[anonymizováno] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doplňujícím rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], a opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací],

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Výrokem II. zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] (viz opravné usnesení ze dne [datum]), výrokem III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] a výrokem IV. uložil žalované povinnost zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady řízení ve výši [částka] (viz usnesení ze dne [datum]). Doplňujícím rozsudkem ze dne [datum] soud prvního stupně výrokem V. zamítl žalobu s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Současně tímto doplňujícím rozsudkem rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované náhrady škody, která ji měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] (dále jen„ soudní exekutor“) a jím pověřeného vykonavatele [jméno] [příjmení] v exekuci vedené Okresním soudem v Břeclavi pod sp. zn. Ex 012 [číslo], k němuž mělo dojít tím, že soudní exekutor bez řádného soupisu a fyzické prohlídky postižených movitých věcí na adrese [adresa], následně neurčitě označené movité věci vydražil ve prospěch oprávněné [právnická osoba] s.r.o. za částku [částka], představující zlomek skutečné ceny vydražených movitých věcí, přičemž žalobkyně s ohledem na nedostatečný soupis a označení věcí nebyla řádně uvědoměna o možnosti domáhat vyloučení předmětných movitých věcí, které byly jejím výhradním majetkem, z exekuce. Podle tvrzení žalobkyně ze skladovacích prostor na adrese [adresa], byly po provedené exekuci vyklizeny veškeré movité věci (víno a další movité věci nutné [anonymizováno] výrobu [anonymizováno], jejichž hodnotu žalobkyně vyčíslila částkou [částka]. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl soudní exekutor a jím pověřený vykonavatel pravomocně [anonymizováno 7 slov]. Žalobkyně se připojila k tomuto trestnímu řízení jako poškozená původně s nárokem ve výši [částka]. V průběhu trestního řízení byly zajištěny movité věci žalobkyně v celkové hodnotě [částka], které byly žalobkyni vydány. Ostatní movité věci v hodnotě [částka] nebyly u pronajímatele [jméno] [příjmení] ani u vydražitele zajištěny ani jinde dohledány a žalobkyně ohledně náhrady škody za tyto věci byla odkázána na řízení občanskoprávní. Žalovaná částka sestávala z náhrady škody za víno a movité věci ve výši [částka], náhrady nákladů za pronájem skladovacích prostor po dobu, kdy žalobkyně nemohla své prostory užívat k uskladnění movitých věcí zajištěných v souvislosti s trestním řízením ve výši [částka], a náhrady mzdy vyplacené čtyřem zaměstnancům za čtyři měsíce výkonu jiné práce ve výši [částka].

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť považovala jednání soudního exekutora a jeho vykonavatele za exces, za který stát neodpovídá. Současně uplatnila námitku promlčení.

4. Soud prvního stupně rozhodl v pořadí druhým rozsudkem ve věci, když jeho předchozí rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jímž byla žaloba na zaplacení částky [částka] zamítnuta, byl k odvolání žalobkyně zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Odvolací soud v tomto kasačním rozhodnutí dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že je dána odpovědnost státu za škodu vzniklou žalobkyni, neboť jak jednání soudního exekutora, tak jeho vykonavatele, je třeba kvalifikovat jako nesprávný [anonymizováno] postup, přičemž jejich jednání, které bylo popsáno v trestním rozsudku, nevykazuje znaky (extrémního) vybočení z [anonymizováno] svěřené státem oběma jmenovaným osobám v souvislosti s prováděním exekuce, a že nárok není promlčený. Odvolací soud tedy uzavřel, že ze strany soudního exekutora a jeho vykonavatele se nejednalo o exces. Současně odvolací soud dospěl k závěru, že je dána příčinná souvislost mezi tímto nesprávným úředním postupem a škodou, která žalobkyni vznikla na movitých věcech a v důsledku zaplacení nájemného za náhradní skladovací prostory. Ve vztahu ke škodě představující vyplacené mzdy zaměstnancům žalobkyně v době, kdy musela utlumit svou činnost, uzavřel, že je nutné posoudit, zda tyto náklady by žalobkyně musela vynaložit, když by k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Soudu prvního stupně odvolací soud uložil, aby se dále zabýval rozsahem a výší škody s tím, že bude třeba žalobkyni vyzvat, aby prokázala svá tvrzení, že v jejích skladovacích prostorách se nacházely ke dni [datum] movité věci v jí uváděném rozsahu a hodnotě.

5. Žalobkyně po poučení podle § 118a o.s.ř. ve vtahu k jejímu nároku na náhradu škody z titulu náhrady mzdy ve výši [částka] (jednání dne [datum]) v podání ze dne [datum] uvedla, že se domáhá zaplacení částky [částka] sestávající z částky [částka] za lahvové víno, [částka] za sudové víno, [částka] za movité věci a [částka] za nájemné. Dále se domáhala zaplacení částky [částka] z titulu vyplacených mezd zaměstnancům, včetně plateb na sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmu. V závěrečném návrhu ze dne [datum] svůj požadavek na zaplacení částky [částka] a částky [částka] zopakovala.

6. Z hlediska skutkového stavu vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že v důsledku nezákonného postupu soudního exekutora a jeho vykonavatele při exekuci vedené proti povinnému [jméno] [příjmení] ve prospěch oprávněného [právnická osoba] byl movitý majetek žalobkyně, uvedený v soupisu majetku, vydražen za částku [částka], aniž by žalobkyně byla a mohla být řádně vyrozuměna o možnosti domáhat se vyloučení věcí z exekuce, že bez vědomí a vyrozumění žalobkyně jako nájemce prostor na adrese [adresa], pověřený vykonavatel vydal dne [datum] vydražené movité věci oprávněnému, přičemž z uvedeného objektu byly odvezeny movité věci žalobkyně v rozsahu převyšujícím soupis movitých věcí v celkové hodnotě [částka]. Součástí trestního rozsudku, jímž byli soudní exekutor a jím pověřený vykonavatel pravomocně [anonymizováno 7 slov], byly v příloze [číslo] sepsány movité věci, které byly odvezeny ze skladu žalobkyně v hodnotě [částka] do objektu na adrese [adresa], a v hodnotě [částka] na adresu [adresa]. Podle tohoto trestního rozsudku byla žalobkyni způsobena celková škoda [částka]. V této hodnotě zajištěné věci byly žalobkyni v průběhu přípravného řízení vráceny. Podle trestního rozsudku byl rozsah věcí, odvezených v rámci předmětné exekuce z objektu pronajatého žalobkyní, větší, než jak bylo uvedeno v přílohách tohoto trestního rozsudku. Tento větší rozsah se však nepodařilo v trestním řízení prokázat, a proto byla žalobkyně odkázána ve zbývající částí svého nároku na náhradu škody na řízení občanskoprávní.

