o určení vlastnického práva

1. Rozsudkem ze dne 30. 7. 2025 soud I. stupně zamítl žalobu na určení, že žalobci jsou ve společném jmění manželů vlastníky jednotky č. [číslo], způsob využití byt, nacházející se v budovách č. p. [číslo], č. p. [číslo], č. p. [číslo], č. p. [číslo] na pozemcích parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti 565/45632 na společných částech, a to na budovách č. p. [číslo], č. p. [číslo], č. p. [číslo], č. p. [číslo], nacházejících se na pozemcích parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], a spoluvlastnického podílu o velikosti 565/45632 na pozemcích parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo], vše zapsáno na LV č. [číslo] a [číslo] v katastrálním území [adresa] (I), současně žalobcům uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 34 206,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

2. Žalobci se domáhali určení, že blíže specifikovaná bytová jednotka spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu i pozemcích shora podrobně specifikovaná, je součástí společného jmění manželů, když jednotku s příslušenstvím darovali smlouvou dne 22. 2. 2022 svému synovi – žalovanému, současně se zřízením věcného břemene služebnosti bytu, žalovaný však odmítal zajistit žalobcům následně potřebné cesty k lékaři, zajistit jim nákupy, a to i přes opakované žádosti, chová se k nim nepřátelsky, urážel je, urážel i dceru žalobců (sestru žalovaného) a označoval ji hanlivým výrazem „hyena“, obviňoval ji z okrádání žalobců. Dle žalobců se žalovaný lživě vymlouval na vlastní údajnou hospitalizaci a nereagoval na přání žalobců jej navštívit v nemocnici, přitom žalovaný nevede spořádaný život, neposkytuje žalobcům žádnou pomoc, toto vnímají žalobci velmi úkorně, proto odvolali dar jednotky včetně příslušenství, odvolání daru žalovanému doručili, ten odmítl poskytnout součinnost ohledně změny zápisu jednotky v katastru nemovitostí zpět na žalobce.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, když nebyly naplněny podmínky pro odvolání daru z důvodu nevděku. Žalobci jsou soběstační úměrně svému věku a žalovaný se jim vždy snažil být nápomocen dle svých možností; výrazu „hyena“ použil vůči sestře, která žalobce okradla a byla ve výkonu trestu odnětí svobody, použití tohoto výrazu pokládá za přiměřené. Má za to, že sestra žalobce stojí i za odvoláním daru, když o jiný byt darovaný dceři žalobců svým jednáním již v minulosti přišla. Žalovaný nepopíral, že vztah s rodiči, zejména s otcem, nebyl dle žalovaného úplně harmonický, avšak snažil se rodičům vypomáhat nákupy, návštěvami, odvozem k lékaři či zprostředkováním odvozu; v tomto směru odkázal i na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kdy jeho jednání nedosahovalo intenzity stanovené zákonem pro odvolání daru.

4. Soud I. stupně se předně zabýval posouzením, zda žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř., v souladu s judikaturou jím blíže označenou dospěl k závěru, že podání této žaloby je opodstatněné, když po odvolání daru mají žalobci za to, že jsou vlastníky jednotky včetně příslušenství, kterou mají ve společném jmění, avšak tomu neodpovídá stav zápisu v katastru nemovitostí.

5. Soud I. stupně provedl ve věci dokazování blíže specifikovanými listinami uvedenými pod body 5 až 9 odůvodnění rozsudku a dále účastnickým výslechem žalobce, žalovaného, svědkyň [jméno FO] (vnučka žalobců a neteř žalovaného), [jméno FO] (dcery žalobců a sestry žalovaného), dále svědeckou výpovědí [jméno FO] (letitého kamaráda žalovaného), svědkyně [jméno FO] (rodinné známé), když provedení důkazu účastnickým výslechem žalobkyně pokládal za nadbytečné v situaci, kdy žalobkyně se k jednání nedostavila, měla dostatečnou možnost vyjádřit se v rámci svých písemných podání, což však neučinila; její výslech tak soud pokládal za nadbytečný, když relevantní skutečnosti mohl zjistit z listinných důkazů a z výslechu účastníků i svědků.

