pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu ohledně zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne [datum] do zaplacení zamítl (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako nemajetkové újmy, která mu vznikla nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], které trvalo od [datum], kdy podal žalobu, do [datum], kdy bylo řízení pravomocně zastaveno.

3. Soud prvního stupně ve věci rozhodl v pořadí druhým rozsudkem, když jeho předchozí rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobu zamítl, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jako nepřezkoumatelný. Soudu prvního stupně bylo uloženo, aby vyslovil, na základě jakých kritérií lze považovat posuzované řízení za nepřiměřeně dlouhé, tj. které z příčin se nejvýznamněji podílely na celkové délce řízení, s přihlédnutím k tomu, že sama žalovaná konstatovala průtahy v celkové délce dvou let. V případě, že dospěje k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená, zhodnotí, zda forma odškodnění žalobce konstatováním porušení práva, kterého se mu od žalované dostalo dne [datum], byla přiměřená či ne. Dále posoudí, zda a na základě jakých skutečností by mohla být újma utrpěná žalobcem případně nepatrná, a v takovém případě žalobu zamítne. Pokud dospěje k opačnému závěru, přistoupí k peněžitému odškodnění nemajetkové újmy podle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS]. Nejprve stanoví základní částku odškodnění za celkovou dobu posuzovaného řízení a v rámci posuzování jednotlivých kritérií podle § 31a odst. 3 písm. b) – e) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a tuto základní částku zvýší či sníží s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, přičemž zároveň zohlední, že účelem odškodnění je vyvážit případně utrpěné újmy poškozeného, nikoliv sankcionovat stát za to, že k porušení práva na přiměřenou délku řízení došlo. V rámci hodnocení jednotlivých kritérií posoudí i skutečnost, zda délku řízení zavinila bezvýhradně žalovaná či zda se na ní zásadně podílel i žalobce.

4. Soud prvního stupně vzal za prokázaná následující skutková zjištění:

5. Žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum]. Žalovaná konstatovala nepřiměřenost délky řízení, peněžitou náhradu žalobci nepřiznala.

6. Ze spisu Krajského soudu v [obec], sp. zn. [spisová značka] (předtím [spisová značka]): Žalobce podal dne [datum] žalobu – návrh na vydání směnečného platebního rozkazu proti [jméno] [jméno], o zaplacení [částka] s příslušenstvím. Směnečný platební rozkaz byl vydán dne [datum] (předtím byla řešena žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků). K námitkám žalovaného bylo dne [datum rozhodnutí] rozhodnuto rozsudkem č. j. [číslo jednací], že se směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti. V období mezi první jednáním ve věci dne [datum] a druhým jednáním dne [datum] byl zpracováván znalecký posudek z oboru písmoznalectví, přičemž z důvodu množství zpracovávaných posudků znaleckým ústavem a komplikacím spojeným se zajištěním srovnávacích materiálů byla lhůta k vypracování znaleckého posudku prodloužena až do [datum] a znalecký posudek byl soudu předložen dne [datum]. Odvolání žalovaného proti rozsudku, došlé soudu dne [datum], bylo odmítnuto jako opožděné usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] došlo ke zpětvzetí odvolání žalovaným. Usneseními [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zastaveno odvolací řízení, jak proti usnesení Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o odmítnutí odvolání, tak proti rozsudku Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Právní moc obou usnesení Vrchního soudu v Olomouci byla vyznačena dnem [datum]. Na rozsudku Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla vyznačena právní moc dnem [datum].

