Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 21 CO 52/2022-659 ECLI:CZ:MSPH:2022:21.Co.52.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

JUDr. Ladislava Mentbergerová · Rozhodnutí ze dne 4. 5. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ladislavy Mentbergerové a soudkyň Mgr. Lucie Markové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]

sídlem [adresa]

zastoupené advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

[IČO]

sídlem [adresa]

o [částka] s příslušenstvím,

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.), uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a určil, že o náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok III.). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] uložil žalobkyni zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci usnesení.

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako pojistného plnění z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi stranami dne [datum] pro autopojištění [anonymizována tři slova] (dále jen pojistná smlouva), kterou bylo pojištěno [anonymizováno] [značka automobilu] [anonymizována tři slova], [registrační značka] (od [datum] [registrační značka]) (dále jen [anonymizováno]) pro případ havárie, odcizení či živelné pohromy nebo vandalismu, a to z pojistné události, ke které mělo dojít dne [datum], při níž bylo [anonymizováno] poškozeno. Žalovaná částka je cenou opravy, kterou si žalobkyně nechala udělat v autorizovaném servisu po odečtení 5% spoluúčasti. Žalovaná pojistné plnění z pojistné smlouvy odmítla podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, s tím, že z technického hlediska je průběh škodní události a její následky nepřijatelný.

3. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že vzal za prokázáno, že mezi stranami byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, na základě níž bylo havarijně pojištěno předmětné [anonymizováno] (sjednáno bylo [anonymizována tři slova] předních skel, [anonymizováno] asistence, součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro [anonymizována dvě slova]). Dne [datum] byla přivolána policie na pozemní komunikaci [číslo] z obce Mackovice směrem na obec Božice řidičem [příjmení] [jméno] [příjmení], bylo provedeno ohledání místa a pořízena fotodokumentace. Dne [datum] oznámila žalobkyně žalované poškození [příjmení] při této jízdě. [anonymizováno] bylo opraveno v servisu [právnická osoba][obec] a za tuto opravu vystavil servis fakturu na částku [částka] s DPH a žalobkyně ji zaplatila. Předmětem opravy bylo poškození přední nápravy, dozvukovače výfuku, držáku akumulátorových baterií, palivové nádrže a přední pneumatiky s ráfkem. K tomuto poškození mělo dojít tak, že řidič při jízdě na výše uvedené silnici vjel levým předním kolem do neoznačené prohlubně na komunikaci, čímž došlo k silnému nárazu levého předního kola o stěnu výmolu a došlo tím k poškození [příjmení]. Znaleckým zkoumáním vzal soud prvního stupně za prokázáno, že k tvrzenému poškození [příjmení] nemohlo dojít dne [datum], jak tvrdila žalobkyně. Tvrzená poškození nevznikla v souvislosti s dopravní nehodou dne [datum] popsaným nehodovým dějem a některá nevznikla vůbec. Po právní stránce věc posoudil podle zákona o pojistné smlouvě a uzavřel, že žalobkyně na pojistné plnění nemá nárok. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení státu, které jsou tvořeny vyplaceným svědečným a znalečným, rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř.

