emailu ze dne [datum] uvedla:„ …Vyrobíme pro vás vzorek stojanu, který bude bílý a s natištěnými logy, tak jak si ho přejete. [příjmení] tedy odpovídat těm stojanům, které si pak objednáte a můžete ho hned někde použít. …“ Následně dne [datum] vystavila žalobkyně objednávku [číslo] v níž u žalované objednala (s tam specifikovanými podmínkami dodávky a cenou) 55 kusů papírových podlahových stojanů ([příjmení]) s kapsou na boku na letáky opatřenou logem žalobkyně; na této objednávce bylo nadto výslovně uvedeno:„ Vzor: podle vyrobeného vzoru a dodaného dle nákresu viz příloha mailu“. Byť tato objednávka byla jednostranným úkonem ze strany žalobkyně, z předchozí předkontraktační komunikace mezi žalobkyní a žalovanou vyplývá, že žalobkyně měla zájem pro účely své podnikatelské činnosti o stojany, které by odpovídaly určitým kvalitativním parametrům, a z tohoto důvodu si též před učiněním konkrétní objednávky na vlastní dodávku většího množství požadovaného zboží objednala vzorek stojanu, který jí měl být dodán, jak deklarovala žalovaná ve svém emailu ze dne [datum] v kvalitě, který bude odpovídat stojanům následně žalobkyní objednaných. Žalovaná tvrzení výslovně uvedené v objednávce žalobkyně ze dne [datum] („ Vzor: podle vyrobeného vzoru a dodaného dle nákresu viz příloha mailu“) nikterak následně nesporovala. Žalovaná začala poněkud nekonzistentně namítat, že vzorek stojanu objednaný žalobkyní byl pro účely samotné následné dodávky zboží (55 ks stojanů) irelevantní v průběhu uplatněné reklamace během [anonymizováno] [rok] a následně až v průběhu řízení před soudem I. stupně po koncentraci řízení podle § 118b o. s. ř. a tu samou námitku uplatňuje i v rámci odvolacího řízení. Z výše uvedených důvodů je na místě závěr, ke kterému dospěl rovněž soud I. stupně, a to, že jakost stojanů objednaných žalobkyní u žalované byla určena podle vzorku podle § 2 096 věta první o. z.
11. Dále bylo nutné zkoumat, zda se vzorek stojanu shoduje kvalitativně s následně dodanými 55 ks stojanů. V případě, že nikoli, šlo o vadné plnění (viz § 2099 odst. 1 věta první o. z.). Žalobkyně již ke své žalobě přiložila znalecký posudek [číslo] který za účelem posouzení kvality výrobku – reklamní stojan fy [právnická osoba], zpracoval ke dni [datum] PhDr. [příjmení], znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na nábytek, starožitný nábytek a věci movité. V tomto znaleckém posudku znalec [příjmení] [příjmení] dospěl k závěru, že vzorek stojanu není kvalitativně v použitém materiálu shodný s dalšími stojany dodanými žalovanou. Dodané stojany měly kvalitativně horší soklový fundus, který byl příčinou nestability stojanů, a vykazovaly ve srovnání se vzorkem další kvalitativní vady. Před koncentrací řízení podle § 118b o. s. ř. (č. l. 32) zástupce žalované navrhl k prokázání tvrzení, že vzorek dodaný žalobkyni je shodný s finálními výrobky, které byly žalobkyni dodány, zadání dalšího znaleckého posudku. Soud I. stupně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č j. [číslo jednací] ustanovil znalce [příjmení] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady, který měl mimo jiné posoudit, zda žalovanou dodaných 55 ks stojanů, na základě objednávky žalobkyně pod [číslo] ze dne [datum], je po kvalitativní a technické stránce shodných, s žalovanou dodaným, nesériovým, ručně vyráběným vzorkem stojanu. Ke dni [datum] byl vyhotoven druhý znalecký posudek (datum místního šetření: [datum], den, ke kterému bylo provedeno ocenění: [datum]), kdy znalec [příjmení] [příjmení] dospěl ke shodnému závěru ohledně kvality vzorku stojanů ve srovnání s následně dodanými stojany jako znalec [příjmení] [příjmení] v prvním znaleckém posudku. V bodu 2.1. Posouzení shodnosti na straně 13 znaleckého posudku Mgr. [příjmení] uvádí, že vzorek stojanu má jiné kvalitativní parametry než dodaných 55 ks stojanů, stojany nejsou shodné ani váhově, dodaný vzorek váží 7,4 kg, dodané stojany váží 6,5 kg; uvedené je na stranách 4 až 12 znaleckého posudku doprovázeno bohatou fotodokumentací, z níž je pouhým okem po odkrytí spodní části konstrukce patrné jiné kvalitativní vyhotovení vzorku a následně dodaného stojanu (z dodávky 55 ks).