7. Dne [datum] žádal Okresní soud v Hodoníně ke své sp. zn. [spisová značka] o sdělení stanoviska k otázce správnosti vyznačení doložky právní moci na rozsudku ze dne [datum], čl. 118 vzhledem k tomu, že žalovaný [jméno] [jméno] dne [datum] zemřel. Dne [datum] bylo Krajskému soudu v [obec] k jejich žádosti zasláno notářkou pravomocné usnesení vydané v dědickém řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kterým bylo dědické řízení zastaveno a nepatrný majetek byl vydán vypraviteli pohřbu (pozůstalému synovi po zemřelém). Přípisem ze dne [datum] Krajský soud v [obec] sdělil Okresnímu soudu v Hodoníně, že o úmrtí žalovaného nevěděl, neboť ten byl zastoupen advokátem, který o úmrtí žalovaného soud neinformoval, nicméně Krajský soud v [obec] měl za to, že doložka právní moci na rozsudku je vyznačena správně a žádné další kroky ve věci činit nebude. Dopisem ze dne [datum] Krajský soud v [obec] svou odpověď upřesnil a podrobně vyložil svůj názor na vyznačení doložky právní moci s tím, že ji považuje za vyznačenou správně. Dne [datum] sdělil právní zástupce žalobce Krajskému soudu v [obec], že řízení dosud nebylo pravomocně skončeno a navrhl, aby bylo zastaveno z důvodu úmrtí žalovaného bez právního nástupce. K dotazu Krajského soudu v [obec] ze dne [datum], aby svůj návrh vysvětlil, právní zástupce žalobce sdělil, že vychází z rozsudku [název soudu], č. j. [spisová značka], potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] s tím, že z nich vyplývá, že doložka právní moci na rozsudku Krajského soudu v [obec] ze dne [datum] byla vyznačena chybně, řízení tak dosud není pravomocně skončeno a vzhledem k úmrtí žalovaného bez právního nástupce by mělo být zastaveno podle § 107 odst. 5 o.s.ř. Dne [datum] se zástupce žalobce dotazoval, v jakém stadiu se věc nachází. Dne [datum] rozhodl Krajský soud v [obec] usnesením č. j. [číslo jednací], o zrušení směnečného platebního rozkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a zastavení řízení, které nabylo právní moci dne [datum].

8. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud prvního stupně zjistil, že žalobce [jméno] [příjmení] podal žalobu proti [jméno] [jméno] (synovi zemřelého žalovaného [jméno] [jméno]) o odporovatelnost právního úkonu – darovací smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] a jejich synem [jméno] [jméno]. Důvodem podání žaloby bylo, že v rámci exekučního řízení ohledně vymožení své pohledávky vůči [jméno] [jméno] podle pravomocného směnečného platebního rozkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobce zjistil, že povinný [jméno] [jméno] zemřel. V rámci řízení u [název soudu] bylo zkoumáno, zda směnečný platební rozkaz nabyl právní moci (viz shora popsané dotazy na Krajský soud v [obec] a jeho odpovědi), ve věci rozhodoval i Nejvyšší soud o dovolání žalovaného [jméno] [jméno], kterým napadal usnesení o pokračování v přerušeném řízení (usnesení čl. 74, 85, 102). Okresní soud nakonec žalobu zamítl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl potvrzen Krajský soudem v [obec] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], oba rozsudky nabyly právní moci dne [datum].

9. Soud prvního stupně věc posoudil podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále OdpŠk), dále odkázal na čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a judikaturu Nejvyššího soudu. Uzavřel, že posuzované řízení trvalo [anonymizováno 5 slov] (do [datum] do [datum]). V tvrzené nesprávně vyznačené doložce právní moci neshledal zavinění žalované, neboť až do pravomocně skončené věci sp. zn. [spisová značka] vedené u Okresního soudu v Hodoníně nebylo možné tuto okolnost zjistit, tedy soud až do té doby správně uvažoval o tom, že doložka byla učiněna náležitě. Teprve až po vyznačení doložky právní moci na konečném rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně mohl učinit závěr o přiléhavosti vyznačení doložky právní moci na vydaném směnečném platebním rozkaze, což učinil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Soud prvního stupně se nicméně ztotožnil s tím, že délka řízení byla nepřiměřená.