6. Ze smlouvy o darování ze dne 22. 2. 2022 a odvolání daru pro nevděk ze dne 16. 8. 2024 a výzvy žalobců k poskytnutí součinnosti žalovaného ze dne 3. 9. 2024 a výpisu z katastru nemovitostí k datu 8. 10. 2024 soud I. stupně zjistil obsah darovací smlouvy, kdy žalobci darovali blíže specifikovanou bytovou jednotku včetně příslušenství žalovanému (obdarovanému), k jednotce byla současně zřízena bezplatná osobní služebnost užívání bytu pro oba žalobce, žalobci dar odvolali dne 16. 8. 2024 pro nevděk žalovaného spočívající v tom, že žalovaný, ačkoliv si je vědom staršího věku dárců a jejich potřeb, jim s těmito potřebami přes dlouhodobé, včasné a opakované žádosti o pomoc není ochoten pomáhat, když se tento měl nedůvěryhodně vymlouvat na vlastní hospitalizaci (k té nesdělil žalobcům k výslovné jejich žádosti žádné podrobnější informace); k odvolání daru došlo z důvodu dlouhodobého nevraživého chování k žalobcům a i k jeho sestře, kterou žalobce nazývá hanlivě hyenou (podle písemnosti označené jako odvolání daru), kdy soud rovněž zjišťoval podrobně obsah komunikace žalobců a žalovaného za období červenec až srpen neuvedeného roku, kdy žalobci blíže specifikovaným způsobem žádali žalovaného o zajištění odvozu žalobce do nemocnice a kdy osoba podepsaná „kamarád [jméno FO]“ měla odpovědět žalobcům formou SMS, že toho času je žalovaný hospitalizován v nemocnici a že nákup a odvoz žalobce k lékaři zajistí, jak to bude možné; k žádosti žalobkyně žalovaný nesdělil rodičům, v jaké nemocnici je hospitalizován, ačkoliv dne 6. 7. jej žádala žalobkyně o sdělení, v jaké nemocnici se nachází, zprávou z 24. 7. žalovaný sděloval žalobcům, že jim zajistil nákup, nedozvonil se však na jejich byt a nákup si odvezl, žalovaný komunikoval s žalobci ohledně přeplatku na dodávce elektřiny na chatě a upozorňoval žalobce na události v minulosti, kdy sestru označil výrazem „hyena“ s tím, že sestra ví, jak z rodičů vytáhnout peníze; po citaci podrobného obsahu komunikace účastníků soud v kontextu konkrétních rodinných vztahů žalobců, žalovaného i jeho sestry (osoby žalovanému blízké) uzavřel po citaci ustanovení § 2072 občanského zákoníku ve spojení s blíže specifikovanou judikaturou v bodě 19 a 20 odůvodnění rozsudku, že chování žalovaného nenaplňovalo kritérium zjevného porušování dobrých mravů jakožto zákonné podmínky pro odvolání daru pro nevděk, když z výslechu žalobce i samotného žalovaného vyplynulo, že vztahy žalovaného k jeho rodičům byly i před darováním Jednotky a i po darování Jednotky v zásadě totožné, kdy žalovaný rodičům občasně vypomáhá s nákupem potravin, nákupem věcí na chatu, prací na chatě, případně (častěji) prostřednictvím paní [jméno FO] (zajišťující odvozy žalobce k lékaři); pokud na žádost o pomoc nereagoval, odůvodňoval toto hospitalizací. Po takto provedeném dokazování soud I. stupně neshledal, že by pomoc žalovaného v minulosti byla v takové intenzitě, která by odpovídala představám žalobců, žalobci doufali, že se chování žalovaného změní darováním, což se nestalo, soud tedy zjistil, že rodinné vztahy účastníků byly dlouhodobě, tj. i před darováním, takové povahy, že jednání žalovaného vůči žalobcům nevybočovalo z této dlouhodobé povahy, nebylo tak naplněno objektivní hledisko rozporu jednání žalovaného s dobrými mravy, které kromě subjektivního vnímání nevděku obdarovaného, který by pociťovali dárci (žalobci), je podmínkou odstoupení dárců od darovací smlouvy (za předpokladu, že toto obdarovanému neprominuli). Z výslechu žalovaného, jeho sestry a i svědků soud zjistil, že žalovaný a sestra k sobě nikdy neměli sourozenecký vztah, tato skutečnost byla žalobcům známa i v době darování Jednotky žalovanému, v tomto kontextu soud posuzoval i výraz „hyena“, který žalovaný použil opakovaně vůči sestře (dcera žalobců), kdy odkázal na závěry konstantní judikatury, zejména 33 Cdo 2838/2017, v chování žalovaného vůči své sestře tak nespatřoval takovou intenzitu porušení dobrých mravů, které by bylo zjevně nepřiměřené situaci, zejména s přihlédnutím k tomu, že sestra žalovaného spáchala v minulosti trestný čin vůči rodičům, byla za něj pravomocně odsouzena; provedeným dokazováním byl zjištěn dlouhodobý a vzájemně komplikovaný stav vztahu žalobců a žalovaného, tento byl stejný i v době darování Jednotky žalovanému; soud vycházel z účastnických výpovědí žalobce i žalovaného, kdy se jednalo o spontánní a bezprostřední výpovědi, naopak soud nevycházel z výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří líčili vztahy žalobců a žalovaného jako v zásadě ideální, ačkoliv toto nevyplynulo z výslechů samotných účastníků (předcházejícího výslechu svědků), dle závěrů soudu, tyto vztahy v rodině nikdy nebyly ideální; s ohledem na obecnou zásadu spočívající v tom, že smlouvy je třeba dodržovat, a to i ve vztahu k darovací smlouvě v kontextu vztahu účastníků, neshledal důvody pro odstoupení od darovací smlouvy, když odvolání daru ze strany dárců bylo motivováno majetkovými zájmy svědkyň [jméno FO] a [jméno FO]. S tímto odůvodněním žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 34 206,70 Kč, kdy vypočetl náklady způsobem podrobně specifikovaným v bodě 28 odůvodnění rozsudku vycházejíce z § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. (při tarifní hodnotě 50 000 Kč a odměně za 1 úkon právní pomoci 3 100 Kč), kdy přihlédl i k novele advokátního tarifu od 1. 1. 2025 v situaci, kdy nebylo provedeno dokazování se zaměřením na zjištění aktuální ceny Jednotky pro účely stanovení tarifní hodnoty.

7. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné a přípustné odvolání z důvodu neúplných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení věci. Poukazovali na to, že žalovaný se v mezidobí od vyhlášení rozsudku dopustil dalšího zjevného porušení dobrých mravů vůči žalobcům, když žalobce a) popsal při výslechu na [orgán] jako osobu s násilnickými sklony dopouštějící se domácího násilí, dle odvolatelů lze mít pochybnosti o důvěryhodnosti svědků navržených žalovaným. Soud přitom při hodnocení důkazů nezohlednil, že po darování se vztahy v rodině zhoršily, zhoršil se zdravotní stav obou žalobců, kteří měli legitimní očekávání větší výpomoci obdarovaného syna v těžkých časech. Po vyhlášení rozsudku dne 11. 9. 2025, do obydlí žalobců nečekaně vstoupila v pozdních večerních hodinách [orgán] prohledávající obydlí, žalobkyni vyzvali k odjezdu na [orgán] k podání vysvětlení s tím, že [orgán] obdržela telefonát od osoby jménem [jméno FO] (svědkyně navržená žalovaným), kdy tato osoba měla [orgán] sdělit, že žalobce a) má žalobkyni b) doma věznit a mířit na ni pistolí, žalobkyně b) byla zcela zaskočena, tomu nerozuměla, když manžel doma zbraň nemá a během šedesátiletého vztahu se k ní nechoval agresivně, což sdělila na [orgán] při podání vysvětlení 16. 9. 2025; při prohlídce bytu [orgán] nebyla zbraň nalezena, bylo potvrzeno, že ze strany [jméno FO] šlo o falešný telefonát, toto trestněprávní chování shora jmenované mělo závažné důsledky i ve vztahu k žalobcům. Dle odvolatelů soud nesprávně vyhodnotil důvěryhodnost svědkyně [jméno FO], tj. matky dobrého přítele žalovaného, která vypovídala ve prospěch žalovaného i o tom, že jí měl žalovaný platit za odvoz žalobce k lékaři; ačkoliv paní [jméno FO] žalobkyni téměř nezná, snažila se dozvonit k nim do bytu i pod falešným jménem kamarádky žalobkyně; ve vztahu k [jméno FO] bylo zahájeno trestní řízení, v rámci kterého podal vysvětlení žalovaný, který měl popisovat žalobce a) jako osobu s násilnickými sklony, dopouštějící se domácího násilí vůči své manželce, což tato spolehlivě vyvrátila, žalobci mají spolu normální vztah (žalobce žádnou zbraň nemá, z důvodu zdravotního stavu je omezen v mobilitě). Dle žalobců se tímto pokračujícím jednáním žalobce dopouští dalšího a intenzivnějšího zjevného porušení dobrých mravů proti svému otci, tj. jednomu z dárců; v tomto směru navrhli žalobci doplnění dokazování vyžádáním protokolu o výpovědi žalovaného z blíže specifikovaného spisu vedeného [orgán] [adresa], když v daném případě se jedná o přípustnou novotu vzniklou v průběhu odvolacího řízení, kdy postup žalovaného dle žalobců zjevně naplňuje porušení objektivních kritérií uvedených v § 2072 občanského zákoníku; takto nově najevo vyšlé okolnosti jsou tak rozhodné pro posouzení důvěryhodnosti svědků navržených žalovaným a pro hodnocení věrohodnosti výpovědi účastníků. Vytýkali rovněž soudu I. stupně, že nehodnotil vývoj vztahu účastníků chronologicky, neboť v době darování ještě žalobci jako dárci objektivně pomoc nepotřebovali (darovací smlouva z 22. 2. 2022), zatímco během posledního jedno a půl roku došlo k vážnému zhoršení zdravotního stavu obou žalobců, žalobce a) je po prodělaných zdravotních problémech obtížně mobilní, stejně tak došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně b) po pádu na hlavu cca před rokem. Žalobci přitom nepopírali, že určité neshody a rodinné rozepře existovaly mezi účastníky již před darováním, tehdy však byli žalobci v podstatně lepším zdravotním stavu, tehdy pomoc od žalovaného nepotřebovali, v roce 2024 však žalovaný ignoroval jejich žádosti o pomoc a vymýšlel si příhody a hospitalizaci. Nevděk žalovaného je tak intenzivnější v době, kdy se zhoršila soběstačnost žalobců; s ohledem na nesprávné právní posouzení věci navrhli změnit napadený rozsudek a žalobě vyhovět.

