pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 26 C 59/2021-86,

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhají vydání věcí, které jsou uvedeny v bodě 1 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, a to na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodě 2 a 4 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodě 3 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

3. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví:

- odmítl žalobu v části, v níže se žalobkyně domáhaly stanovení povinnosti žalované vydat oznámení o tom, že v rámci rozhodování mimo zasedání shromáždění společenství [příjmení] [příjmení] [příjmení] [příjmení] [příjmení], [ulice a číslo] - [obec a číslo], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ SVJ [příjmení] [příjmení]“), konaného ve dnech 16. 11. až [datum] informovala všechny členy společenství o tom, že žalobkyně nabízí výkon činnosti předsedy společenství za částku ve výši [částka] + DPH měsíčně (výrok I),

- zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhaly stanovení povinnosti žalované a) vydat hlasovací lístky, na základě kterých hlasovali členové společenství v rámci zasedání shromáždění společenství SVJ [příjmení] [příjmení], konaného ve dnech 16. 11. až [datum], b) vydat veškeré e-mailové kontakty na členy společenství SVJ [příjmení] [příjmení], c) prohlásit usnesení přijatá mimo zasedání shromáždění společenství SVJ [příjmení] [příjmení] dne [datum] za neplatná (výrok II),

- uložil žalobkyním nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] (výrok III).

4. Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

5. Žalobkyně napadly rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. K částečnému odmítnutí žaloby namítají, že dostatečně konkretizovaly listiny, jejichž vydání se domáhají. Může se prakticky jednat o emailovou, poštovní, SMS a písemně potvrzenou osobní komunikaci. Ve vztahu k zamítnutí žaloby žalobkyně nesouhlasí se závěrem o nedostatku pasivní legitimace. Žalovaná započala předmětné věci zadržovat ve chvíli, kdy byla statutárním orgánem, tudíž je pasivně legitimována. Veškerá komunikace v rámci rozhodování mimo zasedání shromáždění probíhala ze strany žalované z emailové adresy [email]. Všechny věci, které má žalovaná vydat, jsou ve schránce, která se váže na uvedenou adresu, obsaženy. O jejich vydání byla žádána ještě v době, kdy vykonávala funkci předsedy společenství vlastníků. Nelze tvrdit, že pouhým ukončením funkce po vzniku sporu již není žalovaná pasivně legitimována a za svou činnost zodpovědná. Pokud jde o emailové kontakty, dle § 1179 o. z. jsou žalobkyně oprávněny domáhat se vydání seznamu osob, jehož součástí jsou i emailové kontakty, což žalovaná dobrovolně neučinila. Žalobkyně navrhují, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v celém rozsahu vyhoví, popřípadě aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalovaná ve vyjádření k odvolání zdůrazňuje, že není možné, aby byla žalovaná pasivně legitimována namísto společenství vlastníků jednotek. Hlasování per rollam bylo způsobeno epidemiologickou situací, společenství nemá pro tento případ zřízenu emailovou schránku. Žalovaná veškeré podklady a dokumenty předala novému předsedovi společenství vlastníků. Žalovaná nemá za to, že by osoba odpovědná za správu domu měla vést v seznamu i emailové adresy, a i kdyby takové osobní údaje shromažďovala, nemohla by je bez souhlasu dotčených osob poskytovat třetím osobám. Dále se žalovaná vyjadřuje k okolnostem hlasování per rollam. Žalovaná navrhuje potvrzení napadeného rozsudku.

7. Žalobkyně v následné replice setrvávají na argumentaci, že žalovaná je pasivně legitimována, neboť se veškerá požadovaná dokumentace nachází v její emailové schránce. V dnešní době lze očekávat, že každý z vlastníků bude mít zřízenu emailovou schránku, a tudíž společenství bude takový údaj evidovat. Emailová adresa není citlivým osobním údajem ve smyslu § 66 odst. 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a tedy takovým, který by osoba odpovědná za správu domu nemohla vydat.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a správně jej hodnotil po právní stránce.