10. Dále soud prvního stupně hodnotil jednotlivá kritéria podle § 31a odst. 3 OdpŠk: 1) složitost řízení: řízení shledal do určité míry složité jak po procesní, tak po skutkové stránce, neboť bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy (soud prvního stupně rozhodoval 3x, druhého stupně 2x), žalobce se domáhal zaplacení směnečné sumy s postižními právy, dokazování se provádělo listinnými důkazy i znaleckým zkoumáním; 2) jednání poškozeného: žalobce se sám přičinil o nepřiměřenou délku namítaného řízení, neboť byl po 6 let ve vztahu k namítanému řízení pasivním. Již v době podání odpůrčí žaloby dne [datum] věděl o úmrtí žalovaného, avšak v posuzovaném řízení tuto skutečnost namítl až dne [datum] Krajský soud v [obec] sice věděl ode dne [datum] od Okresního soudu v Hodoníně o úmrtí žalovaného, avšak až do [datum], kdy mu sám žalobce sdělil podstatné skutečnosti, neměl za to, podle listin ve spise dosud obsažených, že by směnečný platební rozkaz měl být zrušen; 3) význam řízení pro žalobce: žalobce nemohl být v nejistotě ohledně výsledku namítaného řízení, neboť věděl, že žalovaný zemřel bez právního nástupce. Doba řízení nemohla negativně zasáhnout jeho psychickou sféru, neboť žalobce věděl, že na směnku mu nebude ničeho hrazeno, což jeho újmu snižuje. [příjmení] o peněžité plnění nepředstavují typově spory představující pro účastníky zvýšený význam. Soud prvního stupně pak postupoval podle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. [stanovisko NS] a určil základní částku ve výši [částka] ([částka] za jeden rok trvání řízení, z toho za první dva roky sníženo o polovinu ([částka] + 11 x [částka]). Základní částku snížil o 40 % za výrazný podíl žalobce na délce řízení, o dalších 20 % z hlediska významu řízení pro žalobce a o dalších 20 % za složitost řízení a dospěl k výsledné částce odškodnění ve výši [částka]. Na náhradě nákladů řízení přiznal žalobci částku [částka].

11. Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání, v němž nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně celkovou částku odškodnění snížil, neboť měl za to, že důvody pro korekci nejsou dány. Žalobce zdůraznil, že k podstatnému zavinění z jeho strany na celkové délce řízení nedošlo. Naopak se snažil, aby dosáhl pravomocného rozsudku v co nejkratší lhůtě. Odmítl, že by průtahy v řízení způsobil on tím, že Krajský soud v [obec] neinformoval o úmrtí žalovaného. Žalobce se o úmrtí žalovaného dozvěděl v rámci exekučního řízení, které zahájil po marném uplynutí lhůty k plnění. V roce [rok] podal odpůrčí žalobu u Okresního soudu v Hodoníně. Neměl v té době důvod informovat Krajský soud v [obec] o úmrtí žalovaného, neboť byl přesvědčen, že jeho úmrtí nemá žádný vliv na právní moc rozhodnutí soudu. V průběhu řízení u Okresního v [obec] vznesl právní zástupce (tamního) žalovaného námitku, že rozsudek Krajského soudu v [obec] není pravomocný, protože žalovaný [jméno] [jméno] zemřel dříve, než rozsudek nabyl právní moci. Okresní soud v Hodoníně v tomto směru vznesl dotaz na Krajský soud v [obec], který potvrdil, že rozsudek je pravomocný a úmrtí [jméno] [jméno] nemá na právní moc vliv. Krajský soud v [obec] následně své stanovisko změnil s tím, že rozsudek pravomocný není, řízení ale neskončil až do roku [rok]. Žalobce v roce [rok] pouze žádal Krajský soud v [obec], aby věc pravomocně skončil, nikoli ho informoval o úmrtí žalovaného. Význam řízení pro žalobce soud prvního stupně žádným způsobem nezdůvodnil. Z hlediska složitosti věci soud prvního stupně poukázal na nutnost zpracovat znalecký posudek, avšak ten má být zásadně vypracován do 30 dnů a výjimečně lze tuto lhůtu prodloužit na 3 měsíce. Krajský soud v [obec] vydal rozsudek až více než po 5 letech od podání návrhu. Žalobce nesouhlasil ani s přiznanou výší nákladů řízení s tím, že do cestovních náhrad nebyla zahrnuta sazba základní náhrady za použití vozidla ve výši [anonymizováno] [spisová značka], celkem částka [částka]. Žalobce navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem změněn tak, aby žalované bylo uloženo zaplatit mu částku [částka] příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

