pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 C 7/2020-101,

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka] jako náhrady škod a nemajetkových újem, které jí měly být způsobeny nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem soudního exekutora a exekučního soudu. V rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov (dále jen„ exekutor“), pod sp. zn. 203 EX 16335/10, byly exekučním příkazem k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu ze dne [datum] zajištěny finanční prostředky na účtech žalobkyně (č. ú. [bankovní účet] ve výši [částka] a č. ú. [bankovní účet] ve výši [částka]). Žalobkyně podala dne [datum] návrh na částečné zastavení exekuce v rozsahu přikázání pohledávky z jejích účtů, když měla za to, že rozhodnutí je nezákonné. Exekutor návrhu nevyhověl a věc předložil k rozhodnutí exekučnímu soudu. Exekuční soud rozhodl tak, že exekuci v navrhovaném rozsahu částečně zastavil (výrok I předmětného usnesení). Toto usnesení nabylo právní moci a vykonatelnosti ve výroku I dne [datum]. Ačkoliv byl exekutor opakovaně vyzýván, žalobkyně mohla se svými finančními prostředky, jež byly exekutorem zajištěny, nakládat až dne [datum]. Zajištěním finančních prostředků žalobkyně exekučním příkazem a jejich následným opožděným odblokováním téměř až pět měsíců po právní moci usnesení exekučního soudu vznikly žalobkyni újmy, které požadovala nahradit následovně: a) zákonné úroky z prodlení ze zajištěných finančních prostředků za dobu, kdy jí bylo znemožněno s těmito prostředky nakládat ve výši [částka], b) náklady za právní zastoupení ve výši [částka], c) nemajetková újma ve výši [částka], když zajištěné prostředky byly celoživotními úsporami žalobkyně, žalobkyně se ocitla po dobu téměř 10 měsíců ve finanční nouzi, když je nezaměstnaná a vedená na úřadu práce již 5 let, jelikož pečuje o svou nemocnou matku, dne [datum] slavila jediná dcera žalobkyně dvacáté narozeniny, dcera trvale bydlí v Itálii a žalobkyně si z důvodu náhlé nemožnosti nakládání se zajištěnými finančními prostředky nemohla dovolit za dcerou odjet na oslavu jejích narozenin a nemohla jí ani koupit dárek k jubilejním narozeninám (slíbila jí zakoupit auto). V průběhu řízení před soudem prvního stupně žalobkyně doplnila k výzvě soudu, že požaduje zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši [částka] z titulu nezákonného rozhodnutí, a zadostiučinění ve výši [částka] z titulu nesprávného úředního postupu, který spočíval v nepřiměřené délce exekučního řízení, v postupu exekučního soudu, který 4 měsíce vyznačoval právní moc na rozhodnutí, přičemž soudní exekutor žalobkyni o dalším postupu stran odblokování účtu žalobkyně v bance ani neinformoval.

2. Žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalobkyně dne [datum] uplatnila předmětné nároky na náhradu škod a nemajetkové újmy, stanoviskem ze dne [datum] žalovaná částečně vyhověla nároku na náhradu škody a přiznala žalobkyni částku [částka]. V dané věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., kterým je exekuční příkaz ze dne [datum]. Postup exekutora se tak projevil právě v nezákonnosti daného rozhodnutí. Co se týče tvrzené nečinnosti exekutora po částečném zastavení exekuce, dne [datum] mu zaslal exekuční soud usnesení o částečném zastavení exekuce bez vyznačené doložky právní moci. Dne [datum] pak exekutor obdržel kopii odvolání povinného do nákladového výroku usnesení. Až dne [datum] zaslal exekuční soud exekutorovi pravomocné usnesení o částečném zastavení exekuce a exekutor toto usnesení následně obratem zaslal na vědomí bance. V postupu exekutora po částečném zastavení exekuce nelze shledat nesprávný úřední postup. Nároku na náhradu škody ve výši [částka], který představuje úroky z prodlení, není možné vyhovět, neboť ve věci není dána příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a tvrzeným vznikem škody. Stran nároku na náhradu škody ve výši [částka] je nutné za tarifní hodnotu považovat částku [částka], tedy tarifní hodnotu v exekuci vymáhané jistiny bez příslušenství (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu). Odměna advokáta za každý (celkem 2 – převzetí zastoupení, návrh na zastavení exekuce) z učiněných úkonů právní služby tak činí [částka] + režijní paušál ke každému z úkonů (celkem [částka]) + DPH ve výši 21 %, tj. celkem [částka]. Dle žalovaného není možné přiznat náhradu škody za úkon„ výzva k vrácení zajištěných prostředků“, neboť tento byl učiněn již po odstranění nezákonného rozhodnutí. Stran nároku na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu byla žalobkyně přípisem ze dne [datum] vyzvána ke sdělení, zda je zadostiučinění požadováno z titulu nesprávného úředního postupu exekutora, příp. z titulu nesprávného úředního postupu, který spočíval v nepřiměřené délce exekučního řízení (resp. zajištění), příp. z obou odpovědnostních titulů, příp. rovněž z titulu nezákonného rozhodnutí. Žalobkyně na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala. Předmětný nárok tak nebyl v rámci mimosoudního projednání dostatečně specifikován.

3. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně potvrdila, že jí byla žalovanou zaplacena částka [částka] jako částečná náhrada nákladů právního zastoupení, a co do této částky vzala svou žalobu částečně zpět. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 C 7/2020-35.

4. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví rozhodl tak, že výrokem I žalobě částečně vyhověl, když žalované uložil zaplatit žalobkyni částku [částka], výrokem II pak žalobu částečně zamítl co do částky [částka]. Dále uložil žalované zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] (výrok III ve znění opravného usnesení) a žalobkyni uložil zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka] (výrok [příjmení]).

5. Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

6. Žalovaná napadla výrok I (v rozsahu částky [částka]) a III rozsudku soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Žalovaná považuje za zřejmé, že ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za které lze považovat exekuční příkaz. Žalovaná se rovněž ztotožňuje s poskytnutým zadostiučiněním ve výši [částka], které bylo žalobkyni přiznáno z titulu nezákonného rozhodnutí. Žalovaná se však neztotožňuje s přiznáním zadostiučinění ve výši [částka], jež soud žalobkyni přiznal z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu. Žalovaná rovněž nesouhlasí s přiznáním náhrady škody ve výši [částka], která představuje vynaložené náklady právního zastoupení. Z odůvodnění rozsudku není zcela zřejmé, v čem tvrzený nesprávný úřední postup spočívá a kdo se jej dopustil. V rámci mimosoudního projednání žalobkyně dostatečně nespecifikovala nárok na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Z odůvodnění rozsudku není jednoznačné, zda nesprávný úřední postup exekučního soudu spočívá v nepřiměřené délce exekučního řízení, případně zda se jedná o jiný, blíže nespecifikovaný nesprávný úřední postup soudu, který přispěl k navýšení intenzity nemajetkové újmy žalobkyně, případně zda se jedná i o nesprávný úřední postup soudního exekutora, který po zrušení exekučního příkazu nereagoval na urgence žalobkyně, které se týkaly požadavku vrácení exekvované částky a odblokování účtů. K úplné konkretizaci tohoto nároku nedošlo. Žalovaná má však za to, že ve věci je dán pouze odpovědnostní titul státu za škodu, který spočívá v nezákonném rozhodnutí. Ve věci nelze spatřovat nesprávný úřední postup, který by spočíval v nepřiměřené délce řízení, resp. v nevyznačení doložky právní moci v přiměřené lhůtě, případně v jiném postupu soudu nebo soudního exekutora. I pokud by soud shledal ve věci nesprávný úřední postup exekučního soudu, pak je nutné uvést, že žalobkyně v rámci mimosoudního projednání takovýto nárok u žalované řádně neuplatnila, neboť žalobkyně namítala výhradně nesprávný úřední postup soudního exekutora, a nikoliv soudu. Není tak splněna podmínka dle § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. Kdyby tento nárok žalobkyně u žalované uplatnila nyní, byl by s ohledem na ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. již promlčen. Kromě výše uvedeného není zřejmé, jakým způsobem soud dospěl k vyčíslení přiznaného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu. Pokud soud posuzoval nesprávný úřední postup dle ustanovení § 13 věta první a věta druhá zákona č. 82/1998 Sb., pak měl u výpočtu výše odškodnění za způsobenou nemajetkovou újmu vycházet ze stanoviska Nejvyššího Soudu ČR pod označením Cpjn 206/2010, tedy z částky 15 000 – [částka] za jeden rok řízení, první dva roky se oceňují poloviční částkou. Soud se měl případně dále rovněž zabývat okolnostmi případu, které povedou k určení výše náhrady a které jsou taxativně uvedeny v § 31a odst. 3) písm. a) až e) zákona č. 82/1998 Sb. Zadostiučinění ve výši [částka] je nutné považovat za nepřiměřené, neboť je přiznáno za období pouhých 4 měsíců. Žalovaná nemůže souhlasit ani s uložením povinnosti k zaplacení nákladů právního zastoupení ve výši [částka]. Tato částka představuje náhradu za úkon právní služby – sepis žádosti ze dne [datum]. K vykonání tohoto úkonu došlo po odstranění odpovědnostního titulu. I v případě, že by byl titul k náhradě v dané věci soudem shledán, pak žalovaná uvádí, že se nejedná o úkon účtovatelný dle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu.

