o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované, aby do tří dnů do právní moci rozsudku zaplatila žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím ve výroku rozsudku specifikovaným (výrok I.) a náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok II.) a uložil žalované, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatila České republice na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve prospěch účtu Obvodního soudu pro Prahu 4 (výrok III.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] jako neuhrazené kupní ceny za zboží s tvrzením, že dodala zboží žalované na základě objednávek a vyúčtovala fakturami [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], avšak žalovaná kupní cenu za zboží neuhradila, ačkoliv zboží bylo řádně dodáno. Dále se domáhala zaplacení částky [částka] z titulu vydání bezdůvodného obohacení s tvrzením, že v rámci šikanózního insolvenčního řízení vedeného proti žalobkyni u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] si žalovaná přihlásila svou údajnou pohledávku za žalobkyní, která měla spočívat ve škodě ve výši [částka] způsobené dodáním vadných výrobků a žalobkyně, aby předešla komplikacím v insolvenčním řízení, tuto částku žalované uhradila dne [datum], s výhradou, že tuto pohledávku neuznává a hradí pouze z opatrnosti. Žalovaná tuto částku dosud nevrátila ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně. Protože je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, požadovala žalobkyně i zákonný úrok z prodlení.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že dne [datum] a [datum] si u žalobkyně objednala výrobu desek plošných spojů (dále jen„ [anonymizováno]“). Součástí jednotlivých objednávek byla i technická specifikace [anonymizováno], včetně uvedení rozměrů vrtáků, které měly být použity při navrtání otvorů, do kterých měla žalovaná následně zakomponovat elektronické součástky dodané zákazníkem. Žalobkyně však při výrobě [anonymizováno] zaměnila žalovanou specifikovanou velikost vrtáků (tzv.„ Drills used“) za velikost výsledných prokovaných otvorů (tzv.„ Holes“), která je zpravidla o 0,1mm menší. Žalobkyně tak použila o 0,1 mm větší vrtáky, což mělo za následek, že výsledné otvory byly o 0,1 mm větší, než bylo žalovanou požadováno v objednávce. Za takto chybně zhotovené desky žalovaná odmítla zaplatit kupní cenu a desky reklamovala. Žalovaná po žalobkyni požadovala zaplacení náhrady škody, kterou vyčíslila podle faktury [číslo] ze dne [datum], neboť žalobkyně porušila svou smluvní povinnost tím, že do desek vyvrtala otvory v jiné než požadované velikosti, v důsledku čehož se žalované nepodařilo do [anonymizováno] připevnit elektronické součástky, neboť vyvrtané otvory byly příliš velké. Škoda představuje částku [částka] za použité elektronické součástky, dále částku [částka], když práce žalované spočívající v osazení DPSelektronovými součástkami představuje částku [částka] za 1 [anonymizováno], a dále částku [částka] za expresní výrobu náhradních [anonymizováno] u jiného dodavatele. Žalovaná při výpočtu náhrady škody zohlednila cenu výroby [anonymizováno] u žalobkyně, a proto odečetla částku [částka]. Celková výše vzniklé škody tak činila [částka]. Žalovaná také zjistila, že [anonymizováno] dodané v rámci obou objednávek vykazují běžně nezjistitelné, tedy skryté vady, které žalovaná nebyla schopna před použitím desek odhalit. Vady [anonymizováno] vytkla žalobkyni dopisem ze dne [datum]. [příjmení] [jméno] z objednávky [číslo] spočívala v navrtání otvorů v rozporu se zadanou dokumentací. Žalovaná vady [anonymizováno] oznámila a vytkla žalobkyni řádně a včas, neprodleně poté, kdy tyto zjistila, a tudíž jí svědčí práva z odpovědnosti za vady ze smlouvy o dílo.

