o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
Mgr. Patricie Adamičková · Rozhodnutí ze dne 15. 6. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Patricie Adamičkové a soudkyň Mgr. Terezy Jachura Maříkové a Mgr. Olgy Lenochové ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]
sídlem [adresa]
zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D.
sídlem [adresa]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
sídlem [adresa]
zastoupená advokátem JUDr. Ing. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího [anonymizováno] ve výši [částka], do [anonymizováno] dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky.
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení z částky [částka], spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení z částky [částka], spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně od [datum] do zaplacení z částky [částka], spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení z částky [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a současně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech [anonymizováno] částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok II.).
2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] na základě mezi účastníky uzavřené smlouvy o poskytnutí účetních a poradenských služeb ze dne [datum], jejímž předmětem bylo poskytování účetních služeb pro žalovanou, přičemž místem plnění byl [obec], kde měly být také všechny účetní doklady uloženy, archivovány a předkládány žalované, s cenou, která byla sjednaná odkazem na ceník dodavatele účetních služeb. K faktickému předání účetní agendy došlo dne [datum] a ke dni [datum] žalovaná vypověděla smlouvu o poskytnutí účetních a poradenských služeb. Naposledy žalobkyně žalované fakturovala účetní práce a vedení mzdové agendy za měsíc srpen a [anonymizováno] [rok], jakož i vícepráce s předáním a tvorbou předávacích protokolů. Po inventarizaci neuhrazených pohledávek zjistila žalobkyně další nezaplacené faktury za provedené účetní práce žalovanou, představující dlužnou částku.
3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a bránila se tím, že není důvod pro hrazení nákladů za přípravu podkladů pro předání účetnictví, když ve smlouvě o poskytnutí účetních poradenských služeb uzavřené mezi účastníky, odměna za přípravu podkladů při předání účetnictví sjednána nebyla a tato odměna nevyplývá ani z ceníku žalobkyně. Také dílo spočívající ve vedení účetnictví pro žalovanou bylo ze strany žalobkyně provedeno vadně. Vady spočívaly v tom, že pracovnice žalobkyně paní [jméno] [příjmení] (účetní) vystavila dne [datum] pokladní doklad [číslo], podle kterého měla [jméno] [příjmení] z pokladny žalované vybrat částku [částka] a předat ji jednatelce žalované - paní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tato však žádnou částku [částka] neobdržela a podpis příjemce o převzetí této částky na výdajovém pokladním dokladu chybí. Obdobně pak paní [jméno] [příjmení] vystavila pokladní doklad [číslo] ze dne [datum], podle kterého měla [jméno] [příjmení] společně s [jméno] [příjmení] (jednatel žalované) vybrat z pokladny částku [částka], jejímž příjemcem měla být opět Dr. [jméno] [příjmení]. Tato však uvedenou částku od paní [jméno] [příjmení] ani od pana [jméno] [příjmení] nikdy nepřevzala, přičemž na výdajovém pokladním dokladu je uveden jako podpis příjemce podpis Dr. [jméno] [příjmení], který však není jejím pravým podpisem. Žalovaná proto na základě uvedené skutečnosti vyzvala žalobkyni dne [datum] k náhradě škody ve výši [částka] a tuto částku současně v [anonymizováno] uplatnila k započtení proti pohledávce žalobkyně.
