Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 23 Co 199/2025-297 ECLI:CZ:MSPH:2025:23.Co.199.2025.297 Rozsudek

o rozvod manželství

JUDr. Jitka Denemarková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 15. 10. 2025

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Patricie Adamičkové a Mgr. Andrey Grycové ve věci

manželky: [Jméno manželky], narozená dne [Datum narození manželky]

bytem [Adresa manželky]

zastoupená advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

a

manžela: [Jméno manžela], narozený dne [Datum narození manžela]

bytem [Adresa manžela]

o rozvod manželství, k odvolání manžela proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. ledna 2025, č. j. 38 C 156/2024-217,


I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem ze dne 6. 1. 2025 soud I. stupně rozvedl manželství [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], narozené [Datum narození manželky] a [Jméno manžela A], narozeného [Datum narození manžela] uzavřené dne [datum], vedené v knize manželství Úřadu městské části [adresa] ve svazku [číslo], roč. [rok] strana/list [číslo], poř. č. [číslo] (I) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (II).

2. Soud I. stupně tak rozhodl k návrhu manželky na rozvod manželství, která tvrdila rozvrat manželství, neplnění jeho funkcí a nedostatek zájmu o obnovení funkcí manželství, když mezi manželi jsou nepřekonatelné neshody, manžel manželce neprojevuje úctu, neposkytuje jí pomoc a péči, neplní svoji vyživovací povinnost, vystupuje vůči manželce povýšeně a manipulativně, když udržuje i dlouhodobý mimomanželský poměr, manželé jsou si odcizeni.

3. Manžel se původně v podání ze dne 5. 3. 2024 připojil k návrhu na rozvod manželství, nesouhlasil pouze s tím, že příčiny v rozvratu manželství spočívají pouze na straně manžela, když manželka se cca před čtyřmi roky odstěhovala z jednoho podlaží rodinného domu do jiného podlaží bez udání důvodu, manželka udržuje mimomanželský vztah. V průběhu řízení manžel změnil svoje stanovisko k návrhu na rozvod, a to v podání z 3. 9. 2024 vyslovil nesouhlas s rozvodem, když má zájem na obnovení manželství; poslední společné bydliště manželů přitom bylo na adrese v [adresa].

4. Soud I. stupně po zjištění uzavření manželství k datu [datum] a po zjištění z notářského zápisu ze dne 1. 7. 2011, že manželé mají zúžený zákonem stanovený rozsah společného jmění, provedl dokazování výslechem obou manželů. Z výslechu manželky zjistil, že manželé měli volný vztah, měli jiné sexuální partnery, chodili na swingers party, když následně si manžel našel stálou partnerku s tím, že si má najít partnera i manželka, což se manželce nelíbilo, manžel po ní požadoval, aby mu byla nevěrná, vyprávěla mu o tom a posílala fotografie a videa; v současné době má manželka jiného partnera, u kterého bydlí, od počátku roku 2024 nemá přístup do rodinného domu; z výslechu manžela soud zjistil, že tento pokládá manželství za standardní, manželé si užívali swingers party, když v průběhu manželství byla manželka manželovi nevěrná, dohodli se však na pokračování v manželství, manželka se odstěhovala do jiného patra v domě, každý z manželů si našel jiného partnera, počátkem roku 2024 manželka opustila dům a nemá přístup do domu; v současné době má manžel „osobu, která se o něj stará a bydlí u něj a se kterou udržuje sexuální poměr“, manžel se rozvádět nechce, když manželství účastníků bylo pěkné a trvalo [Doba] let.

5. Z listinných důkazů vyjmenovaných pod bodem 8 (spisy Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]) soud zjistil, že účastníci vedou majetkové spory o zaplacení částky 2 031 000 Kč s příslušenstvím manželkou manželovi, dále manželka žaluje manžela o určení spoluvlastnického práva k nemovitým věcem, rovněž dle žaloby z 1. 8. 2024 zažaloval manžel manželku o určení spoluvlastnického práva k akciím (vedeno u Městského soudu v [adresa]). Soud I. stupně nedoplňoval dokazování důkazy vyjmenovanými pod bodem 10, když tyto důkazy pokládá za nadbytečné s ohledem na dostatečné zjištění rozvratu manželství účastníků, který vyplynul z jejich výpovědi.