4. Soud I. stupně rozhodl ve věci částečným rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. K odvolání žalobkyně byl rozsudek soudu I. stupně zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Soud I. stupně vyšel z prokázaných skutkových zjištění, že dne [datum] žalovaná učinila poptávku u žalobkyně a žalobkyně dala cenovou nabídku. Žalovaná objednala zboží prostřednictvím e-mailu dne [datum], zboží bylo dodáno dne [datum]. Téhož dne žalobkyně vystavila fakturu [číslo] na částku [částka]. Dne [datum] žalovaná reklamovala dodané plnění e-mailem s tím, že byl použit jiný materiál s jinou tloušťkou, deska byla vyvrtána jinými průměry vrtáků, a oproti zadání byl otvor uvnitř frézovaný jiným průměrem. Dne [datum] žalovaná zaslala po jednom kusu od každého objednaného zboží k prověření reklamace. Dne [datum] žalobkyně odmítla reklamační námitky žalované, uznala jen problém s frézováním, který vyřešili. Dále žalovaná objednala zboží prostřednictvím e-mailu ještě dne [datum] a dne [datum]. Zboží bylo dodáno dne [datum]. Žalobkyně vystavila fakturu [číslo] na částku [částka]. Dne [datum] žalovaná reklamovala dodané zboží písemně s tím, že shodně jako u minulé objednávky nebylo dodrženo zadání a desky byly vrtány většími průměry vrtáků, než bylo předepsáno, a namísto termínu [datum] byly desky dodány [datum]. Po dni [datum] žalobkyni nebyla doručena žádná zásilka ze strany žalované. Dne [datum] žalovaná vystavila žalobkyni fakturu [číslo] na částku [částka] představující škodu vzniklou žalované v souvislosti s vadným plněním. Žalobkyně předmětnou reklamaci ani fakturu neobdržela. Dne [datum] žalovaná přihlásila do konkurzního řízení vedeného u Krajského soudu v [obec] pohledávku za žalobkyní ve výši [částka]. Žalobkyně zaplatila uvedenou částku dne [datum]. Dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] objednal expresní dodávku výroby [anonymizováno] do [datum]. Žalovaná vyúčtovala odběrateli Ing. [jméno] [příjmení] částku [částka] za práce podle smlouvy o vývoji a dodávce funkčních vzorků elektronického zařízení. Od sjednané částky [částka] byly odečteny náklady na náhradní expresní výrobu [anonymizováno], kterou si Ing. [příjmení] zajistil sám. Podle závěrů znaleckého posudku vypracovaného [anonymizováno], fakultou elektrotechnickou ze dne [datum] nebyly na zkoumaných [anonymizováno] zjištěny žádné výrobní ani technické vady. Desky jsou zpracovány odpovídajícím způsobem pro danou technologii. Motivy souhlasí s obsahem souborů zaslaných objednavatelem. Výrobek splňuje požadavky zakázek, průměry vrtáků odpovídají běžnému postupu výrobce v případě, že požadované otvory jsou definovány jako„ průměr díry“. Nemusí vždy platit zjednodušený předpoklad přídavku 0,1 mm, se kterým podle údajů ve spise počítal zadavatel. Význam odlišné interpretace obsahu datových souborů je z hlediska použitelnosti těchto [anonymizováno] marginální a vzhledem k dikci objednávek nelze jednoznačně konstatovat, že jsou použité vrtáky v rozporu se zadávací dokumentací obou realizovaných zakázek. Použitý byl bezesporu nástroj o jiném průměru, nicméně bylo toto oboustranně akceptováno. Nebylo zjištěno, že by došlo v důsledku jiného průměru frézy k poškození motivu plošného spoje. Dodatkem znaleckého posudku vzal soud za prokázané, že na žádné z předložených [anonymizováno] nebyly nalezeny motivy používané pro dosažení řízení implementace spojů. Výrobek nemá řízenou impedenci, v případě, že výrobek bude mít vyšší (tlustší) celkovou vrstvou mědi, budou mít jeho spoje schopnost nést vyšší proudové zatížení. Nepříliš velké zvětšení tloušťky vodivé cesty by mělo spíše pozitivní vliv na životnost i provozní parametry výrobku.