8. Dle doplňku odvolání žalobců žalovaný vznesl v rámci vyšetřování před [orgán] mimořádně závažná obvinění ve vztahu k žalobci a), uváděl nepravdivě, že žalobce a) měl žalovanému držet v minulosti pistoli u hlavy, to žalobci popírají, stejně tak žalobkyně b) popřela jakékoliv fyzické napadení ze strany manžela [včetně držení zbraně žalobcem a)], když manželství žalobců trvající cca 60 let je standardní bez excesů, s případnými běžnými občasnými hádkami i hlučností žalobce a); výpověď žalovaného na [orgán] přitom svědčí o nedostatku respektu žalovaného syna k oběma dárcům, když tento uváděl zejména ve vztahu k otci nepravdivé informace do protokolu, způsobilé přivodit žalobci a) i trestní stíhání a snížit jeho dobrou pověst a důstojnost, v tomto spatřují žalobci další porušení dobrých mravů ze strany obdarovaného. Takové jednání obdarovaní žalovanému neodpustili, naopak došlo k nevratnému narušení důvěry mezi účastníky a k zásadnímu rozvratu rodinných vztahů v situaci, kdy žalobce a) je omezeně mobilní (z tohoto důvodu se nedostavil k jednání). Pokud se žalobkyně b) nedostavovala k jednání ani před soudem I. stupně, nechtěla být v emočně vypjaté situaci, k eskalaci napětí mezi účastníky došlo zejména po falešném telefonátu paní [jméno FO] na [orgán], žalobci nepopírají, že i před darováním nebyla situace ideální, avšak měli legitimní očekávání v poskytování pomoci žalovaným po zhoršení zdravotního stavu žalobců. K tomu navrhli doplnit dokazování v souladu s ustanovením § 205a písm. c) i f) o. s. ř. obsahem [orgán] spisu [orgán] [adresa], a to i úředními záznamy o výpovědi žalobců a žalovaného, dle žalobců z těchto úředních záznamů jsou zjevná falešná obvinění žalobce a) žalovaným a jeho jednání v rozporu s dobrými mravy.

9. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobců navrhl potvrdit rozsudek jako věcně správný, když v navržení nových důkazů spatřuje žalovaný obstrukční postup žalobců, popírá, že by se dopustil trestného činu či jakéhokoliv jiného obdobného jednání proti žalobcům, když na [orgán] v rámci podání vysvětlení po řádném poučení neuváděl žalovaný lživé údaje, vypovídal podle skutečných vědomostí (vědom si případného nebezpečí žalobkyně ze strany manžela), kromě jiného mu v minulosti žalobce střelnou zbraň ukazoval a dotazoval se jej, zda si nechce udělat zbrojní průkaz. Pokud žalobci zpochybňují věrohodnost výpovědi svědkyně [jméno FO], soud I. stupně vyšel z jiných důkazů jím podrobně specifikovaných. Rovněž žalovaný uvedl, že v režii sestry a otce je mu upírán přístup k matce, je mu bráněno nejen v péči o ni, ale i k získání informací o jejím zdravotním a psychickém stavu, o čemž svědčí i absence žalobkyně při soudním jednání a stejně tak i konfliktní chování žalobce vůči žalovanému při soudním jednání a nevhodné chování žalobce u soudu. Chování žalobců tak cílí na zpětnou revizi jejich majetkových dispozic ve prospěch jejich dcery na úkor žalovaného, a to i za cenu „praní rodinného špinavého prádla“ před soudem, a to v situaci, kdy žalovaný, na rozdíl od jeho sestry, žalobcům nikdy neškodil a dle svých možností i přes složitost vztahů se snažil být dobrým, pozorným a pečujícím synem. V kontextu blíže specifikované judikatury soudem I. stupně s přihlédnutím k napjaté konfliktní situaci jak mezi sourozenci, tak mezi rodiči i dětmi, lze žalovaného celkový rodinný kontext, ve kterém se spor odehrává, nelze přičítat k tíži žalovanému.

10. Žalovaný při odvolacím jednání poukázal na nepřípustné rozšiřování důvodů pro odvolání daru ze strany žalobců v průběhu odvolacího řízení, s ohledem na účelovost důkazů navrhovaným žalobci navrhl žalovaný rozsudek potvrdit jako věcně správný a přiznat mu účelně vynaložené náklady řízení.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a o. s. ř. a po doplnění dokazování (§ 213 o. s. ř.) v souladu s ustanovením § 205a písm. c) i f) o. s. ř. obsahem zprávy [orgán] [název] [adresa] ze dne 23. 12. 2025 (č. j. [spisová značka]) a úředními záznamy o podání vysvětlení na tomto [místo] [orgán] z 11.9., 12. 9. a 16. 9. 2025 dospěl k závěru, že odvolání žalobců není opodstatněné.

