o náhradu škody a přiměřené zadostiučinění, k odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
Mgr. Patricie Adamičková · Rozhodnutí ze dne 7. 9. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Patricie Adamičkové a soudkyň Mgr. Andrey Grycové a JUDr. Lady Záviškové ve věci
žalobců: a) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum]
bytem [adresa]
b) [jméno] [příjmení], narozený dne [datum]
bytem [adresa]
c) [jméno] [příjmení], narozený dne [datum]
bytem [adresa]
d) [jméno] [příjmení], narozený dne [datum]
bytem [adresa]
všichni zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
sídlem [adresa]
zastoupená Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových
sídlem [adresa]
o náhradu škody a přiměřené zadostiučinění, k odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I o věci samé potvrzuje; ve výroku II o nákladech [anonymizováno] se mění tak, že žalobci jsou povinni uhradit žalované náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náklady odvolacího [anonymizováno] ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl výrokem I o zamítnutí žaloby, kterou se žalobci domáhali, aby každému z nich žalovaná uhradila částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a výrokem II uložil každému z žalobců povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali jednak náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce [anonymizováno] vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ Nalézací [anonymizováno]“) a v nepřiměřené délce souvisejícího [anonymizována dvě slova] vedeného soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), a jednak náhrady škody způsobené vedením [anonymizována dvě slova] z titulu nezákonného rozhodnutí. Nalézací [anonymizováno] bylo zahájeno na základě žaloby ze dne [datum] podané [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“) vůči žalobcům jakožto žalovaným, k pravomocnému rozhodnutí ve věci však došlo až po sedmi letech. Předmětem [anonymizováno] bylo zaplacení částky [částka] s tím, že [anonymizováno] byla oprávněna se domáhat uspokojení této pohledávky pouze z výtěžku prodeje nemovitostí. V [anonymizováno] bylo nutné posoudit toliko námitku promlčení, kterou žalobci namítali od počátku, tato měla být posouzena jako první a s ohledem na její důvodnost nebylo třeba konat další šetření a dokazování a žaloba měla být rovnou zamítnuta. Veškeré úkony v [anonymizována dvě slova] kromě těch vedoucích k objasnění otázky promlčení tedy považují žalobci za nadbytečné a neúčelné, přestože byly činěny v přiměřených lhůtách. [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrzeného rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vydaných v [anonymizována dvě slova], tyto však byly následně usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušeny. Poté byla v [anonymizována dvě slova] žaloba [právnická osoba] vůči žalobcům pravomocně zamítnuta (rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl žalobcům doručen dne [datum]). Po zrušení [anonymizováno] titulu podali žalobci návrh na zastavení [anonymizována dvě slova], kterému soudní exekutor vyhověl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů [anonymizováno] a žalobcům uložil uhradit náklady exekuce ve výši [částka]. Do části rozhodnutí ohledně nákladů exekuce žalobci podali odvolání, kterému Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyhověl tak, že uložil ponížené náklady exekuce zaplatit [právnická osoba]. [anonymizována dvě slova] bylo vedeno zbytečně po dobu více než tří let. Výši přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku Nalézacího [anonymizováno] vyčíslili žalobci částkou [částka] a za [anonymizována dvě slova] částkou [částka]. Současně žalobci uplatnili nárok na náhradu škody ve výši [částka] pro každého žalobce odpovídající vynaloženým nákladům na právní zastoupení v [anonymizována dvě slova], které představují odměnu advokáta dle vyhlášky 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ a. t.“), za přípravu a převzetí právního zastoupení, návrh na odklad vykonatelnosti z [datum] a návrh na zastavení exekuce z [datum] (v případě prvního a třetího úkonu ve výši ½ mimosmluvní odměny dle § 11 odst. 2, písm. e) a. t.), snížené dle § 15 a. t. o 20 %, z tarifní hodnoty [částka], včetně nároku na [částka] za každý z uvedených úkonů dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH. Žalobci jsou přesvědčeni, že návrh na odklad vykonatelnosti je úkon provedený v souvislosti s exekucí a nebýt zbytečně vedené exekuce k tomuto by nedošlo. Návrh na zastavení exekuce byl dle žalobců účelný, neboť soudní exekutor měl možnost [anonymizováno] zastavit po dobu téměř 10 měsíců z moci úřední, ale neučinil tak, a exekuci zastavil až po návrhu žalobců.