7. Žalobkyně má za to, že odvolání žalované je nedůvodné. Svůj nárok uplatnila v zákonem stanovené lhůtě, žalovaná se k tomuto návrhu vyjádřila až po podání žaloby, téměř po roce. Samotné tvrzení nepřiměřeně dlouhé doby vrácení zajištění finančních prostředků od [datum] do [datum] je dostačujícím tvrzením jak pro uplatnění nároku u žalované v rámci mimosoudního řízení, tak v řízení před soudem. Požadavek na přesnou konkretizaci pochybení je pouze snahou vyvinit se z odpovědnosti. Je nepodstatné, zda pochybil soudní úředník při vyznačování právní moci nebo exekutor. Za pochybení jak soudního úředníka, tak exekutora v rámci plnění jejich funkcí ve státním aparátu je zodpovědná žalovaná. Požadovat po žalobkyni, aby zkoumala důsledně soudní spisy exekutora v [obec] a soudní spis, aby zjistila konkrétní příčinu nesprávného úředního postupu, je pouhou snahou zkomplikovat celou věc a odradit žalobkyni od dalšího vymáhání náhrady škody. Podstatnou pro posouzení nesprávného úředního postupu je doba od právní moci rozhodnutí do uvolnění neoprávněně zajištěných financí žalobkyně, a ta je pro výkon rozhodnutí nepřiměřeně dlouhá. Stát by měl vyvíjet snahu o minimalizaci škod a o co nejrychlejší likvidaci neoprávněného stavu, jenž sám zapříčinil. Částky za nepřiměřenou dobu řízení, o kterých se v odvolání zmiňuje žalovaná, jsou přisuzovány za nepřiměřenou dobu pro nalézací nebo odvolací řízení. Zde se však jedná o vykonávací řízení, které by mělo proběhnout velice rychle, když rozhodnuto již bylo a mělo pouze dojít k naplnění tohoto rozhodnutí, což nakonec trvalo neuvěřitelných několik měsíců. Okolnosti řízení, kdy se jednalo o nápravu vadného stavu, jenž byl způsoben nezákonným rozhodnutím, a naprostá absence komunikace ze strany exekutora se žalobkyní v této fázi řízení jsou důvodem pro náhradu újmy ve výši [částka]. Pro žalobkyni je velkým zklamáním, že žalovaná, která zastupuje stát, nepovažuje zcela zjevné průtahy při vrácení zajištěných částek za pochybení a nechce žalobkyni odškodnit, a to ani v rámci náhrady škody - právního zastoupení při sepsání výzvy k vrácení zajištěných financí. Žalobkyně zdůrazňuje, že se na průtazích nijak nepodílela. K námitkám žalované k účtovatelným úkonům žalobkyně odkazuje na ust. § 11 odst. 3 advokátního tarifu. Žalobkyně souhlasí s vyúčtováním tak, jak je provedl nalézací soud. Žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

8. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu části výroku I a výroku III včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), přičemž rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 214 odst. 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Výrok I v rozsahu částky [částka], výrok II a IV rozsudku soudu prvního stupně nebyly odvoláním napadeny a nabyly samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

9. Soud I. stupně správně zjistil skutkový stav (skutková zjištění ostatně žalovaná v odvolání ani nenapadá) a správně jej hodnotil po právní stránce. Odvolací soud odkazuje na správné odůvodnění napadeného rozsudku.

10. Předmětný exekuční příkaz je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). V příčinné souvislosti s vydaným nezákonným rozhodnutím byla žalobkyni způsobena majetková škoda (náklady právního zastoupení) a nemajetková újma ve smyslu § 31a zákona, která spočívala v nemožnosti užívat finanční prostředky postižené na obou bankovních účtech a v obtížích z toho pro žalobkyni plynoucích. Tíživé následky v životě žalobkyně (správně zjištěné soudem prvního stupně) přičitatelné nezákonnému rozhodnutí trvaly od [datum] do [datum], kdy nabylo právní moci částečné zastavení exekuce. Právní moc však byla vyznačena až dne [datum], přestože již dne [datum] byla ve spisovém materiálu zanesena informace o částečném nabytí právní moci, přičemž peníze na účtu byly pro žalobkyni uvolněny konečně dne [datum]. V období až do [datum] tak nadále žalobkyně v rozporu se zákonem nemohla nakládat s finančními prostředky na účtech, k čemuž došlo primárně v příčinné souvislosti s postupem exekučního soudu, kdy v rozporu s referátem nebyla vyznačena právní moc na předmětném usnesení a po dobu dalších více než 4 měsíců pokračovala blokace finančních prostředků na obou účtech žalobkyně. Prodlení s vyznačením doložky právní moci je nesprávný úřední postup exekučního soudu ve smyslu § 13 zákona. Soud prvního stupně proto správně přiznal žalobkyni náhradu nemajetkové újmy jak za nezákonné rozhodnutí (exekuční příkaz), tak za následný nesprávný úřední postup exekučního soudu.

11. Žalobkyně nárok v celém žalovaném rozsahu vůči žalované uplatnila, byť neuvedla výslovně, že v části leží odpovědnost na soudním exekutorovi a v části na exekučním soudu. To ovšem není podstatné, neboť šlo o jedno exekuční řízení, v němž i soudní exekutor působí jako soudní osoba, a žalobkyně uvedla, že požaduje náhradu újmy za blokaci peněz na účtu, která trvala až do [datum]. Žalovaná Česká republika odpovídá ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. jak za nezákonné rozhodnutí vydané soudním exekutorem, tak za nesprávný úřední postup exekučního soudu. Tedy žalobkyně nárok včas uplatnila v celém rozsahu (včetně částky [částka]) u žalované v rámci předběžného projednání nároku a ohledně celého tohoto nároku podala žalobu. Proto je odvolací námitka žalované týkající se promlčení části nároku na zadostiučinění v rozsahu částky [částka] nedůvodná.

