o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalované (výrok II) a uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 na náhradě nákladů řízení částku [částka].

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce jakožto správce [anonymizováno] [adresa] v ulici [ulice], [obec] – [část obce] původně domáhal zaplacení dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím, z důvodu nehrazení služeb spojených s užíváním [anonymizována dvě slova] [číslo] umístěné v domě [adresa] v ulici [ulice], [obec] - [část obce] (dále jen„ Nebytová jednotka“), jejímž vlastníkem je žalovaná. Žalovaná částka představuje nedoplatek vyúčtovaných služeb za rok [rok] výši [částka], nedoplatek vyúčtovaných služeb za rok [rok] ve výši [částka], dlužnou částku ve výši [částka] za úhradu kalibrace měřičů, které byly provedeny na základě rozhodnutí shromáždění [anonymizováno] jednotek ze dne [datum] a částku [částka] z titulu neuhrazených záloh na služby [částka] [spisová značka] za období leden – říjen [rok]. Podáním ze dne [datum] žalobce navrhl změnu žaloby a zároveň vzal žalobu z části zpět. Pokud jde o změnu žaloby, pak tato spočívala v tom, že žalobce se za rok [rok] nadále nedomáhal zaplacení jednotlivých záloh na služby spojených s užíváním [anonymizována dvě slova], nýbrž nedoplatku za rok [rok], v důsledku čehož rozšířil žalobní nárok o částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení, když služby za rok [rok] byly vyúčtovány protokolem o vyúčtování služeb, jenž byl žalované zaslán dopisem ze dne [datum], když žalovaná proti tomuto vyúčtování neuplatnila reklamaci, tudíž se stal nedoplatek splatným dne [datum]. Pokud jde o částečné zpětvzetí, žalobce vzal žalobu částečně zpět ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].

3. Usnesením ze dne [datum] soud I. stupně řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil a usnesením ze dne [datum] soud I. stupně připustil změnu žaloby s tím, že předmětem řízení tak nadále byl žalobní požadavek na zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Namítala zejména, že předložená vyúčtování nesplňují náležitosti stanovené v § 7 odst. 2 písm. b), d), e) a g) vyhlášky č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele (dále jen„ Vyhláška“), a nebyla tak provedena v souladu s tehdy platnými právními předpisy. Žalovaná odkázala na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozsudek sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]), z níž vyplývá, že pokud vyúčtování služeb postrádá některou z předepsaných náležitostí nebo je znějící na cenu v nesprávné výši, nejedná se o vyúčtování řádná, tedy způsobilá vyvolat splatnost z nich vyplývajících nedoplatků. Žalované byly dále žalobcem nesprávně účtovány náklady na společný úklid, společnou elektřinu a výtah, a to jak v roce [rok], tak i v roce [rok]. V roce [rok] byl žalované nesprávně účtován úklid. Nebytová jednotka žalované má přitom samostatný vchod, a dle prohlášení vlastníka je žalovaná jakožto vlastník [anonymizováno] nikoliv spoluvlastníkem všech společných částí [anonymizováno], ale toliko vchodu a zádveří v 1. nadzemním podlaží včetně schodiště do 1. podzemního podlaží a vzduchotechnického zařízení a zařízení pro chlazení k nebytovým jednotkám nacházejícím se mimo [anonymizována dvě slova]. Žalobce tedy postupoval nesprávně, když žalované účtoval výše namítané položky v plném rozsahu, s čímž žalovaná nesouhlasí. Dále žalovaná nesouhlasí s položkou vyúčtování za rok [rok] a [rok] nazvanou„ vzduchotechnika“, neboť tuto nikdy žalovaná v [anonymizováno] jednotce nevyužívala. Současně ani žalobce tuto položku žalované nikdy dříve neúčtoval; ve vyúčtování za rok [rok] se tato položka již dále neobjevuje. Žalobce také neprokázal svá tvrzení ohledně spotřeby tepla vyúčtovaného jako„ vzduchotechnika“, když nedoložil žádný doklad o provedeném měření spotřeby, i když žalobce tvrdí, že v [anonymizováno] jednotce je samostatný kalorimetr na vzduchotechniku. Odečty tohoto kalorimetru nejsou ve vyúčtování nijak uvedeny a z vyúčtování není zřejmé, jak žalobce dospěl k částkám, které za tuto službu naúčtoval. V roce [rok] žalovaná v [anonymizováno] jednotce vůbec netopila, a přesto jí ze strany žalobce byla vyúčtována spotřeba tepla [anonymizováno] GJ. Dle žalované je tedy vyúčtování služeb nepřezkoumatelné, výpočet nákladů na teplo je nesprávný a je v rozporu s Vyhláškou. Obdobně pak žalovaná argumentovala i ve vztahu k vyúčtování služeb za rok [rok]. K vyúčtování služeb za rok [rok] žalovaná uvedla, že toto rovněž neobsahuje náležitosti podle ust. § 7 odst. 2 písm. e) a g) [anonymizováno]. Žalovaná v říjnu [rok] zjistila skrytou vadu na systému vytápění [anonymizována dvě slova] na původním kalorimetru, k odstranění této vady došlo na základě reklamace žalované dne [datum], tudíž z těchto důvodů nemá povinnost k úhradě částky ve výši [částka] za kalibraci měřičů, když kalorimetr u [anonymizována dvě slova] byl vyměněn v rámci výše uvedené reklamace. Co se týče výše záloh na služby ([částka]), žalovaná namítala, že jí ze strany žalobce nebyl doručen výpočtový list na uvedenou částku. Žalovaná dále poukázala na rozporné údaje, když v příloze vyúčtování služeb za rok [rok] jsou uvedené náklady na teplo ve výši [částka], v samotném vyúčtování služeb je pak částka [částka]. Stejně je tomu v případě vyúčtování služeb za rok [rok], kdy částka uvedená jako náklad na teplo neodpovídá příloze vyúčtování. Do vyúčtování služeb za rok [rok] je současně započtena částka ve výši [částka], aniž by z vyúčtování vyplývalo, jaká služba byla v této souvislosti žalované vyúčtována. Dále žalobce nebyl v žádném z předložených vyúčtování oprávněn přistoupit ke korekci nákladů na vytápění, neboť ke korekci mohl žalobce přistoupit s ohledem na § 4 odst. 4 [anonymizováno] pouze tehdy, pokud by rozdíl v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy překročil hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací [anonymizováno] v daném zúčtovacím období, což nebyl daný případ. Konečně žalovaná pro případ oprávněnosti nároku žalobce vznesla námitku započtení (podání žalované ze dne [datum]), a to co do částky [částka] z titulu nároku na zaplacení zákonné pokuty dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., za prodlení žalobce s doručením řádného vyúčtování služeb za roky [rok], [rok] a [rok] ve smyslu § 7 cit. zákona.

