pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu v části požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok I.), uložil žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.) a uložil žalovanému zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám jeho právního zástupce (výrok III.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako první splátky z nevrácené zápůjčky, kterou poskytl žalovanému v období let [rok] až [rok] v celkové výši [částka] a která byla postupně ponížena až na částku [částka] podle dohody ze dne [datum]. Žalovaný sporoval, že nastala splatnost první splátky a pro případ, že by tomu tak nebylo, uplatnil námitku započtení postoupené pohledávky [právnická osoba] s.r.o. ve výši [částka] (pouze do výše žalované částky) představující škodu, kterou žalobce způsobil jako prokurista [právnická osoba] s.r.o. v období od [datum] do [datum] tím, že prováděl neodůvodněné bezhotovostní převody z účtu společnosti na účet svůj.

3. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že vzal za prokázané, že žalobce poskytl v období let [rok] – [rok] žalovanému zápůjčku v celkové výši [částka]. Peníze byly předávány v hotovosti. Žalovaný mu vrátil celkem [částka]. Žalovaný dluh uznal nejprve listinou ze dne [datum]. Listinami ze dne [datum] a [datum] bylo prokázáno snížení dluhu na částku [částka]. Dluh v této výši žalovaný uznal a zavázal se jej zaplatit ve třech splátkách, přičemž první splátka ve výši [částka] byla splatná do [datum], ne však dříve, než 30 dnů ode dne, kdy bude žalovanému prokázáno, že zanikla veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva, která poskytl žalovaný nebo jeho manželka [jméno] [příjmení] nebo [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] k zajištění dluhů žalobce anebo [právnická osoba] s.r.o. Bylo sjednáno, že splatnost 2. a 3. splátky nenastane dříve, než se stane splatnou splátka první. [právnická osoba] učinila listinou ze dne [datum] ručitelské prohlášení, kterým se zavázala ručit společnosti s [právnická osoba] za závazky [právnická osoba] s.r.o., které vznikly či mohou vzniknout vůči s [právnická osoba] z Rámcové smlouvy na revolvingový úvěrový rámec č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Mezi společností s [právnická osoba] a [právnická osoba] byla uzavřena dohoda o podřízení závazků ze dne [datum], kterou se [právnická osoba] zavázala podřídit své závazky ke společníkům ve vlastním jmění ve výši [částka] a v případě poskytnutí dalších finančních prostředků pak i takové závazky, angažovanosti s [právnická osoba], jednalo se o formu zajištění k Rámcové smlouvě na revolvingový úvěrový rámec č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. [právnická osoba] vlastní nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] (v obci [obec], k. ú. [část obce]) a na těchto nemovitostech vázne mimo jiné zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] (dříve s [právnická osoba]) k zajištění dluhů [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] až do výše [částka] [právnická osoba] je vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] (obec Praha, k. ú. [část obce]) a na těchto nemovitostech vázne zástavní právo ve prospěch [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]; zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] bylo zřízeno na základě smlouvy ze dne [datum] (až do výše [částka]) a smlouvy ze dne [datum] (až do výše [částka]). V přípisech ze dne [datum] a [datum] potvrdila s [právnická osoba], že žalovaný a [právnická osoba] již vůči s [právnická osoba] neručí za pohledávky [právnická osoba] s.r.o. vzniklé na základě nebo v souvislosti s Rámcovou smlouvou na revolvingový úvěrový rámec č. [spisová značka] a že nejpozději ke dni [datum] zanikla (existovala-li vůbec) veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva, která poskytl žalovaný anebo jeho manželka anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] k zajištění dluhů žalobce nebo [právnická osoba] nebo [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]). Notářským zápisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že došlo ke zničení tří směnek, a to směnky vystavené dne [datum], dále dne [datum] (S1) a dne [datum] (S2). Dopisem ze dne [datum] oznámil žalobce žalovanému, že došlo k naplnění podmínek pro splatnost první splátky zápůjčky, přiložil k tomu notářský zápis o zničení směnek, potvrzení s [právnická osoba] a výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví].

