o náhradu způsobené újmy, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně odmítl žalobu o zaplacení [částka] (výrok I), zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit [role v řízení] [částka] (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů [anonymizováno] (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl [anonymizováno] věci druhým rozsudkem. První rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým soud I. stupně [anonymizováno] částečně zastavil v rozsahu požadavku žalobce na zaplacení částky [částka] a na uložení povinnosti žalované zveřejnit omluvu [anonymizováno] znění„ Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti se tímto omlouvá [jméno] [příjmení], že neoprávněně zasáhla do jeho osobnostních práv“ (výrok I), zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost upustit od neoprávněného zásahu do práv žalobce tím, že zajistí plnění svých zákonných povinností svým orgánem, a povinnost odstranit následky neoprávněného zásahu do práv žalobce (výrok II), žalované byla uložena povinnost zaplatit [role v řízení] částku [částka] (výrok III), žaloba byla zamítnuta v rozsahu požadavku žalobce na zaplacení částky [částka] (výrok [příjmení]) a o nákladech [anonymizováno] bylo rozhodnuto tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků (výrok V). K odvolání žalobce (do výroků II a [příjmení]) a žalované (do výroku III) rozhodl Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že rozsudek soudu I. stupně potvrdil [anonymizováno] vyhovujícím výroku [anonymizováno] věci samé III a v zamítavém výroku [anonymizováno] věci samé IV co do částky 378 000 (výrok I), zrušil rozsudek soudu I. stupně [anonymizováno] výroku II a [anonymizováno] výroku IV co do částky [částka] (výrok II) a zrušil rozsudek soudu I. stupně [anonymizováno] výroku IV o věci samé co do částky [částka] a [anonymizováno] výroku V o nákladech [anonymizováno] a v tomto rozsahu vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu [anonymizováno] (výrok III). Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzval žalobce k odstranění vad žaloby tak, aby žalobce jednoznačně konkretizoval svůj nárok [anonymizováno] vztahu ke svému požadavku na zaplacení částky [částka], tedy aby zcela konkrétně uvedl, v čem spatřuje nesprávný úřední postup, případně nezákonné rozhodnutí, které by mělo být příčinou újmy, za níž žalobce toto zadostiučinění žádá. Označí-li žalobce v této souvislosti více samostatných nesprávných úředních postupů či nezákonných rozhodnutí, bude třeba, aby svůj nárok samostatně vymezil [anonymizováno] vztahu ke každému z nich, neboť teprve poté může být žaloba [anonymizováno] vztahu ke každému dílčímu nároku projednatelná.

3. Soud I. stupně tedy vyzval žalobce podle § 43 odst. 1 o. s. ř. k odstranění vad žaloby usnesením ze dne [datum], poté opětovně usnesením ze dne [datum] a poté při jednání dne [datum], poučil žalobce, jak má žalobu doplnit a opravit a o následcích, pokud výzvě nevyhoví. Žalobce zaslal soudu podání ze dne [datum] a ze dne [datum], avšak v rozsahu částky [částka] se mu žalobu nepodařilo opravit. Zástupkyně žalobce k tomu při jednání soudu dne [datum] uvedla, že toto není ani dost dobře možné, pouze za cenu, že by podání mělo několik set stran, možná i tisíc. Soud I. stupně proto žalobu v rozsahu požadavku [částka] odmítl podle § 43 odst. 2 o. s. ř., vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil několik samostatných nároků, za něž se domáhal jedné nemajetkové újmy za zásah do jeho práva na spravedlivý proces a na cti.

4. V rozsahu požadavku dalších [částka] žalobce doplnil, že požaduje [částka] za nesprávně vyznačenou doložku právní moci, [částka] z klamavého způsobu obhajoby při [anonymizováno] o návrhu na určení lhůty, [částka] za záměrné nejednoznačné, podjaté a neodborné jednání samosoudkyně na soudním roku [datum] a [částka] za vyřčené nepravdivé výroky soudkyně, že je proti [role v řízení] vedeno [anonymizována dvě slova], a že je neplatičem výživného.

