pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu ohledně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka] (výrok III.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se [role v řízení] domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako nemajetkové újmy, která jí vznikla nepřiměřenou délkou [anonymizováno] vedeného u Krajského soudu v Plzni (dále„ KS v [obec]“) pod sp. zn. [spisová značka], které trvalo od [datum], kdy podala žalobu, do [datum], kdy bylo [anonymizováno] pravomocně skončeno.

3. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění:

4. [role v řízení] svůj nárok u žalované předběžně uplatnila dne [datum], žalovaná neshledala, že by v [anonymizováno] u KS v [obec] došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce [anonymizováno] a neposkytla žalobkyni žádnou kompenzaci. Ze spisu KS v [obec] [spisová značka] vzal za prokázaný průběh posuzovaného [anonymizováno], zejména že [role v řízení] dne [datum] podala žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu vrácení kupní ceny za osobní automobil tov. zn. Kia Sportage a souvisejících nákladů. Dne [datum] zaplatila na výzvu soudu soudní poplatek a dne [datum] byl vydán platební rozkaz. Žalovaný proti němu podal odpor, [role v řízení] se k němu vyjádřila dne [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, které bylo odročeno na neurčito za účelem mimosoudních jednání mezi účastníky, o jejichž výsledcích měli soud informovat do [datum]. Účastníci jednali a soud informovali, že pokračují v jednání a podají zprávu do konce [anonymizováno] [rok]. Dne [datum] a [datum] [role v řízení] doplnila skutková tvrzení. Bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], které bylo k žádosti žalovaného odročeno na [datum]. Toto jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku. Znalec byl ustanoven dne [datum]. Dne [datum] byl tento znalec zproštěn a ustanoven znalecký ústav [právnická osoba] Dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném, strany znovu vstoupily v jednání. Další jednání bylo nařízeno na den [datum], další jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno z důvodu omluvy. Další jednání konané dne [datum], bylo odročeno na [datum]. Poté bylo jednání odročeno na neurčito za účelem předložení spisu Vrchnímu soudu v Praze s odvoláním do znalečného. Vrchní soud spis vrátil soudu prvního stupně s rozhodnutím o odvolání dne [datum]. Soud ustanovil dalšího znalce [příjmení] v [obec]. Nařízené ústní jednání z důvodu pandemie covidu-19 odročil na den [datum], poté ze stejného důvodu na den [datum]. Dne [datum] vynesl rozsudek, kterým žalobu zamítl. O odvolání [role v řízení] do nákladů [anonymizováno] rozhodl Vrchní soud v Praze dne [datum] a rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

5. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že posuzované [anonymizováno] trvalo 8 let a 6 měsíců a byly v něm dílčí průtahy: od prvního nařízeného jednání dne [datum] do konání dalšího jednání dne [datum], na němž byl zadán znalecký posudek, se další jednání konalo až dne [datum], poté až dne [datum] a rozsudek byl vydán dne [datum]. Mezi jednotlivými úkony shledal období neodůvodněné nečinnosti, kdy soud nečinil žádné úkony, které by směřovaly k nařízení jednání nebo skončení věci. Proto nakonec [anonymizováno] trvalo po takto dlouhou dobu, která je sama o sobě nepřiměřená i s přihlédnutím ke složitosti věci. Věc právně hodnotil podle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále„ OdpŠk“). Uzavřel, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu tím, že věc nebyla skončena v přiměřené době a vzniklou újmu je třeba odškodnit v penězích, neboť pouhé konstatování porušení práva by nebylo dostačující. Základní částku odškodnění stanovil soud prvního stupně ve výši [částka], tj. [částka] za jeden rok trvání [anonymizováno], přičemž za první dva roky sníženo o polovinu. Celkovou délku [anonymizováno] sice shledal nepřiměřenou, ale ne do té míry, aby ji bylo nutno zvlášť zohledňovat, když to byly právě průtahy, které zapříčinily jeho nepřiměřenou délku. [anonymizováno] nebylo právně složité, ale bylo složité skutkově, kdy bylo potřeba provést širší dokazování než je obvyklé, byli slyšeni svědci, bylo nutno vypracovat znalecký posudek, vyslechnout znalce. Z tohoto důvodu soud prvního stupně snížil základní částku o 25 %. Dále za jednání [role v řízení] snížil základní částku o 5 %, neboť [role v řízení] současně se žalobou nezaplatila soudní poplatek, zaplatila jej až po výzvě soudu, několikrát doplňovala žalobu. [jméno] mohla soudu předložit znalecký posudek. Je totiž obecně známo, že vyhledat vhodného znalce, který není přetížen znaleckou činností je zdlouhavá záležitost a je proto vhodné, aby se strany samy chopily iniciativy a soudu předložily co nejvíce důkazů. Za postup orgánů veřejné moci základní částku nezvýšil, byť shledal průtahy, neboť to byly právě průtahy, které zapříčinily nepřiměřenost celkové délky [anonymizováno]. Význam předmětu [anonymizováno] pro žalobkyni shledal jako standardní. Po snížení základní částky o 30 %, tj. o [částka] přiznal žalobkyni částku [částka] a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech [anonymizováno] rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř.

