o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované (výrok II.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě podané soudu [datum], kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila, že se zabývá stavební činností a na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnávala manžela žalované [titul]. [jméno] [příjmení] na pozici výrobního ředitele. Z titulu své funkce měl [titul]. [jméno] [příjmení] v popisu práce např. vedení zaměstnanců výroby a přípravy, hlídat a dodržovat ekonomiku staveb, termíny staveb, kontrolu přijatých faktur a kontrolu soupisu prací k vydaným fakturám. Jeho pracovní poměr byl ukončen ke dni [datum]. Na základě mimořádné kontroly účetních dokladů žalobkyně zjistila, že proplatila žalované faktury za zprostředkovatelskou činnost, kterou však žalovaná pro žalobkyni nikdy nevykonala. Žalobkyně ve své dokumentaci nedohledala jakýkoliv doklad svědčící o tom, že by žalovaná a žalobkyně spolupracovaly, a že pro žalobkyni žalovaná činila jakékoliv práce. V době, kdy žalovaná vystavila daňové doklady, byl její manžel zaměstnancem žalobkyně, a z titulu své pracovní pozice měl oprávnění schvalovat za žalobkyni přijaté faktury. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a nárok žalobkyně neuznala s tím, že neexistuje a nikdy neexistoval. Podle pracovní smlouvy [titul]. [jméno] [příjmení] neměl oprávnění schvalovat samostatně faktury, proto nemohl ani žádné faktury proplácet. Schvalování faktur a jejich úhradu prováděl výhradně jednatel žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaná od [datum] pracuje pro společnost [právnická osoba], [IČO]. Tato společnost se věnuje mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování a projektové činnosti ve výstavbě. Žalovaná prostřednictvím svého manžela [titul]. [jméno] [příjmení] od května [rok] věděla o tom, že žalobkyně poptává příležitost, která spočívala ve výstavbě většího projektu a jako zaměstnankyně společnosti [právnická osoba] věděla, že tato společnost poptává stavební společnost pro výstavbu projektu [anonymizováno 7 slov]. V [anonymizováno] [rok] proto mezi žalobkyní, kterou zastupoval jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovanou došlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy v ústní formě, jejímž předmětem bylo zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy o výstavbě [anonymizována tři slova] a [anonymizována čtyři slova]. Posléze mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní došlo k uzavření smlouvy o výstavbě tohoto [anonymizováno] a žalobkyně výstavbu [anonymizováno] realizovala. Žalobkyně se zavázala za zprostředkování příležitosti uzavření smlouvy o výstavbě zaplatit [jméno] [příjmení] nebo žalované provizi ve výši 3 % z hodnoty výstavby projektu, jehož hodnota byla ve výši [částka], provize tedy měla být ve výši [částka]. Část provize žalované nebo [jméno] [příjmení] byla vyfakturovaná ve faktuře [číslo] faktuře [číslo] tyto faktury byly žalobkyní částečně uhrazeny, zbytek provize doposud vyplacen nebyl. Je tedy zřejmé, že žalovaná pro žalobkyni poskytovala zprostředkovatelské služby a jednatel žalobkyně vědomě schválil zaplacení provize a platby provedl. Žalovaná poté doplnila, že žádným způsobem nezprostředkovala účast žalobkyně ve veřejné soutěži společnosti [právnická osoba], ani její výhru, ale pouze jednateli žalobkyně předala na společnost [právnická osoba] informaci o tom, že tato společnost poptává nějakou stavební společnost, která by postavila [anonymizována dvě slova].

