o zaplacení [částka] s příslušenstvím a [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek v zákonné výši od [datum] do zaplacení (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě podané soudu [datum], kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení žalovaných částek s příslušenstvím z titulu odpovědnosti žalované za nezákonné rozhodnutí. Žalobkyně tvrdila, že na základě rozsudku Krajského soudu v Brně [anonymizováno] spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo žalobkyni uloženo, aby zaplatila [právnická osoba] ([příjmení]) [anonymizována tři slova] (dále jen„ primární dlužník“), částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Žalobkyně na základě rozsudku uhradila primárnímu dlužníku dne [datum] celkem [částka] Nejvyšší soud České republiky k dovolání žalobkyně zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci i rozsudek Krajského soudu v Brně. [anonymizováno] věci samé byla žaloba následně v plném rozsahu zamítnuta a primárnímu dlužníku bylo uloženo nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka]. Žalobkyně žádala po primárním dlužníku vrácení plnění, ten odmítl s tím, že zde je i nadále hmotněprávní nárok, který mu svědčí a nic vracet nebude. Učinil tak za situace, kdy část uvedené platby byly náklady řízení a tato argumentace nemůže přicházet v úvahu ani teoreticky. Žalobkyně byla nucena domáhat se vrácení uhrazené částky vzájemným návrhem, ten byl vyloučen k samostatnému projednání a [anonymizováno] věcnou příslušnost postoupen Okresnímu soudu [anonymizováno] [obec]. Zde byla věc projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. [příjmení] byl ukončen [anonymizováno] prospěch žalobkyně, rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. [příjmení] žalobkyně získat zpět částku [částka] nejsou reálné. Z titulu nezákonného rozhodnutí, původně pravomocného rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen„ nezákonné rozhodnutí“), žalobkyně neoprávněně plnila protistraně, přičemž částku [částka] již uplatnila v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto řízení se pak domáhala částky [částka], která představuje úroky z prodlení z částky [částka] pravomocně přiznané rozsudkem Okresního soudu [anonymizováno] [obec], sp. zn. [spisová značka], a kapitalizované za dobu od [datum] do [datum], a částky [částka], která představuje část nákladů řízení po vydání rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], konkrétně náklady za dovolací řízení a náklady navazujících fází řízení.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Nesporovala, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na poskytnutí náhrady škody, avšak namítala, že požadované náklady řízení vyplývají z výroku III rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž toto rozhodnutí soudu nepřísluší žalované jakkoliv přezkoumávat. Výrok rozsudku nebyl nikdy zrušen jako nezákonný a podle žalované není možné shledat existenci odpovědnostního titulu. Pokud jde o nárok na úhradu úroku z prodlení, tento nelze posoudit jako škodu vzniklou žalobkyni v důsledku nezákonného rozhodnutí. Nejedná se o skutečnou škodu, ani o ušlý zisk, nárok na úroky z prodlení vznikl žalobkyni z titulu porušení povinnosti primárního dlužníka uhradit dlužnou částku řádně a včas, a tak prvotní příčinou jeho vzniku není vydání nezákonného rozhodnutí.

4. Soud I. stupně vyšel z prokázaných skutkových zjištění, že žalobkyně vedla řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo žalobě vyhověno, byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Na základě rozsudku žalobkyně uhradila dne [datum] uloženou částku. Dne [datum] Nejvyšší soud rozsudkem zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci i Krajského soudu v Brně a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání. Následně byl [anonymizováno] věci vydán dne [datum] rozsudek Krajského soudu v Brně, č. j. [číslo jednací], a poté rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žaloba byla zamítnuta a protistraně bylo uloženo zaplatit žalobkyni náklady řízení [anonymizováno] výši [částka]. [anonymizováno] vztahu k vzájemnému návrhu žalobkyně o zaplacení [částka] s příslušenstvím byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc v tomto rozsahu postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu [anonymizováno] [obec]. Ten vydal dne [datum rozhodnutí] rozsudek pod č. j. [číslo jednací], kterým byla protistraně uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení [anonymizováno] výši [částka].