3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že u ní žalobci uplatnili dne [datum] výše specifikovaný nárok, žádosti však žalovaná nevyhověla. Ve svém vyjádření shrnula celý průběh posuzovaných [anonymizováno]. Pokud jde o délku Nalézacího [anonymizováno], tuto posoudila ve vztahu ke každému z žalobců zvlášť a to až od okamžiku doručení žaloby, neboť žalobcům nemohlo způsobovat nemajetkovou újmu [anonymizováno], o kterém neví. Ve vztahu k žalobkyni a) posoudila žalovaná délku Nalézacího [anonymizováno] na 6 let a 2 měsíce, ve vztahu k žalobci b) 5 let a 11 měsíců, ve vztahu k žalobci c) 6 let a 4 měsíce a ve vztahu k žalobci d) 5 let a 10 měsíců. V [anonymizována dvě slova] nedošlo k žádným nedůvodným prodlevám a všechny úkony soud provedl v přiměřených lhůtách. K prodloužení [anonymizováno] došlo kvůli zrušení původních rozhodnutí dovolacím soudem. Podle žalované se nejedná o nesprávný postup ve smyslu § 13 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), neboť Nejvyšší soud dovolání připustil s ohledem na to, že posuzovaná otázka nebyla dosud judikatorně řešena. Žalovaná [anonymizováno] hodnotí jako složité, neboť soud musel ve vztahu ke [právnická osoba] zkoumat splnění podmínek [anonymizováno], žalobci vznesli protinávrh a námitku promlčení, byl vypracován znalecký posudek k posouzení pravosti podpisů původního dlužníka. Soud také [anonymizováno] na dobu 7 měsíců přerušil. [příjmení] komplikace přinesla i opakovaná žádost žalobců o osvobození od soudního poplatku. Proto je délka Nalézacího [anonymizováno] dle žalované přiměřená. [anonymizována dvě slova] probíhalo souběžně s [anonymizováno] řízením mimo období 4 měsíců. V období, kdy [anonymizována dvě slova] přesahovalo Nalézací [anonymizováno], žalovaná rovněž neshledala nesprávný úřední postup. Nárok žalobců z titulu náhrady škody žalovaná nepovažuje za důvodný, neboť neshledala příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou.
4. Soud I. stupně po provedeném dokazování učinil skutková zjištění ohledně průběhu Nalézacího a [anonymizována dvě slova] z předmětných spisů, když ostatně průběh těchto [anonymizováno] nebyl mezi účastníky [anonymizováno] sporný. Odvolací soud tak pro stručnost na tato podrobná skutková zjištění soudu I. stupně ohledně průběhu posuzovaných [anonymizováno] odkazuje. Po právní stránce aplikoval soud I. stupně na daný případ § 5, § 6 odst. 1, § 13 odst. 1, § 31 odst. 2 a § 31a OdpŠk a dospěl k závěru, že v [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce [anonymizováno]. Nalézací [anonymizováno] bylo zahájeno dne [datum] a skončilo právní mocí rozsudku Městského soud v Praze [datum], trvalo tedy celkem 6 let 11 celých měsíců. Žalobci lze přisvědčit, že [anonymizováno] začíná podáním žaloby, ovšem toto z hlediska posuzování přiměřenosti délky [anonymizováno] a vzniku případné nemajetkové újmy platí pouze pro osobu, která žalobu podala a vystupovala v [anonymizováno] jako žalobce. Žalobci však v [anonymizována dvě slova] vystupovali jako žalovaní, tudíž délku [anonymizováno] soud I. stupně stanovil od doručení žaloby, tj. ve vztahu k žalobkyni a) trvalo 6 let a necelé 3 měsíce, žalobci b) 5 let a necelých 11 měsíců, žalobci c) 6 let a 4 měsíce a žalobci d) 6 let a necelých 5 měsíců. [anonymizována dvě slova] se částečně krylo s [anonymizováno] řízením, když [anonymizováno] návrh byl žalobcům a), b) a d) doručen dne [datum] a žalobci c) dne [datum], přičemž poslední rozhodnutí vydal Městský soud v Praze dne [datum]. Soud I. stupně nicméně při posuzování relevantní délky trvání [anonymizováno] zohlednil, že žalobcům muselo být zřejmé, že exekuce bude neúspěšná již ve chvíli, kdy Nejvyšší soud zrušil [anonymizováno] titul dne [datum] a jeho rozsudek byl zástupci žalobců doručen [datum]. Po této chvíli byli žalobci v minimální nejistotě ohledně svých práv. Pokud jde o kritéria posuzování přiměřenosti délky Nalézacího [anonymizováno], pak soud zhodnotil kritéria dle § 31a OdpŠk. Nalézací [anonymizováno] bylo složitější po skutkové i procesní stránce, neboť musela být k námitkám žalobců prověřována procesní způsobilost [právnická osoba], kdy se jedná o cizí právnickou osobu a soud zjišťoval obsah cizího práva. [anonymizováno] bylo vedeno na třech stupních soudní soustavy, konkrétně ve věci samé rozhodoval dvakrát Obvodní soud pro Prahu 4, dvakrát Městský soud v Praze a jednou Nejvyšší soud. Účastníkům [anonymizováno] jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění svých práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na administrování věci před předložením vyšší instanci, tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Žalobci opakovaně žádali o osvobození od soudních poplatků, když tato skutečnost se také podepsala na délce [anonymizováno]. K prodloužení [anonymizováno] vedlo i zpracování znaleckého posudku v oboru písmoznalectví. Po právní stránce bylo [anonymizováno] relativně složité, neboť se jednalo o [anonymizováno] na zaplacení částky z výtěžku prodeje nemovitostí na základě zástavní smlouvy. Pokud žalobci namítali, že obvodní soud měl vyřešit otázku promlčení přednostně, tak se dle soudu I. stupně skutečně stalo, když tato byla původně soudy shledána nedůvodnou. Složitost [anonymizována dvě slova] posoudil soud I. jako standardní. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), pak úkony v obou posuzovaných řízeních byly v zásadě činěny v přiměřených lhůtách. Pokud jde o jednání žalobců, tito k celkové délce [anonymizováno] žádným zohlednitelným způsobem nepřispěli. Konečně pokud jde o význam předmětu [anonymizováno] pro žalobce, tento soud I. stupně hodnotil jako mírně zvýšený. Soud I. stupně tedy dospěl k závěru, že délka posuzovaných [anonymizováno] byla přiměřená. Argumentace žalobců, že [anonymizována dvě slova] bylo vedeno zbytečně, neboť bylo ve výsledku zastaveno, je bez relevance, neboť žalobci brojili proti samotné délce [anonymizováno] a neuplatnili konkrétní újmu, která by jim vznikla jeho bezdůvodností. Stran nároku na náhradu škody odpovídající vynaloženým nákladům na právní zastoupení v [anonymizována dvě slova], soud I. stupně shledal, že nárok žalobců není dán, neboť předmětné náklady žalobci mohli a měli uplatnit v [anonymizována dvě slova], kde by se o nich standardně rozhodovalo. Pokud žalobci předmětné náklady neuplatnily v [anonymizována dvě slova], nemohou nyní tytéž náklady úspěšně uplatnit z titulu nároku na náhradu škody. Z tohoto důvodu došlo k přetržení příčinné souvislosti. Výrok o nákladech [anonymizováno] odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že celkové náklady úspěšné žalované činí částku [částka].
5. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné a přípustné odvolání z důvodu nesprávného právního posouzení. Nesouhlasí se závěrem, že Nalézací [anonymizováno] trvalo přiměřeně dlouho dobu, neboť Nalézací [anonymizováno] trvající 7 let je nesmyslně dlouhé. Poukázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž Nejvyšší soud shledal nepřiměřeně dlouhým řízením konkurzní [anonymizováno] trvající 10 let, když v [anonymizována dvě slova] byl na rozdíl od konkurzního [anonymizováno] řešen pouze jediný nárok plynoucí ze zástavního práva. Dále poukázaly rozhodnutí Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3324/15), kdy Ústavní soud shledal nepřiměřeně dlouhým řízením [anonymizováno] o zaplacení mzdy, náhrady za nečerpanou dovolenou a odstupného trvající 5 let nebo správní [anonymizováno] a na něj navazující [anonymizováno] soudní trvající 4 roky (sp. zn. III. ÚS 1320/10). Soud I. stupně nedostatečně zhodnotil i význam [anonymizováno] pro žalobce, kdy předmětem Nalézacího [anonymizováno] byla zástava bytového domu v hodnotě desítek miliónů korun. Dle žalobců je zohlednění„ mírně zvýšeného“ významu předmětu [anonymizováno] pro žalobce velikým nadlehčením situace, jíž museli čelit. Pokud jde o [anonymizována dvě slova], pak dle žalobců, pokud je [anonymizováno] vedeno zbytečně, každý den vedení takového [anonymizováno] je nepřiměřeně dlouhou dobou, po kterou je [anonymizováno] vedeno. Jinak řečeno, kategorii zbytečnosti a z toho vyplývající nepřiměřené délky [anonymizováno], od sebe nelze oddělit. Pokud soud I. stupně rozlišil nárok na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé [anonymizováno] a za zbytečné [anonymizováno], s tím, že uvedl, že žalobci neuplatnili konkrétní újmu, která by vznikla jeho bezdůvodností, pak měl žalobcům poskytnout v tomto směru poučení a pokud tak neučinil, zatížil [anonymizováno] vadou. Pokud jde o nárok na náhradu škody, pak v tomto směru shledává napadený rozsudek neúplný a nepřezkoumatelný. Soud I. stupně v zásadě uvádí, že žalobci nárok na náhradu škody ztratili v okamžiku, kdy v [anonymizována dvě slova] nárok na náhradu škody neuplatnili. Tento závěr by však mohl mít opodstatnění pouze v případě, pokud by žalobci v [anonymizována dvě slova] nárok na náhradu škody měli, neboť i když bylo [anonymizována dvě slova] zastaveno z důvodu následného zrušení [anonymizováno] titulu, žalobcům nárok na náhradu nákladů vůči oprávněnému nevznikl a v tomto směru odkázali na komentářovou literaturu a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalobci se totiž v [anonymizována dvě slova] nemohli vůči oprávněné domoci náhrady nákladů [anonymizováno]. Závěry soudu I. stupně jsou tak v tomto směru i nesprávné. Naopak, pokud by postupovali odlišně, museli by se aktuálně po žalované domáhati nákladů [anonymizováno], které by jinak museli oprávněné v rámci [anonymizována dvě slova] zaplatit. S ohledem na výše uvedené navrhli změnu napadeného rozsudku tak, aby odvolací soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
6. Žalovaná se k odvolání písemně nevyjádřila, u ústního jednání odvolacího soudu navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.
7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasného a přípustného odvolání napadený rozsudek včetně předcházejícího [anonymizováno] podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobců není ve věci samé důvodné a je důvodné pouze částečně ve vztahu k výroku o nákladech [anonymizováno].
8. Soud I. stupně učinil ve věci správná skutková zjištění ohledně průběhu Nalézacího a [anonymizována dvě slova], ostatně vůči skutkovým zjištěním učiněným soudem I. stupně žalobci ničeho nenamítali. Odvolací soud se tak dále zabýval námitkou, zda rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci /podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. a dospěl k závěru, že tomu tak není. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně po stránce právní správně za aplikace příslušných ustanovení OdpŠk. Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce [anonymizováno] dle § 31a OdpŠk je dána při současném naplnění předpokladu existence nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno], vzniku nemajetkové újmy a příčinné souvislosti mezi vznikem nepřiměřeně dlouhým řízením a vznikem nemajetkové újmy. Soud I. stupně shledal nároky žalobců na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu nedůvodnými pro nenaplnění předpokladu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce Nalézacího, resp. [anonymizována dvě slova]. S tímto právním závěrem se odvolací soud ztotožňuje. Pokud jde o Nalézací [anonymizováno], pak především soud I. stupně zcela správně vymezil délku tohoto [anonymizováno], když s ohledem na skutečnost, že žalobci měli v [anonymizována dvě slova] procesní postavení žalovaných, je třeba pro účely případného zadostiučinění za nepřiměřenou délku vyjít ohledně počátku tohoto [anonymizováno] z okamžiku, kdy se o tomto [anonymizováno] dozvěděli, tj. od doručení žaloby. V tomto směru lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž Nejvyšší soud výslovně uvedl:„ Nevěděl-li žalovaný o [anonymizováno] proti němu vedeném, nemohla mu za dobu od jeho zahájení do doby, kdy se o existenci [anonymizováno] dozvěděl, vzniknout nemajetková újma, a to ani v případě, kdy by již ke dni zjištění existence [anonymizováno] ze strany žalovaného bylo dané [anonymizováno] nepřiměřeně dlouhé.“. V daném případě tak Nalézací [anonymizováno] netrvalo 7 let, jak tvrdí žalobci, nýbrž ve vztahu k jednotlivým žalobcům v rozmezí 5 let a 11 měsíců až 6 let a 5 měsíců.