6. Vzhledem k tomu, že právní poměry účastníky týkající se posuzované věci nastaly v roce [rok], soud I. stupně posuzoval danou věc s odkazem na ust. § 3028 odst. 2 o. z. podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku a zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku. Vzal za prokázané, že žalobkyně dodala žalované na základě objednávek zboží – [anonymizováno], přičemž kupní cenu vyúčtovala fakturami [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] ve výši [částka] a [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] ve výši [částka]. Účastníci ve věci souhlasně prohlásili, že mezi nimi byly uzavřeny kupní smlouvy a předmětné zboží podle objednávek účtované uvedenými fakturami bylo žalované předáno. Pro posouzení otázky, zda zboží bylo dodáno s vadami či nikoliv, soud I. stupně vzal za rozhodující znalecký posudek a jeho dodatek vypracovaný znaleckým ústavem [anonymizováno], fakultou elektrotechnickou, jímž vzal za prokázané, že zboží bylo dodáno bez vad, žalobkyně postupovala řádně podle předmětných objednávek, a pokud jde o dodané zboží, to mělo vzhledem k silnějšímu pokovení ještě lepší vlastnosti, než bylo požadováno. Soud I. stupně tak uzavřel, že zboží bylo dodáno podle objednávky, bez vad a žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kupní cenu vyúčtovanou předmětnými fakturami. Pokud měla žalovaná námitky ohledně závěrů, obsahu a zpracování znaleckého posudku a jeho dodatku, soud I. stupně konstatoval, že znalecký ústav se vypořádal s veškerými námitkami žalované, jasně vysvětlil, že zboží bylo dodáno bezvadně a jeho tvrzení je plně podloženo zkoumáním předmětných [anonymizováno], které mu žalovaná předložila. Znalecký ústav konstatoval, že žalobkyně postupovala podle objednávek žalované. Žalobkyně tedy dodala zboží bezvadné, proto ani nemohla žalované vzniknout jakákoliv škoda s dodáním [anonymizováno]. Pokud žalobkyně v rámci insolvenčního řízení zaplatila žalované dne [datum] částku [částka], učinila tak bez jakéhokoliv právního důvodu. Žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila ve smyslu § 451 odst. 1 obč. zák. a její povinností je bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Soud I. stupně tak žalobě zcela vyhověl, včetně zákonného úroku z prodlení, jak bylo žalobou požadováno.

7. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka], kdy tato částka je tvořena soudním poplatkem ve výši [částka] a náklady vynaloženými na právní zastoupení.

8. O nákladech státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a i jejich úhradu uložil procesně neúspěšné žalované. Náklady státu jsou náklady na znalecký posudek ve výši [částka], dále za dodatek znaleckého posudku ve výši [částka] a znalečné ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Jelikož žalovaná složila na účet soudu zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši [částka], doplatí státu částku sníženou o předmětnou zálohu.

9. Proti rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Vytýkala soudu I. stupně, že řádně nezjistil skutkový stav ohledně technických požadavků žalované na výrobu [anonymizováno], které si objednala u žalobkyně dne [datum] a [datum]. Po dodání vytkla u žalobkyně tři vady dodaných [anonymizováno], přičemž o třetí vadě spočívající ve vyfrézování otvorů nástrojem o jiném průměru než bylo zadáno, nebylo mezi účastníky sporu. Žalované byl dodán výrobek s jinými vlastnostmi, než požadovala v objednávce, neshodný s dodanou výrobní dokumentací a s výrobní vadou. Proto nemůže obstát závěr znaleckého posudku o bezvadnosti dodaných [anonymizováno]. Znalecký ústav vůbec neposuzoval průměr vrtáků, které žalobkyně použila, zabýval se toliko výslednými otvory až po jejich nakovení. To je však pro posouzení souladu dodaného zboží s objednávkou irelevantní. Průměry vrtáků přitom představovaly jeden z hlavních atributů objednávky a zadávací dokumentace. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně při vrtání otvorů [anonymizováno] postupovala podle vlastní interní a nezávazné normy a v důsledku toho použila vrtáky o jiných průměrech, než bylo objednáno. V této souvislosti žalovaná poukázala na obdobný spor vedený u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], v němž soud konstatoval, že reklamace žalovaného ([právnická osoba] s.r.o.) byla v daném případě oprávněná, neboť žalovaný předal žalobci ([právnická osoba]) dokumentaci [anonymizováno] s předepsaným průměrem vrtáků, přičemž tato dokumentace měla přednost před normou [anonymizována dvě slova], kterou navíc nebylo možné na daný případ vztáhnout, neboť reklamace se týkala pokovených otvorů. Žalovaná proto namítá, že žalobkyně měla postupovat podle zadané technické dokumentace, nikoli podle své vnitřní normy [anonymizována dvě slova], neboť dokumentace má přednost. O použití vrtáků o jiném průměru nebylo mezi účastníky sporu. Znalecký ústav dále nebyl schopen zjistit základní tloušťku mědi. Žalovaná si nechala zpracovat analýzy v laboratořích jiných výrobců, soud je sice k důkazu provedl, ale vůbec k nim nepřihlédl s tím, že pro řízení nemají žádný význam. Z výsledků měření je ale zřejmé, že tloušťka základní mědi použitá žalobkyní při výrobě desek plošných strojů byla v rozporu s objednávkou žalované. Dodané desky plošných strojů tak neměly sjednané vlastnosti podle objednávek a technické dokumentace a tak byly vadné. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení, eventuálně aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