4. Proti tomuto rozsudku a usnesení o nákladech řízení státu podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. c), d), e) a g) o.s.ř. Namítla, že se soud prvního stupně vůbec nezabýval důvodem, o který žalovaná opřela odmítnutí pojistného plnění, a to, zdali žalobkyně skutečně vědomě uvedla nepravdivé či hrubě zkreslené údaje týkající se pojistné události či zda podstatné údaje zamlčela. Žalobkyně je přesvědčena, že důkazní břemeno v tomto směru tížilo žalovanou. Z provedených důkazů přitom tento závěr neplyne a žalovaná tedy odmítla plnit nedůvodně. Soud prvního stupně svou argumentaci opírá toliko o znalecký posudek Ing. [příjmení], aniž by vyložil, v čem tento důkaz vyvrací skutkové závěry obsažené ve znaleckém posudku Ing. [příjmení], a dále pak o rozpory ve svědeckých výpovědích Ing. [příjmení], Ing. [příjmení], řidiče [příjmení] a společníka žalobce pana [příjmení] či závěry obsažené v listinných důkazech k příčinám nehody (zejména vyjádření autorizovaného servisu). Soud prvního stupně nevysvětluje, v čem jsou závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] v souladu s ostatními provedenými důkazy. Naopak tyto jsou v rozporu s posudkem Ing. [příjmení], odborným vyjádřením servisu, svědeckými výpověďmi p. [příjmení] a [příjmení]. Žalobkyně proto považuje skutkový závěr a na něj navazující právní posouzení za nepřezkoumatelné. Dále se vyjadřovala jednotlivě ke svědeckým výpovědím s tím, že se soud prvního stupně vůbec nezabýval částmi výpovědí o možných příčinách poškození a jeho technické přijatelnosti. Soud prvního stupně v rozsudku vůbec nehodnotí výpověď společníka žalobkyně pana [příjmení], který byl na místě nehody osobně přítomen a volal policii. Věrohodnost výpovědi svědka [příjmení] hodnotí soud prvního stupně podle toho, že měl tvrdit, že k nehodě došlo v době, kdy byla tma, což má být v rozporu s žalobními tvrzeními. Žalobkyně však nikdy netvrdila, že k nehodě došlo v noci. Výpověď tohoto svědka však považuje žalobkyně za marginální. Podle žalobkyně je možno ze svědeckých výpovědí učinit bezpečný závěr, že dne [datum] v odpoledních hodinách došlo na silnici [číslo] mezi obcemi [obec] a [obec] k dopravní nehodě, při níž bylo [anonymizováno] poškozeno zejména v podvozkové části tak, že projelo levým předním kolem hlubokou nerovností (výmolem) přesně nezjištěnou rychlostí. Následkem toho došlo k poškození [příjmení], což si vyžádalo opravu. Žalobkyně ihned po nehodě zavolala policii, následující den dala [anonymizováno] do servisu, který je smluvním partnerem žalované. Se servisem plně spolupracovala a žalovaná po ní bezprostředně nic dalšího nechtěla ani nepožadovala. Žalobkyně dodnes neví, co měla udělat lépe, aby dostala vyplaceno pojistné plnění. Soudu prvního stupně dále vytkla, že vůbec nehodnotil jako důkaz písemné vyjádření servisu [anonymizováno] ze dne [datum] Ani žalovaná ani servis se žalobkyně nikdy neptali, kterým konkrétním výmolem projela a žalobkyně ani není schopna to uvést. Fotodokumentaci nehody měla na starosti policie a skutečnost, že hloubka výmolů není z fotografií nesporná či že nebyly zdokumentovány výmoly po celé délce úseku nelze klást k tíži žalobkyně. Postup žalované, která odmítla výplatu pojistného plnění podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o pojistné smlouvě nebyl správný, neboť nebyla naplněna hypotéza právní normy. Dále se vyjadřovala ke znaleckému zkoumání, zejména posudku Ing. [příjmení], a to těm částem, které znalci dle žalobkyně nepřísluší, zejména hodnocení toho, co se našlo či nenašlo na místě nehody (úlomky plastu, zástěrka). Soud neodůvodnil, proč se přiklonil k posudku znalce [příjmení] [příjmení] a nikoli znalce [příjmení] [příjmení]. Poukazovala na konfrontaci znalců [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení], zdůraznila vyjádření znalce [příjmení] [příjmení], že vycházel z toho, že k vjetí do výmolu mohlo dojít na jiném místě, než bylo šetřeno [anonymizováno] a bylo jí zdokumentováno. Ze znaleckých zkoumání nelze vyvodit jednoznačný závěr, že by bylo vyloučeno, aby k poškozením vozidla došlo dne [datum] v odpoledních hodinách na předmětném místě. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud po zopakování části dokazování, zejména znaleckými posudky Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení], rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že podané žalobě v plném rozsahu vyhoví a žalobkyni přizná náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaná považovala napadený rozsudek za správný a navrhla jeho potvrzení. Žalobkyně účelově pomíjí výsledky dokazování a svou argumentaci staví na výpovědi svědků jí navržených a pracovníků servisu. Žalovaná již v rámci vlastního šetření došla k závěru, že z technického hlediska je kompatibilita a plauzabilita u škodné události nepřijatelná, a proto si nechala zpracovat posudek od znalce [příjmení] [příjmení], který vyslovil závěr, že uvedený způsob poškození tahače je technicky nepřijatelný. Soud nechal zpracovat posudek Ing. [jméno] [příjmení], který dospěl ke shodnému závěru jako znalec [příjmení] [příjmení]. Žalobkyně s tímto posudkem nesouhlasila a předložila posudek zpracovaný znalcem [příjmení] [příjmení], který podpořil její tvrzení. Po poučení ze strany soudu navrhla žalovaná zpracování revizního znaleckého posudku, který zpracoval Ing. [příjmení] a jednoznačně potvrdil závěry znalce [příjmení] [příjmení] s tím, že poškození byla objektivně staršího data a nedošlo k nim tedy dne [datum], k některým poškozením pak nedošlo vůbec (pneumatika, disk, pero), ostatní poškození vznikla dříve, jinde a jiným způsobem, než při průjezdu nerovnosti a výmolu na předmětné komunikaci v daný den. Ing. [příjmení] se vyjádřil i k posudkům znalců [příjmení] [příjmení], Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení]. Bylo jednoznačně prokázáno, že k poškození tahače nedošlo tvrzeným způsobem na místě a v čase uvedeném žalobkyní a žalobkyně tedy vědomě uvedla nepravdivé údaje či vědomě některé skutečnosti zamlčela.

6. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobkyně rozsudek včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

7. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě provedených důkazů tak, jak je popsán v jeho rozsudku, na který pro stručnost odkazuje, a to zejména na obsah znaleckého zkoumání – revizní znalecký posudek Ing. [příjmení], doplněk [číslo] posudku a výpověď znalce (viz odst. 20., 21.).

8. Odvolací soud neshledal důvod pro opakování části dokazování, jak navrhovala žalobkyně, tedy znaleckými posudky Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení]. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, velice podrobně a důkladně a skutková zjištění, která učinil, odpovídají obsahu provedených důkazů (§ 213 odst. 2, 3, o.s.ř.). Provedené důkazy pak hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o.s.ř.).

9. Soud prvního stupně přesvědčivě vysvětlil, proč se přiklonil k závěrům, které učinil znalec [příjmení] [příjmení] v revizním znaleckém posudku. Vypořádal se i s tím, s jakými dalšími provedenými důkazy je znalecký posudek Ing. [příjmení] v souladu a s jakými je v rozporu. Není pravdou, že by vycházel toliko ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], i když tento důkaz považoval za stěžejní. Pokud se výslovně nezmínil o výpovědi společníka žalobkyně pana [příjmení], písemném vyjádření servisu [anonymizováno] či ohledně příčin poškození [příjmení] nevycházel z výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], zaměstnanců servisu [anonymizováno], nemá to za následek vadnost, resp. nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Z napadeného rozsudku lze seznat, jakými úvahami se soud prvního stupně při svém rozhodování řídil.