4. Po právní stránce hodnotil soud prvního stupně věc podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (o. z.), § 2391 odst. 1 o. z. a § 2053 o. z., v případě peněz poskytnutých do [datum] podle § 657 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013 (obč. zák.). Kompenzační projev žalovaného právně hodnotil podle § 1987 odst. 1 a 2 o. z. Dospěl k závěru, že žalobce žalovanému zápůjčku poskytl. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal co do důvodu i výše podle § 2053 o. z. Důkazní břemeno vyvrácení, že dluh existuje tak leželo na žalovaném. Ten existenci dluhu nejprve nesporoval. Později začal sporovat právní důvod dluhu. Přes poučení soudem podle § 118a odst. 1 o.s.ř. nedokázal přesně tvrdit, z jakého jiného důvodu, než ze zápůjčky, dluh vznikl. Soud prvního stupně dále uzavřel, že splatnost první splátky ve výši [částka] podle dohody strany nastala, neboť žalobce žalovanému prokázal, že veškerá specifikovaná ručení, zajištění či zástavní práva zanikla (notářským zápisem o zničení směnek, výpisem z katastru nemovitostí, potvrzením s [právnická osoba] ze dne [datum]), avšak až dne [datum], neboť až u jednání soudu dne [datum] byl proveden důkaz potvrzením o rozsahu závazků ze dne [datum] od společnosti s [právnická osoba], kterým žalobce žalovanému prokázal zánik zbývajících zajištění a počala běžet 30 denní lhůta pro splatnost 1. splátky dluhu. Dále bylo již na žalovaném, zda prokáže, že byť jediné zajištění existuje, což přes poučení neučinil. Pohledávku uplatněnou k započtení shledal soud prvního stupně jako k započtení nezpůsobilou, neboť je nejistá a neurčitá. Žalobě tedy vyhověl, kromě části úroku z prodlení jdoucího od [datum] do [datum], neboť k datu [datum] dluh ještě nebyl splatný. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

5. Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání, které směřovalo proti výrokům II. a III., z důvodů, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dále nepřihlédl k žalovaným tvrzeným skutečnostem a jím označeným důkazům, ačkoli k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b o.s.ř., neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Žalovaný setrval na svém stanovisku, že splatnost žalované částky nenastala, neboť žalobce mu neprokázal, že zanikla veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva, která poskytl žalovaný, jeho manželka [jméno] [příjmení], [právnická osoba] s.r.o., [právnická osoba] k zajištění dluhů žalobce anebo [právnická osoba] Soud prvního stupně nesprávně vyložil podmínky splatnosti žalované částky. Její podmínkou nebylo prokázat neexistenci zajištění, ale to, že tato zajištění zanikla, tzn. uvést a doložit existenci právních skutečností či jednání majících za následek zánik daného zajištění. Žalobce doložil takové skutečnosti v případě blankosměnek avalovaných žalovaným, resp. [právnická osoba] s.r.o. (notářský zápis o jejich zničení), dále u zástavního práva váznoucího na nemovitých věcech ve vlastnictví žalovaného a jeho manželky a u zástavního práva a zákazu zcizení na nemovitostech ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] (výpisy z katastru nemovitostí) – jednalo se o zajištění dluhů [právnická osoba] s.r.o. Zánik ostatních poskytnutých zajištění žalobce neprokázal. V minulosti došlo k zajištění závazků [právnická osoba] s.r.o. vyplývajících z Rámcové smlouvy na revolvingový úvěrový rámec č. [spisová značka] uzavřené se společností s [právnická osoba], a to ze strany [právnická osoba] na základě prohlášení ručitele ze dne [datum] a ze strany [právnická osoba] na základě dohody o podřízení závazků ze dne [datum]. K těmto zajištěním žalobce neuvedl ani nedoložil žádné právní skutečnosti mající za následek jejich zánik. Soud prvního stupně nesprávně shledal prokázání jejich zániku potvrzením s [právnická osoba] ze dne [datum]. Uvedené potvrzení nebylo adresováno žalovanému, ale společnosti [právnická osoba] Není v něm uvedeno, na základě jakých právních skutečností či právního jednání mělo k zániku zajištění dojít a kdy. Prohlášení ručitele a dohoda o podřízení závazků byly za s [právnická osoba] podepsány vždy dvěma osobami, a to ředitelem řízení úvěrových rizik a vymáhání pohledávek a referentem administrativy. Potvrzení ze dne [datum] je však podepsáno pouze referentem administrativy, což žalovaný považoval za zjevně nedostatečné. Prokázání zániku všech zajišťovacích institutů jako podmínka splatnosti žalované částky je zcela legitimním požadavkem, aby žalovaný a jemu blízké osoby byli prokazatelně vyvázáni ze všech rizik spojených s minulým, současným a budoucím podnikáním [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), neboť výše jejich dluhů může dosahovat [anonymizována dvě slova] Kč. Žalobce musí nejlépe znát rozsah zajišťovacích instrumentů k zajištění dluhů těchto společností. Žalovanému současné vztahy těchto společností a s [právnická osoba] známy nejsou. Žalovaný má i nadále oprávněné pochybnosti, zda skutečně došlo k zániku zajištění poskytnutých společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] i proto, že k zajištění dluhů z rámcové smlouvy [spisová značka] bylo zřízeno další zástavní právo, kterým jsou zatíženy nemovité věci ve vlastnictví [právnická osoba] s.r.o. ([list vlastnictví], k.ú. [část obce]). Soudu prvního stupně dále vytýkal, že nesprávně posoudil, že pohledávka uplatněná k zápočtu je k započtení nezpůsobilá, neboť je nejistá a neurčitá. Na nejistotu či neurčitost pohledávky nelze usuzovat jen z toho, že dlužník není ochoten ji uhradit. K prokázání skutečnosti, že pohledávka uplatněná k započtení není promlčená, stačilo provést nikterak náročné dokazování. Soud prvního stupně na jednu stranu umožnil žalobci, aby téměř dva roky činil kroky vedoucí k zesplatnění žalobou uplatněné pohledávky, na druhou stranu žalovanému neumožnil, aby v řízení prokázal existenci pohledávky užité k započtení. Za nesprávný považoval též výrok o nákladech řízení. Soud prvního stupně totiž v rozsudku dospěl k závěru, že nárok žalobce se stal splatným až v průběhu řízení, ke dni jeho zahájení tedy splatný nebyl. Poté se konalo již jen jediné jednání v rozsahu dvou úkonů právní služby. Předžalobní výzvu zaslal žalobce žalovanému v době, kdy jeho pohledávka nebyla splatná. Taková výzva nesplňuje požadavky § 142a o.s.ř., a tudíž žalobci pro absenci výzvy neměla být náhrada nákladů řízení přiznána. Žalovaný nezavdal svým chováním příčinu k zahájení soudního řízení, neboť v tu dobu pohledávka nebyla splatná. Soud prvního stupně měl tedy přiznat náhradu nákladů řízení žalovanému podle § 143 o.s.ř. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku II. změnil tak, že žalobu zamítne a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení, včetně řízení odvolacího.

6. Žalobce považoval rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a navrhl, aby byl odvolacím soudem potvrzen. Setrval na svém stanovisku, že první splátka zbývající části dluhu je splatná podle dohody ze dne [datum]. Nicméně předložil dohodu, na základě které došlo k zániku Rámcové smlouvy na revolvingový úvěr č. [spisová značka]. Zároveň však vyjádřil pochybnost, zda vůbec ručitelský závazek podle prohlášení ručitele ze dne [datum] vznikl.

7. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalovaného rozsudek v napadeném rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.

8. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou správná a v souladu s obsahem provedených důkazů.

