pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobkyni [částka] s příslušenstvím (výrok II.), odmítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za vydané nezákonné rozhodnutí (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na [země] – [stát. instituce] zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, z toho [částka] jako náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřené dlouhé správní řízení (dále též jen„ posuzované řízení“) a [částka] jako náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími. Poté, co byla její žaloba odmítnuta v části týkající se náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími, zůstala předmětem řízení částka [částka] jako náhrada nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé správní řízení.

3. Soud prvního stupně zjistil, že na základě kupní smlouvy nabyla žalobkyně dne [datum] vlastnická práva k pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Dne [datum] požádala o zrušení rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [obec] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“ nebo„ [anonymizováno] [obec]“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [číslo], kterým [anonymizována dvě slova] nařídil [jméno] [příjmení] [jméno] na terénních úpravách na předmětných pozemcích realizaci opatření k provedení projektu biologická rekultivace. Dne [datum] podala proti uvedenému rozhodnutí [anonymizováno] [obec] odvolání, které Krajský [anonymizováno] Středočeského kraje rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [ústavní nález], [číslo jednací], jako opožděné zamítl. Žalobu podanou proti rozhodnutí Krajského [anonymizováno] Středočeského kraje Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací], byl rozsudek Městského soudu v Praze zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], rozhodnutí Krajského [anonymizováno] Středočeského kraje ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dne [datum] vydal Krajský [anonymizováno] Středočeského kraje, [číslo jednací] opatření proti nečinnosti a přikázal Městskému úřadu Hostivice, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto přípisu začal konat ve věci řešení rekultivace biologické skládky [obec]. Dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [obec] pod [číslo jednací] – [číslo] znovu nařídil [jméno] [příjmení] [jméno] provést na její náklad nezbytná opatření a úpravy na dosavadních terénních úpravách na dotčených pozemcích. K odvolání žalobkyně dne [datum] Krajský [anonymizováno] Středočeského kraje pod [číslo jednací] změnil ustanovení, podle kterého bylo postupováno, jinak rozhodnutí ponechal beze změny. Tato rozhodnutí byla zrušena rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka]. [anonymizována dvě slova] podaná proti tomuto rozsudku byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] tajemnice Městského úřadu Hostivice rozhodla usnesením [číslo jednací], že vedoucí [anonymizováno] [obec] je podle [ustanovení pr. předpisu]), vyloučen z projednávání a rozhodování v řízení ve věci terénních úprav na předmětných pozemcích. Krajský [anonymizováno] Středočeského kraje usnesením ze dne [datum] pověřil k vedení řízení sp. zn. [anonymizováno] [číslo] Magistrát města Kladna, odbor výstavby (dále jen„ [anonymizováno] [obec]). [anonymizováno] [obec] usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], řízení o nařízení realizovat projekt„ Lesopark [obec] - [obec] s rekreačním a sportovním využitím" zastavil, neboť [jméno] [příjmení] [jméno] nedisponuje žádným právem k předmětným pozemkům. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

4. Po právní stránce soud prvního stupně věc posuzoval podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“. Měl za to, že na dané řízení nelze aplikovat čl. 6 [anonymizována dvě slova] o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“) a že je proto třeba posuzovat jednotlivé dílčí průtahy. Vycházel z toho, že [anonymizována dvě slova] ani odvolací správní orgán opakovaně nerozhodly ve lhůtách stanovených v § 71 správního řádu a že v řízení došlo k průtahům v celkové délce 7 let, 2 měsíce a 25 dní. Dovodil, že i když výše odškodnění není judikatorně řešena, lze vyjít obdobně z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé v celé své celkové délce, považoval za adekvátní částku náhrady [částka] za jeden rok, tj. [částka] za jeden měsíc. Za celkové průtahy v řízení tak žalobkyni náleží částka [částka], kterou navýšil o 20 %, z důvodu zvýšeného významu pro žalobkyni, a kterou ponížil o 20 % z důvodu složitosti řízení. Další kritéria hodnotil jako standardní. Přiznal proto žalobkyni [částka] a ve zbývající části žalobu zamítl. Protože v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým odmítl podání žalobkyně ze dne [datum] ve vztahu k požadované nemajetkové újmě ve výši [částka] za vydané nezákonné rozhodnutí, výslovně nezmínil příslušenství této částky, výrokem III. odmítl i toto příslušenství. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

