pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 26 C 45/2020-143,

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky [částka], a to na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodě 1 a 3 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaná současně vůči žalobkyni vznáší vzájemný návrh na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, to vše na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodě 2 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

3. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl žalobu co do zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I), vyhověl vzájemnému návrhu co do zaplacení [částka] s příslušenstvím (výrok II) a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

4. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním a to v rozsahu celého výroku. Žalobkyně je přesvědčena, že soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k nesprávným skutkovým a potažmo i právním závěrům, a jeho rozhodnutí považuje za nesprávné. [jméno] žalovaná oznámením ze dne [datum] žalobkyni sdělila, že určila obvyklou cenu vozidla na částku [částka]. Teprve po té, kdy se žalobkyně proti tomuto závěru ohradila, začala žalovaná svůj závěr zpochybňovat a označila žalobkyni za osobu, která při sjednání pojistné smlouvy uvedla nepravdivé údaje, které pak ve svém důsledku měly vliv na závěr o obvyklé ceně vozidla. Je pravdou, že žalobkyně dne [datum] sjednala pojistnou smlouvu, když v pojistné smlouvě byl uveden údaj o počtu najetých kilometrů poškozeného vozidla 280 000 km, avšak součástí pojistné smlouvy je dodatek o prohlídce vozidla ze dne [datum] spolu se záznamem z jednání ze dne [datum]. Podstatou této prohlídky bylo ověření informací, které žalobkyně uvedla při sjednání pojistné smlouvy. Tedy, pokud by údaje uvedené v pojistné smlouvy nebyly uvedeny pravdivě, zcela nepochybně by žalovaná toto v den sjednání pojištění zjistila a pojistnou smlouvu by odmítla s žalobkyní uzavřít. Dokazování před soudem prvního stupně se ubíralo zcela jiným směrem, než byl předmět sporu. Žalobkyně osvědčila, že při sjednání pojistné smlouvy uvedla pravdivé údaje, a předložila soudu znalecký posudek, který určil obvyklou cenu zničeného vozidla žalobkyně na částku [částka]. Žalobkyně v řízení navrhla výslech tohoto znalce, aby před soudem závěr znaleckého posudku obhájil, avšak soud tento návrh zamítl. Soud nevyslyšel ani návrh žalobkyně na vypracování revizního znaleckého posudku, když tento považoval za nadbytečný. Žalobkyně pak v řízení zcela zbytečně doplnila skutková tvrzení, a to podáními ze dne [datum] a [datum], když k těmto tvrzením soud nepřihlížel a odmítl jako nadbytečné provést žalobkyní navrhované důkazy. Žalobkyně v řízení prokázala, že při sjednání pojistné smlouvy uvedla pravdivé údaje, a znaleckým posudkem prokázala, že žaloba o zaplacení [částka] byla podána důvodně. Žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a sám rozhodl tak, že žalované uloží povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení za zastupování před soudem prvního stupně i soudem odvolacím.

5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvádí, že zásadní je uvedení nepravdivých informací žalobkyní při sjednávání pojistné smlouvy a při uplatnění nároku u žalované týkajících se stočeného tachometru. Žalovaná se opírá jednak o doložené pojistné podmínky, ale i o § 2809 a § 2788 o. z., jak uvádí soud prvního stupně. Žalovaná byla oprávněna pojistné plnění odmítnout, což učinila. Žalobkyně v odvolání s tímto závěrem polemizuje toliko jediným odstavcem, že došlo k prohlídce vozidla při vstupu do pojištění. Právě ale na této prohlídce žalobkyně již uvedla nepravdivé informace o průběhu nájezdu kilometrů, což posléze omlouvala výměnou motoru. To nic na nepravdivosti této informace nemění. Soud prvního stupně postupoval správně, když žalobu zamítnul a přikázal žalobkyni vrátit zaplacené pojistné plnění. Žalovaná navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a žalobkyni zavázal k náhradě nákladů odvolacího řízení žalované.

6. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné, avšak pouze co se týče výroku o nákladech řízení.

7. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a správně jej hodnotil po právní stránce.

