o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 16 C 444/2018-382,

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě podané soudu [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že na základě vzájemné dohody dodala za žalovanou osvětlení na akci„ Stop Café 2,0 Benzina“ ve dnech [datum] - [datum]. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že tyto dodávky, které měla na základě smlouvy se [právnická osoba] realizovat žalovaná, která však toho nebyla schopna, bude za žalovanou realizovat žalobkyně. V této souvislosti žalobkyně vystavila žalované dne [datum] fakturu č. 2018 znějící na částku [částka] splatnou [datum], kterou žalovaná žalobkyni neuhradila. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť mezi účastníky nebyl sjednán žádný smluvní vztah, respektive žalovaná nepopírala, že mezi účastnicemi existoval obchodní vztah, ten se však týkal jiných obchodních případů. [příjmení] osvětlení značky Lumbio na čerpací stanice [právnická osoba] v rámci akce„ Stop café 2,0 Benzina“ realizovala žalovaná.

3. Soud I. stupně provedl dokazování listinnými důkazy, výslechy účastníků a svědků, vyjma znaleckého posudku ze dne [datum] z oboru kybernetika a v této souvislosti zvukovými nahrávkami jednání mezi svědkem [jméno] [příjmení], jednatelem žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba], neboť tento návrh byl ze strany žalobkyně přednesen po koncentraci řízení, byť tyto nahrávky mohla předložit již v souvislosti s poskytnutím poučovací povinnosti ze strany soudu podle § 118b odst. 1 věta druhá a třetí o. s. ř.

4. Na základě provedených důkazů soud I. stupně shledal, že mezi účastníky byla dne [datum], za účasti a s vědomím zástupce [příjmení] [jméno] [příjmení], s velkou mírou pravděpodobnosti uzavřena dohoda, podle které se žalobkyně zavázala na základě objednávek [právnická osoba] za žalovanou, jakožto smluvního partnera [právnická osoba], dodat osvětlení na čerpací stanice Benzina, přičemž tyto dodávky budou fakturovány ve vztahu ke [právnická osoba] žalovanou a žalobkyně bude tyto dále fakturovat žalované. Žalobkyně dodala za žalovanou osvětlení podle objednávek [právnická osoba], a to ve dnech [datum] - [datum] za celkovou částku [částka], následně dodávky vyfakturovala žalované, ta však dosud ničeho neuhradila. Soud I. stupně konstatoval, že ačkoli závěr o existenci dohody nelze učinit z výpovědi jednotlivých účastníků dané dohody ([jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]), vedly jej k němu další v řízení provedené důkazy, zejména e-mailová komunikace a WhatsApp komunikace, a rovněž pasivita žalované po poskytnutém poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. V této souvislosti poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1938/2008, v němž Nejvyšší soud vyjádřil, že s ohledem na to, že v civilním řízení neplatí zásada in dubio pro reo, nemusí nepřímé důkazy tvořit zcela uzavřenou soustavu, která nepřipouští jiný skutkový závěr než ten, k němuž soud došel, nýbrž dostačuje, jestliže nepřímé důkazy s velkou mírou pravděpodobnosti k tomuto závěru (na rozdíl od možných jiných závěrů) vedou. Soud proto dospěl ke konečnému závěru, že žalobkyně uskutečnila za žalovanou dodávky osvětlení na dané čerpací stanice, tedy za žalovanou plnila, co měla žalovaná plnit ve vztahu ke svému smluvnímu partneru Unipetrol sama. Žalovaná se svým jednáním obohatila na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Výše bezdůvodného obohacení vyplývá z cen jednotlivých dodávek jednotlivých komponentů osvětlení, jejichž výše nebyla žalovanou sporována a činí [částka]. Do této částky soud I. stupně žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni i příslušenství z této částky ve formě zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu, co do částky [částka] s příslušenstvím, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

5. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a v řízení zcela převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši náklady. Náklady žalobkyně zahrnují soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení za celkem 14 úkonů právní služby.

