pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 16 C 237/2021-45,

1. Žalobce, který jako fyzická osoba provozuje vinařský podnik (závod) pod označením [příjmení] vinařství [příjmení] (případně [příjmení] [příjmení]), se žalobou podanou dne [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 4 jako soudu prvního stupně domáhá proti žalované ochrany své osobnosti. Do té měla žalovaná zasáhnout obsahem reportáže s názvem Storno vysílané žalovanou na televizním programu ČT1 v pořadu [obec] ovce dne [datum] a umístěné na webových stránkách žalované pod adresou [webová adresa] (dále také jen„ Reportáž“). Újmu, kterou tím žalobci způsobila, žádá odčinit omluvou ve znění, jak vyplývá z výroku I tohoto rozsudku, a to odvysíláním, umístěním na web žalované pod odkaz na Reportáž a dopisem, a dále zadostiučiněním v penězích v částce [částka].

Reportáž řešila případ zákaznice (spotřebitelky) [jméno] [příjmení] (dále jen„ Zákaznice“), která si zamluvila ubytování v mělnickém hotelu U Císaře (označovaném i jako [příjmení] [příjmení]) – dále také jen„ Hotel“, avšak nemohla je realizovat pro vládní proticovidová opatření zakazující poskytování ubytovacích a stravovacích služeb. Ač důvodem, proč zákaznice objednané ubytování zrušila (stornovala) byla předmětná opatření, byla jí stržena z bankovního účtu částka [částka] jako stornopoplatek. Reportáž nedůvodně spojuje neoprávněné stržení platby z účtu Zákaznice s žalobcem, když se v ní tvrdí: [příjmení] při reklamaci zjistila, že [částka] si nestrhl hotel, ale jakési [příjmení] vinařství [příjmení], s nímž zákaznice nemá nic společného. Možná má ovšem něco společného s hotelem provozovaným [jméno] [příjmení]. Toto tvrzení doprovází záběr na vývěsní štít [příjmení] vinařství [příjmení] s identifikačním číslem žalobce. Reportáž vytváří mylný dojem, že žalobce jako provozovatel [příjmení] vinařství je zároveň provozovatelem Hotelu, případně, že mají něco společného a že platba byla stržena ve prospěch žalobce, který ji odmítl vrátit. Žalobce však s Hotelem nemá nic společného. Provozuje jej [právnická osoba] s. r. o. (aniž by toto jméno v Reportáži vůbec zaznělo). Jednatelkou společnosti je [jméno] [příjmení]. Jedná se o pouhou shodu příjmení s žalobcem, nejsou příbuzní, ani v jiném osobním, pracovním či obchodním vztahu, ani se neznají. Předmětný stornopoplatek žalobce nikdy nepřijal. Žalobce ani nedisponuje platebními (inkasními) prostředky umožňujícími inkaso platby kartou bez fyzického předložení karty pouze na základě údajů o platební kartě. Navíc ani těmi údaji nedisponoval a nedisponuje. [jméno] [příjmení] žalobce kontaktovala dne [datum] a žádala o vrácení platby. Žalobce kontrolou zjistil, že v jeho prospěch žádná taková platba realizována nebyla, což Zákaznici sdělil, jakož ji i informoval, že platbu, která měla být realizována platbou kartou na dálku – pouze na základě zadání identifikačních údajů karty, si ani strhnout nemohl z důvodů shora zmíněných. Existenci této komunikace Reportáž vůbec nezmínila. Zařazeno bylo pouze, a to navíc neúplné, vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], matky žalobce.