4. Soud I. stupně poté, co provedl dokazování listinami a výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], účetní žalobkyně, kdy zjištění z jednotlivých provedených důkazů jsou popsány v odstavci [anonymizováno] až 17 odůvodnění rozsudku a poté zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], skutkově uzavřel, že mezi účastníky [anonymizováno] byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování účetních poradenských služeb, jejímž předmětem bylo poskytování účetních služeb ze strany žalobkyně žalované podle aktuálního ceníku žalobkyně. Smlouva byla ukončena výpovědí žalované ze dne [datum] a dne 8. 11. a [datum] došlo k předání celého účetnictví (rok [rok] – [rok]), kdy za žalobkyni účetnictví předávala paní [jméno] [příjmení], a za žalovanou účetnictví přebíral Ing. [jméno] [příjmení]. S předáním účetnictví vznikly vícepráce v podobě nákupu boxů, popsání materiálu a vytvoření zápisu o předání. Samotné předání trvalo 2 až [anonymizováno] hodiny, neboť účetnictví bylo podrobně žalovanou odkontrolováno. Celkem práce s předáním účetnictví čítaly 2 dny. Účetnictví pro žalovanou vedla svědkyně [jméno] [příjmení], která vždy jen činila účetní transakce, tj. zaúčtovala podklady, které jí žalovaná dodala. K hotovosti přístup neměla. Sporné příjmové pokladní doklady na částku [částka] a [částka] vystavila svědkyně [jméno] [příjmení] na pokyn jednatele žalované pana [příjmení] [příjmení], který následně zajistil podpisy Dr. [jméno] [příjmení] a opětovně je předal svědkyni k založení do účetnictví. Peníze z pokladny žalované svědkyně [jméno] [příjmení] nikdy nevydávala. Veškeré účetní práce, které žalobkyně fakturovala žalované (sporné faktury), byly svědkyní [jméno] [příjmení] provedeny. Fakturou [číslo] ze dne [datum] fakturovala žalobkyně žalované částku [částka], splatnou dne [datum] za provedené účetní práce v období [anonymizováno] [rok], fakturou [číslo] ze dne [datum] fakturovala žalobkyně žalované částku [částka], splatnou dne [datum] za účetnické práce a mzdy za období [číslo] [rok], fakturou [číslo] ze dne [datum] fakturovala žalobkyně žalované částku [částka], splatnou dne [datum] za účetnické práce a mzdy za období [anonymizováno] [rok] a zaslání uzávěrek do sbírky listin, fakturou [číslo] ze dne [datum] fakturovala žalobkyně žalované částku [částka], splatnou dne [datum] za vedení účetnictví v období 8-9/ [rok] a mzdy, dále za předání účetnictví a vícepráce spojené s předáním v rozsahu 5 hodin. [jméno] [příjmení] (bývalý jednatel žalované) podal k Městskému soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka] žalobu, na základě které se domáhá po žalované [příjmení] centrum Dr. [právnická osoba] zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, kdy tato částka zahrnuje i částku [částka] podle vystaveného dokladu [číslo] ze dne [datum] (výdajový pokladní doklad), kterou uplatňuje žalovaná i v posuzovaném [anonymizováno] k zápočtu. Žalovaná vyzvala žalobkyni k uhrazení částky [částka] (zahrnující vyplacenou částku ve výši [částka] z pokladny žalované a částku [částka], na základě vystaveného výdajového pokladního dokladu [číslo] ze dne [datum] a dokladu [číslo], účetní [jméno] [příjmení], která nebyla Dr. [jméno] [příjmení], vyplacena, přičemž na těchto pokladních dokladech není podle tvrzení žalované, pravý podpis Dr. [jméno] [příjmení]), jakožto náhrady škody, a to dopisem ze dne [datum], který byl žalobkyni doručen dne [datum].
5. Po právní stránce soud I. stupně uzavřel, že pakliže žalovaná sporné faktury za účetní činnost neuhradila, vznikla jí povinnost tak učinit, včetně přináležejícího úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná následujícího dne po splatnosti faktur dostala s jejich úhradou do prodlení. Soud I. stupně dále s odkazem na § 1982 odst. 1 o. z. § 1987 odst. 2 o. z., a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] dospěl k závěru, že žalovanou uplatněná pohledávka k započtení je nejistá, neboť mezi účastníky [anonymizováno] je sporný její základ, který má vyplývat z nároku žalované na náhradu škody vzniklé jí činností zaměstnankyně žalobkyně, s tím, že žalovaná navíc tento tvrzený nárok uplatňuje k započtení i v dalších řízeních. Soud I. stupně rovněž námitku započtení vyhodnotil jako námitku podmíněnou, protože se nejedná o jednoznačný projev vůle směřující k započtení pohledávky, když žalovaná pohledávku ve výši [částka] vznesla k započtení pouze pro případ, že by soud pohledávku žalobkyně jako oprávněnou uznal. K takovému prohlášení o započtení učiněném pod podmínkou se však podle názoru soudu I. stupně podle § 1983 o. z., nepřihlíží a tato je s odkazem na § 1982 o. z. pohledávkou nejistou a nezpůsobilou k započtení.
