o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Usnesením ze dne [datum] soud I. stupně doplnil rozsudek ze dne [datum] o výrok III., kterým uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě podané soudu [datum], kterou se žalobce domáhal proti žalované zaplacení výše uvedené částky s tvrzením, že byl v pracovním poměru u žalované na základě [anonymizováno] smlouvy ze dne [datum], přičemž dne [datum] v době kolem [anonymizováno] hod v areálu [právnická osoba] s.r.o. [anonymizována dvě slova], když při vykládce jedné z palet s čedičovou vatou došlo k nalomení dřevěné palety s nákladem, který se poté i s vatou převrátil na žalobce. Žalobci bylo způsobeno zranění spočívající ve zlomenině horních krycích destiček 1, 3 až 5 hrudního obratle. V důsledku toho byl žalobce [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] [obec] od [datum] do [datum]. Jinde než u žalované k úrazu dojít nemohlo, neboť před úrazem i po něm byl pouze doma se svou rodinou. V řízení se domáhal nákladů spojených s léčením, bolestného, ztížení společenského uplatnění, nákladů spojených s šetřením úrazu a náhrady za ztrátu na výdělku za dobu trvání [anonymizováno] neschopnosti. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že k pracovnímu úrazu nedošlo. Pokud žalobce [anonymizováno] zlomeninu obratlů, stalo se tak v jiné době a na jiném místě, nikoliv však v souvislosti s plněním pracovních úkolů. Žalobce na místě nikoho nekontaktoval a v [anonymizováno] neschopnosti se nacházel až od [datum], kdy také požádal žalovanou o prošetření pracovního úrazu.

3. Soud I. stupně po vyložení skutečností, jež vzal za prokázané z listin a výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vyšel z toho, že žalobce byl na základě [anonymizováno] smlouvy ze dne [datum] zaměstnán u žalované na [anonymizováno] pozici řidič, [anonymizováno] poměr byl sjednán na dobu neurčitou s tříměsíční zkušební dobou. Při nástupu byl žalobce proškolen ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kdy byl seznámen se svými povinnostmi a povinným postupy zajišťujícími bezpečnost při práci. Dne [datum] okolo 11 – 12 hodin žalobce přijel do areálu [právnická osoba] s.r.o., kde se vyložení nákladního vozu žalované ujal svědek [jméno] [příjmení], který, který u [právnická osoba] s.r.o. pracoval jako brigádník. Žalobce sundal z nákladního vozu plachtu a vrátil se zpět do kabiny řidiče. Svědek [jméno] [příjmení] vyložil celou první řadu dřevěných palet s vatou a poté za pomoci železného háku vyložil druhou řadu palet s nákladem. V průběhu vykládání se mu však asi sedmá nebo osmá paleta převrhla, když dřevěná paleta praskla, role vaty však zůstaly při sobě, neboť byly svázané izolepou. Svědek [jméno] [příjmení] poté požádal svého kolegu, svědka [jméno] [příjmení], aby mu pomohl paletu znovu naložit a odvézt. Svědek [jméno] [příjmení] toto učinil a následně se opět vrátil ke své práci. Při vykládce ve [právnická osoba] s.r.o. nedošlo k pádu nákladů na žalobce, ani tímto způsobem nedošlo k jeho poranění.

4. Po zhodnocení důkazní relevance provedených důkazů, které podle soudu tvoří ve svém souhrnu jasný a logický obraz o průběhu vykládky zboží dne [datum] ve [právnická osoba] s.r.o., soud I. stupně poukázal na to, že z celého rozsáhle provedeného dokazování zůstala osamocená jen tvrzení žalobce a jeho manželky, která však své poznatky čerpala na základě sdělení žalobce. Soud I. stupně vzal proto za prokázané, že žalobce dne [datum] ve [právnická osoba] s.r.o. [anonymizováno] tak, jak jej popisuje v žalobě, neutrpěl, a tedy nedošlo k pracovnímu úrazu při výkonu [anonymizováno] činnosti. Z provedených [anonymizována dvě slova] je sice prokázáno, že žalobce [anonymizováno] čerstvou zlomeninu horních krycích destiček 3. – 5. hrudního obratle, avšak podle soudu I. stupně bylo bezpečně prokázáno, že toto se nestalo v souvislosti s [anonymizováno] činností žalobce ani ve [právnická osoba] s.r.o., kde dne [datum] žalobce vykládal zboží. Soud I. stupně také poukázal na rozpory v tvrzeních žalobce, které byť jsou zdánlivě nevýznamné, přispívají k pochybnostem o žalobcem tvrzeném skutkovém stavu, stejně jako skutečnost, že žalobce tvrzený [anonymizováno] neoznámil ihned poté, co jej měl utrpět, ale až po 4 dnech.