12. Proti výrokům I. a III. rozsudku podala včasné a přípustné odvolání též žalovaná. Považovala za správný závěr soudu prvního stupně o tom, že posuzované řízení bylo složitým, dále i závěr, že k celkové délce přispěl sám žalobce, neboť již v době zahájení řízení u [název soudu] věděl, že žalovaný [jméno] [jméno] zemřel, v posuzovaném řízení však začal být procesně aktivní až v roce 2017. Stejně tak souhlasila s tím, že posuzované řízení nemělo pro žalobce význam, neboť ohledně jeho výsledku nemohl být v nejistotě. Namítla však, že soud prvního stupně neměl přiznat relutární odškodnění, neboť postačující je již poskytnutá satisfakce v podobě konstatování porušení práva. Žalobce v posuzované věci věděl, že úspěšný nebude. O úmrtí [jméno] [jméno] věděl již ode dne [datum], přičemž žalovaný nezanechal dědice, byl nemajetný. Celková délka řízení tak nemohla zasáhnout psychickou sféru žalobce.

13. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalované zopakoval, že rozsudek soudu prvního stupně považuje ve vyhovujícím výroku za věcně správný a odvolání žalované za nedůvodné. Zopakoval své stanovisko k věci vyjádřené v jím podaném odvolání.

14. Žalovaná odvolání žalobce považovala za nedůvodné. Zdůraznila, že věděl-li žalobce o úmrtí žalovaného, nemohla mu ve vztahu k posuzovanému řízení vznikat nejistota ohledně jeho výsledku. Význam řízení pro žalobce lze hodnotit jako nulitní a délku řízení nelze objektivně přičítat k tíži žalované. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve vyhovujícím výroku změnil tak, že se žaloba zamítá a přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

15. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobce a žalované rozsudek včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a 212a o.s.ř., a dospěl k následujícím závěrům:

16. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

17. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu řízení pro poškozeného.

18. Pro dovození odpovědnosti státu za vznik nemajetkové újmy v souvislosti s nesprávným úředním postupem je třeba naplnění tří podmínek: 1) existence nesprávného úředního postupu (v daném případě tvrzená nepřiměřená délka řízení), 2) vznik újmy v nemajetkové sféře osoby a 3) existence příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy. Nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení se typicky projevuje stavem nejistoty účastníka o výsledku řízení, v němž se po dobu jeho délky ocitá. Účelem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je tedy odškodnění nejistoty účastníka spojené s trváním řízení.

19. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou správná a v souladu s obsahem provedených důkazů.

20. K délce řízení:

21. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená (řízení trvalo od [datum], kdy žalobce podal žalobu ke Krajskému soudu v [obec] do [datum], kdy došlo k pravomocnému skončení řízení) a žalobci tím vznikla nemajetková újma. Ostatně tento závěr nezpochybnila ani žalovaná a spornou zůstala pouze otázka formy přiměřeného zadostiučinění, tedy zda postačuje, že žalovaná konstatovala porušení práva či je namístě přiznat náhradu nemajetkové újmy v penězích.

22. K formě přiměřeného zadostiučinění:

23. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně shledal, že v daném případě není dostačující samotné konstatování porušení práva a je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích. V tomto směru tedy neshledal odvolání žalované jako opodstatněné.

24. Podle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [stanovisko NS] (dále„ Stanovisko“) při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům.