7. K datu [datum] se ve skladu žalobkyně nacházelo 41 903 ks láhví [anonymizováno], z toho 3 100 ks láhví bylo vyřazeno. Ke dni [datum] bylo ve skladu žalobkyně celkem 36 105 ks láhví [anonymizováno], 3 100 ks láhví [anonymizováno] bylo vyřazeno. Žalobkyně dne [datum] nakoupila 102 504 l sudového [anonymizováno], po nalahvování 12 760 l [anonymizováno] a prodej 28 260 l bylo v objektu žalobkyně ke dni [datum] celkem 61 685 l sudového [anonymizováno] (správně 61 520 l). Po nalahvování 7 310 l [anonymizováno] a prodeji 9 495 l [anonymizováno] bylo ke dni [datum] ve skladu 44 880 l sudového [anonymizováno] (správně 44 715 l). Po nalahvování 250 l [anonymizováno] a prodeji 25 240 l [anonymizováno] zbylo ke dni [datum] ve skladu 19 490 l [anonymizováno] (správně 19 225 l). Podle inventury ke dni [datum] bylo žalobkyni odvezeno 15 970 l sudového [anonymizováno]. Žalovaná při jednání dne [datum] učinila nespornými závěry znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Podle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], jenž byl doplněn jeho výpovědí u jednání dne [datum], činila cena za jeden litr sudového [anonymizováno] [částka] bez DPH.

8. V objektu žalobkyně se nacházely movité věci, které souvisely s výrobou a distribucí [anonymizováno] (etikety, korkové zátky, kartony, prázdné láhve k nalahvování [anonymizováno]). Nárok na náhradu škody ve výši [částka] byl uplatněn v trestním řízení, podklady zpracovávala účetní s p. [příjmení]. Svědek [příjmení] [jméno]. [příjmení] byl ve skladu žalobkyně dva dny před inkriminovanou událostí, sklad byl plný, bylo tam sudové víno i kóje plné láhví. Potvrdil, že ze skladu se ztratilo 16 000 l sudového [anonymizováno], nezbylo v něm ani žádné víno láhvové.

9. Podle inventury k [datum] žalobkyně nakoupila 98 550 etiket, [číslo] kartonů a 63 200 kusů korkových zátek. Tyto věci se ke dni 20. 4. nacházely v objektu žalobkyně.

10. Svědek [příjmení]. [příjmení] uvedl, že prostorách užívaných žalobkyní byla uskladněna láhvová [anonymizováno], sudová [anonymizováno], stroje na lahvování vín, lis, korky, prázdné láhve. [ulice] roku se dělaly inventury, u nichž byl přítomen. Svědek potvrdil stav sudového [anonymizováno] ke dni [datum] - 15 970 l i stav [anonymizováno] v lahvích 33 005 ks. V prostorách žalobkyně byl dva dny před tím, než došlo k odvozu movitých věcí. [příjmení] sám fyzicky zjišťoval, jaké movité věci po inkriminované události chyběly. Vycházel přitom z inventury z předchozího roku, z výdejek a dále z toho, co bylo nalahvováno. Měl přehled o vínu, které bylo nalahvováno a které bylo prodáno. Evidence [anonymizováno] zmizela i s odvezeným vínem. Potvrdil, že vybavení v objektu a nástroje potřebné k lahvování [anonymizováno] žalobkyně koupila od firmy [jméno].

11. Svědek [příjmení]. [příjmení], který pracoval jako vinař v objektu žalobkyně, potvrdil, že v objektu se nacházelo 20 barelů á 2000 l a 10 barelů á [číslo] l, dále tam bylo cca 50 000 ks láhví, láhvovací linka, kartony na paletách. Potvrdil i stav na inventurách.

12. Svědek [příjmení]. Mlýnek potvrdil, že v objektu byly láhve [anonymizováno] cca [číslo] 000 ks, etikety. Poté, kdy byl v objektu exekutor, nezůstalo v něm v podstatě nic.

13. Z objektu bylo odvezeno víno za [částka], z toho etiketované v hodnotě [částka] a bez etikety v hodnotě [částka], a dále ostatní majetek (movité věci sloužící k distribuci a výrobě [anonymizováno]) v hodnotě [částka]. Žalobkyni byly v trestním řízení vráceny věci (láhvové víno a movité věci sloužící k výrobě a distribuci [anonymizováno]) v hodnotě [částka] (nebylo ji vráceno žádné sudové víno). Ke dni [datum] nebyly v objektu žádné věci, zámky dveří v objektu byly odstraněny, včetně zámku vstupních dveří. Žalobkyně uzavřela s pronajímatelem [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] smlouvu o nájmu nemovitosti (část haly o rozloze 100 m² na adrese obce Mikulov, [ulice], v budově [adresa]), za účelem na uskladnění [anonymizováno]. Nájemné bylo stanoveno částkou [částka], včetně DPH. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum], dodatkem k nájemní smlouvy byl prodloužen do [datum], se stejně sjednaným nájemným a s jednorázovou úhradou ve výši [částka] za nedodržení termínu vyklizení. Celkové nájemné za pronájem objektu, včetně použití vysokozdvižného vozíku na naskladnění a vyskladnění zboží, činilo k [datum] - [částka] + 19 % DPH.

