pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem (ve znění doplňujícího usnesení) soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení [částka] (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok II.) a řízení co do částky [částka] zastavil (výrok III.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala slevy z ceny postoupené pohledávky ve výši [částka], ušlého zisku [částka] a nákladů vynaložených na právní zastoupení ve výši [částka]. Žalovaná namítala, že se nezaručila za dobytnost ani za zajištění pohledávky a vznesla námitku promlčení.

3. Nárok na náhradu nákladů vynaložených na právní zastoupení ve výši [částka] vzal žalobce zpět a v tomto rozsahu soud prvního stupně řízení zastavil. Předmětem řízení tak zůstal nárok na slevu z ceny postoupené pohledávky ve výši [částka] a ušlý zisk [částka].

4. Soud prvního stupně zjistil, že dne [datum] byla mezi žalovanou a její klientkou [jméno] [příjmení] uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které žalovaná poskytla klientce peněžní prostředky ve výši [částka]. K zajištění tohoto závazku byla dne [datum] mezi žalovanou a paní [jméno] [příjmení] uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k blíže označené bytové jednotce. Zástavní právo smluvní bylo následně vloženo do katastru nemovitostí. Dne [datum] byla mezi žalovanou jako postupitelem a panem [jméno] [příjmení] jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky (dále jen Smlouva [číslo]“), jejímž předmětem byla pohledávka žalované za paní [jméno] [příjmení] z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], a to za dohodnutou cenu [částka]. Postupník svým podpisem stvrdil, že se před podpisem řádně seznámil s právním i faktickým stavem pohledávky, včetně jejího zajištění, a dále vzal na vědomí, že předávaná dokumentace může obsahovat faktické i právní nedostatky, které mohou mít vliv na platnost příslušných dokumentů. Součástí dokumentů, které byly panu [příjmení] předány, byla i smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem (popsaná v odst. 17). Současně si strany ujednaly, že žalovaná neručí za dobytnost postupované pohledávky ani za její zajištění. Dne [datum] byla mezi panem [příjmení] jako postupitelem a panem [jméno] [příjmení] jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky (dále jen„ Smlouva [číslo]“), jejímž předmětem byla stejná pohledávka z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], a to za dohodnutou cenu [částka]. Dne [datum] zahájila paní [jméno] [příjmení] (zástavní dlužnice) řízení u Okresního soudu v Jihlavě, v němž se proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (obligační dlužnici) domáhala určení, že zástavní právo smluvní k blíže označené bytové jednotce neexistuje. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Okresní soud v Jihlavě její žalobě vyhověl s odůvodněním, že smlouva o zřízení zástavního práva je neplatná podle § 38 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť [jméno] [příjmení] jednala v [anonymizována dvě slova], která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo pro nemajetnost povinné zastaveno exekuční řízení, v němž se [anonymizováno] [příjmení] domáhal po obligační dlužnici [jméno] [příjmení] vymožení pohledávky z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Nejprve ústně v lednu 2018 a následně dopisem ze dne [datum] vyzval [anonymizováno] [příjmení] pana [příjmení] k poskytnutí slevy z ceny postoupené pohledávky ve výši [částka], k náhradě ušlého zisku ve výši [částka] a k náhradě nákladů za zastoupení advokátem ve výši [částka] [anonymizována dvě slova] uhradil panu [příjmení] celkem [částka] ve třech platbách, ale u žádné z nich nebyl označen důvod platby. Dopisem ze dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] informoval žalovanou o provedených platbách panu [příjmení] a vyzval ji k náhradě škody. Dne [datum] byla mezi panem [příjmení] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávky (dále jen„ Smlouva [číslo]“), jejímž předmětem je pohledávka na náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím a všemi právy s ní spojenými.