10. Podle žalobkyně opakuje žalovaná argumentaci z řízení před soudem I. stupně, s ní se však soud I. stupně již vypořádal. Rozsudek považovala za věcně správný a navrhla, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.

11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a shledal, že odvolání žalované není opodstatněné. Odvolací soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, která ač řádně předvolána, se k jednání odvolacího soudu bez omluvy nedostavila (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

12. Soud I. stupně provedl dokazování ke zjištění skutkového stavu věci v rozsahu, který mu umožnil její právní posouzení. Nepochybil, pokud zamítl návrhy žalované na doplnění dokazování, zejména návrh na vypracování revizního znaleckého posudku, jakož i doplnění dokazování další e-mailovou komunikaci mezi žalovanou a jejím odběratelem, neboť takové důkazy jsou vzhledem k učiněným skutkovým zjištěním nadbytečné. Znalecký posudek vypracovaný [anonymizováno], fakultou elektrotechnickou, a jeho doplněk, jsou patřičným podkladem pro posouzení věci, neboť byly zpracovány s vysokou odborností, znalecký ústav se náležitě vypořádal se zadanými úkoly, ke splnění zadaných úkolů využil špičkovou laboratoř katedry elektrotechnologie a řádně odpověděl na položené otázky. Vzhledem k závěru znaleckého posudku, že zboží bylo dodáno bez vad, nemohla žalované vzniknout škoda, a proto by nebylo účelné a hospodárné provádět dokazování e-mailovou korespondencí mezi žalovanou a jejím odběratelem. Provedené důkazy soud I. stupně hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) a jeho úplná a správná skutková zjištění jsou způsobilým podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu.

13. Po právní stránce soud I. stupně posoudil věc správně podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, platného do [datum] (dále jen„ obch. zák.“) a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného do [datum] (dále jen„ obč. zák.“), neboť práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti o. z., se řídí dosavadními právními předpisy (§ 3028 odst. 3 o. z.).

14. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny dva závazkové smluvní vztahy na základě objednávek žalované ze dne [datum] a ze dne [datum]. Protože jde o závazkové vztahy mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti, řídí se jejich úprava obchodním zákoníkem. Určení, o jaký typ závazku se jedná, je otázkou právní, a proto je na soudu, aby posoudil, jakou smlouvu mezi sebou účastnice uzavřely. Soudu I. stupně však lze přisvědčit (byť při posouzení vycházel z nesporného tvrzení účastnic), že mezi účastnicemi byly postupně uzavřeny dvě kupní smlouvy podle § 409 a násl. obch. zák., neboť předmětem kupní smlouvy může být dodání zboží, které má být teprve vyrobeno, a které vyrobil prodávající ze svého materiálu, popřípadě z materiálu, který si opatřil (§ 410 odst. 1 obch. zák.) a v řízení vyšlo najevo, že žalovaná neposkytla žalobkyni žádný materiál.

15. Podle § 409 odst. 1 obch. zák. kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.

16. Podle § 410 odst. 1 obch. zák. smlouva o dodání zboží, které má být teprve vyrobeno, se považuje za kupní smlouvu, ledaže strana, které má být zboží dodáno, se zavázala předat druhé straně podstatnou část věcí, jichž je zapotřebí k výrobě zboží.

17. Podle § 420 odst. 1 obch. zák. prodávající je povinen dodat zboží v množství, jakosti a provedení, jež určuje smlouva, a musí je zabalit nebo opatřit pro přepravu způsobem stanoveným ve smlouvě.

