o zaplacení částky [částka], k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I), a uložil žalobci, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatil žalované na náhradě nákladů [anonymizováno] částku [částka] (výrok II) a vedlejšímu účastníku na straně žalované částku [částka] k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném státu náhrady škody ve výši [částka] z titulu nesprávného úředního postupu, který spočívá v tom, že zaměstnankyně Obecního úřadu Troubelice Jana [příjmení], pověřená úkony na úseku legalizace a vidimace, porušila své povinnosti a řádně nezjistila totožnost žadatele pro účely legalizace. Za to byla pravomocně odsouzena. Kdyby své povinnosti neporušila, a řádně by zjistila totožnost žadatele pro účely legalizace, nedošlo by dne [datum] k uzavření zástavní smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterou byly zastaveny nemovitosti ve prospěch žalobce, nebyl by podán návrh na vklad zástavního práva, žalobce by [jméno] [příjmení] neposkytl úvěr ve výši [částka] na základě Smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum] a nevznikla by mu škoda v podobě nesplacené jistiny a příslušenství pohledávky v žalované výši.

3. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované vznesli námitku promlčení uplatněného nároku.

4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že na základě Smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum] žalobce poskytl [jméno] [příjmení] úvěr ve výši [částka], který se [jméno] [příjmení] zavázal žalobci vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 24 % p. a. do [datum]. Podmínkou poskytnutí úvěru bylo podání návrhu na vklad zástavního práva. Dne [datum] byla mezi [jméno] [příjmení] a jeho manželkou [jméno] [příjmení] uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti [číslo] na základě které bylo zřízeno ve prospěch žalobce zástavní právo smluvní za účelem zajištění pohledávky ze Smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] to k nemovitostem: budově [adresa] – objekt k bydlení (část obce Dědinka) postavené na pozemku [parcelní číslo], k pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a k pozemku [parcelní číslo] – zahrada, vše v k. ú. [část obce], obec Troubelice (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Obvyklá cena předmětných nemovitostí byla stanovena znaleckým posudkem ve výši [částka]. Rozhodčím nálezem rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn. [číslo] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum] a stal se vykonatelným dne [datum], bylo [jméno] [příjmení] uloženo, aby do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu zaplatil žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se smluvním úrokem ve výši 24% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka]. V [anonymizováno] vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka] se [jméno] [příjmení] domáhala určení, že předmětné nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem zástavního věřitele – žalobce. Ve [anonymizováno] byl vydán rozsudek dne [datum], který nabyl právní moci [datum], a kterým bylo určeno, že předmětné nemovitosti ve vlastnictví [jméno] [příjmení] nejsou zatíženy zástavním právem zástavního věřitele – žalobce. V [anonymizováno] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] podepsal za [jméno] [příjmení] bez jejího vědomí a souhlasu Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti [číslo] včetně návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. Bez jejího souhlasu a vědomí vzal její občanský průkaz a na Obecním úřadu v Troubelicích podepsal za [jméno] [příjmení] zápis o legalizaci podpisu v ověřovací knize. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla [jméno] [příjmení], zaměstnankyně Obecního úřadu Troubelice, pověřená úkony na úseku legalizace a vidimace, uznána vinnou, že dne [datum] v obci [obec] na [anonymizována dvě slova], jako matrikářka Obecního úřadu Troubelice, jíž byla mimo jiné svěřena pravomoc provádět legalizaci podle zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o ověřování“), ověřila pravost podpisu [jméno] [příjmení], [datum narození], a to na Smlouvě o rozhodci [číslo] mezi žalobcem a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], Smlouvě o zřízení zástavního práva k nemovitosti [číslo] mezi stejnými účastníky, ačkoliv [jméno] [příjmení] předmětné listiny nepodepsala a jejím jménem se podepsal její manžel [jméno] [příjmení], o čemž obžalovaná věděla, čímž záměrně porušila § 10 a násl. zákona o ověřování, přičemž v důsledku toho získal [jméno] [příjmení] neoprávněný prospěch plynoucí z uzavřených smluv, zejména ze Smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] dne [datum], spočívající v poskytnutí podnikatelského úvěru ve výši [částka], který by bez takto ověřených dokumentů nezískal, ale tuto skutečnost obžalovaná nemusela vědět, když není její povinností ověřovat obsah listin. Žalobce jako oprávněný se domáhal vymožení povinnosti uložené [jméno] [příjmení] výše uvedeným rozhodčím nálezem v exekučním [anonymizováno] vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [číslo jednací]. Pověřený soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov, dne [datum] vydal exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], kterým bylo na předmětných nemovitostech zřízeno exekutorské zástavní právo. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla exekuce částečně zastavena, a to v rozsahu postižení id. [číslo] předmětných nemovitostí exekučním příkazem vydaným soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek [jméno] [příjmení]. Dne [datum] provedl insolvenční správce [jméno] [příjmení] soupis majetkové podstaty, do které mimo jiné zahrnul spoluvlastnický podíl o velikosti ½ předmětných nemovitostí. Usnesením o příklepu insolvenční správce rozhodl o udělení příklepu vydražiteli na vydražený spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech, a to na základě nejvyššího podání ve výši [částka]. Dne [datum] podal insolvenční správce [jméno] [příjmení] návrh na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli – žalobci, podle kterého insolvenční správce navrhuje poměrné uspokojení zajištěného věřitele – žalobce – ve výši [částka]. Výtěžek zpeněžení v této výši byl žalobci vyplacen dne [datum]. V [anonymizováno] vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka] se žalobce domohl náhrady škody ve výši [částka], která představuje náklady [anonymizováno] vedeného [jméno] [příjmení] proti žalobci o určení, že předmětné nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem. V [anonymizováno] vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka] se žalobce domohl náhrady škody ve výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody ve výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobci, že nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za tvrzenou škodu a nárok žalobce je promlčený.

