o zaplacení [částka] s příslušenstvím, [částka] s příslušenstvím a [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum] rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu, co do zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žalobu zamítl (výrok II.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Předmětem řízení je nárok na odškodnění související s [anonymizována dvě slova], které vůči žalobci bylo zahájeno dne [datum] doručením usnesení o obvinění z [anonymizována dvě slova] porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. a), b), trestního zákoníku. Dne [datum] byla v této věci podána k [název soudu] obžaloba, [anonymizováno] řízení skončilo rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] tak, že žalobce a dalších 22 spoluobviněných (bývalých) zastupitelů [územní celek] bylo zproštěno obžaloby, neboť obžalobou vymezený skutek není [anonymizována dvě slova]. Žalobce argumentoval tím, že v době zahájení [anonymizována dvě slova] byl zastupitelem [územní celek] a od [anonymizováno] 2009 [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] jej poškodilo v jeho kariéře komunálního politika. V [anonymizováno] [rok] se proto nestal [anonymizována dvě slova] [obec] a v [anonymizováno] [rok] nemohl znovu obhajovat svůj mandát zastupitele, nebyl zařazen na kandidátní listinu.

3. Žalobce žalobou uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy vyplývající z nepřiměřeně dlouhé doby [anonymizováno] řízení v trvání 110 měsíců ve výši [částka] (poté, co na původní požadavek [částka] žalovaná plnila částku [částka]), tuto náhradu vyčíslil částkou [částka] za rok [anonymizována dvě slova], zvýšené o 100% s ohledem na mimořádný dopad do jeho života; dále uplatnil náhradu nemajetkové újmy, kterou utrpěl z důvodu nezákonného [anonymizována dvě slova], kdy zejména utrpěla jeho bezúhonnost a dobrá pověst, byl vystaven nejistotě, stresu, očerňován v médiích. Řízení výrazně zasáhlo do jeho veřejného i soukromého života. V předmětné době byl členem [obec] strany sociálně demokratické, která uplatňovala zásadu„ presumpce viny“, v důsledku toho nebyl navržen v [anonymizováno] [rok] ani v [anonymizováno] [rok], kdy odstoupil stávající náměstek na pozici technického [anonymizována dvě slova] [územní celek], ačkoliv tuto funkci dříve zastával a [anonymizováno] za něj neměla adekvátní náhradu. Jeho odchod z komunální politiky byl nedobrovolný. Utrpěl jeho společenský život. [anonymizována dvě slova] ovlivnilo nepříznivě jeho zdravotní stav, v [anonymizováno] [rok] byl hospitalizován pro arytmii srdce v kardiovaskulárním centru Krajské nemocnice [obec]. Z tohoto titulu požadoval náhradu ve výši [částka].

4. Dále žalobce uplatnil náhradu škody ve výši [částka] jako náklady obhajoby, ušlý zisk ve výši platu [anonymizována tři slova] [územní celek] [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] v celkové výši [částka] a konečně uplatnil náhradu ušlého zisku ve výši odměny člena zastupitelstva [územní celek] za období od [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] ve výši [částka]. Dle žalobce pokud by tento nebyl trestně stíhán, byl by na funkci nominován a s pravděpodobností hraničící s jistotou by funkci [anonymizována tři slova] vykonával.

5. Nároky shora uplatnil žalobce u žalovaného dne [datum], s výjimkou přiznané částky [částka] z titulu nepřiměřené délky [anonymizována dvě slova], jeho nároky nebyly uspokojeny.

6. Žalovaný nároky žalobce neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Za nepřiměřenou délku [anonymizováno] řízení již před podáním žaloby poskytl žalobci [částka] a za nezákonné [anonymizována dvě slova] mu poskytl zadostiučinění ve formě omluvy, co se týče dalších nároků na náhradu nemajetkové újmy, namítl jim promlčení. Žalobce je uplatnil u žalovaného dne [datum], žalobu podal až dne [datum]. Co se týče náhrady škody, žalobce ji u žalovaného uplatnil dne [datum], žalovaný tento nárok vyřešil stanoviskem z [datum], přičemž zcela vyhověl požadavku žalobce na náhradu nákladů obhajoby ve výši [částka] a tuto částku žalobci uhradil. Nároky na ušlý zisk žalovaný neuznal. Uvedl, že probíhající [anonymizována dvě slova] nebylo překážkou pro výkon funkcí, které žalobce dříve zastával /ačkoliv bylo zahájeno [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] [rok], žalobce kandidoval ve volbách [rok] [anonymizováno], že by žalobce byl nominován na pozici [anonymizována dvě slova] a že by byl v následujícím volebním období [anonymizována dvě slova], nebyla prokázána. [anonymizováno] žalobci neumožnila kandidovat, neboť v předmětné době dodržovala princip [anonymizována dvě slova], bylo to rozhodnutí [anonymizováno].