5. Soud I. stupně posoudil věc podle [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní [ustanovení právního předpisu EU] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), [anonymizováno] znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), přičemž shledal, že žaloba není důvodná. Nárok na úhradu úroků z prodlení nelze podle soudu I. stupně posoudit jako škodu vzniklou žalobkyni v důsledku nezákonného rozhodnutí. Nejedná se o škodu skutečnou, ani o ušlý zisk. Nárok na úroky z prodlení vznikl žalobkyni z titulu porušení povinnosti primárního dlužníka uhradit dlužnou částku řádně a včas a prvotní příčinou tak není vydání nezákonného rozhodnutí. Poukázal na naplnění příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti [anonymizováno] za škodu s tím, že v posuzované věci bylo [anonymizováno] nezákonnost zrušeno pravomocné rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci a zrušením tohoto rozhodnutí ztratila žalobkyně povinnost uloženou částku zaplatit, avšak úroky z prodlení z této částky vzniklé tím, že protistrana žalobkyni zaplacenou částku již nevrátila řádně zpět, nejsou v příčinné souvislosti s nezákonností vydaného rozhodnutí.

6. Pokud jde o náklady řízení vyplývající z výroku III rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum], toto rozhodnutí nebylo [anonymizováno] nezákonnost zrušeno a není splněna prvotní podmínka odpovědnosti za škodu podle OdpŠk, existence nezákonného rozhodnutí.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalobkyni povinnost nahradit procesně úspěšné žalované náklady řízení v paušální výši podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 4 úkony po [částka].

8. Proti rozsudku podala včasné a přípustní odvolání žalobkyně. Měla za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Závěry soudu považuje za překvapivé, soud nesdělil v rámci prvního ani druhého jednání právní názor na věc. Odůvodnění napadeného rozsudku je pak na hranici přezkoumatelnosti. S odkazem na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu žalobkyně argumentovala [anonymizováno] prospěch důvodnosti žalobního požadavku. Poukázala na ust. § 31 odst. [anonymizováno] OdpŠk, z něhož je patrná nepřípadnost postupu soudu I. stupně v případě nepřiznání nároku na náhradu nákladů části řízení. [anonymizováno] přiznání tohoto nároku není třeba zrušovací rozhodnutí, jak se nesprávně domnívá soud I. stupně. Oproti soudu I. stupně je také přesvědčena, že příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové újmy spočívající v dosud neuhrazených a objektivně i nedobytných úrocích z prodlení je dána. Pokud by nebylo nezákonného rozhodnutí, na základě kterého musela žalobkyně plnit, nevznikla by ani její pohledávka na vrácení této částky a potažmo ani škoda uplatňovaná vůči [anonymizováno] z důvodu její nedobytnosti. Bez této přiznané pohledávky by pak nevznikl ani úrok z prodlení s ní spojený jako její příslušenství. Pokud byla dovozena odpovědnost [anonymizováno] za škodu vzniklou v důsledku nevymahatelnosti původní částky po primárním dlužníku, a to v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], pak zde musí být nepochybně dovozena i odpovědnost [anonymizováno] za nemožnost vymožení úroku z prodlení jakožto jejího příslušenství. V opačném případě by žalobkyni nebyla kompenzována cena peněz v podobě úroku z prodlení, které byly nezákonně poskytnuty primárnímu dlužníku. Úroky z prodlení lze vnímat jako ušlý zisk, neboť ze své podstaty slouží jako paušalizovaná cena peněz za dobu prodlení, která má nahrazovat případné jiné možné zhodnocení těchto prostředků v době jejich nevrácení. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a žalobě vyhověl, a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

9. Podle žalované postupoval soud I. stupně správně a dospěl ke správným závěrům. Nárok na nevymožené úroky z prodlení není škodou vzniklou z titulu nezákonného rozhodnutí, neboť není ani skutečnou škodou, ani ušlým ziskem. Nejde o částku, o kterou by se majetkový stav žalobkyně zmenšil. Uvedla, že pouze hypotetické závěry o možném zúročení předmětné částky nelze považovat za dostatečně dokládající vznik škody v požadovaném rozsahu. Podle žalované je třeba vnímat úroky z prodlení jako následek porušení závazkové povinnosti vedle nároku na náhradu škody, jehož výše je daná zákonem. Nárok na úroky z prodlení vznikl z titulu porušení povinnosti primárního dlužníka uhradit žalobkyni dlužnou částku řádně a včas, proto prvotní příčinou vzniku nároku není nezákonné rozhodnutí. V důsledku porušení povinnosti uhradit dluh řádně a včas primárním dlužníkem, došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a uplatňovanou škodou. Judikáty, na něž odkazuje žalobkyně, nejsou dané věci přiléhavé, neboť se vztahují ke skutkově odlišným případům. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek soudu I. stupně.