3. Soud I. stupně provedl dokazování listinami, výslechem svědků a účastnickým výslechem jednatele žalobkyně a žalované, a vzal za prokázané, že po létě [rok] mezi žalobkyní a žalovanou, prostřednictvím manžela žalované, byla uzavřena ústní zprostředkovatelská smlouva, jejímž předmětem a obsahem bylo zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy o výstavbě [anonymizována tři slova] a [anonymizována čtyři slova] žalobkyní. V rozhodné době byl zaměstnancem žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], manžel žalované, která byla zaměstnankyní společnosti [právnická osoba] Žalovaná prostřednictvím svého manžela pro žalobkyni zprostředkovala poskytnutí kontaktu na jednatele společnosti [právnická osoba] [titul]. [jméno] (správně [jméno] – pozn. odvolacího soudu) [příjmení], a to za úplatu domluvenou mezi jednatelem žalobkyně a manželem žalované. Žalobkyně se prostřednictvím svého jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] zavázala za zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy o výstavbě zaplatit provizi ve výši 3 % z hodnoty výstavby objektu, hodnota zprostředkovávaného projektu byla ve výši [částka] a provize žalované měla být ve výši [částka]. Část provize byla vyfakturovaná fakturou č. [rok] vystavenou dne [datum] na částku [částka] a další část provize byla vyfakturována fakturou č. [rok] vystavenou dne [datum] na částku [částka]. Na tyto faktury žalobkyně uhradila dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].

4. Soud I. stupně s odkazem na ust. § 2991 a § 2445 o. z. dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši, není důvodná, protože platby, které provedl jednatel žalobkyně, jsou provizí určenou žalované za zprostředkování příležitosti žalobkyně uzavřít smlouvu mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] Žalovaná poskytla kontakt na tuto společnost a umožnila žalobkyni vyjednávat o smlouvě o výstavbě, čímž splnila povinnost vyplývající ze zprostředkovatelské smlouvy. Soud I. stupně shledal, že žalované jako zprostředkovateli vzniklo právo na odměnu v dohodnuté výši, při kumulativním splnění dvou podmínek, a sice že zájemce uzavřel s třetí osobou smlouvu, a že tuto smlouvu strany uzavřely přičiněním žalované jako zprostředkovatele. Nepovažoval za rozhodné tvrzení žalobkyně, že předmětnou zakázku vyhrála ve veřejné soutěži. Soud I. stupně vzal za prokázané jakým způsobem a na základě čeho byly faktury vystaveny, a jakým způsobem byly jednatelem žalobkyně potvrzeny a uhrazeny a uzavřel, že jednatel žalobkyně věděl, že plní na závazek žalované. Soud I. stupně přiložil význam i následnému jednání žalobkyně, která začala proplacenou částku vymáhat po žalované po více než dvou letech po její úhradě. Uzavře, že na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení a žalobu zamítl.

5. Procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení, které vynaložila na právní zastoupení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