14. Na základě těchto zjištění dospěl soud prvního stupně při řešení otázky rozsahu a výši škody k tomuto skutkovému závěru: Z objektu užívaného žalobkyní bylo odvezeno 15 970 l sudového [anonymizováno], 33 005 ks láhvového [anonymizováno], v rámci trestního řízení bylo vráceno žalobkyni 19 947 ks láhvového [anonymizováno], movité věci sloužící k výrobě a distribuci [anonymizováno] (2 521 ks láhví 0,75 [příjmení] - [částka], 720 kartonů - [částka], 500 ks kartonů [jméno] - [částka], 3 plastové boxy 600 l - [částka], 4 plastové boxy 800 l - [částka], 3 plastové boxy [číslo] l - [částka], 3 válcové boxy [číslo] l - [částka], dva válcové boxy [číslo] l - [částka], 3 válcové boxy 2000 l - [částka], lis na hrozny - [částka], původní vrták včetně příslušenství – [částka] (správně [částka]), dřevěné palety 40 ks - [částka], tlaková nádrž - [částka], filtr na víno 40 x 40 - [částka], sudy hliníkové 80 ks - [částka], bedny na víno 390 ks - [částka], záklopky [jméno] 5 000 ks - [částka], neokorek potisk [jméno] 1 778 ks - [částka] (správně [částka]), korková zátka 1 500 ks - [částka], etikety [anonymizováno] 380 ks – [částka], etikety [anonymizováno] 3 686 ks - [částka], etikety [anonymizováno] 2 500 ks - [částka], etikety [anonymizováno] 2 000 ks - [částka], etikety [anonymizováno] 1 300 ks - [částka], etikety [anonymizováno] 1 040 ks - [částka], letáky 70 ks – [částka], krabičky [jméno] 800 ks - [částka], plastového hoboky 10 ks – [částka]. Žalobkyně zaplatila [právnická osoba] park [právnická osoba] za pronájem prostor na uskladnění [anonymizováno] [částka] (nájemné [částka], manipulace za použití vysokozdvižného vozíku na uskladnění a vyskladnění [částka] a jednorázovou úhradu [částka] za nedodržení původního termínu vyklizení). Žalobkyně se s nárokem na náhradu škody obrátila na žalovanou dne [datum] a dne [datum].

15. Po právní stránce dospěl soud prvního stupně s ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu a s odkazem na ustanovení § 13 odst. 1 a § 26 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen OdpŠk/, a § 442 obč. zák., k závěru, že je dána odpovědnost státu za škodu vzniklou žalobkyni v příčinné souvislosti s nezákonným postupem soudního exekutora a jeho vykonavatele, resp. jejich nesprávným úředním postupem při výkonu exekuční činnosti, a že nárok žalobkyně není promlčený. Akcentoval přitom závazný právní názor odvolacího soudu, podle něhož je základ žalobního nároku ve vztahu k náhradě škody na movitých věcech a za úhradu nájemného dán. Z tohoto důvodu se zabýval jen rozsahem škody a její výší. Vzal za prokázané, že ke dni [datum] se v objektu na adrese [adresa] (dále jen objekt), nacházely movité věci, specifikované v bodu 16 odůvodnění napadeného rozsudku, sloužící k výrobě (lahvování) a distribuci [anonymizováno], 33 005 ks láhví [anonymizováno] a 15 970 l sudového [anonymizováno]. Poukázal přitom na výpovědi svědků ohledně skladových zásob movitých věcí, sloužících k výrobě [anonymizováno], a [anonymizováno] v objektu k datu [datum], zejména na výpověď svědka [příjmení], kteří shodně potvrdili, že po zásahu soudního exekutora v objektu nic nezůstalo, vše bylo odvezeno. Tato skutečnost podle soudu prvního stupně vyplývá i z fotografií pořízených v rámci trestního řízení a z protokolu o ohledání místa činu. Množství lahvového a sudového [anonymizováno], které měla žalobkyně v objektu a které bylo v důsledku nezákonné exekuce odvezeno, vzal za osvědčené jednotlivými fakturami. Při stanovení výše škody u jednotlivých movitých věcí vyšel soud prvního stupně z toho, že žalovaná tuto výši nesporovala. U lahvového [anonymizováno] vyšel ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] a z ceníku, který byl jeho součástí s tím, že žalovaná nesporovala ani hodnotu movitých věcí souvisejících s výrobou a distribucí [anonymizováno], tak jak ji žalobkyně vyčíslila. Jejich existenci v objektu vzal soud prvního stupně za osvědčenou ze svědeckých výpovědí, jednotlivých faktur a inventurního seznamu. Soud prvního stupně tak přiznal žalobkyní jako náhradu škody za movité věci související s výrobou a distribuci [anonymizováno] [částka], za 13 058 ks láhvového [anonymizováno] [částka] a za 15 970 l sudového [anonymizováno] [částka] (15 970 l x [částka]). Dále soud prvního stupně přiznal žalobkyni [částka] z titulu náhrady škody za nájemné skladovacích prostor. Co do částky [částka] (viz opravné usnesení ze dne [datum]) soud prvního stupně žalobu zamítl.

16. Podle odůvodnění napadeného rozsudku (bod 21) soud prvního stupně zamítl rovněž nárok žalobkyně na náhradu vyplacených mezd jejím zaměstnancům v době, kdy musela utlumit vinařskou činnost z důvodu, že došlo k odvozu [anonymizováno] a movitých věcí sloužících k výrobě a distribuci [anonymizováno] s odůvodněním, že mezi takto vymezenou škodou a nesprávným úředním postupem soudního exekutora nebyla dána příčinná souvislost. Protože zamítnutí tohoto žalobního požadavku se nepromítlo ve výrokové části napadeného rozsudku, rozhodl soud prvního stupně k výzvě odvolacího soudu ze dne [datum] doplňujícím rozsudkem dne [datum] tak, že výrokem V. žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, zamítl.

17. Soud prvního stupně přiznal žalobkyni také úrok z prodlení podle § 15 odst. 2 OdpŠk s odůvodněním, že uplatnila svůj nárok u žalované dne [datum] O výši úroku z prodlení rozhodl podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal v řízení převážně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za její právní zastoupení, cestovné, náhradu za promeškaný čas a DPH.

19. O nákladech státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a uložil převážně neúspěšné žalované povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši [částka].

20. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, které směřovalo proti výroku I. a proti výroku o nákladech řízení mezi účastníky a o nákladech státu. Vytkla soudu prvního stupně, že na základě provedených důkazů dospěl zčásti k nesprávným skutkovým zjištěním a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítla, že soud prvního stupně nesprávně určil rozhodný okamžik [anonymizováno] počátek běhu promlčecí lhůty s tím, že žalobkyně se o vzniku škody a kdo za ni odpovídá, dozvěděla v okamžiku, kdy zjistila, že ji byly movité věci nezákonně zabaveny cestou exekuce, resp. že se o vzniku škody mohla dozvědět nejpozději k datu, kdy ji byly zajištěné věci vráceny a kdy zjistila podstatnou skutečnost, na níž staví svůj nárok vůči státu, a to rozsah věcí, které ji již nebylo možné vrátit a za které požaduje náhradu. Podle žalované se tak stalo nejpozději k datu vydání rozsudku soudu prvního stupně v trestním řízení v roce 2010. Z tohoto důvodu nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, který počátek běhu promlčecí lhůty vázal až k datu nabytí právní moci konečného rozhodnutí vydaného v trestním řízení.

21. Žalovaná rovněž vyslovila nesouhlas s posouzením přičitatelnosti postupu vykonavatele soudního exekutora žalované a k tvrzené absenci excesu úředních osob při výkonu jím státem svěřené činnosti, byť byl vykonavatel za danou trestnou činnost odsouzen. Považovala za nelogické, že soud prvního stupně uzavřel, že na trestní stíhání vykonavatele není nutné brát zřetel, když současně ve vztahu k promlčení vázal počátek běhu promlčecí doby až na skončení trestního stíhání a odsouzení [anonymizováno], která je za vznik předmětné škody reálně odpovědná. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žaloba se v plném rozsahu zamítá.

22. V doplnění odvolání vytkla soudu prvního stupně, že nerozhodl o rozšíření žaloby o částku [částka], takže tato nemohla tvořit předmět řízení. Mělo tak být rozhodnuto pouze o částce [částka]. Za této situace soud prvního stupně překročil předmět řízení o částku [částka] a na druhou stran nevyčerpal celý předmět řízení, když shledal, že nárok žalobkyně na náhradu škody za její mzdové náklady ve výši [částka] je zcela nedůvodný, avšak o něm nerozhodl, když zamítl žalobu pouze co do částky [částka] (správně [částka] – viz opravné usnesení ze dne [datum]). Rozsudek soudu prvního stupně proto shledala jako vnitřně rozporný.

23. Žalovaná měla dále výhrady ke stanovení výše škody za nájemné s tím, že ve vztahu k tomuto nároku žalobkyně prokázala vznik škody v částce o [částka] nižší. Její výtky směřovaly také proti výši škody za jednotlivé movité věci, když žalobkyně požadovala z titulu tohoto nároku zaplacení částky [částka], avšak součet částek v bodu 16 odůvodnění napadeného rozsudku představuje celkem částku [částka]. Navíc v případě náhrady za odcizené předměty„ etikety [anonymizováno] 3 686 ks“ byl překročen nárok žalobkyně, neboť na této náhradě žalobkyně požadovala škodu ve výši [částka], avšak soud prvního stupně ji přiznal náhradu škody ve výši [částka]. Podle žalované je rozsudek soudu prvního stupně nepřezkoumatelný také v případě náhrady škody za láhvové víno, když písemné odůvodnění rozsudku neobsahuje žádný přezkoumatelný popis toho, jak soud prvního stupně k předmětné částce dospěl a z čehož se skládá. Za podstatnější však žalovaná považovala, že soud prvního stupně nevěnoval dostatečnou pozornost řádnému zjištění skutkového stavu v této otázce a zcela rezignoval na zjištění, na základě čeho žalobkyně identifikovala, že ji zaměstnanec p. [příjmení] odcizil právě dané láhve a ve stanoveném počtu, přičemž nedostatečně průkazná identifikace láhví odcizených zaměstnancem je zásadní [anonymizováno] řádné zjištění o výši škody. Podle přesvědčení žalované bez prokázání množství a druhu odcizených láhví bylo řízení zatíženo logickou mezerou a žalobkyně tak nemohla prokázat, že skutečně všechny zbývající láhve ji byly odcizeny v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu. Závěrem akcentovala, že soud prvního stupně zcela nekriticky ve vztahu k této otázce převzal tvrzení žalobkyně, aniž by jakkoliv danou otázku zkoumal.

24. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Akcentovala, že soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel ze závazného právního názoru odvolacího soudu, který dospěl k závěru, že její nárok je po právu a že není promlčený. Soud prvního stupně se tak zabýval pouze rozsahem a výší škody, proti které žalovaná žádné námitky v řízení nevznesla. Jednání žalované v průběhu odvolacího řízení, kdy doplnila své odvolání, považovala za rozporné s dobrými mravy. Ohledně nároku na náhradu škody za nájemné poznamenala, že z faktury ze dne [datum], zaplacené dne [datum], vyplývá výše tohoto nároku s tím, že žalovaná k částce [částka] nepřipočetla DPH, právě ve výši [částka], byť faktura tuto částku jako DPH k částce [částka] obsahovala. K nároku na náhradu škody za jednotlivé movité věci označené v bodu 16 napadeného rozsudku uvedla, že v důsledku písařských pochybení žalovaná dovodila nesprávný součet, který ve skutečnosti činí [částka]. Ve vztahu k nároku na náhradu škody za odcizená láhvová [anonymizováno] uvedla, že vycházela z výsledku řádné inventarizace z [datum], od níž odečetla prodané láhve a další láhve, které byly odcizeny jejím zaměstnancem p. [příjmení], jemuž soudně byla uložena povinnost (řízení vedené u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka]) nahradit ji škodu za odebraná [anonymizováno], a od zbylého počtu láhví byl proveden odečet láhví vrácených Policií ČR. Ohledně nároku na náhradu škody za ušlé mzdy zaměstnanců uvedla, že tento nárok nebyl u soudu uplatněn. Ve svém vyjádření zrekapitulovala, že požaduje za láhvové víno náhradu škody [částka], za sudová [anonymizováno] náhradu škody ve výši [částka], za movité věci [částka] a za nájemné [částka].

25. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek ve spojení s usnesením ze dne [datum], doplňujícím rozsudkem ze dne [datum] a opravným usnesením ze dne [datum], podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., a poté, kdy doplnil dokazování fakturou za nájemné z [datum] a listinami z trestního spisu Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. [spisová značka] /ručně psaný inventurní zápis ze dne [datum] L. Rozbořilem, inventurní soupis odcizeného zboží a ceník ke dni [datum] (dále jen inventurní soupis odcizeného zboží), uplatnění nároků na náhradu škody žalobkyní v trestním řízení ze dne [datum], znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] z [datum], jehož nedílnou součást tvoří seznam odcizených věcí k ocenění (dále jen seznam odcizených věcí), rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] s právní moci [datum rozhodnutí], jehož nedílnou součást tvoří příloha [číslo] příloha [číslo] dospěl k závěru, že odvolání žalované je částečně opodstatněné.

26. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou žalované, zda se soud prvního stupně vypořádal s celým předmětem řízení. Tuto námitku neshledal opodstatněnou. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že žalobkyně se podle žalobního petitu (viz č.l. 16) domáhala zaplacení částky [částka]. Při jednání dne [datum] (viz č.l. 180) žalobkyně specifikovala žalovanou částku tak, že sestává z částky [částka] (zboží a věci, které ji byly zabaveny v rámci exekučního řízení), nájemného ve výši [částka] a náhrady mzdy ve výši [částka]. Na tomto jednání byla žalobkyně poučena podle § 118a o.s.ř. ve vztahu k jejímu nároku na náhradu škody z titulu náhrady mzdy ve výši [částka]. Na uvedené poučení žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum] (viz č.l. 182-189), ve kterém požadovala zaplacení jednak částky [částka] sestávající z částky [částka] za lahvové víno, [částka] za sudové víno, [částka] za movité věci a [částka] za nájemné, a dále zaplacení částky [částka] z titulu vyplacených mezd zaměstnancům, včetně plateb na sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmu. Také v závěrečném návrhu ze dne [datum] (viz č.l. 301 a 302) zopakovala svůj požadavek na zaplacení částky [částka] a částky [částka].

27. Při posouzení otázky, zda byl vyčerpán, resp. překročen předmět řízení, dospěl odvolací soud k následujícímu závěru. Přestože soud prvního stupně formálně nerozhodl o připuštění změny žaloby, učiněné podáním žalobkyně ze dne [datum], jímž nepochybně uplatnila také nárok na náhradu škody za mzdy nevyplacené jejím zaměstnancům, které se dostalo do dispozice žalované, což vyplývá z protokolu o jednání ze dne [datum] (viz č.l. 210), rozhodl o tomto nároku žalobkyně napadeným rozsudkem tak, že jej shledal neopodstatněným, což vyplývá z bodu 21 jeho odůvodnění, byť se zamítnutí tohoto nároku nepromítlo ve výrokové části jeho rozsudku. Uvedené pochybení soud prvního stupně napravil k výzvě odvolacího soudu vydáním doplňujícího rozsudku dne [datum], přičemž téhož dne vydáním opravného usnesení učinil soulad s výší škody, jež měla být správně zamítnuta výrokem II. Lze tak shrnout, že soud prvního stupně sice procesně pochybil, nicméně uvedené pochybení nemělo vliv na věcnou správnost napadeného rozsudku.

28. Odvolací soud [anonymizováno] přehlednost rekapituluje, že předmětem řízení byl nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za láhvové víno, [částka] za sudové víno, [částka] za movité věci a [částka] za nájem, a dále na náhradu škody ve výši [částka] jako náhrady za mzdy zaměstnanců. Rozsudek soudu prvního stupně nebyl napaden ve výroku II., jímž byla žaloba na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítnuta, a ve výroku V., jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Předmětem odvolacího řízení tak zůstala částka [částka] s příslušenstvím.

29. Odvolací soud shledal jako správný postup soudu prvního stupně, který se po kasačním rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum] zabýval pouze rozsahem škody a její výší v intencích závazného pokynu odvolacího soudu prezentovaného v jeho kasačním rozhodnutí, v němž odvolací soud závažným způsobem uzavřel (§ 226 odst. 1 o.s.ř., viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), že je dána odpovědnost státu za škodu vzniklou žalobkyni v příčinné souvislosti s nezákonným postupem soudního exekutora a jím pověřeného vykonavatele v exekučním řízení, resp. že v posuzovaném případě byl splněn zákonný předpoklad odpovědnosti státu za škodu, tj. existence nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk, že ze strany soudního exekutora a jím pověřeného vykonavatele nedošlo k excesu, když jejich jednání popsané v trestním rozsudku nevykazuje znaky (extrémního) vybočení z [anonymizováno] svěřené státem oběma jmenovaným osobám v souvislosti s prováděním exekuce, že je dána příčinná souvislost mezi tímto nesprávným úředním postupem a škodou, jenž vznikla žalobkyni na movitých věcech a v důsledku zaplacení nájemného za náhradní skladovací prostory, a že nárok žalobkyně není promlčený. V otázce promlčení odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žalobkyně mohla získat povědomost o vzniklé škodě a o tom, kdo za ní odpovídá až z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum] ve smyslu § 32 odst. 1 OdpŠk., přičemž žaloba v této věci byla podána dne [datum] Odvolací soud k námitce žalované o nesprávném určení rozhodného okamžiku [anonymizováno] počátek běhu promlčecí doby dodává, že sama žalovaná v odvolání připouští, že takový okamžik nastal nejpozději vydáním rozsudku soudu prvního stupně v trestním řízení, byť se mýlí v tom, když uvádí rozsudek z roku 2010, který byl následně zrušen, takže je zřejmé, že žalobkyně mohla tuto povědomost o vzniku škody a kdo za ní odpovídá získat až vydáním trestního rozsudku dne [datum], který posléze nabyl právní moci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

30. Odvolací soud se s ohledem na výše uvedené již dále nezabýval odvolací námitkou žalované o nesprávném posouzení počátku běhu promlčecí lhůty, ani námitkou, že se v daném případě nejednalo o nesprávný [anonymizováno] postup, když podle názoru žalované ze strany úředních osob při výkonu jím státem svěřené činnosti došlo k excesu, protože tyto sporné otázky již byly závazným způsobem vyřešeny předchozím rozhodnutím odvolacího soudu.