6. O nákladech [anonymizováno] rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal mimosmluvní odměnu advokáta [anonymizována dvě slova] [spisová značka] za 7 úkonů právní pomoci (převzetí věci a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne [datum], 3x účast na jednání u soudu dne [datum], dne [datum] a dne [datum]), 7x režijní paušál [částka] + 21 % DPH a soudní poplatek ve výši [částka], celkem [částka].
7. Proti rozsudku se odvolala žalovaná. Namítala, že soud I. stupně nesprávně posoudil jí vznesenou námitku započtení, neboť žalovaná nepodmínila započtení své pohledávky žádnou hmotněprávní podmínkou a její projev vůle k započtení pohledávky je jednoznačný, když na počátku [anonymizováno] v rámci své procesní obrany uplatnila proti pohledávce žalobkyně svou pohledávku k započtení. Vzhledem k tomu, že soud I. stupně nesděluje, na základě jakých úvah dospěl k závěru, že žalovanou uplatněná pohledávka je nejistá, tedy nezpůsobilá k započtení, je rozsudek soudu I. stupně nepřezkoumatelný. Soud I. stupně také neprovedl žalovanou navrhovaný důkaz výslechem [jméno] [příjmení], když svědkyně [jméno] [příjmení] mj. vypověděla, že ve vztahu k výběru částky [částka] z pokladny žalované, na kterou vyhotovila a podepsala doklad [číslo] a tato měla být předána paní [jméno] [příjmení], která však převzetí částky výslovně popírá a její podpis příjemce na tomto dokladu absentuje. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prováděli inventury hotovostní pokladny žalované, tedy [jméno] [příjmení] byla za stav hotovosti žalované zodpovědná. Soud I. stupně tak zatížil [anonymizováno] vadou, když výslech [jméno] [příjmení] za účelem osvětlení skutkového stavu neprovedl, protože jeho výslech by sloužil k prokázání rozhodných skutečností. Také není pravdou, že by pan [jméno] [příjmení] neměl nic společného s žalobkyní, když tento je od [datum] jediným vlastníkem žalobkyně prostřednictvím společnosti [právnická osoba] a jeho jediným jednatelem. [jméno] [příjmení] padělal výdajové pokladní doklady na různě vysoké částky, které vybral z pokladny žalované a použil je pro svoji potřebu, přičemž je nechal zaúčtovat v účetnictví žalované prostřednictvím účetní [jméno] [příjmení]. Soud I. stupně v tomto směru pominul, že proti [jméno] [příjmení] je vedeno v této souvislosti [anonymizována dvě slova] u Obvodního soudu pro Prahu 6, pod sp. zn. [spisová značka]. Podle názoru žalované také výpověď [jméno] [příjmení] je nevěrohodná, když vypovídala něco jiného v rámci uvedeného [anonymizována dvě slova] a něco jiného před soudem I. stupně, resp. tato předala policejnímu orgánu výdajový pokladní doklad, který podpis příjemce na částku [částka] neobsahoval, a policii tvrdila, že daný pokladní doklad s podpisem Dr. [jméno] [příjmení] je založen v účetnictví žalované. Soud I. stupně se ani nepokusil ověřit tvrzení svědkyně [jméno] [příjmení], že tento doklad s podpisem Dr. [jméno] [příjmení] se v účetnictví nachází. Soud I. stupně se také nesnažil ověřit, zda [jméno] [příjmení] do styku s hotovostí žalované přicházela či pouze zpracovávala účetnictví žalované, jak při své výpovědi uvedla. Žalovaná dále sdělila, že tvrzení žalobkyně, že žalovaná proti nejstarším fakturám, kterými jí činnost vyúčtoval, nevznesla protest, nemůže obstát, neboť jednatelem žalované, který smlouvu o vedení účetnictví uzavřel a vedené účetnictví žalované až do okamžiku svého odvolání z funkce dne [datum] zajišťoval, byl právě [jméno] [příjmení]. Závěrem žalovaná uvedla, že soud I. stupně zatížil [anonymizováno] jí popsanými vadami, které měly za následek nesprávného rozhodnutí věci, zejména nepřihlédl k žalovanou tvrzeným skutečnostem a jí označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav, když neprovedl žalovanou navržené důkazy k prokázání rozhodných skutečností a na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a nesprávnému právnímu posouzení. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu [anonymizováno].