12. Ze zprávy [orgán] z 23. 12. 2025 přitom odvolací soud zjistil, že pokud se jednalo o prověřování [orgán] v darované bytové jednotce k datu 2. 10. 2025 bylo prověřování [orgán] ukončeno, když v průběhu šetření nebylo zjištěno spáchání přestupku, trestného činu či jiného správního deliktu, oznámení [jméno FO] z 11. 9. 2025 pro podezření z týrání její kamarádky na adrese [adresa] bylo bez dalších opatření odloženo ad acta, když po zmíněném oznámení [jméno FO] se [orgán] spojila s oznamovatelkou, do bydliště žalobců byla vyslána [orgán], jejíž součástí byla i [orgán], přitom [jméno FO] přítomna v bydlišti žalobců uvedla, že s žalobkyní b) je dobrá kamarádka po dobu několika let, problémy v rodině trvají po celou dobu jejich známosti, 3. 9. 2025 utekla kamarádka [žalobkyně b)] k oznamovatelce domů s tím, že se bojí manžela, že to nechce s nikým řešit a že dcera jí bere peníze a údajně manžel ji bije a terorizuje, oznamovatelka se snažila s žalobkyní b) spojit (tato požadovala doprovod do banky a zablokování účtu a pomoc ze strany oznamovatelky), z bytu žalobců však vyšel manžel ženy [žalobce a)], oznamovatelce začal vulgárně nadávat, k tomu uvedla oznamovatelka, že by měl držet žalobce a) nelegálně zbraň. Při dostavení se [orgán] k bytu žalobců telefonovali žalobci s [jméno FO] dle hovoru za dveřmi bytu, z jejího podnětu poté byly otevřeny dveře bytu žalobců, z bytu byla vyvedena žena [žalobkyně b)], pokud se snažila [orgán] ženě celou situaci vysvětlit a nabídnout pomoc při řešení rodinné situace, incidenty žalobkyně b) negovala, ačkoliv [orgán] má již záznamy o incidentech v předmětné domácnosti, pokud se žalobkyně b) na naléhání [orgán] rozhodla podat vysvětlení na [orgán], následně si toto rozmyslela z podnětu [jméno FO], s tou žalobci opakovaně telefonovali a [jméno FO] (dcera žalobců) matce doporučovala, aby „nikam nejela, že tam bude zavřená“, poté žalobkyně b) již odmítala interakci s [orgán], bylo provedeno i šetření u sousedů z bytu na stejném patře, kdy sousedka ztotožněná jako [jméno FO] uvedla, že žalobkyně b) k ní opakovaně před manželem utíkala, zde se schovávala, před domem oznamovatelka ukázala fotku ženy [žalobkyně b)] s několika podlitinami na ruce, následně [orgán] kontaktovala 11. 9. 2025 žalovaného, který se neprodleně dostavil na [orgán], kde vypověděl ve 22:21 hodin že pracuje jako řidič nákladního vozidla, má starší sestru [jméno FO], které přes 20 let říká hyena, ta v minulosti 2x vykradla chatu rodičů a připravila je asi o 5 milionů, tehdy otec svedl událost na syna (žalovaného) a vyhodil ho z bytu a tehdy mu držel pistoli u hlavy, pokud se po roce přiznala sestra k uvedené majetkové činnosti, začal se otec se synem bavit, avšak neomluvil se mu, jindy žalovaný zbraň u otce [žalobce a)] neviděl, neví, kde zbraň mohl otec skladovat, zda se jednalo o zbraň skutečnou nebo plynovou nemůže říci. 2x byl přítomen konfliktu rodičů tak, že otec [žalobce a)] matku zmlátil [žalobkyni b)] jedenkráte na chatě a jednou v bytě v [adresa] (cca před 10 nebo 15 roky), žalobkyni b) žalobce a) i pro maličkosti vulgárně nadával a řval, matka se manžela bojí, snaží se mu situaci vysvětlit, potom ustoupí kvůli agresivnímu chování žalobce a), 1x matka utekla k synovi (žalovanému) a poté se vrátila domů k otci, že ten by ji stejně našel, proto ho odmítala opustit, žalovanému není známo, že by se některý z rodičů léčil na psychiatrii, postupem věku je žalobce a) více naštvaný, u matky pozoruje žalovaný zřejmě stařeckou demenci (kdy někdy je orientovaná a někdy po dobu několika minut orientována není či zapomíná např. i při placení v obchodě). [jméno FO] se měla žalobkyně b) svěřit, že jí dcera [jméno FO] (sestra žalovaného) vybírá peníze z bankomatu, blíže k tomu žalovaný nic nevěděl; z důvodu soudního řízení se poslední rok žalovaný s žalobci nestýká, když byt na něj převedli včetně zřízení věcného břemene asi před třemi roky, nyní se domáhá otec zrušení původní darovací smlouvy s tím, že ho 1x syn neodvezl k lékaři, s matkou se žalovaný během roku několikrát viděl, dříve je navštěvoval asi 2x do měsíce a dělal jim větší nákupy; poukázal na trestnou činnost sestry, která byla trestána za zpronevěru. Žalovaný uvedl, že viděl na matce modřiny na předloktích, jedenkráte mu sdělila, že jí to udělal otec, když ji chytil za předloktí (toho si všimnul žalovaný asi 4x), cca před dvěma roky žalobce a) sděloval žalovanému, že se chce s manželkou rozejít a vyměnit byt za 2 garsonky, více o tom již dále nemluvili, žalovaný má za to, že žalobce a) by žalobkyni b) mohl ublížit. Pokud žalovaného kontaktovala paní [jméno FO] s tím, že přišla (září 2025) za žalobkyní b), chtěla se na ni dozvonit, vyšel však žalobce a), ten začal paní [jméno FO] sprostě nadávat, tehdy volala paní [jméno FO] žalovanému, že se obrátí na [orgán], žalovaný jí sdělil, aby se rozhodla sama, poté byl předvolán k podání vysvětlení. Dle úředního záznamu o podání vysvětlení v téže věci ze dne 16. 9. 2025 byla na [orgán] [adresa] vyslechnuta [Jméno žalobce B] [žalobkyně b)], která uvedla, že v manželství s žalobcem a) je cca 60 let, vztah popsala jako standardní, její manžel je temperamentní, občas se manželé pohádají, u toho je manžel hlučnější, popřela, že by ji fyzicky napadl, blíže toto nechtěla rozvádět, paní [jméno FO] označila nikoliv jako kamarádku, ale za špatnou známou, se kterou se téměř nevídá (je to více známá žalovaného), proč učinila oznámení na [orgán] nebylo paní [jméno FO] známo. Žalovaný nikdy nebyl přítomen žádnému většímu incidentu mezi žalobci, se synem vychází žalobkyně b) dobře, příliš se s ním nestýká, s dcerou [jméno FO] se vídá, vychází s ní dobře, dcera jí příležitostně pomáhá s bankovnictvím. Pokud paní [jméno FO] učinila oznámení telefonicky, zřejmě tak učinila z důvodu finančních, žalobkyně b) nemá zájem se s touto paní stýkat, se synem [jméno FO] je veden soudní spor o byt, sama si přeje, aby věc co nejdříve skončila a měla s manželem zase klid, ohledně svého zdravotního stavu uvedla, že se cítí zdravá, pouze před rokem upadla, praštila se do hlavy a bere „nějaké prášky“ včetně prášků na tlak, problémy psychické nemá, neléčí se u psychologa ani psychiatra; manžel má potíže s koleny, zády, hrudníkem, je na tom zdravotně hůře než žalobkyně b), když v životě měl těžkou práci, bere léky, žalobkyně b) toto přesně neví, s ohledem na jeho zdravotní stav manžel více odpočívá a méně chodí, ještě před rokem jezdili na chatu, v roce 2025 již z důvodu zdravotního stavu manžela nikoliv.