5. Po vymezení obrany žalované soud I. stupně konstatoval, že se nejprve zabýval uplatněnou námitkou promlčení podle § 32 odst. 3 podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění (dále jen„ OdpŠk“) a shledal, že námitka žalované je důvodná. Soud I. stupně uvedl, že [anonymizováno] počátek promlčecí doby je rozhodující vznik nemajetkové újmy, nikoli její trvání. O nemajetkové újmě se žalobce dozvěděl koncem roku [rok] a v průběhu roku [rok], nejpozději při jednání dne [datum] a promlčecí doba tak uplynula [datum]. Žaloba v této věci byla podána v [anonymizováno] [rok] (správně v [anonymizováno] [rok] – poznámka odvolacího soudu).

6. Konkrétně k jednotlivým nárokům soud I. stupně uvedl, že pokud v [anonymizováno] [rok] se žalobce dozvěděl o nesprávně vyznačené doložce právní moci rozhodnutí o úpravě styku s nezletilým synem žalobce, šestiměsíční promlčecí doba uplynula v [anonymizováno] [rok]. K uvedenému nároku soud I. stupně poznamenal, že nesdílí názor žalobce o tom, že doložka právní moci měla být správně vyznačena již v [anonymizováno] [rok], jelikož rozhodnutí bylo [role v řízení] doručeno v lednu [rok]. [příjmení] nedošlo k promlčení nároku na nemajetkovou újmu v souvislosti s návrhem na určení lhůty k provedení úkonu, musel by být návrh podán nejpozději do konce roku [rok], avšak návrh byl uplatněn během roku [rok]. Nepravdivé výroky soudkyně byly sděleny při jednání [datum], promlčecí doba tak uplynula [datum].

7. Soud I. stupně neshledal námitku promlčení v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti poukázal na to, že žalobce ani netvrdil, v čem by měl tento rozpor spočívat, proč neuplatnil svůj nárok dříve, jaká skutečnost mu v tom bránila. Z uvedených důvodů proto žalobu zčásti odmítl jako neprojednatelnou a zčásti zamítl z důvodu promlčení nároků.

8. O nákladech [anonymizováno] mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků nepřiznal jejich náhradu, když s přihlédnutím k předchozímu rozhodnutí vycházel z toho, že žádná ze stran neměla [anonymizováno] věci převážný úspěch.

9. Proti rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalobce. Považoval za nesprávný ten postup soudu, pokud nutil žalobce, aby rozsekal původně jeden složený nárok do jednotlivých dílčích skutků. Žalobce má za to, že jde o systémovou nedostatečnost OdpŠk až zlovolnost a vytýkal soudu I. stupně, že se s jeho námitkami nevypořádal. Žalobce nemohl splnit požadavek soudu, neboť v případě jím uplatněných nároků jde o požadavek nefunkční a nesplnitelný. Podle žalobce jím složený, a původně uplatněný nárok, byl projednatelný, a stále je, soud ví, že má rozhodovat o vadné činnosti dotčeného orgánu žalované od počátku [anonymizováno] [datum] do podání žaloby v této věci, tj. do dne [datum]. Jedná se o jeden nárok složený z řady jednotlivých dílčích útoků vedených jednotným záměrem soudkyně JUDr. [jméno] [příjmení], spojených stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku, stále trvající, a žalobce je jim stále bez ochrany vystaven. Žalobce trvá na uplatnění jednoho složeného nároku jako celku, vycházejícího z [anonymizováno] vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka], v němž došlo k zásahu do osobnostních práv žalobce. V důsledku vad, k nimž v [anonymizováno] došlo, byla vydána nezákonná rozhodnutí, která nebyla zrušena, a došlo k nezákonným postupům, zasahujícím do osobnostních práv žalobce. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a vyhověl jeho žalobě v plném rozsahu.

10. Žalovaná navrhla, aby odvolací soudu potvrdil rozsudek soudu I. stupně.