7. Žalobce v podání došlém soudu dne [datum] jednak opravil výši požadovaného úroku z prodlení u náhrad nemajetkové újmy na zákonnou sazbu 9 % ročně a u náhrady škody na zákonnou sazbu 9,75 % ročně, jednak potvrdil, že mu žalovaný stanoviskem ze dne [datum] přiznal náhradu nákladů obhajoby ve výši [částka] a dne [datum] mu tuto částku zaplatil. Co do částky [částka] s příslušenstvím z titulu nákladů obhajoby vzal proto žalobce svou žalobu zpět. Dále vzal žalobce zpět žalobu ohledně úroku z prodlení ze zbylých požadovaných náhrad škod za dobu od [datum] do [datum], neboť vyšlo najevo, že žalovaný se dostal do prodlení s jejich úhradou až dne [datum]. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] o částku 68 274 s 9,75% úrokem od [datum] do zaplacení a úroku 9,75% z částky 2 195 512 od [datum] do [datum]. Rovněž žalobce nesouhlasil s názorem žalovaného na promlčení nároku, příp. namítl rozpor takto uplatněné námitky s dobrými mravy.

8. Předmětem řízení zůstaly částky [částka] s ročním 9% úrokem od [datum] do zaplacení, [částka] s ročním 9% úrokem od [datum] do zaplacení a [částka] s 9,75% ročním úrokem od [datum] do zaplacení.

9. Soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování, vyšel zejména z nesporného tvrzení o trvání a průběhu předmětného [anonymizováno] řízení, z rozsudku Krajského soudu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z novinových zpráv o trestním [anonymizována dvě slova] zastupitelů uveřejněných na internetu, z informací o výsledcích voleb do zastupitelstva [územní celek] v [anonymizováno] [rok], v [anonymizováno] [rok] a v [anonymizováno] [rok], ze souvisejících usnesení zastupitelstva [územní celek], ze svědeckých výpovědí členů [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z písemného uplatnění nároků žalobce u žalované dne [datum] a [datum]. Další doplnění dokazování pokládal soud I. stupně za nadbytečné.

10. Poté dospěl k následujícímu skutkovému a právnímu závěru ohledně zadostiučinění za nemajetkovou újmu /nároky žalobce posuzoval dle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen„ odškodňovací zákon“ nebo„ OdšZ“) /. Předmětné [anonymizováno] řízení, vedené proti žalobci, skončilo právní mocí rozsudku Krajského soudu [obec] dne [datum]. Od [datum] počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy dle § 32 odst. 3 OdšZ. Konec lhůty připadl na den [datum] (§ 605 odst. 2 o. z.). Jelikož v tento poslední den promlčecí lhůty uplatnil žalobce nároky u žalovaného, došlo k stavení běhu promlčecí lhůty, ze které v té době zbýval jeden poslední den ([datum]). Stavení trvalo do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců (§ 32 odst. 3 a § 35 OdšZ). Žalovaný ukončil předběžné projednání nároku doručením svého stanoviska zástupci žalobce dne [datum]. Ode dne následujícího pak začal běh zbytku promlčecí lhůty, tj. jednoho dne, a promlčecí doba tak uplynula v pondělí [datum], když den [datum] připadl na sobotu (§ 607 o. z.). Byla-li žaloba v této věci podána u soudu až dne [datum], stalo se tak po marném uplynutí promlčecí lhůty.

11. Nárok žalobce na přiznání náhrady za nemajetkovou újmu proto soud I. stupně jako promlčený zamítl, přičemž uplatněnou námitku promlčení neshledal rozpornou s dobrými mravy.

12. Co se týče ušlého zisku ve výši odměny [anonymizována dvě slova], dospěl soud prvního stupně zejména z věrohodné výpovědi svědka [jméno] [příjmení] k dílčímu skutkovému závěru, že žalobce se po volbách v [anonymizováno] [rok] nestal [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] z důvodu probíhajícího [anonymizována dvě slova].

13. Z výpovědi tohoto svědka měl soud I. stupně za prokázáno, že politické uskupení Změna pro [obec] jako koaliční partner [příjmení] s nominací žalobce do této funkce rozhodně nesouhlasil. Příčinnou souvislost soud prvního stupně popsal tak, že pokud by nebylo [anonymizována tři slova] by žalobce chtěla do funkce nominovat a koaliční partneři by proti osobě žalobce neměli žádné výhrady. Nárok na ušlý zisk přiznal za období od [datum], kdy se konalo ustavující zasedání zastupitelstva [územní celek] po volbách v [anonymizováno] [rok] do [datum], kdy podle soudu prvního stupně odpadla překážka pro to, aby se žalobce [anonymizována tři slova] stal. Toho dne se rozpadla koalice a stanovisko dřívějšího koaličního partnera [příjmení] pro [obec] dále nebylo relevantní. V době po [datum] nebyl žalobce ve [anonymizována tři slova] [anonymizováno] z důvodu, že tato funkce již byla obsazená jiným nominantem [příjmení] [jméno] [jméno]. Ohledně období po rezignaci [jméno] [jméno] na tuto funkci dne [datum] žalobce neprokázal, že jeho [anonymizována dvě slova] bránilo v tom, aby byl do této funkce znovu zvolen. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že šlo o období před dalšími volbami v [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] již do této funkce neměla zájem nikoho dosadit.

14. Co se týče ušlého výdělku ve výši odměny člena zastupitelstva za období po volbách v [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok], soud prvního stupně uzavřel, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k tvrzení, že by mu jako uvolněnému členu zastupitelstva nějaká odměna náležela a že mu tedy vůbec nějaká škoda vznikla. Vzhledem k tomu, že v té době již [anonymizováno] uplatňovala volnější přístup k principu presumpce neviny, nebylo prokázáno, že žalobce ve volbách v [anonymizováno] [rok] nebyl zařazen na kandidátku výhradně jen kvůli svému [anonymizována dvě slova]. Soud prvního stupně v této otázce odkázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve věci žalobkyně [jméno] [příjmení]. Učinil rovněž skutková zjištění ohledně výsledků voleb do zastupitelstva [územní celek] včetně personálního obsazení funkcí za období [rok] [rok], které blíže specifikoval v bodech [číslo] odůvodnění rozsudku.