31. Po doplnění dokazování podle § 213 odst. 2 a odst. 4 o.s.ř. dospěl odvolací soud k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně, ohledně výše škody vzniklé žalobkyni v důsledku zaplacení nájemného za náhradní skladovací prostory a ohledně výše škody požadované žalobkyní za sudové víno a částečně za některé movité věci ([částka] za láhve 0,75 [příjmení], [částka] za kartony, [částka] za kartony [jméno], [částka] za dřevěné palety – dřevěné klece ohradové palety, [částka] za neokorek potisk [jméno], [částka] za korkové zátky), je věcně správný.

32. K výši náhrady škody vzniklé žalobkyni v souvislosti se zaplacením nájemného za náhradní nebytové skladovací prostory učinil soud prvního stupně správná skutková zjištění, která jsou uvedena v bodu 15 odůvodnění napadeného rozsudku. Žalovaná ohledně tohoto nároku v odvolání namítla, že tento nárok měl být žalobkyni přiznán v částce od [částka] nižší. Odvolací soud neshledal tuto námitku žalované důvodnou. Z obsahu faktury vystavené pronajímatelem [právnická osoba] park [právnická osoba] žalobkyni dne [datum] vyplývá, že touto fakturou byla žalobkyni fakturovaná celkem částka [částka] včetně 19 % DPH, a to za krátkodobý pronájem prostor v přízemí objektu [anonymizováno] [ulice a číslo], z titulu smlouvy ze dne [datum] a jejího dodatku ze dne [datum]. Uvedená částka sestává z nájemného ve výši [částka] s 19 % DPH ve výši [částka], celkem [částka], manipulace [částka] s 19 % DPH ve výši [částka], celkem [částka], a z náhrady za nedodržení termínu vyskladnění [částka] s 19 % DPH ve výši [částka], celkem [částka]. Tuto částku žalobkyně zaplatila v den splatnosti uvedené faktury dne [datum].

33. Odvolací soud shledal jako správný i závěr soudu prvního stupně o výši škody, která žalobkyni vznikla za sudové víno. Žalobkyně požadovala na náhradu této škody [částka] (16 000 l × [částka]). Soudem prvního stupně ji byla z titulu tohoto nároku přiznaná částka [částka] s příslušenstvím, co do částky [částka] s příslušenstvím byl tento žalobní nárok pravomocně zamítnut. Soud prvního stupně ohledně výše škody za sudové víno vyšel ze správných skutkových zjištění ohledně množství sudového [anonymizováno]. Ohledně jeho ceny za jeden litr pak vyšel ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který cenu za 1 l sudového [anonymizováno] stanovil částkou [částka] bez DPH. Správnost skutkového zjištění soudu prvního stupně ohledně množství sudového [anonymizováno] vyplývá nejen z ručně psaného inventurního zápisu L. Rozbořila dne [datum] a z inventurního soupisu odcizeného zboží, které žalobkyně založila do trestního spisu a z něhož vycházela při uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení ze dne [datum], ale je potvrzena nepřímo i výpovědí svědků [příjmení] [příjmení], M. [příjmení] a M. [příjmení]. Soud prvního stupně ohledně náhrady škody z titulu tohoto nároku tedy správně uzavřel, že žalobkyni náleží náhrada škody za 15 970 l sudového [anonymizováno], tedy v celkové výši [částka] (15 970 l × [částka]). Žalovaná ve vztahu ke skutkovým zjištěním soudu prvního stupně ohledně tohoto nároku v odvolání žádné konkrétní výtky neuvedla.

34. Pokud se týká nároku žalobkyně na náhradu škody za jednotlivé movité věci, který uplatnila v celkové výši 319 925, [částka], pak ohledně něj dospěl odvolací soud po doplněném dokazování, na rozdíl od soudu prvního stupně, k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala náhradu škody jen ohledně rozsahu a výše níže označených movitých věcí.

35. Odvolací soud proto ohledně tohoto nároku žalobkyně shledal odvolání žalované částečně důvodným, neboť soud prvního stupně při jeho posuzování vycházel z nesprávně, resp. neúplně zjištěného skutkového stavu. Odvolací soud přitom nesdílí jako oprávněnou argumentaci žalobkyně, že žalovaná výši tohoto nároku nesporovala. Z obsahu spisu totiž nelze dovodit, že by žalovaná rozsah škody za jednotlivé movité věci a její výši ke dni [datum] učinila nespornou. Uvedené se nepodává z žádného jejího vyjádření ani z protokolu o jednání. Za situace, kdy žalovaná zpochybňovala základ žalobního nároku, je zcela logické, že nemusela výslovně brojit proti rozsahu a výši škody. Nicméně z obsahu spisu se podává, že žalovaná sporovala i výši škody, když ji považovala za nepřiměřenou a neodpovídající hospodaření žalobkyně v předchozím období.

36. Při posuzování správnosti závěru soudu prvního stupně o rozsahu a výši této škody vycházel odvolací soud z ručně psaného inventárního zápisu L.Rozbořilem, následně doplněného písemným inventurním soupisem odcizeného zboží, tedy z listin, jenž považoval za nejrelevantnější důkazy o rozsahu a výši škody, neboť byly vyhotoveny bezprostředně po škodní události, která nastala dne [datum], jejichž obsah porovnal se seznamem odcizených věcí, které byly žalobkyni vráceny v průběhu trestního řízení a jejichž hodnota představovala celkem částku [částka] (k tomu srovnej seznam odcizených věcí, který tvoří nedílnou součást znaleckého posudku ing. [příjmení] [číslo] přílohu [číslo] [číslo] rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Žalobkyně učinila specifikaci jednotlivých movitých věcí, za které požaduje náhradu škody, včetně výše škody vztahující se k jednotlivým položkám ve svém podání ze dne [datum] (viz čl. 188-189 spisu). Jedná se o movité věci uvedené pod položkou 1 až 28.