12. Soud I. stupně měl k dispozici dva znalecké posudky, které se shodovaly v tom, že žalovanou dodaný vzorek je kvalitativně jiný než následně dodané stojany. Soud I. stupně se vypořádal i s námitkami žalované ohledně odbornosti zpracovatele druhého znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení]. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že soudem ustanovený znalec se zabýval především technickou stránkou stojanů, jak vyplývá i ze samotného znaleckého posudku, a k posouzení technické stránky posuzovaného zboží (stojanů) měl potřebnou kvalifikaci. Pokud žalovaná v rámci námitek ke znaleckému posudku Mgr. [příjmení] (viz č. l. 61) namítla jeho nekompetentnost v oboru polygrafie a zpochybňovala způsob výpočtu znalcem stanovenou obvyklou cenou uvedených stojanů, což činí i v rámci odvolacích námitek, je třeba uvést, že se k těmto námitkám vyjádřil jak znalec [příjmení] [příjmení], jak v samostatném písemném vyjádření (č. l. 76, 77), tak v rámci vyjádření před soudem I. stupně při jednání dne [datum] (č. l. 91, 92), kdy soudem ustanovený znalec na dotaz soudu, zda by mohlo mít vliv na znalecké posouzení to, že není kvalifikován v oboru polygrafie, znalec odpověděl, že polygrafie je výrobní obor, který zpracovává a tiskem rozmnožuje textové a obrazové předlohy a on jako znalec posuzoval technickou stránku stojanů, hlavně jejich stabilitu a to, zda byly ty stojany srovnatelné neb stejné s tím vzorkem, který byl dodán. Pokud šlo o časový odstup mezi vyhotovením druhého znaleckého posudku a dodávkou zboží (žalovaná uvádí 2,5 roku), to logicky vyplývá i z toho, že znalec byl soudem I. stupně ustanoven usnesením z [datum] (cca 2 roky po dodávce předmětných stojanů). Časový odstup mezi dodávkou zboží a vyhotovením znaleckého posudku (či šetřením znalcem ze dne [datum]) nemusí přitom nikterak výrazně zkreslovat závěry znaleckého posudku (a v tomto případě se tak podle názoru odvolacího soudu ani nestalo).