15. Po právní stránce soud prvního stupně nároky žalobce posoudil podle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen„ odškodňovací zákon“ nebo„ OdšZ“). Výši nároků na ušlý zisk ve výši odměny za výkon funkce [anonymizována dvě slova] soud prvního stupně určil dle nařízení vlády č. 37/2003 Sb. ve znění účinném pro předmětná volební období a dle jeho přílohy [číslo].

16. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně tak, že žalovanému přiznal 81,18 % z celkové výše nákladů řízení vypočtených podle vyhlášky 254/2015 Sb. s ohledem na to, že předmětem řízení byly 4 samostatné nároky a žalobce uspěl částečně pouze ohledně jednoho z nich.

17. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce i žalovaný včasné a přípustné odvolání.

18. Odvolání žalovaného směřovalo proti vyhovujícímu výroku I. ve věci samé a navazujícímu výroku o náhradě nákladů řízení. Žalovaný namítl, že soud svůj závěr, že hlavní překážkou pro akceptaci žalobce na pozici technického [anonymizováno] ze strany uskupení Změna pro [obec] ve volebním období [rok] [rok] bylo probíhající [anonymizováno] řízení, opřel pouze o jedinou svědeckou výpověď. Takový skutkový závěr je podle žalovaného neobstojí zejména proto, že ve stejném volebním období byla na pozici [anonymizována dvě slova] zvolena Bc. [jméno] [příjmení], rovněž stíhaná ve stejném trestním řízení jako žalobce. Ani svědek [jméno] [příjmení] spolehlivě nevysvětlil, v čem spočíval rozdíl mezi žalobcem a touto zvolenou zastupitelkou. Uvedl pouze, že Bc. [jméno] [příjmení] byla velmi oblíbená a dosáhla velmi dobrého volebního výsledku. Žalovaný pak v odvolání rozebral volební výsledek zastupitelstva [územní celek] v [anonymizováno] [rok], kdy z celkových 39 zastupitelů měla koalice [anonymizováno] a uskupení Změna pro [obec], [obec] občanům a Unie pro sport a zdraví 25 zastupitelů, z nich Změna pro [obec a číslo]. Žalobce tvrdil, že pouze tato strana měla vůči žalobci výhrady. Žalovaný je přesvědčen, že důvodem neobsazení žalobce nebylo [anonymizována dvě slova], ale svobodné rozhodnutí a volba politické strany, za kterou žalobce kandidoval. Odkázal na část výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který vysvětlil, že„ neměli jinou šanci než to takhle udělat, že to byla volba menšího zla“. Úvaha soudu, že kdyby nebylo [anonymizována dvě slova], Změna pro [obec] by s volbou žalobce do funkce [anonymizováno] souhlasila, je podle žalovaného nepodložená. Žalovaný dále argumentoval tím, že se žalobce [anonymizována dvě slova] nestal ani v [anonymizováno] [rok], kdy se tato koalice rozpadla, ale ani v [anonymizováno] [rok], kdy nominant [příjmení] [jméno] [jméno] na tuto funkci rezignoval. Dále argumentoval tím, že žalobce v tomto volebním období zastával celou řadu jiných funkcí, mimo jiné byl od [datum] členem rady. Zdůraznil, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že kdyby žalobce trestně stíhán nebyl, že by se [anonymizována dvě slova] stal a že by jím po celé volební období také zůstal. Proto navrhl, aby odvolací soud napadený výrok rozsudku změnil tak, že žalobní nárok i v tomto rozsahu zamítne a přizná žalovanému náhradu nákladů před soudy obou stupňů.

19. Žalobce svým odvoláním brojil proti zamítavému výroku o věci samé a nákladovému výroku rozsudku soudu prvního stupně. Vytkl soudu prvního stupně zásadní procesní pochybení spočívající v porušení principu koncentrace řízení. Podle žalobce běžela čtrnáctidenní lhůta k doplnění a označení důkazů oběma účastníkům do [datum] a v následující době mohly být přípustnými důkazy a nová tvrzení pouze v rozsahu taxativního výčtu upraveného v ustanovení § 118c odst. 1 o. s. ř. Pokud soud napadený rozsudek založil na tvrzeních a důkazech, které byly žalovaným navrženy po koncentraci řízení, zatížil řízení vadou. Poslední výzvu podle ustanovení § 118 a odst. 1, 3 o. s. ř. soud prvního stupně učinil při jednání konaném [datum]. Žalobce namítl nepřípustnost tvrzení žalovaného a jeho důkazních návrhů uplatněných v písemném podání ze dne [datum]. Jednalo se o zápisy a usnesení zastupitelstva [územní celek] z let [rok] a [rok] a o výpisy z obchodního rejstříku, kterými žalovaný prokazoval svá tvrzení týkající se [anonymizováno] 2011. Žalovaný pokračoval v tvrzení i ohledně jiných skutečností, než ohledně kterých měl doplňovat tvrzení a důkazy na výzvu soudu, tedy k období po rezignaci [jméno] [jméno] na funkci technického [anonymizována dvě slova]. Ačkoli v úvodu podání uvedl, že předkládá soudu důkazy ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů, neuvedl, které důkazní prostředky a čím mají být znevěrohodněny. Žalobce se přitom dovolával rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka].