12. Srovnávání okolností projednávané věci s obecným odškodňováním průtahů v řízení, jak to činí žalovaná, není případné. [příjmení] [částka] až [částka] se poskytuje jako náhrada za průtahy v soudním řízení bez dalšího. V posuzovaném případě však došlo ke konkrétnímu zásahu do práv žalobkyně, kdy byl v rozporu se zákonem vydán exekuční příkaz a v důsledku exekučního příkazu a následného nesprávného úředního postupu exekučního soudu při vyznačení právní moci byla žalobkyně zbavena dispozice se svými finančními prostředky. Tedy žalobkyni vznikla konkrétní nemajetková újma z příčiny nezákonného rozhodnutí v kombinaci s nesprávným úředním postupem. Dle provedeného dokazování u soudu prvního stupně vznikly žalobkyni v souvislosti s blokací peněz komplikace v běžném životě, nemohla nakládat s úsporami, nemohla navštívit dceru v Itálii a zakoupit k narozeninám slíbený osobní automobil, zhoršil se vztah žalobkyně s manželem – povinným, jemuž situaci kladla za vinu. Nesprávný úřední postup exekučního soudu prolongoval neblahé důsledky způsobené nezákonným rozhodnutím, přičemž žalobkyně se snažila tento stav zvrátit (viz žádost žalobkyně zastoupené advokátem Mgr. Alizeyem o bezodkladné vrácení exekvované částky s ohledem na skutečnost, že výrok I usnesení o částečném zastavení exekuce již nabyl právní moci). Soud prvního stupně v tomto smyslu výstižně uvedl, že žalobkyně si byla vědoma toho, že postup exekutora byl neoprávněný a zajištěné prostředky jí mají být dle pravomocného rozhodnutí uvolněny, což ve spojení se stavem, kdy ani na její urgence nebylo ze strany orgánů státu reagováno, muselo pocit frustrace a beznaděje jen umocňovat. Zadostiučinění ve výši [částka] za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem exekučního soudu se proto odvolacímu soudu jeví jako zcela přiměřené všem okolnostem případu i zákonným kritériím ve smyslu § 31a zákona.

13. Také nárok na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši [částka] byl soudem prvního stupně žalobkyni přiznán důvodně. Tento náklad (a z jeho vydání resultující škoda) je v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem - žalobkyně se důvodně domáhala vydání postižené částky, neboť jí bylo známo, že předmětné usnesení již nabylo právní moci. Odvolací soud se proto ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že i žádost ze dne [datum] o bezodkladné vrácení exekvované částky byla účelně vynaloženým nákladem na odstranění nesprávného úředního postupu. Pokud pak žalovaná namítala, že daný úkon neodpovídá žádnému z ustanovení § 11 odst. 1 a odst. 2 advokátního tarifu, opomněla ustanovení § 11 odst. 3 advokátního tarifu, na které však soud prvního stupně výslovně odkázal, tedy že za úkony právní služby neuvedené v odstavcích 1 a 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší. Soud prvního stupně danou výzvu hodnotil analogicky dle odst. 2 písm. h) jako jednoduchou výzvu k plnění, což odpovídá povaze daného úkonu právní služby. Výši škody způsobené vydáním na právní zastoupení soud prvního stupně správně vyčíslil v bodech 53 a 54 odůvodnění svého rozsudku.

14. S ohledem na vše shora uvedené proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I co do částky [částka] jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil; stejně tak učinil vůči také správnému výroku III o náhradě nákladů řízení, proti němuž ostatně žalovaná žádné konkrétní námitky nevznášela.

15. Odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení plně úspěšné žalobkyni. Ty sestávají z jednoho úkonu právní služby – vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum]. Tarifní hodnotou je součet tarifních hodnot nároků, které byly předmětem odvolacího řízení, tedy částku [částka] ([částka] dle § 9 odst. 4 písm. a/ advokátního tarifu a [částka] dle § 8 odst. 1 adv. tarifu), tedy částka [částka] za jeden úkon právní služby a jedna režijní náhrada ve výši [částka], celkem [částka].