6. Proti výrokům I a III rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Vytýkala soudu I. stupně, že nepřihlédl ke všem tvrzeným skutečnostem a důkazům žalované, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V prvé řadě žalovaná namítala, že soud I. stupně porušil zásadu koncentrace řízení, neboť přihlédl k důkazům a tvrzením, které žalobkyně předložila až po koncentraci řízení podle § 118b o. s. ř., která proběhla při jednání konaném dne [datum]. Pro žalovanou bylo zarážející, že soud i přes koncentraci řízení opětovně poučil žalobkyni na dalším jednání [datum] podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a umožnil jí tvrdit další skutečnosti a doložit k nim další důkazy. Žalovaná tento postup soudu vnímá jako prostředek, kterým bylo straně žalující v řízení pomoženo, neboť takový postup soudu nesnese srovnání se zásadou rovnosti stran. Za pochybení soudu považovala úvahu soudu o tom, že žalovaná byla nečinná při doložení tvrzení, že dodala zboží na čerpací stanice Benzina, neboť je to v přímém rozporu s předloženými důkazy. Celý spor je postaven pouze na tvrzení žalobkyně, že dodala zboží za žalovanou. Samotné dodací listy jsou ale důkazem o dodání zboží žalovanou, dodání zboží ze strany žalované potvrdil i svědek [příjmení]. Žalobkyně nepředložila žádnou smlouvu a ani jednu objednávku, předložila toliko dodací listy vystavené žalovanou. Podle žalované naopak žalobkyně měla prokázat, že na čerpací stanice nebylo dodáno zboží značky Lumbio, ale zcela jiné zboží. Soud nezkoumal, proč žalobkyně umístila na dodacích listech svá razítka, když dodací listy byly vystavovány na šablonách žalované. Žalovaná trvala na tom, že razítka na její dodací listy vůči Unipetrolu neměly být ze strany žalobkyně vůbec umístěny. I když se tak protiprávně stalo, není možné pouze z této skutečnosti dovodit, že žaloba je podána po právu. Srovnávací tabulka předložená žalobkyní nic nesvědčí o dodání jejího zboží na čerpací stanice Unipetrolu, zvláště pak, pokud se liší nejen ceny, ale hlavně charakter dodaného zboží. Podle žalované takový seznam nemá žádnou důkazní hodnotu. Pokud žalovaná předložila doklady týkající se nákupu osvětlení a jeho dopravy do České republiky v období konce roku [rok] a počátku roku 2018, učinila tak opět po koncentrační lhůtě. V koncentrační lhůtě neprokázala existenci jakékoliv smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, neprokázala objednávky, dohodu o ceně a množství zboží, dohodu o marži atd. Soudem hodnocená komunikace mezi zástupci žalobkyně a žalované je zcela vytržena z kontextu a neprokazuje přímou souvislost s předmětným obchodem. Soud nepřihlédl k námitce žalované, že do doby ukončení spolupráce se žalobkyní měly mezi sebou jiné obchodní případy. Poukázala na to, že právní zástupce žalobkyně na jednání soudu [datum], a následně i [datum], tvrdil, že dohoda, na základě které žalobkyně zakládá svůj nárok vůči žalované, vznikla za přítomnosti pana [příjmení], pana [příjmení] a pana [příjmení] ústním způsobem, následně však toto tvrzení bylo vyvráceno, jak panem [příjmení], tak i svědkem [příjmení]. K prokázání existence dohody nedošlo. Žalobkyně nebyla v žádném vztahu ke [právnická osoba], pozice pana [příjmení] byla ze strany [právnická osoba] vnímána tak, že je zástupcem žalované. Žalobkyně neprokázala, že byla uzavřena dohoda o platebních podmínkách, předmětné zprávy se týkaly zcela jiné faktury, budoucí obchodní spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou. Žalovaná rovněž nesouhlasila se závěrem soudu, že nesporovala žalovanou fakturu. To učinila již v korespondenci předcházející tomuto sporu. Soud však k těmto důkazům evidentně nepřihlédl. Žalovaná nesouhlasila ani se závěrem soudu, že neprokázala dodání zboží. Byly to právě předávací protokoly na jejím hlavičkovém papíru, existence smluvního vztahu s Unipetrolem, objednávky a následné úhrady závazku ze strany Unipetrolu za dodávku zboží žalované. To vše podpořeno svědectvím pana [příjmení] a pana [příjmení]. Druhé koncentrační poučení žalované za této situace hraničí s obrácením důkazního břemene ve smyslu„ když to neprokážete, dám za pravdu žalobkyni“, což je v příkrém rozporu s principy občanského soudního řádu. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a žalobu zamítl.

