o zaplacení 187 800 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. září 2025, č. j. 10 C 43/2025-157, ve znění opravného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. listopadu 2025, č. j. 10 C 43/2025-169,

1. Rozsudkem ze dne 10. 9. 2025, č. j. [spisová značka], ve znění opravného usnesení, soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 175 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku I a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 18 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z této částky od 15. 12. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 100 851,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se právní předchůdkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], IČO [IČO] (dále jen „[tituly před jménem] [jméno FO]“) domáhala zaplacení částky 187 800 Kč s úroky z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 19 200 Kč z titulu smlouvy o poskytování administrativních prací a zpracování podkladů v oblasti účetního poradenství. [tituly před jménem] [jméno FO] vystavila žalované od září 2023 do listopadu 2024 faktury znějící vždy na částku 12 100 Kč měsíčně. Žalovaná uhradila pouze částku 5 800 Kč dne 16. 4. 2025, kterou [tituly před jménem] [jméno FO] započetla na fakturu splatnou dne 30. 9. 2023. Zbylou dlužnou částku ve výši 187 800 Kč žalovaná neuhradila ani na základě upomínky.

3. Žalovaná žalobní nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nikdy nedošlo k platnému uzavření smlouvy, když ze žaloby nelze ani zjistit, kdy byla smlouva uzavřena, na jaké období, jaká byla sjednána úplata včetně splatnosti, ani kdy a proč byla údajná spolupráce uzavřena. Žalovaná popřela, že by [tituly před jménem] [jméno FO] přislíbila úhradu dluhu, neboť nemůže platit za práce, které [tituly před jménem] [jméno FO] neodvedla.

4. Po provedeném dokazování listinnými důkazy měl soud I. stupně za prokázaný následující skutkový stav. [tituly před jménem] [jméno FO] pro žalovanou zpracovávala výplatní pásky, výplaty, zápočtové listy, DPH, komunikovala s úřady, vystavovala faktury, příkazy k úhradě aj. [tituly před jménem] [jméno FO] za rok 2023 v období od konce února do konce roku zpracovala pro žalovanou 1635 položek, za rok 2024 od počátku roku do 30. 10. 2024 celkem 1192 položek, jak bylo prokázáno účetními deníky. [tituly před jménem] [jméno FO] za období od září 2023 do listopadu 2024 vystavovala každý měsíc fakturu znějící na částku 12 100 Kč s označením „administrativní práce“ či „zpracování podkladů a administrativní práce“. Žalovaná uhradila dne 12. 6. 2023 [tituly před jménem] [jméno FO] částku 12 100 Kč s poznámkou „podklady brezen a duben“, dne 4. 7. 2023 částku 12 100 Kč s poznámkou „podklady kveten“ a dne 16. 4. 2024 částku 30 000 Kč s poznámkou „podklady unor“. [tituly před jménem] [jméno FO] žalovanou o zaplacení dlužné částky opakovaně vyzývala, v rámci této komunikace žalovaná sdělila: „V pondělí jde manžel k [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně [adresa] dluží nám už přes 300 tis a nechceme teď vystavovat další faktury skrz DPH a hlavně chceme dořešit dluh“, [tituly před jménem] [jméno FO] odpověděla „Opravdu prosím o poslání peněz, dluh je velký a jsem malý podnikatel, mám dvě malé děti a nerada bych dělala práci zadarmo“, na což žalovaná odpověděla „Dobrý den nás právní zástupce se již spojil s [adresa] tak už se to pohne. Moc vám dekuji“. Dne 4. 3. 2025 [tituly před jménem] [jméno FO] předala žalované účetní dokumentaci, kdy soud I. stupně tyto pod bodem 12 odůvodnění rozsudku podrobně specifikoval. Dále bylo zjištěno, že s platební morálkou žalované mají negativní zkušenosti i další osoby, s kvalitou práce pak obec [adresa].