10. Soud prvního stupně se podrobně vypořádal se svědeckou výpovědí řidiče Vozidla, pana [příjmení], kterou považoval za nevěrohodnou a odvolací soud s jeho závěry souhlasí. Výpověď řidiče Vozidla nelze považovat za marginální, jak uvádí v odvolání žalobkyně. Výpověď řidiče je v rozporu s tím, co tvrdila o okolnostech nehody sama žalobkyně a její společník p. [příjmení], je v rozporu i s vyjádřením Policie ČR a s jí provedenou fotodokumentací. V místě, kde mělo dojít k tvrzeným poškozením Vozidla, se vůbec nenacházel překop silnice o hloubce 20 – 25 cm, v době nehody nebyla tma. Řidič také vypověděl, že za ním jel ve svém vozidle pan [příjmení] s nějakým technikem, že zastavili za ním a ptali se, co se stalo, přičemž ale pan [příjmení] vypověděl, že mu řidič volal a že za ním na místo nehody dojel ze svého bydliště (což odpovídá i sdělení [anonymizováno]). Byl to přitom právě řidič, který uvedl, jakým způsobem mělo dojít k nehodovému ději a vzniku tvrzených poškození [příjmení].

11. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud ze svědeckých výpovědí zaměstnanců servisu [anonymizováno] činil zjištění pouze ohledně rozsahu poškození [příjmení], která byla opravena. Tito svědci totiž sice hovořili o možných příčinách poškození [příjmení], avšak vycházeli pouze z tvrzení žalobkyně o tom, kdy a kde k poškození [příjmení] došlo. Svědek [příjmení] je obchodním zástupcem a byl požádán pouze o sepis vyjádření, které žalobkyně předkládala v řízení a které sepsal až po opravě. Při sepisu tohoto vyjádření vycházel z fotografií, které pořídil servisní technik a ze seznamu vyměněných opravených dílů a použitého materiálu. Ani jeden z těchto svědků není odborníkem na posuzování příčin dopravních nehod a ani jeden z nich se průkazně nevyjadřoval k příčinám poškození [příjmení]. Jejich vyjádření jsou pak v rozporu s posudkem, který si nechala zpracovat žalovaná (posudek Ing. [příjmení]). Vyjádření servisu ze dne [datum], jak je uvedeno výše, je pouze zachycením stanoviska servisu k jím provedené opravě, přičemž při hodnocení příčiny vzniklých poškození bylo vycházeno pouze ze sdělení klienta (žalobkyně), nejedná se o nezávislé posouzení poškození [příjmení] a kvalifikované zhodnocení jeho příčin.

12. Jelikož ve výpovědích řidiče [příjmení] a pana [příjmení] byly rozpory a jejich výpovědi pak byly v rozporu s vyjádřením Policie ČR a jí provedenou fotodokumentací z místa tvrzené nehody, nelze pouze na základě těchto výpovědí ve spojení s výpověďmi zaměstnanců servisu [anonymizováno] učinit bezpečný závěr o průběhu nehodového děje a jeho následcích, jak dovozuje žalobkyně (viz odst. 11 odvolání).

13. Právě proto bylo ke zjištění, zda je technicky možné, aby k veškerým tvrzeným poškozením Vozidla došlo výhradně v souvislosti s tvrzenou dopravní nehodou dne [datum] zadáno zpracování znaleckého posudku (jednalo se o posouzení odborné otázky).

14. Fotodokumentace předmětné dopravní nehody, kterou učinila Policie ČR a která byla jedním z podkladů pro šetření pojistné události, se nejeví jako nedbale provedená, jak namítá žalobkyně. Řidič Vozidla i společník žalobkyně pan [příjmení] byli na místě události osobně přítomni, a ze strany policie bylo zdokumentováno to, co se jevilo jako podstatné na základě výpovědí přítomných účastníků tvrzené nehody a vzhledem k tomu, že na Vozidle nebylo zjištěno žádné poškození viditelné ohledáním a jeho řidič neuplatňoval žádné zranění (viz vyjádření [anonymizováno] čl. 103 a čl. 113). Na fotografiích je místo, po jehož projetí měl řidič zaznamenat problémy s řízením, viditelné dostatečně, bylo zadokumentováno místo tak, jak jej označil sám řidič Vozidla a na základě jeho popisu jízdy.

