o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení pojistného plnění ve výši [částka] s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalované pojistnou smlouvu o pojištění průmyslových nebezpečí [číslo] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), kdy předmětem pojištění byla mimo jiné budova, v níž žalobkyně provozovala svoji obchodní činnost. Ke dni [datum] došlo k převodu části pojistného kmene včetně [anonymizována dvě slova] na žalovanou. Dne [datum] došlo k [anonymizováno] události, vodovodní havárii, v důsledku níž došlo ke značné škodě na majetku žalobkyně. Žalobkyně řádně nahlásila pojistnou událost u žalované a požádala o vyplacení pojistného plnění. Žalobkyně byla proti pojistnému nebezpečí voda z vodovodních zařízení pojištěna se sjednaným ročním limitem plnění [částka] a zároveň z pojištění nákladů vynaložených v důsledku [anonymizováno] události v rozsahu čl. 2 odst. 6 [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [spisová značka] (dále jen„ [anonymizováno]“) s ročním limitem plnění [částka]. Žalobkyni však bylo po ukončení šetření [anonymizováno] události vyplaceno [anonymizováno] plnění ve výši [částka] s tím, že tímto byl vyčerpán limit plnění z pojištění proti pojistnému nebezpečí voda z vodovodních zařízení. Žalovaná sdělila, že z titulu pojištění nákladů vynaložených v důsledku [anonymizováno] události plnit nebude, neboť v části [anonymizována dvě slova] s názvem„ Roční limity plnění“ jsou sjednány roční limity plnění pro [anonymizováno] nebezpečí jako společné pro pojištění majetku, pojištění přerušení provozu a pro náklady v důsledku [anonymizováno] události a roční limit plnění ve výši [částka] na náklady vynaložené v důsledku [anonymizováno] události se tak v tomto případě neuplatní. Zároveň nemohou být náklady uhrazeny ani v rámci společného ročního limitu pro [anonymizováno] nebezpečí voda z vodovodních zařízení, neboť tento byl již zcela vyčerpán. Žalobkyně s takovým výkladem [anonymizována dvě slova] nesouhlasí, neboť v [anonymizováno] smlouvě je samostatně stanoven roční limit plnění pro [anonymizováno] nebezpečí voda z vodovodních zařízení a samostatně roční limit pro pojištění nákladů vynaložených v důsledku [anonymizováno] události. [anonymizováno] navíc obsahují definice jednotlivých pojmů a to i definici pojmu„ náklady vynaložené v důsledku [anonymizováno] události“, oproti tomu v souvislosti se společnými ročními limity je v [anonymizováno] smlouvě použit pouze výraz„ náklady“, tudíž se nemůže jednat o„ náklady vynaložené v důsledku [anonymizováno] události“. [anonymizována dvě slova] a další dokumenty jsou navíc dokumenty žalované a v případě výkladových rozporů tak musí být [anonymizováno] vykládána k tíži žalované.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná přijala oznámení o způsobené škodní události, přistoupila k jejímu prošetření a došla k závěru, že se jedná o pojistnou událost zakládající právo žalobkyně na výplatu pojistného plnění. Pokud jde o výši pojistného plnění, pak žalovaná odkázala na část [anonymizována dvě slova] nazvané„ Roční limity plnění“, kdy tyto jsou společné pro [anonymizováno] nebezpečí pro pojištění majetku, pojištění přerušení provozu a pro náklady. V [anonymizováno] smlouvě tak byl pro [anonymizováno] nebezpečí voda z vodovodních zařízení zcela explicitně nastaven společný roční limit plnění pro pojištění majetku, pojištění přerušení provozu a pro náklady vynaložené v důsledku [anonymizováno] události na částku [částka]. Pojistný limit pak představuje nejvyšší možnou hranici pojistného plnění při jedné [anonymizováno] události, není-li ve smlouvě uvedeno jinak. [příjmení] ve výši [částka] vyplacená žalovanou se sestává z částky [částka] jakožto pojistného plnění za škodu způsobenou pojistným nebezpečím – voda z vodovodního zařízení po odpočtu sjednané spoluúčasti ve výši [částka] a z částky [částka] v podobě zachraňovacích nákladů dle čl. 13 odst. 1 a 4 Všeobecných [anonymizována dvě slova] pro pojištění majetku [anonymizováno] [spisová značka] (dále jen„ [anonymizováno]“), kdy tyto žalobkyni náleží maximálně do 10% z horní hranice sjednaného pojištění, ze které hrozil vznik [anonymizováno] události. Tyto náklady uplatnila žalobkyně jako náklady v podobě nákladů na vysoušení předloženou fakturou [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná dále poukázala na čl. 1 odst. 3 [anonymizováno], dle nichž mají ujednání [anonymizována dvě slova] přednost před ustanovením [anonymizována dvě slova]. Výklad [anonymizována dvě slova] provedený žalovanou je logický, relevantní ustanovení [anonymizována dvě slova] jsou srozumitelná, a proto není důvod vykládat je v neprospěch pojišťovny. Navíc do [anonymizována dvě slova] bylo vtěleno i“ [anonymizována dvě slova]“, z jehož obsahu plyne, že dotčené osoby prohlašují, že převzaly smlouvu a seznámily se se všemi ustanoveními [anonymizováno], včetně příloh a [anonymizována dvě slova], jejich obsahu rozumí a s rozsahem a podmínkami pojištění souhlasí.

