o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a o zaplacení zákonného úroku z prodlení [anonymizováno] výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované odškodnění za nemajetkovou újmu [anonymizováno] výši [částka] s příslušenstvím, způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil nárok dne [datum] a žalovaná mu nevyhověla. Žalobu navrhla zamítnout, protože celková doba řízení 9 let a 2 měsíce není s přihlédnutím k rozhodným kritériím nepřiměřená.

3. Soud I. stupně vyšel ze skutkových zjištění, že řízení [anonymizováno] věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno podáním žaloby [datum], předmětem řízení byla náhrada nemajetkové újmy [anonymizováno] výši [částka]. Žalobci byly nezletilý [jméno] [příjmení] a nezletilý [jméno] [příjmení], oba zastoupeni advokátem, žalovanou [příjmení] nemocnice [obec]. Žalobci jsou synové zemřelé [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] žalované fakultní nemocnice. Dne [datum] byly doloženy plné moci za žalobce. Dne [datum] byl zaslán rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ohledně schválení podání žaloby za nezletilého [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl [anonymizováno] věci vyhlášen rozsudek, žaloba byla zamítnuta. Dne [datum] žalobci podali odvolání. Dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze. Dne [datum] byl vydán rozsudek, rozhodnutí soudu prvního stupně bylo potvrzeno. Dne [datum] byla na rozsudku vyznačena doložka právní moci. Dne [datum] žalobci podali dovolání. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu dne [datum]. Dne [datum] rozhodl Nejvyšší soud usnesením, že dovolání se odmítá. Věc byla vrácena soudu prvního stupně dne [datum]. Dne [datum] byl spis zaslán Ústavnímu soudu. Dne [datum] Ústavní soud usnesením odmítl ústavní stížnost.

4. Po provedeném dokazování soud I. stupně vzal za prokázané, že posuzované řízení trvalo [anonymizováno] vztahu k žalobci, od podání žaloby dne [datum] do pravomocného skončení dne [datum], 9 let a 3 měsíce. Věc posoudil podle [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní [ustanovení právního předpisu EU] [anonymizováno], o notářích a jejich činnosti (notářský řád), [anonymizováno] znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk). Zabýval se tím, zda jsou splněny předpoklady odpovědnosti [anonymizováno] za škodu způsobenou tvrzeným nesprávným úředním postupem, tedy tím, zda existuje odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu, zda vznikla škoda a zda existuje příčinná souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Předně posuzoval, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Vycházel přitom z judikatury ESLP a dospěl k závěru, že délka řízení 9 let a 3 měsíce není přiměřená. Poukázal na to, že na délce řízení se projevila zejména procesní složitost věci, k níž došlo v souvislosti s ustanovováním znalcům a vypracováním znaleckých posudků, rovněž bylo nutné zajistit souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby za nezletilé a bylo prováděno poměrně obsáhlé dokazování. Na délce řízení se podílel částečně soud prvního a druhého stupně, a to prodlevami mezi jednotlivými úkony v určité fázi řízení. Podle soudu I. stupně řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných [anonymizováno] zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Žalobci náleží přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, přičemž soud shledal, že je namístě poskytnout peněžitou satisfakci, neboť konstatování či omluvu nepovažoval v tomto případě za dostatečnou formou zadostiučinění.

5. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění soud I. stupně vycházel z částky [částka] za jeden rok řízení, přičemž za první dva roky je přiznávána v poloviční výši. Základní částku [částka] modifikoval podle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk tak, že za složitost věci ji ponížil o 20 %, z hlediska postupu žalobce základní částku nesnižoval ani nezvyšoval, naopak zvýšil ji o 20 % z důvodu postupu procesních soudů, kdy shledal určité dílčí průtahy v řízení. Pokud jde o význam předmětu řízení [anonymizováno] žalobce, navýšil základní částku o 20 %, když řízení mělo [anonymizováno] žalobce zvýšený význam, neboť se jednalo o otázky spojené s životem a zdravím jeho matky. Soud I. stupně dále snížil základní částku o 10 % za sdílení újmy, neboť žalobce vystupoval na straně žalující společně se svým bratrem, což jeho újmu snižovalo. Dospěl k závěru, že žalobci náleží zadostiučinění [anonymizováno] výši [částka], [anonymizováno] zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Žalobci přiznal také zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky, a to od [datum] do zaplacení. Žalovaná se dostala do prodlení marným uplynutím lhůty šesti měsíců určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku dne [datum]. K prodlení došlo ode dne následujícího po uplynutí lhůty dne [datum].

6. Náhradu nákladů řízení přiznal podle § 142 odst. 3 o. s. ř. žalobci, který byl sice úspěšný jen částečně, ale rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek a právní zastoupení.

7. Proti rozsudku, a to proti výroku I o věci samé a výroku III o nákladech řízení, podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Podle žalované soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů zčásti k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítala, že [anonymizováno] věci absentuje odpovědnostní titul, neboť v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Relevantní doba řízení činí 9 let a 3 měsíce. Poukázala na průběh řízení, které probíhalo na všech stupních soudní soustavy, a [anonymizováno] věci rovněž rozhodoval Ústavní soud, což délku řízení ovlivnilo. S ohledem na předmět řízení a dokazování je možné považovat řízení za extrémně složité. Bylo nezbytné provedení většího množství listin, výslechy svědků a bylo třeba provádět dokazování i znalecky. Bylo rozhodováno o procesních návrzích. Na délku řízení měla vliv také skutečnost, že žalobce byl nezletilý a před zahájením samotného řízení nebylo zajištěno rozhodnutí opatrovnického soudu se schválením podání žaloby. Je pravdou, že v době od září 2015 do listopadu 2016 lze vysledovat období nečinnosti, kdy věc byla s odvoláním u odvolacího soudu, jinak v posuzovaném řízení nebyly shledány žádné průtahy ani jiná neodůvodněná nečinnost soudu. Podle žalované v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce, řízení sice bylo mírně delší, jeho průběh byl ale plynulý, postup soudu byl koncentrovaný a délka řízení odpovídá skutkové složitosti věci a zejména počtu stupňů soudní soustavy. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení

8. Podle žalobce není odvolání důvodné. S napadeným rozsudkem souhlasil, protože řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných [anonymizováno] zpravidla očekávat. V řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] věci nároku bratra žalobce, [jméno] [příjmení], na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu vzniklou porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, odvolací soud konstatoval, že posuzované řízení bylo zatíženo neodůvodněným průtahy, které řízení prodloužily o více než dva roky a shledal délku posuzovaného řízení jako nepřiměřenou. Rozsudek odvolacího soudu ze dne [datum] byl napaden dovoláním a Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] sice rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze, ale jediným důvodem [anonymizováno] to byla skutečnost, že odvolací soud nepřihlédl k tomu, že žalobce újmu, kterou nepřiměřenou délkou řízení utrpěl, sdílel společně se svým bratrem. Městský soud v Praze pak rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] přiznal bratrovi žalobce částku [částka] s příslušenstvím. Odvolací soud by tak v zájmu předvídatelnosti rozhodnutí měl přihlédnout k již v minulosti vydanému rozhodnutí o nesprávném úředním postupu v identickém posuzovaném řízení. Pokud jde o otázku sdílené újmy, žalobce je podstatně mladší než jeho bratr, a to o 9 let. V době zahájení posuzovaného řízení mu byly tři roky. Právě jeho nízký věk měl vést soudy k tomu, aby rozhodly urychleně. To se ale nestalo a řízení bylo provázeno průtahy. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] žalobce uvedl, že v jeho případě není na místě snižovat odčinění újmy [anonymizováno] sdílenou újmu více, než jak učinil soud I. stupně, tedy o více než 10 %. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání, a v jeho mezích, rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a shledal, že rozhodnutí soudu I. stupně nemůže zcela obstát, avšak z jiných než žalovanou namítaných důvodů.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon [anonymizováno] provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k

a) celkové délce řízení,

b) složitosti řízení,

c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil

dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,

d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a

e) významu předmětu řízení [anonymizováno] poškozeného.