18. Podle § 422 odst. 1 obch. zák. poruší-li prodávající povinnosti stanovené v § 420, má zboží vady. Za vady zboží se považuje i dodání jiného zboží, než určuje smlouva a vady v dokladech nutných k užívání zboží.

19. Podle § 437 odst. 2 obch. zák. dokud kupující neuplatní nárok na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy podle odstavce 5, je prodávající povinen dodat chybějící zboží a odstranit právní vady zboží. Ostatní vady je povinen odstranit podle své volby opravou zboží nebo dodáním náhradního zboží; zvoleným způsobem odstranění vad však nesmí způsobit kupujícímu vynaložení nepřiměřených nákladů.

20. Podle § 450 odst. 1 věty první obch. zák. nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, je kupující povinen zaplatit kupní cenu, když prodávající v souladu se smlouvou a tímto zákonem umožní kupujícímu nakládat se zbožím nebo s doklady umožňujícími kupujícímu nakládat se zbožím.

21. Podle § 453 obch. zák. prodávající může požadovat, aby kupující zaplatil kupní cenu, převzal zboží a splnil jiné své povinnosti, dokud prodávající neuplatnil právo z porušení smlouvy, které je neslučitelné s tímto požadavkem.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná učinila objednávku zboží dne [datum] a dne [datum] prostřednictvím e-mailu, v němž byla uvedena i specifikace [anonymizováno]. Zboží objednané dne [datum] žalovaná převzala dne [datum] a zboží objednané dne [datum] převzala dne [datum]. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že zboží, které žalobkyně dodala žalované, nemělo žádné výrobní ani technické vady, motivy souhlasí s obsahem souborů zaslaných žalovanou. Pokud žalovaná namítala, že zboží mělo vady, neboť byl použit materiál o jiné základní tloušťce mědi (použito 18 μm namísto 35 μm) a otvory byly vyvrtány vrtáky o jiných průměrech, než bylo předepsáno, nejsou její námitky důvodné. Znalecký ústav neshledal na zkoumaných vzorcích, že by [anonymizováno] měly tloušťku mědi spojových cest jinou (nižší), než požadovala žalovaná ve výrobní dokumentaci. Žalovaná požadovala základní měď tloušťky 35 μm, či-li mohla očekávat výslednou tloušťku spoje 52 μm. Výsledný výrobek má tloušťku mědi spojových cest cca 60 μm, tedy dokonce větší než mohla žalovaná oprávněně očekávat, což je přínosem, neboť spoje budou mít schopnost snést vyšší proudové zatížení. Součástí znaleckého posudku je i příloha – zpráva z laboratoře katedry elektrotechnologie, která obsahuje přesné hodnoty měření tloušťky měděné vrstvy. Není pravdou, že znalecký ústav nebyl schopen zjistit tloušťku základní mědi. Deduktivní metodou důkazu určil tloušťku základní mědi na 43 μm (viz strana 13 znaleckého posudku), přičemž pouze znalci přísluší posoudit vhodnost použitého postupu pro zodpovězení otázky. Znalecký ústav zároveň vysvětlil, že pro technologické vlastnosti [anonymizováno] je rozhodujícím údajem celková tloušťka mědi, takže argumentace žalované, že znalecký ústav nezjišťoval přesnou tloušťku toliko základní mědi, nadto není případná. Soud I. stupně nepochybil, pokud nepřihlédl k analýzám, které si nechala žalovaná provést v laboratořích jiných výrobců [anonymizováno] (u [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba]), neboť tyto analýzy nemají důkazní sílu znaleckého posudku, a tak nejsou způsobilé zpochybnit závěry posudku podaného znaleckým ústavem. Kromě toho znalecký ústav poukázal na nejistotu měření a rozdíly ve výsledcích uvedených společností o více než 10 až 50 %, takže jejich vypovídací hodnota by nebyla pro posouzení věci přínosná.