Žalobce na závadný obsah Reportáže žalovanou (přímo konkrétního redaktora) upozornil dne [datum], ten reagoval až na urgenci ze dne [datum] tak, že záležitost byla předána právnímu oddělení. I pak žalovaná zůstala bez reakce. Žalobce jí dne [datum] zaslal předžalobní výzvu s požadavkem na omluvu. Ten žalovaná dne [datum] odmítla a obsah Reportáže obhajovala. Poukazovala na existenci sdělení banky k příslušné platbě Dle interního šetření se jedná o transakci, která byla autorizována (bez přítomnosti karty – ruční vstup) již dne [datum] v čase 20:25:16 – obchodní místo [příjmení] [jméno], CZ/vinařs a degustace – kontakt [webová adresa]. Žalobcem napadané tvrzení redaktora, že [příjmení] vinařství [příjmení]„ možná má něco společného s hotelem provozovaným [jméno] [příjmení]“, žalovaná v reakci na předžalobní výzvu obhajuje především tím, že bylo přímo v Reportáži popřeno vyjádřením Ing. [jméno] [příjmení]. To považuje za dostatečné. S tím žalobce nesouhlasí. Žalovaná v Reportáži tvrdí, že částku si strhlo [příjmení] vinařství [příjmení], což ale není pravda. Reportáž žalobce poškodila, vyvolala kritické reakce na sociálních sítích i v okruhu zákazníků a známých. Žalovaná nevyužila možnosti odčinit újmu bezprostředně jen omluvou, s reakcí byla liknavá a pochybení popírá. Takový postup je na pováženou i s ohledem na skutečnost, že jde o veřejnoprávního vysílatele a Reportáží byla oslovena široká veřejnost. [jméno] žalovaná v roce 2017 uveřejnila údaj o průměrné sledovanosti pořadu [obec] ovce [částka] tisíc diváků.

2. Žalovaná učinila nesporným odvysílání Reportáže, ale uplatněný nárok neuznala, a to ani částečně. Poukázala na charakter pořadu [obec] ovce. Jeho cílem je ochrana spotřebitele a pomoc spotřebiteli při řešení různých životních situací. Reportáž popisuje konkrétní případ, kdy si Zákaznice přes [webová adresa] objednala ubytování v Hotelu, avšak pro proticovidová opatření je nemohla využít a od objednávky odstoupila, nicméně Hotel i tak požadoval stornopoplatek v 100% výši ceny za ubytování. Zákaznice se obrátila na banku, u které má vedený účet, a ta nakonec reklamaci uznala a strženou částku Zákaznici vrátila. Zmínku o žalobci, přesněji řečeno Mělnickém vinařství [příjmení], neboť jméno žalobce [jméno] [příjmení] v Reportáži ani nezaznělo, vysvětluje žalovaná tak, jako v reakci na předžalobní výzvu. Nesouhlasí s tím, že Reportáž vyvolává mylný dojem, že žalobce jako provozovatel [příjmení] vinařství [příjmení] je zároveň provozovatelem Hotelu, případně, že má něco společného s tím, že platba byla v jeho prospěch stržena, případně že ji odmítl vrátit. Toto v Reportáži zmíněno není. Naopak z vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] zařazeného do Reportáže vyplývá, že [příjmení] [příjmení] nemá s Hotelem nic společného. Vzhledem ke zjištění banky a shodě příjmení bylo podle žalované souvislost s [příjmení] vinařstvím [příjmení] nezbytně nutné prověřit. Reportéři žalované tak vinařství osobně navštívili a poskytli mu prostor k vyjádření. Vyjádření získané při návštěvě jednoznačně vyznívá ve shodě s předchozí komunikací Zákaznice s žalobcem, že [příjmení] vinařství [příjmení] odmítá spojitost se strženou částkou i s Hotelem. S názorem, že korespondence mezi žalobcem a Zákaznicí byla záměrně zamlčena a je tak zkresleno vyznění Reportáže, žalovaná nesouhlasí. Vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] má totiž totožný smysl a je z něj zřejmé, že provozovatelé vinařství a Hotelu jsou zcela odlišné osoby. Žalovaná odmítá, že přes vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], je vyznění Reportáže takové, že role vinařství je nadále sporná a nejasná. Otázku, zda vinařství mohlo mít něco společného s Hotelem, v Reportáži zodpovědělo vystoupení Ing. [jméno] [příjmení]. Ta jakoukoli spojitost popřela. Žalovaná dále poukazuje na to, že v komunikaci se Zákaznicí žalobce nezmínil jako v žalobě, že zkontroloval své účty a zjistil, že žádnou takovou platbu neeviduje, ale vyzval Zákaznici, ať postupuje oficiální cestou, kontaktuje svoji banku a žalobci sdělí své bližší údaje a kontakt na svoji osobu. Zákaznice si pobyt v Hotelu objednávala přes [webová adresa] a při té příležitosti sdělila údaje o své platební kartě, aby si poskytovatel služby mohl v určitý moment platbu z účtu Zákaznice strhnout. Vinařství v e-mailové komunikaci se Zákaznicí popsalo, že vůči němu nelze kartou platit na dálku, a vysvětlilo, jak funguje jeho platební terminál. Pokud si žalobce myslí, že v Reportáži mělo mnohem jednoznačněji zaznít, že s předmětnou záležitostí nemá nic společného, mohl již v červnu 2020 Zákaznici napsat, že prověřil svoje účty a předmětná (zcela konkrétní) částka na nich nebyla a není, místo toho ale popsal fungování bankovního terminálu. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu zdůraznila žalovaná, že rozhodující je celkové vyznění určité informace. Vyznění Reportáže odpovídá pravdě a informace jí sdělené nejsou zkreslené. Reportáž popsala, jak má spotřebitel postupovat při řešení situace, do jaké se dostala Zákaznice. V Reportáži opakovaně zaznělo, že částku si strhl Hotel (a contrario ne vinařství). Omluvu, kterou žalobce požaduje, považuje za nepřiměřenou, webové stránky nepovažuje za dostatečně identifikované a ohrazuje se proti požadavku na trvalé uveřejnění. Pro zadostiučinění v penězích nespatřuje vůbec opodstatnění.