5. Po právní stránce soud prvního stupně posuzoval Smlouvu [číslo] Smlouvu [číslo] nároky z nich vyplývající podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a § 524 a násl. a § 504 obč. zák. a Smlouvu [číslo] podle § 1885 o. z. Dovodil, že pohledávka, kterou žalovaná postoupila panu [příjmení] Smlouvou [číslo] byla prezentována jako pohledávka zajištěná zástavním právem. V řízení vedeném u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. [spisová značka] však bylo určeno, že zástavní právo neexistuje. Postupník [anonymizováno] [příjmení] se tak nestal věřitelem pohledávky s dohodnutým obsahem, a žalovaná proto odpovídá podle § 527 odst. 1 písm. a) obč. zák. za pravost a kvalitu pohledávky. Odpovědnost žalované za dobytnost pohledávky podle § 527 odst. 2 obč. zák. byla ve Smlouvě [číslo] výslovně vyloučena. Měl za to, že podle § 504 obč. zák. uplatnění nároku z titulu odpovědnosti za vady předchází tzv. vytknutí zjištěné vady, přičemž zjištěné vady musí být vytknuty bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců od jejich zjištění. V daném případě byla vada pohledávky spočívající v neexistenci zajištění zjištěna provedením znaleckého posudku posuzujícím svéprávnost zástavní dlužnice při jednání Okresního soudu v Jihlavě dne [datum]. Tuto vadu ale [anonymizováno] [příjmení] prokazatelně vytkl svému postupiteli panu [příjmení] až dne [datum], což nejen není bez zbytečného odkladu, ale ani v šestiměsíční lhůtě stanovené v § 504 obč. zák. Právo z odpovědnosti za vady tedy zaniklo prekluzí a podle § 583 obč. zák. a k tomuto následku soud přihlédne i v případě, když zánik práva žádná ze stran nenamítne. Pohledávka, která měla být žalobkyni postoupena Smlouvou [číslo] tedy neexistovala, a v důsledku toho se žalobkyně nestala věřitelkou žalované. Dodal, že žalovaná uzavřela Smlouvu [číslo] dne [datum], přičemž od tohoto data uplynula doba delší než 3 roky, takže nárok uplatněný žalobou by byl podle § 101 obč. zák. promlčen. Žalobu proto zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Namítala, že vady postoupené pohledávky [anonymizováno] [příjmení] vytkl panu [příjmení] již dopisem ze dne [datum], který byl proveden jako důkaz, jeho obsah však soud prvního stupně zcela pominul. Nadto vytýkala soudu prvního stupně, že se nevypořádal s její argumentací vznesenou v průběhu řízení, že nejde o nárok z odpovědnosti za vady, ale o majetkovou újmu. V části, v níž soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení ušlého zisku ve výši [částka], je pak jeho rozsudek nepřezkoumatelný. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil.

7. Žalovaná měla za to, že žaloba měla být zamítnuta z jiných důvodů, a navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek (§ 212 a násl. o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Z jednání odvolacího soudu se žalobkyně omluvila, o jeho odročení však nežádala, a odvolací soud proto jednal v její nepřítomnosti.

10. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění popsaných soudem prvního stupně, která považuje za dostatečná pro právní posouzení věci a v podrobnostech na ně odkazuje.

11. Za podstatné považuje odvolací soud zjištění, že dne [datum] byla mezi žalovanou jako postupitelem a panem [jméno] [příjmení] jako postupníkem uzavřena Smlouva [číslo] jejímž předmětem byla blíže specifikovaná pohledávka s tím, že za účelem jejího zajištění žalovaná uzavřela smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem. Cena za postoupení pohledávky byla dohodnuta na [částka] [anonymizována dvě slova] ve smlouvě stvrdil, že se před podpisem řádně seznámil s právním i faktickým stavem pohledávky, včetně jejího zajištění, a dále vzal na vědomí, že předávaná dokumentace může obsahovat faktické i právní nedostatky, které mohou mít vliv na platnost příslušných dokumentů. Současně si strany ujednaly, že žalovaná neručí za dobytnost postupované pohledávky ani za její zajištění.

12. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že Smlouvu [číslo] nároky z ní vyplývající je nutno posuzovat podle § 3028 odst. 3 o. z. a § 524 obč. zák.

13. Podle § 527 odst. 1 obč. zák. bylo-li sjednáno postoupení pohledávky za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi, jestliže a) postupník se nestal místo postupitele věřitelem pohledávky s dohodnutým obsahem, b) dlužník splnil postupiteli závazek dříve, než byl povinen jej splnit postupníkovi, c) postoupená pohledávka nebo její část zanikla započtením nároku, který měl dlužník vůči postupiteli. Podle odstavce 2 za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ručí do výše přijaté úplaty spolu s úroky, jen když se k tomu postupníkovi písemně zavázal; toto ručení však zaniká, jestliže postupník nevymáhá postoupenou pohledávku na dlužníkovi bez zbytečného odkladu u soudu.

14. V projednávané věci žalovaná Smlouvou [číslo] postoupila panu [příjmení] pohledávku, o níž sice uvedla, že za účelem jejího zajištění uzavřela smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, současně ale pana [příjmení] upozornila na možné nedostatky příslušných dokumentů, a strany si ujednaly, že žalovaná neručí za zajištění postupované pohledávky. I když je ve smlouvě použit pojem„ neručí“, je nepochybné, že je tím míněno, že žalovaná neodpovídá za případné vady spojené se zajištěním pohledávky. [anonymizována dvě slova] proto musel být srozuměn s tím, že je mu postupována pohledávka z úvěrové smlouvy, jejíž zajištění je minimálně sporné (nejisté), a odvolací soud se proto zcela neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že postupovaná pohledávka byla ve Smlouvě [číslo] prezentována jako zajištěná a že se [anonymizováno] [příjmení] nestal věřitelem pohledávky s dohodnutým obsahem a že tudíž žalovaná odpovídá za vady postoupené pohledávky podle § 527 odst. 1 písm. a) obč. zák. Stal se věřitelem pohledávky z úvěrové smlouvy, jejíž zajištění bylo sporné, tedy pohledávky s takovým obsahem, jaký účastníci ve smlouvě ujednali.

