o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně zamítl rozsudkem ze dne [datum] žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] spolu s 10 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Předmětem řízení byl nárok žalobce na náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“). Žalobce tvrdil, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“) došlo ke ztrátě soudního spisu při jeho doručování soudnímu znalci. Podle žalobce neproběhla ani částečná rekonstrukce soudního spisu, to žalobci přivodilo stav důkazní nouze. V důsledku nesprávného úředního postupu soudu, který žalobce spatřuje v neprovedení rekonstrukce soudního spisu po jeho ztrátě, přišel žalobce nenávratně o významné důkazní prostředky, tím bylo zapříčiněno neunesení důkazního břemene žalobcem. Byly nenávratně ztraceny fotografie předložené žalobcem, včetně popisu jejich autorem, fotografie předložené svědkem, včetně popisu k nim, veškeré svědecké výpovědi týkající se faktického popisu předložených plánků a fotografií, včetně nákresů provedených při soudním jednání k jednotlivým fotografiím a plánkům (k množství a rozložení zboží ve skladu, k rozsahu zatopení místa a k dalším skutečnostem podstatným pro rozhodnutí), veškerá komunikace se žalovaným, včetně doručenek a podacích archů, veškerá komunikace se zákazníkem, včetně doručenek a podacích archů, podklady od zákazníka dokládající vznik škody a její rozsah, doklady ke zboží s popisem zacházení se zbožím, včetně hygienických požadavků na toto zboží, zápisy od hasičských jednotek zasahujících na místě, skladová evidence (množství a druh zboží, které bylo ve skladu v době škodní události), příslušné příjemky a výdejky k poškozenému zboží, veškerá komunikace s pojišťovnou, včetně příloh, doručenek a podacích archů, předložené meteorologické snímky z doby škodní události, další dokumenty k prokázání rozsahu poškození vichřicí (kde přesně byla utržená část střechy). Žalobce tvrdil, že za této situace byl nucen přistoupit k uzavření soudního smíru se žalovaným a tím ztratil možnost domoci se uspokojení nároku na náhradu škody vůči žalovanému. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl smír schválen. Škodu žalobce vyčíslil ve výši [částka] s příslušenstvím, což odpovídá částce žalované v posuzovaném řízení. Příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a popsaným nesprávným úředním postupem soudu žalobce popsal tak, že kdyby nedošlo ke ztrátě soudního spisu, resp. kdyby proběhla rekonstrukce soudního spisu, žalobce by se domohl uspokojení svého žalobou uplatněného nároku.

3. Žalovaná se žalobě bránila tvrzením, že není splněna ani jedna ze tří základních podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu. K nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, neboť procesní soud provedl po ztrátě spisu jeho rekonstrukci, a pokud by ztráta spisu byla takto posouzena, škoda žalobce nevznikla v příčinné souvislosti s ní. Žalovaná nemá za prokázaný vznik škody, když žalobce v předmětném řízení dobrovolně přistoupil na smír.

4. Soud I. stupně dospěl z provedených důkazů, zejména ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. [spisová značka] ke skutkovému závěru, že tento soud zaslal prostřednictvím České pošty soudní spis ustanovenému znalci, ten však spis neobdržel. Reklamace doporučené zásilky byla neúspěšná. Dne [datum] dal soud pokyn k rekonstrukci spisu, v průběhu rekonstrukce kontaktoval účastníky, aby do spisu založili chybějící listiny. Tento proces probíhal až do [datum], kdy byl soud informován, že účastníci řízení spějí k mimosoudní dohodě, následně byl soudu navržen ke schválení jejich smír.

5. Na zjištěný skutkový stav soud I. stupně aplikoval právní úpravu, obsaženou v OdpŠk, konstatoval, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu je existence nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody, přičemž všechny podmínky musí být splněny současně. Soud I. stupně shledal, že uvedené podmínky v dané věci splněny nebyly. V posuzovaném řízení sice došlo ke ztrátě soudního spisu, avšak bez dalšího nelze konstatovat, že se jedná o nesprávný úřední postup, jelikož jde o situaci předvídanou právním předpisem, upravující institut rekonstrukce spisu. V posuzovaném řízení soud prvního stupně učinil kroky směřující k rekonstrukci spisu a tuto zahájil, účastníky vyzval k součinnosti. Částečná rekonstrukce proběhla, a pokud nebyla dokončena, bylo to z důvodu avizovaného smírného řešení, k němuž účastníci řízení dospěli. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu nedošlo.

6. Soud I. stupně poté posoudil i další podmínku odpovědnosti státu za škodu, a to vznik škody a ani tu neměl za prokázanou. Pokud posuzované řízení skončilo smírem, žalobce se jím veškerých nároků vzdal, oprávněnost jeho nároku v posuzovaném řízení prokázána nebyla. Kompenzační řízení pak neslouží jako opravný prostředek, kterým je možné zvrátit průběh jiných soudních řízení. Jestliže byl žalobce přesvědčen, že nárok byl oprávněný, měl trvat na soudním rozhodnutí a neuzavírat s protistranou smír.

