Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 22 CO 104/2022-323 ECLI:CZ:MSPH:2022:22.Co.104.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 8 C 162/2017-228,

JUDr. Tomáš Novosad · Rozhodnutí ze dne 23. 6. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Novosada, soudkyně JUDr. [jméno] [příjmení], Dr., a soudce Mgr. [jméno] [příjmení] ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce]

sídlem [adresa]

zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

bytem [adresa]

o zaplacení [částka] s příslušenstvím

k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 8 C 162/2017-228,


I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I mění tak, že se žaloba v rozsahu částky [částka] s příslušenstvím zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené žalovaným žalobci při výkonu advokacie. V podrobnostech jsou žalobní tvrzení a argumenty předestřeny v bodu 1 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

2. Žalovaný nejprve žalobu považoval co do základu za důvodnou, nesouhlasil pouze s výší uplatněného nároku. V průběhu řízení před soudem prvního stupně však žalobce zpochybnil též skutečnost, že by z jeho strany došlo k pochybení, a navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Tvrzení a argumenty žalovaného jsou podrobně uvedeny v bodu 2 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

3. Při jednání před soudem prvního stupně dne [datum] vysvětlil žalobce své podání ze dne [datum] tak, že jde o částečné zpětvzetí žaloby, a to v rozsahu požadované částky [částka] s příslušenstvím. Soud prvního stupně z tohoto důvodu usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 8 C 162/2017-225, řízení v rozsahu uvedené částky zastavil a vrátil žalobci část zaplaceného soudního poplatku.

4. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení (výrok I) a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka] (výrok II). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

5. Žalovaný napadl rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Uvádí, že zastupoval žalobce na základě rámcové smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dne [datum]. Po dobu platnosti smlouvy žalobce žalovanému zadával právní věci k vyřízení, přičemž povinností žalobce bylo poskytovat žalovanému včasné, pravdivé a úplné informace a stejně tak i veškeré podklady. O potřebě hájit zájmy žalobce v případu úpadců [příjmení] se žalovaný poprvé dozvěděl kolem poledne dne [datum], tedy v průběhu posledního dne lhůty pro podání přihlášky do insolvenčního řízení, a to ze SMS zprávy. Nadto žalobce žalovanému nedal žádné pokyny, informace ani podklady. Ty si musel žalovaný obstarat sám od správce nemovitosti. Žalovaný žalobce telefonicky informoval o tom, že vzhledem k časové tísni je prakticky vyloučeno úspěšné podání přihlášky v řádném termínu, nicméně se spolu dohodli, že žalovaný učiní vše pro odvrácení hrozící škody. Žalovaný podal přihlášku ve večerních hodinách, avšak server [webová adresa] dvakrát odmítl podání pro„ velký objem dat“. Tuto technickou překážku se již žalovanému nepodařilo vyřešit, ač se o to opakovaně pokoušel do poslední minuty lhůty. Jiný způsob doručení nebyl v nočních hodinách technicky možný. Vzhledem k uvedeným skutečnostem se žalobce domnívá, že nemohl zabránit škodě ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po něm požadovat, a proto v souladu s § 24 odst. 4 zákona o advokacii nenese odpovědnost za škodu vzniklou žalobci. Žalovaný dále vytýká soudu prvního stupně, že se při posouzení otázky, zda žalovaný porušil povinnost při výkonu advokacie, spokojil s prohlášením žalovaného, ve kterém připustil vlastní selhání při řešení technických problémů se serverem [webová adresa], a zcela rezignoval na zjištění toho, zda vůbec a za jakých okolností žalovaný přihlášku do insolvenčního řízení podat měl a mohl. Soud prvního stupně se dle žalovaného nevypořádal ani s námitkou, že nepodání přihlášky mohlo být přednostně způsobeno technickou závadou serveru [webová adresa], tedy objektivní skutečností, a nikoliv chybným podáním žalovaného. Žalovaný proto navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že považuje rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný, a navrhl jeho potvrzení. Dle žalobce žalovaný v odvolání uvádí jen nové skutečnosti, ke kterým již nelze dle § 205a o. s. ř. v odvolacím řízení přihlížet. [příjmení] žalovaného spočívající v tom, že převzal právní zastoupení ve věci přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení až dne [datum], není navíc podložena žádným důkazem. I pokud by bylo tvrzení žalovaného pravdivé, nevyviňovalo by ho to z odpovědnosti za škodu. Bylo na volbě žalovaného, zda právní zastoupení žalobce v předmětné věci přijme nebo ne. Pokud ale právní zastoupení přijal, pak zjevně pochybil, když přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení podal opožděně až dne [datum], což vyplývá přímo z rozhodnutí soudu v insolvenčním řízení, kterým byla přihláška odmítnuta. Ze znění SMS zprávy, která žalovanému dle jeho tvrzení přišla dne [datum], je potom zřejmé, že pokyn k podání přihlášky ze strany žalobce předcházel a prostřednictvím SMS zprávy žalobce splnění pokynu jen kontroloval. Žalobce dále poukazuje na skutečnost, že žalovaný v průběhu řízení před soudem prvního stupně nárok žalobce co do základu výslovně uznal (podáním ze dne [datum]) a sporoval pouze výši žalované částky. [jméno] pak žalobce upravil, když vzal žalobu částečně zpět s ohledem na výsledek insolvenčního řízení.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání ve větším rozsahu není důvodné.