13. Na základě výše uvedeného odvolací soud uvádí, že soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a pořídil tak spolehlivý skutkový podklad pro právní posouzení nároku žalobkyně. V daném případě žalovaná dodala žalobkyni 55 ks vadných stojanů, které se kvalitativně rozcházely se vzorkem stojanu, který byl určující pro určení jakosti ve smyslu § 2 096 o. z. Jednalo se o vadu věci (viz § 2 099 odst. 1 věta první o. z.) a zároveň o podstatné porušení povinnosti ze strany žalované, neboť žalovaná již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (žalobkyně) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (viz § 2 002 věta druhá o. z.). V opačném případě by totiž žalovaná neujišťovala žalobkyni, že vyrobený vzorek stojanu bude odpovídat těm stojanům, které si žalobkyně následně objedná (viz výše uvedený email žalované z [datum]), žalovaná věděla, že žalobkyně objednané stojany bude používat pro svou podnikatelskou činnost (proto např. žalobkyně požadovala, aby bylo na každém dodaném stojanu vyobrazené logo žalobkyně). Žalovaná dodala žalobkyni vzor stojanu v takovém kvalitativním provedení, o němž předpokládala, že bude pro využití žalobkyní vyhovující, byť následně v rámci uplatněné reklamace ze strany žalobkyně v srpnu [rok] náhle tvrdila, že kvalita dodaného vzorku stojanu vůbec nebyla rozhodující pro kvalitu následně dodaných 55 stojanů. Žalobkyně v důsledku dodání vadných stojanů ze strany žalované, což znamenalo i podstatné porušení smlouvy, uplatnila v souladu s § 2 106 odst. 1 písm. c) o. z. volbu práva na přiměřenou slevu z kupní ceny, kterou uplatnila v rámci reklamace během [anonymizováno] a září [rok]. Tuto slevu uplatňovala ve výši 50 % z původní kupní ceny, tj. ve výši [částka], ve znaleckém posudku vypracovaném soudem ustanoveným znalcem byla nakonec cena obvyklá za vadných 55 stojanů stanovena ve výši [částka]. Pakliže šlo o stanovení obvyklé ceny 55 ks stojanů, kdy cenu obvyklou určoval soudem ustanovený znalec na základě třetího soudem stanoveného úkolu, je dle názoru odvolacího soudu naprosto srozumitelné, jak k této ceně znalec [příjmení] [příjmení] dospěl, kdy popis je uveden na straně 13 až 15 znaleckého posudku. Nadto Mgr. [příjmení] ve svém vyjádření (č. l. 77) uvádí, že porovnávací metoda pro určení obvyklé ceny není jedinou a nutnou metodou, obzvláště v případě, že obdobné (stejné) výrobky s obdobnou vadou se na trhu nemusejí nacházet, což je tvrzení, s nímž se lze ztotožnit, protože stejné výrobky s obdobnou vadou v posuzovaném období nemusely být skutečně z veřejných zdrojů (internet, inzerce apod.) dohledatelné (včetně ceny, za kterou byly nabízeny) a znalec na ně tedy nemohl odkázat a učinit jejich porovnání. Návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku tak shodně se soudem I. stupně shledává odvolací soud nadbytečným a neekonomickým.
14. Nejvyšší soud ČR v řadě svých starších rozhodnutí, jejichž závěry jsou použitelné i v nové právní úpravě v analogicky obdobných případech (např. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) konstatoval, že pro určení výše slevy přiznávané z titulu odpovědnosti za vady zákon nestanoví žádné obecné pravidlo a soudu je přenecháno, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (k tomu srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp., zn. [spisová značka]). Tomu odpovídá i terminologie zákona, která obsahuje právně neurčitý pojem –„ přiměřená sleva“ (viz § 2 106 odst. 1 písm. c) o. z.). Rozsah snížení ceny však musí být vždy posouzen s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu. Výše slevy z ceny pak závisí především na povaze a rozsahu vad vzhledem k ceně, dále na snížení funkčních vlastností věci a její estetické hodnoty, na další upotřebitelnosti, ceně nutných oprav věci a jiných obdobných hlediscích. Řečeno jinak, výše slevy by neměla vyjadřovat jen snížení směnné hodnoty věci a při jejím určení je třeba přihlédnout k tomu, jak se vytčená vada projevila při užívání věci, zda a jak toto užívání komplikuje či omezuje a zda snižuje její životnost (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud má za to, že uplatněná sleva ve výši 50 % z původní kupní ceny nebyla nepřiměřená s ohledem na řadu vad dodaných stojanů, které byly zjištěny oběma znalci, v důsledku těchto vad kratší životnost stojanů, rychlou amortizací (tj. snižování hodnoty věcí s ohledem na opotřebení a běh času), z hlediska konstrukce stojanu šlo o neopravitelné vady, s ohledem na životnost, vady a opatření stojanů logy firmy žalobkyně byly tyto stojany – např. oněch 13 nepoužitých v zásadě již dále neprodejné. Žalobkyně dodávku stojanů převzala v první polovině června, část dodaných stojanů využila – konkrétně se jednalo o 42 stojanů, pakliže část z dodaných stojanů (13 stojanů) žalobkyně nevyužila, bylo to zřejmě proto, že se během prvního měsíce a půl používání stojanů projevily vady dodaného zboží a je tak jasné, že stojany nemohly sloužit obvyklému účelu a část proto zůstala nevyužitá, neboť úmyslem žalobkyně, když zboží objednávala, bylo jistě využít všech 55 objednaných stojanů, nikoliv pouze 42 stojanů. Jestliže se žalobkyně domáhala přiměřené slevy z kupní ceny, což bylo jejím právem, které vyplývalo z vadného plnění, pak se v žádném případě nemůže jednat zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z., i přesto, že část stojanů (42) v období, kdy si nebyla vědoma toho, že dodané zboží má vady, využila. Rovněž odvolací soud neshledal opodstatněným argument žalované, že se jednalo o vadu skrytou, kterou vytkl kupující opožděně; s ohledem na dodání zabalených kartonových stojanů a nesložení jednotlivých komponentů nemohla kupující ani při vynaložení veškerého úsilí tyto vady zjistit, mohla je zjistit teprve při sestavení stojanů před předpokládaným využitím k reklamním účelům a teprve poté vady vytknout, což učinila.