25. V projednávané věci namítané řízení trvalo téměř [anonymizována dvě slova]. V jeho průběhu docházelo k průtahům. Jen v době od podání žaloby dne [datum] do vydání rozsudku Krajského soudu v [obec] dne [datum] se jednalo o průtahy v délce dvou let (v době od podání žaloby do [datum], kdy byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, nebyl učiněn žádný úkon, po podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne [datum] dne [datum] bylo nařízeno jednání až dne [datum]). V původním směnečném řízení, které trvalo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], tak činily průtahy ve smyslu nečinnosti soudu [anonymizována dvě slova]. Od data, kdy žalobce navrhoval, aby řízení u Krajského soudu v [obec] bylo zastaveno ([datum]), do vydání usnesení o zrušení směnečného platebního rozkazu a rozsudku a zastavení řízení dne [datum] uplynulo 17,5 měsíce.

26. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud uvedl, že dospěje-li soud k závěru o porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě a tím tedy k závěru o nesprávném úředním postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je na místě, aby s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 OdpŠk stanovil odpovídající odškodnění v penězích. Pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobená poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení formou konstatování porušení daného práva. Rovněž ve Stanovisku (část V.) Nejvyšší soud s odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) uvedl, že ESLP„ jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích. V tomto ohledu je tedy na místě přistupovat k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva jen za zcela výjimečných okolností (např. tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný).“

27. Obdobně Nejvyšší soud uvedl v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]:„ samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době postačí například tehdy, byla-li délka řízení v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného pouze nepatrný, a celkově tak lze uzavřít, že doba řízení nemohla nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru žalobce.“. Kritérium významu předmětu řízení pro účastníka (§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk), tj. to, co je pro poškozeného v sázce, je přitom nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění (srov. část IV. písm. d) Stanoviska a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Z výše citované judikatury vyplývá, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době by postačovalo za situace, pokud by význam řízení pro žalobce byl nepatrný či pokud by se žalobce vlastním chováním v nezanedbatelné míře podílel na délce řízení. Odvolací soud ani jednu z těchto okolností v namítaném řízení neshledal.

29. Význam + vlastní jednání žalobce:

30. Z hlediska posouzení otázky přiměřené formy zadostiučinění odvolací soud shledal, že význam řízení pro žalobce byl standardní, a nikoli nepatrný. Jednalo se o běžný spor o zaplacení a pouhá nepatrnost významu řízení pro žalobce z žádných skutečností neplyne.

31. Žalobce se na délce řízení svým jednáním nepodílel. Nelze mu přičítat k tíži, že sám neinformoval Krajský soud v [obec] o úmrtí žalovaného [jméno] [jméno]. Jakkoli je z obsahu spisu Krajského soudu v [obec] zřejmé, že až do doby, kdy byl dotazován ze strany Okresního soudu v Hodoníně ohledně právní moci jím vydaného rozsudku a směnečného platebního rozkazu, o úmrtí žalovaného nevěděl, neboť žalovaný byl zastoupen advokátem, který v řízení činil úkony, ačkoli žalovaný již byl mrtev, jedná se o pochybení soudu objektivně přičitatelné. Sám žalobce neměl důvod o úmrtí žalovaného soud informovat, neboť vycházel ze správnosti vyznačené doložky právní moci. Měl řízení za pravomocně skončené a o úmrtí žalovaného se dozvěděl až v rámci exekučního řízení, které na podkladě směnečného platebního rozkazu a rozsudku zahájil. Později již nemělo význam Krajský soud v [obec] o úmrtí žalovaného informovat, pokud tento soud již o něm věděl od [název soudu]. Na délku řízení to negativní vliv ve smyslu jejího prodloužení nemělo. Naopak žalobce prostřednictvím svého právního zástupce o vydání rozhodnutí krajský soud urgoval.

32. K výši zadostiučinění v penězích:

33. Odvolací soud shledal správným způsob, jakým soud prvního stupně určil základní částku odškodnění ve výši [částka] (odst. 23. rozsudku), tj. [částka] za jeden rok trvání řízení, z toho za první dva roky sníženo o ½. Ze stejné částky vycházel i sám žalobce ve své žalobě.