10. Při jednání dne [datum] odvolací soud poskytl žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a vyzval ji k doplnění tvrzení [anonymizováno] vztahu k požadavku na úroky z prodlení, a sice že by z částky [částka] dosáhla výnosu z úroků v kapitalizované výši [částka] za období od [datum] do [datum] i za normálního běhu okolností, a aby ke svému tvrzení označila důkazy. Zároveň byla poučena o následcích nesplnění výzvy v podobě prohry [anonymizováno] sporu.

11. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že na pokrytí částky [anonymizována dvě slova]. Kč, které musela uhradit na základě nezákonného rozhodnutí primárnímu dlužníku, musela přistoupit k prodloužení čerpání svého úvěru, poskytnutého v roce [rok] [anonymizováno] výši [anonymizována dvě slova]. Kč k jinému účelu. Pokud by nemusela platit primárnímu dlužníku, pak by tento úvěr mohla splatit po [datum]. Takto financovala z úvěru částku [částka] a zbytek částky hradila ze svých vlastních zdrojů. Pokud by měla v letech [rok] [rok] k dispozici tyto vlastní zdroje, pak by z nich byla schopna realizovat zisk. Průkaz toho je však extrémně obtížný. Žalobkyni tedy v souvislosti s platbou primárnímu dlužníkovi vznikla škoda spočívající v nákladech spojených s úroky za poskytnutí úvěru a dalšími souvisejícími poplatky. Úvěr byl úročen pohyblivou úrokovou sazbou s přechodnou fixací, výše úroku byla stanovena podle sazby [anonymizována dvě slova] – měsíční zvýšená o 4% body. Ohledně stavu peněžních prostředků odkázala na výpisy z úvěrového účtu ke dni [datum], [datum], [datum] a [datum], měsíční [anonymizováno] činila [částka]. Dále platila poplatky spojené s úvěrem a poplatek za správu úvěru. Například za měsíc únor [rok] činil úrok [částka], poplatek [částka] a poplatek za správu úvěru [částka]. Za [anonymizováno] [rok] činil úrok [částka], za [anonymizováno] [rok] činil [částka] a za srpen [rok] činil [částka] s tím, že poplatky spojené s úvěrem byly [anonymizováno] všech měsících shodné. V ostatních měsících se pak výše úroků pohybovala mezi těmito částkami. V roce [rok] již žalobkyně nechtěla pokračovat v úvěrovém financování, které nadto nepokrývalo celou částku, kterou musela uhradit na základě nezákonného rozhodnutí, a přistoupila k řešení situace prodejem nemovitosti [anonymizováno] svém vlastnictví. Průmyslový objekt v k. ú. [okres] odprodala za [anonymizována dvě slova]. Kč, v důsledku čehož mohl být následně splacen poskytnutý úvěr. Odprodejem nemovitosti však žalobkyně zcela ztratila možnost generovat z této nemovitosti zisk spočívající zejména v částkách za pronájem této nemovitosti. Podle znaleckého posudku činí výnosy z nájmu dané nemovitosti měsíčně [částka] bez DPH, ročně tedy [částka] bez DPH. [příjmení] to byla v nájemních smlouvách sjednána inflační doložka. Za pět a půl roku, tedy od října [rok], kdy byla nemovitost prodána, do [anonymizováno] [rok], tak mohla žalobkyně reálně získat částku [částka]. Již jen na základě této skutečnosti je žalobou uplatněný nárok na úhradu částky [anonymizována dvě slova]. Kč důvodný. K prokázání svých tvrzení žalobkyně označila listinné důkazy.

12. Žalovaná se k podání žalobkyně písemně nevyjádřila.

13. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., a shledal, že odvolání žalobkyně je opodstatněné jen zčásti.

14. Soud I. stupně učinil správná skutková zjištění ohledně průběhu řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] a následně u Okresního soudu [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka], jakož i rozhodnutí vydaného [anonymizováno] věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], v němž se žalobkyně domáhala náhrady škody proti [anonymizována dvě slova] výši, která představovala bezdůvodné obohacení primárního dlužníka. Skutková zjištění soudu I. stupně jsou proto způsobilým podkladem i [anonymizováno] rozhodnutí odvolacího soudu. Soud I. stupně správně aplikoval na danou věc OdpŠk, avšak odvolací soud zcela nesouhlasí s právním posouzením nároku na náhradu škody [anonymizováno] výši [částka].

15. Tato částka představuje náklady řízení, které žalobkyni vznikly po vydání nezákonného rozhodnutí, tj. rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které byly posléze zrušeny dovolacím soudem, tj. rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Konkrétně se jedná o náklady dovolacího řízení a náklady navazujících fází řízení, tedy dalšího řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím, které byly jako náhrada nákladů řízení přiznány žalobkyni výrokem III rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (v celkové výši [částka] za řízení před soudy všech stupňů).