12. Soud I. stupně na podkladě správně a úplně zjištěného skutkového stavu věci posoudil daný případ správně i po právní stránce, pokud shledal, že jsou naplněny předpoklady odpovědnosti [anonymizováno] za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka]. V daném směru odvolací soud sdílí úvahy a závěry soudu I. stupně vyjádřené v bodu 23. odůvodnění napadeného rozsudku. Soud I. stupně za použití kritérií daných ust. § 31a odst. 3 OdpŠk (která jsou obdobným způsobem hodnocena i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění), a s přihlédnutím ke zjištěným okolnostem věci, dospěl ke správnému závěru, že řízení trvající 9 let a 3 měsíce nelze považovat za přiměřeně dlouhé a v řízení došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces, zaručené čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jehož součástí je požadavek na přiměřenost délky řízení. Soud I. stupně správně zjistil, že na délku řízení měla vliv procesní a skutková obtížnost věci. V posuzované věci soud řešil nedostatek souhlasu opatrovnického soudu k podání žaloby za nezletilé žalobce, ustanovoval znalce za účelem podání znaleckých posudků, [anonymizováno] věci se konalo několik jednání, kdy bylo prováděno obsáhlé dokazování, a to nejen znaleckými posudky, ale i výslechy svědků. Skutková složitost věci byla daná předmětem řízení, v němž šlo o to, zda žalovaná fakultní nemocnice nese odpovědnost za úmrtí matky žalobců v souvislosti s poskytováním [anonymizována dvě slova] a z toho pramenícím rozsahem skutkových tvrzení žalobců. Řízení o náhradu nemajetkové újmy za smrt blízké osoby patří ke složitějším. Nelze však souhlasit se žalovanou, že posuzované řízení bylo složité extrémně, a to i přes rozsah tvrzení žalobců, či přes skutečnost, že znalec odmítl znalecký úkol z důvodu, že předmět posudku s ohledem na jeho komplexnost přesahoval obor neurologie a znalecký posudek musel podat znalecký ústav. K délce posuzovaného řízení přispělo, že spor byl projednáván na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem, což nepochybně zvyšuje složitost věci, ale ani uvedená skutečnost neospravedlňuje celkovou délku řízení. Soud I. stupně správně shledal, že k délce řízení přispěl soud prvního stupně a odvolací soud. U soudu prvního stupně nebyly jednotlivé úkony činěny vždy plynule a došlo zde k průtahům, jak vyplývá ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně. Konkrétně je z nich zřejmé, že žádné úkony nebyly učiněny v obdobích od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], tedy pod dobu devíti měsíců. U odvolacího soudu došlo k obdobím nečinnosti v obdobích od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], tedy po dobu více než jednoho roku a dvou měsíců. Uvedená období nečinnosti přispěla k tomu, že celková délka řízení dosáhla 9 let a 3 měsíce. Žalobce se na délce řízení nepodílel, když skutečnost, že využíval svých procesních práv a podával opravné prostředky, nelze klást k jeho tíži. Z hlediska významu řízení [anonymizováno] žalobce odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně, že posuzované řízení mělo [anonymizováno] žalobce zvýšený význam s ohledem na předmět sporu (otázky týkající se zdraví a života matky žalobce). Lze proto uzavřít, že na délce řízení se podílel postup soudu, a že celková délka řízení 9 let a 3 měsíce neodpovídá významu řízení [anonymizováno] žalobce a složitosti věci. Z uvedených důvodů tak nelze přisvědčit odvolací námitce žalované, že v dané věci neexistuje odpovědnostní titul. V příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem vznikla žalobci nemajetková újma, za níž nese odpovědnost žalovaná. Ostatně ke shodnému závěru o existenci odpovědnostního titulu, a naplnění předpokladů odpovědnosti [anonymizováno] vůbec, již dospěl také Městský soud v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo odškodnění nemajetkové újmy bratra žalobce vzniklé v posuzovaném řízení. Žalovaná tak ani nemohla důvodně očekávat, že její právní případ bude rozhodnut jinak (§ 13 o. z.).