9. Při posuzování přiměřenosti délky Nalézacího [anonymizováno] soud I. stupně rovněž správně zohlednil všechna rozhodná kritéria vyplývající z § 31a odst. 3 OdpŠk. Odvolací soud považuje shodně se soudem I. stupně Nalézací [anonymizováno] za složité, a to po skutkové i procesní stránce, když soud I. stupně tento svůj závěr precizně odůvodnil a lze na něj zcela odkázat. Pokud žalobci v odvolání uváděli příklady [anonymizováno], jež trvala kratší dobu, avšak byla následně shledána za nepřiměřeně dlouhá a z této skutečnosti dovozovali nepřiměřenost délky Nalézacího [anonymizováno], pak tento postup je třeba odmítnout. V daném případě je třeba vždy vycházet z konkrétních skutečností daného [anonymizováno] a nikoli pouze obecně srovnávat délku těchto [anonymizováno]. Vždy je třeba zohlednit všechna kritéria dle § 31a OdpŠk, jak správně učinil soud I. stupně. Soud I. stupně správně zdůraznil všechny rozhodné skutečnosti týkající se kritéria složitosti [anonymizováno] (potřebu zjištění obsahu kyperského práva k posouzení podmínky [anonymizováno], potřebu provedení důkazu znaleckým posudkem, opakované žádosti žalobců o osvobození od soudních poplatků, kdy v důsledku toho trvalo„ jen“ 10 měsíců od podání blanketního odvolání žalobců dne [datum] do zaplacení soudního poplatku z tohoto odvolání dne [datum], ačkoli soud postupoval v této době zcela plynule, rozhodování na třech stupních soudní soustavy včetně složitosti dosud neřešené právní otázky týkající se institutu promlčení). Odvolací soud rovněž souhlasí i s hodnocením kritéria postupu soudů v [anonymizována dvě slova], kdy v [anonymizována dvě slova] nebyly shledány žádné průtahy, a postup orgánů odpovídal procesním předpisům. S ohledem na výše uvedené tak ani mírně zvýšený význam předmětu [anonymizováno], nemůže vést k závěru, že by délka Nalézacího [anonymizováno] nebyla přiměřená. K otázce významu předmětu [anonymizováno] a námitce žalobců odvolací soud dodává, že přestože byla předmětem Nalézacího [anonymizováno] částka [částka], jíž se [anonymizováno] domáhala z výtěžku prodeje nemovitosti (bytového domu ve [obec]), pak nelze přehlédnout, že žalobci nabyli předmětnou nemovitost v době, kdy již tato byla zastavena ve prospěch zástavního věřitele za poskytnutý úvěr dlužníka, tudíž žalobci v době nabytí nemovitosti museli počítat s tím, že v budoucnu může být ohledně zástavy vedeno [anonymizováno]. Nadto žalobci ani netvrdili, že by nemovitost užívali k zajištění své potřeby bydlení. I tyto skutečnosti je třeba zohlednit při hodnocení významu [anonymizováno], a z tohoto důvodu tak odvolací soud souhlasí i se závěrem, že význam předmětu [anonymizováno] byl pro žalobce mírně zvýšený.
10. Rovněž při posuzování přiměřenosti délky [anonymizována dvě slova] soud I. stupně postupoval zcela správně, když opět správně hodnotil relevantní délku [anonymizováno], a to od [anonymizováno] [rok] do [datum], tj. do doby doručení rozsudku dovolacího soudu, jímž byl [anonymizováno] titul zrušen, neboť poté měli již žalobci fakticky jistotu, že exekuce nebude provedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě tak [anonymizována dvě slova] trvající cca 8 měsíců nelze považovat za nepřiměřeně dlouhé [anonymizováno]. Pokud jde o námitku týkající se argumentace soudu I. stupně ohledně zbytečnosti [anonymizováno], pak odvolací soud uvádí, že z obsahu spisu zejména z žaloby je zřejmé, že žalobci uplatnili ohledně [anonymizována dvě slova] pouze jeden nárok z titulu nesprávného úředního postupu, a to nárok na zadostiučinění v důsledku nepřiměřené délky [anonymizována dvě slova]. Soud I. stupně rovněž rozhodoval pouze o tomto nároku, když ve svém odůvodnění se dopustil určité interpretační nepřesnosti, z níž žalobci mylně dovozovali, že soud I. stupně rozlišuje nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku [anonymizováno] a nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za zbytečně vedené [anonymizováno]. Taktomu ovšem není, jak vyplývá z celého odůvodnění napadeného rozsudku.