5. Soud I. stupně se přednostně zabýval námitkou promlčení, a s odkazem na ust. § 32 odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) a judikaturu Nejvyššího soudu shledal, že námitka promlčení je důvodná. Vzal za prokázané, že o vzniku škody se žalobce dozvěděl dne [datum], kdy měl [jméno] [příjmení] úvěr vrátit, ale neučinil tak. Ke dni [datum] nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací], kterým bylo určeno, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem žalobce a od tohoto dne žalobce věděl, kdo listiny skutečně podepsal a kdo legalizaci prováděl, věděl, že se nebude moci uspokojovat realizací smluvního zástavního práva a věděl všechny potřebné skutečnosti pro uplatnění náhrady škody. O tom rovněž vypovídá listina ze dne [datum] ve [anonymizováno] uplatnění nároku na náhradu škody, adresovaná žalované, v níž žalobce označil škodu, její výši a po kom ji požaduje. S ohledem na lhůtu 6 měsíců danou pro předběžné uplatnění nároku a skutečnost, že po tuto dobu promlčecí doba neběží, lze podle soudu I. stupně určit počátek promlčecí doby ode dne [datum] v souladu s ust. § 35 odst. 1 OdpŠk. Nejpozději pak promlčecí doba počala běžet dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Olomouci, č. j. [číslo jednací], v [anonymizována dvě slova] vedené proti [jméno] [příjmení], kterým byla [jméno] [příjmení] uznána vinnou, že záměrně porušila své povinnosti při legalizaci, když tímto rozsudkem bylo postaveno na jisto, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Promlčecí doba uplynula dne [datum] a tímto dnem došlo k promlčení nároku požadovat škodu v podobě poskytnutého úvěru. Tvrzení žalobce, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, s ohledem na stanovisko žalované ze dne [datum], soud I. stupně neshledal opodstatněným, neboť žalobci nic nebránilo v tom podat žalobu na náhradu škody v průběhu promlčecí doby. Podle soudu I. stupně obsah stanoviska žalované ze dne [datum] u žalobce žádnou mylnou představu o uplatnění či neuplatnění škody vůči žalované nevyvolal, neboť žalobce během roku [rok] a do [anonymizováno] [rok] nárok na náhradu škody uplatňoval v [anonymizována dvě slova] ve [anonymizováno] obžalované [jméno] [příjmení]. Z uvedených důvodů tedy žalobu zamítl.

