o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum] rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Dále rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.). O nákladech státu rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 9 částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Předmětem žalobního nároku je nárok žalobkyně jako zhotovitele na zaplacení ceny díla. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný dne [datum] objednal u žalobkyně dodání a montáž garáže s opláštěním z trapézových plechů (dále jen„ garáž“). Žalobkyně závazek dne [datum] splnila, přičemž rozměry rámu konstrukce garáže [anonymizováno] x [anonymizováno], výšku stěny [anonymizována dvě slova] a rozměry posuvných vrat [anonymizováno] x [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dle objednávky žalovaného. Cenu, uvedenou v objednávce, vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Žalovaný cenu díla přes výzvy nezaplatil.

3. Žalovaný odmítl žalobní nárok s tím, že dodaná garáž neodpovídala parametrům z odsouhlasené objednávky, odmítl převzít a nechat instalovat posuvné dveře garáže, neboť šíři garáže zvětšovaly o dalších [anonymizována dvě slova]. Vadu bez odkladu v den montáže reklamoval u jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení], který však pochybení odmítl a garáž z pozemku žalovaného odmítl odvézt. Žalovaný byl nucen nechat garáž upravit za cenu [částka] u jiného zhotovitele a tuto částku započetl oproti žalované částce.

4. Soud I. stupně provedl důkazy navržené účastníky řízení. Objednávkou ze dne [datum] měl soud I. stupně za prokázáno, že obsahovala popis garáže sestavené z ocelové konstrukce svařené z uzavřených profilů a opláštěné trapézovými pozinkovanými plechy. Součástí garáže měla být dvoukřídlá vrata v šířce 1,6 m a výšce 2 m a dále posuvná vrata v šířce 2m a výšce 2 m. V doplňku objednávky byla vymezena pultová střecha se sklonem doprava bez uvedení rozměrů. Cena za dílo byla stanovena na částku [částka] bez DPH. Objednávka vycházela z nákresu žalovaného, z něhož je zřejmý obdélník s rozměry stran [číslo] mm a [číslo] mm, kdy na kratší straně z označeného čelního pohledu jsou zakreslena dvoukřídlá vrata, podél delší strany jsou vně obdélníku zakreslena posuvná vrata na označené pravé straně. Objednávka současně prokazuje uzavření ústní smlouvy o dílo. Svědeckými výpověďmi a v podstatě nesporným tvrzením účastníků měl soud I. stupně za prokázáno, že zhotovená garáž měla výšku střechy v nejvyšším bodu 2,84 m se sklonem do výšky 2,18 m. Žalovaný změřil šířku garáže jako 1,87 m a uplatnil nároky z odpovědnosti za vady, neboť rozšířením o 7 cm se pro něj nepřijatelně zúžil prostor mezi garáží a další stavbou na jeho pozemku. Dne [datum] žalobkyně žalovanému garáž dodala na jeho pozemek. Žalovaný odmítl dílo převzít a instalovat posuvná vrata s ohledem na jeho šířku 187 cm a výšku střechy 284 x 218cm. Pokud žalovaný tvrdil, že požadoval výšku střechy pouze 2,20 m x 2,15 m, nepodařilo se mu to přes poučení soudem o následcích neunesení břemene dokazování prokázat.

5. Dále bylo emailovou komunikací účastníků prokázáno, že žalobkyně v reakci na vytknutí vad díla vyjádřila lítost nad nesplněnou představou žalovaného, a současně vysvětlila, že vycházela z nákresu a objednávky, přičemž šířku rámu bez opláštění [číslo] mm dodržela. Vysvětlila dále, že objednaná posuvná vrata o rozměru 2 x 2m musí být v konstrukci uchycena, tomu odpovídá nezbytná výše nižší stěny střechy 2,18 m. Druhý rozměr - 284 cm pak zajišťuje dodržení požadovaného sklonu střechy. Žalovaný žalobkyni neinformoval, že garáž bude umístěna v takové blízkosti jiné stavby, že zvětšení šířky o profil plechu (35 mm) bude pro žalovaného znamenat problém. Žalobkyně nabídla žalovanému upravit šířku garáže za cenu [částka] bez DPH, žalovaný nabídku nepřijal. Dne [datum] vyzval žalobkyni k neprodlenému odvozu neobjednaného zboží. Žalobkyně garáž neodvezla, žalovaný následně objednal u svědka [jméno] [příjmení] rozřezání, zúžení a montáž nové garáže. Dne [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] na původně sjednanou částku [částka] bez DPH se splatností [datum]. Žalovaný fakturu obdržel včetně následné předžalobní výzvy, ale nezaplatil. Žalobkyně ve smluvním vztahu vystupovala jako podnikatel, rovněž žalovaný vystupoval jako podnikatel.

