pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 24 C 321/2021-57,

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodu 1 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodu 2 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

3. Soud prvního stupně rozsudkem označeným v záhlaví uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu co do požadované částky [částka] (výrok II) a uložil žalované nahradit žalobci náklady řízení v částce [částka] (výrok III). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

4. Rozsudek soudu prvního stupně napadli žalobce (v rozsahu výroku II a III) i žalovaná (v rozsahu výroku I a III) včasným a přípustným odvoláním.

5. Žalobce nesouhlasí s důvody, které vedly soud prvního stupně k zamítnutí jeho požadavku na zaplacení částky [částka] představující náhradu nákladů vynaložených žalobcem na vypracování znaleckého posudku prokazujícího vady díla. Domnívá se, že vyhotovení znaleckého posudku bylo důvodné a související náklady je proto třeba považovat za účelně vynaložené. Poukazuje na skutečnost, že žalovaná dlouhodobě nereagovala na jeho podněty a reklamovanou vadu neuznala (stejně tak ji neuznala ani osoba pověřená žalovanou k vyřizování reklamací – [právnická osoba] s.r.o.). Žalobce není odborníkem v oblasti tepelných či jiných čerpadel. Pokud by za této situace žalobce podal žalobu a následně by se ukázalo, že nefunkčnost nelze přičítat vadě čerpadla, byl by ve sporu neúspěšný. Žalobce proto přistoupil k uplatňování svých práv s nezbytnou procesní ostražitostí. Tím, že se žalovaná k vadě sama (ani prostřednictvím určené osoby) nevyjádřila, vyvolala nutnost zpracování znaleckého posudku pro účely postavení existence vady najisto. Žalobce proto navrhuje, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhoví i ve zbývajícím (soudem prvního stupně zamítnutém) rozsahu, a přizná žalobci plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

6. Žalovaná považuje za nesprávný závěr soudu prvního stupně o tom, že poskytla žalobci na dodané tepelné čerpadlo pětiletou záruku. K tomuto závěru dospěl soud prvního stupně na základě záručního listu, ve kterém je jako dodavatel tepelného čerpadla uvedena a podepsána žalovaná. Soud prvního stupně však zcela pominul, že záruční list je vystaven výrobcem čerpadla – tj. [právnická osoba] s.r.o., který je poskytovatelem a nositelem dané (prodloužené) záruky, což je v záručním listě opakovaně výslovně uvedeno. Žalovaná není poskytovatelem prodloužené záruky, ale osobou, která provedla dodání čerpadla a jeho montáž u žalobce. Žalovaná byla uvedena (a podepsána) na záručním listu pouze pro účely potvrzení, že čerpadlo bylo instalováno autorizovaným dodavatelem (což bylo podmínkou pro poskytnutí prodloužené záruční doby výrobcem). Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovanou nebyla záruční doba sjednána, uplatní se dvouletá zákonná záruční doba dle § [číslo] ve spojení s § 2615 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Čerpadlo bylo žalobci předáno a uvedeno do provozu dne [datum]. Uplatnění vady žalobcem ze dne [datum] tedy bylo evidentně učiněno po uplynutí záruční doby, a žalobce proto nebyl oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit. Nadto předmětné uplatnění vady nebylo žalované vůbec doručeno. Žalobce po uplynutí 24 měsíců uplatňoval vady výlučně u výrobce čerpadla, a byl si tedy zjevně vědom toho, že pouze výrobce je nositelem prodloužené záruky. Žalovaná rozporuje též závěr soudu prvního stupně, podle kterého je na výrobce čerpadla ([právnická osoba] s.r.o.) třeba hledět jako na osobu, kterou žalovaný určil k vyřizování reklamací i případných oprav vad čerpadla ve smyslu § 2172 o. z. Podle žalované nelze takový závěr dovodit z žádné listiny, kterou žalovaná předala žalobci. Žalovaná dále namítá, že se soud prvního stupně dopustil procesního pochybení, když neumožnil žalované reagovat na změnu vysloveného předběžného právního názoru a rozhodl překvapivým způsobem. Žalovaná poukazuje na skutečnost, že soud prvního stupně při prvním jednání, které se ve věci konalo, předestřel účastníkům svůj předběžný názor, podle kterého žalobce řádně nereklamoval vadu tepelného čerpadla u oprávněné osoby. V návaznosti na to soud prvního stupně vyzval žalobce dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a navrhl důkazy mimo jiné ohledně toho, kdy a jakým konkrétním způsobem vytkl/reklamoval vadu tepelného čerpadla z [datum] přímo u žalované. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že by žalované zaslal uplatnění vady ze dne [datum] (sám naopak uvedl, že reklamaci zaslal pouze [právnická osoba] s.r.o.), očekávala žalovaná, že žaloba bude zamítnuta. Soud prvního stupně však k překvapení žalované žalobě vyhověl, aniž by jakkoliv avizoval změnu svého právního názoru a aniž by žalovanou poučil (a vyzval k doplnění tvrzení) podle § 118a odst. 2 o. s. ř. Žalovaná proto navrhuje, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu tak, že se žaloba zamítá, a přiznal žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení před soudem prvního stupně podle ustanovení § 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř., zvážil všechny námitky žalobce i žalované a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné, odvolání žalobce důvodné je.