7. Pro případ, že by předchozí dvě podmínky byly splněny, soud I. stupně dovodil, že by nebyla splněna třetí podmínka, a to existence příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Schválením soudního smíru totiž došlo k přetržení příčinné souvislosti, protože soud nemůže ovlivnit, zda účastníci skončí řízení smírem. Soud nepřezkoumává, z jakého důvodu účastníci smír uzavřeli, ale zabývá se jen tím, zda není v rozporu se zákonem a daná věc může skončit smírem. Jestliže soudu nebyla dána možnost řízení dokončit a ve věci rozhodnout, nelze předjímat, jak by řízení dopadlo. Pokud žalobce na základě svého rozhodnutí přistoupil na smír, zůstalo v hypotetické rovině, že by v posuzovaném řízení mohl být úspěšným.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované přiznal náhradu ve výši [částka] za 4 úkony v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši upravené vyhláškou č. 254/2015 Sb.

9. Proti rozsudku se odvolal žalobce a to z důvodu nesprávného právního posouzení s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Ztrátu spisu považoval jednoznačně za porušení povinnosti soudu, ať už k ní došlo jakýmkoli způsobem. Vyjádřil v odvolání, že spis se zřejmě neztratil náhodou, z toho důvodu podal trestní oznámení na neznámého pachatele, aby osoba, která zavinila ztrátu spisu, byla zjištěna. Zpráva o ztrátě spisu a změně v osobě soudce přiměla žalobce uzavřít soudní smír v řízení, které se chýlilo ke konci a jehož průběh byl pro žalobce příznivý. Ztrátu spisu považuje žalobce za porušení povinnosti soudem. Zjištění konkrétních osob, které způsobily ztrátu předmětného soudního spisu, může objasnit, zda soud porušil svou povinnost a zda tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně aby žalobě sám v plném rozsahu vyhověl.

10. Žalovaná považovala odvolání žalobce za nedůvodné. Ztráta soudního spisu podle ní nepředstavuje vzhledem k využití institutu rekonstrukce spisu nesprávný úřední postup. Nadto žalobce neprokázal vznik škody resp. její výši, ani příčinnou souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou. Proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil.

11. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle ust. § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a shledal, že odvolání žalobce není důvodné.

12. Soud I. stupně provedl dokazování v rozsahu důkazních návrhů účastníků řízení a opatřil si tak spolehlivý základ pro závěr o skutkovém stavu. Odvolací soud má za podstatná tato skutková zjištění soudu I. stupně (viz bod 7 napadeného rozsudku): v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobce uplatnil proti [příjmení] pro chemickou a hutní výrobu, a.s., [IČO], se sídlem [adresa], nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody, byl usnesením ze dne [datum] ustanoven znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] Okresní soud v Ústí nad Labem tomuto znalci zaslal prostřednictvím České pošty soudní spis. Po uplynutí lhůty 5 měsíců, stanovené k vypracování znaleckého posudku kontaktoval soud dne [datum] znalce, ten však spis podle vlastního prohlášení neobdržel. Tvrdil, že dodejku nepodepsala pracovnice recepce [jméno] [příjmení], které měla být zásilka pro znalce doručujícím orgánem České pošty předána, s tím, že nečitelný podpis neodpovídá jejímu vzorovému podpisu, nadto tato recepční nemá oprávnění přebírat pro něj poštu. V rámci reklamace, uplatněné Okresním soudem v Ústí nad Labem dne [datum], Česká pošta dne [datum] potvrdila, že zásilka byla odeslána dne [datum] a doručena [datum] na recepci na správné adrese znalce [příjmení], [ulice a číslo], ačkoli na doručence je uvedena adresa [adresa] (viz č. l. 228 spisu OS [obec]). Zásilka se spisem nebyla dohledána. Dne [datum] dal soud pokyn k rekonstrukci spisu. Postupem upraveným v § 200a Instrukce ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] [číslo], vnitřního kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy, soud prvního stupně pořídil do spisu kopie listin, které měl k dispozici. Následně dne [datum] soud kontaktoval účastníky, aby do spisu založili ve lhůtě 30 dnů chybějící listiny, připojil seznam dosud rekonstruovaných listin, který je ve spisu založen. Žalobce i protistrana na tuto výzvu soudu reagovali žádostí o prodloužení lhůty k doložení chybějících listin. Žalobce tak učinil dne [datum], přičemž již v tomto podání avizoval, že jej oslovil žalovaný a že hodlají osobně jednat ještě před doplňováním listin do spisu (č. l. 258 spisu OS [obec]). Tento proces probíhal až do [datum], kdy žalovaný soudu oznámil, že není smysluplné dále doplňovat listiny do spisu, když účastníci řízení dospěli k mimosoudní dohodě. Podáním ze dne [datum] podal soudu informaci o mimosoudním jednání také žalobce. Dne [datum] byl soudu navržen smír a dne [datum] jej Okresní soud v Ústí nad Labem schválil ve znění:„ Žalobce a žalovaný se dohodli, že uzavřením tohoto smíru jsou mezi nimi s konečnou platností vypořádány veškeré jejich vzájemné nároky vzniklé ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] týkající se objektu ev. [číslo] na parcele [číslo] v katastrálním území Ústí nad Labem, jakož i veškeré nároky z odpovědnosti za škodu, která žalobci vznikla v souvislosti s bouřkou dne [datum], při které došlo k poškození a částečnému stržení části střechy daného objektu. Žalobce a žalovaný se dále dohodli, že mezi sebou nebudou uplatňovat žádné nároky a uzavřením smíru je mezi nimi věc zcela vyřešena“. Rozhodnutí o schválení smíru nabylo právní moci dne [datum].

