o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení další částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení (výrok II) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem I. i II. stupně částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl v pořadí již druhým rozsudkem o žalobě, kterou se žalobkyně původně domáhala vůči žalované náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklé jí v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova] zahájeného usnesením [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a finanční kriminality, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a vyšetřování, expozitury [obec], oddělení [obec], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], podle kterého se měla dopustit trestných činů [anonymizováno] výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle ustanovení § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., [anonymizována dvě slova], ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ [anonymizováno]“), zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) [anonymizováno], a zvlášť závažného [anonymizováno] účasti na organizované zločinecké skupině podle ustanovení § 361 odst. 1 alinea druhá [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle ustanovení § 256 odst. 1, odst. 2 písm. c) [anonymizováno] v souběhu se zvlášť závažným zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle ustanovení § 260 odst. 1, odst. 5 [anonymizováno] ve spolupachatelství podle ustanovení § 23 [anonymizováno] a ve prospěch organizované zločinecké skupiny jako její člen podle ustanovení § 107 odst. 1 [anonymizováno]. Současně se zahájením [anonymizována dvě slova] policejní orgán rozhodl o zajištění peněžních prostředků ve výši [částka] jako náhradní hodnoty. Poslední z vydaných usnesení o zajištění finančních prostředků bylo zrušeno usnesením doručeným žalobkyni dne [datum], usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] pak bylo zrušeno usnesením doručeným žalobkyni dne [datum]. V souvislosti s tímto [anonymizována dvě slova] se žalobkyně domáhala jednak zaplacení částky [částka] vynaložené na odměnu a náhradu hotových výdajů advokáta při obhajobě žalobkyně. V souvislosti se zajištěním peněžních prostředků byla žalobkyně nucena zajistit si náhradní možnosti financování, neboť jí byly zamezeny možnosti čerpání úvěrů a po dobu od 7. 9. do [datum] byla zbavena možnosti disponovat s částkou [částka]. Za tím účelem jednak sjednala úvěr od svého akcionáře [právnická osoba], za nějž na úrocích zaplatila částku [částka], a jednak byla nucena vyžádat předčasné splacení úvěru od svého dlužníka [právnická osoba], když dne [datum] se žalobkyně a dlužník dohodly na předčasném splacení dosud nesplatné jistiny ve výši [částka], a to ve dvou splátkách ([částka] k [datum] a [částka] k [datum]), v důsledku čehož přišla o předpokládaný (původně sjednaný) úrokový výnos [částka]. Pohledávka ve výši [částka] byla následně dne [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyní na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] mělo za následek i nemajetkovou újmu na straně žalobkyně, kdy žalobkyně z tohoto titulu požadovala finanční satisfakci ve výši [částka], kterou vyčíslila jakožto částku po [částka] za každého ze svých 611 zaměstnanců. Nadto žalobkyně požadovala po žalované rovněž omluvu ve znění, které bylo v rámci podané žaloby blíže specifikováno, text omluvy měl být zveřejněn v žalobkyní konkretizovaných periodikách. Žádost žalobkyně o předběžné projednání nároku byla u žalované podána dne [datum], ve lhůtě 6 měsíců však nebyla projednána.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Předně nesouhlasila s tím, aby žalobkyni náležela jakákoli náhrada v souvislosti s úkony, které byly činěny před zahájením jejího [anonymizována dvě slova]. Dále žalovaná nesouhlasila s výší požadované náhrady nákladů obhajoby s tím, že žalobkyně nesprávně vypočetla výši odměny za úkon ([anonymizováno] sazba u žádného z předmětných trestných činů nepřesahuje 10 let a ustanovení § 108 [anonymizováno] nelze použít, neboť u žalobkyně uložení trestu odnětí svobody nepřipadá v úvahu). Za nesprávné považovala rovněž zvýšení odměny na trojnásobek paušálně u všech úkonů. Za spornou označila též účelnost vykonaných úkonů, zejména řady porad advokáta s klientem, jejichž množství je nestandardní. Na náhradě nákladů řízení proto žalovaná po podání žaloby uhradila žalobkyni částku [částka]. Co se týče žalobkyní uplatněné škody, spočívající v úrocích z úvěru a ušlého zisku, spočívajícího v úrocích z předčasně splaceného úvěru, namítala žalovaná, že žalobkyně nedoložila použití prostředků z předmětného úvěru, jakož ani nemožnost řešit věc jiným způsobem. V souvislosti s nemajetkovou újmou žalovaná nesouhlasila především s časovým vymezením období, po které mělo [anonymizována dvě slova] na žalobkyni působit; pro jeho počátek je rozhodující doručení usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova]. Samotná doba [anonymizována dvě slova] v trvání 7 měsíců pak je relativně krátká. Předmětná [anonymizováno] věc je sice závažná, na druhé straně však šlo v zásadě jen o to, zda může být žalobkyni přičítáno jednání jednoho jejího zaměstnance. Peněžité zadostiučinění má místo tam, kde se konkrétní zásah do nemajetkové sféry účastníka vymyká běžnému stavu nejistoty plynoucímu z každého [anonymizována dvě slova], žalobkyně však žádnou konkrétní újmu přesvědčivě netvrdila. Poskytnutí omluvy proto v případě žalobkyně představuje dostatečnou satisfakci, nikoliv však prostřednictvím periodik, která o [anonymizována dvě slova] žalobkyně informovala; média přitom informovala veřejnost nejen o zahájení [anonymizována dvě slova], ale i o tom, že [anonymizována dvě slova] některých osob bylo zrušeno.

4. Žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu částečně zpět, a to co do částky [částka] z titulu náhrady škody spočívající v nákladech právního zastoupení, neboť tuto částku žalovaná po zahájení řízení uhradila a řízení bylo zastaveno usnesením soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

5. Soud I. stupně ve věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do [datum], to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení další částky [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II), dále zamítl žalobu i v části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalované zveřejnění omluvy v tištěné a elektronické verzi ve specifikovaných periodikách (výrok III), a konečně uložil žalobkyni povinnost k náhradě nákladů řízení žalované ve výši [částka] (výrok [příjmení]). Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] byl první rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku I o věci samé co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, v zamítavém výroku II o věci samé co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a v zamítavém výroku III o věci samé potvrzen (výrok I), dále byl rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku II o věci samé co do částky [částka] s příslušenstvím změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II), dále byl rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku II o věci samé co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zrušen a řízení v tomto rozsahu zastaveno (výrok III) a konečně byl rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku II o věci samé co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a ve výroku IV. o náhradě nákladů řízení zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok [příjmení]). Odvolacím soudem tak byl první rozsudek soudu I. stupně zrušen pouze ohledně dílčího nároku žalobkyně na náhradu škody v podobě úroků zaplacených za poskytnutí úvěru a ušlého zisku v podobě úroků z úvěru, jenž měl být předčasně splacen. Ve vztahu k prvnímu z těchto dílčích nároků uložil odvolací soud soudu I. stupně, aby se zaměřil na otázku nutnosti zajištění nového úvěru, jeho skutečné čerpání a otázku přiměřenosti sjednaných a zaplacených úroků. Obdobně pak ve vztahu k druhému dílčímu nároku, navíc k druhému dílčímu nároku odvolací soud soudu I. stupně uložil, aby se zabýval tím, zda k předčasnému splacení úvěru skutečně došlo a zda se tak stalo skutečně v příčinné souvislosti s posuzovaným [anonymizováno] řízením. Zároveň odvolací soud uvedl, že pokud byla pohledávka žalobkyně z tohoto titulu postoupena třetí osobě, bude namístě i tuto skutečnost zohlednit v rozhodnutí o uplatněném nároku.