15. Ke znaleckému zkoumání:

16. Soud prvního stupně nejprve k návrhu žalované nechal zpracovat znalecký posudek znalcem [příjmení] [příjmení]. Tento znalec tvrzení žalobkyně nepodpořil. Naopak dospěl k závěru, že na tahači [anonymizováno] nebylo zjištěno žádné poškození, které by mohlo vzniknout při přejezdu přes nerovnost vozovky v daném místě, tedy projetím těchto výtluk a výmolů nedošlo k žádnému prokazatelnému poškození. Uvedl, že deklarovaná poškození tahače uvedená v zápisu o poškození [příjmení] vypracovaném technikem [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], nevznikla projetím výtluk a výmolů ve vozovce dne [datum], k poškození deklarovaných dílů došlo za jiných okolností, jinde a v jiném časovém úseku. Skutečnost, že ze strany [anonymizováno] nebyly na místě nalezeny žádné úlomky plastů ani jiného materiálu, uvádí znalec pouze pro dokreslení tohoto svého závěru. Nejde tedy o důvod, na kterém své závěry založil. Výpověď řidiče [příjmení] shledal znalec jako technicky nepřijatelnou, takto hluboký příkop v místě nebyl (podle [anonymizováno] ani podle fotodokumentace). Znalec se vyjadřoval též k přijatelnostem výpovědi svědka [příjmení], jehož závěry o příčinách poškození [příjmení] považoval za technicky nepřijatelné (viz Doplněk znaleckého posudku, čl. 199). Znalec své závěry obhájil i při svém výslechu dne [datum]. Na to si žalobkyně nechala zpracovat další znalecký posudek, a to znalcem [příjmení] [příjmení]. Tento znalec dospěl k závěrům odlišným než znalec [příjmení] [příjmení] a ve svém posudku uvedl, že k poškození [příjmení] došlo v úseku vozovky jiném, podstatně dříve, než bylo [anonymizováno] odstaveno a zdokumentováno [anonymizováno] (viz čl. 12 jeho posudku, čl. 267 spisu). Na základě fotografií pořízených [anonymizováno] a aplikace [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dovodil existenci jiného výmolu či výtluku, kterým [anonymizováno] mohlo projet a tím dojít k jeho poškození. Následně proběhla konfrontace obou znalců, a jelikož soud prvního stupně neměl za dostatečně prokázané, že k deklarované dopravní nehodě nedošlo způsobem popsaným žalobkyní, bylo k návrhu žalované zadáno zpracování revizního znaleckého posudku. Tento posudek zpracoval Ing. [příjmení], který dospěl k jednoznačnému závěru, že popsaná poškození [příjmení] nevznikla v souvislosti s dopravní nehodou dne [datum]. Tato poškození objektivně vznikla průjezdem nerovnosti tahače pomalou rychlostí, ale dříve než [datum], ani jedno z popsaných poškození nevzniklo při popsané události dne [datum]. Znalec se vyjádřil též k závěru Ing. [příjmení], že k poškozením došlo projetím jiného výmolu či nerovnosti (místo označené Ing. [příjmení] v jeho posudku písmenem X). Znalec své závěry nestaví na tom, že [anonymizováno] na místě nenašla žádné úlomky plastu či jiného materiálu, ale tuto skutečnost zmiňuje na podporu svých závěrů. Znalec se podrobně vyjadřuje k jednotlivým deklarovaným poškozením dílů Vozidla, přičemž u některých z nich uzavírá, že nebyly poškozeny vůbec. Znalec se vyjadřoval podle zadání i k posudkům znalců [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení]. Se závěry posudku Ing. [příjmení] vyjádřil v zásadě souhlas, některé z nich pouze rozvedl a upřesnil (ohledně poškození levého předního blatníku, držáku akumulátorů, doznívače výfuku a nádrže). Tato poškození musela vzniknout při jedné události, ale nemohla vzniknout na výmolech označených písmenem Y (čl. 426 spisu). Naproti tomu s většinou závěrů znalce [příjmení] [příjmení] znalec [příjmení] [příjmení] nesouhlasil. Stěžejní bylo zejména to, že mechanismus vzniku tvrzených poškození nemohl vzniknout ani v prostoru výmolu či výtluku označeného znalcem [příjmení] [příjmení] v jeho posudku písmenem X. Znalec [příjmení] [příjmení] své závěry doplnil ještě v Doplňku č. I. a při svém výslechu u jednání soudu dne [datum].