5. Žalobce k procesní obraně žalované uvedl, že ve vyúčtování pro rok [rok] a [rok] je uváděna položka„ vzduchotechnika“, neboť žalovaná má v [anonymizováno] jednotce instalovanou klimatizační jednotku. Co se týče argumentu nevyužívání některých služeb, tak toto tvrzení je z pohledu žalobce irelevantní, neboť se jedná o společné náklady stanovené stanovami [anonymizována dvě slova] jednotek (dále jen„ [anonymizováno]“), rovněž je nesprávný argument, že žalovaná není spoluvlastníkem [anonymizováno]. Žalobce uvedl, že vyúčtování služeb za roky [rok] a [rok] skutečně neobsahovala náležitosti stanovené dle § 7 odst. 2 písm. b), d), e) a g) [anonymizováno], a proto přistoupil k opravě vyúčtování tzv. protokoly o vyúčtování služeb včetně příloh, které žalované řádně odeslal, i včetně protokolu o vyúčtování služeb za rok [rok]. I po této opravě vyúčtování zůstala výše nedoplatku žalované v nezměněné výši, žalovaná proti vyúčtování nedoplatku nepodala reklamaci, tudíž nárok žalobce je splatný dne [datum]. Výpočtový list byl žalované předán předchozím správcem, ostatně o vědomosti výše záloh svědčí nepochybně fakt, že žalovaná na základě výpočtového listu částky ve výši [částka] v minulosti hradila. K úhradě částky [částka] za kalibraci měřičů je žalovaná povinna na základě rozhodnutí shromáždění [anonymizováno] jednotek konaného dne [datum], kde shromáždění schválilo mimořádný příspěvek do fondu oprav právě v částce [částka] za nebytovou jednotku na kalibraci měřidel [anonymizována dvě slova] a měřidla pro [příjmení] [příjmení]. Kalibrace na měřidlech [anonymizováno] a [příjmení] byla provedena v červnu [rok], přičemž k reklamaci kalorimetru žalovanou došlo až na konci roku [rok] a výsledkem reklamace nebylo zjištění o vadě na kalorimetru, nýbrž zjištění o jeho vadném zapojení.

6. Soud I. stupně po provedeném dokazování a na základě nesporných skutečností, jež vzal za svá skutková zjištění, dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná je vlastníkem [anonymizována dvě slova] a žalobce je správcem [anonymizováno], v níž se Nebytová jednotka nachází. Na ustavující schůzi [anonymizováno] dne [datum] byla schválena Pravidla pro stanovení záloh a rozúčtování nákladů na služby a správu společných prostor, žalobce v rámci těchto pravidel mimo jiné určil, že příspěvky a zálohy jsou splatné do 20. dne každého měsíce, příspěvky jsou vedeny v účetnictví žalobce jako dlouhodobá záloha, která se nevyúčtovává; dále jsou stanoveny kritéria pro stanovení výše zálohy na služby, jakož i kritéria pro vyúčtování. Jednotliví vlastníci bytových či nebytových jednotek v předmětném domě byli povinni hradit stanovené příspěvky na správu [anonymizováno] a pozemku a hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Dle výpočtového listu vlastníka [anonymizováno] platného od [datum] činila zálohová úhrada za plnění poskytovaná s užíváním [anonymizována dvě slova] částku ve výši [částka], když do této částky byl zahrnut i příspěvek na správu [anonymizováno] a pozemku včetně odměny správci a orgánům [anonymizováno] v celkové výši [částka]. Dne [datum] byla v rámci shromáždění [anonymizováno] jednotek schválena mimořádná splátka do fondu oprav na akci kalibrace měřidel tepla a výměny vodoměrů, kdy příspěvek pro Nebytovou jednotku činil [částka]. Žalobce provedl opravy vyúčtování pro rok [rok] a [rok] protokolem o vyúčtování služeb z důvodu, že původní vyúčtování za rok [rok] a [rok] neobsahovala náležitosti stanovené § 7 odst. 2 písm. b), d), e) a g) [anonymizováno], nová opravná vyúčtování včetně vyúčtování služeb za rok [rok] doručil žalované. Z protokolu o vyúčtování služeb za období roku [rok] ze dne [datum] vyplynul nedoplatek za období roku [rok] ve výši [částka] se splatností do [datum], kdy žalovaná uhradila na zálohách celkem [částka], předepsané zálohy byly celkem [částka], skutečné náklady měly být ve výši [částka]. Přílohou vyúčtování pak je rozúčtování provedené společností [anonymizováno] – detailní rozúčtování jednotlivých položek. Z protokolu o vyúčtování služeb za období roku [rok] vyplynul nedoplatek ve výši [částka], na zálohách nebylo žalovanou zaplaceno ničeho, předepsané zálohy byly v celkové výši [částka], skutečné náklady měly být ve výši [částka]. Přílohou je detailní rozúčtování provedené společností [anonymizováno], vyúčtování je provedeno ze dne [datum]. Z protokolu o vyúčtování služeb za období roku [rok] ze dne [datum] vyplývá nedoplatek ve výši [částka], na zálohách nebylo žalovanou zaplaceno ničeho, předepsané zálohy byly celkem [částka], skutečné náklady měly být [částka]. Přílohou bylo rozúčtování provedené společností [anonymizováno].