6. Soud I. stupně po doplněném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Proti žalobci bylo usnesením [stát. instituce], [anonymizována tři slova] a finanční kriminality, [anonymizována tři slova] a vyšetřování, expozitury [obec], oddělení [obec], ze dne [datum] zahájeno [anonymizována dvě slova], přičemž policejní orgán rozhodl o zajištění peněžních prostředků jako náhradní hodnoty ve výši [částka] na účtech žalobkyně (včetně jejich příslušenství a peněžních prostředků dodatečně na tyto účty došlé) usnesením čj. [anonymizováno] [číslo], usnesením čj. [anonymizováno] [číslo], usnesením čj. [anonymizováno] [číslo], tato usnesení byla státním zástupcem [anonymizována tři slova] v [obec] (dále jen„ [anonymizováno]“) dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] zrušena a nahrazena jinými, kdy dle [anonymizováno] zástupce původní formulace zajištění peněžních prostředků nebyla zcela jednoznačná. Dne [datum] státní zástupce [anonymizováno] dvěma usneseními ve věci sp. zn. [spisová značka] zrušil dvě ze zajištění peněžních prostředků (na účtech [anonymizováno] a [ulice] banky), a to z toho důvodu, že peněžní prostředky až do výše [částka] již byly nashromážděny a zajištěny u jiné banky. Poslední ze zajištění bylo následně zrušeno usnesením Nejvyššího [anonymizováno] zastupitelství. [anonymizována dvě slova] žalobkyně bylo usnesením Nejvyššího [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušeno a bylo policejnímu orgánu uloženo, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. V průběhu zajištění byla žalobkyně nucena čerpat peněžní prostředky z nebankovních zdrojů, přičemž využila možnosti čerpat úvěr od akcionářů holdingové společnosti s ní spojené a předčasného zesplatnění úvěru, poskytnutého sesterské společnosti na Slovensku, která je rovněž součástí holdingu.

7. Soud I. stupně po právní stránce posoudil zbývající dílčí nároky žalobkyně dle příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Co se týče nároku na náhradu škody představujících vyplacené úroky ze smlouvy o úvěru ve výši [částka], pak v řízení bylo prokázáno, že úvěr byl zřízen v příčinné souvislosti s nezákonným [anonymizována dvě slova] žalobkyně, přičemž výše úroků byla součástí smluvních ujednání mezi žalobkyní a jejím akcionářem, nicméně s přihlédnutím ke zvláštním pravidlům daných metodikou pro spolupráci, jíž vypracovala známá auditorská společnost. Současně danou situaci nebylo možné dle právního názoru soudu I. stupně řešit s ohledem na standartní obchodní podmínky bankovních ústavů prostřednictvím jejich úvěru, když tyto neumožňují poskytování úvěru trestně stíhaným klientům. Z tohoto důvodu soud žalobě ohledně tohoto žalobního požadavku vyhověl včetně příslušenství. Co se týče ušlého zisku ve výši [částka] v podobě nezaplacených úroků z předčasného splacení úvěru, pak žalobkyně předmětnou pohledávku jako neuhrazenou postoupila na třetí subjekt, který je s ní personálně propojený. Ke skutečné úhradě tak nejenže nedošlo, ale v takovém případě je namístě vycházet z toho, že taková úplata odpovídá jak postupované jistině, tak i souvisejícímu příslušenství (úroku či úroku z prodlení, v závislosti na tom, jaká pohledávka a v jaké podobě byla předmětem postoupení). Žalobkyně přitom měla na základě smlouvy o postoupení pohledávky obdržet částku [částka], představující zbývající hodnotu dosud nesplaceného závazku za [právnická osoba] Bylo čistě jejím rozhodnutím, zda uvedenou situaci bude řešit postoupením uvedené pohledávky na svého holdingového partnera. Výsledek těchto smluvních jednání nelze dávat do příčinné souvislosti s [anonymizována dvě slova], tudíž není dána příčinná souvislost s [anonymizována dvě slova] a nelze jej dávat k tíži státu. Zároveň soud I. stupně poukázal na právní názor odvolacího soudu vyjádřený v prvním rozsudku ze dne [datum], dle něhož, případné v budoucnu splatné úroky jsou v obdobných případech diskontovány, tj. okamžitá úhrada nižší částky, než jaká by odpovídala součtu v budoucnu splatných úroků, je zcela obvyklá a odpovídá běžné obchodní praxi, neboť plnění odložené na určitou dobu v budoucnu má v přítomném okamžiku zpravidla nižší okamžitou hodnotu. V této části tak soud I. stupně žalobu zamítl.