8. Podle žalobkyně soud I. stupně dostatečně zjistil skutkový stav a věc posoudil správně i po stránce právní. Žalovanou navrženými důkazy nemohly být prokázány žádné skutečnosti, neboť se žaloba týká neuhrazených faktur v období let [rok] – [rok], kdy uvedené osoby, které žalovaná žádala vyslechnout, s tím neměly nic společného. Soud I. stupně také správně posoudil námitku započtení vznesenou žalovanou, když žalovaná námitky započtení vznáší ve všech řízeních vedených na základě žalob [jméno] [příjmení] Tyto námitky jsou zjevně účelové a žalovaná je začala vznášet až poté, co byly žaloby podány či v průběhu soudních [anonymizováno]. Žalovaná sama nikdy žalobu proti [jméno] [příjmení] nepodala. V době vzniku sporných pohledávek neměl [jméno] [příjmení] u žalobkyně žádnou majetkovou účast. Žalovaná dále uvedla, že svědkyně [jméno] [příjmení] nebyla a ani nemohla být zodpovědná za stav hotovosti, nikdy fyzicky nepřišla do styku s finančními prostředky žalované, pouze činila účetní transakce. Pokud jde o doklad [číslo] neměla žalobkyně s uvedeným dokladem nic společného, protože ho za pokladníka podepsal [jméno] [příjmení], který byl v té době ještě jednatelem žalované, a svědkyně [jméno] [příjmení] ho toliko zaúčtovala do účetnictví žalované. Rovněž paní [příjmení] [jméno] [příjmení] byla pravidelně seznamována s účetnictvím žalované a nikdy nevznesla proti kvalitě nebo nesprávnému objemu poskytovaných služeb jedinou námitku. Pokud měla žalovaná pochybnosti o množství účtovaných dokladů a kvalitě služeb (ve fakturovaném rozsahu), mohla soudu I. stupně navrhnout důkaz celým jejím účetnictvím, což neučinila. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil jako věcně správný.
9. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání, po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou a splňuje náležitosti uvedené v § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, jakož i [anonymizováno] jeho vydání předcházející podle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.
10. Odvolací soud po přezkumu napadeného rozsudku konstatuje, že soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná skutková zjištění (o uzavření smlouvy o poskytování účetních poradenských služeb dne [datum], jejímž předmětem bylo poskytování účetních služeb ze strany žalobkyně žalované podle aktuálního ceníku žalobkyně, o ukončení smlouvy výpovědí žalované ze dne [datum], o předání účetnictví (rok [rok] – [rok]) žalobkyní žalované dne 8. 11. a [datum], o provedení účetních služeb, tak jak byly žalobkyní fakturovány fakturou ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] ze dne [datum] za období květen až červenec [rok], říjen až listopad [rok], květen až červenec [rok] na celkovou částku [částka], o výzvě k úhradě částky [částka], jakožto náhrady škody, kterou zaslala žalovaná žalobkyni dne [datum] a o tom, že částku ve výši [částka] uplatňuje žalovaná k zápočtu i v [anonymizováno] vedeném u Městského soudu v Praze, pod sp. zn. [spisová značka]), se kterými se odvolací soud jako správnými ztotožňuje a v podrobnostech na ně pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje. Tato skutková zjištění vyplývají z provedených důkazů, které soud I. stupně hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř., tzn. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, když přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za [anonymizováno] najevo.
11. Takto správně zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně přiléhavým způsobem i po stránce právní (s určitým upřesněním, jak uvede odvolací soud níže), aplikoval přitom (správně) § 1982 odst. 1 a § 1987 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.). Jeho závěrům v zásadě nemá, co by odvolací soud vytknul a odvolací námitky žalované tak nemohou přivodit ani změnu ani zrušení napadeného rozsudku.
12. Odvolací soud k odvolací námitce žalované, že soud I. stupně nesprávně vyhodnotil v [anonymizováno] provedené důkazy a některé žalovanou označené důkazy vůbec neuvedl, uvádí následující: soud I. stupně provedl v [anonymizováno] podrobné a pečlivé dokazování a všechny důkazy hodnotil každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a k tomuto hodnocení nemá odvolací soud žádných výhrad. Soud I. stupně učinil komplexní závěr o závazkovém vztahu sjednaném mezi účastníky [anonymizováno] a o zavedené a trvající praxi v případě vykonávání účetních [anonymizováno] žalovanou, konkrétně účetní žalované svědkyní [jméno] [příjmení], jež byly fakturovány shora specifikovanými fakturami a dále závěr stran pokynu jednatele žalované [jméno] [příjmení] k vyhotovení výdajového pokladního dokladu účetní [jméno] [příjmení] a jím obstaraného následného podpisu účetního dokladu Dr. [jméno] [příjmení] a jeho následného zanesení do účetnictví žalované (týkající se výdajového pokladního dokladu [číslo] na částku [částka] a výdajového pokladního dokladu [číslo] na částku [částka]). Závěr o tom, že účetní práce, za které byly vystaveny předmětné faktury na celkovou (žalovanou) částku učinil soud I. stupně jednak z listinných důkazů a jednak právě z výpovědi účetní žalobkyně svědkyně [jméno] [příjmení], která předmětné účetní služby vykonala, což potvrdila. Výpověď této svědkyně pak soud I. stupně vyhodnotil jako věrohodnou, navzájem korelující a navazující na listinné důkazy. Pokud soud I. stupně uzavřel, že účetní práce, za které žalobkyně fakturovala žalovanou částku, byly pro žalovanou ve fakturovaném rozsahu vykonány, nelze tomuto závěru ničeho vytknout, neboť je opřen o provedené důkazy. Správně soud I. stupně shledal nadbytečným výslech [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], neboť jednak provedenými důkazy byl dostatečně osvědčen skutkový stav a jednak by tyto osoby svou výpovědí nemohly nijak osvětlit provedení účetních prací, jež byly obsahem nárokovaných faktur (a které žalovaná rozporovala), když účetním žalobkyně byla svědkyně [jméno] [příjmení], která ve fakturách vymezené účetní práce činila. Tato rovněž věrohodným způsobem popsala zavedenou praxi mezi účastníky [anonymizováno], resp. týkající se sporných výdajových pokladních dokladů, na čemž žalovaná stavěla svoji procesní obranu, tedy, že tyto účetní doklady vydala na pokyn jednatele žalované [jméno] [příjmení] a následně poté, co byly opatřeny podpisem, je zanesla (zaúčtovala) do účetnictví žalované.
13. Odvolací soud ještě dodává, že základem hodnotícího postupu soudu I. stupně bylo pravidlo logického myšlení a zásada dostatečného důvodu, která požaduje, aby každé pravdivé tvrzení bylo dostatečně zdůvodněno. Soud I. stupně při použití těchto zásad správně vyhodnotil věrohodnost jednotlivých důkazů a vyjádřil, že pokud z provedených důkazů vyplývá, že provedené účetní práce, za které žalobkyně nárokovala žalovanou částku, byly žalobkyní skutečně provedeny, avšak žalovanou nebyly uhrazeny (což ostatně žalovaná nesporovala), pak je jeho skutkový závěr odpovídající a nemůže platit tvrzení žalované, že tyto práce nebyly (v uvedeném rozsahu) pro žalovanou vykonány. Důkazy svědčící pro tento závěr soud I. stupně vyhodnotil zcela v souladu s výše uvedenými zásadami logického myšlení a pouhá polemika žalované s tímto hodnocením, nemůže vést odvolací soud k jinému skutkovému závěru. Odvolací soud tak upřesňuje, že odvolací námitky žalované nemohou obstát, neboť jde toliko o polemiku s hodnocením provedených důkazů soudem I. stupně, zejména s hodnocením svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a některých listinných důkazů. V této souvislosti odvolací soud zdůrazňuje, že hodnocení důkazů soudem je založeno na zásadě volného hodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. Hodnocením důkazů se pak rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti a hodnota pravdivosti. Východiskem pro hodnocení důkazů z hlediska jejich pravdivosti je posouzení věrohodnosti určité zprávy získané provedením konkrétního důkazu, pro něž je významné posouzení věrohodnosti samotného důkazního prostředku. Výsledkem celkového hodnocení důkazních prostředků je závěr soudu o pravdivosti tvrzených skutečností, který je ve sporném [anonymizováno] podkladem pro závěr o tom, zda a do jaké míry účastník splnil povinnost prokázat skutková tvrzení a na jaký skutkový základ poté soud bude aplikovat hmotné právo. Základem soudcova hodnotícího postupu je pravidlo logického myšlení a hodnocení jednotlivých provedených důkazů, jakož i všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti, pak musí dávat ucelený a logický závěr o skutkovém stavu věci. Pokud soud těmto zásadám dostojí a logickým a srozumitelným způsobem uvede, proč dospěl k určitému skutkovému závěru a na základě jakých důkazů a proč ten, který důkaz hodnotil v odůvodnění uvedeným způsobem, pak pouhá polemika odvolatele s takovýmto hodnocením důkazů, případně jím provedené hodnocení důkazů vyznívající v jeho prospěch, nemůže zvrátit sama o sobě správnost skutkového stavu, jak jej zjistil soud I. stupně.
14. Odvolací soud také poukazuje na skutečnost, že žalovaná k žádné z faktur neučinila řádnou reklamaci provedených účetních služeb, tj. po jejich obdržení je nijak nerozporovala (že by nebyly vůbec provedeny nebo nebyly provedeny ve fakturovaném rozsahu). Zde odvolací soud dodává, že je zcela nepodstatná skutečnost, jak tvrdí žalovaná, že účetnictví měl na starost [jméno] [příjmení], neboť v rozhodné době oba jednatelé, tj. jak [jméno] [příjmení], tak Dr. [jméno] [příjmení] mohli provedení účetních prací reklamovat, což neučinili. V tomto směru se proto procesní postup žalované jeví minimálně jako účelový. Také pokud se žalovaná bránila tím, že z pokladny žalované byly vybrány částky [částka] a [částka] na základě výdajových pokladních dokladů, vystavených svědkyní [jméno] [příjmení], které Dr. [jméno] [příjmení] nepodepsala, ale tyto měl za ni podepsat [jméno] [příjmení], který je v této souvislosti trestně stíhán, je i tato argumentace nedůvodná. Jak soud I. stupně správně uzavřel, jestliže svědkyně [jméno] [příjmení] vystavila pokladní doklady na uvedené částky, činila tak na pokyn tehdejšího jednatele žalované pana [jméno] [příjmení] Tyto následně opatřené podpisem od Dr. [jméno] [příjmení] zanesla do účetnictví. Jestliže na těchto dokladech byly podpisy Dr. [jméno] [příjmení] zfalšovány [jméno] [příjmení], jak tvrdí žalovaná, nemá to žádnou souvztažnost k nároku žalobkyně, která je odvozuje od skutečně provedených účetních služeb. Žalobkyně vykonávala pro žalovanou účetní práce podle uzavřené smlouvy, tj. zaúčtovávala do účetní evidence žalované předložené účetní doklady žalovanou a nebyla nadána oprávněním zkoumat, zda podpis na dokladech je pravým podpisem Dr. [jméno] [příjmení] či nikoli, když navíc byla povinna se řídit pokyny žalované (které v tomto případě zadával jednatel žalované [jméno] [příjmení]). Navíc všechny tyto žalovanou namítané skutečnosti a jí označené důkazy, které navrhovala k provedení, se vztahují pouze k žalovanou uplatněné námitce započtení pohledávky (viz odst. 15).
15. Správně se proto soud I. stupně zabýval i žalovanou vznesenou námitkou započtení v rámci posuzovaného [anonymizováno] a i v tomto případě dospěl ke správným právním závěrům. V této souvislosti odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze kterého se podává:„ Pokud dlužník započítává proti pohledávce věřitele více svých pohledávek, převyšujících ve svém součtu pohledávku věřitele, aniž by bylo patrno, která část započítávaných pohledávek zanikla a která nikoli, je nutná určitost projevu vůle. Jedním z předpokladů zániku pohledávek jednostranným započtením (§ 1982 o. z.) je kompenzační projev, jenž vyhovuje požadavkům na právní jednání podle § 551 až 553 o. z. U aktivně započítávaných pohledávek (těch, které započítávající strana použije k započtení), jejichž součet převyšuje pasivně započítávanou pohledávku (tu, proti které je započtení uplatněno), je tento požadavek splněn, jestliže kompenzační projev vůle obsahuje prohlášení, v němž je určitě a srozumitelně určeno, které započítávané pohledávky, případně která jejich část, se uplatňuje k započtení (a tedy započtením zanikne). V opačném případě jde o právní jednání neurčité, tedy zdánlivé ve smyslu § 553 odst. 1 o. z.“ Vzhledem k tomu, že žalovaná takovýto konkrétní projev vůle ve vztahu k žalobkyni ohledně pohledávky ve výši [částka], kterou mínila k započtení, neučinila, když nespecifikovala, jakou částku (resp. pohledávku či její část) uplatňuje k započtení a vůči které pohledávce žalobkyně, je třeba dát soudu I. stupně za pravdu, že projev vůle započtení je neurčitý, tedy pohledávka žalované je nezpůsobilá k započtení. Soud I. stupně proto správně neprovedl žalovanou žádané důkazní prostředky směřující k prokázání tohoto nároku, neboť to bylo zcela nadbytečné.
16. Jelikož účastníci [anonymizováno] uzavřeli smlouvu nepojmenovanou podle § 1746 odst. 2 o. z., jejímž předmětem bylo poskytování účetních služeb žalobkyní žalované, a protože žalovaná za provedené účetní práce, které byly vyfakturovány shora uvedenými fakturami, ničeho neuhradila, rozhodl soud I. stupně v napadeném rozsudku zcela správně, když žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně správně stanovených dat, od kdy se žalovaná dostala do prodlení a správně určil i výši úroku z prodlení.
17. Odvolací soud s ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti rozsudek soudu I. stupně o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech [anonymizováno], jehož znění odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř. Zde odvolací soud jen zmiňuje, že soud I. stupně přiznal žalobkyni náhradu nákladů [anonymizováno] za 7 úkonů právní služby - převzetí věci a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne [datum], 3x účast na jednání u soudu dne [datum], dne [datum] a dne [datum], včetně 7 režijních paušálů, avšak výčet těchto úkonů, jak je soud I. stupně uvedl v bodě 30. odůvodnění, je ve svém součtu pouze 6 úkonů. Jelikož však soud I. stupně ve svém výčtu nezmínil (nepřiznal) úkon právní služby v podobě předžalobní výzvy k plnění, výše těchto nákladů [anonymizováno] (výpočet), jak je stanovil soud I. stupně se proto nemění. Úkony právní služby před soudem I. stupně proto jsou: převzetí věci a příprava zastoupení, sepsání výzvy k zaplacení (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), sepsání žaloby, sepsání vyjádření ze dne [datum], 3x účast na jednání u soudu dne [datum], dne [datum] a dne [datum].
18. O náhradě nákladů odvolacího [anonymizováno] bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím [anonymizováno] úspěšné žalobkyni přísluší náhrada nákladů [anonymizováno] odpovídající mimosmluvní odměně advokáta ve výši [částka] podle § 7, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (2 úkony právní služby po [částka] – vyjádření k odvolání a účast na odvolacím jednání), náhradě hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 1, 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g), k ) citované vyhlášky (2 úkony právní služby po [částka] – vyjádření k odvolání a účast na jednání) a daně z přidané hodnoty ve výši [částka] (21%), jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem.
19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.; k určení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách neshledal odvolací soud důvod. O povinnosti žalobkyně zaplatit náklady [anonymizováno] k rukám advokáta žalované bylo rozhodnuto podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena nebyla nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 o. s. ř.).