8. Odvolací soud věc projednal při jednání dne [datum]. Řádně předvolaný žalovaný požádal podáním ze dne [datum] o odročení jednání. Odvolací soud shledal žádost žalovaného nedůvodnou, což žalovanému sdělil přípisem, který byl žalovanému doručen dne [datum]. Žalovaný se přesto na jednání před odvolacím soudem nedostavil. Žalovaný se svou žádostí podal zprávu lékařky MUDr. [jméno] [příjmení] o tom, že žalovaný je od ledna [rok] v ambulantní psychiatrické péči a že z psychiatrického hlediska nedoporučuje účast u soudního jednání. Jde o obecné vyjádření bez jakéhokoli odůvodnění či výhledu. Není z ní jakkoli zřejmé, jak by mohla žalovanému přitížit 30 až 40 minutová účast u jednání před odvolacím soudem, vezme – li se navíc v potaz, že žalovaný je právně vzdělaný a bývalý advokát, tedy člověk uvyklý soudním síním. Potvrzení z ambulance MUDr. [jméno] [příjmení] sděluje, že žalovaný napadá na pravou dolní končetinu z důvodu onemocnění plotének a že je mu doporučen spíše klidový režim – ani tato diagnóza účasti u jednání před odvolacím soudem nijak nebrání. Odvolací soud také nepřehlédl opakované žádosti žalovaného o odročení jednání podávané před sudem prvního stupně. Odvolací soud tak v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného.

9. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně učinil správná skutková zjištění (byť nikoli úplná, jak bude uvedeno dále), aplikoval správné normy objektivního práva (tyto řádně cituje v napadeném rozsudku a odvolací soud je proto již neopakuje) a věc v základu správně posoudil též po stránce právní. Odůvodnění napadeného rozsudku je správné vyjma pasáže týkající se výše škody, která žalobci v důsledku pochybení žalovaného vznikla.

10. Žalovaný předně v odvolání argumentuje tím, že pokyn k podání přihlášky do insolvenčního řízení obdržel až v poslední den lhůty, přičemž si navíc musel obstarat veškeré podklady sám, a nebylo tedy ani při vynaložení veškerého úsilí objektivně možné podat přihlášku včas. Jedná se však o nové skutečnosti, které žalovaný neuplatnil před soudem prvního stupně a které jsou proto v odvolacím řízení ovládaném zásadou neúplné apelace nepřípustné, neboť jim nesvědčí žádná z výjimek uvedených pod písm. a) až f) v § 205a o. s. ř.

11. Odvolací námitky žalovaného, ve kterých vytýká soudu prvního stupně, že nedostatečně zjistil skutkový stav ve vztahu k pochybení žalovaného a nezabýval se ani možnou technickou závadou serveru [webová adresa], nejsou důvodné. V projednávané věci je podstatné, že žalovaný sám opakovaně uznal, a to jak v době před zahájením soudního řízení, tak i v průběhu samotného řízení před soudem prvního stupně, že k opožděnému podání přihlášky do insolvenčního řízení došlo v důsledku jeho pochybení. Ve sdělení zveřejněném na internetových stránkách žalobce dne [datum] žalovaný výslovně uvedl, že„ okolnost, že přihláška částky [částka] k insolvenčnímu řízení, zahájenému na návrh úpadců (manželů [příjmení]) byla odmítnuta jako opožděná, jde zcela k mé tíži“ a popsal též, že:„ Z mé strany šlo o sérii dvou po sobě následujících chyb, z nichž rozhodující byl nesprávně volený formát příloh k přihlášce ze dne [datum]“ Žalovaný se též sám obrátil na pojišťovnu Generali za účelem řešení této škodní události a v emailu ze dne [datum] opětovně uvedl, že:„ Jak jsem již sdělil i Vám, považuji osobně co do základu (a tedy pro případ vydání mezitímního rozsudku) žalobu za důvodnou; své pochybení jsem přiznal.“ Ve vyjádření k podané žalobě ze dne [datum] pak žalovaný uznal nárok žalobce co do základu (zopakoval, že z jeho strany došlo k profesnímu pochybení a skutečnosti uvedené v žalobě označil za„ v zásadě pravdivé a odpovídající“) a sporoval pouze výši vzniklé škody.