23. Žalovaná rovněž nedůvodně vytýkala žalobkyni, že použila jiné průměry vrtáků. V řízení bylo znaleckým posudkem prokázáno, že použité vrtáky nejsou v rozporu se zadávací dokumentací žalované, v níž jsou hodnoty udávané jako„ Drills used“. Průměry vrtáků odpovídají běžnému postupu výrobce v případě, že požadované otvory jsou definovány jako„ průměr díry“. Znalecký ústav vysvětlil, že označení„ Drills used“ sice v doslovném překladu znamená„ použité vrtáky“, v běžné technické praxi se z důvodu snazšího návrhu a orientace v dokumentaci považují u prokovených děr jako průměr otvoru pro nožičku součástky, tj. výsledný průměr vrtaného otvoru. Proto bylo zcela na žalobkyni, jaký průměr vrtáků zvolí, aby docílila žalovanou požadovaného průměru otvoru. Za tohoto stavu věci není pro posouzení věci rozhodující, že žalobkyně postupovala podle vlastní interní normy [anonymizována dvě slova], a námitka žalované v daném směru je bezpředmětná.

24. Lze dílčím způsobem uzavřít, že z hlediska tloušťky mědi a použitých vrtáků [anonymizováno] odpovídaly parametrům zadaným v objednávkách (§ 420 obch. zák.) a nevykazovaly vady ve smyslu § 422 obch. zák. Právní závěry přijaté Krajským soudem v [obec] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] nejsou pro posouzení této věci rozhodné, když řízení bylo vedeno mezi jinými účastníky a rozhodnutí vychází z odlišného skutkového stavu věci. Kromě těchto dvou podstatných tvrzených, avšak neprokázaných vad [anonymizováno], žalovaná namítala, že žalobkyně použila při výrobě [anonymizováno] frézu většího průměru, než bylo uvedeno v objednávkách. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná a byla zjištěna i znaleckým ústavem, nicméně v řízení bylo prokázáno, že v důsledku použití jiného průměru frézy nedošlo k poškození motivu plošného spoje. V řízení tedy bylo prokázáno, že [anonymizováno] ve svých konečných parametrech odpovídaly předloženým objednávkám. Je proto správný závěr soudu I. stupně, že žalobkyně dodala žalované zboží bez vad. Odvolací soud poukazuje na závěry znaleckého ústavu, z nichž vyplynulo, že pokud se na [anonymizováno] objevily vady, tyto vychází z vadného návrhu [anonymizováno], nikoli z chybné výroby.

25. Za předpokladu, že dodané [anonymizováno] by nebyly způsobilé k užití, pro něž je žalovaná zamýšlela, z důvodu použití frézy o jiném průměru než bylo zadáno, tedy kdyby žalobkyně porušila povinnost vyplývající z ust. § 420 odst. 1 obch. zák. a nedodala žalované zboží v provedení určeném smlouvou, a pak by [anonymizováno] vykazovaly faktickou vadu (§ 422 odst. 1 obch. zák.), žalované by vzniklo právo z titulu odpovědnosti žalobkyně za vady. Takové právo by žalovaná musela u žalobkyně uplatnit (§ 436, § 437 obch. zák.). V řízení bylo prokázáno, že reklamace zboží dodaného na základě druhé objednávky ze dne [datum] nebyla žalobkyni nikdy doručena. Reklamace zboží dodaného na základě první objednávky ze dne [datum] sice učiněna byla, e-mailem ze dne [datum], nebyla však včasná a řádná (a ve vztahu k tvrzeným vadám spočívajícím v použití materiálu o jiné základní tloušťce mědi a vrtáků o jiných průměrech ani oprávněná jak uvedeno výše). Žalovaná nevytkla tvrzené vady zboží bez zbytečného odkladu poté, kdy vady zjistila (§ 428 odst. 1 písm. a/ obch. zák.), ale až více než 5 týdnů po dodání zboží. Skutečnost, že žalovaná musela zjistit vady dříve, vyplývá z faktury [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaná vystavila žalobkyni na částku [částka], jež má představovat tvrzenou škodu žalované vzniklé dodáním vadných výrobků, když jednou z položek je expresní výroba [anonymizováno] u náhradního dodavatele. Pokud žalované již dne [datum] vznikla škoda v souvislosti s expresní výrobou [anonymizováno], nelze než dospět k závěru, že již přede dnem [datum] musela žalovaná vědět o vadě dodaného zboží. Rovněž z dopisu ze dne [datum] ve věci Reklamace [anonymizováno], který však nebyl žalobkyni nikdy doručen, je zřejmé, že žalovaná zadala výrobu náhradních [anonymizováno] přede dnem [datum]. Žalovaná neoznámila žalobkyni volbu svého nároku z vad zboží. Vzhledem k tomu by žalované svědčily jen nároky jako při nepodstatném porušení smlouvy a žalobkyně by byla oprávněna odstranit vady podle své volby, buď opravou, nebo dodáním náhradního zboží (§ 437 odst. 2 obch. zák.). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení vadného zboží, pokud je nepoužitelné, žalovaná ale na výzvu žalobkyně nereagovala a neposkytla žalobkyni součinnost, čímž znemožnila žalobkyni, aby splnila svou povinnost vyplývající z odpovědnosti za vady. Vzhledem k tomu, že žalovaná včas a řádně neuplatnila nároky z vad zboží, žalobkyně důvodně požaduje zaplacení kupní ceny za [anonymizováno], které byly žalované dodány, a které převzala (§ 453 obch. zák.).