6. Proti výrokům II. a III. rozsudku podala [role v řízení] včasné a přípustné odvolání, v němž vyjádřila nesouhlas s přiznanou částkou přiměřeného zadostiučinění. Snížení základní částky o 25 % pro složitost věci považovala za neodůvodněné, neboť výslech svědků nelze v občanském soudním [anonymizováno] považovat za neobvyklý a provádění tohoto důkazu nepřivodilo žádné průtahy v [anonymizováno]. Závěr o nutnosti vypracovat znalecký posudek neodpovídá provedenému dokazování. Žádný z ustanovených znalců ani znaleckých ústavu totiž posudek nevypracoval a znalecký ústav následně přestal být veden v seznamu znaleckých ústavů. [role v řízení] byla přesvědčena, že nepřiměřená délka [anonymizováno] byla jedním z faktorů, který zabránil vyhotovení znaleckého posudku. Zástupce znaleckého ústavu sice byl soudem vyslechnut, ale ne ke zpracovanému znaleckému posudku. Stejně tak nesouhlasila se snížením základní částky o 5 % za jednání [role v řízení]. Placení soudního poplatku až na výzvu soudu je zcela běžné, [role v řízení] jej zaplatila neprodleně po výzvě soudu. Žalobu doplňovala vždy na výzvu soudu a podstata jejích tvrzení zůstávala po celou dobu stejná. Výzvy KS v [obec] k jejich doplnění byly formální. Podanou žalobu podpořila písemným vyjádřením autorizovaného servisu a v této fázi ani nebylo jisté, zda bude znalecký posudek vůbec potřebný. Ani KS v [obec] se nepodařilo znalce zajistit, nelze to tedy vyčítat žalobkyni. [role v řízení] dále nesouhlasila s výší základní částky, neboť soud prvního stupně v ní nezohlednil význam [anonymizováno] pro žalobkyni. [role v řízení] byla podnikatelkou v zemědělské výrobě a vozidlo zakoupila pro svou podnikatelskou činnost. Vozidlo přestalo plnit svou funkci prakticky ihned po jeho zakoupení a [role v řízení] jej po dobu trvání [anonymizováno] nemohla nechat ani opravit, ani jej prodat a pořídit si jiné, neboť jej bylo třeba zachovat pro znalce. S přibývající délkou [anonymizováno] se snižovala šance na vyhotovení objektivního znaleckého posudku, protože [anonymizováno] automobilu nezůstává stejný. V možnostech [role v řízení] nebylo pořídit si automobil nový. Nepřiměřená délka [anonymizováno] ohrožovala podnikatelskou činnost [role v řízení], zdroj její obživy, a [anonymizováno] i její [anonymizována dvě slova]. Dále brojila proti výroku o nákladech [anonymizováno], kdy jí byly přiznány náklady právního zastoupení pouze za dva úkony právní služby, i když uplatnila nárok na náklady [anonymizováno] za úkony čtyři. [role v řízení] navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu změnil a žalobě vyhověl, na nákladech právního zastoupení před soudem prvního stupně jí přiznal čtyři úkony, a dále i náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno].