6. O nákladech [anonymizováno] rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal procesně úspěšné žalované i vedlejšímu účastníku na straně žalované.

7. Proti rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalobce. Nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně, že jeho nárok je promlčený. Namítal, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť soud I. stupně se nevypořádal s judikaturou, na níž v průběhu [anonymizováno] poukazoval, a z níž vyplývá, že odpovědnost státu za škodu přichází v úvahu teprve v okamžiku, kdy je zřejmé, že judikátní pohledávka žalobce je pro nemajetnost dlužníka v rozsahu očekávaného výtěžku za zpeněžení nemovitých věcí nevymahatelná, a že odpovědnost státu za škodu nelze zkoumat dříve, než je samotný vznik škody jako vyčíslitelné újmy v majetkové sféře poškozeného jednoznačně postaven na jisto. S odkazem na skutkový děj posuzované [anonymizováno] argumentoval ve prospěch závěru, že musel vyčerpat všechny možnosti, jak se domoci uspokojení pohledávky po [jméno] [příjmení], aby mohl uzavřít, že mu nesprávným úředním postupem vznikla škoda. To bylo postaveno na jisto až na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum], kterým byla exekuce na majetek [jméno] [příjmení] částečně zastavena a nebylo možné očekávat uspokojení pohledávky žalobce z výtěžku nemovitostí jako celku. Nesprávný úřední postup se stal pouze vůči zástavní smlouvě zajišťující úvěr, což vedlo pouze k neexistenci zajištění pohledávky žalobce. Proti žalované je tak možno uplatňovat škodu vzniklou v souvislosti s nemožností uspokojit pohledávku žalobce za dlužníkem z úvěrové smlouvy ze zajištění. O vzniku škody se žalobce dozvěděl v okamžiku, kdy došlo ke zpeněžení dlužníkova majetku v insolvenčním [anonymizováno]. Pro případ, že by odvolací soud byl v otázce promlčení shodného názoru jako soud I. stupně, žalobce poukázal na to, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, přičemž se závěrem soudu I. stupně, proč tomu tak není, nesouhlasil a argumentoval ve prospěch opačného závěru. Konečně měl žalobce za to, že vedlejšímu účastníku na straně žalované neměla být přiznána náhrada nákladů [anonymizováno], neboť s ohledem na to, že se jedná o veřejnou instituci hospodařící s veřejnými prostředky, nebyly náklady na advokáta vynaloženy účelně. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a žalobě vyhověl a přiznal žalobci náhradu nákladů [anonymizováno].

8. Podle žalované dospěl soud I. stupně ke správnému závěru, že námitka promlčení je důvodná a řádně se vypořádal i s otázkou, zda vznesená námitka je či není v rozporu s dobrými mravy. Napadené usnesení je v souladu s ustálenou judikaturou. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

9. Rovněž vedlejší účastník na straně žalované považoval rozsudek soudu I. stupně za věcně správný. Poukázal na vymezení skutku v žalobě a žalobcovu tvrzenou spoluodpovědnost státu za vznik tvrzené škody s tím, že za takové procesní situace se princip státu jako posledního dlužníka za nevymožení pohledávky neuplatní a závěr soudu I. stupně o promlčení uplatněného nároku je správný. Vyjádřil se rovněž k úvěrové smlouvě, kterou shledává absolutně neplatnou a rovněž k námitce ohledně účelnosti vynaložených nákladů, kdy poukázal na skutečnost, že obec Troubelice čítá pod 2 tisíce obyvatel a nemá takový odborný aparát, aby mohla své právní zastoupení realizovat v rámci svých zaměstnaneckých kapacit, nezaměstnává žádné právníka. Obec Troubelice také není veřejnoprávní korporací vybavenou k hájení svých zájmů příslušnými organizačními složkami. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal vedlejšímu účastníku právo na náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno].