8. Bylo prokázáno, že předmětné vozidlo mělo ke dni [datum] stav tachometru 381 032 km. Při uzavírání pojistné smlouvy dne [datum] žalobkyně uvedla, že nájezd vozidla činí 280 000 km. Při hlášení o poškození vozidla dne [datum] žalobkyně uvedla, že nájezd vozidla činil 350 000 km. Je tak nepochybné, že v době, kdy žalobkyně byla vlastníkem předmětného vozidla, došlo k manipulaci s počítadlem ujeté vzdálenosti (tachometrem), což je mj. dobře patrné z výpisu systému Cebia. Žalobkyně uváděla, že snížení nájezdu je způsobeno tím, že došlo k výměně motoru. Jak však správně uvedl soud prvního stupně, tato skutečnost není sama o sobě důvodem pro manipulaci se stavem tachometru, když ve smyslu § 36 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, takovou změnu lze na počítadle ujeté vzdálenosti (tachometru) provést jen v případě výměny (opravy) samotného počítadla, o čemž je třeba vždy vyhotovit protokol. Ze znaleckého posudku vyplývá, že výměna motoru za jiný použitý motor nemá vliv na technický stav vozidla. Údaj o nájezdu vozidla uvedený žalobkyní při sjednávání pojistné smlouvy, stejně jako údaj uvedený při hlášení pojistné události, tak nelze hodnotit jinak než jako vědomě nepravdivý.

9. Zákon v § 2809 o. z. stanoví případy, kdy pojistitel může pojistné plnění odmítnout. Toto ustanovení nebrání smluvním stranám pojistné smlouvy sjednat si možnost odmítnutí pojistného plnění pro případ, že se oprávněná osoba bude domáhat pojistného plnění uvedením vědomě nepravdivých údajů o vzniku a okolnostech tvrzené pojistné události (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 32 Cdo 3172/2020). Čl. 8 odst. 12 Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel VPPHAV [číslo] stanoví, že pojistitel může plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. V posuzované věci žalovaná žalobkyni plnila. Později však svůj postoj přehodnotila v tom smyslu, že plnění bylo důvodné pouze částečně (a domáhala se zaplacení částky [částka]), posléze pak svou argumentaci změnila tak, že měla důvod pro odmítnutí pojistného plnění jako takového. Odvolací soud se v této souvislosti zabýval otázkou, zda může žalovaná„ odmítnout plnění“ až po té, co již fakticky plnila. Dospěl k závěru, že takový postup není vyloučen, pakliže je důvod pro odmítnutí plnění dán a žalovaná jej shledá až ex post po vyplacení pojistného plnění. V tomto smyslu„ odmítnutí plnění“ nepředstavuje jednorázovou volbu, která by žalované příslušela, ale právo žalované za splnění podmínek z pojistné události neplnit. Dle závěrů odborné literatury právo pojistitele odmítnout pojistné plnění neprekluduje a„ pouze“ se promlčí uplynutím obecné promlčecí lhůty tří let počínající ode dne, kdy se pojistitel dozvěděl nebo měl a mohl dozvědět o naplnění kumulativních předpokladů k odmítnutí pojistného plnění.

10. Pokud jde o podmínky pro odmítnutí pojistného plnění dle Čl. 8 odst. 12 Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel VPPHAV [číslo], má je odvolací soud shodně se soudem prvního stupně za naplněné. Žalobkyně uvedla při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé údaje, a které se týkaly rozsahu pojistné události. Údaj o nájezdu vozidla má totiž podstatný vliv na jeho obvyklou cenu, zejména liší-li se tento údaj od skutečnosti o desítky tisíc kilometrů, jak je zřejmé z rozdílných závěrů znaleckých posudků v této věci zpracovaných, u nichž znalci především vycházeli z rozdílného údaje o nájezdu předmětného vozidla. Znalec [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku předloženém žalobkyní dospěl k obvyklé hodnotě [částka], přičemž vycházel z údaje nájezdu 280 000 km a z toho, že při nájezdu 270 000 km byl měněn motor (údaje sdělené majitelem). Znalec [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku předloženém žalovanou dospěl k obvyklé hodnotě [částka], přičemž dospěl k tomu, že nájezd vozu činí dle dostupných podkladů nejméně 450 000 km. Rozdíly v hodnotách nájezdu i obvyklé ceny jsou zjevné. Ostatně není obecně pochyb o tom, že stav ujetých kilometrů má zásadně význam pro stanovení ceny automobilu. Pakliže tedy žalobkyně uvedla při uplatňování práva na pojistné plnění vědomě nepravdivé údaje týkající se rozsahu pojistné události, měla žalovaná právo plnění z pojistné smlouvy odmítnout.

11. Žalobkyně v odvolání namítá, že sice uvedla při sjednávání pojistné smlouvy dne [datum] údaj o nájezdu vozidla 280 000 km, nicméně součástí smlouvy je dodatek o prohlídce vozidla, přičemž podstatou této prohlídky bylo ověření informací, které žalobkyně uvedla při sjednání pojistné smlouvy. Žalovaná tedy dle žalobkyně měla tyto nepravdivé údaje zjistit a pojistnou smlouvu odmítnout uzavřít. Tato argumentace není přiléhavá z více důvodů. Důvodem pro odmítnutí pojistného plnění není uvedení nepravdivých údajů při sjednání pojistné smlouvy (tj. dne [datum]), ale uvedení nepravdivých údajů při uplatňování práva na pojistné plnění (tj. dne [datum]). Současně je zřejmé, že uvedení nepravdivých informací o nájezdu vozidla není takovou vadou, kterou by bylo možné odhalit při prohlídce vozu, odpovídá-li tento údaj údaji tachometru (palubního počítače). Odmítnutí uzavření pojistné smlouvy je pak případně právem žalované, nikoliv povinností.

12. S ohledem na vše shora uvedené proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný ve výroku I a II dle § 219 o. s. ř. potvrdil (výrok I).

13. Jde-li o náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, soud správně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení žalované, která byla zcela úspěšná jak v řízení o žalobě, tak v řízení o vzájemném návrhu. Z hlediska jednotlivých úkonů je však třeba rozlišit úkony učiněné společně pro obě řízení, kde tarifní hodnota je určena dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu součtem tarifních hodnot spojených věcí, a úkony učiněné zvlášť pouze v řízení o žalobě či pouze v řízení o vzájemném návrhu. Oproti soudu prvního stupně odvolací soud nepřiznal žalované vyjádření ze dne [datum] jako účelně vynaložený úkon právní služby, neboť žalovaná toho dne k výzvě soudu pouze dokládala dosud nepředložené listiny (všeobecné obchodní podmínky a výpis ze systému CEBIA), to již však měla v řízení učinit dříve, a pokud pak současně rozšířila svou argumentaci, také ji nic nebránilo tuto argumentaci vznést již ve vzájemném návrhu. Dále pak oproti soudu prvního stupně odvolací soud žalované přiznal úkon právní služby učiněný v řízení o vzájemném návrhu, a sice předžalobní výzvu včetně právního rozboru. Celkem tedy odvolací soud přiznal žalované jako společné úkony z tarifní hodnoty [částka] tři úkony po [částka] a tři režijní paušály po [částka] (příprava a převzetí, 2x účast u ústního jednání nepřesahující dvě hodiny), v řízení o žalobě z tarifní hodnoty [částka] jeden úkon po [částka] a jeden režijní paušál po [částka] (vyjádření k podané žalobě) a v řízení o vzájemném návrhu z tarifní hodnoty [částka] dva úkony po [částka] a dva režijní paušály po [částka] (vzájemný návrh, předžalobní výzva včetně právního rozboru). Celkem tak náklady řízení žalované za řízení před soudem prvního stupně činí [částka], s daní z přidané hodnoty, jíž je právní zástupce plátcem, celkem [částka] ( (3* [číslo] + [číslo] + 2* [číslo] + 6*300) *1,21). Náklady řízení žalované dále tvoří uhrazený soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši [částka], celkem tedy náklady řízení činí [částka] Odvolací soud proto nákladový výrok soudu prvního stupně změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí [částka] (výrok II).

14. Ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení plně úspěšná žalovaná. Té vznikly v odvolacím řízení náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve výši [částka] za úkon z tarifní hodnoty [částka], a to za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalobkyně, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]) a dvě paušální náhrady dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po [částka], celkem tedy [částka], po zvýšení o daň z přidané hodnoty, jíž je právní zástupce plátcem, celkem [částka]. Platební místo odvolací soud určil dle § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok III).