7. K výzvě odvolacího soudu [role v řízení] podáním ze dne [datum] (čl. 43) doplnila, že provozovala a provozuje podnikatelskou činnost jako soukromý zemědělec. Tato činnost byla převážným zdrojem její obživy. Věnovala se zejména živočišné výrobě, chovu skotu. Zvířata se kromě období zimních měsíců pásla na pastvinách. [role v řízení] potřebovala vozidlo schopné pohybu v terénu k objíždění a kontrole pastvin a hospodářských zvířat na nich. Bylo potřeba pravidelně kontrolovat ohradníky, zajišťovat vodu pro zvířata, kontrolovat jejich [anonymizována dvě slova], kontrolovat [anonymizováno] pastvy. [role v řízení] musí pastviny objíždět minimálně dvakrát denně, v některých případech i v noci (např. předpokládaný porod). [role v řízení] chtěla vozidlo využívat právě k této činnosti. Pozemky [role v řízení] se nacházejí v obtížněji přístupné, kopcovité oblasti, kde běžný osobní automobil nestačí. [role v řízení] musela využívat automobil svého manžela, v případě zhoršených povětrnostních podmínek vypůjčený traktor, a pokud nebyl k dispozici, obcházela pastviny alespoň v nejnutnější míře pěšky.

8. Žalovaná vyjádřila s rozhodnutím soudu prvního stupně souhlas a navrhla, aby byl odvolacím soudem v napadených výrocích potvrzen.

9. Odvolací soud jednal v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 za použití § 211 o.s.ř., neboť žalovaná se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.

10. Odvolací soud přezkoumal k odvolání [role v řízení] rozsudek včetně [anonymizováno], které jeho vydání přecházelo podle § 212 a 212a o.s.ř. a shledal, že odvolání je částečně opodstatněné.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce [anonymizováno], b) složitosti [anonymizováno], c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v [anonymizováno] a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v [anonymizováno], d) postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno] a e) významu [anonymizováno] pro poškozeného.

13. Pro dovození odpovědnosti státu za vznik nemajetkové újmy v souvislosti s nesprávným úředním postupem je třeba naplnění tří podmínek: 1) existence nesprávného úředního postupu (v daném případě tvrzená nepřiměřená délka [anonymizováno]), 2) vznik újmy v nemajetkové sféře osoby a 3) existence příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy. Nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou [anonymizováno] se typicky projevuje [anonymizováno] nejistoty účastníka o výsledku [anonymizováno], v němž se po dobu jeho délky ocitá. Účelem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je tedy odškodnění nejistoty účastníka spojené s trváním [anonymizováno].

14. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou správná a v souladu s obsahem provedených důkazů. Ostatně zjištěný skutkový [anonymizováno] mezi účastníky sporný nebyl. Dále vyšel z doplněných skutkových tvrzení ohledně významu předmětu [anonymizováno] pro žalobkyni. Na podkladě takto doplněných skutkových tvrzení však neshledal důvod k doplnění dokazování (§ 213 odst. 4 o.s.ř.).

15. Odvolací soud předně konstatuje, že byla naplněna podmínka předběžného uplatnění nároku na náhradu škody u příslušného úřadu v souladu s § 14 OdpŠk, což bylo v [anonymizováno] rovněž nesporné.

16. K délce [anonymizováno] a formě přiměřeného zadostiučinění:

17. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že délku posuzovaného [anonymizováno] již nelze považovat za přiměřenou ani s přihlédnutím ke složitosti věci. [anonymizováno] trvalo od [datum], kdy [role v řízení] podala žalobu, do [datum], kdy bylo [anonymizováno] pravomocně skončeno, tedy 8 let a 6 započatých měsíců. Soud prvního stupně v tomto směru správně hodnotil celkovou délku [anonymizováno] ve vztahu k dalším kritériím, zejména složitosti věci a postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno] (dílčí průtahy).