11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek soudu I. stupně i [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a shledal, že odvolání žalobce není opodstatněné.

12. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

13. Podle § 43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v [anonymizováno] nelze [anonymizováno] tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje [anonymizováno], odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

14. Žaloba je podáním, kterým se zahajuje [anonymizováno]. Jednou z náležitostí žaloby podle § 79 odst. 1 o. s. ř. je i vylíčení rozhodujících skutečností. Nedostatečné (a nepřípustné) je takové vylíčení rozhodných skutečností, kdy poškozený požaduje souhrnnou náhradu za nemajetkovou újmu vzniklou z několika titulů. To činí žalobu vadnou. Jestliže poškozený uplatní několik nároků se samostatným skutkovým základem, musí tomu odpovídat i individualizace požadavku na přiměřené zadostiučinění. Je proto na [role v řízení], aby specifikoval, jaké zadostiučinění žádá poskytnout ke každému vylíčenému skutku zvlášť.

15. Odvolací soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], poukázal na to, že žaloba je [anonymizováno] vztahu k nárokům na nemajetkovou újmu, za které žalobce požadoval částku [částka], neprojednatelná, neboť nebylo vyjasněno, co přesně je předmětem [anonymizováno], resp. jaké konkrétní nároky žalobce v [anonymizováno] uplatňuje a na jakém skutkovém základě. Z žalobcem vylíčených skutkových tvrzení vyplývalo více tvrzených pochybení soudu, která by mohla být z hlediska uplatněného nároku relevantní. Nárok se nezakládal toliko na tvrzených výrocích a postupech soudkyně v opatrovnickém [anonymizováno], ale také na celé řadě dalších více či méně konkrétně uvedených okolností, které jsou však relativně samostatné a mohou zakládat samostatné nároky. Pokud žalobce tvrdil více v úvahu přicházejících nesprávných úředních postupů, případně též nezákonné rozhodnutí, je třeba uplatnit konkrétní dílčí požadavek zvlášť [anonymizováno] vztahu ke každému jednotlivému nesprávnému úřednímu postupu či nezákonnému rozhodnutí. Bylo povinností žalobce, aby zcela konkrétně uvedl, v čem spatřuje nesprávný úřední postup, případně nezákonné rozhodnutí, které by měly být příčinou nemajetkové újmy, a označí-li více samostatných nesprávných úředních postupů či nezákonných rozhodnutí, aby nárok vymezil [anonymizováno] vztahu ke každému z nich tak, aby žaloba byla projednatelná.

16. Soud I. stupně se řídil závazným pokynem odvolacího soudu a vyzval žalobce postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. k opravě vad žaloby, dokonce opakovaně (usnesením ze dne [datum] a ze dne [datum]), a také při jednání dne [datum] poučoval žalobce, jak žalobu doplnit a opravit. Poučil ho i o následcích, pokud výzvě nevyhoví. Žalobce odstranil vady žaloby [anonymizováno] vztahu ke čtyřem dílčím jednáním, za něž požadoval celkem [částka] (viz níže), [anonymizováno] zbývajícím rozsahu nebyly vady žaloby odstraněny. Za situace, kdy žalobce stále trvá na tom, že se jedná o jeden složený nárok, který pokrývá celou vadnou činnost Obvodního soudu pro Prahu 9 ode dne zahájení [anonymizováno] [datum] až do dne podání žaloby v této věci ([datum]), přičemž poukazuje na řadu pochybení opatrovnického soudu, v nichž spatřuje existenci nesprávného úředního postupu (např. porušení rovnosti stran, jednání soudu v neprospěch otce, podjatost soudkyně, diskriminační postupy soudkyně v [anonymizováno], jednostranné jednání samosoudkyně s matkou, nerozhodování v přiměřených lhůtách, odepření terapie nezletilému) či nezákonného rozhodnutí (ustanovení opatrovníka nezletilému, který je v kolizi zájmů se svým opatrovancem), nelze než uzavřít, že žaloba je i nadále neprojednatelná a soud I. stupně ji správně v uvedeném rozsahu odmítl.