4. Soud I. stupně po provedeném dokazování a na základě nesporných skutečností, jež vzal za svá skutková zjištění, po právní stránce posoudil žalobní nárok tak, že mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalované byla platně uzavřena [anonymizována dvě slova] dle § 2758 o. z., došlo ke vzniku [anonymizováno] události a žalovaná splnila povinnost poskytnout [anonymizováno] plnění v souladu s § 2814 odst. 1 o. z. v rozsahu odpovídajícímu sjednanému společnému limitu pojistného plnění. Ohledně výkladu sporného ujednání [anonymizována dvě slova], tj. zda ujednání o ročním limitu plnění ve výši [částka] omezuje (vedle rozsahu pojistného plnění pro pojištění majetku a pojištění přerušení provozu) také rozsah pojistného plnění pro náklady vynaložené v důsledku [anonymizováno] události v rozsahu článku 2 odst. 6 [anonymizováno] (výklad prosazovaný žalovanou), či zda ujednání o ročním limitu plnění ve výši [částka] se na náklady vynaložené v důsledku [anonymizováno] události v rozsahu článku 2 odst. 6 [anonymizováno] vůbec neuplatní, a tedy je na místě žalobkyni poskytnout [anonymizováno] plnění v souvislosti s vynaložením těchto nákladů, limitované (samostatně) částkou [částka] (výklad prosazovaný žalobkyní), soud I. stupně ocitoval § 545, 555 odst. 1 a § 556 odst. 1, 2 o. z., a dospěl k závěru, že v posuzované věci nebyl použit výraz připouštějící různý výklad. Účastníky projevená vůle není nejasná či obtížně srozumitelná a nevznikly žádné pochybnosti o tom, co chtěli účastníci přesně vyjádřit a jaké právní následky má jejich projev vůle vyvolat. Pojem„ náklady“ užitý v souvislosti s ujednáním o společném ročním limitu plnění, resp. obsah tohoto pojmu, je jednoznačný. To, že v [anonymizováno] smlouvě není (znovu) v ujednání o společném limitu pojistného plnění za slovní výraz„ náklady“ připojen dovětek„ vynaložené v důsledku [anonymizováno] události v rozsahu čl. 2, odst. 6 [anonymizováno], není ani nijak matoucí (či nejasné, neurčité, nesrozumitelné), neboť bezprostředně nad touto pasáží je v textu, bezprostředně pod nadpisem„ Pojištění nákladů“, rozepsáno, o jaké„ náklady“ se jedná. Jelikož je pak přímo pod dotčenou pasáží textu uvedeno, že pojistný limit je společný i pro„ náklady“, pak nelze přisvědčit žalobkyni, že by vznikaly jakékoliv pochybnosti o obsahu ujednání o společném limitu pojistného plnění. Jiný výklad není dost dobře možný, právě i s ohledem na úpravu textu, soustředěnost provázaných ujednání na jednom místě – na stejné straně [anonymizováno], bezprostředně za sebou. Pojem„ náklady“ navíc není samostatně ve smlouvě definován v tom smyslu, že by mu byl smluvními stranami přisouzen výkladovým pravidlem zvláštní obsah – odlišný od toho, na co lze usuzovat právě z ujednání o„ Pojištění nákladů“. Použité slovní výrazy v ujednání o společném limitu pojistného plnění jsou vyjádřeny dostatečně určitě (jednoznačně), a přitom si ani vzájemně, ani jiným pojmům a výrazům, neodporují. Soud I. stupně tak neměl pochybnost o tom, jakou vůli chtěli jednající projevit a jaké následky chtěli svým jednáním vyvolat, přitom tento význam je na místě respektovat. Pokud žalobkyně namítala, že to, že na jednom místě (v textu zachycujícím obsah smluvních ujednání) bylo uvedeno„ náklady vynaložené v důsledku [anonymizováno] události“ a o pár řádků dále pouze„ náklady“, znamená, že se nemůže jednat„ o to samé“, pak dle soudu I. stupně touto argumentací pomíjí to, co soud I. stupně vyložil shora o celkovém vyznění dotčených ujednání, když přehlíží, že i podle nadpisu ujednání o pojištění nákladů zjevně mělo být pod výrazem„ náklady“ chápáno ty náklady, které vynaloží v důsledku [anonymizováno] události v rozsahu čl. 2 odst. 6 [anonymizováno]. Nadto žalobkyně byla při uzavírání [anonymizováno] zastoupena advokátem a ten by jistě v případě pochybností upozornil na nejednoznačnost použitého výrazu. Jelikož tedy žalovaná již před zahájením řízení poskytla žalobkyni [anonymizováno] plnění ve výši odpovídající horní hranici pojistného plnění podle ujednaného omezení, je zřejmé, že žaloba nemůže být důvodná. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. a za 3 úkony po [částka].

5. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání z důvodů, že soud I. stupně nepřihlédl k žalobkyní tvrzeným skutečnostem nebo jí označeným důkazům a z důvodu nesprávného právního posouzení. Namítá, že se soud I. stupně nezabýval výší daného nároku a povahou požadovaného plnění, když se nezabýval tím, z čeho se nárok skládá, tj. jaké prostředky a v souvislosti s čím byly vynaloženy, dále nepřihlédl k tomu, kdo předmětnou pojistnou smlouvu vyhotovil a kdo a v jakém postavení ji s žalobkyní uzavřel. [anonymizována dvě slova] byla výtvorem pojišťovny a pojištěné subjekty nemají téměř žádnou možnost do textu zasahovat. Dále namítá nesprávný postup výkladu právního jednání – [anonymizována dvě slova] soudem I. stupně, když tento užité pojmy a strukturu [anonymizována dvě slova] vyložil v neprospěch žalobkyně, ačkoli [anonymizováno] připouštěla různý výklad, nezohlednil okolnosti uzavření [anonymizována dvě slova] či to, o jaký smluvní typ se jedná a jaké jsou smluvní strany této [anonymizováno], a to i z hlediska rovnosti stran. Nesprávně posoudil, že za žalobkyni smlouvu podepsala osoba s právnickým vzděláním, aniž se zabýval tím, kdo smlouvu vyhotovil a k čemu byla osoba podepisující tuto smlouvu zmocněna. Nesouhlasí s tím, že roční limit pojistného plnění ve výši [částka] uvedený v [anonymizováno] smlouvě omezuje také rozsah pojistného plnění pro náklady vynaložené v důsledku [anonymizováno] události, přestože [anonymizováno] podmínky a [anonymizována dvě slova] tyto náklady omezovaly pojistným plněním ve výši [částka]. Dále se soud I. stupně nedostatečně zabýval tím, že žalovaná vyplatila žalobkyni částku ve výši [částka], tedy částku nad údajně sjednaný pojistný limit ve výši [částka], když tato skutečnost svědčí ve prospěch tvrzení žalobkyně, že limit pojistného plnění byl sjednán na částku ve výši [částka]. Žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozsudku, případně změnu rozsudku a vyhovění žalobě.

6. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného, když v [anonymizováno] smlouvě byl v souladu s § 2814 o. z. sjednán společný roční limit plnění pro pojištění majetku, pojištění přerušení provozu a pro náklady, kdy pojistný limit plnění pro [anonymizováno] nebezpečí voda z vodovodních zařízení byl explicitně sjednán částkou [částka]. Pojem„ náklady“ užitý v souvislosti se smluvním ujednáním o společném ročním limitu plnění je jednoznačný, nadto pojem„ náklady“ není samostatně ve smlouvě definován v tom smyslu, že by mu byl smluvními stranami přisouzen zvláštní obsah odlišný od toho, na co lze usuzovat z ujednání o pojištění nákladů. Soud I. stupně správně poukázal na zásady výkladu projevu vůle dle § 556 odst. 1, 2 o. z., a správně zdůraznil, že v posuzované věci nebyl použit výraz připouštějící různý výklad s tím, že účastníky projevená vůle není nejasná, nejednoznačná či obtížně srozumitelná.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasného a přípustného odvolání napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