6. Po citaci podmínek pro rozvod manželství se zřetelem k § 755 a § 756 občanského zákoníku shledal soud I. stupně manželství účastníků hluboce a trvale rozvráceným, když nelze očekávat obnovení všech funkcí manželství v situaci, kdy manželé spolu více než rok nežijí, nesdílí společnou domácnost, manželka nemá přístup do rodinného domu a každý z manželů má v současnosti jiného dlouhodobého partnera. Soud rovněž nepřehlédl, že manželé proti sobě podávají žaloby u Obvodního soudu pro [adresa] i u Městského soudu v [adresa], když manželka vyloučila obnovu manželství, manžel sice projevil zájem o obnovu manželství, neuvedl však konkrétní okolnosti. Při vědomí skutečnosti, že nikoho nelze nutit setrvávat v manželství, neboť se jedná o dobrovolný svazek muže a ženy, neshledal soud na straně účastníků žádné mimořádné okolnosti, které by vedly k zachování manželství; samotná okolnost trvání [Doba] let manželství a odkaz manžela na to, že manželství bylo pěkné, nepředstavuje mimořádný důvod ve smyslu § 752 odst. 2 občanského zákoníku. Ve vztahu k příčinám rozvratu manželství soud shledal, že se jedná o jejich vzájemné odcizení v situaci, kdy každý z účastníků má odlišný pohled na příčinu rozvratu; z pohledu manželky se jedná o dlouhodobý mimomanželský vztah manžela (tento to potvrdil); manžel naproti tomu příčinu rozvratu manželství shledával v nevěrách manželky, manželka toto potvrdila, avšak s tím, že manžel toto vyžadoval.

7. V závislosti na vyhovění návrhu rozhodl soud o nákladech dle § 23 zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o rozvod manželství.

8. Proti tomto rozsudku podal manžel včasné a přípustné odvolání s odkazem na odvolací důvody vyjmenované v § 205 odst. 2 písm. a) až g) o. s. ř.; k výzvě soudu odvolání doplnil tak, že vytýkal soudu neúplné zjištění skutkového stavu, a to v důsledku nedokončení výslechu manželky dne 10. 12. 2024 prvostupňovým soudem. Soud mohl přitom z účastnických výslechů obou manželů zjistit, že specifikem a součástí společného soužití účastníků bylo udržování vědomých sexuálních poměrů s dalšími osobami, toto oba nevnímali jako překážku společného soužití, naopak se jednalo fakticky o jejich společnou zálibu, dle odvolatele iniciovaného ze strany manželky, toto mohl soud zjistit, pokud by dokončil výslech manželky. Z časových důvodů však dle odvolatele výslech dokončen nebyl při jednání 10. 12. 2024. Za jedinou neshodu manžel pokládá skutečnost, že neměli manželé jednotný názor na to, jaké intenzity by měly být jejich sexuální poměry s dalšími osobami. I přes četné nevěry manželky byl manžel ochoten v manželství setrvat a pracovat na obnově manželství a na tom, aby opět sdíleli společnou domácnost; rovněž soudu vytýkal, že mu nebyl poskytnut prostor pro kladení dotazů manželce při jejím výslechu. S ohledem na nesprávné právní posouzení věci navrhl napadený rozsudek změnit a návrh na rozvod manželství zamítnout s tím, že pokud se jedná o majetkové spory, tyto byly „zapříčiněny primárně určitou právní opatrností manželů spojenou s rozvodovým řízením, když v případě nerozvedení manželství by toto odklidilo potřebu vést majetkové soudní spory“.