5. Po právní stránce soud I. stupně posoudil věc podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a uzavřel, že žaloba není důvodná, protože provedeným dokazováním bylo prokázáno, že skutek tak, jak je vymezen v žalobě, se nestal. Jelikož nedošlo k pracovnímu úrazu, soud nemohl rozhodovat o požadovaných dílčích nárocích a žalobu zamítl.

6. O nákladech řízení mezi účastníky soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal procesně úspěšné žalované. K povinnosti zaplatit státu náklady vynaložené na svědečné zavázal procesně neúspěšného žalobce podle § 148 o. s. ř.

7. Proti rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalobce. Namítal, že soud I. stupně opřel své rozhodnutí o výpověď jediného svědka a to [jméno] [příjmení], jehož výpověď ale není věrohodná a přesvědčivá, s čímž se soud I. stupně náležitě nevypořádal. Podle žalobce není výpověď ani objektivní, když svědek má na výsledku řízení svůj zájem. Soud I. stupně nepřihlédl ke zjevné účelovosti výpovědi svědka a k rozporům v jeho výpovědi, které žalobce dovozuje zejména z okolností vykládky, kdy svědek uvedl, že při vykládce používal kovový hák ve tvaru písmene U, který však v areálu firmy [právnická osoba] nebyl k dispozici a neměl jej ani žalobce. Jediným možným způsobem bylo přiblížení první palety z druhé řady pomocí kurtny, jak uvedl žalobce. Svědek také uvedl, že měl žalobce po odplachtování vozidla jít rovnou do kabiny vozidla, ale takový postup není při vykládce obvyklý, neboť povinností řidiče nákladního vozidla je dohlížet z bezpečné vzdálenosti na vykládku. Svědek také připustil pochybení při manipulaci s vysokozdvižným vozíkem, což podle žalobce bylo příčinou utrpěného úrazu. Soud I. stupně se nezabýval dostatečně okolnostmi vykládky ani tím, jak bylo naloženo s předmětnou paletou se zbožím, které bylo podle žalobce poškozené. Zpochybňoval vědomost svědka o tom, že balík se zbožím byl vyexpedován druhý den, když ten den neměl svědek naplánovanou směnu. Soud I. stupně v napadeném rozsudku poukazuje na rozpory ve výpovědích žalobce ohledně telefonátů s dispečerkou žalované, avšak nevyžádal si od žalované údaje ze záznamového zařízení o pohybu vozidla. Proto žalobce navrhl, aby si je vyžádal odvolací soud. Pokud jsou v jeho výpovědích rozpory, na něž poukázal soud I. stupně, byly zřejmě způsobeny šokem z pracovního úrazu. [anonymizována dvě slova] nahlásil hned, jakmile mu to bylo umožněno. Stalo se tak [datum] mezi [anonymizováno] – [anonymizováno] hod, kdy telefonicky hovořil s dispečerkou [příjmení] a jednatelem [jméno] [příjmení]. Žalobce nebyl dostatečně proškolen, jakým přesným způsobem má nahlásit a řešit [anonymizována dvě slova], měl však za to, že [anonymizováno] nahlásil řádně. Je otázkou, proč jeho přímý nadřízený, jednatel žalované, dne [datum] [anonymizováno] sám nenahlásil [právnická osoba] s.r.o. Vytýkal soudu I. stupně, že nevzal zřetel na závěry šetření [stát. instituce] a znaleckého posudku MUDr. [příjmení], rovněž nesprávně provedl dokazování v otázce odpracovaných hodin žalobce, když vycházel čistě z počtu hodin strávených jízdou. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.

8. Podle žalované není odvolání žalobce opodstatněné. Žalobce svůj tvrzený [anonymizována dvě slova] neprokázal, na čemž nemohou nic změnit ani jeho odvolací námitky. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a shledal, že odvolání žalobce není opodstatněné.

10. Odvolací soud považuje za správný právní závěr soudu I. stupně, že žalobci nevzniklo právo na odškodnění tvrzeného pracovního úrazu, protože v řízení nebyl prokázán základ nároku, tedy, že by žalobce [anonymizována dvě slova] při plnění pracovních úkolů.