10. V části, v níž soud prvního stupně žalobu odmítl, se žalobkyně domáhaly stanovení povinnosti žalované„ vydat žalobcům oznámení o tom, že v rámci rozhodování mimo zasedání shromáždění společenství (…), konaného ve dnech 16. 11. až [datum] informovala všechny členy společenství o tom, že žalobkyně nabízí výkon činnosti předsedy společenství za částku ve výši [částka] + DPH měsíčně“. Přes výzvu soudu prvního stupně zůstalo nevyjasněno, zda se žalobkyně domáhají vydání konkrétní listiny, případně jaké, či zda se domáhají poskytnutí informací či„ vydání osvědčení“ žalovanou o tom, zda a jakým způsobem byla tato informace členům SVJ poskytnuta. Z žalobního návrhu v této části tak není zřejmé, čeho se žalobkyně domáhají, a soud prvního stupně proto postupoval správně, když žalobu v této části odmítl. Pokud by takové žalobní žádání bylo převzato do rozsudečného výroku, nebylo by je možno z hlediska materiálního vykonat. Odvolací námitka žalobkyň, že požadované listiny byly dostatečně konkretizovány, důvodná není.

11. Žalobní nárok„ vydat žalobkyni hlasovací lístky, na základě kterých hlasovali členové společenství v rámci zasedání shromáždění společenství (…), konaného ve dnech 16. 11. až [datum]“ není důvodný. Za hypotetické situace, kdy by žalovaná po ukončení výkonu funkce předsedy společenství vlastníků zadržovala věc patřící společenství (např. nějaké konkrétní hlasovací lístky), bylo by osobou aktivně věcně legitimovanou k podání žaloby na vydání věci právě společenství vlastníků. Nelze však dovodit z žádného ustanovení hmotného práva, že by se vydání věci patřící společenství mohl domáhat přímo jeho člen. Pakliže se žalobkyně domáhají práva z titulu § 1179 o. z. (tj. práva seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje, nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů), pak je ve věci dán nedostatek pasivní legitimace, neboť takový nárok lze úspěšně uplatnit pouze vůči osobě odpovědné za správu domu. [příjmení] odpovědnou za správu domu je v daném případě společenství vlastníků (§ 1190 o. z.). Tedy mezi žalobkyněmi a žalovanou v obou variantách stojí společenství vlastníků jako osoba aktivně případně pasivně věcně legitimovaná. Na těchto závěrech vztahujících se k legitimaci nemůže nic změnit ani odvolací námitka, že při výkonu funkce žalovaná užívala určitou emailovou adresu, jak byla tato schránka označena a že požadované dokumenty mají být v této emailové schránce obsaženy.

12. Žalobní nárok„ vydat žalobkyni veškeré e-mailové kontakty na členy společenství“ je taktéž nedůvodný, přičemž shora uvedené platí stejně. Ve smyslu § 1178 o. z. osoba odpovědná za správu domu vede seznam vlastníků jednotek a osob, kterým vlastník přenechal byt k užívání, a to v rozsahu stanoveném v § 1177 o. z. (jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání na dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě domácnost). Dle § 1178 odst. 2 o. z. požádá-li o to vlastník jednotky, sdělí mu osoba odpovědná za správu domu jméno a bydliště kteréhokoli vlastníka jednotky nebo osoby, které přenechal byt k užívání. Pokud by se žalobkyně domáhaly práva dle § 1178 odst. 2 o. z., je taktéž ve věci dán nedostatek pasivní legitimace, neboť takový nárok lze úspěšně uplatnit pouze vůči osobě odpovědné za správu domu, tedy opět vůči společenství vlastníků. Zadržovala-li by snad takovou věc (seznam emailových kontaktů na členy společenství) žalovaná, je aktivně legitimovaným žalobcem vůči ní pouze společenství vlastníků.

13. Jde-li o žalobní nárok„ prohlásit usnesení přijatá mimo zasedání shromáždění společenství (…) dne [datum] za neplatné“, pak žádný právní předpis nestanoví takovou povinnost žalované jakožto bývalé předsedkyni společenství (aby ona něco prohlašovala za neplatné).

14. S ohledem na vše shora uvedené proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně správného rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, vůči němuž ostatně nebyly vzneseny žádné konkrétní odvolací námitky.

15. Ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení plně úspěšná žalovaná. Té vznikly v odvolacím řízení náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve výši [částka] za úkon, a to za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalobkyň, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]) a dvě paušální náhrady dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po [částka], celkem tedy [částka]. Platební místo odvolací soud určil dle § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř.