o nahrazení projevu vůle a určení obsahu smlouvy, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 260/2019-116,

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle 1. žalované k uzavření kupní smlouvy se žalobcem, kterou dojde k převodu družstevního podílu ve vlastnictví žalované v Bytovém družstvu [ulice] na žalobce a to ve znění specifikovaném ve výroku I. rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu na uložení povinnosti 2. žalovanému zaevidovat žalobce do seznamu členů bytového družstva (výrok II.), ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovanou rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok III.) a ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovaným uložil žalobci povinnost zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok IV.).

2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě ze dne [datum], kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle 1. žalované (dále jen„ žalovaná“) k uzavření kupní smlouvy s tvrzením, že dne [datum] reagoval na inzerát žalované na výměnu nájemní smlouvy k bytu [číslo] nacházejícího se v budově [číslo] na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hl. m. [obec], pro k. ú. [část obce], obec Praha, ve vlastnictví hl. m. [obec], na adrese [adresa] (dále jen„ byt“). Byt byl zařazen do privatizace bytového fondu Magistrátu hl. m. Prahy. Žalobce se dohodl se žalovanou, že poté co se stane členkou 2. žalovaného (dále jen„ žalovaný“), převede na žalobce vlastnické právo k družstevnímu podílu u žalovaného za kupní cenu, resp. vypořádací podíl ve výši [částka] a převzetí povinnosti žalované splatit žalovanému nesplacený členský vklad v plné výši, cca ve výši [částka]. Žalovaná požadovala vyplacení ceny vypořádacího podílu ihned. Dne [datum] doručil žalované návrhy smluv. Dne [datum] pak uzavřel s žalovanou Smlouvu o smlouvě budoucí a smlouvu o zápůjčce, jejímž obsahem byla zápůjčka ve prospěch žalované ve výši [částka] a dále závazek uzavřít se žalobcem kupní smlouvu k bytu. Zápůjčka sloužila ke snížení a konsolidaci úvěrového zatížení žalované. Žalovaný vznikl [datum], žalovaná se stala jeho členkou a tento den byly splněny podmínky smlouvy o smlouvě budoucí. Na výzvu k uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaná nereagovala. Dne [datum] telefonicky sdělila žalobci, že své závazky dodržet nehodlá. Dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k uzavření kupní smlouvy doporučeným dopisem, žalovaná se k podpisu kupní smlouvy nedostavila. Smlouva o prodeji nemovitosti, v níž se byt nachází, byla mezi hl. m. Prahou a žalovaným uzavřena dne [datum], právní účinky vkladu nastaly [datum]. Vůči žalovanému se domáhal uložení povinnosti zaevidovat žalobce do seznamu členů žalovaného.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Bránila se, že se jedná o lichevní smlouvu, inzerovala výměnu bytu, nikoli zápůjčku a prodej družstevního bytu. Žalobce ji kontaktoval a uzavřel s ní smlouvu o smlouvě budoucí v době, kdy byla v tíživé finanční situaci, čehož si byl vědom. Rovněž namítala, že žaloba byla podána předčasně (dne [datum]), neboť nedisponuje družstevním podílem, se kterým je spojeno nájemní právo k bytu, jelikož dům není ve vlastnictví žalovaného.

4. Žalovaný namítal, že není ve věci pasivně legitimována a shodně jako žalovaná měl za to, že žaloba byla podána předčasně.