34. Odvolací soud se však neztotožnil se způsobem, jakým soud prvního stupně hodnotil jednotlivá kritéria pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění podle § 31a odst. 3 OdpŠk a stanovenou konečnou výší tohoto přiměřeného zadostiučinění. V tomto směru je tedy odvolání žalobce částečně důvodné.

35. Soud prvního stupně zdůraznil tři kritéria, na základě nichž provedl krácení výše přiměřeného zadostiučinění, a to význam řízení pro žalobce, složitost věci a podíl žalobce na vzniku průtahů v řízení.

36. Zásadní skutečností, která zapříčinila to, že se namítané řízení vedlo po nepřiměřeně dlouhou dobu, bylo posouzení otázky včasnosti podání odvolání žalovaným [jméno] [jméno] Krajským soudem v [obec] a to, že [jméno] [jméno] po podání odvolání zemřel. Krajský soud v [obec] jeho odvolání svým usnesením ze dne [datum], čl. 134, odmítl jako opožděné, přestože ve skutečnosti opožděné nebylo (v řízení u Okresního soud v Hodoníně bylo prokázáno, že bylo podáno včas, nikoli [datum], ale [datum]). Za této situace, jelikož žalovaný [jméno] [jméno] poté dne [datum] zemřel, nemohl rozsudek ze dne [datum] nabýt právní moci a nemohlo nabýt právní moci ani usnesení o odmítnutí odvolání, neboť bylo doručováno právnímu zástupci žalovaného v době, kdy již byl žalovaný mrtev. Zde odvolací soud odkazuje na podrobné vyložení této otázky, které učinil Nejvyšší soud v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Hodoníně ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v němž nastínil, jakým způsobem se má otázka právní moci směnečného platebního rozkazu a rozsudku Krajského soudu v [obec] řešit.

37. K významu řízení pro žalobce:

38. Odvolací soud byl z hlediska hodnocení významu řízení pro žalobce za účelem určení výše zadostiučinění veden těmito úvahami:

39. Zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu řízení. Nejde-li o případy domněnky vyššího významu předmětu řízení pro poškozeného, je význam předmětu řízení pro něj standardní, což nevede k posílení ani potlačení úvahy o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ani k případnému zvýšení či snížení základního odškodnění za ně (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

40. Namítané řízení lze z hlediska jeho významu pro žalobce rozčlenit na dvě fáze:

41. První fáze trvala od [datum] (podání žaloby) do [datum], kdy se žalobce u ústního jednání Okresního soudu v Hodoníně ve věci jím podané odpůrčí žaloby (sp. zn. [spisová značka]) najisto dozvěděl, že odvolání žalovaného [jméno] [jméno] proti rozsudku Krajského soudu v [obec] ze dne [datum] bylo podáno včas, tudíž rozsudek nemohl nabýt právní moci a vzhledem k úmrtí žalovaného [jméno] [jméno] bez právního nástupce bylo jasné (jak vyložil Nejvyšší soud ve shora označeném usnesení), že směnečný platební rozkaz a rozsudek budou zrušeny a řízení bude zastaveno. Nastalé situace si byl vědom i právní zástupce žalobce, který u tohoto jednání právě z těchto důvodů žádal odročení a zvažoval i zpětvzetí žaloby. V tomto období hodnotí odvolací soud význam řízení pro žalobce jako standardní. Řízení nebylo řízením, u kterého se podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva předpokládá zvýšený význam pro poškozeného (řízení opatrovnické, trestní, pracovněprávní, ve věcech osobního stavu, sociálního zabezpečení, týkající se života a zdraví). Jednalo se o běžný spor o zaplacení a žádné skutečnosti, které by význam řízení pro žalobce zvyšovaly, nebyly v řízení zjištěny.

42. Druhá fáze trvala od [datum] do [datum] (právní moc konečného rozhodnutí ve věci). V této fázi řízení již žalobce věděl, že namítané řízení bude zastaveno, svými úkony se domáhal již jen vydání právě takového rozhodnutí. Jelikož věděl, jaký bude výsledek namítaného řízení, nemohl být v tomto směru v nejistotě a výsledek řízení tak neměl do jeho osobní sféry bezprostřední dopad. Intenzita zásahu do osobní, rodinné, pracovní či jiné sféry žalobce byla proto v tomto období podstatně snížená.