6. Soud I. stupně posoudil nárok žalobkyně po právní stránce podle ust. § 2586, 2592, 2604, 2605 a 2610 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.). Dovodil, že žalobkyně splnila svůj smluvní závazek dle objednávky a nákresu žalovaného /blíže specifikováno v bodě 11. a 12. odůvodnění rozsudku/ a žalovaný neměl právo dílo nepřevzít a neuhradit, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně příslušenství ve výši zákonného úroku z prodlení běžícího ode dne následujícího po dni splatnosti předmětné faktury. Úspěšné žalobkyni přiznal s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení ve výši upravené vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem, včetně cestovních náhrad a daně z přidané hodnoty. Rovněž náklady státu, spočívající ve vyplaceném svědečném ve výši [částka], uložil nahradit žalovanému, mlčky tak aplikoval ust. § 148 odst. 1 o. s. ř.

7. Žalovaný podal proti rozsudku včasné a přípustné odvolání. Namítl, že se soud I. stupně nevypořádal s obsahem jeho podání ze dne [datum], kterým proti nároku žalobkyně započetl svou pohledávku ve výši [částka]. Toto započtení nazval procesním úkonem. Z tohoto důvodu je vynesený rozsudek pro žalovaného překvapivý. Žalovaný v odvolání upozornil na to, že původně soud seznámil účastníky řízení s názorem, že dokud žalobkyně neprokáže, že dodala objednateli dílo, které si objednal, není žalobní nárok oprávněný. Trval na tom, že si objednal garáž se stěnou o výšce 215 cm. Zhotovitel však dodal dílo, jehož střecha byla 284 cm vysoká. Výška samotné střechy činí 5 cm a není ve sporu rozhodující. V pořadí druhá soudkyně, které byla věc přidělena, žalovaného nepoučila o neunesení břemene tvrzení a dokazování, a dospěla k závěru, že žalobkyně prokázala zhotovení díla podle objednávky za situace, kdy objednávka nebyla zcela precizní. Podle žalovaného se tak vynesený rozsudek neopírá o zjištěný skutkový stav. Proto navrhl, aby jej odvolací soud zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

8. Žalobkyně se k odvolání žalovaného vyjádřila v tom smyslu, že oba dva uplatněné odvolací důvody jsou nedůvodné. Co se týče námitky započtení, žalovaný neprokázal, že by měl vůči žalobkyni pohledávku z titulu porušení smlouvy o dílo ve výši náhrady nákladů vynaložených na opravu, přesněji úpravu předmětné garáže. Co se týče povinnosti unést břemeno tvrzení a dokazování, považuje žalobkyně za správné, že soud nejdříve vyzval k doplnění žalobních tvrzení a důkazů žalující stranu. Pokud žalovaná strana tvrdí pohledávku vhodnou k započtení, tíží břemeno tvrzení a dokazování ji.

9. Co se týče věcných námitek proti zhotovenému dílu, žalovaný začal namítat nedodržení výšky až po koncentraci řízení, přesto se s jeho námitkami soud I. stupně v odůvodnění rozsudku vypořádal. Žalobkyně má za prokázáno, že dodržela výšku nižší stěny 215 cm. [příjmení] však střecha mohla být nakloněná, jak si ji žalovaný nakreslil, protilehlá stěna musela být pro zachování spádu střechy vyšší. Úhel střechy nebyl v objednávce definován, žalobkyně jej proto provedla ve standardním provedení k zajištění odtoku vody a sněhu ze střechy. Žalobkyně při zhotovení díla postupovala podle nákresu, zhotoveného žalovaným a dodržela všechny základní údaje podle nákresu. Pokud po předání díla žalovaný zjistil, že mu rozměry garáže nevyhovují, nemůže to jít k tíži žalobkyně. Navrhla proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdit.

10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a pořídil tak spolehlivý skutkový podklad pro právní posouzení nároku žalobkyně. V zájmu zjištění skutkového stavu bylo zejména zapotřebí prokázat obsah smluvního závazku žalobkyně vůči žalovanému. Ten vyplynul zejména z písemné objednávky a výpovědí svědků. Žalovaný byl soudem I. stupně řádně poučen dle ust. § 118a o. s. ř. o následcích neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Žalovanému se nepodařilo prokázat, že žalobkyní dodané dílo neodpovídalo parametrům podle objednávky, neprokázal, že by žalobkyni upozornil na omezení prostoru, do kterého hodlal garáž umístit. Dne [datum] vytkl žalobkyni, že nebyly dodrženy rozměry půdorysu v cm 500 x 180cm, neboť garáž má šířku 187 cm, a dále nebyla dodržena výška střechy 220 cm v nejvyšším bodu se sklonem do 215 cm. Naproti tomu žalobkyni se podařilo prokázat, že rozměr 180 cm šířky rámu garáže dodržela, když o 3,5 cm musela stavba ustoupit od zdi sousední nemovitosti, neboť na ní byl výstupek, o kterém ji žalovaný neinformoval, a dalších 3,5 cm tvořil trapézový plech, přičemž oplechování bylo v objednávce sjednáno. Co se týče výšky střechy, její rozměry sjednány nebyly. Žalobkyně však srozumitelně vysvětlila, že posuvné dveře o rozměru 200 x 200 cm musí být na konstrukci zavěšeny, proto nižší strana stěny byla 218 cm a pro dosažení dostatečného sklonu musela být vyšší strana střechy 284 cm vysoká. Přitom žalobkyně zhotovila dílo tak, aby výška vnitřní stěny měřila 200 cm (a nebyla v rozporu s objednávkou nižší). Nebylo tedy prokázáno, že by dílo žalobkyně vykazovalo vady. Odvolací soud se se skutkovými zjištěními soudu I. stupně ztotožňuje, stejně tak souhlasí s učiněným závěrem o skutkovém stavu o obsahu smlouvy o dílo, uzavřené mezi účastníky, o skutečnosti, že v souladu s objednávkou bylo dílo zhotoveno a předáno.