5. Soud I. stupně vyšel z prokázaných skutkových zjištění, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zápůjčce a smlouva o smlouvě budoucí, včetně smlouvy o zřízení zástavního práva. Smluvní strany se dohodly, že uzavřou smlouvu o smlouvě budoucí ohledně převodu družstevního podílu v družstvu z budoucí prodávající na budoucího kupujícího a že budoucí kupující poskytne budoucí prodávající zápůjčku. Žalobce jako zapůjčitel se zavázal poskytnout žalované jako vydlužiteli zápůjčku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku vrátit nejpozději do 3 let ode dne uzavření smlouvy s tím, že je oprávněna vrátit celou zápůjčku i dříve. Strany se dohodly, že jakmile dojde k převodu družstevního podílu v bytovém družstvu, se kterým bude spojeno právo nájmu předmětného bytu z vydlužitele na zápůjčitele, pohledávka žalobce na vrácení zápůjčky se započítává na pohledávku žalované na zaplacení kupní ceny a v takovém případě žalovaná není povinna zápůjčku vracet a žalobce není povinen zaplatit kupní cenu (čl. II. smlouvy). Ve smlouvě o smlouvě budoucí žalovaná prohlásila, že se se stane výlučným vlastníkem družstevního podílu v bytovém družstvu, se kterým bude spojeno právo nájmu předmětného bytu, jakmile dojde k privatizaci budovy, ve které se nachází předmětný byt (dále jen„ družstevní podíl“). Strany se zavázaly, že za splnění podmínek smlouvy, tj. na základě písemné výzvy kterékoliv smluvní strany doručené druhé smluvní straně, uzavřít vlastní smlouvu o převodu družstevního podílu ve znění, které tvoří přílohu [číslo] smlouvy (dále jen„ kupní smlouva“). Strany se dohodly na kupní ceně za převod družstevního podílu ve výši [částka] s tím, že kupní cena bude uhrazena za podmínek podle článku II. smlouvy. Dále se smluvní strany dohodly, že jsou oprávněny uplatnit výzvu k uzavření kupní smlouvy za splnění podmínek, že budoucí prodávající se stane výlučným vlastníkem družstevního podílu. Nebude-li výzva k uzavření kupní smlouvy uplatněna žádnou ze smluvních stran ve lhůtě 1 roku od splnění všech podmínek smlouvy, povinnost uzavřít kupní smlouvu zaniká. Nebudou-li do 3 let od uzavření smlouvy splněny všechny podmínky pro uzavření budoucí smlouvy, smlouva o smlouvě budoucí zaniká. Smlouva o zápůjčce trvá v takovém případě i nadále a povinnost vrátit zápůjčku tím není dotčena, včetně jejího zajištění a utvrzení.

6. Soud I. stupně posoudil věc po právní stránce podle ust. § [číslo], § [číslo], § [číslo], § 1788 a § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Vzal za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, na jejímž základě se žalovaná, poté co dojde k privatizaci budovy, ve které se nachází předmětný byt a stane se výlučným vlastníkem družstevního podílu v bytovém družstvu, s nímž je spojeno právo nájmu předmětného bytu, zavázala převést svůj družstevní podíl v bytovém družstvu na žalovaného. Strany se dohodly na kupní ceně předmětu budoucí kupní smlouvy ve výši [částka]. Současně se smlouvou o smlouvě budoucí uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce zapůjčil žalobkyni částku [částka] s tím, že zápůjčku je žalovaná povinna vrátit žalobci do tří let od uzavření smlouvy, eventuálně i dříve, nebo že zápůjčka bude započítána na kupní cenu za převod družstevního podílu v bytovém družstvu. Zápůjčku měla žalovaná vrátit do tří let od uzavření smlouvy, tedy do [datum]. K jejímu vrácení žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum], a to ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Žalovaná zápůjčku vrátila, když dne [datum] na účet žalobce uhradila částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Dne [datum] se konala ustavující schůze Bytového družstvo [ulice], sídlem [adresa], žalovaná byla zakládajícím členem. Dne [datum] byl žalovaný zapsán do obchodního rejstříku. Žalovaný se stal vlastníkem budovy, v níž se nachází byt, na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s účinky zápisu k [datum]. V tento den se žalovaná stala vlastníkem družstevního podílu. Výzvou odeslanou [datum] žalobce vyzval žalovanou k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem bude předmětný byt, v tento okamžik však podle soudu I. stupně nedošlo k naplnění podmínek smlouvy o smlouvě budoucí, výzva byla předčasná a žalovaná podle této výzvy nemohla splnit ujednání účastníků stanovené ve smlouvě o smlouvě budoucí, neboť v té době nebyla nájemcem družstevního bytu a členem bytového družstva. Pokud žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum], stalo se tak až po uplynutí tří let od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí a vrácení zápůjčky, soud I. stupně proto výzvu posoudil jako opožděnou a bez případných účinků.

7. Podle soudu I. stupně vyplynulo z provedeného dokazování, že smlouva o zápůjčce by nebyla uzavřena, pokud by žalobce a žalovaná neuzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí a naopak. Dospěl proto k závěru, že se jedná o smlouvy na sobě závislé. Jestliže žalovaná splnila povinnost vrátit zápůjčku ve lhůtě stanovené žalobcem, pak zanikla její povinnost uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu podle smlouvy o smlouvě budoucí. Soud proto žalobu vůči žalované zamítl.