43. Ke složitosti věci:

44. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně hodnotí namítané řízení jako složitější jak po stránce skutkové, tak po stránce procesní. Jednalo se o řízení týkající se směnky, bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy, dělalo se znalecké zkoumání. Námitku žalobce, že běžná lhůta pro zpracování znaleckého posudku je 30 dnů a jen mimořádně ji soud může prodloužit na tři měsíce, nepovažuje odvolací soud za opodstatněnou. Nutnost zpracování znaleckého posudku, která v namítaném řízení vyvstala (neboť žalovaný sporoval svůj podpis na směnce), vždy znamená prodloužení řízení. Podle tehdy platného a účinného zákona a vyhlášky měl znalec povinnost vypracovat znalecký posudek ve stanovené lhůtě. Znaleckému ústavu byla stanovena nejprve lhůta 60 dnů, která byla postupně řádně prodloužena, a znalecký ústav svůj posudek v této prodloužené lhůtě soudu předložil.

45. K podílu žalobce na vzniku průtahů:

46. Jak již odvolací soud vyložil shora v odst. 27., na rozdíl od soudu prvního stupně neshledal, že by žalobce svým jednání přispěl k průtahům a celkové délce řízení.

47. K postupu orgánů veřejné moci:

48. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně shledal, že orgány veřejné moci (soudy) se na délce namítaného řízení podílely. V řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým bylo nesprávné vyznačení doložky právní moci na rozsudku a směnečném platebním rozkazu Krajského soudu v [obec]. Ačkoli se na tom podílela souhra nepříznivých okolností (viz výše), je toto pochybení objektivně přičitatelné orgánu státu. Navíc v řízení došlo k několika průtahům, jak je podrobně rozepsáno výše v odst. 25., které namítané řízení nepochybně podstatně prodloužily.

49. Výpočet výše zadostiučinění:

50. Na základě výše uvedených závěrů určil odvolací soud výši přiměřeného zadostiučinění takto:

51. První fáze namítaného řízení trvala 9 let, 10 měsíců a 15 dnů. Základní částka zadostiučinění tak činí [částka] (za první dva roky řízení [částka] + za dalších [anonymizována tři slova] x [částka] = [částka] + dalších [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dnů: [anonymizováno] x [částka] + [anonymizováno] x [částka]). V tomto období činily průtahy 2 roky, za což se jeví přiměřeným zvýšení základní částky o 10 %. Dále v tomto období došlo k nesprávnému úřednímu postupu, za což se jeví přiměřeným zvýšení základní částky o 10 %. Na druhou stranu z hlediska složitosti věci (viz výše) shledal odvolací soud důvodným snížení základní částky o 20 % Odvolací soud uzavírá, že za 1. fázi řízení je přiměřeným zadostiučinění ve výši [částka].

52. Druhá fáze namítaného řízení trvala 3 roky a 24 dnů. Základní částka zadostiučinění tak činí [částka] ([anonymizována dvě slova] x [částka] + [anonymizována dvě slova] x [částka]). V tomto období byl však význam řízení pro žalobce podstatně snížený (viz výše, odst. 42.) a odvolací soud proto shledal odpovídajícím snížit základní částku o 50 % Odvolací soud uzavírá, že za 2. fázi řízení činí výše přiměřeného zadostiučinění částku [částka].

53. Celkem by se tedy žalobci mělo dostat přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka] ([částka] + [částka]). Soud prvního stupně žalobci přiznal částku [částka], tudíž odvolací soud přiznal žalobci ještě částku [částka], a to včetně požadovaného příslušenství, které žádal v souladu se Stanoviskem ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil u žalované.