9. Manželka ve svém vyjádření k odvolání manžela uvedla, že navrhuje potvrdit rozsudek jako věcně správný, neboť manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, jak soud správně zjistil. Od počátku roku 2024 účastníci nesdílejí společnou domácnost, manžel zamezil manželce ve vstupu do společné domácnosti bez jeho osobního doprovodu, ačkoliv zde má manželka své osobní věci, manžel udržuje sexuální poměr se slečnou [jméno FO], která se o něj stará, nastěhovala se do domu, sám manžel uváděl, že neví, zda by ukončil sexuální poměr se slečnou [jméno FO], pokud by se manželka do společné domácnosti vrátila, sám nedokázal konkretizovat, z jakého důvodu chce v manželství setrvat, když je mu znám mimomanželský vztah manželky s jiným partnerem. V situaci, kdy manželé více než 1,5 roku spolu nežijí, nesdílí společnou domácnost, každý má svého partnera, manžel si nastěhoval do rodinného domu svoji partnerku, přitom neprojevuje záměr skončit mimomanželský vztah, odpírá žalobkyni přístup do společné domácnosti po výměně zámku i přístupových kódů v lednu 2024, odmítá manželka setrvat v manželství. Rovněž poukázala na to, že původně manžel s rozvodem souhlasil, následně změnil své stanovisko a sám podal žalobu proti manželce o zaplacení částky 2 031 000 Kč s příslušenstvím. Dle manželky soud provedl výslech manželky řádně, tvrzení manžela jsou nepravdivá, jak vyplývá i ze zvukových záznamů z jednání z 10. 12. 2024; k jednání ze dne 9. 10. 2024 manžel nepřišel (bezdůvodně žádal o odročení těsně před jednáním), z důvodu rychlosti přitom manželka souhlasila se svým opakovaným výslechem na jednání 10. 12. 2024, během padesátiminutového výslechu měl rozhodně manžel možnost klást manželce otázky, a to i prostřednictvím jeho právního zástupce; teprve po provedení řady listinných důkazů a vyjádření k těmto důkazům se manžel dožadoval kladení dalších otázek manželce; z časových důvodů byl vyzván soudem a k formulaci otázek písemně, toto manžel neučinil; žádnou „dohodu“ ohledně pokračování v řádně skončeném výslechu manželky mezi účastníky a soudem soud neučinil. S ohledem na nenapravitelný rozvrat manželství navrhla rozsudek potvrdit s tím, že požaduje i náklady odvolacího řízení.

10. Před odvolacím jednáním nařízeném na 15. 10. 2025 obdržel v pozdních odpoledních hodinách odvolací soud dne 13. 10. 2025 žádost manžela o odročení jednání z důvodu jeho zdravotní indispozice v důsledku úmrtí osoby blízké dne [datum], kdy je manžel pod vlivem medikamentů (bez bližší specifikace) s tím, že požádal o odročení jednání na delší časový úsek. V souladu s konstantní judikaturou odvolací soud manželovi sdělil zprávou doručenou do datové schránky manžela dne 14. 10. 2025, že návrhu na odročení jednání nebylo vyhověno. K odvolacímu jednání se manžel nedostavil, jinou omluvu k jednání nezaslal, k jednání se rovněž nedostavila manželka.

11. Za této procesní situace odvolací soud shledal důvody pro pokračování odvolacího řízení, když jednal v nepřítomnosti manžela dle § 101 odst. 3 o. s. ř.; aniž by odvolací soud znevěrohodňoval tvrzený nepříznivý zdravotní stav manžela po úmrtí osoby blízké (kterou tento blíže neoznačil a nemohlo proto být ztotožněno, zda se jedná o osobu blízkou dle občanského zákoníku), nesdělil ošetřující lékař a ani sám manžel, že není schopen se dostavit k jednání, že by se nacházel v pracovní neschopnosti či pobíral medikamenty, které mu neumožňují účast u jednání, rovněž obecně uvedl , že žádá o odročení jednání na neurčitou, nevymezenou dobu. V kontextu průběhu řízení před soudem I. stupně a množství omluv, které soud I. stupně specifikoval důsledně při jednání 25. 11. 2024 i s ohledem na předchozí dvě odročení jednání odvolacího soudu z podnětu manžela, pokládá odvolací soud omluvu manžela de facto těsně před odvolacím jednáním za účelovou, sledující oddálení rozhodnutí ve věci samé.

