o zaplacení [částka], k odvolání žalovaných proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
JUDr. Jitka Denemarková · Rozhodnutí ze dne 30. 11. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Andrey Grycové a Mgr. Patricie Adamičkové ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce]
sídlem [adresa]
zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.
sídlem [adresa]
proti
žalovaným: 1. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum]
bytem [adresa]
2. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum]
bytem [adresa]
o zaplacení [částka], k odvolání žalovaných proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé I potvrzuje; ve výroku o nákladech řízení II se mění jen tak, že výše nákladů řízení činí částku [částka], jinak se i v tomto výroku potvrzuje.
II. Žalovaní [číslo] jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.
1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložil žalovaným [číslo] povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a dále uložil žalovaným [číslo] povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce (výrok II).
2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení za užívání bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] ve 3. nadzemním podlaží domu [adresa], na adrese [adresa] (dále jen„ Byt“) žalovanými bez právního důvodu a nákladů za služby spojenými s jeho užíváním. Žalovaní původně užívali Byt na základě nájemní smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobce hlavním městem Prahou dne [datum], nájem však byl sjednán do [datum]. Žalovaní [příjmení] po skončení nájmu nevyklidili a nadále jej užívali. Žalobce uzavřel s [anonymizována dvě slova]. Prahou dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek ve znění jejího dodatku [číslo] ze dne [datum], na základě níž byla žalobní pohledávka postoupena na žalobce a v důsledku tohoto došlo ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] ke zpětvzetí žaloby ze strany právního předchůdce žalobce a k částečnému zastavení řízení. [příjmení] [částka] je složena z dlužné náhrady za užívání bytu a nákladů spojených s jeho užíváním za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] v celkové výši [částka] a z nedoplatku z vyúčtování záloh na služby za rok [rok] ve výši [částka].
3. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a navrhli zamítnutí žaloby s tím, že soud I. stupně již o stejné věci pravomocně rozhodl, a to dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka], kde právní předchůdce žalobce uvedl, že požadovaná částka již byla uhrazena. Žalovaní považují žalobu za účelovou a smyšlenou, nebyla jim zaslána ani žádná výzva k zaplacení dlužné částky.
4. Soud I. stupně po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaní uzavřeli dne [datum] s právním předchůdcem žalobce smlouvu o nájmu Bytu, kdy nájemní smlouva skončila ke dni [datum]. Žalovaní byt nevyklidili a dále jej užívali, přičemž za období ledna až srpna [rok] jim vznikl dluh na náhradě za užívání Bytu a nákladech za služby spojené s jeho užíváním v celkové výši [částka] a dluh na nedoplatku z vyúčtování za rok [rok] ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobce pohledávku odpovídající výši uvedeného dluhu žalovaných postoupil na základě smlouvy o postoupení na žalobce, když žalobce dne [datum] uhradil odměnu za toto postoupení sjednanou v čl. III smlouvy o postoupení. Právní předchůdce žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] vzal žalobu ohledně částky [částka] zpět, neboť již neměl aktivní legitimaci se požadované částky domoci.
5. Po právní stránce dospěl soud I. stupně k závěru, že žalovaní uzavřeli platnou nájemní smlouvu dle § 2201 o. z., na základě níž se žalovaní stali společní nájemci Bytu (§ 746 odst. 1 o. z.). Jelikož žalovaní po skončení nájmu Byt nevyklidili a nepředali, užívali jej bez spravedlivého důvodu dle § 2991 o. z., přičemž tak pronajímateli dle § 2295 o. z. vzniklo právo na náhradu ve výši sjednaného nájemného, až do doby odevzdání bytu (§ 2295 o. z.). Aktivní legitimace žalobce je dána na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z. Výše dlužné částky odpovídá sjednanému nájemnému za dobu od ledna až srpna [rok] a náhradám za služby za toto období v celkové výši [částka], když v tomto období žalovaní nehradili ničeho a dále jsou povinni uhradit nedoplatek z titulu vyúčtování služeb za rok [rok] ve výši [částka]. Žalovaní v řízení neprokázali své tvrzení, že žalobní částku uhradili, když k ústnímu jednání se nedostavili, a proto jim soud I. stupně nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.
6. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobci jakožto plně úspěšnému účastníku přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], kdy tato se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny advokátky za 6 úkonů právní služby ve výši 5 740 [spisová značka], z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] a z 21% DPH.