54. Odvolací soud se shora uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil. Ve výroku II. jej podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. částečně změnil tak, že žalované uložil zaplatit žalobci ještě částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, jinak jej v tomto výroku jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.) Lhůtu k plnění v délce patnácti dnů určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. s ohledem na to, že žalovaná je organizační složkou státu, tudíž procesy spojené s výplatou peněžních prostředků trvají delší dobu.

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl co do základu ve věci úspěšný, neboť dosáhl přiměřeného zadostiučinění formou peněžité náhrady a má tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nárok na náhradu nákladů řízení, které v jeho průběhu účelně vynaložil (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), [spisová značka]).

56. Náklady řízení před soudem prvního stupně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] a z nákladů na právní zastoupení advokátem. Tarifní hodnota pro určení výše odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí v daném případě [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále adv. tarif), a to v souladu s již ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]). Sazba odměny tak podle § 7 bod 5. adv. tarifu činí [částka] za jeden úkon právní služby. Advokát v řízení před soudem prvního stupně učinil 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, ústní jednání dne [datum], [datum], písemný závěrečný návrh, odvolání ze dne [datum], ústní jednání dne [datum], písemný závěrečný návrh ze dne [datum]). Odměna advokáta tedy činí 8 x [částka], tj. částku [částka]. Advokát má dále podle § 13 odst. 4 adv. tarifu nárok na náhradu hotových výdajů v paušální výši [částka] za jeden úkon, tj. 8 x [částka] = [částka]. Advokát má dále podle § 13 odst. 1, 5 adv. tarifu nárok na náhradu cestovních výdajů. V tomto směru je důvodná odvolací námitka žalobce, že soud prvního stupně opomněl připočíst v rámci nákladů na cestovné částku základní náhrady za použití vozidla. Naopak je nedůvodná námitka žalované, že žalobce neměl ze strany soudu souhlas s použitím motorového vozidla k cestě na soudní jednání. Žalobce nepožadoval úhradu cestovného pro sebe, ale v rámci nákladů na právní zastoupení a nárok advokáta vyplývá z § 13 odst. 1, 5 adv. tarifu. V daném případě advokát žalobce uskutečnil tři cesty k soudnímu jednání z [obec] do [obec] a zpět (520 km jedna zpáteční cesta) osobním automobilem Audi A6, při průměrné spotřebě 5,9 l [číslo] km. V roce 2020 činila sazba základní náhrady [anonymizováno] [spisová značka] a průměrná cena motorové nafty [částka] za jeden litr podle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. Náklady na cestovné k jednáním uskutečněným v roce 2020 tak činily [částka] na jednu zpáteční cestu (520 km x [částka] = [částka], 0,059 l x 520 km x [částka] = [částka]). V roce 2021 činila sazba základní náhrady [anonymizováno] [spisová značka] a průměrná cena motorové nafty [částka] za jeden litr podle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. Náklady na cestovné k jednání uskutečněnému v roce 2021 tak činily [částka] na jednu zpáteční cestu (520 km x [částka] = [částka], 0,059 l x 520 km x [částka] = [částka]). Advokátovi dále náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) adv. tarifu ve výši [částka] za jednu půlhodinu. V daném případě zabrala jedna zpáteční cesta 12 půlhodin, za tři cesty tak náhrada za promeškaný čas činí [anonymizováno] x [částka], tj. [částka]. Advokát je plátce DPH, tudíž mu podle § 137 o.s.ř. náleží i náhrada za 21% DPH ve výši [částka]. Celkem činí účelně vynaložené náklady na právní zastoupení částku [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + 2x [částka] + [částka] + [částka]). Náklady řízení před soudem prvního stupně činí celkem [částka].

57. Náklady odvolacího řízení sestávají z nákladů právního zastoupení, a to z odměny advokáta za tři úkony právní služby po [částka] (viz výše), tj. [částka] (odvolání, vyjádření k odvolání žalované, účast u odvolacího jednání), paušální náhrady hotových výdajů po [částka], tj. [částka] a náhrady za 21% DPH ve výši [částka] Celkem činí náklady odvolacího řízení částku [částka].

58. Na základě výše uvedeného odvolací soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka] ([částka] + [částka]).