12. Pokud se manžel naposledy vyjadřoval v rámci odvolání, k aktuální situaci mezi účastníky se nevyjádřil; stejně tak se písemně nevyjádřila manželka se zaměřením na situaci vzniklou po vyhlášení prvostupňového rozsudku.

13. Při odvolacím jednání zástupce manželky doplnil, že pokud je mu známo, účastníci nadále spolu nebydlí, nežijí spolu, zřejmě pokračuje známost manžela, respektive toto zástupce přesně nevěděl, rovněž mu nebylo známo, že by účastníci byli od vyhlášení prvostupňového rozsudku v kontaktu. Upřesnil, že dosud probíhají sporná řízení (civilněprávní i obchodněprávní) mezi účastníky u Obvodního soudu pro [adresa] a u Městského soudu v [adresa], tato řízení nebyla dosud pravomocně skončena. Rovněž nebylo známo právnímu zástupci manželky ničeho o úmrtí osoby blízké manželovi a stejně tak nic o zdravotním stavu manžela.

14. Za této procesní situace odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a o. s. ř. a aniž shledal další potřebu doplnění dokazování, dospěl k závěru, že odvolání manžela není opodstatněné.

15. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí zajistil dostatečné skutkové podklady, provedl dokazování v dostatečném rozsahu. Soudem I. stupně zjištěný skutkový stav nedoznal změny ani v rámci odvolacího řízení; soud řízení nezatížil žádnou vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

16. Je zcela lichá odvolací námitka manžela, že soud I. stupně porušil právo manžela na spravedlivý proces, pokud neměl být dokončen výslech manželky dne 10. 12. 2024 prvostupňovým soudem; z obsahu protokolu o jednání z 10. 12. 2024, ze zvukového záznamu a z celého obsahu spisu se takový tvrzený nesprávný postup soudu I. stupně nepodává. Ve skutečnosti, že soud I. stupně konal jednání dne 9. 10. 2024 a stejně tak 25. 11. 2024 v nepřítomnosti manžela, nespatřuje odvolací soud žádné procesní pochybení, když pro takový procesní postup byly splněny podmínky; pokud v nepřítomnosti manžela byla vyslechnuta manželka dne 9. 10. 2024, po zopakování výslechu manželky při jednání 10. 12. 2024 (za přítomnosti manžela i jeho právního zástupce) měl manžel dostatečný časový prostor seznámit se s detailním stanoviskem manželky, uplatnit veškeré okolnosti k dané věci, když ve věci byl manžel podrobně vyslechnut. Odvolatel se mýlí, pokud má za to, že soudem mu bylo „přislíbeno“ další pokračování výslechu manželky při jednání odročeném na 20. 12. 2024 (údajné stanovisko soudce při jednání 10. 12. 2024), takové skutečnosti se z obsahu protokolu a ani ze zvukového záznamu pořízeného ze dne 10. 12. 2024 nepodávají. Naopak, soud I. stupně dostatečně zachoval právo účastníků na spravedlivý proces a na rovnost procesních stran, kdy manžel byl u jednání kvalifikovaně zastoupen svým právním zástupcem, po ukončení výslechu manželky při tomto jednání, jak právní zástupce manžela, tak ani sám manžel, neměli na manželku další dotazy; pokud v závěru jednání navrhoval manžel další doplnění dokazování, byl správně vyzván soudkyní k učinění návrhu písemně a k formulování případných dotazů na manželku, přestože byl manžel kvalifikovaně právně zastoupen, žádný takový procesní úkon neučinil, a to s výjimkou návrhu na podstoupení rodinné terapie (podání z 19. 12. 2024). K zachování práva účastníků na spravedlivý proces i směřoval vstřícný přístup soudu I. stupně při komunikaci navrhovaných letních termínů jednání a možnost v případě předchozí omluvy manžela z důvodu tvrzené zdravotní indispozice využít i prostředků elektronické komunikace, jak se podává z dosavadního obsahu spisu.