13. Na podkladě správně a úplně zjištěného skutkového stavu věci, který je způsobilým podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu, soud I. stupně posoudil věc správně i po právní stránce. Správně uvedl předpoklady odpovědnosti státu za škodu, náležitě se zabýval tím, zda byly splněny a dospěl ke správnému závěru, že ani jeden z předpokladů odpovědnosti státu za škodu splněn nebyl.

14. Odvolací soud shodně ve shodě se soudem I. stupně shledal, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Soud obecně má povinnost vést soudní spis a nakládat s ním tak, aby nedošlo k jeho ztrátě. V projednávaném případě došlo ke ztrátě soudního spisu v průběhu doručování prostřednictvím České pošty. Jak správně uvedl soud I. stupně, ztráta spisu je událostí (nikoli nesprávným úředním postupem), na kterou pamatují právní předpisy, konkrétně ust. § 200a Instrukce ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] [číslo], vnitřního kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy. Soud prvního stupně poté, co vyčerpal možnosti získat spis zpět, zahájil jeho rekonstrukci, o čemž účastníky informoval. Rekonstrukce probíhala podle ust. § 200a Instrukce ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] [číslo], vnitřního kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy, a nebyla dokončena jen z toho důvodu, že účastníci soudu nepovažovali za potřebné poskytovat soudu další součinnost dodáním kopií listin, neboť dospěli ke smírnému vyřešení sporu. Pokud by soud prvního stupně v posuzovaném řízení nepostupoval v souladu s právním předpisem a nezahájil by rekonstrukci spisu po jeho ztrátě, nepochybně by se jednalo o nesprávný úřední postup z jeho strany. V posuzovaném řízení ale k takové situaci nedošlo, v řízení bylo prokázáno, že rekonstrukce spisu byla zahájena, čímž je vyvrácena i námitka, že soud neprovedl rekonstrukci. Pokud nebyla zahájená rekonstrukce spisu dokončena, pak jen z toho důvodu, že účastníci předložili soudu ke schválení smír a za této situace by bylo pokračování v rekonstrukci a její dokončení nadbytečné a nehospodárné. Provedeným dokazováním je vyvrácena i námitka žalobce, že soud informoval účastníky o ztrátě spisu a rekonstrukci s odstupem 1,5 roku. Soud se o ztrátě spisu dozvěděl v listopadu 2017, účastníky o tom informoval v červnu 2018, tj. poté co měl najisto postaveno, že spis nebude dohledán a zahájil jeho rekonstrukci. Konkrétně po odeslání spisu ustanovenému znalci běžela lhůta 5 měsíců, stanovená pro zpracování znaleckého posudku, poté soud znalce kontaktoval a souvisle konal nezbytné úkony směřující k objevení spisu. Bezodkladně po skončení této činnosti přikročil k rekonstrukci spisu a účastníky o tom informoval. Námitka žalobce, že ke ztrátě spisu nedošlo náhodou a stojí za tím zlý úmysl, je spekulativní, v řízení nebylo nic takového prokázáno, ani jinak nevyšlo najevo.

15. Soud I. stupně správně posoudil i další dva předpoklady odpovědnosti státu za škodu, když dospěl k závěru, že žalobce neprokázal vznik škody, ani existenci příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou. Pro posouzení existence příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody, jakož i existence škody samotné, nejsou relevantní tvrzené pohnutky žalobce (šok ze ztráty spisu, změna v osobě soudce), které žalobce vedly k uzavření soudního smíru, ale jen objektivní skutečnost, že posuzované řízení skončilo smírem. Jestliže totiž mezi ztrátou soudního spisu a skončením sporu byl volní akt žalobce v podobě uzavření smíru, nemůže být ztráta soudního spisu příčinou toho, že se žalobce v posuzovaném řízení žalované částky nedomohl. Příčinná souvislost byla v důsledku přistoupení žalobce na smírné uzavření věci v daném případě přerušena. Soud I. stupně správně poukázal na to, že účelem kompenzačního řízení není přezkum posuzovaného řízení a v něm vydaného rozhodnutí. Kromě toho, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, žalobce neprokázal, že by došlo ke vzniku škody na jeho straně, a že by mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou byla příčinná souvislost, nebyl tedy splněn žádný z předpokladů odpovědnosti žalované za škodu podle OdpŠk.

16. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů za tři úkony – odvolání, příprava na jednání a účast na jednání odvolacího soudu a to v paušální výši [částka] za úkon podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem ve výši [částka]. Ke splnění povinnosti byla žalobci stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).