6. Proti rozsudku se odvolala žalobkyně. Namítala, že soud I. stupně věc posoudil chybně jak po stránce skutkových zjištění, tak po stránce právního zhodnocení. Namítala, že je vyloučeno, aby žalovaná zprostředkovala mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] uzavření smlouvy o výstavbě [anonymizována tři slova] a [anonymizována čtyři slova], jelikož žalobkyně si ji musela vysoutěžit, neboť šlo o veřejnou zakázku. Kontakt na předsedu představenstva společnosti [právnická osoba] je pak dohledatelný na internetu. Vytýkala soudu I. stupně, že pominul tvrzení žalované na jednání dne [datum], kdy odmítla, že by jakkoli zprostředkovala příležitost uzavřít smlouvu. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) poukázala na to, že základním obsahem smlouvy o zprostředkování je určení obsahu smlouvy, jejíž uzavření má být zprostředkováno, přičemž v létě [rok] nebylo ještě zřejmé, jaké konkrétní dílo má být pro společnost [právnická osoba] zhotoveno, a tak by smlouva musela být neurčitá z hlediska předmětu smlouvy, k jejímuž uzavření měla žalovaná zprostředkovat příležitost. Základní náležitost zprostředkovatelské smlouvy nemohla být splněna také z toho důvodu, že žalovaná tvrdí, že neměla zprostředkovat žalobkyni uzavření smlouvy nebo příležitost uzavřít smlouvu, ale pouze předat telefonický kontakt. Z uvedeného vyplývá, že zprostředkovatelská smlouva nebyla mezi stranami platně uzavřena. Žalobkyně měla výhrady k provedenému dokazování, když soud I. stupně místo navrženého výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], účetní žalobkyně, provedl k důkazu listinu – usnesení policejního orgánu o odložení věci, v němž byla její výpověď shrnuta, nadto jako osoby podávající vysvětlení, která nevypovídá pod stejným poučením jako svědek. Žalobkyně dále navrhla důkaz výslechem svědka [titul]. [jméno] [příjmení], přičemž oproti soudu I. stupně nepovažovala tento důkaz za nadbytečný s ohledem na výpověď svědka [titul]. [jméno] [příjmení]. Vytýkala soudu I. stupně, že„ překroutil“ výpověď žalované a skutkové závěry, které z ní učinil, neodpovídají provedenému dokazování. Žalobkyně měla výhrady k výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení] z hlediska její věrohodnosti s ohledem na to, že svědek jako manžel žalované je ve sporu přímo zainteresován z finančního hlediska. Výhrady měla také k tomu, že soud I. stupně tohoto svědka nejen vyslechl, ale přečetl k důkazu i jeho čestné prohlášení. Pokud jde o svědka [titul]. [jméno] [příjmení], ten měl všechny informace zprostředkované od svědka [titul]. [jméno] [příjmení]. Pokud soud dovodil, že platby provedl samotný jednatel žalobkyně, není žalobkyni zřejmé, z čeho soud I. stupně dovodil vědomost jednatele, že plní závazek žalované. Existenci smlouvy o zprostředkování není možné dovodit z faktu, že jednatel žalobkyně proplatil faktury. Soud pominul argumentaci žalobkyně, že se jednalo o mylnou platbu. Soud I. stupně se vůbec nevypořádal s popisem předmětu plnění na předmětných fakturách. Výši provize nepotvrdil žádný ze svědků, soud se pak nevypořádal s namítanou neurčitostí sjednání výše provize ani tím, že částka [částka] je v rozporu s dobrými mravy. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu I. stupně a žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení.

7. Podle žalované soud I. stupně posoudil věc správně, na podkladě provedených důkazů došel ke správným skutkovým zjištěním a tyto správně právně posoudil. V řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování a z něj vyšlo najevo, že žaloba není oprávněná. Předestřené odvolací důvody nebyly naplněny, žalobkyně staví odvolání na tom, že přikládá relevanci skutečnostem, které pro rozhodnutí relevantní nejsou. Soud I. stupně postupoval v souladu s procesními předpisy, nedopustil se pochybení a jeho rozhodnutí není zatíženo žádnou tvrzenou vadou. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady odvolacího řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a shledal, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.