17. Soud I. stupně provedl dostatečně dokazování, správně zamítl další návrhy na doplnění dokazování (včetně [aplikace] komunikace účastníků a fotografiemi či výslechem dalšího svědka), když další doplnění dokazování bylo nadbytečné, neboť rozvrat manželství účastníků, jeho hloubka, trvalost a neodčinitelnost byla zcela prokázána. Nelze přehlížet, že v průběhu řízení před soudem I. stupně (a ani v odvolacím řízení) manžel neučinil konstruktivní návrh, který by sděloval soudu, a v němž by učinil návrhy na další pokračování soužití účastníků, zpřístupnil by společnou nemovitost manželce, předal jí klíče od této nemovitosti, případně by ukončil majetkový spor zahájený z jeho podnětu. Přitom z výpovědi manžela učiněné při jednání 10. 12. 2024 se podává, že nemá představu, jak má manželství dále pokračovat a co by v zájmu zachování manželství učinil, toto nesdělil manžel ani do rozhodnutí odvolacího soudu. Za situace, kdy každý z účastníků bydlí odděleně, má jiného partnera, kdy účastníci spolu nekomunikují, vedou několik majetkových sporů o vyšší majetkové hodnoty, nelze uzavřít, že by zde byly důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud návrhu na rozvod manželství nevyhověl; soud I. stupně správně uzavřel, že manželství účastníků je nenapravitelně, hluboce a trvale rozvráceno a naopak nelze očekávat jeho obnovení, když na tomto nemá zájem jak manželka, tak konkrétní představu ani neměl sám manžel, včetně toho, že neví, zda by ukončil vztah s jeho současnou partnerkou.

18. V daném případě nenastala situace ani podle § 755 odst. 2 OZ, kdy rozvrat manželství by byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte účastníků, v této věci účastníci mají zletilé děti (soudu nepřísluší hodnotit, z jakého důvodu jsou rodinné vztahy narušeny), stejně tak provedeným dokazováním nebylo shledáno, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem manžela, který by se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma (tuto zvlášť závažnou újmu ani manžel netvrdil); žádné mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství neshledal soud I. stupně, stejně tak je neshledal ani odvolací soud.

19. Pokud se účastníci lišili v názorech na společné soužití a na manželskou nevěru a množství sexuálních partnerů (včetně účasti na swingers party), nekomunikují spolu a neposkytují si vzájemnou pomoc a oporu, je správný závěr soudu I stupně, že došlo zjevně k odcizení manželů, a to i právě v důsledku jejich odlišných názorů na společný manželský život, když nelze výlučně shledat příčinu rozvratu manželství na straně toho kterého současníků.

20. Pokud manžel uváděl v podání z 5. 3. 2024, že manželství je trvale a dlouhodobě rozvráceno a že na pokračování manželství nemá zájem, nesdělil v mezidobí manžel, jakým způsobem mělo dojít ke změně manželství a proč následně v září 2024 změnil své procesní stanovisko, až do rozhodnutí odvolacího soudu změnu aktuálních poměrů účastníků manžel netvrdil ani neprokazoval.

21. Nelze ani opomenout, že návrh na rozvod manželství byl podán manželkou [datum], když účastníci mají právo na spravedlivé, veřejné projednání věci v přiměřené lhůtě; s ohledem na množství omluv ze strany manžela a i odročení jednání z důvodu na straně manželky při nezměněném procesním stanovisku manželky a nedoložené výrazné změně poměrů ve prospěch zachování manželství, se jeví opodstatněným i v souladu se zásadou procesní ekonomie i s čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech projednání a rozhodnutí věci, když ani přes délku trvání manželství účastníků nelze manželku nutit k zachování dosavadního osobního stavu.

22. Ze všech těchto důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek ve výroku o věci samé, a i ve správném výroku o nákladech řízení /§ 219 o. s. ř./, kdy soud I. stupně rozhodl správně v souladu s § 23 zákona o zvláštním řízení soudním.

23. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ustanovení § 23 z. ř. s., kdy zásadně žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o rozvod manželství, když důvody pro odlišné rozhodnutí ve smyslu § 23 věta druhá z. ř. s. odvolací soud neshledal, nebyly tedy zjištěny okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení kterémukoliv z účastníků.

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.