15. Namítla-li žalovaná, že stojan srovnávaný se vzorem byl značně opotřebený (dané je vidět na fotografiích na straně 5 a straně 7 znaleckého posudku zpracovávaného Mgr. [příjmení]), přičemž žalovaná nemůže nespatřovat účelnost poskytnutí srovnávacího materiálu na straně žalobkyně, když srovnávaný stojan byl evidentně užíván anebo přinejmenším skladován v nepříznivých podmínkách, jež byly schopny zapříčinit žalobkyní tvrzenou nekvalitu provedení a nestabilnost stojanu, pak se jedná o skutečnosti (tvrzení nesprávného užívání a skladování stojanu srovnávaného se vzorkem, který žalobkyně poskytla ke znaleckému zkoumání Mgr. [příjmení]), které nebyly uplatněny před soudem I. stupně, nejedná se o novoty, tedy skutečnosti nepřípustně uplatněné až v odvolacím řízení /§ 205a o. s. ř/. Z tohoto důvodu odvolací soud nemohl k této námitce přihlížet.
16. Z výše uvedených důvodů se odvolací soud se skutkovými a právními závěry soudu I. stupně ztotožnil a napadený rozsudek ve výroku o věci samé I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, když předmětem odvolacího přezkumu nebyl zamítavý výrok II., tento nabyl samostatně právní moci.
17. Jde-li o napadený výrok III. rozsudku soudu I. stupně, do kterého se žalovaná rovněž odvolala, pak odvolací soud uvádí, že soud I. stupně postupoval správně, když o náhradě nákladů řízení rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Náhrada částky sestává z částky soudního poplatku (položka 1 bod 1 písm. b) sazebníku obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby/při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zaplatila žalobkyně pouze [částka]; žalobkyně pak měla část soudního poplatku doplatit (což se v průběhu řízení před soudem I. stupně nestalo) do celkové částky [částka] /tj. částku [částka] z žalobkyní splacené zálohy na náklady důkazu na pořízení znaleckého posudku ve výši [částka], z nákladů zastoupení advokátem, které spočívají v odměně za šest úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, replika, účast u jednání dne [datum] a [datum]) ve výši [částka] (§ 6 odst. 1, § 7 bod 4, § 9 bod 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ AT“) a v paušální částce náhrady výdajů 6x 300 (§ 2 odst. 1 a § 13 odst. 3 AT). Dále žalobkyni náleží náhrada cestovného za dvě jednání u soudu konaná dne [datum] a dne [datum] na trase [obec] – [obec] (2 x 406 km). V souladu s předpisy o cestovních náhradách bylo vyúčtováno cestovné k jednáním soudu 1 x z [obec] do [obec] a zpět částkou [částka] (celkem ujeto 406 km s vozidlem s průměrnou spotřebou nafty motorové 5,93 l [číslo] km při ceně nafty podle vyhl. 333/2018 Sb. [částka] a sazbě základních náhrad 4,10 [spisová značka]) a 1x z [obec] do [obec] a zpět částkou [částka] (celkem ujeto 406 km s vozidlem s průměrnou spotřebou nafty motorové 5,93 l [číslo] km při ceně nafty podle vyhl. 358/2019 Sb. [částka] a sazbě základních náhrad 4,20 [spisová značka]). Náhrada za cestovné tak činila celkem [částka]. Dále byla přiznána právnímu zástupci žalobkyně náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 3 AT (20x0,5) ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 1 a 3 a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů podle sazby z daně z přidané hodnoty (21 % podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.), tedy částka [částka] (21 % z částky 2 820x6 + 300x6 + 4 943,85 + 2 000). Celkem náhrada nákladů řízení u soudu I. stupně činila [částka] (25 663,85 + 5 389,40 + 2 105 + 3 000). Z tohoto důvodu odvolací soud změnil / § 220 o. s. ř. výrok III. soudu I. stupně jen ve výši částky, zatímco do platebního místa i lhůty k plnění jej jako věcně správný potvrdil / § 219 o. s. ř.