5. Po právní stránce soud I. stupně citoval § 2430 a § 2438 o. z. a dospěl k právnímu závěru, že mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovanou byla uzavřena ústní formou příkazní smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala provádět pro žalovanou administrativní a zejména účetní služby a žalovaná se jí za to zavázala hradit měsíční odměnu ve výši 12 100 Kč. V tomto směru soud I. stupně konstatoval, že [tituly před jménem] [jméno FO] výkon a obsah své práce dostatečným způsobem doložila, a to nejen emailovou komunikací s jednatelkou žalované [jméno FO], ale též předávacím protokolem ze dne 4. 3. 2025 podepsaným jednatelkou žalované, z něhož plyne, jaké dokumenty [tituly před jménem] [jméno FO] zpracovala, a rovněž účetním deníkem, z něhož vyplývá, jak počet zaúčtovaných položek, tak i období, v němž [tituly před jménem] [jméno FO] tyto zaúčtovala. V tomto směru soud I. stupně poukázal na měnící se tvrzení žalované, která nejprve tvrdila, že [tituly před jménem] [jméno FO] práce nevykonávala a teprve po přečtení listinných důkazů prokazujících spolupráci začala tvrdit, že [tituly před jménem] [jméno FO] vykonala pouze torzo, na čem se dohodli, zároveň však potvrdila zaúčtování celkem 1158 položek v účetním deníku. Soud I. stupně měl za prokázanou i výši měsíční odměny v částce 12 100 Kč, kdy tuto žalovaná dvakrát uhradila, nepřímo pak tím, že se žalovaná proti měsíčně vystavovaným fakturám na tuto částku nikdy neohradila, a to ani v návaznosti na výzvu k plnění. Fakturu ze dne 16. 9. 2023 pak žalovaná částečně plnila, aniž by zbylou částku sporovala, tudíž došlo k uznání zbylé dlužné částky z této faktury ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. Tvrzení žalované, že jí [tituly před jménem] [jméno FO] způsobila škodu tím, že nepodala za roky 2022 a 2023 daňová přiznání z příjmů právnických či fyzických osob, soud I. stupně shledal neopodstatněným s ohledem na skutečnost, že [tituly před jménem] [jméno FO] pro žalovanou pracovala dle účetního deníku cca od konce února 2023, přičemž neobdržela žádné předchozí doklady k účetnictví či počáteční stavy, když tímto disponovala až od března 2023; k roku 2022 neobdržela zcela ničeho, tudíž k podání daňových přiznání neměla dostatečné podklady. K námitce žalované, že od ledna 2024 [tituly před jménem] [jméno FO] účtovala špatnou výši minimální mzdy zaměstnankyni žalované, tedy že si „nebyla schopna zjistit, že od 1.1.2024 se minimální mzda zvýšila“, soud I. stupně konstatoval, že není úkolem účetní stanovovat mzdu zaměstnance a samovolně ji zvýšit v návaznosti na změnu právních předpisů, ale vycházet z faktického stavu, tj. ze sdělení klienta, jakou mzdu zaměstnanci platí. Soud I. stupně tak shledal žalobu důvodnou kromě odměny za listopad 2024, neboť dle účetního deníku činila [tituly před jménem] [jméno FO] účetní úkony pouze do konce října 2024. Soud tedy vyhověl žalobě co do částky 175 700 Kč s požadovaným příslušenstvím a co do nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 18 000 Kč, co do požadované odměny ve výši 12 100 Kč s příslušenstvím za listopad 2024 a nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení.