8. Soud I. stupně nepřisvědčil žalované, že by žalobce zneužil tísně a nezkušenosti žalované a nechal si slíbit plnění v hodnotě, která je v hrubém nepoměru s plněním, které poskytl žalované, a použil vůči ní predátorské praktiky, když z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná měla či mohla mít znalosti z podnikatelského prostředí na trhu s realitami a byla si vědoma, že je nájemkyní bytu ve vlastnictví hl. m. [obec].

9. Soud I. stupně s odkazem na ust. § 580 a § 601 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) zamítl žalobu jako předčasnou i vůči žalovanému, který nemá žádnou povinnost provést změnu v seznamu svých členů, když nebylo pravomocně rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu.

10. Náhradu nákladů řízení přiznal procesně úspěšným žalovaným podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

11. Proti rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalobce. Nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně, že výzva k uzavření smlouvy o převodu podílu v bytovém družstvu byla uplatněna předčasně, ani se závěrem, že smlouva o smlouvě budoucí a smlouva o zápůjčce jsou smlouvami na sobě závislými a vrácením zápůjčky došlo k zániku smlouvy o zápůjčce i k zániku smlouvy o smlouvě budoucí. Podle žalobce došlo k naplnění podmínky ze smlouvy o smlouvě budoucí ke dni [datum], kdy bylo bytové družstvo zapsáno do obchodního rejstříku a tím vzniklo členství žalované. Lhůta pro uplatnění výzvy k uzavření kupní smlouvy byla smlouvou o smlouvě budoucí stanovena ve lhůtě jednoho roku od splnění podmínky, že žalovaná se stane výlučným vlastníkem družstevního podílu. Výzvy žalobce ze dne [datum] a následně se dne [datum] byly uplatněny řádně a včas. Namítal, že slovní spojení„ výlučné vlastnictví družstevního podílu, s kterým bude spjato právo nájmu bytu, jakmile dojde k privatizaci budovy“, nebylo podle uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí podmínkou k uplatnění výzvy k uzavření kupní smlouvy. Podle žalobce soud I. stupně extenzivně rozšířil podmínku pro uplatnění výzvy k uzavření kupní smlouvy. Jako výzvu k uzavření kupní smlouvy je nutné posuzovat i samotné podání žaloby a veškeré navazující úkony učiněné v rámci soudního řízení. Projev vůle žalobce k uzavření kupní smlouvy byl učiněn vůči žalované zcela jednoznačně a opakovaně a není možné tvrdit, přepjatě formalisticky, že výzva byla předčasná. Žalobce dále namítal, že při vyhlášení rozsudku a jeho odůvodnění nebyla argumentace závislými smlouvami ze strany soudu I. stupně vůbec zmiňována, písemné vyhotovení rozsudku proto není v souladu s ústním odůvodněním rozsudku a postup soudu I. stupně je v rozporu s občanským soudním řádem. Uvedená skutečnost zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a zásadní vadu řízení. Žalobce v tomto smyslu považuje rozsudek také za nepředvídatelný a překvapivý. Pokud jde o zamítnutí žaloby vůči žalovanému, pak petit směřoval vůči žalovanému až na opakované výzvy soudu, že je nutné petit směřovat i vůči žalovanému. Má však za to, že žalovaný byl ve sporu pasivně legitimován. Nesouhlasil dále s rozhodnutím o nákladech řízení, neboť soud I. stupně vyšel z tarifní hodnoty sporu ve výši [částka], avšak měl postupovat podle § 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu a za tarifní hodnotu vzít částku [částka]. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, eventuálně, aby rozsudek změnil, žalobě vyhověl a přiznal žalobci vůči žalované náhradu nákladů řízení.

12. Žalovaná považovala rozsudek soudu I. stupně za věcně správný a navrhla, aby byl odvolacím soudem potvrzen.

13. Žalovaný se ztotožnil s názorem soudu I. stupně, že žaloba je vůči žalovanému předčasná, neboť doposud nebylo pravomocně rozhodnuto ani o uzavření převodní smlouvy. Žalovaný pak nesdílí názor žalobce, že pokud by družstvo nebylo označeno jako žalovaný, zakládalo by to vadu řízení, jelikož žalobce nesprávně směšuje převod vlastnického práva k družstevnímu podílu se změnou členství v družstvu. Družstvo je povinno provést zápis změny členské základny poté, co mu bude prokázána účinnou smlouvou o převodu družstevního podílu, případně pravomocný rozsudek, který ji nahrazuje. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudkem potvrdil a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.