11. Soud I. stupně se věcí pečlivě zabýval, ke zjištění skutkového stavu věci provedl obsáhlé dokazování listinami a vyslechl svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, a k tomu, co uvedli účastníci (viz body 53., 54 odůvodnění napadeného rozsudku). Nebylo důvodu, aby soud I. stupně při posouzení věci nevycházel z výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], neboť jejich věrohodnost nebyla v řízení nijak zpochybněna, a jejich výpovědi se shodují s těmi, které učinily před [stát. instituce] v rámci prověřování, zda nedošlo ke spáchání [anonymizována dvě slova], kdy tyto osoby podaly vysvětlení v době časově blízké tvrzenému pracovnímu úrazu. Jejich výpovědi tehdy i nyní před soudem I. stupně, kdy si již pro běh času nepamatovali všechny detaily vykládky dne [datum] (včetně použití pomůcky při vykládce), odpovídají tomu, že se při vykládce zboží z nákladního automobilu nestalo nic mimořádného, co by mělo za následek, že by svědkům událost ulpěla v paměti. Totéž platí i o sděleních svědka [jméno] [příjmení] ve vztahu k délce jeho pracovněprávního vztahu u [právnická osoba] s.r.o., ve vztahu ke dni, kdy měl být svým nadřízeným tázán na okolnosti vykládky dne [datum] či ke dni vyexpedování balíku s čedičovou vatou. Z uvedeného proto nelze dovozovat nevěrohodnost podaných výpovědí, a vyvozovat závěr, že správnou skutkovou verzí je ta tvrzená žalobcem, jak činí v odvolání žalobce. Skutečnost je taková, že verze žalobce nebyla v řízení prokázána. I kdyby v řízení bylo prokázáno, že zboží bylo [právnická osoba] s.r.o. vyexpedováno zákazníkovi jiný den, než uvedl svědek [jméno] [příjmení] nebo že obal zboží byl v důsledku pádu poškozen, nic to nemění na výpovědi svědka, že paleta se zbožím na žalobce nespadla. Žalobci nelze přisvědčit, že svědek [jméno] [příjmení] vypovídal účelově ve svém vlastním zájmu, neboť v řízení bylo prokázáno, že svědek byl v pracovněprávním vztahu ke [právnická osoba] s.r.o., v areálu společnosti plnil zadané [anonymizováno] úkoly, byl oprávněn manipulovat s vysokozdvižným vozíkem, prošel školením bezpečnosti práce na vysokozdvižné vozíky a nebylo prokázáno, že by byl pod vlivem alkoholu či omamných látek.

12. Jelikož soud I. stupně zjistil skutkový [anonymizováno] správně a v rozsahu dostačujícím pro právní posouzení věci, je jím zjištěný skutkový [anonymizováno] věci způsobilým podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu Odvolací soud proto nepovažoval za potřebné opakovat dokazování a jako nadbytečné zamítl návrhy žalobce na provedení důkazu spisem [stát. instituce], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], svědectvím účastníků, respektive žalobce a jednatele žalované pana [příjmení], svědectvím [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], tachografem a kartou řidiče, slyšením administrativní pracovnice, slyšením jednatele společnosti [právnická osoba], znaleckým posudkem doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., výkazem práce žalobce a kopií diáře žalobce. Pokud žalobce navrhoval odvolacímu soudu doplnit dokazování o záznamy o provozu vozidla, a to pro správné sestavení časové osy, odvolací soud tento návrh, který byl učiněn až v odvolacím řízení, neshledal přípustným ve smyslu ust. § 205a o. s. ř., nadto rozhodnutí soudu I. stupně nespočívá na zmíněných rozporech ve výpovědích žalobce (viz bod 54. odůvodnění napadeného rozsudku).