6. Proti rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. c), d), e) a g) o. s. ř. Namítá, že řízení je postiženo jinou vadou, která spočívá v tom, že soud I. stupně nevyčerpal celý předmět řízení, když nerozhodl o částce 10 900 Kč s příslušenstvím, ačkoli zjistil, že žalobkyně za listopad 2024 neposkytla žalované žádné plnění, zamítl pouze částku 1 200 Kč s úrokem z prodlení od 15. 12. 2024 do zaplacení a o zbytku jistiny s příslušenstvím nerozhodl. Dále namítá, že soud I. stupně přiznal žalobkyni částku 175 700 Kč s příslušenstvím, i když žalobkyně vůbec neprokázala uzavření ústní smlouvy včetně výše tvrzené odměny, ani další podmínky smlouvy včetně doby trvání smlouvy. Pokud v průběhu řízení vyšlo najevo, že žalobkyně skutečně pro žalovanou určité období zajišťovala administrativní služby, odkázala na svoji obranu uvedenou ve vyjádření ze dne 10. 7. 2025. Namítá, že se soud I. stupně s touto obranou žalované v odůvodnění napadeného rozsudku nevypořádal, když žalovaná již před soudem I. stupně prokázala hrubě nekvalitní práci [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] neuvedla, z jakého důvodu došlo v květnu 2023 k ukončení spolupráce, když za červen, červenec a srpen 2023 žalobkyně ničeho nepožadovala. Z předžalobní výzvy ani ze žaloby není zřejmé, za jaké období a plnění žalobkyně jednotlivé faktury vystavila, ani jak se s žalovanou dohodla na splatnosti faktur a údajném pokračování spolupráce od září 2023 a kdy a jak se dohodla na ukončení spolupráce, když v říjnu 2024 provedla administrativní práce ve zcela omezeném rozsahu. Od října 2024 již žádné účetní práce pro žalovanou nevedla a způsobila žalované újmu v souvislosti se zaplacením pokut a sankcí. Uzavřela, že žalobkyně zcela neunesla důkazní břemeno svého tvrzení o uzavření příkazní smlouvy ústní formou. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně.

7. [tituly před jménem] [jméno FO] se k odvolání žalované písemně nevyjádřila, přičemž v průběhu odvolacího řízení podáním ze dne 7. 1. 2026 oznámila postoupení žalobní pohledávky ve výši 187 700 Kč s příslušenstvím na žalobkyni ([Jméno žalobkyně].) a navrhla postup dle § 107a odst. 1 o. s. ř. Usnesením odvolacího soudu ze dne 26. 1. 2026, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 28. 1. 2026, bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví.

8. U ústního jednání dne 14. 1. 2026 vzala žalovaná zpět odvolání proti výroku II rozsudku soudu I. stupně, odvolací soud proto v souladu s § 207 odst. 2 o. s. ř. v této části odvolací řízení zastavil.

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasného a přípustného odvolání rozsudek v rozsahu napadeném odvoláním včetně předcházejícího řízení dle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., zčásti zopakoval dokazování, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované je převážně nedůvodné. Odvolací soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, neboť předvolání k ústnímu jednání bylo žalobkyni řádně doručeno a žalobkyně se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila.

10. Fakturou ze dne 16. 9. 2023 má odvolací soud za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] vystavila dne 16. 9. 2023 žalované fakturu na částku 12 100 Kč, se splatností dne 30. 9. 2023 za „zpracování podkladů a administrativní práce“ bez časového upřesnění, na faktuře je údaj „zd. plnění: 16. 9. 2023“. Fakturou ze dne 31. 10. 2024 má odvolací soud za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] vystavila dne 31. 10. 2024 žalované fakturu na částku 12 100 Kč, se splatností dne 14. 11. 2024 za „administrativní práce“ bez časového upřesnění, na faktuře je údaj „zd. plnění: 31. 10. 2024“. Fakturou ze dne 1. 11. 2024 má odvolací soud za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] vystavila dne 1. 11. 2024 žalované fakturu na částku 12 100 Kč, se splatností dne 15. 11. 2024 za „administrativní práce“ bez časového upřesnění, na faktuře je údaj „zd. plnění: 1. 11. 2024“. Fakturou ze dne 30. 11. 2024 má odvolací soud za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] vystavila dne 30. 11. 2024 žalované fakturu na částku 12 100 Kč, se splatností dne 14. 12. 2024 za „administrativní práce“ bez časového upřesnění, na faktuře je údaj „zd. plnění: 30. 11. 2024“.

11. Emailovou korespondencí z 23. 5. 2023 a 31. 5. 2023 má odvolací soud za prokázané, že žalovaná dne 23. 5. 2023 a dne 31. 5. 2023 vyzvala [tituly před jménem] [jméno FO] k vytvoření faktur včetně specifikace a [tituly před jménem] [jméno FO] vždy ještě tentýž den zaslala žalované v příloze fakturu.