8. Odvolací soud konstatuje, že ve vztahu k požadavku žalobce na zaplacení částky [částka] (z titulu vrácení uhrazené ceny díla) soud prvního stupně správně v napadeném rozsudku citoval relevantní normy objektivního práva (které tedy již soud odvolací znovu neopakuje), učinil správný závěr o skutkovém stavu a dospěl ke správnému právnímu posouzení věci. Na správné odůvodnění napadeného rozsudku odvolací soud odkazuje.

9. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, podle kterého žalovaná poskytla žalobci na celé dodané dílo, tj. včetně samotného tepelného čerpadla, pětiletou záruku za jakost (ve smyslu § 2113 o. z.). Předmětem smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] byla dodávka a instalace tepelného čerpadla Hotjet 10 ZET. Smlouva o dílo na několika místech odkazuje na cenovou nabídku (s číselným označením 121_16) vypracovanou žalovanou a doručenou žalobci před podpisem smlouvy. V té je pak vedle detailního popisu jednotlivých položek, které jsou součástí díla, výslovně uvedeno, že v ceně je záruka 5 let + 10 let na kompresor (přičemž pod položkou [číslo] nabídky je uvedeno samo tepelné čerpadlo, na což pak přímo navazuje položka [číslo] – záruka 5 let + 10 let záruka). Současně ze smlouvy o dílo ani z cenové nabídky jakýmkoliv způsobem nevyplývá, že by poskytovatelem záruky měla být osoba odlišná od žalované (jako zhotovitele díla a původce nabídky). Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaná se jako zhotovitel zavázala ve smlouvě o dílo poskytnout žalobci záruku za jakost celého díla v délce 5 let (resp. 10 let na kompresor tepelného čerpadla).

10. Případné ujednání o tom, že žalovaná poskytuje žalobci na dílo pouze dvouletou (zákonnou) záruku s tím, že na určité části díla je poskytována záruka prodloužená, avšak ze strany jiné osoby (výrobce), by jistě bylo možné. V projednávané věci však z dané smluvní dokumentace žádné takové ujednání neplyne. I pokud by snad vznikly pochybnosti o tom, v jaké délce byla mezi žalobcem a žalovanou jako smluvními stranami sjednána záruční doba na zhotovené dílo (odvolací soud však podotýká, že sám žádné pochybnosti neshledává), pak je třeba v souladu s ustanovením § 1812 odst. 1 o. z. použít takový výklad obsahu smlouvy o dílo (ve spojení s cenovou nabídkou), který je pro žalobce jako spotřebitele nejpříznivější.

11. Odvolací námitky žalované založené na obsahu záručního listu nejsou důvodné. Vzhledem k tomu, že délka záruční doby poskytované žalovanou byla mezi smluvními stranami sjednána samotnou smlouvou o dílo (jak bylo popsáno výše), nemohl záruční list jako dokument, který žalobci jednostranně předložila žalovaná (případně prostřednictvím výrobce) až značnou dobu po uzavření smlouvy o dílo, záruční dobu zkrátit, resp. nelze na základě záručního listu vykládat ujednání obsažené ve smlouvě o dílo tak, že prodlouženou záruku neposkytuje žalovaná jako dodavatel díla, ale výrobce, tj. [právnická osoba] s.r.o. Obsah záručního listu by mohl být ve vztahu k délce záruční doby relevantní pouze za předpokladu, pokud by záruční list dále rozšiřoval záruku ve prospěch žalobce (srov. § 2114 o. z.).