14. V replice k vyjádření žalovaného zopakoval, že družstvo označil jako žalovaného z procesní opatrnosti a s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu. Setrval na svém stanovisku, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován. Svůj názor podpořil rozhodnutími Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 29 Cdo 1367/2011 a ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 29 Odo 592/2003.

15. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., a po doplnění dokazování listinou (viz níže) podle § 213 odst. 2, § 213a odst. 2 o. s. ř. shledal, že odvolání žalobce není opodstatněné.

16. Předně odvolací soud nesdílí námitku žalobce, že řízení je zatíženo vadou spočívající v nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, že tato vada má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a je tak důvodem pro zrušení napadeného rozsudku. Při písemném vyhotovení napadeného rozsudku se soud I. stupně řídil ust. § 157 odst. 2 o. s. ř., z odůvodnění je zřejmé na základě jakých skutkových zjištění soud rozhodl, proč tak rozhodl a jakými úvahami se přitom řídil. Na podkladě obsahu předloženého spisu odvolací soud neshledal, že by procesní postup soudu I. stupně odporoval ust. § 157 odst. 2 věta třetí o. s. ř., podle něhož platí, že odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním. Při ústním odůvodnění rozhodnutí v jednací síni není třeba zabíhat do všech podrobností a vypořádávat se všemi námitkami účastníky, k tomu slouží písemné vyhotovení rozhodnutí. Ústní odůvodnění rozhodnutí má být stručné, jasné a přesvědčivé, tak aby mu účastníci řízení porozuměli. Pokud tedy žalobce namítal, že při ústním odůvodnění rozsudku nezazněly veškeré argumenty, které se objevily v písemném vyhotovení rozsudku, jde o legitimní procesní postup soudu I. stupně, zaznamenaný rovněž v protokolu o vyhlášení rozsudku, z něhož se podává, že soud poskytl účastníkům stručné odůvodnění svého rozhodnutí. Z výše uvedeného je zřejmé, že se nejedná o takovou procesní vadu, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a sama o sobě byla důvodem pro zrušení napadeného rozsudku.

17. Soud I. stupně provedl dokazování ke zjištění skutkového stavu věci v potřebném rozsahu, provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.), jeho skutková zjištění jsou správná a jsou i způsobilým podkladem pro rozhodnutí odvolacího soudu Odvolací soud považoval za nezbytné doplnit dokazování podstatným obsahem smlouvy o zápůjčce a smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum], neboť je z ní možno učinit i další skutkové zjištění, které je relevantní pro právní posouzení věci (§ 213 odst. 2 o. s. ř.).

18. Podle článku IV., oddíl B), bod 8 Smlouvy o zápůjčce a smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] si strany smlouvy sjednaly, že kupní smlouvu jsou obě smluvní strany povinny uzavřít nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne doručení výzvy k jejímu uzavření uplatněné v souladu s předcházejícím odstavcem jednou ze smluvních stran. V případě, že obě smluvní strany uplatní předmětnou výzvu, počíná uvedená lhůta běžet ode dne doručení první z uplatněných výzev.

19. V řízení před soudem I. stupně bylo prokázáno, že podle Smlouvy o zápůjčce a smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum] měl být předmětem budoucí smlouvy převod družstevního podílu, který je v čl. IV. oddíl A, bod 1 definován jako„ družstevní podíl v bytovém družstvu, s nímž je spojeno právo nájmu předmětného bytu, jehož výlučným vlastníkem se první žalovaná stane, jakmile dojde k privatizaci budovy, v níž se předmětný byt nachází“, dále označovaný jen jako„ družstevní podíl“. Z takto definovaného předmětu smlouvy je třeba vycházet při právním posouzení věci. Zároveň jsou samotným obsahem smlouvy vyvráceny námitky žalobce, že soud I. stupně podmínku uzavření smlouvy extenzivně rozšířil, a že šlo pouze o prohlášení budoucí prodávající v úvodních ustanoveních smlouvy.

20. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaná se stala vlastníkem družstevního podílu definovaného ve smlouvě o smlouvě budoucí až dne [datum], kdy se žalovaný stal vlastníkem budovy, v níž se nachází byt. Přede dnem [datum] sice žalovaná byla členem bytového družstva, jehož členem se stala [datum], kdy družstvo vzniklo (§ 577 odst. 1 písm. a/ zákona o obchodních korporacích), s členstvím však nebyl spojen nájem družstevního bytu, protože družstvo budovu nevlastnilo. Založení družstva tato skutečnost nebyla na překážku, protože bytové družstvo může spravovat domy s byty ve vlastnictví jiných osob (§ 727 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Teprve po [datum] byl žalobce oprávněn, v souladu s čl. IV., oddíl B, bod 7 smlouvy o smlouvě budoucí, vyzvat žalovanou k uzavření kupní smlouvy (smlouvy o převodu družstevního podílu), kdy nejen podle uzavřené smlouvy, ale i podle § 1786 o. z. platí, že výzva jedné smluvní strany je podmínkou pro vznik povinnosti druhé smluvní strany smlouvu uzavřít, a to bez zbytečného odkladu (podle smlouvy o smlouvě budoucí do 7 pracovních dnů od doručení výzvy.) V řízení bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k uzavření smlouvy výzvou odeslanou dne [datum], tedy v době, kdy žalovaná nebyla vlastníkem družstevního podílu ve smyslu uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí. Odvolací soud proto shledal správným závěr soudu I. stupně, že žalobce učinil výzvu předčasně a taková výzva nemůže vyvolat zamýšlené právní účinky, tj. vznik povinnost žalované uzavřít smlouvu. Předčasně byla podána i samotná žaloba (dne [datum]), proto ani tu nelze považovat za řádnou výzvu ve smyslu smlouvy, jak prosazoval žalobce.

21. V čl. IV., oddíl B, odst. 10 smlouvy o smlouvě budoucí bylo sjednáno, že pokud nebudou splněny všechny podmínky podle čl. IV., oddíl B, odst. 7 (tj. smluvní strany jsou oprávněny uplatnit výzvu k uzavření kupní smlouvy za splnění podmínky, že budoucí prodávající se stala výlučným vlastníkem družstevního podílu), a to do 3 let od uzavření smlouvy, pak smlouva zaniká. Dnem [datum] byla naplněna podmínka, že žalovaná se stala výlučným vlastníkem družstevního podílu ve smyslu smlouvy, avšak nebyla splněna druhá podmínka, když v době po [datum] žádná ze smluvních stran neučinila výzvu druhé straně k uzavření kupní smlouvy. Smlouva o smlouvě budoucí proto dne [datum] zanikla. Pokud žalobce vyzval žalovanou k uzavření kupní smlouvy opětovně až dne [datum], učinil tak až po zániku smlouvy o smlouvě budoucí, a rovněž taková výzva nemá žádné právní účinky.

22. Soud I. stupně správně nepřehlédl, že žalobce vyzval žalovanou dne [datum] k vrácení zápůjčky, a to v souladu s čl. IV, oddíl B bod 10 smlouvy a žalovaná zápůjčku vrátila dne [datum] a [datum]. Za předpokladu, že by smlouva o smlouvě budoucí nezanikla dnem [datum], zanikla by podle § 1788 odst. 2 o. z. Vrácením zápůjčky, která měla být podle smlouvy započtena na kupní cenu, totiž došlo k podstatné změně okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, neboť úhrada kupní ceny byla sjednána právě započtením, a za situace, kdy žalovaná zápůjčku vrátila, nebyla tu žádná pohledávka žalobce vůči žalované, kterou by bylo možné započítat vůči kupní ceně. Na žalované by nebylo možné za těchto okolností rozumně požadovat, aby uzavřela takovou kupní smlouvu, podle níž ve skutečnosti za převod družstevního podílu neobdrží ničeho, tedy by šlo o převod bezúplatný. Taková skutečnost vyplývá i z čl. II., odst. 2 kupní smlouvy, jež je obsahem výroku I. napadeného rozsudku, podle něhož smluvní strany prohlásily, že mezi nimi došlo k finančnímu vypořádání v souladu se smlouvou o zápůjčce a smlouvou o smlouvě budoucí, kde je uvedena i cena za převod a způsob jejího vypořádání, přičemž cena za převod je v plné míře zaplacena. Soud I. stupně proto dospěl ke správnému závěru, že žaloba vůči žalované není důvodná.

23. Odvolací soud nesdílí úvahu soudu I. stupně o zániku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí z důvodu zániku závazku ze smlouvy o zápůjčce (jeho splacením) s odůvodněním, že smlouva o zápůjčce a smlouva o smlouvě budoucí jsou smlouvy na sobě závislé.