10. Žalobce s vyjádřením žalované a vedlejšího účastníka na straně žalované k jeho odvolání nesouhlasil. [ulice] účastník se snaží účelově přenést okamžik vzniku škody na okamžik uzavření smlouvy o úvěru. Zcela záměrně zmiňuje text žaloby, ale již nikoli další podání žalobce, např. jeho repliku ze dne [datum]. V té žalobce uvedl, že pokud by došlo k uspokojení jeho pohledávky z výtěžku zpeněžení nemovitosti, které měly zajišťovat [jméno] [příjmení] poskytnutý úvěr, nemohla by nikdy vzniknout škoda spočívající v nemožnosti uspokojit se ze zajištění, za kterou odpovídá žalovaná. Je tak zřejmé, že škoda je ve skutečnosti spatřována a uplatňována v nemožnosti uspokojit ji ze zajištění. Zdůraznil také, že hlavní závazek vůči [jméno] [příjmení] nezanikl a tento byl od počátku vůči [jméno] [příjmení] a nikoliv i vůči [jméno] [příjmení]. Není tak možné hovořit o škodě související s poskytnutím úvěru, ale o škodě související s akcesorickým závazkem. Okamžik vzniku škody spadá k okamžiku, v němž bylo zřejmé, že judikátní pohledávka žalobce je pro nemajetnost dlužníka v rozsahu očekávaného výtěžku ze zpeněžení předmětných nemovitostí nevymahatelná. Setrval na svém odvolacím návrhu.

11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek i [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a po doplnění dokazování níže uvedenými listinami (§ 213 odst. 1, § 213a odst. 1 o. s. ř.) shledal, že odvolání žalobce není opodstatněné.

12. Postup zaměstnankyně [stát. instituce] [příjmení], která při legalizaci podpisu [jméno] [příjmení] nejednala v souladu s ust. § 10 zákona o ověřování, je nepochybně nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 OdpŠk.

13. Soud I. stupně se správně přednostně zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou i vedlejším účastníkem na straně žalované. Za účelem posouzení její důvodnosti provedl dokazování v potřebném rozsahu, na jeho základě dospěl ke správným skutkovým zjištěním a následně věc posoudil správně i po právní stránce, pokud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je promlčený.

14. Z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmé, že soud I. stupně při posuzování [anonymizováno] správně vycházel ze skutkových tvrzení uvedených v žalobě (která vymezují předmět sporu), podle nichž škoda vzniklá žalobci vychází ze skutečnosti, že došlo k poskytnutí úvěru [jméno] [příjmení], avšak jen proto, že splnil podmínku dostatečného zajištění splnění závazku zřízením zástavního práva k nemovitostem. Pokud by se zaměstnankyně Obecního úřadu Troubelice Jana [příjmení] vědomě nedopustila pochybení, nebyl by žalobce v dobré víře, že [jméno] [příjmení] podepsala zástavní smlouvu, nebyl by podán návrh na vklad zástavního práva a úvěr by [jméno] [příjmení] poskytnut nebyl (viz [anonymizováno] a [anonymizováno] žaloby).

15. Následkem nesprávného úředního postupu je tedy podle tvrzení žalobce vyplacení nezajištěného úvěru, přičemž škodu žalobce představuje celá nesplacená jistina ve výši [částka] a část jejího příslušenství. Žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup vedl ke vzniku škody žalobce, nikoli k zániku jeho pohledávky. V průběhu [anonymizováno], v reakci na vyjádření žalované k žalobě, žalobce sice začal argumentovat subsidiární odpovědností státu, tedy odpovědností státu jako posledního dlužníka, setrval však na žalobním tvrzení, že škoda vznikla v příčinné souvislosti s vadnou legalizací v podobě nemožnosti uspokojit svou pohledávku z titulu smluvního zástavního práva. Žalobce se tedy domáhal náhrady škody po státu jako po subjektu, který je spoluodpovědný za vznik škody, neboť za vzniklou škodu odpovídá i [jméno] [příjmení], který se dopustil protiprávního jednání.