9. Soud I. stupně provedl dokazování ke zjištění skutkového stavu věci v potřebném rozsahu a při provádění důkazů i při jejich hodnocení postupoval v souladu s občanským soudním řádem (§ 120 až § 132 o. s. ř.). Soud I. stupně nepochybil, pokud neprovedl k důkazu výslech [jméno] [příjmení], která pro žalobkyni prováděla účetní činnosti, ale vycházel z podání vysvětlení, které učinila před policejním orgánem, a které je obsahem odůvodnění usnesení [stát. instituce], Obvodní ředitelství policie [obec a číslo], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] o odložení věci. Kromě toho, že [jméno] [příjmení] byla jako osoba podávající vysvětlení poučena podle § 158 tr. ř., které je obdobné ust. § 126 odst. 1 o. s. ř. (osoba podávající vysvětlení, s výjimkou podezřelého, je povinna vypovídat pravdu a nic nezamlčet; vysvětlení může odepřít, pokud by jím způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám uvedeným v § 100 odst. 2; o tom je třeba osobu, od níž je požadováno vysvětlení, předem poučit), nebyla jedinou účetní ve firmě a soud provedl k důkazu výslech svědkyně [jméno] [příjmení], rovněž účetní, přes kterou procházely veškeré faktury určené k proplacení. Pro zjištění, jak bylo u žalobkyně nakládáno s fakturami, je proto postačující listinný důkaz, jehož obsahem je vysvětlení [jméno] [příjmení] v trestním řízení, ve spojení se svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení], tak [jméno] [příjmení] se shodly na tom, že jednatel žalobkyně o všech fakturách určených k proplacení věděl, každou musel osobně vidět a platby prováděl podle svého uvážení. Srovnání civilního řízení s trestním řízením z hlediska procesního a použití protokolu o podání vysvětlení jak činí žalobkyně, je nepřípadné vzhledem k tomu, že řízení mají odlišnou právní úpravu a jsou založena na odlišných zásadách. Soud I. stupně rovněž nepochybil, pokud pro nadbytečnost zamítl výslech svědka [titul]. [jméno] [příjmení], který o uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou nevěděl, protože žalovaná (jak vypověděla v rámci svého účastnického výslechu) svého zaměstnavatele o zprostředkování a odměně za ně neinformovala. Odvolací soud připomíná, že o tom, které důkazy budou v řízení provedeny, rozhoduje soud (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), přičemž v souladu se zásadou hospodárnosti řízení neprovádí důkazy zjevně nadbytečné. Správně pak soud I. stupně vycházel při posouzení věci z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení], jejíž věrohodnost nebyla v řízení zpochybněna. Tvrzení žalobkyně, že v případě neúspěchu žalované by byly finanční prostředky hrazeny ze SJM tohoto svědka a žalované, je nepodložené, protože v řízení nebyly majetkové poměry žalované a jejího manžela tvrzeny, ani zjišťovány. Námitka žalobkyně o zainteresovanosti tohoto svědka na výsledku sporu je tedy spekulativní, a proto nepřípustná. Odvolací soud neshledává nic neobvyklého na tom, že soud I. stupně provedl k důkazu nejprve čestné prohlášení [titul]. [jméno] [příjmení] a posléze ho vyslechl jako svědka, neboť takový postup je odrazem vývoje dokazování v posuzované věci. Z obsahu předloženého spisu je zjevné, že čestné prohlášení [titul]. [jméno] [příjmení] bylo čteno k důkazu při jednání dne [datum]. Jako svědek byl slyšen až při jednání dne [datum], neboť v průběhu řízení vyšla najevo potřeba objasnit rozhodné skutečnosti prostřednictvím jeho osoby. Jako nepřípadnou odvolací soud shledal i námitku, že svědek [titul]. [jméno] [příjmení] měl informace zprostředkované od svědka [titul]. [jméno] [příjmení]. V řízení nebylo ani jednou ze stran tvrzeno, že by tento svědek byl osobně přítomen jednání mezi žalobkyní a žalovanou. Je proto logické, že informace mohl mít pouze zprostředkované. Žalovanou byl navržen k prokázání tvrzení o existenci zprostředkovatelské smlouvy, přičemž ve své výpovědi potvrdil, že povědomost o ní měl, a to právě od [titul]. [jméno] [příjmení], který se o ní tehdy zmínil. Odvolací soud tak uzavírá, že soud I. stupně postupoval při dokazování podle občanského soudního řádu, zjistil skutkový stav věci řádně, provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) a jeho skutková zjištění jsou správná. Z toho důvodu jsou způsobilým podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu.