18. Správným je i jeho závěr, že žalobkyni tímto nesprávným úředním postupem vznikla nemajetková újma a že je třeba přistoupit k jejímu odškodnění v penězích, neboť pouhé konstatování porušení práva by nebylo postačující.

19. Podle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále„ Stanovisko“) při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k celkové době, po kterou [anonymizováno] trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti.

20. Přiměřenost délky soudního [anonymizováno] je součástí práva na spravedlivý proces, které je zaručeno jak [anonymizováno], tak právními předpisy mezinárodního původu. Poskytnutí přiměřeného zadostiučinění představuje následnou kompenzaci za již vzniklou újmu. Při zvažování, zda je namístě přiznat zadostiučinění v penězích je třeba posoudit, zda nemajetkovou újmu lze nahradit jinak a zda se samotné konstatování porušení práva jeví v konkrétním případě jako dostačující.

21. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud uvedl, že dospěje-li soud k závěru o porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě a tím tedy k závěru o nesprávném úředním postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je na místě, aby s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 OdpŠk stanovil odpovídající odškodnění v penězích. Pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobená poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení formou konstatování porušení daného práva. Rovněž ve Stanovisku (část V.) Nejvyšší soud s odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) uvedl, že ESLP„ jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích. V tomto ohledu je tedy na místě přistupovat k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva jen za zcela výjimečných okolností (např. tehdy, byl-li význam předmětu [anonymizováno] pro poškozeného nepatrný).“

22. Obdobně Nejvyšší soud uvedl v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]:„ samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době postačí například tehdy, byla-li délka [anonymizováno] v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo byl-li význam předmětu [anonymizováno] pro poškozeného pouze nepatrný, a celkově tak lze uzavřít, že doba [anonymizováno] nemohla nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru žalobce.“. Kritérium významu předmětu [anonymizováno] pro účastníka (§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk), tj. to, co je pro poškozeného v sázce, je přitom nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění (srov. část IV. písm. d) Stanoviska a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

23. Z výše citované judikatury vyplývá, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době by postačovalo pouze za situace, pokud by význam [anonymizováno] pro žalobkyni byl nepatrný či pokud by se [role v řízení] vlastním chováním v nezanedbatelné míře na délce [anonymizováno] podílela. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně ani jednu z těchto okolností v namítaném [anonymizováno] neshledal.

24. Ostatně žalovaná, ačkoli žalobkyni sama neodškodnila, proti těmto závěrům soudu prvního stupně odvoláním nebrojila.

25. K výši zadostiučinění v penězích:

26. [role v řízení] dovozovala, že by základní částka zadostiučinění měla být navýšena z důvodu zvýšeného významu [anonymizováno] pro svou osobu. Ten spatřovala v tom, že byla zasažena její podnikatelská činnost a tím zdroj obživy, neboť vozidlo, za jehož koupi se domáhala vrácení kupní ceny, koupila pro svou podnikatelskou činnost. Chtěla jej využívat k objíždění pastvin, na nichž pásla dobytek. Vozidlo pro tuto činnost v důsledku sporu používat nemohla. Nemohla jej ani nechat opravit, ani jej prodat a pořídit si jiné, neboť jej bylo třeba zachovat pro znalce. [anonymizováno] tedy mělo dopad na zdroj její obživy a [anonymizováno] na její [anonymizována dvě slova].

27. Odvolací soud se ztotožnil se způsobem, jakým soud prvního stupně určil základní částku odškodnění ve výši [částka] (odst. 10. jeho rozsudku), tj. [částka] za jeden rok trvání [anonymizováno], z toho za první dva roky sníženo o ½, který se opírá o Stanovisko a ustálenou judikaturu.

28. Posuzované [anonymizováno] nebylo ani jedním z [anonymizováno], která judikatura typově považuje za [anonymizováno] s obecně zvýšeným významem pro poškozeného, který není třeba prokazovat (rodinněprávní spory, pracovněprávní spory, [anonymizována tři slova] týkající se práv na ochranu osobnosti, [anonymizováno] ve věcech osobního stavu, spory o různá plnění ze strany státu (sociální dávky, důchody apod.)). Jednalo se o majetkoprávní spor, žalovaná částka činila [částka].

29. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] dovodil, že zadostiučinění za nepřiměřenou délku [anonymizováno] se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu [anonymizováno]. Nejde-li o případy domněnky vyššího významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného, je význam předmětu [anonymizováno] pro něj standardní, což nevede k posílení ani potlačení úvahy o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ani k případnému zvýšení či snížení základního odškodnění za ně.

30. [role v řízení] byla podnikatelkou v zemědělské výrobě. Svoji podnikatelskou činnost stále provozuje. Pouze z faktu, že vozidlo nemohla užívat k objíždění pastvin, zásadní negativní dopad do její podnikatelské činnosti a zdroje obživy, potažmo do [anonymizováno] stavu nevyplývá. Dílčí znalecké zkoumání – posouzení stavu vozidla znaleckým ústavem [právnická osoba] proběhlo již počátkem [anonymizováno] [rok] (soudu o tom byla podána zpráva dne [datum]), poté byla procesní aktivita [role v řízení] ovlivněna jejím [anonymizována dvě slova]. Následně její právní zástupce soudu sdělil, že ve světle dílčích závěrů znalců se pokusí mimosoudně jednat, v [anonymizováno] [rok] sdělil, že [role v řízení] nemá zájem na dalším znaleckém zkoumání, později navrhovala, aby byl posouzen již jen výkon motoru. Vozidlo tedy bylo nutno uchovat pro znalecké zkoumání cca po dobu jednoho roku, což je doba vzhledem k probíhajícímu sporu zahájenému žalobkyní přiměřená. Z obsahu spisu KS v [obec] dále plyne, že vozidlo v průběhu [anonymizováno] prošlo dvakrát technickou prohlídkou a [role v řízení] jej určitým způsobem používala. Na základě výše uvedeného tedy odvolací soud neshledal, že by význam posuzovaného [anonymizováno] pro žalobkyni byl zvýšený a že by tuto okolnost bylo nutno promítnout do výše základní částky zadostiučinění.

31. S hodnocením dalších kritérií pro stanovení konečné výše přiměřeného zadostiučinění podle § 31a odst. 3 OdpŠk a jeho konečnou výší, jak ji stanovil soud prvního stupně, se však odvolací soud ne zcela ztotožnil. V tomto směru je tedy odvolání [role v řízení] částečně důvodné.

32. Soud prvního stupně zdůraznil dvě kritéria, na základě nichž provedl krácení výše přiměřeného zadostiučinění, a to kritérium skutkové složitosti věci a kritérium podílu [role v řízení] na celkové délce [anonymizováno]. Postup orgánů veřejné moci během [anonymizováno] (dílčí průtahy) již znovu nezohledňoval s tím, že to byl právě tento postup, který zapříčinil, že [anonymizováno] bylo nakonec nepřiměřeně dlouhé. Význam předmětu [anonymizováno] pro žalobkyni shledal jako standardní.

33. Složitost věci:

34. Odvolací soud předně ve shodě se soudem prvního stupně hodnotí namítané [anonymizováno] jako složitější po stránce skutkové i procesní. Jednalo se o [anonymizováno], v němž bylo třeba provést dokazování znaleckým posudkem, přičemž soud čelil problémům při zadávání posudku, neboť v úvahu připadal pouze jeden znalecký ústav ([právnická osoba]), který v průběhu [anonymizováno] ukončil znaleckou činnost. Ve věci bylo dvakrát rozhodováno odvolacím soudem (rozhodnutí o znalečném a o nákladech [anonymizováno] v rámci konečného rozhodnutí ve věci), což rovněž [anonymizováno] v určitém rozsahu prodloužilo. V rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud dovodil, že„ lze vyjít z toho, že [anonymizováno] ve více instancích obecně zakládá dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledku přezkumu do dalšího postupu v [anonymizováno], pročež je ospravedlnitelná celková délka [anonymizováno] prodlužována zásadně o dobu za [anonymizováno] před další instancí ….“. Projednání věci na několika stupních soudní soustavy tak je třeba v kritériu složitosti [anonymizováno] zohlednit.

35. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené shledal jako přiměřenou modifikaci základní částky z důvodu složitosti věci její snížení o 20 %.

36. Postup soudů v [anonymizováno]:

37. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud shledal, že je třeba zvlášť zohlednit postup soudů v [anonymizováno]. Kritéria pro hodnocení přiměřenosti délky [anonymizováno] a následně pro stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění se podle příslušné právní úpravy a konstantní judikatury částečně překrývají. Při hodnocení přiměřenosti celkové délky [anonymizováno] se zvažuje nejen postup příslušných orgánů, ale i další kritéria a v daném případě délka posuzovaného [anonymizováno] (více než 8 let) neodpovídala zejména složitosti věci.

38. Odvolací soud shledal, že soudy se na délce namítaného [anonymizováno] podílely významnějším způsobem, než dovodil soud prvního stupně. V [anonymizováno] došlo k několika zásadnějším průtahům, ke kterým je třeba přihlédnout nejen v závěru o samotné nepřiměřenosti délky [anonymizováno], ale i je promítnout do modifikace základní částky zadostiučinění. Mezi dílčí zprávou znaleckého ústavu [příjmení] [jméno] ze dne [datum] do vydání usnesení o znalečném dne [datum] uplynulo 5 měsíců bez jakéhokoli úkonu ze strany soudu. Od podání odvolání [role v řízení] do znalečného dne [datum] (které bylo odvolacímu soudu předloženo až dne [datum]) do [datum], kdy bylo nařízeno ústní jednání na [datum], nečinil soud žádné úkony, které by směřovaly k rozhodnutí ve věci (6 měsíců). Od [datum], kdy bylo odročeno ústní jednání z důvodu [anonymizováno] [role v řízení], nebyly až do [datum], kdy bylo nařízeno jednání na [datum], ze strany soudu činěny žádné úkony směřující k rozhodnutí ve věci (pouze dotaz ohledně [anonymizováno] stavu [role v řízení] – dne [datum], na což tato odpověděla dne [datum], že jednání je možno konat), tj. téměř 1 rok. V době od [datum] do [datum] opět nebyly ze strany soudu činěny ve věci žádné úkony (5,5 měsíce). V době od [datum] do [datum] byli ze strany soudu poptáváni znalci, nepodařilo se nikoho zajistit, další jednání ve věci bylo nařízeno až dne [datum] na den [datum] (4,5 měsíce). S odvoláním [role v řízení] do nákladů [anonymizováno] byl spis předložen vrchnímu soudu dne [datum] a spis byl vrácen soudu prvního stupně dne [datum] (9 měsíců). Celkově lze tedy v posuzovaném [anonymizováno] zaznamenat významnější průtahy ve smyslu nečinnosti soudu 30 měsíců, pokud odhlédneme od období cca 1 roku, kdy byla [role v řízení] [anonymizována dvě slova], což sama v žalobě připouští. Průtahy se tak na celkové délce [anonymizováno] podílely z cca 1/3, což je již poměrně významný podíl na jeho celkové délce, který je třeba zohlednit.

39. Za postup soudu v [anonymizováno] shledal odvolací soud jako odpovídající zvýšit základní částku o 10 %.

40. Chování [role v řízení] v [anonymizováno]:

41. Odvolací soud neshledal důvodným krácení výše přiměřeného zadostiučinění o 5 % za podíl [role v řízení] na délce [anonymizováno]. Skutečnost, že [role v řízení] nezaplatila soudní poplatek spolu se žalobou a byla k jeho zaplacení soudem vyzvána, se nijak zásadně do délky posuzovaného [anonymizováno] nepromítla. Stejně tak doplňování skutkových tvrzení, která byla vesměs činěna na výzvu soudu, neměla na délku posuzovaného [anonymizováno] podstatný vliv. Žalobkyni pak zcela jistě nelze vyčítat a klást k tíži, že sama nezajistila znalecký posudek, když se to nepovedlo ani soudu v průběhu posuzovaného [anonymizováno] (z objektivních důvodů – nedostatek znalců v potřebném oboru znalecké činnosti, ukončení činnosti znaleckého ústavu [příjmení] [jméno]). Jednání [role v řízení] v posuzovaném [anonymizováno] se nevyznačovalo ani nečinností či naopak aktivitou ryze obstrukčního charakteru tak, aby to mělo zásadní dopad do jeho délky.