18. Soud I. stupně ve výroku IV. nezohlednil, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (č. l. 33) uložil žalobkyni, aby zaplatila zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalobkyně složila tuto zálohu na stanovený účet v dané výši dne [datum] (č. l. 34). Soud přiznává státu jen náklady, jež nebyly kryty zálohami na důkazy ve smyslu § 141 odst. 1 o. s. ř. Jestliže soud podle tohoto ustanovení uložil účastníkům povinnost složit zálohu, rozhoduje o povinnosti nahradit náklady státu jen v rozsahu, v jakém náklady složenou zálohu přesáhly. Tzv. spotřebovaná záloha zaplacená účastníkem se zahrnuje do jím placených nákladů, které se hradí podle úspěchu (§ 142 o. s. ř.); státu se přiznávají pouze tzv. nezálohované náklady. Z odůvodnění rozsudku I. stupně, z bodu 22 vyplývá, že částka znalečného vychází z částky [částka] za znalecký posudek (č. l. 51, č. l. 83) a částky [částka] za výslech znalce před soudem I. stupně. [příjmení] ve výši [částka] ovšem nekoresponduje s částkou později (ke dni [datum]; viz faktura č. 2021 [číslo], č. l. 110) znalcem vyfakturovanou ([částka]), z čehož vyplývá, že náklady za znalecký posudek činily celkem [částka], nikoliv [částka] Částku [částka] je pak třeba ponížit o [částka], žalobkyní splacené zálohy na náklady důkazu, tj. na částku [částka]. Z tohoto důvodu odvolací soud změnil výrok IV. rozsudku I. stupně.
19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů za dva úkony právní pomoci – účast na jednání odvolacího soudu a vyjádření k odvolání, po [částka], dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 AT. Dále žalobkyni náleží náhrada cestovného za jednání u odvolacího soudu dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět /412 km/ s cenou pohonných hmot /PHM/ [částka] s vozem [registrační značka] s průměrnou spotřebou motorové nafty dle technického průkazu 5,5 l [číslo] km, cestovné činí celkem [částka] (ujeto 412 km vozidlem s průměrnou spotřebou motorové nafty 5,5 l [číslo] km při ceně nafty dle vyhl. č. 511/2021 Sb. [částka] a sazbě základních náhrad za použití vozidla [částka], včetně doloženého parkovného v [obec] ze dne [datum] ve výši [částka]), dále náleží advokátu náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 3 AT /10x 0,5/ ve výši [částka] Odvolací soud v souladu s ust. § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. přiznal žalobkyni daň z přidané hodnoty, jíž je její právní zástupce plátcem dle zák. č. 235/2004 Sb., v částce [částka] (21 % z částky 2 820x2 + 300x2 + 2 874,42 + 1 000). Celkem žalobkyni náleží náhrada nákladů ve výši [částka], povinnost tyto náklady nahradit uložil soud procesně neúspěšné žalované.
20. Ke splnění povinnosti k úhradě nákladů řízení byla žalované stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.).