10. Podle § 2445 odst. 1 o. z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

11. Podle § 2445 odst. 2 o. z. je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

12. Soudu I. stupně lze přisvědčit v právním závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zprostředkování, a to ve smyslu ust. § 2445 odst. 2 o. z., neboť předmětem smlouvy bylo obstarání příležitosti uzavřít smlouvu o výstavbě [anonymizována tři slova] a [anonymizována čtyři slova] pro společnost [právnická osoba] V řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] plánovala výstavbu uvedeného [anonymizována dvě slova] za částku 20 mil. Kč a poptávala stavební firmy (prokázáno výpovědí žalované) a žalobkyně měla zájem provést výstavbu tohoto [anonymizována dvě slova] (prokázáno výpovědí jednatele žalobkyně a svědka [titul]. [příjmení]). Ze skutečnosti, že společnost [právnická osoba] v průběhu roku [rok], prostřednictvím žalované, své zaměstnankyně, poptávala stavební firmy, je zřejmé, že měla zájem uzavřít smlouvu o dílo i co mělo být jejím předmětem. Žalovaná pak aktivně vyvíjela činnost za účelem obstarání příležitosti pro žalobkyni uzavřít smlouvu o výstavbě [anonymizována dvě slova] a zprostředkovala prvotní kontakt mezi jednatelem žalobkyně a [titul]. [jméno] [příjmení], předsedou představenstva společnosti [právnická osoba] Jednatel žalobkyně se následně s [titul]. [jméno] [příjmení] potkal (prokázáno výpovědí jednatele žalobkyně). Soud I. stupně učinil správné zjištění, že za obstarání příležitosti uzavřít smlouvu o výstavbě byla sjednána provize ve výši 3 % z celkové hodnoty zakázky (prokázáno výpovědí žalované, svědka [titul], [příjmení] a usnesením [stát. instituce], Obvodní ředitelství policie [obec a číslo] ze dne ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Soudu I. stupně však nelze přisvědčit v právním názoru, že byly splněny podmínky pro výplatu provize, protože k uzavření smlouvy mělo dojít i přičiněním žalované. Jak vyplývá ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně, v řízení bylo prokázáno (výpovědí jednatele žalobkyně), že žalobkyně uzavřela smlouvu nikoli v příčinné souvislosti s činností žalované, ale na základě toho, že byla vybrána ve výběrovém řízení. Soud I. stupně rovněž náležitě nevzal v úvahu, že žalované byly peněžní částky vyplaceny již v prosinci [rok] (dne [datum] a dne [datum]), ačkoli v řízení bylo prokázáno, že provize měla být vyplacena tehdy, bude-li smlouva uzavřena (prokázáno výpovědí svědka [titul]. [příjmení]). Nelze proto uzavřít, že důvodem, proč si žalovaná smí ponechat vyplacené částky, je splnění povinnosti ze smluvního závazku.

13. Přesto soud I. stupně nepochybil, pokud žalobu zamítl. V řízení bylo totiž prokázáno, že jednatel žalobkyně musel všechny faktury určené k proplacení osobně vidět, kontroloval je a následně prováděl platby podle svého uvážení. Nejinak tomu bylo i v tomto případě, kdy obě platby ve prospěch účtu žalované byly provedeny z účtu žalobkyně, a tyto platby autorizoval právě jednatel žalobkyně. Dále bylo prokázáno, že jednatel žalobkyně vznesl požadavek ohledně popisu předmětu plnění a žalovaná podle toho faktury upravila, a že to byl jednatel žalobkyně, který z vlastního rozhodnutí uhradil žalované vždy nižší částky, než fakturované. Za těchto okolností a vzhledem k tomu, že se jednalo o dvě platby provedené v různé dny, nemůže tvrzení žalobkyně o mylné platbě obstát. Naopak všechny uvedené okolnosti svědčí o tom, že jednatel žalobkyně byl velmi dobře obeznámen s tím, komu platí a jakou částku platí. I kdyby žalobkyně k plnění nebyla povinna, za zjištěných okolností nemá právo na vrácení částek, které žalované zaslala na účet a to ve smyslu § 2997 odst. 1 o. z., podle něhož platí, že právo na vrácení nemá ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen.

14. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek soudu I. stupně, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení, podle § 219 o. s. ř., protože je věcně správný.

15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhrada byla přiznána v odvolacím řízení procesně úspěšné žalované. Žalovaná účelně vynaložila náklady na právní zastoupení. Advokátka učinila v odvolacím řízení dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) – vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu, za které náleží odměna ve výši [částka] (jeden úkon á [částka] podle § 7 bod 5, § 8 odst. 1 advokátního tarifu), paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] (jeden úkon á [částka]) a náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši [částka], celkem [částka]. Žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), platebním místem je advokátka žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).