12. Emailovou korespondencí ze dne 5. 6. 2024 a 6. 6. 2024 má odvolací soud za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] se dne 5. 6. 2023 žalované dotázala, zda bude jejich spolupráce pokračovat, žalovaná tentýž den odpověděla, že by ráda ve spolupráci pokračovala s tím, že jednak požádala [tituly před jménem] [jméno FO] o vystavení faktury, jejíž údaje specifikovala, jednak o informaci, co vše bude ze strany žalované třeba dodat. [tituly před jménem] [jméno FO] dne 6. 6. 2023 informovala žalovanou o vystavení faktury, jíž zaslala v příloze emailu. Emaily ze dne 14. 6. 2023 a 18. 6. 2023 má odvolací soud za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] dne 14. 6. 2023 požádala žalovanou o dodání vystavených dokladů, které nevytvářela v systému, dodání faktur z e-shopu a vše, co by měla dát do podkladů k DPH, dále o výpisy z bank ve formátech PDF od ledna včetně čísel všech účtů a bankovní výpisů leden – květen, dne 18. 6. 2023 opětovně vyzvala žalovanou k zaslání dokladů požadovaných 14. 6. 2023.

13. Emaily [tituly před jménem] [jméno FO] na č. l. 42 p.v. má odvolací soud za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] žalované dne 12. 7. 2023 sdělila, že nedokáže z ničeho vytvořit chybějící přehledy za období 3-10/2020, 5,6/2021, dne 19. 7. 2023 [tituly před jménem] [jméno FO] informovala pracovnici [orgán], že pomáhá žalované s účetnictvím, jelikož bývalá účetní žalované neplnila řádně své povinnosti a požádala o telefonický kontakt za účelem domluvy nápravy s tím, že chybějící přehled za 2/2023 dokáže poslat, problém bude za roky 2020 a 2021. Emailovou korespondencí ze dne 8. 8. 2023 a 10. 8. 2023 má odvolací soud za prokázané, že žalovaná s přípisem „to mi přišlo Já tu [jméno FO] pretrhnu. Co s tím?“ přeposlala [tituly před jménem] [jméno FO] zprávu od [orgán], z níž vyplývá, že pro žalovanou nelze vystavit potvrzení o bezdlužnosti s tím, že chybí Přehledy o výši pojistného za 3-10/2020, 5,6/2021, kdy v současné chvíli má na kontě nedoplatek ve výši 389 286 Kč, kdy částka není konečná. [tituly před jménem] [jméno FO] odpověděla, že je zvědavá, jak to bude dodělávat s tím, že „paní“ telefonicky kontaktuje.

14. Emailem ze dne 15. 3. 2024 má odvolací soud za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] požádala žalovanou o úhradu dluhu, který k tomuto dni činil 96 800 Kč. Emailem ze dne 19. 3. 2024 [tituly před jménem] [jméno FO] informovala žalovanou, že „zavřela“ DPH za únor a zároveň požádala o zaplacení nějaké částky, aby došlo ke snížení dluhu.

15. Emailem žalované ze dne 19. 6. 2024 má odvolací soud za prokázané, že žalovaná požádala [tituly před jménem] [jméno FO] jednak o vystavení faktury na specifikované údaje, jednak sdělila „Zítra pošlu údaje na faktury na [adresa] a hned vám zase zaplatíme.“ [aplikace] komunikací mezi žalovanou a [tituly před jménem] [jméno FO] dne 19. 11. 2024 má odvolací soud za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] informovala žalovanou, že čekala se svým dluhem do doby, až bude mít žalovaná peníze z uhrazených faktur, avšak žalovaná s ní nekomunikuje, přičemž sdělila, že pokud nedostane peníze „do zítra“, začne „to“ řešit; žalovaná odpověděla, že má zaplaceny jen 3 faktury, kdy parkoviště nebylo (klientem) převzato, na toto [tituly před jménem] [jméno FO] odpověděla, že očekává alespoň částečnou úhradu dle dohody.

16. Výše uvedené důkazy odvolací soud zhodnotil v souladu s § 132 o. s. ř., a to jednotlivě i ve vzájemné souvislosti se všemi v řízení provedenými důkazy, kdy přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Odvolací soud nemá pochybnosti o autenticitě zopakovaných listinných důkazů, ostatně toto nebylo účastníky řízení ani namítáno.