13. Odvolací soud sdílí názor soudu I. stupně, že v dané věci je adekvátním zadostiučiněním peněžitá satisfakce. Soud I. stupně nepochybil, jestliže vyšel z částky [částka] za jeden rok řízení (za první dva roky řízení v poloviční výši) a určil základní částku [anonymizováno] výši [částka].

14. Odvolací soud se však zcela neztotožňuje s modifikací základní částky soudem I. stupně. Soud I. stupně z hlediska složitosti věci sice správně shledal, že řízení bylo složitější po skutkové a procesní stránce, a zohlednil, že řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem, avšak s ohledem na zjištěné skutečnosti snížení základní částky pouze o 20 % úplně nevystihuje složitost posuzovaného řízení. Odvolací soud proto přistoupil ke snížení o 30 %.

15. Postup soudů v řízení, v němž se vyskytla období neodůvodněné nečinnosti (v rozsahu téměř dvou let), přispěl k délce řízení. Jelikož zhodnocení kritéria postup soudů se projevilo v tom, že délka řízení byla shledána jako nepřiměřená a žalobci byla přiznána peněžitá satisfakce, odvolací soud považuje za dostačující navýšení základní částky o 10 %.

16. Naproti tomu odvolací soud považuje za správné, pokud soud I. stupně navýšil základní částku o 20 % za význam řízení [anonymizováno] žalobce a snížil o 10 % za sdílenou újmu. V daném směru lze z důvodu stručnosti odkázat na body 29. a 30. odůvodnění napadeného rozsudku.

17. Odvolací soud tak s ohledem na provedenou modifikaci základní částky shledal, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu žalobce je částka [částka].

18. Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto zčásti změnil rozsudek soudu I. stupně [anonymizováno] výroku I o věci samé podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zamítl, jinak rozsudek soudu I. stupně [anonymizováno] výroku I o věci samé potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

19. Protože odvolací soud zčásti změnil rozsudek soudu I. stupně [anonymizováno] výroku I, znovu rozhodl o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanou, a to jak o nákladech řízení před soudem I. stupně, tak o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) Odvolací soud rozhodl o nákladech řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal žalobci. Ačkoli se žalobci nedostalo v řízení plně toho, čeho se žalobou domáhal, náleží mu plná náhrada nákladů řízení, protože rozhodnutí o výši nemajetkové újmy záviselo na úvaze soudu. Žalobce vynaložil náklady na právní zastoupení. Advokát učinil v řízení před soudem I. stupně 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) – příprava a převzetí zastoupení, žaloba, písemné podání [anonymizováno] věci samé ze dne [datum] a ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum]. V odvolacím řízení učinil advokát 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. k) a g) advokátního tarifu – vyjádření k odvolání žalované, účast na jednání před odvolacím soudem. Odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 5 a § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu činí [částka], za 7 úkonů právní služby pak [částka]. Náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí [částka] za jeden úkon právní služby, za 7 úkonů [částka]. Náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. činí [částka] Celkem činí náhrada nákladů řízení [částka]. Ke splnění povinnosti byla žalované stanovena pariční lhůta v délce 15 dnů (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.), vzhledem k tomu, že žalovaná čerpá peněžní prostředky ze státního rozpočtu. Platebním místem je advokát žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

20. Přísluší se doplnit, že výrok II rozsudku soudu I. stupně nebyl odvoláním napaden a samostatně nabyl právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).