13. Na základě soudem I. stupně provedených důkazů je zřejmé, že žalobce [anonymizováno] poranění (zlomeninu horních krycích destiček [číslo] hrudního obratle) a dne [datum] v 19:54 hod byl ošetřen v [anonymizována dvě slova] [obec], přičemž podle soudního znalce mohlo být poranění způsobeno pádem těžkého objemného břemene předmětu zezadu shora na vzpřímenou postavu poškozeného. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by k poranění žalobce došlo v místě, čase a způsobem, jak popsal žalobce. Bylo prokázáno, že dne [datum] sice žalobce plnil [anonymizováno] úkoly v areálu firmy [právnická osoba], v obci [obec], avšak svědek [jméno] [příjmení], který podle tvrzení žalobce měl být přítomen pracovnímu úrazu žalobce, popřel, že by při vykládce zboží z nákladního automobilu došlo k pádu palety se zbožím z vysokozdvižného vozíku, který obsluhoval, na žalobce. Podle žalobce nikdo jiný než svědek [jméno] [příjmení] nebyl tvrzené události přítomen, proto ostatní v řízení provedené důkazy jsou důkazy nepřímými. Provedené nepřímé důkazy netvoří ucelený kruh, na jehož základě by bylo objektivně zjištěno, že [anonymizováno] se přihodil tak, jak tvrdí žalobce. Svědek [jméno] [příjmení], který pomáhal svědku [jméno] [příjmení] se spadlým nákladem, na místě nikoho neviděl, ani neviděl žádné stopy po úrazu. Ačkoliv byl žalobce při nástupu do pracovního poměru proškolen o tom, jak se má chovat při nakládce a vykládce a při provozu silničních vozidel a také ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně povinnosti bezodkladně oznámit svému nadřízenému [anonymizována dvě slova], pokud mu to [anonymizována dvě slova] dovolí, [anonymizována dvě slova] ihned neoznámil svému zaměstnavateli, ani ve firmě [právnická osoba], naopak pokračoval v plnění pracovních úkolů, podle svého tvrzení asistoval při vykládce zboží a poté odjel podle rozpisu cesty směrem do obce Dynín, třebaže měl být podle svých slov v šoku, měl mít zhmožděné celé tělo, pociťovat bolest zad a rukou. Při prvním telefonátu dispečerce [jméno] [příjmení] si žalobce pouze stěžoval na záda, ale nesdělil, že by [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], takovou skutečnost neoznámil ani po příjezdu do firmy žalované v [anonymizována dvě slova]. Po návratu domů manželce sdělil, že jede na nákup do [obec]. Následující den opět nastoupil k výkonu práce, a nemluvil o tom, že by předchozí den [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], či měl nějaké [anonymizováno] potíže, které by ho omezovaly při plnění pracovních úkolů. Tvrzení žalobce o existenci pracovního úrazu neprokazuje znaleckým posudkem připuštěná možnost, že k poškození zdraví žalobce mohlo dojít pádem těžkého objemného předmětu zezadu shora na vzpřímenou postavu poškozeného, ani telefonáty s dispečerkou [příjmení] a jednatelem žalované [jméno] [příjmení] dne [datum], kdy jim žalobce sdělil, že na něj u vykládky spadla paleta, a to vzhledem k tomu, že šlo o tvrzení žalobce, které nebylo možné ověřit s ohledem na neohlášení pracovního úrazu u firmy [právnická osoba] a vzhledem k časové prodlevě mezi tím, kdy mělo dojít k pracovnímu úrazu, a uskutečněnými telefonickými hovory. Z uvedených důvodů je tak lichá i argumentace žalobce, že dne [datum] [anonymizována dvě slova] oznámil žalované.

14. V řízení bylo procesní povinností žalobce, aby prokázal, že dne [datum] [anonymizována dvě slova] při plnění pracovních povinností. Soud I. stupně žalobce řádně poučil podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání dne [datum], avšak tvrzení žalobce o tom, že [anonymizována dvě slova] dne [datum] po [údaj o čase] hod. při plnění pracovních úkolů v areálu [právnická osoba] s.r.o., zůstalo zcela osamoceno.

15. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalobce, že soud I. stupně nepřihlédl k závěrům šetření [stát. instituce]. Vzhledem k tomu, že soud je podle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán [anonymizována dvě slova], a v daném případě byla věc [stát. instituce] odložena, byl soud oprávněn posoudit si sám předběžnou otázku, zda žalobce [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

16. Z výše uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. o věci samé i v akcesorických výrocích II. o nákladech řízení mezi účastníky a III. o nákladech státu a to podle § 219 o. s. ř., jelikož je věcně správný. Akcesorický výrok II. byl potvrzen ve znění obsahujícím i místo plnění, jak odpovídá jeho vyhlášení při jednání dne [datum].

17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhrada byla přiznána v odvolacím řízení procesně úspěšné žalované. Advokát učinil v odvolacím řízení dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) – vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu. Tarifní hodnotou je částka [částka] a odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 5, § 8 odst. 1 advokátního tarifu činí [částka]. Za dva úkony právní služby činí odměna [částka]. Náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí [částka] (jeden úkon á [částka]), náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. činí [částka], celkem [částka]. Ke splnění povinnosti byla žalobci stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), platebním místem je advokát žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).