7. K otázce správnosti provedených vyúčtování včetně správnosti rozúčtování spotřeby tepla byl soudem I. stupně ustanoven znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který ve věci podal znalecký posudek. Tímto měl soud I. stupně za zjištěné, že všechna posuzovaná vyúčtování (za rok [rok], [rok] a [rok]) jsou provedena nesprávně, neboť nebyla provedena v souladu s platnou legislativou, vyúčtování neobsahují předepsané náležitosti ve správné hodnotě, a proto je nelze považovat za platná vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu. Znalec poukázal i na nepřehlednost vyúčtování. K vyúčtování studené vody znalec uvedl, že hodnoty uvedené v položce„ náklady na studenou vodu“ jsou správně podle kalkulace [anonymizována dvě slova] a kanalizací, nicméně není jasné, proč u položky„ vodné, stočné (022)“ (na stejné straně uprostřed) je jednotková cena 79, [částka] (r. [rok]), ve výši 78, [částka] (r. [rok]), ve výši 80, [částka] (r. [rok]). Jednotková cena vody je na každém místě uváděna v jiné hodnotě, což není správně, neboť voda je komodita s regulovanou cenou. Ve vyúčtováních chybí náležitost dle ust. § 7 odst. 2 písm. d) [anonymizováno] – podlahová plocha zúčtovací [anonymizována dvě slova]) není ve vyúčtováních explicitně zmíněna. [příjmení] plocha u konečného spotřebitele (žalované) je nicméně uvedena správně (112,6 m²). Započitatelná podlahová plocha zúčtovací [anonymizována dvě slova]) je ve vyúčtování explicitně zmíněna na čtvrté straně vyúčtování v hodnotě [anonymizováno] m². Na základě prohlášení vlastníka se znalec domnívá, že tato hodnota není správná. Ve vyúčtováních chybí rovněž další náležitost dle [anonymizováno], a to dle § 7 odst. 2 písm. g) – koeficienty nejsou uvedeny. Dále není z vyúčtování zřejmé, dle jakého klíče je vyúčtován fond oprav a správa [anonymizováno]. Není jasné, proč autor vyúčtování na jednom listu nejdříve uvádí, že náklady na ohřev TV, náklady na SV pro TV a náklady na SV jsou nulové, aby je vzápětí na další stránce vyčíslil, případně proč na jednom listu vyúčtování náměry uvádí, a na druhém jsou nulové. Rovněž není zřejmý postup autora vyúčtování při stanovení podlahové plochy a započitatelné podlahové plochy a to pro zúčtovací jednotku i konečného spotřebitele (finálního spotřebitele média). Není jasné, co autor vyúčtování míní pojmem„ orientační rozpis rozpočítání nákladů“. V řízení byl dále proveden znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Ph.D. (předložený žalobcem), z něhož vyplývá závěr zcela opačný, a to, že posuzovaná vyúčtování splňují náležitosti § 4, § 5, § 7 [anonymizováno] s tím, že i vyúčtování ostatních nákladů a služeb se z formálního hlediska jeví jako přehledná a neodporující znalci známé legislativě. Tento znalec uvedl, že zvolený způsob rozúčtování studené vody (pomocí korekce nákupní ceny vody) je sice matoucí, avšak dává správné výsledky. K rozúčtování tepla pro otop, přípravu TV a vzduchotechniku, je nutné nejprve rozdělit fakturované množství dodaného tepla dle fyzikální reality odběru tepla, tedy v souladu s topologií rozvodů, tomuto rozdělení pak odpovídají diagramy uvedené v příloze [číslo] které graficky znázorňují vazby mezi jednotlivými náměry a odběry. Na základě takto získaných vstupních dat dochází k vlastnímu rozúčtování pomocí komerčního software (konkrétně SSB [rok]). Postup a správnost výpočtu byl znalcem shledán v souladu s provedeným rozúčtováním. Znalec také kontroloval odečty podružného měřiče dodaného tepla do [anonymizována dvě slova] a do vzduchotechniky [anonymizována dvě slova] se vstupními údaji v rozúčtování, kdy konstatoval, že hodnoty se shodují. Konečně v řízení byl k důkazu proveden i znalecký posudek [číslo] 2021 [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (předložený žalovanou) včetně jeho výpovědi, v níž tento uvedl následující. Pro provedení řádného vyúčtování je nutné důsledně postupovat ve smyslu metodického pokynu k Vyhlášce k § 7, kde je zpracována přehledná tabulka, kde je podrobně a přehledně uvedeno, jaké údaje musí vyúčtování obsahovat, v tomto případě pak i rozdělení spotřebovaného tepla pro vytápění a pro přípravu teplé vody. Tyto údaje vyúčtování za rok [rok], [rok], [rok] a ani vyúčtování let následujících, neobsahuje. Zdůvodněním zpracovatele vyúčtování pro absenci těchto údajů je skutečnost, že bytové a [anonymizováno] prostory jsou vybaveny bytovými předávacími stanicemi, do kterých je dodáváno teplo, které je měřeno až za poměrovým měřidlem pro konečného spotřebitele, a je využito jak pro vytápění, tak na ohřev teplé vody a není možno je exaktně rozdělit. Proto je nutno v tomto případě postupovat odlišně od [anonymizováno], protože v tomto případě není teplá voda připravována v rámci zúčtovací [anonymizováno] centrálně, ale individuálně v bytových předávacích stanicích. Znalec je však toho názoru, že i s přihlédnutím k místním odlišnostem je třeba zachovat alespoň v rámci možností ustanovení [anonymizováno], a alespoň rozdělit odborným výpočtem teplo pro vytápění a teplo pro ohřev teplé vody. Znalec dále konstatoval, že celý dům je zúčtovací jednotkou, tedy rozúčtování má být provedeno dle fakturačního měřidla na konečné spotřebitele, což je v souladu s Vyhláškou, a nikoliv dle poměrových měřidel pro jednotlivé topné okruhy (topný okruh [číslo] – byty, společné prostory a atelier v 4.NP; topný okruh [číslo] – [anonymizováno] prostory v 1.NP; topný okruh [číslo] – vzduchotechnika pro [anonymizováno] prostory) a pak následně na konečné spotřebitele, takový způsob je z hlediska [anonymizováno] zásadně nesprávný. Následkem uvedeného nesprávného postupu zpracovatele vyúčtování není dodržen ani § 4 odst. 4 [anonymizováno], kde je uvedeno, že rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací [anonymizováno] v daném zúčtovacím období. V tomto případě měrné náklady na vytápění 1 m² nebytových prostor převyšují 40 % nákladů celé zúčtovací [anonymizováno]. Využití podružných měřidel k rozúčtování na jednotlivé topné okruhy v objektu by se mohlo dostat i do kolize se zákonem č. 458/2000 Sb., kdy by mohlo dojít k prodeji tepla v rámci zúčtovací [anonymizováno] bez smlouvy o prodeji tepla dalším subjektům bez řádné smlouvy a licence na výrobu a prodej tepla. Ve vyúčtování rovněž nebylo zdůvodněno využití vzduchotechniky.

8. Po právní stránce soud I. stupně citoval § [číslo] odst. 1 a § 1189 odst. 1 o. z., dále 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., § 13 zák. [číslo] [rok] ve znění účinném do 31. 12. 2013 a ve znění účinném do 20. 6. 2020 a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná z níže uvedených důvodů. V daném případě, se žalobce domáhá jednak nedoplatků vzniklých z vyúčtování záloh na služby a příspěvků na správu [anonymizováno] a pozemku a dále zaplacení mimořádného příspěvku do fondu oprav. V tomto směru je třeba odlišit charakter příspěvků na správu [anonymizováno] a pozemku, kdy se jedná o platby, které mají zásadně nezálohový charakter a vyúčtování nepodléhají, oproti zálohovým platbám za služby spojené s užíváním [anonymizováno]. Pokud jde o správnost opravných vyúčtování, soud I. stupně dospěl k závěru, že provedená vyúčtování nejsou vyhotovena v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., když znalec [příjmení] a zejména pak znalec [příjmení] zcela přesvědčivě obhájili své znalecké závěry i v rámci ústní výpovědi. Znalec [příjmení] dospěl k jednoznačnému závěru, že vyúčtování byla stran rozúčtování tepla a teplé vody provedena v rozporu s Vyhláškou a metodického pokynu k vyhlášce, ostatně sám žalobce ve vyúčtování uvádí, že rozúčtování bylo provedeno na základě [anonymizováno], a nikoli podle Pravidel pro vyúčtování, jak následně poukazoval v průběhu řízení. [příjmení] toho, že do vyúčtování nedoplatku jsou pak zahrnuty i platby na příspěvky spojené se správou [anonymizováno] a pozemku, znalci došli k závěru, že vyúčtování bylo provedeno chybně zejména, co se týká rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu, a vyúčtování jsou tak věcně nesprávná. Závěry znalce [příjmení] [příjmení], který vypracoval znalecký posudek k zadání žalobce, zůstaly osamoceny v kontextu dvou dalších posudků, navíc je třeba přihlédnout k tomu, že ze znaleckého posudku nevyplývá, jak znalec dospěl ke svým závěrům o správnosti vyúčtování jednotlivých položek. Soud tedy ke znaleckému posudku znalce [příjmení] [příjmení] nepřihlížel. U zjištěného nedoplatku tak nemohla nastat splatnost, neboť splatnost nedoplatku (ale i případně přeplatku) může nastat pouze u řádného vyúčtování. V tomto směru soud I. poukázal na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR včetně citace rozhodných právních závěrů. Soud I. stupně tak s ohledem na nesprávnost předmětných vyúčtování, dospěl k závěru, že nárok na zaplacení nedoplatku zálohových plateb na služby spojené s užíváním [anonymizována dvě slova] vyplývajícího z vyúčtování není dán.