12. Odvolací soud proto shledal zcela správným závěr soudu prvního stupně, podle kterého byly naplněny všechny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou žalobci. O jakékoli technické závadě nic nesvědčí, z ničeho neplyne.

13. S rozsudkem soudu prvního stupně se odvolací soud neztotožňuje jen v otázce výše škody, která v důsledku pochybení žalovaného vznikla žalobci. Odvolací soud v této souvislosti doplnil dokazování postupem podle § 213a o. s. ř. a ze zprávy o splnění oddlužení vyhotovené dne [datum] insolvenční správkyní JUDr. [jméno] [příjmení] (v rámci insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]) zjistil, že v insolvenčním řízení vedeném ve věci dlužníků – manželů [příjmení] byli nezajištění věřitelé celkem uspokojeni v rozsahu částky [částka], což představuje míru uspokojení 63,70 %. Do insolvenčního řízení zároveň nebyli přihlášení žádní zajištění věřitelé.

14. Soud prvního stupně při určení výše vzniklé škody vyšel z toho, že v případě včasného přihlášení pohledávky žalobce do insolvenčního řízení by pohledávka byla uspokojena v míře odpovídající uspokojení ostatních věřitelů, tj. ve výši 64 % (k tomu odvolací soud poznamenává, že tento údaj je nepřesný, jak vyplývá z výše uvedené zprávy o splnění oddlužení), což ve vztahu k celkové pohledávce žalobce ve výši [částka] činí [částka]. Tato úvaha však není zcela správná. Totiž v případě řádného přihlášení pohledávky žalobce do insolvenčního řízení by se celkový objem pohledávek zvýšil, zatímco objem prostředků k jejich uspokojení by zůstal stejný. To je dáno tím, že dlužník po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je povinen vynaložit veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů (v této souvislosti insolvenční zákon ukládá dlužníkovi řadu povinností – např. vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, vydat insolvenčnímu správci k uspokojení pohledávek věřitelů i veškeré další mimořádné příjmy nad rámec splátkového kalendáře a další – srov. § 412 insolvenčního zákona). Pokud tedy částka získaná v průběhu oddlužení postačovala k uspokojení pohledávek věřitelů v rozsahu 63,7 % (nepostačovala k plnému uspokojení a zároveň výrazně přesahovala minimální stanovenou míru 30 %), je zřejmé, že se jednalo o maximální částku, které bylo možné dosáhnout. K jejímu zvýšení by nedošlo, ani pokud by žalobce přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení včas. Ve výsledku by proto v případě přihlášení pohledávky žalobce došlo ke snížení procentuální výše uspokojení všech pohledávek nezajištěných věřitelů, tedy i žalobce by na svou pohledávku obdržel méně než 63,7 %.

15. Jestliže získaná částka [částka] představovala 63,7 % všech přihlášených pohledávek do insolvenčního řízení, pak celková výše přihlášených pohledávek (100 %) činila [částka] [anonymizována dvě slova], [částka]. Pokud by do insolvenčního řízení byla přihlášena i pohledávka žalobce, zvýšil by se celkový objem pohledávek na [částka] [anonymizována dvě slova], [částka]. Rozdělovaná částka [částka] by v takovém případě postačovala k uspokojení pohledávek v rozsahu 53 %. Žalobce by v takovém případě obdržel na svou pohledávku [částka]. Tato částka představuje i výši škody, která žalobci vznikla v důsledku porušení povinnosti ze strany žalovaného.

16. Ve světle všeho uvedeného odvolací soud postupem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. částečně změnil výrok I rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobu v rozsahu požadavku na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítl. Ve zbývajícím rozsahu (tj. co do částky [částka] s příslušenstvím) rozsudek soudu prvního stupně v tomto výroku postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

17. Vzhledem k tomu, že byl rozsudek soudu prvního stupně částečně změněn, rozhodoval odvolací soud dle § 224 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Nákladový výrok II rozsudku soudu prvního stupně je tím odklizen.