Ad položka 1: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 2 521 ks láhví 0,75 [příjmení] v hodnotě [částka], tj. [částka] za jednu láhev. Podle inventurního soupisu odcizeného zboží z [datum] bylo láhví [příjmení] celkem 4 100 ks. Vzhledem k tomu, že Policií ČR bylo podle položky 51 seznamu odcizených věcí vráceno 7 425 ks prázdných láhví bez bližší specifikace, zda se jednalo o láhev zelenou či hnědou, značkovou či jakého byla objemu (viz seznam odcizených věcí), a že podle inventurního soupisu odcizeného zboží z [datum] měla žalobkyně na skladě celkem 8 000 ks všech prázdných láhví, lze dospět k závěru, že žalobkyni vznikla na láhvích [příjmení] škoda maximálně v počtu 575 ks. Z inventurního soupisu odcizeného zboží z [datum] přitom vyplývá, že cena jedné prázdné láhve činí [částka]. Protože žalobkyně požadovala za 1 ks láhve [příjmení] částku [částka], vycházel odvolací soud z této částky a matematickým výpočtem dospěl k závěru, že žalobkyni na láhvích [příjmení] vznikla škoda jen ve výši [částka] (575 × 7,25).

Ad položka 2: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 720 ks kartonů v hodnotě [částka], tj. [částka] za 1 ks. Podle položky 45 inventurního soupisu odcizeného zboží z [datum] však bylo kartonů pouze 700 ks (stejně jako ručně psaný inventurní zápis). Vzhledem k tomu, že Policii ČR bylo dle položky 52 seznamu odcizených věcí vráceno 280 ks kartonových krabic (v inventurních soupisech byla uvedena jen položka kartony obyčejné), lze uzavřít, že žalobkyně prokázala, že na kartonech ji vznikla škoda pouze za 420 ks ([číslo]). Odvolací soud matematickým výpočtem tak dospěl k závěru, že na této položce vznikla žalobkyni škoda v celkové výši [částka] (420 x 6,58).

Ad položka 3: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 500 ks kartonů [jméno] v hodnotě [částka], tj. [částka] za 1 ks. Podle inventurního soupisu odcizeného zboží z [datum] tato položka odpovídá, jak počtem kusů, tak cenou za 1 ks. Ze seznamu odcizených věcí přitom nevyplývá, že by kartony [jméno] byly Policií ČR žalobkyni vráceny. Lze tak uzavřít, že žalobkyni vznikla škoda za kartony [jméno] ve výši [částka].

Ad položka 12: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 40 ks dřevěných palet (dřevěných klecí – ohradových palet) v hodnotě [částka], tj. [číslo] [spisová značka]. Z inventurního soupisu odcizeného zboží z [datum] vyplývá, že tato položka ([číslo]) odpovídá, jak počtem kusů, tak požadovanou cenou za 1 ks, kterou odvolací soud shledal jako přiměřenou (§ 136 o.s.ř.). Ze seznamu odcizených věcí přitom nevyplývá, že by dřevěné palety (dřevěné klece – ohradové palety) v počtu 40 ks byly Policií ČR žalobkyni vráceny. Lze tak uzavřít, že žalobkyni vznikla škoda za 40 ks dřevěných palet (dřevěných klecí – ohradových palet) ve výši [částka].

Ad položka 17: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 5 000 ks záklopky [jméno] v hodnotě 5 000 ks, tj. 1 [spisová značka]. Podle inventurního soupisu odcizeného zboží z [datum] (položka 43) počet kusů i cena za 1 ks této listině odpovídá. Lze tak uzavřít, že žalobkyni za 5 000 ks záklopek [jméno] vznikla škoda v celkové výši [částka].

Ad položka 18: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 1 778 ks neokorek potisk [jméno] v hodnotě [částka]. V inventurním soupisu odcizeného zboží z [datum] je uvedeno u této položky 3 000 ks s cenou 3,50 [spisová značka]. Protože žalobkyně požadovala jen náhradu škody za 1 778 ks, provedl odvolací soud matematický výpočet a dospěl k závěru, že odpovídající výši škody za tuto položku představuje částka [částka] (1 778 x 3,50).

Ad položka 19: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 1 500 ks korkových zátek v hodnotě [částka], tj. 9,64 [spisová značka]. Podle inventurního soupisu odcizeného zboží z [datum] bylo korkových zátek 6 500 ks a cena za1 ks činila [částka] (položka 36). Vzhledem k tomu, že Policí ČR bylo žalobkyni vráceno dle položky 53 a 126 seznamu odcizených věcí 6 000 ks korkových zátek, lze uzavřít, že žalobkyni vznikla škoda za korkové zátky pouze v rozsahu 500 ks (6 500 - 6 000). Odvolací soud tak matematickým výpočtem dospěl k závěru, že za 500 ks korkových zátek žalobkyni náleží náhrada škody ve výši [částka] (500 x 9,64).

37. Ze shora uvedeného vyplývá, že v odvolacím řízení bylo doplněným dokazováním prokázáno, že žalobkyní na jednotlivých položkách za movité věci výše specifikované náleží náhrada škody ve výši [částka].

38. Ohledně položky ad 4 – 11, ad 13 – 16, ad 21 – 28, učinil soud prvního stupně nedostatečná skutková zjištění, a to jak ohledně rozsahu škody u jednotlivých položek, tak ohledně výše škody za tyto položky. V této souvislosti odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně ohledně výše uvedených položek vyšel pouze z tvrzení žalobkyně, která považuje odvolací soud ve vztahu k jednotlivým položkám za zcela nedostačující, neboť žalobkyně ve skutkových tvrzeních učinila pouze soupis jednotlivých movitých věcí s tím, že k jednotlivým položkám vyčíslila výši škody, kterou za ně požaduje, aniž by u jednotlivých položek skutkově vylíčila, jakým způsobem dospěla k rozsahu a výši škody, která musí být stanovena ke dni škodní události, a jakými konkrétními důkazy hodlá tato svá tvrzení prokázat. Soud prvního stupně žalobkyni v tomto směru neposkytl řádné poučení podle § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř., a proto ohledně výše označených položek odvolací soud uzavírá, že rozsudek soudu prvního stupně je zatížen vadou řízení / § 205 odst. 2 písm. c) o.s.ř., v důsledku níž soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci a tento nárok žalobkyně tak neprávně posoudil i po stránce právní / 205 odst. 2 písm. d), g) o.s.ř./.