12. Správný je i závěr soudu prvního stupně o tom, že výrobce čerpadla [právnická osoba] s.r.o. představovala osobu určenou k opravě tepelného čerpadla ve smyslu § 2172 o. z. Žalovaná předala k zhotovenému dílu žalobci záruční list spolu se záručními podmínkami. Je nerozhodné, zda tak učinila žalovaná přímo, nebo prostřednictvím pracovníka [právnická osoba] s.r.o., neboť záruční list byl opatřen razítkem a podpisem žalované jako dodavatele. V záručních podmínkách je pak uvedeno, že v případě vad či požadavků na servis tepelného čerpadla se má žalobce obracet písemně nebo prostřednictvím emailu na [právnická osoba] s.r.o. Tomu ostatně odpovídal i postup obou smluvních stran po instalaci tepelného čerpadla, když žalovaná veškeré reklamace uplatněné žalobcem pouze předávala [právnická osoba] s.r.o., která je následně vyřizovala (prováděla opravy čerpadla). V průběhu řízení před soudem prvního stupně pak žalovaná (i její jednatel v rámci své výpovědi) výslovně uvedla, že ani nebyla oprávněna do tepelného čerpadla zasahovat. Lze proto uzavřít, že žalobce reklamoval předmětnou vadu dne [datum] řádně, a to u osoby, která byla v záručním listu určena k provedení opravy.

13. Pouze pro úplnost pak odvolací soud dodává, že bez ohledu na výše uvedený závěr o řádné reklamaci vady u osoby k tomu určené žalobce uplatnil práva z vadného plnění též přímo u žalované, a to v rámci dopisu ze dne [datum], ve kterém žalované oznámil vadu a zároveň odstoupil od smlouvy o dílo. Předmětný dopis byl žalované doručen do datové schránky dne [datum], tedy v rámci záruční doby (ta uplynula až dne [datum]). Vzhledem k opakovanému výskytu řady vad (což žalovaná nečinila sporným) byl žalobce nepochybně oprávněn v souladu s ust. § 2169 odst. 2 o. z. odstoupit od smlouvy o dílo i v případě, pokud by se neuplatnilo ustanovení § 19 odst. 3 věty čtvrté zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen„ zákon o ochraně spotřebitele“).

14. Nelze přisvědčit ani námitce žalované, podle které se soud prvního stupně dopustil procesního pochybení, když nepostupoval (ve vztahu k žalované) podle § 118a o. s. ř. a v rozporu s vysloveným předběžným právním názorem rozhodl pro žalovanou překvapivým způsobem. Předběžný právní názor není pro soud závazný. Soud jej může v průběhu řízení částečně či zcela změnit, a to zejména v návaznosti na nově zjištěné skutečnosti, provedené důkazy či vyjádření účastníků. Není povinností soudu v tomto směru účastníky poučovat, nejde zde o poučení ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. Soud prvního stupně ostatně na prvním jednání, které se ve věci konalo, výslovně uvedl, že prozatím považuje za problematickou otázku, zda byla vada řádně reklamována u oprávněné osoby. Následující postup soudu prvního stupně pak žalovaná ve svém odvolání vykládá zkreslujícím způsobem. Není pravdou, že soud prvního stupně vyzval žalobce postupem podle § 118a o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a navrhl důkazy k prokázání skutečnosti, že reklamaci vad čerpadla ze dne [datum] zaslal přímo žalované (s tím, že pokud tak neučiní, bude v řízení neúspěšný). Výzva soudu prvního stupně směřovala obecně k tomu, aby žalobce dotvrdil (a prokázal), kdy a jakým způsobem reklamoval vadu tepelného čerpadla buď přímo u žalované, případně jak jinak vadu reklamoval a u jaké osoby. Na základě této výzvy žalobce vysvětlil, že vadu reklamoval u [právnická osoba] s.r.o. jako u osoby určené záručním listem, a doplnil též i další argumentaci vztahující se k tomu, že práva z vadného plnění byla uplatněna řádně (mimo jiné i přímo u žalované). Žalovaná měla vyjádření žalobce k dispozici, mohla na ně reagovat a zároveň musela být připravena i na tu eventualitu, že soud prvního stupně změní svůj původní názor a přikloní se na stranu žalobce. Nakonec nejpozději v rozsudku soudu prvního stupně žalovaná seznala, jaký je aktuální náhled soudu prvního stupně na věc, a mohla veškerou svou protiargumentaci bez omezení předestřít odvolacímu soudu (což učinila). Tedy nejpozději v odvolacím řízení byl dán žalované plný prostor k uplatnění veškerých námitek a argumentů za situace, kdy se již nespoléhala na předběžný názor soudu prvního stupně sdělený na samém začátku řízení.