13. Odvolací soud doplnil dokazování těmito shora specifikovanými listinami a zprávou [orgán], když žalobci navrhli v tomto směru dokazování doplnit z důvodu zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů, a to za účelem zpochybnění věrohodnosti výpovědi žalovaného i svědkyně [jméno FO] s tím, že tyto důkazy bylo možno zajistit až po vyhlášení předchozího rozhodnutí soudu I. stupně.

14. Po takto doplněném dokazování přípustném v souladu s § 205a písm. c) a f) o. s. ř. shledal odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně věcně správným, kdy soud I. stupně si pro své rozhodnutí zajistil k datu vyhlášení rozhodnutí zcela dostatečné skutkové podklady, které zhodnotil logickým, přesvědčivým a přehledným způsobem; provedené důkazy hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. a své skutkové i právní závěry vyjádřil výstižně ve správném právním posouzení věci.

15. Pokud odvolací soud doplňoval dokazování shora označenými důkazy, které bylo možno uplatnit až po vyhlášení předchozího prvostupňového rozsudku, nedošlo na základě těchto důkazů ke změně skutkového stavu zásadně správně zjištěného soudem I. stupně. Odvolací soud neshledal v postupu soudu I. stupně, a to ani v zamítnutí návrhu na výslech žalobkyně b), vady, kterými by soud I. stupně řízení zatížil a které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Výslech účastníka je v množině důkazů až posledním v řadě, pokud nelze skutková tvrzení prokázat jiným způsobem; v daném případě byl soudem I. stupně dostatečně objasněn skutkový stav ve vztahu k nepříznivým osobním vztahům mezi žalobcem a) a žalovaným, a to v době předcházející darování bytové jednotky včetně příslušenství a zřízení věcného břemene oběma žalobcům, tak i po dobu, než došlo v srpnu 2024 formálně k odstoupení od darovací smlouvy oběma dárci [žalobci a) i b)] a i k okamžiku odstoupení od darovací smlouvy.