39. Ve vztahu k výše uvedeným jednotlivým položkám bude proto na soudu prvního stupně, aby žalobkyni řádně poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá skutková tvrzení o tom, že jednotlivé movité věci uvedené pod výše uvedenými položkami se ke dni škodní události nacházely v objektu užívaném žalobkyní, kolik činila jejich cena ke dni škodní události a současně, aby k doplněným tvrzením označila důkazy, jimiž by bylo možné tato tvrzení prokázat s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

40. Pokud se týká náhrady škody za láhvové víno, pak žalobkyně požadovala za láhvové víno náhradu škody v celkové výši [částka] za 13 058 ks láhví [anonymizováno] bez jakékoliv další specifikace. Ve vztahu k tomuto uplatněnému nároku shledal odvolací soud jako zcela oprávněnou námitku žalované, že rozsudek soudu prvního stupně ohledně tohoto nároku je zcela nepřezkoumatelný, neboť neobsahuje vysvětlení, jak soud prvního stupně k této částce dospěl a z čeho se skládá. Nevěnoval ani dostatečnou pozornost řádnému zjištění skutkového stavu ohledně této škody a zcela nekriticky převzal veškerá tvrzení žalobkyně, jak výstižně žalovaná poznamenala v odvolání, a to jak ohledně rozsahu této škody, tak i výše.

41. Podle skutkových tvrzení žalobkyně cena za láhvové víno měla být stanovena znaleckým posudkem Ing. [příjmení]. Z napadeného rozsudku však není vůbec zřejmé, jaká zjištění ve vztahu k ceně láhvového [anonymizováno] soud prvního stupně z tohoto znaleckého posudku učinil, ani jakým způsobem dospěl v celkové částce [částka]. Z rozsudku není rovněž zřejmé, z čeho soud prvního stupně zjistil, že Policií ČR bylo žalobkyni vráceno 19 947 ks láhví. Soud prvního stupně vycházel z toho, že ke dni [datum] bylo v objektu užívaném žalobkyní 33 005 ks láhví po odpočtu 3 100 ks láhví, které byly vyřazeny. Uvedená skutková zjištění však neodpovídají inventurnímu soupisu odcizeného zboží z [datum], včetně ručně psaného inventurního zápisu, tedy z listin, které odvolací soud považoval za jediné relevantní důkazy o stavu věci movitých, láhvového a sudového [anonymizováno], neboť byly učiněny v bezprostřední časové návaznosti na škodní událost dne [datum], když z nich vyplývá, že ke dni [datum] bylo v objektu užívaném žalobkyní 35 170 ks láhví [anonymizováno] celkem s označením počtu kusů jednotlivých láhví a s uvedením jejich konkrétního druhu a ceny za jednu láhev, která se od sebe liší podstatným způsobem. Z uvedeného je tak zřejmé, že počet kusů láhví [anonymizováno] dle tohoto inventurního soupisu odcizeného zboží neodpovídá skutkovému tvrzení žalobkyně o počtu kusů láhví [anonymizováno] ke dni škodní události, ani tvrzení žalobkyně o počtu kusů láhví, které ji byly Policií ČR vráceny v rámci trestního řízení (19 947 ks). Nevěrohodnost tohoto tvrzení žalobkyně odvolací soud dovodil z matematického výpočtu kusů láhví [anonymizováno], které byly Policií ČR žalobkyni vráceny. Pokud by odvolací soud vycházel z označených druhů [anonymizováno], tak by Policií ČR bylo žalobkyni vráceno 21 466 ks, a pokud by odvolací soud vycházel při matematickém výpočtu i z neoznačených láhví [anonymizováno], tak by žalobkyni bylo vráceno podle seznamu odcizených věcí 23 250 ks láhví [anonymizováno] (viz příloha [číslo] [číslo] trestního rozsudku).

42. Protože žalobkyni se ohledně tohoto jejího nároku nedostalo řádného poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem dospěla ke stanovení rozsahu této škody a ke stanovení její výše a současně, aby k těmto tvrzením navrhla relevantní důkazy tato tvrzení prokazující, s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení, event. břemene důkazního, je rozsudek soudu prvního stupně také ohledně tohoto nároku žalobkyně zatížen vadou, která měla za následek nesprávné zjištění skutkového stavu. [příjmení] tak na soudu prvního stupně, aby žalobkyni i ohledně tohoto nároku poskytl řádné poučení ve shora naznačeném směru.

43. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené uzavírá, že rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky [částka] shledal věcně správným, a proto jej ohledně této částky ve výroku I. potvrdil podle § 219 o.s.ř. ([částka] + [částka] + [částka]), a to se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, když žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne [datum], takže podle § 15 odst. 2 OdpŠk. ji náleží zákonný úrok z prodlení až od data [datum]. Z tohoto důvodu odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně co do příslušenství z částky [částka] za období od [datum] do [datum] změnil tak, že se žaloba v uvedeném rozsahu zamítá.

44. Co do částky [částka] s příslušenstvím (3 819 727 - 900 - 575 001,50) byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o.s.ř., a to spolu s výroky III. a IV. a s usnesením ze dne [datum], a věc v uvedeném rozsahu byla vrácena soudu prvního stupně podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. k dalšímu řízení, ve kterém soud prvního stupně bude pokračovat ve shora naznačeném směru a v závislosti na reakci žalobkyně posoudí, zda její skutková tvrzení jsou dostatečná, v záporném případě z této skutečnosti dovodí procesní důsledky, a zda důkazní návrhy jsou relevantní k prokázání jejich tvrzení ohledně rozsahu a výše škody za lahvové víno a za označené položky movitých věcí. Po náležitém zjištění skutkového stavu věci a doplněném dokazování vydá nové rozhodnutí. V odůvodnění nového rozhodnutí se bude soud prvního stupně důsledně řídit ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. a stručně a jasně uvede, které skutečnosti má ohledně rozsahu a výše škody za prokázané a které nikoliv, a především vyloží, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, případně kterým důkazům neuvěřil a z jakého důvodu, a jaký z nich učinil skutkový závěr. Při hodnocení důkazů bude mít na zřeteli zákonná kritéria vyplývající z ustanovení § 132 o.s.ř.

45. V novém rozhodnutí neopomene soud prvního stupně rozhodnout také o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o.s.ř).

46. Právním názorem vysloveným v rozhodnutí odvolacího soudu je soud prvního stupně vázán podle § 226 odst. 1 o.s.ř.