3. Soud prvního stupně rozsudkem v záhlaví označeným rozhodl tak, že výrokem I zamítl žalobní požadavek na omluvu ve všech třech formách, výrokem II zamítl žalobní požadavek na zaplacení požadovaného zadostiučinění v penězích ve výši [částka] a výrokem III žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady soudního řízení ve výši [částka] ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

4. Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace uvedených v písemném odůvodnění napadeného rozsudku, na něž se pro stručnost poukazuje. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce je ve sporu věcně aktivně legitimován. Ač Reportáž zmiňuje pouze„ [příjmení] vinařství [příjmení]“, nikoli jmenovitě žalobce. Bylo prokázáno, že žalobce podnik tohoto označení vede a mediální zmínka, byť pouze o vinařství, má dopad na pověst a jméno samotného žalobce. Útok proti vinařství je logicky útokem na žalobce. Soud prvního stupně se však ztotožnil s argumentací žalované, že výsledně vyznívá Reportáž tak, že peníze si strhl Hotel. V Reportáži sice zazněla informace z šetření banky, že peníze si možná nestrhl hotel, ale snad [příjmení] [příjmení] [jméno], ale nebylo tak jednoznačně konstatováno, kdo je aktérem neoprávněně stržených peněz z účtu Zákaznice, nýbrž že jsou různé eventuality. Ty žalovaná prověřovala a nakonec to také objasnila. Závěr vyplynul z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně tak uzavřel, že žalovaná neoprávněně nezasáhla do osobnostních práv žalobce a Reportáží nebyla žalobci způsobena újma, jakkoliv z počátku Reportáže bylo určitým způsobem relativizováno, kdo za stržením peněz ve skutečnosti stojí, neboť to zpočátku skutečně zřejmé nebylo, žalobce také prvotní žádost Zákaznice jednoznačně neodmítl, žalovaná věc prověřovala a nakonec bylo vše uvedeno na pravou míru.

5. Rozsudek soudu prvního stupně napadl žalobce včasným a přípustným odvoláním. Žalobce se závěry soudu prvního stupně nesouhlasí. Zpochybňuje skutkový závěr o celkovém vyznění Reportáže. Reportáž nelze ve vztahu k žalobci hodnotit jako neutrální. Nesouhlasí se zjištěním, že by Reportáž výsledně vyznívala tak, že žalobce se stržením peněz nemá nic společného. Vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] sice v Reportáži zaznělo, ale způsob, jak s ní redaktor hovořil, její odpovědi zpochybňoval. Rozhovor proběhl nad dokumenty, které držel redaktor v ruce a sděloval Ing. [jméno] [příjmení]: Ten stornopoplatek strhlo vinařství a degustace [příjmení]. To jste vy tady? Ing. [příjmení] reagovala: Těžko. Redaktor: Ale to je od [příjmení] [příjmení], podívejte. Kromě polemických dotazů v rámci rozhovoru následně v Reportáži zaznívají další zpochybňující výroky redaktora, např. Vinařství nemá nic společného, zdá se, s ničím. nebo Konec je tedy dobrý, ale všechno ostatní divné. Současně poukazuje na to, že Ing. [jméno] [příjmení] není pracovnicí vinařství, s vinařstvím jen spolupracuje. Nezpochybňuje odvysílání rozhovoru s Ing. [jméno] [příjmení], ale nepovažuje to za dostatečně poskytnutý prostor pro vyjádření. Je přesvědčen, že měl být dán prostor osobně žalobci, identifikační číslo na vývěsním štítu, na nějž byl v Reportáži záběr, je žalobcovo. Žalovaná se spokojila s tím, že vinařství poskytla prostor k vyjádření, avšak ve zcela neadekvátním rozsahu a formě. Vyšla pouze ze sdělení banky, navíc ani ne přesně. Reportáž pojala způsobem, který je způsobilý žalobce poškodit a i jej poškodila. Závěr soudu prvního stupně o objektivní nezpůsobilosti Reportáže žalobce poškodit a o tom, že napadaný výrok není v kontextu Reportáže hanlivý, není správný. Navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví, nebo jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalovaná považuje odvolání za nedůvodné a ztotožňuje se se závěry soudu prvního stupně. Zopakovala své argumenty z obrany proti žalobě. Poukázala na roli banky a informací bankou sdělených Zákaznici o identifikaci stržené platby, jakož i na to, že žalobce prvotní žádost Zákaznice jednoznačně neodmítl. Žalobce pomíjí zásadní věc, kterou soud prvního stupně zjistil z obsahu Reportáže. Tou je samotný závěr Reportáže, že žalovaná dospěla k závěru, že žalobce s celou transakcí neměl nic společného. [obec] si nemohl z Reportáže učinit závěr, že by vinařství či snad sám žalobce v dané záležitosti postupoval nedovoleně, protiprávně či nečestně. Pouze si mohl učinit obrázek, že zpočátku byla celá věc nejasná, že ve stržení mohl figurovat jak Hotel, tak [příjmení] [příjmení] v [obec], že věc se bude prověřovat. Nesouhlasí s tím, že žalobci neposkytla dostatečný prostor k vyjádření. Učinila vše, aby objasnila, jak k stržení platby došlo a kdo ji skutečně strhl. Navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je v podstatné části důvodné.

8. Odvolací soud k důkazu zopakoval, potažmo dokazování doplnil o Reportáž, účastnický výslech žalobce, výslech Ing. [jméno] [příjmení] (matky žalobce) a diskusi na sociální síti Facebook k Reportáži a korespondenci Zákaznice s žalobcem.

9. Skutkové zjištění soudu prvního stupně z Reportáže ohledně jejího celkového vyznění není správné. Žalobci lze dát plně za pravdu, že divák po zhlédnutí Reportáže nezískává jednoznačný pocit (informaci), že žalobce, který provozuje podnik (závod) [příjmení] vinařství [příjmení], s neoprávněným stržením platby nemá nic společného. Stín podezření, že s Reportáží kritizovaným jednáním, má vinařství (rozuměj žalobce) něco společného, který do Reportáže vnáší napadané tvrzení, že„ [částka] si nestrhl hotel, ale jakési [příjmení] vinařství [příjmení], s nímž zákaznice nemá nic společného. Možná má ovšem něco společného s hotelem provozovaným [jméno] [příjmení]“, zůstává i po zhlédnutí celé Reportáže. Signifikantní je k tomu sdělení samotného redaktora v závěru Reportáže, když komentuje, že peníze Zákaznice nakonec získala: Konec je tedy dobrý, ale všechno ostatní divné. Přičemž současně z Reportáže vyplývá, že peníze zpět dostala Zákaznice od banky, nikoli od toho, kdo si je strhl. To (všechno ostatní) zůstává divné. S žalobcem lze plně souhlasit, že světlo do situace nevnáší ani vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] tak, jak ho žalovaná do Reportáže zařadila. Ing. [jméno] [příjmení] sice ve svém vystoupení souvislost popírá, ale redaktor s ní vede rozhovor tak, že její sdělení zpochybňuje, relativizuje. [obec] si jistě může klást otázku, jak to vlastně bylo. Despekt k žalobci (vinařství) plyne i z vyznění ironického komentáře redaktora v Reportáži po rozhovoru s Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] nemá nic společného, zdá se, s ničím. Reportáž diváku tedy rozhodně nedává jasnou odpověď, že žalobce (vinařství) se stržením platby nemá nic společného.

10. Žalovaná sice umožnila žalobci, resp. s ním spolupracující osobě (Ing. [jméno] [příjmení]) se vyjádřit, avšak způsob zveřejnění tohoto vyjádření není z hlediska celkového vyznění Reportáže korektní. Je namístě se i ptát, proč žalovaná, znalá toho, že žalobce byl v komunikaci se Zákaznicí aktivní, žalobce (vinařství) rovnou navštívila, aniž se ohlásila, případně nepožádala žalobce o písemné vyjádření.

11. S žalovanou lze souhlasit v tom, že díky sdělení banky zde byl důvod, do„ příběhu“ Zákaznice vtáhnout žalobce. Legitimní bylo, když se na žalobce na základě informace od banky obrátila Zákaznice ([datum]). Je ale absurdní vyčítat žalobci, že prvotně v korespondenci se Zákaznicí kategoricky neodmítl, že by platbu strhl on, ale chtěl situaci prověřit. Žalobce reagoval na e-mail Zákaznice hned týž den [datum]. Zákaznice se přitom neptala, zda náhodou platbu nestrhlo vinařství, ale kategoricky sděluje, že vinařství si platbu neoprávněně strhlo zneužitím karty a žádá o vrácení nejpozději do [datum] s tím, že v opačném případě se obrátí na bankovní asociaci a Policii ČR. Je logické a podnikatelsky zodpovědné, že se žalobce ptá na podrobnosti. Následně žalobce kontaktoval i svou banku. Na základě její informace Zákaznici odkázal na její banku a také Zákaznici vysvětluje, že platby kartami jsou ve vinařství možné jen s přítomností karty (a že si tak, nemohlo strhnout platbu jen na základě ručního zadání údajů o kartě). Závěrem děkuje za pochopení a doufá, že se problém vyřeší. Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že toto sdělila i redaktorovi žalované, který, jak popisuje sama žalovaná, měl i korespondenci Zákaznice s žalobcem. [jméno] žalovaná se proti výtce, že v Reportáži nezmínila korespondenci žalobce se Zákaznicí, brání tím, že vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] má totožný smysl. Ten přitom současně vysvětluje žalovaná tak, že Ing. [jméno] [příjmení] souvislost stržené platby s vinařstvím popřela. Je tak vůbec otázkou, zda„ zápletku“ s vinařstvím do Reportáže měla žalovaná vůbec vnášet. Pokud se připustí, že ano (že Reportáž je tím atraktivnější a napínavější), pak to ale mělo být s jasným vyzněním ve prospěch žalobce (vinařství). To však Reportáž neobsahuje.

12. To vyplývá i z příspěvků na sociální síti Facebook na profilu vinařství záhy po odvysílání Reportáže, kde se objevila sdělení o stínu na vinařství, o nepochopení, proč si vinařství platbu strhlo, když s hotelem nemá nic společného, že pokud to není pravda, tak je to podvod i proti vinařství, špatná reklama taky reklama, jste si jistá, že si to vinařství strhlo? Ty peníze mělo strhnout vinařství [příjmení]; proč mělo vinařství strhnout peníze dle výpisu z banky, zajímalo by mě, jak to doopravdy je, je opravdu divné, že by šla platba na účet vinařství, které údajně hotel nevlastní, je přece nenormální, aby někdo platil peníze na cizí účet. Současně tam manželka žalobce [jméno] [příjmení] zmínila, že se stržením peněz vinařství nemá nic společného. I další přispěvatelé se žalobce (vinařství) zastávali, zjevně na základě znalosti a osobní zkušenosti s žalobcem (a jeho dobrou pověstí na rozdíl od provozovatele Hotelu). Z účastnické výpovědi žalobce pak vyplynulo, že Reportáž vyvolala zájem i v jeho okolí, že se ho ptali, že se spíše pozastavovali nad způsobem, jak žalovaná o vinařství informovala, než že by uvěřili, díky znalosti žalobce, že by si žalobce (vinařství) neoprávněně strhl platbu. Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] pak vyplynulo, že zaměstnanci/spolupracovníci ve vinařství se nad obsahem nepozastavovali, neboť byli do záležitosti předem zasvěceni.

13. Je současně pozoruhodné, že v Reportáži vůbec nezaznívá obchodní firma provozovatele Hotelu. Též by jistě bylo hodno pozornosti žalované jako veřejnoprávního média, pokud by se v Reportáži zabývala (k ochraně spotřebitelů) otázkou případného podezření na vyvolání záměny, popř. parazitováním na pověsti žalobce (vinařství) ze strany provozovatele Hotelu v souvislosti s identifikací platebního místa, případně označením Hotelu. Tomu se Reportáž ale vůbec nevěnuje.

14. Odvolací soud tak uzavírá, že žalovaná neoprávněně zasáhla do osobnostních práv žalobce (§ 81 o. z.) konkrétně do jeho cti a pověsti a je namístě, aby újmu, kterou tím žalobci způsobila, odčinila, a to jak omluvou, tak penězi (§ [číslo], [číslo] odst. 2, § 2957 o. z.).

15. Text požadované omluvy je přiléhavý a rozsahem přiměřený. Požadavky, aby žalovaná omluvu odvysílala v pořadu [obec] ovce, tedy v témže pořadu, ve kterém byla odvysílána Reportáž, jakož i na webových stránkách, kde žalované záznam Reportáže zpřístupňuje, jsou přiměřené. Odpovídají formě, kterou k zásahu došlo. Je zřejmé, že webovými stránkami žalované se rozumí stránky [webová adresa], na kterých záznam Reportáže žalovaná zpřístupňuje, a že je požadováno, aby omluva byla zpřístupněna tam, kde je přístupná Reportáž (tam, kde je odkaz – link, po jehož rozkliknutí se Reportáž přehraje). Dokud a pokud bude žalovaná [příjmení] zpřístupňovat, bude (trvale) zpřístupňovat i omluvu. I takový požadavek odpovídá zákonnému požadavku na přiměřené zadostiučinění. Vzhledem k veřejné omluvě (za veřejný zásah do práv), není omluva dopisem již namístě.

16. K zásahu došlo v celoplošném vysílání ČT1 v pořadu vysílaném v podvečer s významnou sledovaností. Žalovaná sice nepotvrdila, že údaj o průměrné sledovanosti pořadu 400 000 diváků z roku 2017, je aktuální i v době vysílání Reportáže a poznamenala, že nevypovídá nic ani o sledovanosti konkrétně Reportáže, současně ale potvrdila sledovanost v řádu minimálně desítek tisíc, možná set tisíc. Odvolací soud nepochybuje o trvajícím diváckém zájmu o pořad [obec] ovce.

17. Žalovaná neprojevila žádnou sebereflexi, na upozornění žalobce na závadný obsah nereagovala zprvu vůbec, pak odmítavě. Sebereflexi žalovaná neprojevila ani v průběhu soudního řízení. Žalobce přitom velmi přesně vyjádřil, proč (jakými konkrétními větami a postupy z Reportáže) nelze říci, že do Reportáže vnesené podezření, že má něco společného s neoprávněným stržením peněz, není vyvráceno, ale naopak – bezdůvodně – zůstává i po zhlédnutí celé Reportáže. Žalovaná umožnila žalobci se vyjádřit, ale k způsobu, jak to učinila a jak vyjádření prezentovala, lze mít výše popsané výhrady.