17. Poté, co bylo zčásti zopakováno dokazování, lze konstatovat, že soud I. stupně ve věci učinil správná skutková zjištění, provedené důkazy náležitě a v souladu s § 132 o. s. ř. zhodnotil, po právní stránce pak na věc aplikoval příslušná zákonná ustanovení, avšak pochybil, pokud si nevyjasnil otázku, za jaké období žalobkyně požadovala odměnu za poskytnuté účetní a administrativní služby, tedy k jakému období se faktury vztahují.

18. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou žalované, že soud I. stupně nevyčerpal celý předmět řízení, když dle žalované nebylo rozhodnuto o částce 10 900 Kč s příslušenstvím. Tuto námitku shledal odvolací soud nedůvodnou, neboť z odůvodnění napadeného rozsudku pod bodem 26 jednoznačně vyplývá opak, tj. že soud I. stupně rozhodl o celém předmětu řízení, když soud I. stupně výslovně uvedl, že žalobě vyhověl co do částky 175 700 Kč s požadovaným příslušenstvím a co do nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 18 000 Kč, a naopak co do požadované odměny ve výši 12 100 Kč s příslušenstvím za listopad 2024 žalobu zamítl. Pokud byla při vyhlášení výroku II rozsudku a v písemném vyhotovení rozsudku uvedena částka „1 200 Kč“ namísto „12 100 Kč“, jedná se o zřejmou nesprávnost ve smyslu § 164 o. s. ř., která byla následně soudem I. stupně odstraněna vydáním opravného usnesení dne 4. 11. 2025, č. j. [spisová značka]. Argument žalované, že se nejedná o zjevnou nesprávnost, je mylný, neboť se jedná pouze o chybu v číslu, resp. z čísla vypadla číslice „1“, což je v tomto případě zjevné. V tomto směru lze odkázat i na právní teorii: „Nesprávnost musí být zjevná. V první řadě by měla být zjevná soudu (soudci). Současně však musí být zjevná i účastníkům (srov. například II. ÚS 2678/13), resp. každému nezúčastněnému. Aby byla nesprávnost rozhodnutí zjevná, musí se – bez dalšího – podávat z ostatních souvislostí (jiných částí rozhodnutí, protokolů, podání, dosavadních procesních postupů včetně vyhlášení rozhodnutí atd.). Za zjevnou nesprávnost se považuje pouze chyba, ke které došlo zjevným a okamžitým selháním v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti bylo rozhodnutí vyhlášeno či vyhotoveno, a která je každému zřejmá. Zřejmost takové nesprávnosti vyplývá především z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí (Rc 37/1969). Zjevná nesprávnost bude typicky pramenit z nepozornosti při čtení a psaní, může však pramenit i ze selhání techniky. Za výše uvedených předpokladů mohou být chybami v psaní a v počtech, resp. jinými zjevnými nesprávnosti zejména: nesprávné označení jednacího čísla, nesprávné nebo neúplné označení soudu, nesprávné datum narození účastníka, chybně označený právní zástupce nebo jeho titul, chybné uvedení jména nebo příjmení účastníka, chybné uvedení slova „žalobce“ namísto správného „žalovaný“, chybné uvedení množství, čísel nebo sum ve výroku, chyby výroku ohledně náhrady nákladů řízení v částce X, když z odůvodnění vyplývá částka Y, chyba výroku v měně, nesprávné uvedení údaje o právní moci tohoto „rozsudku“ namísto „usnesení“, chyby v součtu, násobení, nesprávnosti v uvedení data vydání rozhodnutí, nedostatek podpisu v doložce „za správnost“, různé zkomoleniny, přepisy, nečitelnosti textu atd.“ (HRNČIŘÍK, Vít. § 164 [Oprava zjevných nesprávností v rozsudku]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024).