9. Doplnil dokazování Dohodou o ukončení Rámcové smlouvy na revolvingový úvěrový rámec č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], z níž zjistil, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako poskytovatelem a [právnická osoba] jako klientem a tito se dohodli podle čl. VI. bod 2 odst. (i) smlouvy na jejím ukončení k datu [datum]. Dále účastníci potvrdili, že v souvislosti s rámcovou smlouvou mezi nimi nejsou žádné nevypořádané závazky z titulu plnění smlouvy. Zároveň došlo klientem k převzetí 1 kusu blanko směnky č. S3 vystavené klientem dne [datum].

10. Odvolací soud se v prvé řadě ztotožnil se závěry soudu prvního stupně ohledně existence dluhu ze smlouvy o zápůjčce mezi účastníky i s jeho právním posouzením. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému v období let [rok] – [rok] peněžní prostředky formou zápůjček, jejichž celková výše činila [částka]. K datu [datum] došlo ze strany žalovaného k uznání dluhu vůči žalobci co do důvodu i výše (v kontextu předchozích dvou uznání – ze dne [datum] a [datum]), a zároveň byl sjednán způsob jeho splacení. Soud prvního stupně správně zhodnotil, že uznání dluhu je v souladu s požadavky § 2053 o. z., a tudíž nastoupila vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Došlo tak k přesunu důkazního břemene prokázání, že dluh neexistuje na žalovaného. Žalovaný začal zpochybňovat poskytnutou zápůjčku až u jednání soudu prvního stupně dne [datum] (do té doby sporoval pouze splatnost první splátky). Přes poučení ze strany soudu prvního stupně nebyl schopen konkrétně specifikovat, na základě jakého jiného právního důvodu byla částka [částka] uvedená v uznání dluhu ze dne [datum] poskytnuta. Pouze neurčitě uvedl, že tato částka měla vyplývat z provedeného zápočtu vzájemných pohledávek, které však rovněž nebyl schopen specifikovat. Je tak správný závěr soudu prvního stupně, že dluh ze zápůjčky ve výši [částka] v době uznání trval.

11. Poté bylo třeba se zabývat tím, zda nastala splatnost první splátky ve výši [částka], která je předmětem žaloby.

12. Splatností druhé a třetí splátky nebylo třeba se zabývat, neboť tyto splátky předmětem žaloby nebyly (tj. otázka prokázání zániku zajištění poskytnutých žalovaným, jeho manželkou a společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] k zajištění dluhů [právnická osoba] s.r.o. (nyní [právnická osoba]). Proto také nebyly k důkazu provedeny další dvě žalobcem u odvolacího jednání předložené listiny (dohoda o ukončení smlouvy o dlouhodobém financování a potvrzení ze dne [datum]).

13. Odvolací soud neshledal závěr soudu prvního stupně o tom, že splatnost první splátky ve výši [částka] podle dohody ze dne [datum] nastala k datu [datum], správným.

14. Podle dohody ze dne [datum] byla první splátka ve výši [částka] splatná do [datum], ne však dříve, než 30 dnů ode dne, kdy bude žalovanému prokázáno, že zanikla veškerá ručení, směnečná ručení, zajištění a zástavní práva, která poskytl žalovaný nebo jeho manželka [jméno] [příjmení] nebo [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] k zajištění dluhů žalobce anebo [právnická osoba]

15. K tomu, aby nastala splatnost první splátky, tedy bylo třeba ze strany žalobce prokázat zánik vyjmenovaných zajištění, nikoli tedy jejich neexistenci.

16. Žalobce žalovanému prokázal zánik tří blankosměnek avalovaných žalovaným, resp. [právnická osoba] s.r.o., notářským zápisem o jejich zničení a též zánik zástavního práva váznoucího na nemovitých věcech ve vlastnictví žalovaného a jeho manželky a zástavního práva a zákazu zcizení na nemovitostech ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] výpisy z katastru nemovitostí. Zánik těchto zajištění žalovaný nesporoval, což zopakoval i v podaném odvolání.