20. Žalobce dále shledal rozporným, že soud prvního stupně při jednání dne [datum] vyslovil předběžný právní závěr, že má za prokázanou příčinnou souvislost mezi tím, že se žalobce nestal v [anonymizováno] [rok] technickým [anonymizována dvě slova] a jeho trestním stíháním, ale rozsudkem uznal oprávněným nárok žalobce na ušlý zisk pouze v období od [datum] do [datum]. K obratu v právním posouzení soudu prvního stupně došlo na základě provedeného důkazu usnesením zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum], ze dne [datum], respektive [datum], což jsou nepřípustné důkazy navržené žalovaným po koncentraci řízení. [příjmení], které se soud prvního stupně dopustil, měla podle žalobce za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Pokud by soud prvního stupně setrval na vysloveném právním názoru, přiznal by žalobci ušlý zisk nejméně za období od dvacátého [datum] do [datum], kdy zastupitelstvo vzalo na vědomí rezignaci [jméno] [jméno].

21. Žalobce se vyjádřil k odvolání žalovaného a odporoval jeho argumentaci. Zdůraznil, že [anonymizována dvě slova] žalobce bylo v předmětné době pro tehdejšího [anonymizováno] [územní celek] [příjmení] a jeho hnutí Změna pro [obec] nepřekonatelným problémem pro to, aby se žalobce stal technickým [anonymizováno]. Svědek [příjmení] to vysvětlil tak, že to odpovídá mediálním výstupům [jméno] [příjmení] a jeho hnutí, které se prezentovalo jako protikorupční. Proto pro ně bylo nepřijatelné, aby byl ve funkci někdo obviněný nebo odsouzený. Svědek vypověděl, že to byl hlavní důvod, i kdyby [anonymizováno]„ zkousla“ porušení principu presumpce viny, tak hlavním důvodem bylo stanovisko [jméno] [příjmení] a Změny pro [obec]. Pokud žalovaný považuje tuto svědeckou výpověď za neprůkazné zprostředkované sdělení, namítá žalobce, že žalovanému nic nebránilo navrhnout v prvostupňovém řízení důkazy, které by svědčily o opaku. Žalobce uznává, že stanovisko Změny pro [obec] nebylo jedinou příčinou, pro kterou se žalobce nestal [anonymizována dvě slova], byla jí rovněž aplikace principu presumpce viny ze strany [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] tedy vadilo jak koaličnímu partnerovi, tak [anonymizováno]. Žalobce nesouhlasí s tím, že rozhodnutí [anonymizováno] představuje přetržení příčinné souvislosti, odkázal na nález Ústavního soudu ze [datum], sp. zn. I. ÚS 4293/18.

22. K období po zániku koalice [anonymizováno] s hnutím Změna pro [obec] v [anonymizováno] [rok] žalobce uvedl, že v té době se na politice presumpce viny ze strany [anonymizováno] nic nezměnilo. V té době již [anonymizováno] měla jiného nominanta na pozici technického [anonymizováno]. K volbě žalobce nemohlo dojít, protože předmětná funkce byla obsazená. [příjmení] [jméno] [jméno] by bylo podle žalobce nemorální a politicky neprůchozí, způsobilo by rozbroje v rámci [anonymizováno]. Podstatné bylo období, kdy se tato funkce obsazovala. Co se týče jiných funkcí, které žalobce ve volebním období [rok] [rok] zastával, podle žalobce je nelze časovou náročností, rozsahem pravomocí a odpovědnosti, veřejnou exponovaností a výší odměny srovnávat s pozicí [anonymizována dvě slova]. Pokud žalobce byl v té době členem rady města, šlo podle žalobce o běžnou funkci. Ostatně [anonymizováno] měla v tomto volebním období 7 zastupitelů, ale jen 3 z nich nebyli trestně stíháni, tito se také stali členy rady města a po rozpadu původní koalice se rozložení sil změnilo a [anonymizováno] nově připadla 4 místa v radě, bylo tedy nutno jedno z nich obsadit trestně stíhanou osobou, pokud [anonymizováno] nechtěla přepustit své místo v radě jinému politickému uskupení.

23. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a přizná žalobci náklady řízení.