17. Jelikož pojistná smlouva byla uzavřena v roce 2013, bylo nutno vztah účastníků posoudit podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a ostatních právních předpisů platných a účinných do [datum] (§ 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.)), jak správně učinil soud prvního stupně.

18. Podle § 14 odst. 2 zák. o pojistné smlouvě je pojistník povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že nastala pojistná událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, předložit k tomu potřebné doklady a postupovat způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě.

19. Podle § 16 odst. 1 zák. o pojistné smlouvě je pojistitel povinen po oznámení pojistné události, se kterou je spojen požadavek na plnění z [anonymizováno], bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit.

20. Podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o pojistné smlouvě může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z [anonymizováno] vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.

21. Podle čl. 6 písm. g), h) Všeobecných pojistných podmínek pro [anonymizována dvě slova] (dále„ [anonymizována dvě slova]“), které byly součástí pojistné smlouvy, byl pojištěný povinen neprodleně oznámit pojistiteli, že nastala pojistná událost, dát pravdivé vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu jejích následků, předložit potřebné doklady, které si vyžádá a umožnit pořízení jejich kopií; prokázat vznik a rozsah pojistné události včetně svých nároků vyplývajících z [anonymizováno] a poskytnout nezbytnou součinnost při šetření pojistitele.

22. V čl. 6 písm. e) a i) [anonymizována dvě slova] bylo sjednáno, za jakých okolností byl pojistník povinen oznámit událost, se kterou je spojen požadavek oprávněné osoby na plnění z [anonymizováno], pokud k ní došlo v souvislosti s dopravní nehodou, policii a vyčkat s opravou vozidla poškozeného pojistnou událostí na pokyn pojistitele.

23. Z výše uvedených zákonných a smluvních ustanovení vyplývá, jaké byly povinnosti pojistníka v případě, že nastala pojistná událost. Postup žalobkyně po tvrzené pojistné události byl sice v souladu s pojistnou smlouvou (k události byla přivolána policie, [anonymizováno] bylo obratem zavezeno do servisu, který byl smluvním partnerem žalované a který byl oprávněn v případě určitého limitu opravy učinit sám zápis o poškození vozidla bez nutnosti přivolat technika pojišťovny, pojistná událost byla žalované oznámena neprodleně), avšak to neznamená, že tím jí vznikl automaticky nárok na výplatu pojistného plnění. Žalobkyně totiž byla zároveň povinna podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu této události, a rozsahu jejích následků a tyto prokázat. Naproti tomu žalovaná byla povinna po oznámení pojistné události, se kterou byl spojen požadavek na plnění z [anonymizováno], bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit. Žalovaná tedy byla nejen oprávněna, ale i povinna provést šetření k oznámené pojistné události.