15. Avšak i v případě, že by postupovaná pohledávka byla prezentována jako zajištěná, není nárok žalobkyně oprávněný.

16. Podle ustálené soudní praxe § 527 odst. 1 písm. a/ obč. zák. není ustanovením upravujícím odpovědnost za škodu, ale ustanovením o odpovědnosti postupitele za pravost pohledávky (tedy za to, že pohledávka nemá právní vady). Postupníkova újma může spočívat v zaplacené úplatě za postoupení pohledávky, v nákladech vynaložených na vymáhání pohledávky nebo v nákladech, k jejichž úhradě byl postupník zavázán při neúspěšném vymáhání pohledávky, ale i v ušlém zisku. Postupník má také právo odstoupit od smlouvy, popřípadě požadovat slevu z ceny podle charakteru vady a okolností konkrétního případu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

17. Jde-li svou povahou o odpovědnost postupitele za vady pohledávky, měl by je postupník postupiteli vytknout ve lhůtě uvedené v § 504 obč. zák., tj. bez zbytečného odkladu, nejpozději do šesti měsíců od účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky (Ostatně obdobně řeší tuto otázku i nová úprava v o. z., která v § [číslo] odst. 3 výslovně odkazuje na § 1914 až 1925). Žalobkyně proto měla žalované vytknout vady nejpozději do [datum], což se v daném případě nestalo, takže její nárok zanikl. Zanikl-li její nárok, nelze o promlčení uvažovat (§ 508 obč. zák.).

18. I kdyby však odpovědnost postupitele podle § 527 odst. 1 písm. a) obč. zák. měla být posuzována jako odpovědnost za porušení smluvní povinnosti, pak v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], den po uzavření smlouvy o postoupení pohledávky začala běžet tříletá promlčecí doba (ať již podle § 101 nebo § 106 obč. zák.), která skončila dne [datum] Ani v tomto případě žalobkyně neuplatnila svůj nárok včas, neboť žaloba byla podána dne [datum], a protože žalovaná vznesla námitku promlčení, nebylo by možné žalobě vyhovět.

19. Z výše uvedených důvodů považuje odvolací soud v konečném důsledku za správný závěr soudu prvního stupně, že žalobkyni nesvědčí žádný nárok z titulu odpovědnosti žalované za vady postoupené pohledávky, ať již proto, že její nárok zanikl prekluzí, nebo proto, že nebyl uplatněn v promlčecí době.

20. Nepřípadnými shledal odvolací soud námitky žalobkyně, která svou újmu ve výši [částka] odvozuje od toho, co její právní předchůdce [anonymizováno] [příjmení] zaplatil panu [příjmení]. Žalobkyně přitom pomíjí, že právním důvodem plnění pana [příjmení] byla jeho odpovědnost vyplývající ze Smlouvy [číslo] kterou s panem [příjmení] uzavřel dne [datum]. I když smluvní strany v této smlouvě dohodly obdobné podmínky jako smluvní strany ve Smlouvě [číslo] ze dne [datum], nároky z odpovědnosti obou postupitelů za vady pohledávky podle § 527 odst. 1 písm. a) obč. zák. jsou navzájem nezávislé a splnění podmínek vzniku každého z nich je tak nutno posuzovat samostatně. Proto je také dopis ze dne [datum], na který poukazovala žalobkyně v odvolání, pro souzenou věc bez právního významu. Uvedený dopis, kterým [anonymizováno] [příjmení] upozornil pana [příjmení] na hrozící vznik škody, nejenže nemá povahu vytčení vady či uplatnění jakéhokoli nároku, ale především se týká smluvního vztahu mezi panem [příjmení] a panem [příjmení], a nikoli vztahu mezi panem [příjmení] a žalovanou. Na tu se [anonymizováno] [příjmení] obrátil až dopisem ze dne [datum], ale kromě toho, že ani jeho obsahem není vytčení vady či uplatnění jakéhokoli nároku, ale jen upozornění na možnost vzniku škody, byl adresován žalované až po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 17. a 18, a tedy opožděně.

21. Pro úplnost je třeba dodat, že stejná by nemohla být ani výše nároků, které vznikly panu [příjmení] a panu [příjmení], neboť stejná nebyla ani výše úplaty, kterou každý z nich zaplatil za postoupenou pohledávku. Už jen proto, že [anonymizováno] [příjmení] zaplatil za postoupení pohledávky [částka], nemohla by výše jeho nároku na slevu či na vrácení zaplacené úplaty činit [částka] a převyšovat tak zaplacenou úplatu. Proč [anonymizováno] [příjmení] zaplatil panu [příjmení] na ušlém zisku z jím požadované částky [částka] právě částku [částka] a z čeho se tato částka skládá, žalobkyně neuvedla, ale jelikož není dán základ nároku, je nadbytečné se zabývat jeho výší.

22. Protože žalobkyně nebyla přítomna při jednání, nemohl jí odvolací soud poskytnout potřebná poučení (§ 118a o. s. ř.), a vycházel toliko z obsahu spisu.

23. Za této situace je rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla žaloba zamítnuta, ve výroku věcně správný, a jako takový jej odvolací soud potvrdil (§ 219 o. s. ř.), včetně závislého výroku o nákladech řízení.

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 224 odst. 1, 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř.

25. Tyto náklady činí [částka] a tvoří je paušální náhrada za dva úkony po [částka] - písemné vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu (§ 1 vyhl. 254/2015 Sb.).