8. Soud I. stupně učinil ve věci správná skutková zjištění, když z [anonymizována dvě slova] zjistil obsah relevantních smluvních ujednání, přičemž věc po právní stránce zcela správně posoudil, když své závěry zcela srozumitelně a precizně odůvodnil. I dle právního názoru odvolacího soudu je obsah [anonymizována dvě slova], resp. samotný text [anonymizována dvě slova] týkající se sporné pasáže (část týkající se Pojištění nákladů a Ročních limitů plnění včetně čl. 2 odst. 6 [anonymizováno]) zcela jednoznačný, nepřipouštějící odlišný výklad. Z tohoto důvodu je tak třeba odmítnout námitku žalobkyně, že soud I. stupně text [anonymizována dvě slova] vyložil v neprospěch žalobkyně, neboť v daném případě neplatí žalobkyní tvrzená premisa, že [anonymizována dvě slova] připouští různý výklad, kdy na tomto nemůže ničeho změnit ani tvrzení žalobkyně, že ona si Pojistnou smlouvu vykládá odlišně od žalované. Z článku 2 odst. 6 [anonymizováno], jež byly součástí [anonymizována dvě slova], jednoznačně vyplývá, že je-li sjednáno pojištění budov a jiných staveb, vztahuje se pojištění i na náklady vynaložené v důsledku [anonymizováno] události, jež jsou specifikovány pod body a) až h) s tím, že pokud není v [anonymizováno] smlouvě dohodnuto jinak, nahradí pojistitel tyto náklady a náklady na přemístění a ochranu v důsledku [anonymizováno] události, s ročním limitem plnění ve výši [částka]. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že strany si v [anonymizováno] smlouvě mohou dohodnout odlišný roční limit plnění týkající se těchto nákladů. V [anonymizováno] smlouvě je pak v části„ Pojištění nákladů, Pojištění nákladů vynaložených v důsledku [anonymizováno] události v rozsahu čl. 2 odst. 6 [anonymizováno]“ sice uveden roční limit plnění [částka], avšak bezprostředně následuje ujednání o ročních limitech plnění, která jsou společná jak pro pojištění majetku a pojištění přerušení provozu, tak pro náklady, kdy těmito jsou náklady vynaložené v důsledku [anonymizováno] události v rozsahu čl. 2 odst. 6 [anonymizováno]. Ve vztahu k odlišným pojistným nebezpečím je pak stanoven odlišný společný roční limit plnění. Pro případ pojistného nebezpečí voda z vodovodních zařízení byl sjednán společný roční limit plnění ve výši [částka], tudíž tento roční limit plnění se uplatní i pro náklady vynaložené v důsledku [anonymizováno] události. V [anonymizováno] smlouvě uvedený roční limit plnění ve výši [částka] se tak ve vztahu k nákladům vynaložených v důsledku [anonymizováno] události uplatní pouze pro případ, kdy společný roční limit plnění pro dané [anonymizováno] nebezpečí přesahuje částku [částka], což jsou v daném případě [anonymizováno] nebezpečí, u nichž byl sjednán roční limit plnění částkou [částka] (konkrétně pro [anonymizováno] nebezpečí vichřice/krupobití, tíha sněhu a námrazy, pád stromu, náraz vozidla, kouř, aerodynamický třesk, sesuv půdy, zřízení skal, záplava/povodeň, zemětřesení). Není tak důvodný argument žalobkyně, že pokud vše spadá pod jeden roční limit plnění, nedává smysl separátně ve smlouvě upravovat roční limit pojištění nákladů vynaložených v důsledku [anonymizováno] události, neboť např. v případě pojistného nebezpečí zemětřesení byl roční limit plnění sjednán na částku [částka], přičemž výše nákladů vynaložených v důsledku [anonymizováno] události je však limitována částkou [částka]. Navíc výklad tvrzený žalobkyní, že společný roční limit plnění pro [anonymizováno] nebezpečí vody z vodovodních zařízení ve výši [částka] se nevztahuje na náklady vynaložené v důsledku [anonymizováno] události (vody z vodovodních zařízení), je jednak jednoznačně v rozporu s obsahem textu [anonymizována dvě slova], a jednak je i zcela nelogický, když žalobkyně by pak mohla požadovat náhradu nákladů vynaložených v důsledku pojistného nebezpečí lavina či výbuch sopky, pro něž si žalobkyně sjednala společný roční limit [částka], až do výše [částka], což je však zcela absurdní závěr, a i z tohoto důvodu je třeba výklad žalobkyně odmítnout.