17. [příjmení] zůstalo, zda žalobce žalovanému prokázal zánik zbývajících zajištění, kterými bylo ručení, které převzala [právnická osoba] s.r.o. vůči věřiteli s [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) za závazky dlužníka [právnická osoba] z Rámcové smlouvy na revolvingový úvěrový rámec č. [spisová značka] uzavřené mezi věřitelem a dlužníkem dne [datum] (dále„ rámcová smlouva“) Prohlášením ručitele ze dne [datum], a dále zajištění formou Dohody o podřízení závazků ze dne [datum], která byla uzavřena mezi s [právnická osoba] a společností [právnická osoba] rovněž k zajištění pohledávek z rámcové smlouvy.

18. Z povahy zajištění vyplývá, že má akcesorickou povahu, tzn. že v prvé řadě musí existovat platný závazek hlavní, přičemž lze zajistit i dluhy budoucí či podmíněné apod.

19. K ručitelskému závazku:

20. Odvolací soud se předně neztotožnil s tvrzením žalobce, že by snad ručení podle ručitelského prohlášení ze dne [datum] nevzniklo. Předložené prohlášení splňuje veškeré náležitosti podle § 2018 a násl. o. z. Žalobce nenamítal, že by závazek, který byl ručením zajištěn, nebyl platný.

21. Podle § 2026 odst. 1 o. z. zaniká ručení zánikem dluhu. V souladu s tím strany v ručitelském prohlášení uvedly, že toto ručení zaniká úplným splněním všech závazků dlužníka vyplývajících z uvedené rámcové smlouvy. Žalobce netvrdil, že dluh z rámcové smlouvy byl splněn či že by tato smlouva zanikla jiným způsobem. K prokázání zániku zajištění předložil pouze potvrzení věřitele ze dne [datum] a [datum]. K zániku ručitelského závazku však nemohlo dojít pouze jednostranným prohlášením věřitele (zde s [právnická osoba], nyní [právnická osoba]) podle předloženého potvrzení ze dne [datum] (čl. 42), jak uzavřel soud prvního stupně. Zánik ručení není podložen žádným hmotněprávním důvodem, na základě kterého by k němu došlo (zánik zajištěného závazku, dohoda stran apod.).

22. K dohodě o podřízenosti pohledávek:

23. Kromě ručení existovalo ještě zajištění poskytnuté společností [právnická osoba] formou dohody o podřízení závazků jako smlouvy nepojmenované podle § 1746 odst. 2 o. z.). Toto zajištění se vztahovalo rovněž k rámcové smlouvě. V dohodě o podřízení závazků je výslovně uvedeno, že se jedná o zajištění dluhu z této rámcové smlouvy. K zániku tohoto zajištění mohlo opět dojít pouze na základě obecných důvodů zániku závazku, nikoli jednostranným prohlášením věřitele, jak je rozvedeno výše.

24. Zcela opodstatněné jsou pak i námitky žalovaného, že potvrzení ze dne [datum] není žalovanému adresováno, jeho znění není jednoznačné, když je v něm existence ručení a dalších zajištění zpochybněna (slovy„ existovala-li vůbec“), není zřejmé, na základě čeho mělo dojít k zániku konkrétně nespecifikovaných zajištění právě k datu [datum], které je v potvrzení uvedeno. Stejně tak zánik zajištění neprokazuje ani potvrzení ze dne [datum] (čl. 18), a to ze stejných důvodů. Předložená potvrzení ze dne [datum] ani ze dne [datum] tedy neprokazují, že došlo k zániku těchto zajištění (ručení a dohody o podřízení závazků).

25. K datu podání žaloby ani k datu rozhodnutí soudu prvního stupně tedy žalovaná částka nebyla splatná, neboť žalobce žalovanému zánik vyjmenovaných zajištění neprokázal. Lhůta 30 dnů tedy ani nemohla začít běžet.