42. Význam [anonymizováno] pro žalobkyni odvolací soud hodnotí ve shodě se soudem prvního stupně jako standardní (viz odst. 28. – 30. výše).

43. Výpočet výše zadostiučinění:

44. Na základě výše uvedených závěrů určil odvolací soud výši přiměřeného zadostiučinění takto:

45. Základní částka zadostiučinění činí [částka] (7 x [částka] + 6 x [částka]). Jak výše uvedeno, odvolací soud shledal důvody pro snížení základní částky o 20 % za složitost věci a naopak pro zvýšení základní částky o 10 % za postup soudů v [anonymizováno]. Celková výše přiměřeného zadostiučinění tak činí částku [částka].

46. Soud prvního stupně žalobkyni přiznal částku [částka]. Proto žalobkyni náleží ještě částka [částka] (101 250 – [částka]), kterou jí odvolací soud přiznal, a to včetně požadovaného příslušenství, které žádala ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců od uplatnění svého nároku u žalované (§ 15 OdpŠk).

47. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. částečně změnil tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, jinak jej v tomto výroku jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

48. Lhůtu k plnění v délce patnácti dnů určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. s ohledem na to, že žalovaná je organizační složkou státu, tudíž procesy spojené s výplatou peněžních prostředků trvají delší dobu.

49. O náhradě nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. [role v řízení] byla co do základu ve věci úspěšná, neboť dosáhla přiměřeného zadostiučinění formou peněžité náhrady a má tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nárok na náhradu nákladů [anonymizováno], které v jeho průběhu účelně vynaložila (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), [spisová značka]).

50. Náklady [anonymizováno] před soudem prvního stupně sestávají z nákladů na právní zastoupení advokátem a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Tarifní hodnota pro určení výše odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí v daném případě [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále adv. tarif), a to v souladu s již ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]). Sazba odměny tak podle § 7 bod 5. adv. tarifu činí [částka] za jeden úkon právní služby. Advokát v [anonymizováno] před soudem prvního stupně učinil tři úkony právní služby potřebné k účelnému uplatňování práva (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne [datum]). Odměna advokáta tedy činí 3 x [částka], tj. částku [částka]. Advokát má dále podle § 13 odst. 4 adv. tarifu nárok na náhradu hotových výdajů v paušální výši [částka] za jeden úkon, tj. 3 x [částka] = [částka]. Advokát je plátcem DPH, tudíž mu podle § 137 o.s.ř. náleží i náhrada za 21% DPH ve výši [částka] Celkem činí účelně vynaložené náklady v [anonymizováno] před soudem prvního stupně částku [částka].

51. Náklady odvolacího [anonymizováno] sestávají rovněž z nákladů právního zastoupení. Advokát [role v řízení] uplatnil následující náklady: odměnu za dva úkony právní služby po [částka] (podání odvolání, účast u odvolacího jednání), paušální náhradu hotových výdajů ve výši [částka] za jeden úkon, tj. [částka], náhradu za ztrátu času cestou k odvolacímu jednání z [obec] do [obec] a zpět, 4 půlhodiny po [částka], tj. [částka]. Cestovné k tomuto jednání z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem tov. zn. BMW, 180 km, při průměrné spotřebě 9,4 l [číslo] km, ceně paliva (benzínu Natural) [částka], sazbě základní náhrady 4,7 [spisová značka], činí [částka]. Náhrada za 21% DPH z výše uvedených nákladů činí [částka] Celkem činí účelně vynaložené náklady odvolacího [anonymizováno] částku [částka].

52. Na základě výše uvedeného odvolací soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů částku [částka] Lhůtu k plnění určil shodnou jako pro plnění ve věci samé (viz výše odst. 48.).

53. Výrok I. nebyl odvoláním napaden, tudíž zůstal nedotčen.