9. Pokud jde o příspěvky na správu [anonymizováno] a pozemku, jejichž splatnost není vázána na řádné vyúčtování, soud I. stupně dospěl k závěru, že nárok na jejich zaplacení byl dán. Jelikož dle výpočtového listu pro Nebytovou jednotku činila nezálohová platba částku [částka] měsíčně, tedy [částka] ročně, tj. za období let [rok] - [rok] celkem částku [částka]. Žalovaná v roce [rok] uhradila na tyto platby částku ve výši [částka], v roce [rok] a [rok] neuhradila již ničeho. Nicméně vzhledem k tomu, že žalovaná uplatnila pro případ oprávněnosti nároku žalobce námitku započtení, a to až do výše [částka], když žalobce vůči této námitce ničeho nenamítal, kdy se jedná o pohledávku žalované z titulu zákonné smluvní pokuty ve smyslu § 13 zákona č. 67/2013 Sb., zanikl nárok žalobce na zaplacení dlužných příspěvků započtením vzájemně splatných pohledávek. Ke stejnému závěru soud došel i ohledně uplatněného nároku žalobce na zaplacení mimořádného příspěvku do fondu oprav v částce [částka] za kalibraci měřičů, když v řízení bylo prokázáno, že mimořádný příspěvek byl schválen shromážděním [anonymizováno] jednotek, žalovaná nikterak nenapadla hlasování [anonymizováno] a ve smyslu přijatého usnesení a Stanov byla povinna příspěvek uhradit. Nicméně s ohledem na výše uvedený závěr ohledně započtení pohledávky ani tento nárok nebylo žalobci možno přiznat.

10. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná měla ve věci plný úspěch a má tedy právo na náhradu nákladů řízení, jež soud I. stupně vyčíslil částkou [částka] O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., když náklady státu představovalo vyplacené znalečné znalcům [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], PhD., a [jméno] [příjmení].

11. Proti rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Žalobce namítá neúplně zjištěný skutkový stavu věci a neprovedení navržených důkazů k prokázání rozhodných skutečností, v důsledku čehož dospěl soud I. stupně k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobce poukázal na výpověď znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., jenž v rámci svého výslechu výslovně uvedl, že veškerá předmětná vyúčtování po formální i výpočtové stránce splňují požadavky zákona a platných právních předpisů. Tento znalec dále uvedl, že bez provedení místního šetření, tedy bez návštěvy daného objektu si v tomto konkrétním případě neumí představit, že by mohl vypracovat znalecký posudek, a to s ohledem na specifika daného bytového [anonymizováno] a jeho netypické konfigurace. Ve vztahu ke znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] žalobce namítá, že tento apriori přistupuje k vyúčtování jako nikoli řádnému, kdy výslovně uvedl, že v podstatě všechna vyúčtování, která znalecky posuzoval, nebyla provedena řádně. Z tohoto důvodu je tak zřejmé, že tento znalec ke své činnosti přistupuje přepjatě formalisticky a jeho požadavky na náležité vyúčtování jsou odtrženy od praxe. Sám znalec jako soukromá osoba je pak žalován„ svým [anonymizováno]“, neboť nehradí platby ve prospěch [anonymizováno] s odůvodněním na nikoli řádná vyúčtování, přičemž dluh [anonymizováno] [příjmení] a jeho rodinných příslušníků by měl být v řádu cca [částka]. Tato skutečnost byla již i medializována, kdy žalobce poukázal na článek v [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] či ze dne [datum]. Dle žalobce tak znalec vůči žalujícím [anonymizováno] nepostupuje nestranně. Navíc znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] je nepřezkoumatelný, neboť např. v otázce vodného nebyl předložen jiný výpočet a matematicky nebyla nijak zpochybněna výsledná částka vyúčtování. [anonymizováno] [příjmení] se také nezabýval otázkou, zda dané vyúčtování umožňovalo adresátu přezkoumat, zda požadovaná částka odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu tak, jak byl dohodnut či stanoven právními předpisy. Posudek znalce [příjmení] [příjmení] tak měl být podroben přezkumu dle § 132 o. s. ř. Žalobce ze shodných důvodů nesouhlasí ani se znaleckým posudkem [jméno] [příjmení], přičemž tento byl jmenován znalcem pouze pro úhradu nákladů za poskytování služby v oblasti dodávek tepla a teplé užitkové vody. Zadání znaleckého posudku tak nekoresponduje s oborem, pro který byl znalec jmenován. Tento znalec neshromáždil dostatečné podklady pro komplexní, objektivní a vyčerpávající zpracování odpovědí na soudem zadané otázky, navíc sám znalec se v několika případech odchýlil od [anonymizováno]. Navíc Vyhláška nereflektuje posun v technologickém vybavení bytových domů stavěných po roce [rok], kdy drtivá většina domů není vybavena centrální přípravou teplé vody, ale teplá voda je ohřívána v decentrálních bytových stanicích až přímo v bytě. V tomto případě pak přesný postup dle [anonymizováno] není možný. Znalec [příjmení] nesprávně dovodil, že objekt [adresa] je samostatnou zúčtovací jednotkou, ačkoli toto je v rozporu s projektovou dokumentací. Soud I. stupně blíže nezdůvodnil, proč nevyhověl požadavku žalobce na revizní znalecký posudek, když v tomto řízení se jedná o zvlášť obtížný případ, kdy tři znalci nemají shodný názor, přičemž i znalci [příjmení] [příjmení] a [příjmení] se neshodli na důvodech tvrzeného nesprávného vyúčtování, navíc ani jeden z těchto znalců se neseznámil s faktickým stavem rozvodů v domě [adresa]. Žalobce dále zdůraznil, že žalovaná za drtivou část let [rok] [rok] nezaplatila na vyúčtování služeb ničeho, přičemž toto jednání nemůže svědčit v její prospěch s ohledem na § 6 odst. 2 o. z. Rovněž namítl nesouhlas s obecnou námitkou započtení co do nároku na příspěvek za správu [anonymizováno] a pozemku, když z odůvodnění rozsudku není zřejmé, kdy tuto námitku žalovaná vznesla a za jaké období. Žalobce podáním ze dne [datum] doplnil své odvolání odkazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka] ve věci týkající se rovněž žalobního požadavku na úhradu nedoplatku z vyúčtování služeb s tím, že Vrchní soud v Praze vyslovil v odůvodnění svého rozsudku právní názor, že za situace, kdy vlastník bytu dlouhodobě nehradí ani zálohy, ani nedoplatky vyúčtování s tím, že vyúčtování neobsahují veškeré náležitosti, má být postupováno dle pravidel bezdůvodného obohacení a i v případech, kdy nebylo vyhotoveno řádné vyúčtování, je na místě uložit úhradu toho, oč se takový vlastník svým užíváním obohatil, neboť ochrana uživatele bytu nemůže mít za následek to, že jí budou postižení poctiví sousedé vlastníka, neboť takový výklad by byl zjevně nespravedlivý a urážející obyčejné lidské cítění.