26. Soud I. stupně tedy dospěl ke správnému závěru, že žalobkyni náleží kupní cena za dodané zboží ve výši uvedené ve fakturách [číslo] [číslo] jelikož žalobkyně své závazky vyplývající z kupních smluv ve vztahu k žalované splnila. Správný je i závěr soudu I. stupně, že žalované nenáleží částka [částka], kterou jí žalobkyně uhradila dne [datum], neboť s ohledem na absenci vad zboží a řádného uplatnění nároků z odpovědnosti za vady, žalované nesvědčí žádný právní důvod pro to, aby si uvedenou částku mohla ponechat. Pokud totiž zboží nemělo vadu spočívající v použití jiných vrtáků a jiné tloušťce mědi a vada spočívající v jiném průměru frézy byla reparovatelná z titulu odpovědnosti za vady, pak žalované nesvědčí nárok na náhradu škody, která je dílem nedůvodná a dílem bylo možné dosáhnout uspokojení uplatněním některého z nároku z vad zboží (§ 440 odst. 2 obch. zák.). Žalovaná je proto povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka] (§ 454 obč. zák.).

27. Protože rozhodnutí soudu I. stupně je ve výroku I. o věci samé ve vztahu ke všem třem dílčím žalobou uplatněným nárokům věcně správné, odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně v tomto výroku podle § 219 o. s. ř. Odvolací soud potvrdil jako správný i akcesorický výrok o nákladech řízení.

28. Pokud jde o náklady státu, odvolací soud změnil výrok III. o nákladech státu ohledně výše částky, kterou je žalovaná povinna zaplatit státu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.). Z obsahu předloženého spisu i z odůvodnění napadeného rozsudku totiž vyplývá, že žalovaná složila na účet soudu zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši [částka], takže není povinna hradit celou částku nákladů vzniklých státu, ale částku poníženou právě o zaplacenou zálohu. Odvolací soud dále shledal, že na znalečné stát vynaložil částky [částka], [částka] a [částka], celkem [částka] za znalecký posudek, jeho doplněk a vyjádření znaleckého ústavu. Dále státu vznikly náklady v souvislosti se svědečným ve výši [částka] vyplaceným svědku [příjmení] Náklady státu jsou celkem [částka]. Po odečtení zálohy [částka] je žalovaná povinna zaplatit částku [částka] O základu povinnosti, lhůtě k plnění i místu plnění soud I. stupně rozhodl v souladu se zákonem, proto byl v uvedeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně potvrzen (§ 219 o. s. ř.).

29. O nákladech odvolacího řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.. V odvolacím řízení byla procesně úspěšná žalobkyně, proto jí byla přiznána náhrada nákladů řízení, které účelně vynaložila na právní zastoupení. Advokátka učinila v odvolacím řízení dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) – vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu, za které náleží odměna podle § 7 bod 5, § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve výši [částka] za jeden úkon právní služby (z tarifní hodnoty [částka]), tedy [částka]. Právním úkonům korespondující náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí [částka] (jeden úkon á [částka]). Náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. činí [částka]. Náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] je žalovaná povinna zaplatit v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), platebním místem je advokátka žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).