7. Proti rozsudku podali včasné a přípustné odvolání oba žalovaní. Shodně namítají, že soud I. stupně vědomě porušil zásadu rei iudicata, když v dané věci je dána překážka věci pravomocně rozsouzené, neboť o totožné věci bylo rozhodnuto rozsudkem soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž je tamějším žalobcem jasně uvedeno, že žalovaní pohledávku zaplatili dne [datum], příslušenství a náklady řízení pak byly vymoženy v exekuci. Odůvodnění napadeného rozsudku a uvedená zjištění jsou neúplná, nezakládají se na pravdě či jsou zmatečná. Není ani rozlišeno správně nájemné, zálohy na služby a nedoplatek z ročního vyúčtování. Soud I. stupně se opomněl vypořádat s oprávněností nároku na zálohy na služby, které žalobce zahrnul do„ nájemného“. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby.
8. Žalobce se k odvolání žalovaných vyjádřil tak, že navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. K námitce týkající se překážky věci rozsouzené uvedl, že právní předchůdce žalobce vzal v řízení sp. zn. [spisová značka] žalobu částečně zpět sice s odůvodněním, že pohledávku uhradili žalovaní, avšak z emailové zprávy Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] nepochybně vyplývá, že částku, která byla předmětem řízení sp. zn. [spisová značka] uhradil žalobce, nikoli žalovaní, toto ostatně potvrdil i právní zástupce právního předchůdce žalobce [příjmení] [příjmení] emailem ze dne [datum], v němž výslovně uvedl, že pohledávka klienta byla umořena na základě dohody o postoupení pohledávky, nikoli úhradou žalovaných. V řízení sp. zn. [spisová značka] tak bylo po částečném zpětvzetí rozhodnuto pouze o příslušenství pohledávky a nákladech řízení, tudíž není dána překážka věci rozsouzené. Žalobci není jasné, která zjištění či odůvodnění napadeného rozsudku se dle tvrzení žalovaných nezakládají na pravdě, či jsou zmatečná, žalovaní toto v odvolání nijak nespecifikovali. Žalovaná částka se skládá z dlužného nájemného ve výši [částka], z nedoplatku na služby za rok [rok] ve výši [částka], a z části nedoplatku za spotřebované služby za rok [rok] ve výši [částka], která odpovídá zálohám za služby ve výši [částka] za období od ledna do srpna [rok], když celkový nedoplatek na službách za rok [rok] činil [částka], přičemž žalovaní na zálohách v roce [rok] ničeho nehradili. Žalobce nesporuje, že příslušenství a náklady řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] byly vymoženy exekucí, když v rámci tohoto řízení se domáhá pouze zaplacení jistiny, nikoli příslušenství.
9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasných a přípustných odvolání napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a po doplnění dokazování / § 213 o. s. ř. listinami uvedenými v bodě13. odůvodnění tohoto rozsudku dospěl k závěru, že odvolání žalovaných ve věci samé není důvodné, když z části je důvodné pouze ve vztahu k nákladovému výroku.
10. Pokud jde o hlavní námitku žalovaných týkající se porušení zásady rei iudicata, tak tato je zcela nedůvodná. Předně překážka věci rozsouzené vyplývá z § 159a odst. 4 o. s. ř., dle něhož:„ Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.“ Jak vyplývá z citovaného ustanovení, tato překážka může nastat pouze v případě, že o věci bylo meritorně (věcně) rozhodnuto. Z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze samotných tvrzení účastníků je však zřejmé, že o částce [částka] nebylo věcně rozhodnuto, neboť ohledně této částky bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby. Rozhodnutí o zastavení řízení, resp. zastavení části řízení je pouze rozhodnutí procesní povahy a nezakládá tak překážku pro jeho opětovné uplatnění u soudu. V tomto směru lze odkázat na konstantní judikaturu, například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]:„ Usnesení soudu o zastavení řízení však není (byť jde o rozhodnutí, jímž se řízení končí) rozhodnutím soudu ve věci samé, neboť se jím nerozhoduje o nároku uplatněném žalobou (o předmětu řízení), a nezakládá se jím proto ani překážka věci pravomocně rozhodnuté.“
11. Pokud žalovaní namítali, že v odůvodnění rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], je uvedeno, že žalovaní žalobní pohledávku uhradili, pak v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce v řízení sp. zn. [spisová značka] tuto informaci uvedl mylně, neboť úhradu fakticky provedl žalobce z titulu odměny za postoupení pohledávky. Tuto skutečnost pak žalobce prokázal jednak výpisem ze svého bankovního účtu (prokazujícím úhradu částky [částka] právnímu předchůdci žalobce) a jednak emailovou korespondencí, jíž bylo potvrzeno, že skutečným důvodem zpětvzetí žaloby byla skutečnost, že právnímu předchůdci žalobce byla uhrazena odměna za postoupení. Pokud žalovaní i přesto tvrdili úhradu žalobní částky, bylo na nich, aby skutečnou úhradu žalobní pohledávky prokázali. Žalovaní však k tomuto svému tvrzení neoznačili žádný způsobilý důkaz. Jelikož se žalovaní nedostavili k ústnímu jednání u soudu I. stupně, nemohl jim soud I. stupně poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a proto je závěr soudu I. stupně, že žalovaní neunesli břemeno důkazní zcela správný.