16. V řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, přičemž je zřejmé, že nebýt nezákonného rozhodnutí, žalobkyně by nemusela vynaložit náklady na jeho zrušení, ani náklady v dalších navazujících řízeních, protože ta by se již nekonala. Rozhodnutí, kterým byla žalobkyni přiznána náhrada těchto nákladů, sice nebylo [anonymizováno] nezákonnost zrušeno, jak správně konstatoval soud I. stupně, avšak soud [anonymizováno] svých úvahách pominul právně významná tvrzení žalobkyně (obsažená již v žalobě), že se těchto nákladů nemůže domoci na primárním dlužníkovi, protože je nemajetný.

17. Skutečnost, že primární dlužník je nemajetný, účastníci učinili nespornou, a to v rozsahu zjištění, která byla učiněna v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] (jehož předmětem byla náhrada škody [anonymizováno] výši [částka]), a která převzal i Městský soud v Praze, jako soud odvolací, v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Účastníci učinili nesporným zjištění soudního exekutora Mgr. [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Znojmo, že primární dlužník je nemajetný, nemá žádné účty u peněžních ústavů v České republice, není vlastníkem žádné nemovitosti, nemá registrováno žádné vozidlo. V průběhu exekuce, zahájené dne [datum], a vedené pod sp. zn. [spisová značka], byla vymožena částka [částka]. Od [anonymizováno] [rok] nebyl zjištěn žádný postižitelný majetek a nebylo ničeho dalšího vymoženo. V exekučním řízení zahájeném dne [datum] a vedeném u téhož soudního exekutora pod sp. zn. [spisová značka], nebylo vymoženo ničeho. Účastníci učinili dále nesporným zjištění exekutora [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova] se sídlem v [anonymizováno], že primární dlužník se nenachází v [anonymizováno] obchodním rejstříku, sídlo společnosti bylo odhlášeno dne [datum], a primární dlužník nemá podle rejstříku žádné nemovitosti v [anonymizováno] velkovévodství. Konečně účastníci učinili nespornou ekonomickou situaci primárního dlužníka, jak vyplývá z odborného vyjádření doc. JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. ze dne [datum], a sice že primární dlužník byl podle údajů účetní závěrky k [datum] a účetní závěrky k [datum] předlužený, neevidoval rezervu na hrazení svého závazku vůči žalobkyni. Došlo k významnému utlumení činnosti společnosti, ta je od [datum] v likvidaci, od ledna [rok] [anonymizováno] společnosti likvidátor nepůsobí, od [datum] společnost nemá řádné sídlo a je nekontaktní.

18. Ačkoli se žalobkyně pokusila vymoci částku [částka] po primárním dlužníku v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], z výše uvedených skutečností, týkajících se primárního dlužníka a vymahatelnosti pohledávky žalobkyně, je zjevné, že žalobkyně se nemůže domoci uspokojení své pohledávky po primárním dlužníku. Pohledávka by přitom žalobkyni nevznikla, pokud by nebylo nezákonného rozhodnutí. Odvolací soud dospěl k závěru, že jsou naplněny předpoklady odpovědnosti [anonymizováno] za škodu vzniklou žalobkyni, tedy existence nezákonného rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Byť podle sdělení žalobkyně exekuce dosud neskončila, s ohledem na zjištěnou nemajetnost primárního dlužníka bude bezvýsledná a tak za škodu vzniklou žalobkyni odpovídá stát jako poslední dlužník.

19. Nejvyšší soud [anonymizováno] své judikatuře konstantně dovozuje, že nárok na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci může být vůči [anonymizováno] úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je mu povinen plnit (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Stát se dostává do pozice tzv. posledního dlužníka, a škoda proto [anonymizováno] vztahu k němu vzniká až [anonymizováno] chvíli, kdy tímto posledním dlužníkem skutečně je (viz [jméno], P. [příjmení] za škodu při výkonu veřejné moci. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, [rok], 15 s.).

20. Odvolací soud proto uzavírá, že nárok žalobkyně na náhradu škody proti [anonymizována dvě slova] výši [částka] je důvodný. Žalobkyni náleží i úroky z prodlení z této částky, [anonymizováno] výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po marném uplynutí šestiměsíční lhůty, kterou měla žalovaná k vyřízení žádosti podle § 15 odst. 2 OdpŠk. Nárok byl předběžně uplatněn u žalované dne [datum], lhůta uplynula [datum] a ode dne [datum] se žalovaná ocitla v prodlení.