18. Vzhledem k výše popsaným okolnostem a i s přihlédnutím k preventivní funkci zadostiučinění zde pouze omluva nezajišťuje skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Přiměřená výše vzhledem k výše popsaným okolnostem činí [částka] [ulice] výše zadostiučinění již není důvodná, přičemž je vhodné vyzdvihnout i újmu eliminující chování žalobce, který, resp. jeho manželka v diskusi na Facebooku spojení s neoprávněným stržením částky přímo vyvracela. Významné je i to, že žalobce se podle všeho těší mezi lidmi ve svém okolí dobré pověsti (na rozdíl od provozovatele Hotelu) a tito lidé tak podezření považovali za nevěrohodné a pozastavili se spíše nad neprofesionalitou. Ve vztahu k široké veřejnosti však podezření bylo Reportáží zaseto a nebylo rozptýleno, ač mělo.

19. Odvolací soud tak ze shora uvedených důvodů napadené rozhodnutí postupem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalobě v rozsahu požadavku na omluvu ve vysílání a na webu a v rozsahu požadavku na zadostiučinění částkou [částka] vyhověl, ve zbylém rozsahu (omluva dopisem, zbylých [částka]) rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil. Lhůta k uveřejnění omluvy je dána pro povahu plnění delší než standardní podle § 160 odst. 1 v části věty za středníkem o. s. ř. Lhůta k platbě je stanovena jako standardní podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.

20. Vzhledem k tomu, že odvolací soud částečně změnil rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé, rozhodoval odvolací soud na základě § 224 odst. 2 o. s. ř. nejen o nákladech odvolacího řízení, ale znovu i o nákladech řízení před soudem prvního stupně. Tím byl automaticky odklizen nákladový výrok III rozsudku soudu prvního stupně.

21. Žalobce vedl řízení o omluvu ve třech formách poskytnutí (pro účely nákladů řízení polovina předmětu řízení) a o zadostiučinění v penězích (pro účely nákladů řízení polovina předmětu řízení). Pokud jde o omluvu, uspěl v rozsahu omluvy v televizním vysílání a na webových stránkách žalované, neuspěl v rozsahu požadavku na omluvu dopisem, tzn. že úspěch žalobce v polovině předmětu řízení jsou 2/3 a žalované 1/3, z celku pak 2/6 a 1/6. Pokud jde o požadavek na zadostiučinění v penězích, žalobce sice uspěl jen částečně, ale výše zadostiučinění záležela na úvaze soudu, proto se zde (v druhé polovině předmětu řízení) na žalobce hledí jako by uspěl zcela (§ 142 odst. 3 o. s. ř.), tj. ve vztahu k celku v rozsahu 1/2. Výsledně je tak úspěch žalobce 5/6 a žalované 1/6. Žalovaná je tak postupem podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. a pro odvolací řízení ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. povinna žalobci nahradit ([číslo]) 4/6, neboli 2/3 nákladů řízení před soudy obou stupňů.

22. Žalobci v řízení před soudem prvního stupně vznikly náklady na soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] a dále na právní zastoupení v rozsahu 5 úkonů právní služby – 1) převzetí věci; 2) předžalobní výzva; 3) žaloba); 4) replika k vyjádření žalované; 5) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum]. V řízení před odvolacím soudem vznikly žalobci náklady na soudní poplatek za odvolání ve výši [částka] a dále na právní zastoupení v rozsahu 2 úkonů právní služby – 6) odvolání; 7) účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]. S každým z uvedených 7 úkonů je spojena odměna advokáta ve výši 3 100 Kč/úkon dle § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a s těmito náklady spojená 21% DPH dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť zástupce žalobce je plátcem DPH. Žalobci tak v řízení před soudem prvního stupně vznikly náklady ve výši [částka] (= [číslo] (5* [číslo]) *1,21) a před odvolacím soudem ve výši [částka] (= [číslo] (2* [číslo]) *1,21), tj. celkem [částka] 2/3 z této částky, které je žalovaná povinna žalobci nahradit, činí [částka] Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., místo plnění podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (pro odvolací řízení obé ve spojení s § 211 o. s. ř.).