8. Proti výroku II a III rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně, a to z důvodu, že soud I. stupně nepřihlédl k žalobkyní tvrzeným skutečnostem, z důvodu nesprávných skutkových zjištění a z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Dle odvolatelky v řízení bylo prokázáno, že žalobkyni v důsledku vydání nezákonných rozhodnutí o zajištění finančních prostředků ve spojení s předčasným splacením úvěru vznikla škoda ve výši [částka] spočívající v nezaplacených úrocích, na které by žalobkyně měla nárok při řádném splacení úvěru. Soud I. stupně v napadeném rozsudku dospěl k závěru, že v průběhu zajištění byla žalobkyně nucena čerpat peněžní prostředky z nebankovních zdrojů, a to i předčasným zesplatněním úvěru, tudíž dle žalobkyně je dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a výší škody. Žalobkyně tak nesouhlasí s právním názorem soudu I. stupně, že výsledek smluvních jednání není v příčinné souvislosti s [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně se s [právnická osoba] dohodla, že nesplacená částka ve výši [částka] bude předčasně splacena žalobkyni ve dvou splátkách, a to ve výši [částka] ke dni [datum] a ve výši [částka] ke dni [datum], přičemž pohledávku ve výši [částka] žalobkyně smlouvou dne [datum] postoupila na [právnická osoba], jež jí následně převedla finanční prostředky ve výši [částka] na účet žalobkyně. Kdyby tak nebylo nezákonných usnesení o zajištění finančních prostředků, nepřišla by tak žalobkyně o převážnou část úroků, které by jí dle smlouvy o úvěru při běžném chodu událostí náležely. I přesto, že žalobkyně do věci přinesla další tvrzení a důkazy, soud I. stupně to žádným způsobem nereflektoval, což svědčí o nepochopení a nevoli soudu I. stupně dostatečně se zabývat žalobkyní uplatňovaným nárokem. V doplnění odvolání žalobkyně odkázala na aktuální nález Ústavního soud sp. zn. [ústavní nález], jež je dle žalobkyně přiléhavý i na daný případ.

9. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Žalovaná se ztotožňuje se závěry soudu I. stupně ohledně absence příčinné souvislosti. Ze smluvní dokumentace vyplývá, že předmětná pohledávka byla jako neuhrazená postupována třetí osobě a že výhoda předčasného splacení byla poskytnuta dlužníkovi a nikoli žalobkyni jako věřiteli. Žalobkyně se dodatkem [číslo] ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] dohodla s dlužníkem na změně splatnosti dat splátek, dlužník však žalobkyni smluvenou částku vůbec nezaplatil, což žalobkyně vyřešila tím, že pohledávku postoupila na [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek je patrné, že dlužník měl vůči žalobkyni po splatnosti kromě předmětného úvěru i další závazek, není tedy ani na jisto postaveno, zda by dlužník skutečně dál hradil pravidelné splátky úvěru, tudíž žalobkyně neprokázala, že by mohla důvodně očekávat zvětšení svého majetku. Naopak dlužník ujednané nesplnil, což vedlo žalobkyni k dalšímu smluvnímu jednání, a to úplatnému postoupení pohledávky. Úplata za postoupení pohledávky byla výsledkem negociací žalobkyně a jejího partnera a došlo tak k přetržení příčinné souvislosti. Žalobkyně svůj dluh ani nijak účinně nevymáhala, pohledávku za úplatu postoupila, když stát je až posledním dlužníkem.

10. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasného a přípustného odvolání rozsudek v rozsahu napadeném odvoláním včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., v souladu s § 213 odst. 2, 4 o. s. ř. doplnil dokazování a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné.

11. Odvolací soud k důkazu znovu zopakoval přílohu [číslo] – splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru ze dne [datum], jíž má za prokázané, že dlužník [právnická osoba] byl povinen splácet poskytnutý úvěr čtvrtletně, a to následovně: dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne 31. [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [anonymizováno] tis. [anonymizováno], dne [datum] částku [částka] Odvolací soud dále provedl k důkazu listinu označenou žalobkyní písmeny [anonymizováno] obsahující výpočet celkového úroku úvěru probíhajícího na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] dále listinu označenou žalobkyní písmeny EI obsahující výpočet celkového úroku z úvěru, pokud by úvěr probíhal pouze na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] (tzv. hypotetické úroky). Z těchto listin má odvolací soud za prokázané, že výše celkového úroku na základě smlouvy o úvěry ve spojení s dodatkem [číslo] činila částku [částka], přičemž výše celkového hypotetického úroku činila [částka], rozdíl tedy činil [částka] (v přepočtu částku [částka]). Žalobkyně a žalovaná u ústního jednání výslovně uvedly, že proti způsobu výpočtu ničeho nesporují.

12. Odvolací soud shledal částečně důvodnou námitku žalobkyně týkající se skutkového stavu a nesprávného právního posouzení nároku žalobkyně. Soud I. stupně sice v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu vysloveným v jeho prvním rozsudku zaměřil správně svou pozornost na otázku, zda skutečně došlo k předčasnému splacení úvěru ze strany dlužníka [právnická osoba], když v tomto směru učinil následující správná skutková zjištění obsažená pod body 29, 30 a 54 rozsudku. Smlouvou o úvěru mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a společností [právnická osoba] jako dlužníkem dne [datum] se dlužník zavázal splatit věřiteli střednědobý úvěr ve výši [částka], k jehož čerpání došlo jednorázově dne [datum] ve formě započtení dané částky oproti jinému závazku dlužníka vůči věřiteli (vyplývající ze smlouvy o poskytnutí finanční půjčky ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum]). Výše uvedený úvěr měl dlužník splácet dle splátkového kalendáře, který je přílohou [číslo] smlouvy o úvěru, a to až do dne [datum], kdy měla být uhrazena poslední splátka. Dle dodatku [číslo] ke smlouvě o úvěru podepsaného dne [datum] se strany dohodly na změně dat splatností zbývajících splátek úvěru v celkové zůstatkové výši [částka] tak, že částka [částka] měla být splacena dne [datum] a dne [datum] měla být splacena částka [částka], přičemž tuto částku dlužník žalobkyni uhradil na její devizový účet dne [datum]. Jestliže soud I. stupně následně učinil skutkový závěr, že k úhradě zesplatněného úvěru ze strany dlužníka nedošlo, pak takový skutkový závěr z části neodpovídá provedenému dokazování, neboť dlužník na zesplatněném úvěru žalobkyni částečně hradil, a to částku [anonymizována dvě slova], [částka]. Ze strany dlužníka tak žalobkyni na zesplatněném úvěru nebyla uhrazena pouze část ve výši [částka]. Tato skutečnost pak má vliv na právní závěry učiněné soudem I. stupně, když tyto jsou správné pouze ve vztahu k částce, jíž dlužník žalobkyni neuhradil.