16. Nelze opomenout, že žalobkyně b) nevyužila příležitosti dostavit se k jednáním před soudem I. stupně a ani před odvolacím soudem, s ohledem na rodinnou problematiku i vyšší věk žalobkyně a) lze z lidského hlediska její důvody pro absenci při jednání pochopit, avšak současně nebylo možno ověřit, zda žalobkyně b) byla skutečně pisatelkou SMS zpráv zahrnujícím období červenec – srpen 2024 (což zpochybňoval žalovaný pro nedostatečnou schopnost ovládat telefon matkou), současně nebylo možno ani při odvolacím jednání odstranit rozpor mezi předchozím tvrzením žalobkyně b) o špatném vztahu se synem, zatímco při podání vysvětlení na [orgán] 16. 9. 2025 špatné vztahy se synem matka negovala, naopak uvedla, že ačkoliv se se synem příliš nestýká, vychází s ním dobře. Pokud žalobci měli odstoupit od daru pro nevděk a uváděli, že v důsledku vyššího věku se postupně zhoršoval zdravotní stav žalobců a v této situaci neobdrželi legitimně předpokládanou pomoc ze strany žalovaného (odvoz žalobce a) k lékaři na jeho žádost, pořizování nákupů), aniž by odvolací soud zlehčoval nepříznivý zdravotní stav žalobců, byl pouze tento obecně tvrzen, u žalobkyně b) sama tato vypovídala v září 2025, že se cítí zdráva, z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by ve smyslu § 2072 občanského zákoníku, který soud I. stupně správně citoval a v poměrech konkrétní projednávané věci i správně vyložil, se nedostalo žalobkyni b) pomoci od syna, jeho podpory v tom směru, že by obdarovaný matce ublížil úmyslně či z hrubé nedbalosti a zjevně tak porušil dobré mravy a že toto chování matka synovi neprominula, důvody pro zamítnutí žaloby se tak podávají vůči žalobkyni b) i z těchto důvodů podrobně specifikovaných odvolacím soudem, když ve vztahu k oběma dárcům správně soud I. stupně v souladu s literaturou a judikaturou Nejvyššího soudu specifikovanou v bodě 19 a 20 odůvodnění rozsudku se správně zaměřil na vzájemné posouzení konkrétních rodinných vztahů žalobců, žalovaného i jeho sestry (dcera žalobců). I přes ojedinělý komunikační exces žalovaného, kdy měl být údajně v červenci 2024 v nemocnici, kdy s rodiči omezeně komunikoval a kdy sám nezajistil požadované nákupy, nelze než uzavřít shodně se soudem I. stupně, a to jak na základě výslechu žalobce, žalovaného a svědkyň [jméno FO] (vnučka a dcera žalobců) a i z obsahu vysvětlení podaných na [orgán] [adresa] v září 2025 než že vztahy mezi účastníky a [jméno FO] byly a jsou značně nestandardní, rodiče se s dcerou [jméno FO] dlouhodobě nestýkali, zřejmě i v důsledku majetkové trestné činnosti či jiných majetkových dispozic zúčastněných osob, když právě i toto chování [jméno FO] mohlo přispět k dalšímu prohloubení dlouholetého nepříznivého vztahu sourozenců, jak ostatně nepopírala svědkyně ani žalovaný, a stejně tak ani žalobci; v této situaci neshledává shodně se soudem I. stupně ani odvolací soud použité výrazy „hyena“ jednáním žalovaného, které by mělo naplňovat objektivní stránku jednání pro odvolání daru pro nevděk dle § 2072 občanského zákoníku (jak přiléhavě odůvodnil soud I. stupně v bodě 23 rozsudku včetně odkazu na přiléhavou judikaturu, tj. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2838/2017); tyto výrazy v kontextu narušených rodinných vztahů nehodnotí rovněž odvolací soud rozpornými s dobrými mravy. I pokud žalovaný nebyl v létě 2024 v takovém zdravotním stavu, který by mu neumožňoval poskytnout pomoc rodičům či tuto pomoc zajistit ve formě požadovaných nákupů, lze toto jednání žalovaného pokládat pouze za důsledek dlouhodobě vyhrocené situace mezi žalobcem a) a žalovaným, jak vyplynulo ostatně ze samotné výpovědi žalobce a), žalovaného a obou svědkyň [jméno FO]; pokud odvolací soud doplnil dokazování obsahem spisu [orgán] [adresa] ve smyslu shora podrobně citovaném, z těchto důkazů, pořízených po vyhlášení prvostupňového rozsudku, vyplývá neuspokojivá vztahová situace mezi účastníky, jak v době předcházející darování, tak v době odvolání daru a i následně po dobu tohoto soudního řízení. Pokud žalobkyně b) uváděla na [orgán], že si již přeje klid, aby celá záležitost ohledně souzení o byt skončila, nelze opomenout, že žalobci jsou pány sporu, pokud vyvolali spor o určení jejich vlastnictví, museli tak sami zvážit důsledky nepříznivé rodinné a psychické situace, které budou minimálně po dobu řízení vystaveni. Pokud odvolatelé uváděli, že soud I. stupně založil své rozhodnutí na nevěrohodných výpovědích svědků [jméno FO] a [jméno FO], s tímto závěrem odvolací soud nesouhlasí, soud I. stupně se dostatečně zabýval posouzením věrohodnosti výpovědí účastníků a i těchto svědků, kteří jsou dlouhodobě obeznámeni s rodinnou situací včetně odvolání daru, výpovědi těchto svědků soud I. stupně pokládal za nevěrohodné pouze ve vztahu k tvrzení o bezproblematičnosti vztahů před darováním, ve vztahu k jiným okolnostem uváděných těmito svědky je nutno uzavřít, že jejich výpovědi korespondovaly i skutečnostem zjištěným odvolacím soudem z provedeného [orgán] šetření v 9/2025 [včetně dlouhodobého poskytování pomoci svědkyní [jméno FO] žalobci a) ohledně odvozů k lékařům v situaci, kdy žalovaný pracuje v autoprovozu a kdy, jak uváděl sám žalobce a)], se ohledně dovozu k lékařům obracel buď na svoji dceru [jméno FO] nebo na svědkyni [jméno FO], s ohledem na četnost návštěv lékaře zjištěnou soudem I. stupně tak logicky vyplývá, že pokud byl odvoz zajišťován jinými osobami, nezajišťoval ho již žalovaný.