24. Odvolací soud neshledal námitky žalobkyně proti znaleckému posudku Ing. [příjmení] opodstatněnými. Znalec své závěry náležitě vysvětlil, vypořádal se s námitkami vznesenými žalobkyní, vypořádal se i s posudkem Ing. [příjmení] (viz výše, odst. 16. rozsudku). Jeho závěry jsou v souladu s provedenou fotografickou dokumentací (z které znalec vycházel). Znalec nepřejímá bez dalšího závěry policie, naopak vypořádává se řádně se všemi podklady, které jsou obsahem spisu, a dává je do kontextu s vlastními zjištěními. Žalobkyně jednotlivé části posudku vytrhává z kontextu a překrucuje jejich význam. Je třeba připomenout, že to byl řidič Vozidla žalobkyně a její společník pan [příjmení], kteří byli na místě tvrzené nehody a kteří místo, po jehož projetí mělo dojít k poškození [příjmení], policii označili. Povinností žalobkyně vyplývající z pojistné smlouvy a ze zákona pak bylo uvést pravdivé údaje o vzniku a rozsahu pojistné události a její vznik a rozsah prokázat. Součástí toho je i pravdivý popis místa, kde k nehodě došlo. Žalobkyně od počátku uváděla, kdy a kde mělo k tvrzeným poškozením dojít. Pokud nyní uvádí, že nevěděla, kterým přesně výmolem řidič s Vozidlem projel, jeví se toto tvrzení jako nevěrohodné. Po žalobkyni nikdo nechtěl, aby označovala konkrétní výmol, žalobkyně ale sama místo, kde podle ní mělo k poškození [příjmení] dojít, označila. Komunikace sice v daném místě byla poškozená, ale nenacházel se zde žádný takový výmol, po jehož projetí by mohlo dojít k tvrzeným poškozením. Tvrzení řidiče o překopané silnici s výmolem hloubky 20 – 25 cm v daném místě není pravdivé. Dále je třeba zdůraznit, že na místě nebyl přítomen pouze řidič Vozidla, ale i jednatel a společník žalobkyně pan [příjmení].

25. Odvolací soud nesdílí názor žalobkyně, že ze znaleckých zkoumání nelze vyvodit jednoznačný závěr, že by bylo vyloučeno, aby k poškozením vozidla došlo dne [datum] v odpoledních hodinách na předmětném místě. Naopak odvolací soud na základě výše uvedeného dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že k tvrzeným poškozením Vozidla nedošlo v místě a čase tak, jak bylo tvrzeno, došlo k nim dříve a jinde. Otázka kdy došlo k tvrzeným poškozením Vozidla, přitom byla pro poskytnutí pojistného plnění podstatná, neboť nelze přehlédnout, že pojistná smlouva byla uzavřena dne [datum] a k pojistné události mělo dojít již dne [datum]. Proti tvrzením žalobkyně nestojí pouze znalecký posudek Ing. [příjmení], ale i posudek Ing. [příjmení] a další důkazy (fotografická dokumentace [anonymizováno], její vyjádření, rozpory ve výpovědích řidiče [příjmení] a pana [příjmení], nesoulad servisem opravených poškození se závěry posudků dvou znalců).

26. Z provedeného dokazování nepochybně vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované při uplatňování práva na plnění údaje minimálně hrubě zkreslené, ne-li vědomě nepravdivé či podstatné údaje o pojistné události zamlčela. Odvolací soud tedy uzavírá, že žalovaná měla důvod plnění odmítnout podle § 24 odst. 1 písm. b) zák. o pojistné smlouvě.

27. Odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný, včetně rozhodnutí o nákladech řízení, o nichž bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb. podle úspěchu ve věci (výrok I.).

28. Soud prvního stupně rovněž správně rozhodl o náhradě nákladů řízení státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a povinnost k jejich náhradě uložil ve věci neúspěšné žalobkyni a správně vyčíslil též jejich výši. Jednalo se o náklady, které stát vynaložil na svědečné svědkovi [příjmení] a znalečné znalcům [příjmení] [příjmení], Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] po odečtení složené zálohy ve výši [částka] Odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. potvrdil též napadené usnesení o náhradě nákladů řízení státu (výrok II.).

29. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení neúspěšná, proto jí odvolací soud uložil zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalovaná nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., proto jí náleží paušální náhrada podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši [částka] za jeden úkon. Odvolací soud žalované přiznal náklady řízení v celkové výši [částka], jak žádala, a to za dva úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) a c) cit. vyhl.: písemné vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání (výrok III.).

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, které se podává ve lhůtě dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně za podmínek § 237 o.s.ř.