24. Žalovaný se vyjádřil k odvolání žalobce a zdůraznil, že ačkoliv napadl celý zamítavý výrok rozsudku, fakticky odvoláním rozporoval pouze rozhodnutí o zamítnutí náhrady ušlé odměny za výkon funkce technického [anonymizováno]. K ostatním nárokům na náhradu nemajetkové újmy a ušlé odměny za výkon funkce zastupitele se žalobce v odvolání nevyjádřil. Co se týče namítaného procesního postupu soudu prvního stupně a provedení důkazů navržených žalovaným dne [datum], žalovaný má za to, že soud prvního stupně se pochybení nedopustil. Závěr soud prvního stupně o tom, že [anonymizováno] uplatňovala princip presumpce nedůsledně a s výjimkami a že tedy [anonymizována dvě slova] žalobce nebylo hlavní příčinou skutečnosti, že žalobce nekandidoval za [anonymizováno] ve volbách a nezastával veřejné funkce, totiž podle žalovaného obstojí i bez těchto důkazů. Žalovaný argumentoval znovu tím, že žalobce ve volebním období [anonymizováno] [rok] - [rok] byl zastupitelem zvolen stejně jako další trestně stíhaní členové [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V letech 2009 - [rok] žalobce jako trestně stíhaný dokonce vykonával funkci [anonymizována dvě slova]. Dále připomněl, že v [anonymizována dvě slova] [rok] byla do funkce [anonymizována dvě slova] zvolena Bc. [jméno] [příjmení], rovněž trestně stíhaná ve stejném řízení jako žalobce. S ohledem na tyto souvislosti má žalovaný za to, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně příčinné souvislosti mezi jeho nezákonným trestním stíháním a tvrzenou škodou. Základ sporu je podle žalovaného v tom, zda [anonymizováno] uplatňovala důsledně princip presumpce viny, který jejím členům znemožňoval výkon veřejných funkcí, pokud byli trestně stíháni. Žalovaný má za to, že z dokazování plyne, že ve skutečnosti tato zásada v případě žalobce, [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] překážku pro výkon veřejných funkcí nepředstavovala. V tomto ohledu není přesvědčivá ani výpověď [jméno] [příjmení], který při výslechu dne [datum] uvedl, že pokud žalobce kandidoval na volitelném místě, byla to„ brutální výjimka“, ale poté, co byl konfrontován s kandidátními listinami a výsledky voleb, toto tvrzení oslabil, respektive žalující strana je zlehčila a uvedla, že presumpce viny nepřekážela ničemu kromě individuálních politických funkcí, například výkonu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Toto tvrzení je podle žalovaného účelové. Pokud v rámci argumentace žalobce zaznělo, že princip presumpce viny se začal důsledně uplatňovat až po podání obžaloby, žalovaný uvádí, že obžaloba byla v [anonymizováno] věci žalobce podána v [anonymizováno] 2011 a nemohlo to tedy zasáhnout do nominace kandidátů na jednotlivé funkce v říjnu, respektive listopadu [rok]. Navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl v zamítavém výroku potvrzen.

25. Odvolací soud po zjištění, že odvolání jsou přípustná, byla podána včas osobami k tomu oprávněnými a že splňují náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., mimo jiné jej tedy přezkoumal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.), a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné, zatímco odvolání žalobce opodstatněné není. S ohledem na nedůsledné poučení žalobce soudem I. stupně rovněž odvolací soud tuto vadu napravil poskytnutím poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání odvolacího soudu /blíže specifikováno níže/.

26. Žalobce vzal na počátku jednání odvolacího soudu zpět své odvolání směřující proti zamítnutí nároku na ušlou odměnu zastupitele ve volebním období [rok] – 2018 ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do [datum] Odvolací soud v souladu s ust. § 207 odst. 2 o. s. ř. odvolací řízení v tomto rozsahu zastavil při jednání dne [datum]. Při jednání odvolacího soudu dne [datum] vzal žalobce odvolání zpět co do zbývajícího příslušenství z částky [částka], odvolací soud proto v souladu s ust. § 207 o. s. ř. odvolací řízení zastavil co do zaplacení 9,75% úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.).

27. Odvolací soud posoudil řízení, které předcházelo vydání napadeného rozsudku, a nepřisvědčil námitce žalobce, že došlo k porušení zásady koncentrace řízení, která měla za následek nesprávné právní posouzení nároku žalobce, resp. rozhodnutí odlišné od sděleného předběžného právního názoru soudu. Soud I. stupně poučil účastníky o koncentraci řízení při prvním jednání ve věci samé dne [datum], uložil lhůtu k doplnění tvrzení a důkazních návrhů bez specifikace dle ust. § 118a o. s. ř. v trvání 14 dnů a s jejím koncem spojil termín koncentrace řízení. Před skončením této lhůty oba účastníci řízení adresovali soudu podání ve věci samé s doplněním tvrzení, tato skutečnost otevřela protistranám možnost reagovat dalšími tvrzeními a důkazními návrhy. Dokazování pokračovalo na dalších ústních jednáních soudu dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Na jednání dne [datum] předseda senátu vyslovil předběžný závěr, že má za prokázanou příčinnou souvislost mezi trestním stíháním žalobce a tím, že se nestal po volbách v [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [obec], současně však tuto příčinnou souvislost neměl za prokázanou ohledně období po rezignaci [jméno] [jméno] na funkci [anonymizována dvě slova] v červenci 2013. V tomto směru žalobce poučil dle ust. § 118 a odst. 3 o. s. ř. k prokázání tvrzení, že po rezignaci [jméno] [jméno] se žalobce nestal [anonymizována dvě slova] [obec] právě z důvodu nezákonného [anonymizována dvě slova], k reakci na poučení uložil žalobci lhůtu 10 dnů. Žalobce v intencích uděleného poučení navrhl k důkazu usnesení z ustavujícího zasedání zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum], kdy byl [jméno] [jméno] zvolen [anonymizována dvě slova] a usnesením ze 7. zasedání zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum], na kterém byla projednána rezignace [jméno] [jméno] na pozici [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Soud I. stupně postupoval správně, když reakci žalobce na udělené poučení zaslal před následujícím ústním jednáním žalovanému. Žalovaný se k tomuto podání vyjádřil obsáhlým podáním ze dne [datum]. Argumentoval k průběhu povolební situace v [obec] v [anonymizováno] [rok] a k navazujícímu období. Nejednalo se o žádné období, které by obsahově nesouviselo s doplněným tvrzením žalobce a jím navrženými důkazy. Prostor vyjádřit se ke stanovisku protistrany patří k zásadám kontradiktorního řízení, byl tudíž žalovanému poskytnut po právu a soud I. stupně se následně s věcnou argumentací obou stran včetně jejich důkazních návrhů musel zabývat. Za situace doplněných tvrzení a důkazů nelze vyloučit, že dojde ke změně předběžného názoru soudu. Po dokazování doplněném na jednání dne [datum] poučil soud účastníky řízení dle ust. § 119a o. s. ř. a posléze na žádost žalobce o poskytnutí lhůty k možnosti doplnit další tvrzení a důkazní návrhy jednání za tímto účelem odročil. Tím byla znovu otevřena koncentrační uzávěra. Podání žalobce ze dne [datum] již argumentovalo zásadou koncentrace řízení, obsahovalo však současně další tvrzení a důkazní návrhy. S obsahem tohoto podání se soud I. stupně dostatečně vypořádal při jednání dne [datum].