13. Pokud tedy jde o úroky z částky [částka], jež byla dlužníkem žalobkyni skutečně uhrazena, pak s ohledem na skutečnost, že soud I. stupně dospěl ke skutkovému závěru, že v průběhu zajištění finančních prostředků byla žalobkyně nucena čerpat peněžní prostředky z nebankovních zdrojů, kdy tento závěr považuje odvolací soud za správný, a z tohoto důvodu využila žalobkyně možnost předčasného zesplatnění úvěru, pak je dána příčinná souvislost mezi ušlým ziskem v podobě úroku, jenž by žalobkyně od dlužníka z částky [částka] při normálním běhu věcí získala, a nezákonným rozhodnutím v podobě nezákonného [anonymizována dvě slova]. Výši ušlého zisku pak odvolací soud určil procentním poměrem s ohledem na skutečnost, že nelze říci, jaké původní splátky (před uzavřením dodatku [číslo]) by částka [částka] představovala. [příjmení] [částka] představuje 23,88% z celkové částky [částka], která byla předmětem zesplatnění, tudíž odvolací soud přiznal žalobkyni 23,88 % z požadovaných ušlých úroků, tj. částku [částka] (23,88% z částky [částka]). Námitku žalované, že v řízení nebylo postaveno na jisto, že by žalobkyně mohla důvodně očekávat zvětšení majetku, neboť nebylo postaveno na jisto, zda by dlužník skutečně platil původní splátky, považuje odvolací soud za nedůvodnou, neboť v řízení bylo prokázáno, že dlužník jednak částku [anonymizováno] 918,86 žalobkyni dne [datum] uhradil a zároveň bylo prokázáno, že dne [datum] dlužník uhradil [právnická osoba] i částku [částka], tedy část zesplatněného úvěru, jež byla postoupena (viz bod 55 rozsudku soudu I. stupně). Z výše uvedeného je tak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka]. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého závazku, vznikl žalobkyni dle § 1970 o. z. i nárok na úrok z prodlení z této částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že prvním dnem prodlení je den [datum] Lhůtu k plnění pak odvolací soud s ohledem na charakter žalované určil v trvání 15 dnů dle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.

14. Naopak pokud jde o úroky z částky [částka], pak námitka žalobkyně týkající se nesprávných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení není důvodná. Soud I. stupně v tomto směru učinil správné skutkové zjištění, že tato splátka ve výši [částka] nebyla dlužníkem žalobkyni uhrazena, když žalobkyně následně po splatnosti tuto pohledávku ve výši [částka] (spolu s další odlišnou pohledávkou za dlužníkem ve výši [částka]) postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba] a teprve postupníkovi dlužník tuto pohledávku uhradil. Ostatně žalobkyně postoupení této pohledávky ve výši [částka] sama potvrzuje. Po právní stránce pak částka uhrazená společností [právnická osoba] ve výši [částka] představuje odměnu za postoupení pohledávky. Právní názor soudu I. stupně, že v důsledku postoupení pohledávky za sjednanou úplatu došlo k přetržení příčinné souvislosti s nezákonným [anonymizována dvě slova], považuje odvolací soud za zcela správný, když úplata za postoupení pohledávky odpovídá jak postupované jistině, tak i souvisejícímu příslušenství. Odvolací soud opět v tomto směru opětovně uvádí, že případné v budoucnu splatné úroky jsou v obdobných případech diskontovány, tj. okamžitá úhrada nižší částky, než jaká by odpovídala součtu v budoucnu splatných úroků, je zcela obvyklá a odpovídá běžné obchodní praxi, neboť plnění odložené na určitou dobu v budoucnu má v přítomném okamžiku zpravidla nižší okamžitou hodnotu. Námitku žalobkyně argumentací nálezem Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] nepovažuje odvolací soud za důvodnou, neboť tento se po skutkové stránce týkal zcela odlišné situace. Shora citovaný nález se týkal situace, kdy nezákonným [anonymizováno] řízením byla dotčena stěžovatelka (dlouhodobým zajištěním zboží), byť však stěžovatelka nebyla trestně stíhána a ani obviněna být nemohla (s ohledem na tehdejší právní předpisy), tudíž nemohl být naplněn předpoklad nutnosti zrušení nezákonného rozhodnutí ve vztahu ke stěžovatelce. Ústavní soud tímto nálezem zrušil rozhodnutí obecných soudů s odůvodněním, že obecné soudy zamítly stěžovatelčiny nároky na náhradu škody v souvislosti se zabaveným zbožím z důvodu přepjatě formalistického výklad ust. § 8 OdpŠk, neboť jejich závěry de facto vyloučily poskytnutí náhrady škody za zadržené zboží jiné osobě než obviněnému, ačkoli jeho vlastníkem je někdo jiný, kdo účastníkem [anonymizováno] řízení ani být nemohl. Taktomu však rozhodně není v daném případě, neboť pokud by žalobkyně po zesplatnění úvěru neučinila další smluvní ujednání, jímž si smluvně dohodla s jiným subjektem výši odměny za postoupení pohledávky, pak by ze strany dlužníka došlo k úhradě této pohledávky žalobkyni (namísto společnosti [právnická osoba]) a žalobkyni by pak vůči žalované vznikl nárok na ušlý zisk z této pohledávky spočívající v ušlých úrocích z této částky. Právní řád tedy v této situaci dával žalobkyni reálnou cestu náhrady ušlého zisku. Bylo tedy na žalobkyni, zda dlužníka vyzve k plnění, když je evidentní, že tento finanční prostředky k úhradě pohledávky žalobkyně měl, či zda tuto pohledávku postoupí a za jakou částku.

15. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil v zamítavém výroku o věci samé II postupem dle § 220 odst. 1 o. s. ř. částečně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 107 583, [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení a ve zbývajícím rozsahu (ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení) zamítavý výroku II postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

16. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 a § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., a to podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Součet tarifních hodnot všech dílčích nároků v dané věci činil [částka] ([částka] + [částka] + [částka] [částka] jakožto tarifní hodnota nároku na náhradu nemajetkové újmy), když v řízení byla převážně úspěšná žalovaná, a to v rozsahu tarifní hodnoty [částka] ([částka] požadované z titulu vynaložených nákladů na obhajobu + [částka] požadované z titulu ušlého zisku), tj. v rozsahu 59,7%, tudíž má právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v rozsahu [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno]). Náklady žalované jakožto nezastoupeného účastníka představuje paušální náhrada nákladů dle [ustanovení pr. předpisu], ve výši [anonymizováno] [spisová značka] za 34 úkonů (vyjádření k žalobě ze dne [datum], příprava na jednání, účast při jednání soudu dne [datum], příprava na jednání, účast při jednání soudu dne [datum], příprava na jednání, účast při jednání soudu dne [datum] v trvání od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. /za 3 úkony/, příprava na jednání, účast při jednání soudu dne [datum], příprava účasti na jednání, účast při jednání soudu dne [datum] v trvání od [údaj o čase] hod. do [anonymizováno] hod /2 úkony/, příprava na jednání, účast při jednání soudu dne [datum], příprava účasti na jednání, účast při jednání soudu dne [datum], odvolání žalované ze dne [datum], vyjádření k odvolání žalobkyně ze dne [datum], příprava účasti na jednání, účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], příprava účasti na jednání, účast při jednání soudu dne [datum], písemné vyjádření žalované ze dne [datum], příprava účasti na jednání, účast při jednání soudu dne [datum], příprava účasti na jednání, účast při jednání soudu dne [datum], příprava účasti na jednání, účast u ústního jednání dne [datum], vyjádření žalované k odvolání žalobkyně ze dne [datum], příprava účasti na jednání a účast při jednání odvolacího soudu dne [datum]). Náklady žalované tak činí [částka] a žalovaná má právo na náhradu nákladů v rozsahu [částka] O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.