12. Proti výroku II rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Namítá nesprávnou výši přiznaných nákladů řízení, když správná výše činí [částka], když soud I. stupně nepřiznal žalované odměnu za úkony právní služby spočívající ve vyjádření ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum], ve výši 6 380 [spisová značka].

13. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila tak, že ve věci samé navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Žalovaná od počátku namítala, že vyúčtování služeb předložená žalobcem jsou vyhotovena nesprávně, neobsahují předepsané náležitosti a nezní na částku ve správné výši. Rovněž pro případ oprávněnosti nároku žalobce či jeho části vznesla v podání ze dne [datum] námitku započtení svého nároku na zaplacení pokuty za prodlení s doručením řádného vyúčtování služeb v celkové výši [částka] oproti nároku uplatněnému žalobou. Žalobce fakticky brojí pouze proti tomu, jak soud I. stupně jednotlivé důkazy hodnotil a jaké z těchto důkazů učinil závěry o skutkovém stavu. Takové námitky však nezakládají způsobilý odvolací důvod, neboť odvolací soud je oprávněn zasáhnout do hodnocení důkazů soudem I. stupně pouze tehdy, jestliže hodnocení důkazů soudem I. stupně neodpovídá postupu vyplývajícímu z § 132 o. s. ř., což však není daný případ. Pokud jde o námitky vůči osobě znalce [příjmení] [příjmení], pak žalobce mohl podat námitky po ustanovení znalce, avšak tyto začal vznášet až poté, co se seznámil se závěry jeho znaleckého posudku. Nedůvodná je i námitka, že posudek [anonymizováno] [příjmení] nesplňuje náležitosti dle [ustanovení pr. předpisu], neboť tento byl zpracován před účinností výše uvedeného zákona. Žalovaná souhlasí se závěry znaleckých posudků [anonymizováno] [příjmení] a K. [příjmení] a soud I. stupně postupoval správně, pokud nevycházel z posudku [anonymizováno] [příjmení], když tento byl zpracován výlučně na základě informací od žalobce, resp. správce, aniž by znalec posuzoval, zda postupy vyúčtování jsou v souladu s právními předpisy. Navíc i [anonymizováno] [příjmení] shledal nesprávnost vyúčtování služeb např. v případě dvojích cen vody, byť tato pochybení žalobce bagatelizuje tím, že tento nedostatek měl být zhojen dodatečným vyjádřením žalobce. U ústního jednání odvolacího soudu pak žalovaná k odvolání žalobce uvedla, že je třeba upřednostnit závěry judikatury Nejvyššího soudu ČR před citovaným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze s tím, že pokud se jedná o bezdůvodné obohacení, toto by muselo být prokázáno, což se však nestalo. Žalovaná se dále ohradila proti nařčení, že je neplatičem, když hradila zálohy a vyúčtování do doby, než žalobce přestal reagovat na její připomínky.

14. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasných a přípustných odvolání napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a po doplnění dokazování / § 213 o. s. ř. listinami a znaleckými posudky níže uvedenými, dospěl k závěru, že odvolání žalobce je z části důvodné. V části předmětu řízení odvolací soud neshledal podmínky pro potvrzení či změnu napadeného rozhodnutí, neboť soudem I. stupně nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, přičemž k řádnému zjištění je třeba provést další dokazování v rozsahu, jenž překračuje rámec odvolacího řízení. V důsledku zrušení části rozsudku ve věci samé se již odvolací soud nezabýval odvoláním žalované, jež napadalo pouze akcesorický výrok o nákladech řízení.

15. Soud I. stupně správně rozlišil, že žalobce v rámci jedné žaloby uplatnil několik různých nároků, a to jednak žalobní požadavek na úhradu nedoplatku na službách spojených s užíváním [anonymizována dvě slova] za období [rok] až [rok], jednak žalobní nárok na příspěvky na správu [anonymizováno] a pozemku za období [rok] až [rok] a žalobní požadavek na zaplacení mimořádné splátky do fondu oprav ve výši [částka] (v souvislosti s akcí kalibrace měřidel tepla a výměny vodoměrů). Zároveň soud I. stupně správně právně posoudil, že v případě žalobního nároku požadovaného z titulu příspěvku na správu [anonymizováno] a pozemku a z titulu mimořádné splátky do fondu oprav nejde o zálohové platby, tj. tyto platby nepodléhají vyúčtování a jejich splatnost tudíž není vázána na žádné vyúčtování, byť je žalobce do vyúčtování služeb zahrnul. V tomto směru odvolací soud odkazuje na právní závěr vyjádřený v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle něhož je zapotřebí důsledně rozlišovat mezi zálohami na služby a platbami z titulu příspěvku na správu [anonymizováno] a pozemku, neboť podléhají odlišnému právnímu režimu. Platby z titulu příspěvku na správu [anonymizováno] a pozemku mají povahu měsíčních plateb, jejichž splatnost je stanovena k určitému pevnému datu v měsíci. Naopak splatnost nedoplatků na službách spojených s užíváním [anonymizováno] nastává v souladu s konstantní judikaturou, na níž soud I. stupně v napadeném rozsudku odkázal, až řádným vyúčtováním těchto služeb.