5. Proti tomuto rozsudku podaly včasné a přípustné odvolání obě účastnice.

6. Žalobkyně svým odvoláním napadla rozsudek v celém rozsahu, následně odvolání do výroku I. vzala zpět. Měla za to, že na dané řízení je nutno aplikovat čl. 6 [anonymizováno] a že jí náleží odškodnění ve výši [částka] za jeden rok řízení (snížené v prvních dvou letech na polovinu), které by mělo být zvýšeno o 200 % na [částka] (snížené v prvních dvou letech na polovinu). Nesouhlasila ani s tím, že soud její žalobu z části odmítl. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, případně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Odvolání žalované směřovalo proti výrokům I. a IV. rozsudku soudu prvního stupně. Žalovaná namítala, že soud prvního stupně vycházel z 30denní lhůty pro rozhodnutí, aniž přihlédl k tomu, že ve složitých případech je tato lhůta dvojnásobná. Také měla za to, že žalobkyně jako právnická osoba neprokázala vznik újmy. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil.

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek (§ 212 a násl. o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je z části důvodné, odvolání žalované důvodné není.

9. K podání odvolání proti vyhovujícímu výroku I. není žalobkyně subjektivně oprávněna, proto odvolací soud její odvolání v této části odmítl (§ 218 písm. b/ o. s. ř.).

10. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění tak, jak byly popsány soudem prvního stupně, když ostatně průběh [anonymizováno] řízení zjištěný soudem prvního stupně nebyl mezi účastníky sporný. V podrobnostech proto odvolací soud na skutková zjištění soudu prvního stupně odkazuje.

11. S právním posouzením věci soudu prvního stupně se odvolací soud neztotožnil.

12. Žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu nemajetkovou újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení, které probíhalo částečně před správními orgány a částečně před soudy. Na její nárok je tak nutno pohlížet jako na nárok jediný a organizační složkou příslušnou jednat za stát je podle § 6 odst. 3 Odpšk, ve znění účinném do 31. 3. 2020 (srov. přechodné ustanovení čl. III zákona č. 118/2020 Sb.), Ministerstvo financí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud proto jednal s Ministerstvem financí.

13. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], právo na projednání věci v přiměřené době, které je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základní práv a svobod, mají i účastníci správních řízení, na něž dopadá čl. 6 odst. 1 [anonymizováno], nebo jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda, a to bez ohledu na to, zda na dané správní řízení navazoval soudní přezkum. Tímto rozsudkem se Nejvyšší soud odchýlil od své předchozí judikatury.

14. V posuzovaném řízení [anonymizováno] úřady rozhodovaly o terénních úpravách na pozemcích žalobkyně, tudíž není pochyb, že řízení se týkalo práva vlastnit majetek zaručeného článkem 11 Listiny. Je tedy možno uzavřít, že předmětem řízení je (také) základní právo, proto žalobkyni svědčilo právo na projednání věci v přiměřené době ve smyslu výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Při odškodnění je tak nutno vycházet ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“).

15. Ve vztahu k žalobkyni posuzované řízení trvalo od [číslo] do [číslo], tedy 12 let a pět měsíců. Uvedenou délku je nutno považovat za nepřiměřenou, a jde tudíž o nesprávný úřední postup (§ 13 OdpŠk).

16. Z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk délku řízení ovlivnil především postup orgánů veřejné moci. I když lze přisvědčit žalované, že není možné bez dalšího vycházet z 30denní lhůty pro rozhodnutí, [anonymizováno] úřady opakovaně nedodržely ani lhůtu 60denní a rozhodnutí vydávaly až po několika měsících, jak vyplývá ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Ostatně o tom, že jejich postup nebyl bez průtahů, svědčí i přijaté opatření proti nečinnosti. Kromě toho je nutno zohlednit i období nečinnosti před Městským soudem v Praze v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského [anonymizováno] Středočeského kraje ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [ústavní nález], [číslo jednací], a před Nejvyšším správním soudem v řízení o [anonymizováno] stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], neboť o podané žalobě, resp. [anonymizováno] stížnosti soudy rozhodly po více než jednom roce od jejich nápadu.