15. V projednávané věci nebyl dán důvod (ve vztahu k žalované) k postupu podle § 118a o. s. ř. Smyslem § 118a o. s. ř. je, aby nedošlo k zamítnutí žaloby, resp. v projednávané věci k neztotožnění se s obranou žalované, ze strany soudu proto, že účastník neunesl břemeno tvrzení či břemeno důkazní, aniž byl poučen, že toto břemeno má. O takový případ se však v projednávané věci nejedná, neboť žalovaná nebyla v řízení neúspěšná pro nedostatek tvrzení či důkazů. Žalovaná ostatně ani v odvolacím řízení (kdy již znala změněný právní názor soudu prvního stupně) žádná nová skutková tvrzení neuplatnila, ani nenavrhla žádné nové důkazy.

16. S rozsudkem soudu prvního stupně se odvolací soud neztotožňuje jen v posouzení důvodnosti požadavku žalobce na zaplacení částky [částka] odpovídající nákladům vynaloženým na znalecký posudek prokazující vady čerpadla. Ustanovení § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele sice při marném uplynutí 30 denní lhůty k vyřízení reklamace zakládá stejná práva jako při podstatném porušení smlouvy, avšak pouze za předpokladu, že tvrzená vada objektivně existuje. V tomto ohledu lze odkázat např. na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2010, sp. zn. 33 Cdo 1711/2009. Ty se sice vztahují k předmětnému ustanovení zákona o ochraně spotřebitele ve znění před změnou provedenou v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (přijetí nového občanského zákoníku), avšak jsou plně aplikovatelné i na současnou úpravu. Z toho rezultuje závěr, že žalobce by nemohl být ve sporu úspěšný, pokud by se ukázalo, že tepelné čerpadlo ve skutečnosti žádnou vadou netrpí. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani výrobce čerpadla v době před podáním žaloby s žalobcem nekomunikovali, nemohl žalobce předpokládat, že v případě sporu nebude žalovaná existenci vady sporovat. Za této situace lze postup žalobce, který si v rámci rozumné procesní opatrnosti nechal vypracovat znalecký posudek dokládající vady čerpadla, shledat za účelný. Ostatně skutečnost, že žalovaná existenci vady v řízení nesporovala, může být do značné míry dána právě tím, že vada byla prokázána předmětným znaleckým posudkem. Odvolací soud proto shledal, že částka ve výši [částka], kterou žalobce uhradil za vypracování znaleckého posudku, představuje důvodně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu § 513 o. z.

17. Ve světle uvedeného odvolací soud postupem podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I jako věcně správný potvrdil a ve výroku II jej postupem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. částečně změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka].

18. Vzhledem k tomu, že odvolací soud částečně změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení, ale znovu i o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 o. s. ř.). Tím je odklizen výrok III rozsudku soudu prvního stupně.

19. V souladu se zásadou úspěchu ve věci náleží zcela úspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení v plné výši (§ 142 odst. 1 o. s. ř., pro odvolací řízení ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.). Ty sestávají ze soudního poplatku za žalobu a za odvolání v celkové výši [částka] ([číslo] [číslo]) a z nákladů na právní zastoupení v rozsahu 9 úkonů právní služby: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) předžalobní výzva ze dne [datum], 3) žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum], 4) vyjádření ze dne [datum], 5) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], 6) doplnění tvrzení ze dne [datum], 7) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], 8) odvolání ze dne [datum] (včetně doplnění ze dne [datum]), 9) účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]. V případě úkonů 1) až 7) a 9) činí tarifní hodnota věci [částka] dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - dále jen „advokátní tarif“ (k částce [částka] představující náklady na znalecký posudek se nepřihlíží, neboť podle § 513 o. z. jsou náklady spojené s uplatněním pohledávky příslušenstvím pohledávky a v tomto případě nebyly požadovány jako samostatný nárok) a sazba odměny v návaznosti na to 9 300 Kč/úkon dle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu. V případě úkonu 8) činí tarifní hodnota dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu [částka], jelikož předmětem odvolání podaného žalobcem byla pouze tato částka (přestože se jedná o příslušenství, v tomto případě bylo předmětem odvolání jako samostatný nárok). Sazba odměny v návaznosti na to činí [částka] dle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu. Se všemi úkony se pojí paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K nákladům řízení dále patří dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. částka odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Náklady žalobce za řízení před soudy obou stupňů tedy výsledně činí [částka] (=11 246+1,21* (8* [číslo] [číslo]). Lhůta k plnění je stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.; místo plnění pak podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (pro odvolací řízení vždy ve spojení s § 211 o. s. ř.).