16. Odvolací soud doplnil dokazování dopisem žalobce ze dne [datum] adresovaným Ministerstvu vnitra ČR ve [anonymizováno] uplatnění nároku na náhradu škody a vzal jím za prokázané, že žalobce se domáhal náhrady škody v souvislosti s pochybením pracovnice [stát. instituce] [příjmení], spočívajícím v tom, že nedodržela postup stanovený zákonem o ověřování, kterým bylo zapříčiněno, že zástavní smlouva byla v soudním [anonymizováno] shledána neplatnou a zástavní právo k nemovitostem zajišťující pohledávku žalobce z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo z katastru nemovitostí vymazáno. Pohledávka žalobce se stala nezajištěnou a fakticky nevymahatelnou, neboť nemovitosti byly jediným hodnotným majetkem [jméno] [příjmení], a žalobce se nemá jak domoci uspokojení své pohledávky. Škodu žalobce představuje částka ve výši [částka] s příslušenstvím pravomocně přiznaná rozhodčím nálezem rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], sp. zn. [číslo], částka [částka] jako náklady [anonymizováno] zaplacené žalobcem protistraně v [anonymizováno] vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], částka [částka] jako náklady [anonymizováno] zaplacené právnímu zástupci žalobce za zastoupení v [anonymizováno] vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], částka [částka] jako náhrada státu zaplacené žalobcem v [anonymizováno] vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka] a částka [částka] jako náklady na vypracování znaleckého posudku, které žalobce zaplatil znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení].

17. Stanoviskem [stát. instituce] ze dne [datum] adresovaným právnímu zástupci žalobce vzal odvolací soud za prokázané, že [stát. instituce] neshledalo žádost o náhradu škody opodstatněnou, protože nebyly splněny všechny podmínky, za kterých je dána odpovědnost k náhradě škody. Konkrétně nebyla splněna podmínka existence nesprávného úředního postupu úřednice Obecního úřadu Troubelice, neboť ze všech podkladů nelze v jejím jednání shledat jakékoliv porušení zákona o ověřování. [stát. instituce] dále doplnilo, že v případě, že by bylo možno konstatovat existenci nesprávného úředního postupu při výkonu veřejné správy, odkázalo na konstantní judikaturu, podle které odpovědnost státu za škodu přichází v úvahu teprve v okamžiku, kdy žadatel vyčerpá své možnosti dané soukromoprávním vztahem, ze kterého mu měla vzniknout majetková újma. Žadatel by se měl svého nároku domáhat po [jméno] [příjmení], který převedl svůj majetek na manželku za účelem krácení práv věřitelů. V případě nesouhlasu se způsobem vyřízení žádosti [stát. instituce] odkázalo žalobce na uplatnění nároku soudní cestou.

18. Poškozený se dozví o škodě tehdy, když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah (tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích), a tedy není třeba, aby znal rozsah (výši) škody přesně (např. na základě odborného posudku). Znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

19. Soud I. stupně správně shledal, že všechny potřebné skutečnosti pro uplatnění práva na náhradu škody žalobce věděl ke dni [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Jestliže bylo určeno, že předmětné nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem zástavního věřitele – žalobce, protože bylo prokázáno, že zástavní smlouva je opatřena falzifikátem podpisu [jméno] [příjmení], když [jméno] [příjmení] podepsal zástavní smlouvu bez souhlasu a vědomí [jméno] [příjmení] a na [anonymizována dvě slova] [obec] podepsal za [jméno] [příjmení] zápis o legalizaci podpisu v ověřovací knize, pak žalobce ke dni [datum] věděl, že jeho pohledávka z titulu úvěrové smlouvy není zajištěna zástavním právem, a proto úvěr a jeho příslušenství, které [jméno] [příjmení] neuhradil ke dni splatnosti úvěru dne [datum], nemohou být uspokojeny ze zástavy. Žádostí žalobce ze dne [datum] byla prokázána jeho vědomost o tom, že [jméno] [příjmení] nemá žádný jiný majetek, z něhož by žalobce mohl svoji pohledávku uspokojit. Věděl tedy, že mu vznikla škoda, v jakém rozsahu, a kdo za ni odpovídá. Takto vyplývá i ze žádosti žalobce o náhradu škody uplatněnou u žalované dne [datum], jak správně uvedl soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku. Pokud následně nedošlo k plnému uspokojení pohledávky žalobce, kterou má vůči [jméno] [příjmení], stalo se tak proto, že nebylo možné realizovat v celém rozsahu exekutorské zástavní právo, zřízené exekučním příkazem soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov, ze dne [datum], nikoli z důvodu zániku smluvního zástavního práva (tedy v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem). Lze souhlasit se soudem I. stupně, že nejpozději se žalobce dozvěděl skutečnosti potřebné pro uplatnění práva na náhradu škody ke dni [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu v [anonymizována dvě slova] vedené proti [jméno] [příjmení], tedy rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Tím měl žalobce potvrzeno, že za škodu odpovídá i stát v důsledku nesprávného úředního postupu. Promlčecí doba tedy uplynula nejpozději dne [datum]. Jestliže žaloba byla podána [datum], byla podána opožděně a námitka promlčení byla vznesena důvodně.