12. Pokud žalovaní namítali neúplnost, nesprávnost či zmatečnost skutkových zjištění, pak toto své tvrzení nijak nekonkretizovali a není vůbec zřejmé, ohledně jakých konkrétních skutkových zjištění se má toto týkat, případně v čem konkrétně má nesprávnost či neúplnost spočívat. Z tohoto důvodu je tak i tato námitka nedůvodná, když skutková zjištění soudu I. stupně vyplývají z řádně provedených důkazních prostředků. Rovněž odvolací soud nesouhlasí s námitkou žalovaných, že se soud I. stupně nevypořádal s oprávněností nároku na zálohy na služby. Předně žalobce v řízení nepožadoval zálohy na služby, nýbrž požadoval nedoplatek na službách za rok [rok] a část nedoplatku na službách za rok [rok], jenž označoval„ náhrada za služby za částku roku [rok]“. Soud I. stupně i tento nárok správně posoudil jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., neboť žalovaní bez právního důvodu čerpali služby související s užíváním Bytu a za tyto neuhradili částku odpovídající poskytnutému plnění.
13. S žalovanými lze pouze souhlasit v tom směru, že v odůvodnění napadeného rozsudku není přesně rozlišena částka odpovídající náhradě za užívání Bytu a částka odpovídající nedoplatku na službách za rok [rok]. Z tohoto důvodu tak odvolací soud zopakoval důkaz Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně Přílohy [číslo] dodatkem [číslo] ke Smlouvě o postoupení pohledávek. Z těchto listin učinil odvolací soud následující skutková zjištění. [územní celek] jakožto postupitel postoupilo na žalobce jakožto postupníka pohledávku za žalovanou [číslo] týkající se užívání Bytu ve výši [částka] za odměnu ve výši [částka]. Dodatkem [číslo] pak postupitel doplnil okolnosti vzniku postupované pohledávky tak, že oba žalovaní po skončení nájemní smlouvy ke dni [datum] Byt nevyklidili a nadále jej bez důvodu užívali, za což postupiteli ničeho nehradili. Postupitel za účelem vyloučení pochybností specifikoval, že předmětem postoupení je pohledávka vůči oběma žalovaným sestávající se z náhrady ve výši ujednaného nájemného za měsíce [anonymizováno] [rok] až červen [rok] částkou [částka] měsíčně, za měsíce červenec [rok] až říjen [rok] částkou [částka] měsíčně, za měsíc listopad [rok] částkou [částka], dále z náhrady za bezdůvodné obohacení ve výši nákladů vynaložených ve spojitosti s užíváním bytu za měsíce [anonymizováno] [rok] až listopad [rok] ve výši [částka] měsíčně, náhrada za bezdůvodné obohacení ve výši nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši [částka] a za rok [rok] ve výši [částka]. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že bezdůvodné obohacení žalovaných za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] za užívání Bytu činí celkem částku [částka] ( (6 x 7 614) + (2 x 9 273)), bezdůvodné obohacení na nedoplatku na službách za rok [rok] činí částku [částka] a bezdůvodné obohacení na nedoplatku na službách za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] požadovaných žalobcem činí částku [částka] (8 x 3 354).
14. S ohledem na shora uvedené, tak odvolací soud výrok I jako věcně správný potvrdil / § 219 o. s. ř. s tím, že ve vztahu k nákladovému výroku II pouze změnil / § 220 o. s. ř. výši náhrady nákladů řízení, když za účelně vynaložený náklad nelze považovat písemné vyjádření žalobce ze dne [datum] za situace, že žalobce se ve věci písemně vyjádřil již dne [datum], jímž reagoval na vyjádření žalovaných, přičemž v mezidobí žalovaní nijak nereagovali. Nadto vyjádření ze dne [datum] neobsahuje žádná nová pro věc podstatná tvrzení. Z tohoto důvodu tak náklady žalobce za řízení před soudem I. stupně činí celkem [částka] a sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny advokátky, jímž byl žalobce zastoupen, za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast u ústního jednání [datum]) ve výši 5 740 [spisová značka] dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), z paušální náhrady za 5 úkonů á [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a z 21% DPH ve výši [částka].
15. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., když i v této fázi řízení byl zcela úspěšný žalobce, a proto mu odvolací soud přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady žalobce sestávají z odměny advokátky, jíž byl žalobce zastoupen, za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u ústního jednání u odvolacího soudu dne [datum]) ve výši 5 740 [spisová značka] dle § 7 bod 5 a. t., z paušální náhrady za 2 úkony á [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a z 21% DPH ve výši [částka], tj. celkem [částka] O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř., a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.