12. Soud I. stupně v odůvodnění rozsudku neuvedl, zda učinil skutková zjištění z důkazů, které žalovaný navrhl v rámci uplatněné námitky započtení ve výši [částka]. Námitku žalovaný výslovně formuloval jako procesní obranu proti žalobě. Ve vztahu k tvrzení o vadách díla a uplatnění nároku z odpovědnosti za vady díla a k upřesnění tvrzení o pohledávce, kterou navrhl k započtení, byl žalovaný poučen dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při soudním jednání dne [datum]. Ve stanovené lhůtě žalovaný na poučení soudu reagoval podáním ze dne [datum] na č. l. 31 spisu tak, že vynaložil náklady ve výši [částka] na odstranění vadného díla a zajištění díla, které potřeboval. Označil tyto náklady jako nutné a oprávněné, neboť mu vznikala dvojí škoda - potřeboval uskladnit v garáži zboží a požadovanou garáž neměl, na pozemku stálo vadné dílo žalobkyně, které nechtěl. Žalobkyně nevyhověla jeho výzvě dílo odvézt, proto vynaložil náklad na jeho rozřezání a odvoz, dále na zhotovení a montáž nového díla. K důkazu navrhl fakturu, kterou mu dne [datum] na částku [částka] vystavil [jméno] [příjmení], [IČO], místo podnikání [adresa]. Soud I. stupně tyto důkazy provedl. Za situace, kdy žalovaný neprokázal, že by žalobkyně zhotovila objednané dílo vadně, nebyl prostor pro obranu žalovaného, spočívající v tvrzení, že vady díla byly příčinou nákladů, které vynaložil na odstranění díla a zhotovení jiného díla. Závěr, že žalobkyně neporušila smlouvu uzavřenou se žalovaným, vedl soud I. stupně mlčky k tomu, že k úvaze o jakékoli pohledávce uplatněné žalovaným vůči žalobkyni v souvislosti s tímto smluvním závazkem, chybí odpovědnostní titul, tedy pokud dílo nebylo shledáno vadným, nepřipadalo ani do úvahy započtení tvrzené pohledávky žalovaného proti pohledávce žalobkyně. Tato obrana žalovaného proti žalobě proto nemohla obstát.

13. Dle ust. § 1987 odst. 2) o. z. není pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá.

14. V řízení bylo prokázáno, že zhotovené dílo žalovanému nevyhovovalo, žalobkyně však smluvní závazek splnila podle objednávky. Potom nezbývá než dovodit, že tuto situaci způsobil sám žalovaný nedostatečnou specifikací díla v objednávce. Z téhož důvodu žalovaný způsobil i nezbytnost dalších nákladů, které ve výši [částka] vynaložil. Odvolací soud v této souvislosti zdůrazňuje, že posuzovaný závazkový vztah mezi účastníky je vztahem dvou podnikatelů. Z živnostenského rejstříku vyplývá, že žalovaný má od roku [rok] oprávnění k přípravným a dokončovacím stavebním pracem a specializovaným stavebním činnostem. Jde o obor podnikání nepříliš vzdálený oboru, v rámci nějž žalobkyně pro žalovaného zhotovila předmětné dílo. U žalovaného je proto namístě předpokládat dostatečnou míru zkušenosti a obezřetnosti při uzavírání závazkového vztahu.

15. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení, v němž sice soud I. stupně odkázal ohledně výše odměny na ust. § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ačkoli odměna se řídí ust. § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 advokátního tarifu. Výši odměny za jeden úkon právní pomoci stanovil částkou [částka], která peněžitému plnění ve výši [částka] odpovídá, odvolací soud proto mohl potvrdit jako správný rovněž výrok o náhradě nákladů řízení. Současně potvrdil věcně správný výrok o náhradě nákladů státu, vynaložených v řízení před soudem I. stupně v podobě svědečného v částce [částka].

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů za dva úkony právní pomoci – vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu podle § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu po [částka] za úkon dle ust. § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 advokátního tarifu, dvě paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále odvolací soud v souladu s ust. § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. přiznal žalobkyni daň z přidané hodnoty, jíž je její právní zástupce plátcem v částce [částka] Celkem žalobkyni náleží náhrada nákladů ve výši [částka], povinnost tyto náklady nahradit uložil soud žalovanému.

17. Ke splnění povinnosti k úhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).