17. Řízení před stavebními úřady probíhalo na dvou instancích a stejně tak i řízení před správními soudy. Podstata sporu spočívala v tom, že [anonymizována dvě slova] nařídil nezbytné úpravy pozemků osobě, která nebyla vlastníkem žádného z dotčených pozemků, přičemž soudy dospěly k závěru, že tato osoba tak nemohla být ani adresátem jeho rozhodnutí. I když obecně platí, že vyšší počet instancí nutně prodlužuje dobu řízení, v daném případě je nutno zohlednit, že v prvním případě bylo rozhodnutí [anonymizována dvě slova] zrušeno proto, že aniž by vymezil okruh účastníků, doručoval [anonymizována dvě slova] rozhodnutí o nařízení terénních úprav veřejnou vyhláškou, tedy pro procesní pochybení, které je nutno zohlednit v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci. Složitost věci tak nelze považovat za natolik vysokou, že by mohla ospravedlnit délku řízení v trvání 12 let a 5 měsíců, a je nutno ji hodnotit jako standardní.

18. Odvolací soud nehledal, že by k prodloužení délky řízení přispělo chování žalobkyně, spočívající v nečinnosti či naopak v obstrukcích. Žalobkyně využila žádosti o vydání opatření proti nečinnosti (které bylo vyhověno), nicméně tato skutečnost sama o sobě nezakládá nárok na odškodnění ve vyšším rozsahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

19. Význam řízení pro žalobkyni odvolací soud hodnotí jako standardní. Řízení bylo majetkového charakteru a takové řízení nepatří mezi typová řízení se zvýšeným významem pro poškozeného (srov. část IV. Stanoviska) a současně zvýšený či naopak snížený význam pro žalobkyni nebyl v řízení prokázán.

20. S ohledem na délku řízení a na to, že se na ní podílel zejména postup správních orgánů a soudů, má odvolací soud za to, že konstatování porušení práva by nebylo dostačujícím zadostiučiněním, a že je namístě poskytnout žalobkyni zadostiučinění v penězích.

21. V souladu se Stanoviskem stanovil částku za jeden rok řízení (sníženou za první dva roky řízení), a to ve výši [částka], neboť byť je délka posuzovaného řízení nepřiměřená, nelze ji hodnotit jako extrémní. Za dobu řízení v trvání 12 let a 5 měsíců tak má žalobkyně právo na základní zadostiučinění ve výši [částka].

22. Uvedenou částku odvolací soud navýšil z důvodu postupu orgánů veřejné moci (popsaného v odstavci 16.) o 10 %, když přitom vzal v úvahu, že k těmto pochybením přihlížel již při posuzování přiměřenosti délky řízení a při stanovení částky za jeden rok řízení.

23. Z důvodu ostatních kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (popsaných v odstavcích 17., 18. 19.) odvolací soud základní zadostiučinění nijak nemodifikoval, neboť tato kritéria hodnotil jako standardní.

24. Po navýšení základní částky o 10 % tak má žalobkyně právo na [částka]. Soudem prvního stupně jí byla přiznána částka [částka], proto odvolací soud napadený rozsudek ve vyhovujícím výroku I. potvrdil (§ 219 o. s. ř.) a v zamítavém výroku II. jej změnil tak, že žalobkyni přiznal dalších [částka] (200 932 – 108 542) včetně zákonného úroku z prodlení (§ 220 o. s. ř.).

25. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky pro odmítnutí žaloby v části týkající se příslušenství částky [částka]. I když příslušenství není výslovně zmíněno ve výroku, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla pro vady odmítnuta žaloba v části týkající se náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími, samotné příslušenství tak nemohlo zůstat předmětem řízení. (K formulaci výroku srov. přiměřeně např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

26. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 224 odst. 1, 2 a § 142 odst. 3 o. s. ř.

27. Náklady řízení činí [částka] a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny advokáta žalobkyně za 5 úkonů právní služby po [částka] za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu, sepis odvolání, účast na jednání odvolacího soudu (§ 9 odst. 4 písm. a/, § 11 odst. 1 písm. a/,d/ g/ advokátního tarifu), z paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] připadajících na tyto úkony právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a 21 % DPH ve výši [částka]. Reakce na vyjádření žalované, které neobsahují žádnou novou argumentaci, nelze považovat za účelně vynaložené náklady.