7. Podle žalobkyně je napadený rozsudek soudu I. stupně správný. Soud zjistil skutkový stav věci vyčerpávajícím způsobem a na základě řádně zjištěného skutkového stavu rozhodl věc správně i po právní stránce. Rozhodnutí netrpí žádnými věcnými ani formálními vadami, a odvolání neobsahuje takové skutečnosti, které by správnost napadeného rozsudku vyvracely. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání, a v jeho mezích, napadený rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., a shledal, že odvolání žalované není opodstatněné. Odvolací soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 211 o. s. ř.), protože žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

9. Soud I. stupně postupoval v řízení v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, předvídatelně, a neporušil zásadu rovnosti účastníků. Jak vyplývá z ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. i poté, co nastane koncentrace řízení, může soud přihlédnout k tvrzením a důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností a označení důkazů podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Tak se v posuzované věci i stalo, neboť soud poučil žalobkyni podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. na druhém jednání konaném ve věci dne [datum], kdy potřebu poskytnutí takového poučení shledal v návaznosti na vyjádření žalované. Rovněž postupoval správně, pokud na základě dosavadních výsledků dokazování sdělil účastníkům svůj předběžný právní názor na věc, a to při jednání konaném dne [datum] a v návaznosti na to poskytl naopak poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalované. V této souvislosti je třeba zmínit, že právní kvalifikace skutku je věcí soudu a pokud soud shledal, že skutková zjištění umožňují posoudit uplatněný nárok po právní stránce podle jiné hmotně právní normy (v daném případě podle ustanovení upravujících bezdůvodné obohacení), než jak vyplývalo ze žalobních tvrzení (porušení povinnosti vyplývající ze závazkového vztahu), bylo jeho povinností posoudit uplatněný nárok podle příslušných hmotně právních ustanovení, bez ohledu na to, jaký právní důvod požadovaného plnění uvedla žalobkyně (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1586/2005). Soud I. stupně tak v souladu s ust. § 5 o. s. ř. náležitě a podle potřeby, poskytoval oběma účastníkům v průběhu řízení potřebná poučení tak, aby jim umožnil splnit jejich procesní povinnosti (§ 101 odst. 1 písm. a/, b/ o. s. ř.).

10. Ke zjištění skutkového stavu věci provedl soud I. stupně v zásadě veškeré účastníky navržené důkazy, a tyto hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

11. Se žalovanou lze souhlasit, že v řízení nebyl prokázán smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou, jehož předmětem by byly dodávky zboží za žalovanou. Bylo však prokázáno, že v období konce roku 2017 či počátku roku 2018 žalobkyně koupila a dopravila do České republiky osvětlení. V období od [datum] do [datum] žalobkyně uskutečnila dodávky osvětlení na čerpací stanice Benzina za celkovou částku [částka], o čemž svědčí žalobkyní předložené dodací listy ve spojení se-mailovou a WhatsApp komunikací mezi účastníky, časově a věcně spojenou s dobou dodávek předmětného osvětlení (zejména zpráva jednatele žalované [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaná [jméno] [příjmení], e-mail [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaný žalované, jehož přílohou jsou dodací listy a faktura č. 2018 a následné vzájemné e-maily [jméno] [příjmení] a žalované ze dne [datum] ve spojení s další komunikací rozvedenou v bodu 7. odůvodnění napadeného rozsudku). Dále bylo prokázáno, že dodávky osvětlení na čerpací stanice Benzina měla učinit žalovaná na základě objednávek [právnická osoba], s níž měla uzavřena dohodu.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Pokud dodávky osvětlení na čerpací stanice Benzina uskutečnila žalobkyně, která neměla se [právnická osoba] uzavřenu žádnou smlouvu, a nebyly jí adresovány žádné objednávky, povinnost dodat osvětlení měla žalovaná na základě smlouvy uzavřené se [právnická osoba], a s ohledem na záhlaví dodacích listů bylo [právnická osoba] zřejmé, že se jedná o plnění na základě objednávky adresované žalované (viz výpověď svědka [příjmení]), je naplněna skutková podstata bezdůvodného obohacení plnění za jiného podle § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaná se na úkor žalobkyně obohatila, neboť tím, že [právnická osoba] přijala dodávky zboží od žalobkyně, zanikla žalované povinnost splnit závazek, avšak její majetek se nesnížil, jak by se stalo, kdyby [právnická osoba] plnila sama. Bezdůvodné obohacení je povinna žalobkyni vydat. Výše bezdůvodného obohacení vychází z cen jednotlivých dodávek jednotlivých komponentů osvětlení, kterou žalovaná učinila při jednání dne [datum] nespornou.