17. Pokud došlo k darování 22. 4. 2022 a k odvolání daru v srpnu 2024, kdy na jaře 2024 měl být žalobce a) hospitalizován, jak z výpovědi žalobce a), tak z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo prokázáno, že žalobce a) zřejmě ovlivněn nepříznivým zdravotním stavem, chtěl urovnat rodinné vztahy se svojí dcerou a tuto již telefonicky v době své hospitalizace (předcházející srpnu 2024) informoval o tom, že požádá syna o vrácení bytu, tento záměr domáhat se vrácení bytu či odvolání daru tak žalobce a) pojal nepochybně dříve než mohl uzavřít v červenci nebo srpnu 2024 (ve smyslu SMS komunikace účastníků), že žalovaný obdarovaným úmyslně či z hrubé nedbalosti ublížil a že zjevně porušoval dobré mravy, pokud na požádání rodičů nesplňoval syn jejich subjektivní představy o formě poskytnuté pomoci (případně zajištění pomoci přes třetí osobu ve formě odvozu k lékaři). Nelze ani opomenout, že žalobci darovali žalovanému jinou nemovitost – chatu, vyjadřovali se k (ne)zapojení žalovaného do prací na této chatě v horizontu několika předcházejících let, k investicím na této chatě či pořizování movitých věcí, a i když vyjádřili výhrady k formě hospodaření žalovaného na chatě, nedomáhali se pro tvrzený nevděk odvolání daru ve vztahu k této nemovitosti. Ostatně sám žalobce a) v rámci svého podrobného výslechu před soudem I. stupně uváděl, že i v létě 2024 jim syn nakupoval, pouze žalobce a) nesouhlasil se způsobem vyúčtování, s nakoupenými položkami či měl jiné připomínky k nákupu či jiné subjektivní představy; nelze ani opomenout, že dle obsahu výpovědi žalobce a) nebyl tento schopen přesně časově upřesnit, kdy žádali rodiče žalovaného o pomoc. Z provedeného dokazování vyplynulo, že svědkyně [jméno FO] docházela do domácnosti žalobců, dlouhodobě zajišťovala na žádost žalobce a) nebo s jeho souhlasem jeho odvoz k lékařům, stěží lze proto uvěřit, že by ji žalobkyně b) pokládala za „špatnou známou“, když tato učinila oznámení na [orgán] v obavě o zdraví žalobkyně b) a případným nepříznivým zásahům žalobce a) ve vztahu k manželce (viz obsah úředního záznamu [orgán] z 11. 9. 2025 ohledně vytěžení sousedky [jméno FO], okolností šetření incidentu na místě samém [orgán] a vysvětlování problematiky domácího násilí dotčeným osobám). Ve výpovědi žalovaného v rámci podání vysvětlení na [orgán] v září 2025 nelze spatřovat jednání žalovaného v rozporu s dobrými mravy, kdy tento vypovídal k dlouhodobým vztahům k oběma rodičům a k obavě o zdraví matky a incidentů žalovaného a žalobce b) a ojedinělým incidentům žalobce a) i b) v jejich domácnosti před synem, a to v horizontu několika posledních let (tj. i v době předcházející darování); z dosavadního dokazování se tak podává i ovlivnitelnost žalobkyně b) žalobcem a) a obava z jeho chování; v kontextu provedených důkazů lze tvrzení obou žalobců pokládat pouze za účelová pokud dovozovali, že chování žalovaného bylo v rozporu s dobrými mravy ve smyslu shora uvedeném, pokud toto chování obdarovanému neprominuli.

18. Soud I. stupně správně poukázal i na závěry judikatorní praxe, kdy je třeba zásadně posuzovat důvody pro vrácení daru k okamžiku odvolání daru, nicméně i následně provedené důkazy odvolacím soudem dokreslují celkovou atypickou rodinnou situaci účastníků, ze které vyplývá správný právní závěr soudu I. stupně, že nebyly naplněny kritéria vyplývající z ustanovení § 2072 občanského zákoníku; v tomto směru lze tak odkázat na správné právní posouzení věci soudem I. stupně, které je souladné i s rozhodnutími Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1302/2007, 33 Cdo 2781/2009, 33 Cdo 1989/2014, 29 Cdo 228/2000 či 33 Cdo 2838/2017 a 28 Cdo 3610/2018, kdy se Nejvyšší soud ČR zabýval výkladem pojmů rozporů s dobrými mravy; předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce pro odvolání daru tak není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, nýbrž pouze takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů; musí se jednat o porušení značné intenzity nebo porušování soustavné, když ne každé jednání, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 2072 občanského zákoníku; shodně se soudem I. stupně tak odvolací soud uzavírá, že ze strany žalovaného, právě s ohledem na atypickou rodinnou situaci účastníků (a to i ve vztahu k blízkým osobám), se ze strany žalovaného nejednalo o kvalifikované porušení morálních pravidel blíže vytýkaným chováním obdarovaného (odhlédnuto od subjektivního názoru dárce); ze všech těchto důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně správného akcesorického výroku o nákladech řízení, kdy tyto náklady soud I. stupně správně vypočetl; lze proto odkázat na způsob výpočtu soudem I. stupně uvedený v bodě 28 odůvodnění rozsudku. Soud I. stupně rovněž vyjádřil správné úvahy ve vztahu k existenci naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení, v tomto směru lze odkázat na výstižné odůvodnění prvostupňového rozsudku.

19. Žalobci nebyli úspěšní v odvolacím řízení, jsou proto povinni zaplatit procesně úspěšnému žalovanému dosavadní účelně vynaložené náklady odvolacího řízení, které představují na straně žalovaného 2 úkony právní pomoci po 5 620 Kč (účast advokáta při jednání, vyjádření k odvolání), k tomu 2 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč, tj. v součtu 12 140 Kč; tuto částku jsou proto povinni zaplatit v obecné pariční lhůtě žalobci žalovanému k rukám jeho právního zástupce.