9. Z výše uvedeného je zřejmé, že v daném případě nebyla naplněna hypotéza § 557 o. z., neboť v [anonymizováno] smlouvě nebyly použity výrazy připouštějící různý výklad. Za situace, kdy obsah [anonymizována dvě slova] je zcela jasný, je pak zcela irelevantní se zabývat tím, kdo a v jakém postavení Pojistnou smlouvu s žalobkyní uzavřel. Nadto odvolací soud v tomto směru nechápe ani argumentaci žalobkyně, když Pojistnou smlouvu (o pojištění průmyslových nebezpečí) na jedné straně uzavřela pojišťovna a na druhé straně žalobkyně jakožto podnikatel, když předmětem pojištění byla mimo jiné budova, v níž žalobkyně provozovala svou podnikatelskou činnost. Nadto byla žalobkyně při podpisu [anonymizována dvě slova] a dodatku [číslo] k [anonymizováno] smlouvě zastoupena advokátem. Námitka žalobkyně, že se soud I. stupně nezabýval tím, k čemu byl advokát podepisující Pojistnou smlouvu zmocněn, je nedůvodná, neboť pokud byl advokát zmocněn k podpisu [anonymizována dvě slova], což žádná ze stran nesporovala, pak byl v souladu s § 16 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění, povinen jednat v zájmu klienta (žalobkyně) a chránit její práva a oprávněné zájmy, s čímž se rozhodně neslučuje podepsání [anonymizováno] s údajně nejednoznačným obsahem. Navíc lze sice souhlasit s tím, že návrh [anonymizováno] smluv je vyhotoven pojišťovnou, avšak pokud jde o část [anonymizována dvě slova] týkající se výše ročních limitů plnění, pak právě v této části je na pojistníkovi, jakou výši ročního limitu plnění ve vztahu k jednotlivým pojistným nebezpečím zvolí, což vyplývá i z [anonymizována dvě slova], v níž byly limity ročního plnění ve vztahu k pojistným nebezpečím zvoleny různě. Bylo tak pouze na žalobkyni, aby si sjednala ve vztahu k pojistnému nebezpečí voda z vodovodních zařízení odpovídající roční limit plnění, přičemž to, že se jedná o společný roční limit, je v [anonymizováno] smlouvě výslovně a opakovaně uvedeno.

10. Zcela nedůvodná je pak námitka žalobkyně, že se soud I. stupně podrobně nezabýval výší daného nároku a povahou požadovaného plnění, resp. tím, z čeho se nárok skládá a jaké prostředky a v souvislosti s čím byly vynaloženy. Pokud totiž bylo v řízení prokázáno, že žalovaná poskytla v souvislosti s předmětnou pojistnou událostí žalobkyni plnění ve výši odpovídající sjednanému limitu ročního plnění, pak je zcela nadbytečné zabývat se tím, zda žalobkyně v souvislosti s pojistnou událostí vynaložila další prostředky (náklady) a v jaké souvislosti, neboť žalobkyni stejně nemůže být poskytnuto [anonymizováno] plnění nad sjednaný limit ročního plnění. Soud I. stupně tedy postupoval zcela správně a v souladu s procesní ekonomií řízení.

11. Konečně nedůvodná je námitka žalobkyně, že žalovaná plnila nad rámec údajně sjednaného pojistného limitu plnění. Žalovaná totiž žalobkyni uhradila částku [částka] odpovídající sjednanému ročnímu limitu plnění pro [anonymizováno] nebezpečí voda z vodovodních zařízení po započtení spoluúčasti žalobkyně a dále zachraňovací náklady ve výši [částka] dle čl. 13 [anonymizováno], přičemž dle čl. 13 odst. 6 [anonymizováno] se o vyplacenou náhradu zachraňovacích nákladů a náhradu škody nesnižuje horní hranice pojistného plnění.

12. Odvolací soud ze shora uvedených důvodů výrokem I rozsudek soudu I. stupně postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, když věcně správným shledal i nákladový výrok.

13. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla zcela úspěšná i v odvolacím řízení, a proto jí odvolací soud přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady žalované spočívají v paušální náhradě za 3 úkony nezastoupeného účastníka (vyjádření k odvolání, příprava účasti na jednání a účast na jednání u odvolacího soudu dne [datum]) ve výši 300 [spisová značka] a to podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.