26. Žalobce si byl patrně vědom toho, že zánik vyjmenovaných zajištění žalovanému neprokázal, neboť k odvolacímu jednání předložil dohodu o ukončení Rámcové smlouvy na revolvingový úvěrový rámec č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], podle které došlo k ukončení této smlouvy ke dni [datum]. V rámcové smlouvě si strany v čl. VI. bod 2. sjednaly, jakým způsobem může být smlouva ukončena. Smlouvu bylo možno ukončit i dohodou stran (čl. VI. bod 2. odst. (i)).

27. Z předložené listiny vyplývá, že hlavní závazek, který byl zajištěn ručením a dohodou o podřízení pohledávek (viz výše) zanikl ke dni [datum], kdy byla rámcová smlouva ukončena a kdy věřitel a dlužník potvrdili, že mezi sebou nemají žádné nevypořádané závazky z titulu plnění rámcové smlouvy. Z akcesorické povahy zajištění pak plyne, že zánikem hlavního závazku došlo i k zániku jeho zajištění (zde ručení a dohoda o podřízení pohledávek).

28. Pro splatnost první splátky však bylo třeba, aby žalobce žalovanému zánik zajištění prokázal a od tohoto prokázání uběhlo 30 dnů. Jelikož žalobce žalovanému zánik zbývajících zajištění prokázal až u jednání odvolacího soudu dne [datum], není první splátka ve výši [částka] ještě splatná. Žaloba tak byla podána předčasně a bylo třeba ji jako nedůvodnou zamítnout.

29. K námitce žalovaného, že mu žalobce měl prokázat zánik veškerých zajištění, odvolací soud uvádí, že z dosavadních tvrzení obsažených ve spise se podávala existence zajištění blankosměnkami, zástavními právy, ručením a dohodou o podřízení závazků tak, jak jsou specifikována výše. Žalobce uvedl, že žádná další zajištění neexistují. Pokud měl žalovaný za to, že ještě nějaká další zajištění ve smyslu uvedeném v dohodě ze dne [datum] existují, měl tato případná další zajištění konkrétně označit. Pokud totiž on sám nebo jeho manželka nebo [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba], v nichž je žalovaný jediným jednatelem a společníkem, resp. předsedou představenstva, nějaká další zajištění dluhů žalobce nebo [právnická osoba] s.r.o. poskytli, měli by o tom vědět. Není logické, aby tyto subjekty poskytly zajištění, aniž by o tom věděly. Žalobce nemůže prokazovat něco, co neexistuje, ale pokud by žalovaný další konkrétní existující zajištění označil, pak by bylo třeba, aby jeho zánik žalobce prokázal. Taková situace však k datu rozhodnutí odvolacího soudu nenastala. Za daného skutkového stavu tedy žalobce žalovanému zánik vyjmenovaných zajištění prokázal k datu [datum] a od tohoto data běží 30 denní lhůta, po jejímž uplynutí nastane splatnost první splátky dluhu.

30. Na základě výše uvedeného odvolací soud rozhodl podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl.

31. Za této situace již nebylo třeba se zabývat vznesenou námitkou započtení, neboť žaloba nebyla shledána důvodnou a stejně tak námitkami žalovaného k výroku o nákladech řízení.

32. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, a proto mu náleží vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. V řízení před soudem prvního stupně sestávají náklady řízení z nákladů na právní zastoupení advokátem ve výši [částka] (odměna advokáta za 11 úkonů právní služby po [částka] podle § 7 bod 6. vyhl. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále a. t.) (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], písemná podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (delší než dvě hodiny)), 11 x režijní paušál po [částka] podle § 13 odst. 4 a. t., 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř.) V řízení před odvolacím soudem sestávají náklady řízení ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši [částka] a z nákladů právního zastoupení ve výši [částka] (odměna advokáta za 2 úkony právní služby po [částka] podle § 7 bod 6. a. t. (odvolání, účast u jednání odvolacího soudu), 2 x režijní paušál po [částka] podle § 13 odst. 4 a. t., 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř.) Náklady odvolacího řízení činí celkem částku [částka]. Na základě výše uvedeného odvolací soud přiznal žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka] ([částka] + [částka]).

33. Výrok I. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden, a tudíž zůstal nedotčen.