28. Odvolací soud je přesvědčen, že soud I. stupně vedl řízení v souladu se zásadami občanského soudního řízení a neupřel žádnému z účastníků jeho procesní práva. Vedle dodržování zásady projednací a zásady koncentrace řízení nalézací soud musí usilovat o náležité zjištění skutkového stavu, a tomu při zachování rovnosti stran nesmí stát v cestě formální lpění na koncentraci řízení.

29. Odvolací soud hodnotí rozsah provedeného dokazování jako dostatečný ve vztahu ke všem nárokům, které soud I. stupně zamítl. Zamítavý výrok soudu I. stupně zahrnuje částku požadovanou jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu a část nároku na náhradu škody. V tomto směru pořídil soud I. stupně dostatečný skutkový podklad i pro rozhodnutí odvolacího soudu.

30. Co se týče nároku na odškodnění nemajetkové újmy, odvolací soud se ztotožňuje s posouzením námitky promlčení, kterou vznesl žalovaný, jak je soud I. stupně popsal v odst. 73 a 74 odůvodnění rozsudku. Lze zopakovat, že v den následující po právní moci citovaného zprošťujícího rozsudku, tedy dne [datum], počala žalobci běžet šestiměsíční promlčecí lhůta. V poslední den lhůty uplatnil žalobce nárok na nemajetkovou lhůtu u Ministerstva spravedlnosti. Došlo tím ke stavení promlčecí lhůty, ale pouze na dobu šesti měsíců. Po doručení stanoviska žalované dne [datum] zbýval žalobci jediný den pro včasné uplatnění nároku u soudu, tj. [datum] (neboť [datum] byl den pracovního volna). Žalobce podal žalobu až dne [datum].

31. Odvolací argumentace žalobce, uplatněná v průběhu řízení a shrnutá také v odst. III podání ze dne [datum], adresovaném odvolacímu soudu, se opírá o přesvědčení, že nárok žalobce se nemohl promlčet dříve než 6 měsíců po doručení stanoviska žalovaného k tomuto nároku a že je zapotřebí aplikovat obecnou právní úpravu běhu promlčecích lhůt a jejich případného stavení, obsaženou v občanském zákoníku. Taková argumentace neobstojí, neboť nerespektuje subsidiaritu občanského zákoníku ve vztahu k OdšZ (srv. ust. § 26 OdšZ). Ust. § 35 odst. 1) OdšZ, upravující stavení lhůty po dobu mimosoudního řešení nároku poškozeného, zní jednoznačně: Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

32. Související judikatura se od znění citovaného ustanovení zákona neodchyluje, až na výjimky prokázaného porušení dobrých mravů. Např. v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uvedl ke lhůtě pro uplatnění nároku ze vzniklé nemajetkové újmy u soudu Nejvyšší soud: Zákonný požadavek na předběžné projednání nároku u ústředního orgánu podle § 14 z. č. 82/1998 Sb. je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu, a z toho důvodu se také podle § 35 z. č. 82/1998 Sb. po dobu šesti měsíců běh promlčecí doby staví. Uvedené však neznamená, že poškozený může přestat sledovat běh promlčecí doby. Žalobci nic nebrání v tom, aby žalobu k soudu podal i předtím, než se žalovaná k jeho nároku vyjádří, obzvláště pokud mu hrozí promlčení jeho práva. Soud v takovém případě vyčká vyjádření příslušného orgánu a poté pokračuje v řízení. Pokud by nárok na náhradu nemajetkové újmy nebyl předběžně projednán u příslušného úřadu, jedná se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, který bude soud řešit postupem podle § 104 odst. 2 o. s. ř., v žádném případě však nemůže žalobcův návrh jako předčasný zamítnout. Nelze tedy uzavřít, že by povinné předběžné projednání nároku u žalované bránilo poškozenému v tom, aby ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, uplatnil svůj nárok žalobou u soudu.

33. V rozsudku z 2. 4. 2013, sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud uvádí: Smyslem institutu promlčení je i v případě nároku na odškodnění nemajetkové újmy po státu motivovat poškozeného k včasnému výkonu jeho subjektivních občanských práv tak, aby nedocházelo k dlouhotrvajícím právním vztahům. Subjektivní promlčecí lhůta neběží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, ale ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě podle § 32 odst. 3 věty první zákona č 82/1998 Sb. Zákonný požadavek na předběžné projednání nároku u ústředního orgánu podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu, a z toho důvodu se také podle § 35 zákona č. 82/1998 Sb. po dobu šesti měsíců běh promlčecí doby staví. Uvedené však neznamená, že poškozený může přestat sledovat běh promlčecí doby. Žalobci nic nebrání v tom, aby žalobu k soudu podal i předtím, než se žalovaná k jeho nároku vyjádří, obzvláště pokud mu hrozí promlčení jeho práva, neboť § 14 zákona č. 82/1998 Sb. stanoví podmínku uplatnění nároku u příslušného úřadu, nikoliv vydání stanoviska žalované. Soud v takovém případě vyčká vyjádření příslušného orgánu a poté pokračuje v řízení. Pokud by nárok na náhradu nemajetkové újmy nebyl předběžně projednán u příslušného úřadu, jedná se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, který bude soud řešit postupem podle § 104 odst. 2 o. s. ř., v žádném případě však nemůže žalobcův návrh jako předčasný zamítnout. Nelze tedy uzavřít, že by povinné předběžné projednání nároku u žalované bránilo poškozenému v tom, aby ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, uplatnil svůj nárok žalobou u soudu.

34. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], řešil Nejvyšší soud jinou výhradu vůči námitce promlčení: Předběžné projednání nároku u příslušného orgánu není„ formalizovaným postupem příslušného úřadu při realizaci jeho pravomoci“ a nepředstavuje tak„ řízení“ ve smyslu § 648 občanského zákoníku. Konstrukce běhu promlčecí lhůty dle OdšZ však i v tomto případě zůstala nedotčena.

35. Soud I. stupně se rovněž správně vypořádal s argumentem rozporu námitky promlčení s dobrými mravy. Ustálená judikatura Nejvyššího a Ústavního soudu ČR zastává princip, který skrze posouzení souladu s dobrými mravy umožňuje odstranit v odůvodněných případech tvrdost zákona. Vznesení námitky promlčení však zásadně dobrým mravům neodporuje (srv. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 643/04). Důvody, pro které žalobce své právo neuplatnil včas, nejsou v poměrech projednávané věci nikterak mimořádné a rozhodně je neovlivnilo jednání žalované strany; pokud žalobce nebyl dostatečně bdělý, aby hájil svá práva a tato tvrzená práva uplatnil po uplynutí promlčecí lhůty, nese nepříznivé následky takového procesního postupu s ohledem na námitku promlčení vznesenou protistranou.

36. S ohledem na výše uvedené odvolací soud považuje právní posouzení soudu I. stupně ohledně promlčení nároku žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za správné.

37. Co se týče zamítnutí nároku na náhradu ušlého platu technického [anonymizována dvě slova] [obec], učinil soud I. stupně zjištění, že [anonymizováno] přistupovala k uplatňování vlastní zásady presumpce viny (přijaté sjezdem [anonymizováno] v [anonymizováno] 2007) nedůsledně a nedospěl k závěru, že by tato zásada pro trestně stíhaného člena [anonymizováno] automaticky znamenala nemožnost kandidovat ve volbách a ucházet se o veřejné funkce v situaci, kdy už obsazení pozice [anonymizována dvě slova] žalobcem nebránilo stanovisko koaličního partnera [příjmení] pro [obec].

38. Na základě výpovědi svědka [jméno] [příjmení] pak soud I. stupně dospěl k přesvědčení, že příčinou toho, že se žalobce nestal dne [datum] [anonymizována dvě slova] [obec], bylo jeho [anonymizována dvě slova], neboť právě to bylo příčinou nesouhlasu koaličního partnera [příjmení] – uskupení Změna pro [obec] s tím, aby žalobce tuto pozici zaujal. Stejnou příčinnou souvislost však neměl za prokázanou pro období následující po změně koalice a volbě nové [anonymizováno] ode dne [datum] do konce volebního období, tj. v období od dubna 2011 do října [rok]. Překážka zvolení žalobce, kterou představovalo nesouhlasné stanovisko uskupení Změna pro [obec], v té době již odpadla.

39. Odvolací soud souhlasí se zamítnutím nároku na náhradu ve výši platu [anonymizována dvě slova] [územní celek] v období od [datum] do [datum] z výše uvedeného důvodu, jak jej soud I. stupně postihl v odst. 82. odůvodnění rozsudku. Žalobce tvrdil, že se tak stalo pro princip presumpce viny, neprokázal však, že tento princip [anonymizováno] uplatňovala bezvýjimečně a neprokázal tudíž, že jej striktně uplatnila právě v jeho případě. Pokud žalobce tvrdil, že se [anonymizováno] nestal, protože s tím nesouhlasilo uskupení Změna pro [obec] kvůli svému protikorupčnímu programu, tato překážka po rozpadu koalice odpadla. Protože toto uskupení již v koalici po [datum] nepůsobilo, jejich stanovisko nadále nebylo rozhodující. Pro přiznání náhrady ve výši ušlého platu [anonymizována dvě slova] za období po [datum] tak soudu I. stupně neshledal žádný právní důvod.