21. Pokud jde o nárok na kapitalizované úroky z prodlení z jistiny bezdůvodného obohacení, soud I. stupně správně poukázal na to, že nárok na úhradu úroku z prodlení vznikl žalobkyni z důvodu porušení povinnosti primárního dlužníka uhradit žalobkyni dlužnou částku řádně a včas. Správně pak dospěl k závěru, že se nejedná o skutečnou škodu, neboť tou je jistina, z níž je úrok z prodlení odvozován.

22. Odvolací soud však nesdílí názor soudu I. stupně, že se nejedná ani o ušlý zisk, tj. zhodnocení majetku, se kterým by žalobkyně mohla počítat při obvyklém běhu věcí. Podle odvolacího soudu není vyloučeno považovat požadovanou kapitalizovanou částku úroků z prodlení za ušlý zisk, pokud by žalobkyně prokázala, že by částku v této výši získala, jestliže by mohla disponovat s jistinou a jistina by se v rozhodném období navýšila právě o částku rovnající se požadované výši kapitalizovaných úroků z prodlení. V takovém případě by totiž žalobkyni ušel zisk v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, na jehož základě žalobkyně platila primárnímu dlužníkovi. V poměrech posuzované věci by pak stát odpovídal za vzniklou škodu jako poslední dlužník.

23. Tvrzení žalobkyně v daném směru nebyla dostatečná a soud I. stupně, veden jiným právním názorem, nepoučil žalobkyni o potřebě doplnit tvrzení a označit důkazy. Odvolací soud proto poskytl žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání dne [datum] (viz výše), avšak žalobkyně neuvedla žádná relevantní tvrzení o tom, že by částku odpovídající výši kapitalizovaného úroku z prodlení získala, pokud by mohla s jistinou bezdůvodného obohacení disponovat v rozhodném období a neoznačila k tomu způsobilé důkazy. To bylo také důvodem, proč návrhy na dokazování listinami odvolací soud zamítl. Odvolací soud musí konstatovat, že tvrzení žalobkyně [anonymizováno] své podstatě směřují k tomu, že jí měla vzniknout škoda v souvislosti s úhradou jistiny bezdůvodného obohacení, a ani ta nejsou dostatečná. Ze žalobkyní předestřených tvrzení nevyplývá, kdy měla čerpat část úvěru poskytnutého v roce [rok] právě na úhradu části částky téměř [anonymizována dvě slova] Kč, kterou musela uhradit na základě nezákonného rozhodnutí primárnímu dlužníku, a proč nemohla použít v celém rozsahu vlastní prostředky. Pokud žalobkyně tvrdila, že se rozhodla nepokračovat v úvěrovém financování, jedná se o její rozhodnutí, které nemá žádnou přímou souvislost s nezákonným rozhodnutím. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a jejímu žalobnímu požadavku nemůže být vyhověno.

24. Odvolací soud proto změnil výrok I napadeného rozsudku podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka], včetně příslušného úroku z prodlení, [anonymizováno] zbývajícím rozsahu rozsudek soudu I. stupně [anonymizováno] výroku I potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, a to [anonymizováno] správném (opraveném) znění, bez zjevné (z obsahu spisu vyplývající) písařské chyby v datu počátku prodlení.

25. Vzhledem ke změně napadeného rozsudku (byť částečné) odvolací soud znovu rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 2 o. s. ř. a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalované, která byla v řízení procesně úspěšnější, poměrnou část náhrady nákladů řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. totiž platí, že měl-li účastník [anonymizováno] věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla náhrada majetkové újmy [anonymizováno] výši [částka] a [anonymizováno] výši [částka], celkem [částka], přičemž žalobkyně byla úspěšná pouze co do částky [částka], tedy v rozsahu 7 %. Žalované, která byla úspěšná z 93 %, náleží náhrada nákladů v rozsahu 86 % ([číslo]). Žalovaná, jako nezastoupený účastník má právo na paušální náhradu nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za úkony - vyjádření k žalobě, příprava na jednání, účast na jednání před soudem dne [datum], písemné podání [anonymizováno] věci samé ze dne [datum], příprava na jednání, účast na jednání před soudem dne [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum], příprava na jednání, účast na jednání před soudem dne [datum], příprava na jednání, účast na jednání před soudem [datum], kdy za jeden úkon náleží [částka]. Náhrada za [anonymizováno] úkonů činí [částka], z toho 86 % představuje částka [částka]. Ke splnění povinnosti byla žalobkyni stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).