24. Podle § 1727 o. z. platí, že každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

25. Soud I. stupně blíže nerozvedl své úvahy, které ho vedly k závěru o vzájemné závislosti smluv, na podkladě provedených důkazů, tedy obsahu samotné smlouvy a e-mailové korespondence účastníků vedené před jejím uzavřením, je zřejmé, že úmyslem účastníků bylo uzavřít dvě samostatné, na sobě nezávislé smlouvy, a to smlouvu o zápůjčce a smlouvu o smlouvě budoucí. Na jejich vzájemnou závislost nelze usuzovat ze skutečnosti, že jsou zahrnuty do jedné listiny, ani ze skutečnosti, že jedním ze sjednaných způsobů zániku závazku ze smlouvy o zápůjčce bylo započtení zápůjčky na kupní cenu (§ 1982 o. z.). Především ale soud I. stupně nevzal dostatečně v úvahu ust. § 1727 věty třetí o. z., a náležitě ho neaplikoval na zjištěný skutkový stav. Pokud by tak učinil, musel by dojít k závěru, že uvedené ustanovení na danou věc nedopadá, protože závazek ze smlouvy o zápůjčce nezanikl bez uspokojení žalobce (věřitele), ale zanikl splněním (§ 1908 odst. 1 o. z.). Tedy i v případě, že by se jednalo o smlouvy závislé, nebyly by splněny předpoklady pro zánik smlouvy o smlouvě budoucí vzhledem k ust. § 1727 věty třetí o. z.

26. Naproti tomu odvolací soud sdílí právní názor soudu I. stupně, že v daném případě se nejednalo o lichevní smlouvu (§ 1796 a násl. o. z.), ani o neúměrné krácení (§ 1793 a násl. o. z.), přičemž z důvodu stručnosti odkazuje na vyčerpávající odůvodnění soudu I. stupně v bodě 44. napadeného rozsudku.

27. Vzhledem k nedůvodnosti žaloby vůči žalované soud I. stupně správně shledal žalobu nedůvodnou i vůči žalovanému. Soudu I. stupně je třeba přisvědčit, že žaloba byla vůči žalovanému podána předčasně. Dosud nenastala žádná skutečnost, která by byla důvodem pro změnu údajů evidovaných v seznamu členů družstva, natož aby žalovanému byla prokázána a vznikla mu tak povinnost provést zápis zapisované skutečnosti (§ 580 odst. 3 zákona o obchodních korporacích). Judikatura Nejvyššího soudu, na níž se žalobce odvolával, na posuzovanou věc nedopadá. Žalobce se totiž v řízení nedomáhá nahrazení projevu vůle žalované k oznámení o převodu členských práv na základě již uzavřené kupní smlouvy, ale teprve nahrazení projevu vůle žalované k uzavření kupní smlouvy, jejíž smluvní stranou žalovaný není. Nelze proto přisvědčit žalobci, že žalovaný musel být účastníkem řízení.

28. Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku žalobce týkající se nesprávně zvolené tarifní hodnoty pro účely stanovení výše odměny advokáta. Soud I. stupně odkázal na přiléhavou judikaturu Ústavního soudu a svůj postup náležitě odůvodnil. Jestliže je známa hodnota družstevního podílu, který měl být předmětem kupní smlouvy, neboť se na ní účastníci dohodli, nelze vycházet při určení tarifní hodnoty z ust. § 9 odst. 3 advokátního tarifu, ale je namístě vycházet podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu z částky [částka].

29. Z výše uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř., a to ve všech jeho výrocích, neboť je věcně správný.

30. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhrada byla přiznána v odvolacím řízení procesně úspěšným žalovaným.

31. Žalované vznikly náklady v souvislosti s právním zastoupením, neboť advokát učinil jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu – účast na jednání odvolacího soudu. Za tento úkon právní služby náleží odměna ve výši [částka], dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] a náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši [částka] Celkem [částka]. Ke splnění povinnosti byla žalobci stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), platebním místem je advokát žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

32. Žalovanému rovněž vznikly náklady v souvislosti s právním zastoupením, neboť advokátka učinila dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu – vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu. Odměna za jeden úkon právní služby činí [částka], za dva úkony [částka]. Náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby činí [částka], za dva úkony [částka]. Náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši [částka] Celkem [částka]. Ke splnění povinnosti byla žalobci stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), platebním místem je advokátka žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).