20. Ani odvolací soud neshledal uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy. V [anonymizováno] bylo prokázáno, že žalobce uplatnil u žalované dne [datum] nejen náhradu škody spočívající v neuhrazeném úvěru, ale i v nákladech [anonymizováno] vynaložených v souvislosti s řízením u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka]. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná především sporovala existenci nesprávného úředního postupu a odkázala žalobce pro případ nesouhlasu s jejím stanoviskem na příslušný soud. Stanovisko žalované nebylo žalobci na překážku v tom, aby u soudu uplatnil nároky na náhradu škody v podobě nákladů vynaložených v souvislosti s řízením u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], a to v [anonymizováno] vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka] Stanovisko žalované mu tak nemohlo být na překážku ani při uplatnění práva na náhradu škody představující nesplacený úvěr.

21. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku I o [anonymizováno] samé podle § 219 o. s. ř., jelikož je věcně správný.

22. Odvolací soud potvrdil jako věcně správné i akcesorické výroky II a III o nákladech [anonymizováno], když žalovaná i vedlejší účastník na straně žalované byli v [anonymizováno] procesně úspěšní a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jim náleží náhrada nákladů [anonymizováno]. Účelně vynaloženými jsou rovněž náklady vynaložené vedlejším účastníkem na straně žalované na právní zastoupení. Z údajů veřejně přístupných na internetu je zřejmé, že obec Troubelice je malou obcí, nemá ani 2 tis. obyvatel a nezaměstnává žádného právníka, který by jí mohl zastupovat v soudních řízeních. Předmět tohoto [anonymizováno] (odškodnění nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu) pak nepatří mezi běžnou agendu obecního úřadu. [ulice] účastník přitom má zájem na [anonymizováno] vzhledem k následné možné regresivní odpovědnosti.

23. O nákladech odvolacího [anonymizováno] bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl v odvolacím [anonymizováno] úspěšný, proto mu byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů [anonymizováno] žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované.

24. Žalovaná jako nezastoupený účastník má právo na náhradu nákladů vyčíslených podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony po [částka] – vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu, celkem [částka]. Ke splnění povinnosti byla žalobci stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

25. Vedlejšímu účastníku na straně žalované vznikly náklady v souvislosti s právním zastoupením. Advokátka učinila v odvolacím [anonymizováno] dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) – vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu. Odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 6, § 8 odst. 1 advokátního tarifu činí [částka], za dva úkony činí [částka]. Náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí za dva úkony právní služby [částka] (jeden úkon á [částka]). Cestovné za cestu z místa sídla advokáta v [obec] do sídla soudu v [obec] na jednání dne [datum] činí [částka] (cesta tam i zpět vlakem při ceně jízdenky [částka] na jednu cestu). Náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu činí za celkem 8 půlhodin po [částka] částku [částka]. Náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 písm. a/, § 151 odst. 2 o. s. ř.) činí [částka] Celkem tak náhrada nákladů odvolacího [anonymizováno] činí [částka] Odvolací soud nepřiznal odměnu za úkon sepis vyjádření k replice žalobce ze dne [datum], když k podání takového vyjádření nebyl vedlejší účastník vyzván ze strany soudu a svoji repliku mohl přednést v rámci jednání odvolacího soudu. Ke splnění povinnosti byla žalobci stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), platebním místem je advokát vedlejšího účastníka na straně žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).