11. Pokud jde o uplatněný nárok na náhradu škody, pak i tento soud I. stupně správně posoudil dle § 31 odst. 2 OdpŠk a námitky žalobců jsou v tomto směru nedůvodné. Dle § 31 odst. 2 OdpŠk může náhradu nákladů [anonymizováno] poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu [anonymizováno] na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Soud I. stupně zjistil, že žalobci v [anonymizována dvě slova] nepožadovali náhradu nákladů [anonymizováno], jak vyplývá z odůvodnění usnesení, jímž soudní exekutor rozhodl o zastavení exekuce. Tuto skutečnost potvrzují ve svém odvolání i žalobci, když namítají, že se v [anonymizována dvě slova] nemohli dle judikatury, na níž v odvolání odkázali, domoci náhrady nákladů [anonymizováno] vůči oprávněné s tím, že pokud by postupovali jinak, museli by platit náklady [anonymizována dvě slova] i oprávněné. S tímto právním závěrem žalobců nelze souhlasit, naopak žalobci mohli náhradu nákladů [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] uplatnit, a pokud by tak učinili, byli by v otázce náhrady nákladů [anonymizováno] úspěšní, jak vyplývá z rozhodnutí, jímž bylo [anonymizována dvě slova] skončeno. K odvolání žalobců proti usnesení soudního exekutora ze dne [datum], jímž bylo rozhodnuto o zastavení exekuce a dále o uložení povinnosti žalobcům zaplatit exekutorovi náklady exekuce ve výši [částka], rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že změnil výrok o nákladech exekutora tak, že uložil povinnost oprávněné ([anonymizováno]) zaplatit exekutorovi náklady [anonymizováno] a zároveň zaplatit žalobcům náklady odvolacího [anonymizováno]. Z výše uvedeného je zřejmé, že soud dospěl k závěru, že to byla oprávněná, kdo zavinil zastavení exekuce, nikoli žalobci, jak ostatně vyplývá z odůvodnění výše uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, na něž odvolací soud odkazuje. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že pokud by žalobci uplatnili své náklady přímo v [anonymizována dvě slova], byly by jim tyto vůči oprávněné přiznány. Ostatně i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], na něž odkazují žalobci v odvolání, výslovně připouští možnost uložení povinnosti oprávněného k náhradě nákladů exekuce, jež byla nařízena k vymožení povinnosti vyplývající z pravomocného [anonymizováno] titulu, jež byl následně zrušen, a to v případě porušení povinnosti náležité opatrnosti a uvážlivosti ze strany oprávněného, což byl přesně daný případ. Pakliže žalobci nárok na náhradu nákladů [anonymizována dvě slova] neuplatnili v [anonymizována dvě slova], ač tak na základě procesních předpisů mohli učinit, není naplněn předpoklad příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
12. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně o věci samé potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný. Soud I. stupně však pochybil ve výroku o nákladech [anonymizováno], když uložil každému z žalobců uhradit procesně úspěšné žalované částku [částka], ačkoli, jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku, celkové náklady [anonymizováno] žalované činily částku [částka]. Z tohoto důvodu odvolací soud výrok o nákladech [anonymizováno] před soudem I. stupně změnil dle § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci jsou povinni uhradit žalované náklady [anonymizováno] před soudem I. stupně ve výši [částka], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
13. O nákladech odvolacího [anonymizováno] odvolací soud rozhodl postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla zcela úspěšná i v odvolacím [anonymizováno], a proto jí odvolací soud přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady žalované spočívají v paušální náhradě za 2 úkony nezastoupeného účastníka (příprava na jednání a účast na jednání u odvolacího soudu dne 7. 9 2022) ve výši 300 [spisová značka] a to podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř., a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.