17. Soud I. stupně se pak náležitě zabýval dílčími nároky (viz bod 5 odůvodnění napadeného rozsudku), v nichž žalobce spatřoval existenci nesprávného úředního postupu a nepochybil, pokud žalobu co do částky [částka] zamítl, neboť žalobce uplatnil dílčí nároky po uplynutí promlčecí doby.

18. Podle § 32 odst. 3 věty první OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

19. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

20. Podle § 648 věty první o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném [anonymizováno], promlčecí lhůta neběží.

21. Žaloba [anonymizováno] věci byla podána dne [datum], avšak u žalované uplatnil žalobce nárok až po zahájení tohoto [anonymizováno], podáním ze dne [datum]. Ke stavení promlčecí doby tak došlo podáním žaloby (§ 648 o. z.). Z uvedeného je zřejmé, že pokud požadované nároky žalobce na náhradu nemajetkové újmy vznikly přede dnem [datum], jsou promlčeny. Jestliže tedy žalobce podle svého tvrzení nabyl vědomost o nesprávně vyznačené doložce právní moci na rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v [anonymizováno] [rok], nejpozději v lednu [rok], pak promlčecí doba [anonymizováno] uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu uplynula v [anonymizováno] [rok], nejpozději v červenci [rok]. Kromě toho, že žalobce uplatnil dílčí nároky u soudu po uplynutí promlčecí doby, v tvrzeném klamavém způsobu obhajoby soudu při [anonymizováno] o návrhu na určení lhůty [anonymizováno] rozhodnutí o návrzích žalobce na výkon rozhodnutí (ze dne [datum]) a tvrzeném nejednoznačném, podjatém a neodborném jednání samosoudkyně (na jednání dne [datum]), nelze spatřovat odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu, neboť se jedná o činnost soudu při projednávání věci, která nalezne svůj odraz [anonymizováno] vydaném rozhodnutí (nadřízeného soudu v [anonymizováno] o určení lhůty k procesnímu úkonu či soudu prvního stupně). Uvedené platí i o tvrzených nepravdivých výrocích samosoudkyně o tom, že proti [role v řízení] je vedeno [anonymizována dvě slova], a že je neplatičem výživného, vyřčených podle žalobce na jednáních [datum] a [datum], v situaci, kdy podle tvrzení žalobce soudkyně získala uvedené informace od matky a promítly se do její rozhodovací činnosti. Vydaná rozhodnutí soudu prvního stupně však byla podrobena přezkumu v odvolacím [anonymizováno] a žádné nezákonné rozhodnutí [anonymizováno] smyslu ust. § 8 odst. 1 OdpŠk neexistuje. Obecně nelze vyloučit, že nepravdivé a nepřiměřené nařčení účastníka ze strany soudce při ústním (veřejném) jednání se může dotknout práva účastníka na ochranu osobnosti a založit tak odpovědnost [anonymizováno] za způsobenou škodu. V posuzované věci však sám žalobce (resp. jeho zástupkyně) tvrdil, že matka podala [anonymizováno] oznámení na žalobce [anonymizováno] neplacení výživného a návrh na nařízení exekuce [anonymizováno] dlužné výživné (viz protokol o jednání ze dne [datum]). Žalobce se pak dozvěděl o vzniku tvrzené újmy nejpozději při jednání dne [datum], takže i tento nárok byl uplatněn po uplynutí promlčecí doby.

22. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu podle § 219 o. s. ř., jelikož je věcně správný.

23. O nákladech odvolacího [anonymizováno] bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím [anonymizováno] byla procesně úspěšná žalovaná, proto jí náleží náhrada nákladů nezastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony – příprava na jednání, účast na jednání odvolacího soudu [anonymizováno] výši [částka] za úkon, tedy [částka]. Ke splnění povinnosti byla [role v řízení] stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).