18. Předmětem řízení před soudem prvního stupně bylo do částečného zpětvzetí žaloby (fakticky učiněného až při jednání před soudem prvního stupně dne [datum]) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobce byl v této části řízení výsledně úspěšný co do částky [částka] (53 %). Ve zbývajícím rozsahu – tj. co do částky [částka] (47 %) žalobce úspěšný nebyl, když částečně (v rozsahu částky [částka]) byla žaloba zamítnuta a částečně (v rozsahu částky [částka]) žalobce zpětvzetím žaloby zavinil zastavení řízení (viz § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. – k částečnému zpětvzetí žaloby nevedlo jednání žalovaného). Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak žalobci náleží za tuto část řízení náhrada nákladů v rozsahu 6 % ([číslo]). Žalobci v této fázi řízení vznikly náklady na právní zastoupení advokátem v rozsahu 5 úkonů právní služby: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) žaloba ze dne [datum], 3) vyjádření ze dne [datum], 4) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] (na kterém nebylo jednáno ve věci samé), 5) vyjádření ze dne [datum]. Vyjádření ze dne [datum] nepovažuje odvolací soud za podání ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), neboť v něm žalobce pouze vyslovil souhlas se vstupem vedlejšího účastníka na straně žalovaného do řízení. Odvolací soud dále neshledal účelným náklad na vyjádření ze dne [datum]. Žalobce v tomto vyjádření doplňoval tvrzení a důkazy, které měly být uvedeny již v podané žalobě. Odvolací soud též shodně se soudem prvního stupně nepřiznal žalobci náhradu nákladů na další poradu s klientem přesahující jednu hodinu (která se měla konat dne [datum]), jelikož žalobce tuto poradu nedoložil. S každým z výše uvedených úkonů vyjma úkonu ad 4) je spojena odměna advokáta ve výši [částka] (§ 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu; tarifní hodnota činí [částka]). S úkonem ad 4) je spojena poloviční odměna ve výši [částka] (§ 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 2 advokátního tarifu). Se všemi úkony se pojí paušální náhrada hotových výdajů [částka] Kč/úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhrada odměny advokáta a paušální náhrada hotových výdajů se navyšuje dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o 21 % DPH, jíž je zástupkyně žalobce plátcem. Celkem náklady žalobce činí [částka] ( (4* [číslo] [číslo]) *1,21). Vzhledem k poměru úspěchu a neúspěchu ve věci náleží žalobci za tuto část řízení na náhradě nákladů částka ve výši [částka] ([číslo]).

19. Předmětem řízení před soudem prvního stupně po částečném zpětvzetí žaloby a stejně tak i předmětem odvolacího řízení bylo již jen zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobce byl v této části řízení úspěšný co do částky [částka] (82,81 %), v rozsahu částky [částka] (17,19 %) úspěšný nebyl. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. (ve vztahu k odvolacímu řízení ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.) tak žalobci náleží za tuto část řízení náhrada nákladů v rozsahu 65,62 % (82, [číslo]). Žalobci vznikly náklady na soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] (jedná se o část uhrazeného soudního poplatku připadající na částku požadovanou žalobcem po částečném zpětvzetí žaloby, ve zbývajícím rozsahu byl uhrazený soudní poplatek žalobci vrácen) a na právní zastoupení advokátem v rozsahu 3 úkonů právní služby: 1) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], 2) vyjádření k odvolání ze dne [datum], 3) účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]. S každým z výše uvedených úkonů je spojena odměna advokáta ve výši [částka] (§ 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu; tarifní hodnota činí [částka]), paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a DPH v sazbě 21 % (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.) Celkem náklady žalobce činí [částka] ([číslo] (3* [číslo]) *1,21). Vzhledem k poměru úspěchu a neúspěchu ve věci náleží žalobci za tuto část řízení na náhradě nákladů částka ve výši [částka] (56608x0, [číslo]).

20. S ohledem na výše uvedené je tak žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů celkem částku [částka] (= [číslo] [číslo]). Lhůta k plnění je stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.; místo plnění pak podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (pro odvolací řízení vždy ve spojení s § 211 o. s. ř.).

Proti výroku I tohoto rozsudku je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně do dvou měsíců od jeho doručení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Proti výroku II tohoto rozsudku dovolání přípustné není.