16. Pokud jde o žalobní nárok týkající se příspěvku na správu [anonymizováno] a pozemku soud I. stupně učinil správná skutková zjištění ohledně výše tohoto příspěvku žalované v rozhodném období včetně výše dlužné částky ze strany žalované v rozhodném období, když žalobce ani žalovaná proti těmto skutkovým zjištěním ničeho nenamítali. Lze tedy shrnout, že výše měsíčního příspěvku žalované na správu [anonymizováno] a pozemku činila v rozhodném období částku [částka], tj. ročně částku [částka]. Za rozhodné období let [rok] - [rok] měla žalovaná povinnost uhradit z tohoto titulu žalobci částku [částka] (3 x 7 536), avšak žalovaná uhradila v rozhodném období pouze částku [částka], tudíž dluží žalobci z titulu příspěvku na správu [anonymizováno] a pozemku částku [částka] (22 608 – 4 396). Pokud jde o žalobní nárok týkající se mimořádného vkladu do fondu oprav, pak soud I. stupně opět učinil správná skutková zjištění ohledně vzniku a výše tohoto nároku. Potud jsou závěry soudu I. stupně správné. Odvolací soud znovu zopakoval důkaz Zápisem ze shromáždění [anonymizováno] jednotek ze dne [datum], neboť soud I. stupně z tohoto důkazu neučinil skutkové zjištění týkající se splatnosti tohoto nároku. Výše uvedeným zápisem ze shromáždění [anonymizováno] jednotek má odvolací soud za prokázané, že shromáždění [anonymizováno] jednotek schválilo mimořádný příspěvek do fondu oprav ve výši [částka] pro vlastníky nebytových jednotek s tím, že žádá majitele o uhrazení částky do konce června [rok].

17. Odvolací soud však nesouhlasí s právním závěrem soudu I. stupně, že nárok žalobce na zaplacení dlužných příspěvků na správu [anonymizováno] a pozemku a nárok žalobce na zaplacení mimořádného příspěvku do fondu oprav zanikl započtením pohledávky žalované z titulu zákonné smluvní pokuty dle § 13 zák. č. 67/2013 Sb. a v tomto směru souhlasí s odvolací námitkou žalobce. Žalovaná vznesla námitku započtení v podání žalované ze dne [datum], když v tomto podání uvedla, že jí vůči žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle § 13 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb. ve výši 100 [spisová značka] s ohledem na nedoručení řádného vyúčtování s tím, že smluvní pokuta ve vztahu k vyúčtování služeb za rok [rok] činí ke dni [datum] částku [částka] a smluvní pokuta za rok [rok] činí ke dni [datum] částku [částka]. Dle žalované jí tak svědčil nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka]. Námitku započtení vznesla žalovaná následovně:„ Pro případ, že by soud dospěl k závěru o oprávněnosti nároku žalobce, proto tímto žalovaná vznáší námitku započtení svého výše uvedeného nároku na zaplacení pokuty za prodlení s doručením řádného vyúčtování za služby, oproti nároku žalobce.“ Dle odvolacího soudu je takto vznesená námitka v daném případě zcela neurčitá, neboť předmětem řízení bylo, jak již uvedeno výše, několik nároků žalobce, rovněž tak žalované s ohledem na její tvrzení měly svědčit dvě dílčí pohledávky z titulu zákonných smluvních pokut, a to pohledávka z titulu smluvní pokuty za prodlení s řádným vyúčtováním za služby za rok [rok] a pohledávka z titulu smluvní pokuty za prodlení s řádným vyúčtováním za služby za rok [rok]. V době započtení, k němuž mělo dojít dne [datum], kdy bylo žalobci doručeno podání žalované obsahující námitku započtení, měl být součet aktivně započítávaných pohledávek ve výši [částka] a součet pasivně započítávaných pohledávek ve výši [částka], neboť k započtení mělo dojít předtím, než soud I. stupně připustil rozšíření žaloby. Z námitky započtení však není vůbec zřejmé, která z tvrzených dílčích pohledávek žalované z titulu smluvních pokut měla zcela zaniknout a která dílčí pohledávka žalované měla v rozsahu [částka] ([anonymizována dvě slova] - [částka]) zůstat započtením nedotčena. V tomto směru soud odkazuje na právní závěr vyslovený Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]:„ U aktivně započítávaných pohledávek (těch, které započítávající strana použije k započtení), jejichž součet převyšuje pasivně započítávanou pohledávku (tu, proti které je započtení uplatněno), je tento požadavek splněn, jestliže kompenzační projev obsahuje prohlášení, v němž je určitě a srozumitelně určeno, které započítávané pohledávky, případně která jejich část, se uplatňuje k započtení (a tedy započtením zanikne). V opačném případě jde o právní jednání neurčité, a tedy zdánlivé ve smyslu ustanovení § 553 odst. 1 o. z., k němuž se ve smyslu ustanovení § 554 o. z. nepřihlíží.“ S ohledem na výše uvedené tak odvolací soud považuje námitku započtení za zdánlivé jednání dle § 553 odst. 1 o. z., k němuž se ve smyslu § 554 o. z. nepřihlíží. Odvolací soud dále podotýká, že žalovaná nevznesla námitku započtení proti nároku žalobce na příspěvek na správu [anonymizováno] a pozemku za měsíc listopad a prosinec [rok], které v době započtení ještě nebyly předmětem řízení, tudíž nárok žalobce za tyto měsíce v souhrnné výši [částka] (2 x 628) započtením zaniknout ani nemohl.

18. Nad rámec výše uvedeného odvolací soud uvádí, že v daném případě nelze přehlédnout ani fakt, že žalovaná ačkoli žalobci vytýká vadnost vyúčtování služeb, sama dlouhodobě neplní své povinnosti člena [anonymizováno], neboť po dobu více než dvou let neplatí na zálohách na služby spojených s užíváním [anonymizována dvě slova] a na příspěvku na správu [anonymizováno] a služeb vůbec ničeho. Takové jednání ze strany žalované lze jednoznačně považovat za nepoctivé jednání ve smyslu § 6 odst. 2 o. z. a v tomto směru tak odvolací soud souhlasí s odvolací námitkou žalobce. Dle § 6 odst. 2 o. z. nesmí nikdo těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu a dle § 8 o. z. nepožívá zjevné zneužití práva právní ochrany. Smyslem právní úpravy týkající se náležitostí vyúčtování služeb je dle odvolacího soudu poskytnout vlastníkovi [anonymizováno] takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem. Rozhodně však není smyslem právní úpravy, aby vlastník [anonymizováno] využívající služby spojené s vlastnictvím [anonymizováno] po dobu více než dvou let neplatil na zálohách na těchto službách vůbec ničeho (v daném případě navíc ani na příspěvcích na správu [anonymizováno] a pozemku), a to s poukazem na nikoli řádné vyúčtování těchto služeb. Takové jednání jde totiž na újmu ostatních [anonymizováno] jednotek a nelze mu přiznat právní ochranu. Za této situace tak odvolací soud považuje jednání žalované, která ani z části dlouhodobě nehradí zálohy na služby spojené s užíváním [anonymizována dvě slova] a naopak požaduje smluvní pokutu za nedodání řádného vyúčtování těchto služeb, za jednání v rozporu s dobrými mravy a z tohoto pohledu je žalovanou tvrzená pohledávka ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. minimálně nejistá, tedy nezpůsobilá k započtení.

19. S ohledem na výše uvedené tak nárok žalobce na zaplacení částky [částka] z titulu příspěvku na správu [anonymizováno] a pozemku a nárok žalobce na zaplacení částky [částka] z titulu mimořádného vkladu do fondu oprav nezanikl, a žalovaná je tak povinna žalobci výše uvedené částky zaplatit. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, vznikl žalobci dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení z těchto částek, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobce požadoval z těchto částek úrok z prodlení až ode dne [datum] do zaplacení.

20. Pokud jde o žalobní nárok z titulu nedoplatku na službách spojených s užíváním [anonymizována dvě slova], pak odvolací soud souhlasí s odvolací námitkou, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci a rovněž souhlasí s námitkou týkající se výhrad ke znaleckému posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] Odvolací soud v tomto směru částečně doplnil dokazování a zčásti zopakoval již provedené důkazy.

21. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [ulice] - částí„ Podklady pro vypracování posudku“ má odvolací soud za prokázané, že výše uvedený znalec vycházel při vypracování znaleckého posudku z těchto podkladů: usnesení soudu o ustanovení znalce, ze spisu, z vyúčtování za roky [rok], [rok], a [rok], z [ustanovení pr. předpisu] a z vědomosti znalce včetně ev. konzultací s dalšími znalci. Částí tohoto znaleckého posudku„ Otázky položené znalci“ a„ Odpovědi na otázky položené znalci“ má odvolací soud za prokázané, že znalci byly položeny otázky:„ 1. Určit, zda vyúčtování za rok [rok], za rok [rok] a za rok [rok] za poskytnuté služby pro jednotku [číslo] v k. ú. [část obce], [ulice a číslo], [obec] splňují veškeré předepsané náležitosti, zejména náležitosti vyhl. 372/2001 Sb.; 2. Zda byla tato vyúčtování služeb provedena v souladu s platnými předpisy; 3. Zda jsou věcně správná a zda zní na částku ve správné výši a pokud ne, které položky jsou věcně nesprávné a jaká je správná výše.“ Znalec [příjmení] [příjmení] na první dvě otázky odpověděl záporně („ ne“) a na třetí otázku odpověděl tak, že nesprávné položky vyúčtování jsou zmíněny výše s tím, že správnou hodnotu položek není možno ze stávajících informací stanovit. Odvolací soud dále zopakoval důkaz částí výpovědi znalce [příjmení] [příjmení], jíž má ve vztahu k podkladům znaleckého posudku za prokázané, že znalec při vypracování znaleckého posudku vyšel z toho, co je ve spise s odůvodněním, že obě strany nepochybně vědí, co mají či nemají dát do spisu. Na místě samém znalec nebyl, neboť to považoval za zcela nadbytečné. Dále znalec ve vztahu k rozúčtování vodného a stočného uvedl, že toto se provede dle písemné dohody mezi odběratelem a spotřebitelem, přičemž písemnou dohodu on neviděl. Dále znalec připustil, že pokud jde o problematiku koeficientů pro přepočty podlahové plochy, pak jeho znalecký posudek je nepřesný v tom, že koeficienty v předmětných vyúčtováních jsou, byť tyto nejsou zcela přesně označeny. Znaleckým posudkem [jméno] [příjmení] – částí týkající se podkladů znalce a jeho specializace má odvolací soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] je znalcem z oboru ekonomiky se specializací úhrady nákladů za poskytování služeb v oblasti dodávek tepla a teplé vody. Tento znalec pro vypracování znaleckého posudku vyšel z předmětných vyúčtování za rok [rok], [rok] a [rok], ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], ze zápisu o výslechu těchto znalců, z prohlášení vlastníka budovy z [datum], z [anonymizováno] včetně komentáře a metodického pokynu k Vyhlášce, z odborné publikace [anonymizováno] [jméno] [příjmení]„ Úhrada za dodávku tepla“, z odborných článků v časopisu„ Energie a peníze“ a názorů a stanovisek pracovníků [anonymizována tři slova] a [stát. instituce] a z námitek žalované strany k vyúčtování.

22. K osobě znalce [příjmení] [příjmení] a k jeho poměru k projednávané věci provedl odvolací soud důkaz článkem s názvem„ Poplatky za bydlení za něj hradí sousedé. Soudní znalec se jim vysmívá a říká, ať také neplatí“ [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] dne [datum], jímž má odvolací soud za prokázané, že [příjmení] noviny publikovaly článek informující o soudních řízeních, v němž je [anonymizováno] [příjmení] (spolu se svými dcerami) žalován„ svým“ [anonymizováno] z důvodu dlouhodobého (v trvání několika let) neplacení služeb spojených s užíváním bytu a příspěvku do fondu oprav s odůvodněním, že vyúčtování nejsou správná. Na těchto službách má [anonymizováno] [příjmení] dlužit spolu se svými rodinnými příslušníky (za 3 byty) k dubnu 2021 částku přes [částka] Odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že v řízení vedeném u odvolacího soudu pod sp. zn. [spisová značka] byl [anonymizováno] [příjmení] (a jeho rodinní příslušníci) žalován [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ulice a číslo] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neplacení příspěvků na správu [anonymizováno] a pozemku a záloh na služby spojené s užíváním bytu.

23. S ohledem na výše uvedené je dle odvolacího soudu zřejmé, že soud I. stupně pochybil jednak již při formulaci zadání znaleckého úkolu [anonymizováno] [příjmení], a jednak pokud činil skutková zjištění ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], ačkoli si znalec neopatřil pro závěry svého znaleckého posudku dostatečné podklady a zároveň nezpracoval znalecký posudek v soudem požadovaném rozsahu. Odvolací soud především upozorňuje, že úkolem znalce není vykládat právní předpisy, když právní posouzení věci je vždy úkolem soudu. Úkolem znalce se specializací na rozúčtování služeb spojených s užíváním bytu je ověřit, zda použitý matematický postup rozúčtování služeb odpovídá daným právním předpisům či případné dohodě stran, zda hodnoty dosazené do takového vzorce odpovídají účetním dokladům provozovatele a zda provedený výpočet je také matematicky správný. Otázka, jaké právní předpisy mají být pro rozúčtování použity a jak případně vyložit jejich znění, je otázkou právní, jejíž řešení přísluší soudu a potřebný výklad by se měl projevit již v zadání znaleckého posudku. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že soud I. stupně se znalce [příjmení] [příjmení] v otázkách [číslo] dotázal na otázky právní, nikoli odborné. Zároveň je ze shora učiněných skutkových zjištění odvolacího soudu zřejmé, že znalec [příjmení] [příjmení] řádně neodpověděl na soudem položenou otázku [číslo] jež byla jako jediná otázka odborná, neboť znalec nezodpověděl, zda předmětná vyúčtování znějí na správnou částku, případně které dílčí položky jsou věcně nesprávné a jaká je správná výše těchto položek. Znalec [příjmení] [příjmení] si pro zpracování řádného znaleckého posudku neopatřil ani dostatečné podklady, což jednoznačně vyplynulo ze samotného znaleckého posudku, v němž znalec [příjmení] [příjmení] výslovně uvedl, že neměl dostatečné informace pro zodpovězení otázky [číslo] či z výslechu tohoto znalce, kdy ve vztahu k rozúčtování vodného a stočného uvedl, že„ neviděl“ písemnou dohodu mezi odběratelem a spotřebitelem, namísto toho, aby si tuto faktickou skutečnost u účastníků řízení ověřil a případnou písemnou dohodu si vyžádal. Rovněž tak lze tomuto znalci vytknout, že neprovedl místní šetření, zejména s ohledem na skutečnost, že jak znalec [příjmení] [příjmení], tak znalec [příjmení]. [příjmení] se shodli na tom, že s ohledem na skutečnost, že dům není vybaven centrální přípravou teplé vody, kdy tato je připravována v decentrálních bytových stanicích až přímo v jednotlivých jednotkách, není přesný (matematický) postup dle [anonymizováno] možný. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] nelze vůbec zjistit, jak tuto skutečnost reflektoval, když nelze připustit absurdní závěr, že pokud není z technologického hlediska možný přesný postup dle [anonymizováno], nemohou být vyúčtování řádná. S ohledem na skutková zjištění učiněná odvolacím soudem k osobě [anonymizováno] [příjmení] lze navíc dle odvolacího soud mít důvodné pochybnosti o nepodjatosti znalce pro poměr k dané věci. Pokud žalovaná namítala, že žalobce měl námitky vůči osobě znalce vznést po jeho ustanovení, pak nelze přehlédnout, že znalec byl ustanoven usnesením ze dne [datum], přičemž předmětný článek, z něhož mohl žalobce tyto skutečnosti zjistit, byl publikován až v roce 2021.

24. Lze tak shrnout, že soud I. stupně pochybil, pokud činil skutková zjištění ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení]. Vzhledem k výše uvedenému tak neobstojí závěr soudu I. stupně, že závěry znalce [příjmení] [příjmení] zůstaly osamoceny v kontextu dalších dvou posudků, nýbrž důkazní situaci je třeba hodnotit tak, že v řízení zůstaly dva znalecké posudky s protichůdnými závěry. Za této situace je zřejmé, že soud I. stupně pochybil, pokud zamítl návrh žalobce na zpracování revizního znaleckého posudku, v důsledku čehož řádně a úplně nezjistil skutkový stav věci v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, neboť soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalců, jež byly v dané věci protichůdné. Navíc nelze přehlédnout, že znalecké posudky, z nichž je možno v řízení vycházet, byly vypracovány na návrh stran, tj. zpracovatelé neměli možnost vyžádat si od obou stran případné nezbytné informace či potřebné podklady, nadto i s ohledem na skutečnost, že znalec [jméno] [příjmení] má ve vztahu k předmětu znaleckého posudku znaleckou specializaci pouze k úhradám nákladů za poskytování služeb v oblasti dodávek tepla a teplé vody a nikoli úhrad nákladů v oblasti ostatních služeb a z obsahu jeho posudku je zřejmé, že na několika místech vycházel pouze z tvrzení žalované. S ohledem na shora uvedené odvolací soud souhlasí s námitkou žalobce, že soud I. stupně v rozsahu potřebném pro rozhodnutí neúplně zjistil skutkový stav, přičemž k jeho řádnému zjištění je třeba doplnit dokazování v rozsahu překračujícím rámec odvolacího řízení. Z tohoto důvodu tak odvolacímu soudu nezbylo než ve výše uvedeném rozsahu napadený rozsudek zrušit.

25. Na soudu I. stupně nyní bude, aby nejprve učinil skutková zjištění v tom směru, zda a případně ve vztahu ke kterým jednotlivým službám spojených s užíváním [anonymizována dvě slova] došlo k dohodě o způsobu rozúčtování služeb (mezi žalobcem a vlastníky jednotek) s tím, že povinnost tvrzení a důkazní tíží žalobce, a to i za využití § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a poté doplní dokazování vypracováním revizního znaleckého posudku ke sporným otázkám týkajících se řádnosti a věcné správnosti předmětných vyúčtování za roky [rok] – [rok] a správnosti závěrů znalců [příjmení] [příjmení] a K. [příjmení]. S ohledem na technologické vybavení [anonymizováno] [adresa] (absence centrální přípravy teplé vody) nechť je revizní znalecký posudek vypracován po místním šetření, při němž se znalec bude moci seznámit s technickým (technologickým) vybavením předmětného [anonymizováno], aby mohl zodpovědět i otázku, zda je s ohledem na technologické vybavení [anonymizováno] možné postupovat při rozúčtování služeb tepla a teplé vody dle [anonymizováno] a zda se v případě [anonymizováno] [adresa] jedná o jednu či více zúčtovacích jednotek. Soud I. stupně se při zadávání znaleckého úkolu rovněž vyvaruje položení právních otázek znalci, když při zadání znaleckého posudku se zaměří na otázku, zda matematický postup rozúčtovaní služeb použitých žalobcem v předmětných vyúčtováních (v protokolu o vyúčtování služeb za období roku [rok], [rok] a [rok]) odpovídá právnímu předpisu, jenž soud I. stupně v zadání konkretizuje, či případné dohodě stran (dle skutkových zjištění učiněných v tomto směru), zda hodnoty dosazené do takového vzorce odpovídají účetním dokladům provozovatele, zda provedený výpočet je také matematicky správný a v případě vadnosti předmětných vyúčtování nechť znalec provede správné vyúčtování služeb za rozhodné období ve vztahu k [anonymizováno] jednotce. Následně nechť takto zjištěný skutkový stav soud I. stupně znovu právně posoudí s tím, že se v rámci právního posouzení vypořádá i s námitkou žalobce, že ze strany žalované má jít o nepoctivé jednání. V tomto směru odvolací soud znovu připomíná základní zásady občanského zákoníku v § 2 odst. 3, § 6 odst. 2 a § 8 o. z.

26. Odvolací soud ze shora uvedených důvodů rozsudek soudu I. stupně ohledně nároku na zaplacení příspěvku na správu [anonymizováno] a pozemku a zaplacení mimořádného vkladu do fondu oprav postupem dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a ohledně nároku na úhradu nedoplatku z titulu služeb spojených s užíváním [anonymizována dvě slova] v rozsahu částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, dále akcesorických výroků II a III o nákladech řízení postupem dle § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. V novém rozhodnutí soud I. stupně znovu rozhodne i o nákladech řízení včetně nákladů tohoto odvolacího řízení.