40. Skutkový podklad pro právní posouzení nároků žalobce je podle odvolacího soudu dostatečný až na spornou otázku příčinné souvislosti mezi nezákonným trestním stíháním žalobce a skutečností, že se nestal technickým [anonymizována dvě slova] [obec] po volbách v [anonymizováno] [rok]. Soud I. stupně vyšel z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], kterého vyslechl při ústním jednání dne [datum] a znovu dne [datum], a to i ohledně názorů a rozhodnutí koaličního partnera [příjmení] v posuzované době, uskupení Změna pro [obec]. Skutkové zjištění, učiněné z tohoto důkazu, je podle odvolacího soudu předčasné (srv. odst. 48, 49 a 79) a neodpovídá dalším provedeným důkazům, které toto zjištění vyvracejí. Zejména je to v rozporu s prokázanou skutečností, že na pozici [anonymizováno] byla po volbách v [anonymizováno] [rok] zvolena jiná osoba (za shodné koaličního uspořádání vedení [územní celek]). Volba této náměstkyně [anonymizováno], která byla v totožném trestním řízení rovněž obviněna, a rozdíl mezi její pozicí a pozicí žalobce byl v dokazování před soudem I. stupně vysvětlen jen tak, že tato osoba dosáhla dobrého volebního výsledku a byla velmi oblíbená. Nebyl tak vysvětlen rozpor mezi tvrzením, že [anonymizováno] řízení bylo příčinou nezvolení žalobce, ale u jiné osoby stejný následek nevyvolalo.

41. Odvolací soud zohlednil námitku žalobce, že pro něj rozhodnutí bylo překvapivé, neboť mohl být až do vynesení rozsudku přesvědčen, že ohledně období od [datum] do [datum] břemeno tvrzení a dokazování unesl. Proto odvolací soud při jednání dne [datum] postupem dle ust. § 213 o. s. ř. ve spojení s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. žalobce poučil a vyzval, aby ve lhůtě splnil povinnost tvrzení a povinnost důkazní ve vztahu k tvrzené skutečnosti, že nebyl nominován a zvolen do funkce [anonymizována dvě slova] [obec] v souvislosti s trestním stíháním, a to pro období od [datum] do [datum], dále jej poučil, že v případě nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní se vystavuje nepříznivému rozhodnutí ve věci.

42. Žalobce na udělené poučení včas reagoval. Zopakoval, že jeho [anonymizována dvě slova] způsobilo, že se nestal [anonymizována dvě slova] [obec] ve dvou rovinách, jednak o tom rozhodla v rámci zásady presumpce viny politická strana [anonymizováno], jíž byl členem, jednak měli k žalobci z důvodu [anonymizována dvě slova] negativní postoj koaliční partneři. Odkázal na výslech svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Navrhl, aby soud vyslechl osoby, které se za jednotlivé strany účastnily povolebního vyjednávání: Mgr. [jméno] [příjmení], prof. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení]. Dále navrhl k důkazu články z internetových médií, prokazující, že pro uskupení Změna pro [obec] byl zásadní protikorupční program a jaké bylo stanovisko tohoto uskupení k nakládání s majetkem města a jeho případnému„ tunelování“.

43. Protože rozsah navrženého dokazování překračuje rámec funkční působnosti odvolacího soudu, nezbylo odvolacímu soudu než rozsudek v uvedeném rozsahu ohledně vyhovujícího výroku I. zrušit a věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení. Poté, co soud I. stupně rozhodne o provedení důkazních návrhů, vznesených při odvolacím řízení, a z provedených důkazů vyvodí skutková zjištění, vezme v úvahu také další důležitý aspekt, totiž že pozice [anonymizována dvě slova] je volená, volí jej ze zvolených zastupitelů zastupitelstvo obce (srv. ustanovení § 84 odst. 2 písm. m zákona č. 128/2000 Sb. o obcích). Do děje, při němž obvykle dojde k úmluvě koaličních stran o osobě starosty, místostarostů a radních resp. [anonymizováno] a jeho náměstků, vstupuje následně proměnná a tou je volba všech zastupitelů, jejíž výsledek nutně nemusí být totožný s výsledkem koaličních dohod. Na žalobci leží důkazní břemeno, že by byl [anonymizováno] opravdu zvolen nebýt jeho [anonymizována dvě slova]. V posuzovaném případě nebyly dosud prokázány důvody, pro které uskupení Změna pro [obec] vadilo obsazení pozice [anonymizována dvě slova] žalobcem. Soud I. stupně se v novém rozhodnutí vypořádá rovněž s argumentací účastníků vznesenou v odvolacím řízení ve vztahu ke zrušenému vyhovujícímu výroku ve věci samé.

44. Vyhovující výrok ve věci samé I. proto odvolací soud zrušil postupem dle ust. § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o. s. ř., neboť rozhodnutí soudu se neopíralo o dostatečné důvody a v řízení bude třeba ke zjištění skutkového stavu věci provést důkazy navržené žalobcem po poučení odvolacím soudem. Proto nebyly dány podmínky ani pro potvrzení ani pro změnu této části rozhodnutí. Za situace, kdy se ruší meritorní rozhodnutí nebo jeho část, je nezbytné zrušit rovněž akcesorický nárok o nákladech řízení (výrok II.).

45. Z výše uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný v zamítavém výroku o věci samé II. v rozsahu, který zůstal předmětem odvolacího řízení po částečném zastavení odvolacího řízení (výrok III.) usneseními ze dne [datum] a [datum].

46. Ve svém novém rozhodnutí soud I. stupně rozhodne i o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).