19. Odvolací soud dále shledal nedůvodnou i námitku žalované týkající se neprokázání uzavření smlouvy žalované s [tituly před jménem] [jméno FO] včetně výše sjednané odměny či doby trvání smlouvy, když tuto námitku má odvolací soud naopak provedeným dokazováním za vyvrácenou. Ze vzájemné komunikace účastníků, resp. žalované a [tituly před jménem] [jméno FO] jednoznačně vyplývá minimálně konkludentní dohoda spočívající v tom, že [tituly před jménem] [jméno FO] bude žalované za úplatu ve výši 12 100 Kč měsíčně poskytovat účetní a administrativní služby, když v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že [tituly před jménem] [jméno FO] v období od jara 2023 do října 2024 tyto služby žalované fakticky poskytovala, jak prokazují účetní deníky a nepřímo i předávací protokol, z něhož je zřejmé, že [tituly před jménem] [jméno FO] měla a vedla šanony fakturace za rok 2023 a 2024 a v elektronické podobě knihy přijatých faktur opět za rok 2023 a 2024, účetní deníky 2023 a 2024, formuláře k DPH, mzdové podklady, vyúčtování sociálního i zdravotního za 03/2023-11/2024 a jiné. V tomto směru je zcela absurdní i účelová obrana žalované, že mezi žalovanou a [tituly před jménem] [jméno FO] neměla být uzavřena dohoda na poskytování účetních a administrativních služeb za úplatu, neboť z jakého důvodu by pak [tituly před jménem] [jméno FO] měla mít u sebe výše uvedené účetní doklady, nadto emailovou korespondencí bylo jednoznačně prokázáno, že jednatelka žalované opakovaně požadovala po [tituly před jménem] [jméno FO] účetní služby, ať již spočívající ve vystavování faktur či jednání s [orgán]. O nevěrohodnosti tvrzení žalované svědčí rovněž v tomto směru měnící se tvrzení. Odvolací soud považuje za zcela správný závěr soudu I. stupně i ohledně dohody na výši odměny (12 100 Kč/měsíčně), neboť [tituly před jménem] [jméno FO] za své služby v rozhodném období vystavovala měsíčně faktury na tuto částku a žalovaná se nikdy proti této částce neohradila, naopak opakovaně slibovala [tituly před jménem] [jméno FO] úhradu její odměny a rovněž částečně vyúčtovanou odměnu hradila, jak správně zjistil soud I. stupně. Pokud by se strany dohodly na jiné (nižší) výši odměny, jistě by se žalovaná v rámci četné emailové korespondence proti nesprávné výši vyúčtované odměny ohradila. Tvrzení žalované, že v květnu 2023 mělo dojít k ukončení spolupráce, pak bylo opět vyvráceno provedeným dokazováním, konkrétně emailovou komunikací stran ze dne 5. 6. 2023, když v řízení bylo emailovou komunikací vyvráceno i tvrzení žalované, že [tituly před jménem] [jméno FO] v měsíci červnu až srpnu neposkytovala žádné plnění. Skutečnost, jakým způsobem došlo k ukončení spolupráce na podzim 2024, je v daném případě irelevantní, když [tituly před jménem] [jméno FO], resp. žalobkyni byla přiznána odměna za účetní práce vykonané v říjnu 2024 a odměna za listopad 2024 byla pravomocně zamítnuta. Konečně nedůvodná je i námitka žalované, že se soud I. stupně nevypořádal s obranou žalované spočívající v tvrzení o způsobení škody [tituly před jménem] [jméno FO], kdy tato námitka je vyvrácena samotným odůvodněním rozsudku soudu I. stupně (body 23 a 24 odůvodnění rozsudku), přičemž odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěry soudu I. stupně a tvrzení žalované o údajném vzniku škody považuje za účelové a absurdní. Pokud jde o námitku týkající se minimální mzdy za rok 2024, bylo povinností žalované jakožto zaměstnavatele informovat [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto poskytovatelku účetních služeb o zvýšení mezd svým zaměstnancům. Pokud žalovaná fakticky v souladu s právními předpisy nezvýšila mzdy svých zaměstnanců nebo o tomto neinformovala [tituly před jménem] [jméno FO] doručením příslušného mzdového podkladu, jedná se jednoznačně o pochybení žalované. Ve vztahu k námitce nezpracování účetní závěrky za rok 2023, pak je zcela správný závěr soudu I. stupně, že pokud žalovaná neposkytla [tituly před jménem] [jméno FO] předchozí účetní doklady za období ledna a února 2023, nemohla tato řádně zpracovat účetní závěrku, přičemž v řízení bylo emaily [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 14. 6. 2023 a 18. 6. 2023 prokázáno, že tato opakovaně vyzývala žalovanou k předložení účetních dokladů za předchozí období. Námitka, že nelze zjistit počáteční stavy a z tohoto důvodu nelze uzavřít účetní rok 2023, je ve vztahu [tituly před jménem] [jméno FO] zcela nedůvodná až absurdní, neboť nelze činit [tituly před jménem] [jméno FO] odpovědnou za chybějící účetní doklady v době (leden a únor 2023), kdy účetní služby žalované neposkytovala.

20. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že závěr soudu I. stupně, že žalobkyni náleží odměna za poskytnuté účetní a administrativní práce za období od září 2023 do října 2023 je zcela správný, neboť v této době [tituly před jménem] [jméno FO] poskytovala žalované účetní a administrativní práce. Jelikož [tituly před jménem] [jméno FO] výše uvedené služby v listopadu 2024 již neposkytovala, nevznikl jí nárok na odměnu vyúčtovanou za měsíc listopad 2024. Soud I. stupně však pochybil, pokud se nezabýval otázkou, za jaké období byly jednotlivé faktury vystaveny, když v řízení bylo prokázáno tvrzení žalobkyně o měsíční fakturaci. V měsíci listopadu 2024 však žalobkyně vystavila 2 faktury, a to dne 1. 11. 2024 a 30. 11. 2024, žalobní nárok týkající se plnění vyúčtovaného fakturou ze dne 30. 11. 2024 byl již pravomocně zamítnut. V daném případě však není zřejmé, za jaké období vystavila žalobkyně, resp. [tituly před jménem] [jméno FO] fakturu ze dne 1. 11. 2024, když za měsíc říjen 2024 byla vystavena faktura dne 31. 10. 2024. Jelikož se však žalobkyně k ústnímu jednání odvolacího soudu nedostavila, nemohl jí odvolací soud poskytnout poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., a proto shledal odvolací soud i nedůvodný požadavek na zaplacení částky vyúčtované touto fakturou, tj. částky 12 100 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

21. S ohledem na shora uvedené odvolací soud postupem dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil výrok o věci samé I tak, že žalobu ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 12 100 Kč s úrokem z prodlení od 15. 11. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč zamítl, jinak jej postupem dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

22. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud postupem dle § 142 odst. 2 za použití § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. tak, že převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů v rozsahu 72 % (86 – 14). Náklady žalobkyně sestávají z nákladů před soudem I. stupně, a to ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 512 Kč, z odměny za právní zastoupení advokátem dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 187 800 Kč za 8 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba, písemná vyjádření ve věci samé ze dne 11. 6. 2025, 9. 7. 2025 a 8. 9. 2025, účast na ústním jednání dne 17. 6. 2025 a dne 10. 9. 2025) ve výši 8 600 Kč/úkon včetně 8 paušálních náhrad á 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t., z cestovného na trase [adresa] - [adresa] a zpět na soudní jednání konané dne 17. 6. 2025 a 10. 9. 2025 vlakem ve výši 2 154 Kč, z náhrady za ztracený čas ve výši 3 388 Kč za 28 půlhodin á 150 Kč dle 14 odst. 1, 3 o. s. ř. a z 21% DPH ve výši 16 119,60 Kč a dále z nákladů před odvolacím soudem, a to z paušální náhrady nezastoupeného účastníka za úkon spočívající v písemném podání ze dne 7. 1. 2026, jímž původní žalobkyně navrhla postup dle § 107a o. s. ř. ve výši 450 Kč/úkon podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 13 odst. 4 a. t. s ohledem na právní závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025,sp. zn. 28 Cdo 2638/2025. Celkem tak náklady žalobkyně činí 102 995,60 Kč a žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů ve výši 88 576 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.