15. Jestliže nárok žalobkyně na požadované plnění byl soudem I. stupně správně posouzen jako nárok vyplývající z bezdůvodného obohacení, odvolací argumentace žalované o tom, že žalobkyně neprokázala existenci smluvního vztahu mezi účastnicemi, ani jeho obsah, se míjí s právním posouzením věci. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu týkající se rozvržení důkazního břemene účastníků v řízení o nároku z titulu bezdůvodného obohacení platí, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání. Na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si směl převzaté prostředky ponechat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 246/2001). Uvedený závěr je uplatnitelný i v případě bezdůvodného obohacení, vzniklého plněním za jiného, neboť i v tomto případě vzniká tomu, za něhož je plněno, co měl plnit sám, bezdůvodné obohacení. [příjmení] žalované v řízení spočívala také na tvrzení, že dodávky osvětlení na čerpací stanice Benzina uskutečnila sama. Právě za účelem prokázání tohoto tvrzení soud I. stupně poskytl žalované na jednání konaném dne [datum] příslušné poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalovaná však na výzvu adekvátně nereagovala a důkazy způsobilé prokázat její tvrzení neoznačila. Žalobkyni nelze přisvědčit, že samotné dodací listy jsou důkazem o dodání zboží žalovanou, a to již z toho důvodu, že jako předávající je podle razítka na dodacích listech uvedena žalobkyně, přičemž žalovaná tuto skutečnost uspokojivě nevysvětlila. Naopak na základě dodacích listů ve spojení se-mailovou a WhatsApp komunikací účastníků bylo prokázáno, že zboží dodala žalobkyně (viz výše). Odvolací soud neshledal opodstatněnou námitku žalované, že soudem hodnocená komunikace je vytržena z kontextu, neboť soud ji hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů v kontextu s dalšími provedenými důkazy (viz výše). K námitce žalované, že žalobkyně měla v řízení prokázat, že na čerpací stanice nebylo dodáno zboží značky Lumbio, lze uvést jen tolik, že v občanském soudním řízení se negativní tvrzení zásadně neprokazují.

16. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek v odvoláním napadeném výroku I o věci samé podle § 219 o. s. ř., jelikož je věcně správný. Odvolací soud potvrdil jako věcně správný i akcesorický výrok III o nákladech řízení, vyjma platebního místa, ohledně něhož výrok III rozsudku soudu I. stupně změnil (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) tak, že z něj vypustil jméno a příjmení právního zástupce žalobkyně, protože v průběhu odvolacího řízení došlo ke změně právního zastoupení žalobkyně.

17. O nákladech řízení mezi účastníky odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal v odvolacím řízení procesně úspěšné žalobkyni. Žalobkyně účelně vynaložila náklady na právní zastoupení, přičemž advokát učinil dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) – vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu. Odměna za jeden úkon právní služby činí [částka] (z tarifní hodnoty [částka] – podle přepočtu výše peněžitého plnění, jež je předmětem odvolacího řízení, na českou měnu podle kurzu ČNB ke dni [datum]), za dva úkony činí [částka]. Spolu s náhradou hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] (jeden úkon á [částka]) a náhradou za DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši [částka], činí náhrada nákladů odvolacího řízení celkem [částka]. Ke splnění povinnosti byla žalované stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), platebním místem je advokát žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

18. Zbývá dodat, že výrok zamítavý výrok II o věci samé nebyl odvoláním napaden, a samostatně nabyl právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).