pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobcům částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II.). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl rozsudek doplněn o výrok III., kterým bylo řízení částečně zastaveno co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobci jako pronajímatelé domáhali na žalovaném jako nájemci původně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako dlužného nájemného a vyúčtování služeb a energií po ukončení nájemní smlouvy, která byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] a jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor v budově [adresa] na adrese [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] (dále„ nebytové prostory“) a která byla ukončena dohodou ke dni [datum]. Jednalo se o dlužné nájemné a zálohy na služby za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] a vyúčtování spotřeby energií a služeb za roky [rok] a [rok]. Z důvodu částečného zpětvzetí žaloby o částku [částka] s příslušenstvím, představující zálohové platby na služby a energie bylo řízení částečně zastaveno (usnesení čl. 163). Žalovaný se bránil tím, že objekt a pronajaté prostory vykazovaly vady, pro které je nebylo možno řádně užívat, nájemní poměr byl ukončen dříve a sporoval též vyúčtování služeb.

3. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že vzal za prokázáno, že mezi stranami byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor ve shora označené nemovitosti – jednalo se o suterénní prostory o výměře 241 m2, prostory v 1. patře o výměře 17,95 m2, pozemek se zimní zahrádkou a přízemní prostor o výměře 129 m2. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně a bylo splatné vždy k 30. dni v měsíci předem na sjednaný účet pronajímatele. Nájemné za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] bylo vyúčtováno jednotlivými fakturami, tak jak jsou označeny v odstavcích 8. až 13. napadeného rozsudku, vždy v částkách [částka], [částka], [částka] a [částka], se splatností faktur k pátému dni v příslušném měsíci. Nájemní vztah byl ukončen dohodou stran ke dni [datum]. V roce [rok] zaplatil žalovaný na účet pronajímatele celkem [částka] (v platbách ve výši [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]) a z knihy vystavených faktur a seznamu úhrad vyplynuly další úhrady v celkové částce [částka] (v platbách ve výši [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne 24 5. [rok], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]). Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky.

4. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (o. z.), a to podle § [číslo], § [číslo], § [číslo], § [číslo], § [číslo] a § § 2308 o. z. Žalobu po jejím částečném zpětvzetí shledal důvodnou, neboť povinnost žalovaného k placení nájemného za pronajaté nebytové prostory plynula z nájemní smlouvy. Bylo prokázáno, že celkové nájemné, které měl žalovaný zaplatit v roce [rok], činilo částku [částka] (12 x [částka]) a žalovaný zaplatil [částka]. Rozdíl tedy činí žalovanou částku [částka]. Úrok z prodlení požadovali žalobci až od pátého dne po doručení žaloby. Námitky žalovaného neshledal soud prvního stupně jako způsobilou obranu, neboť pokud měl žalovaný za to, že nebytové prostory mají vady a nejsou způsobilé k bezpečnému užívání a pronajímatel ani po výzvě tyto vady neodstranil, měl podle § 2208 o. z. právo žádat slevu z nájemného, a to za trvání nájemního vztahu, což neučinil. Rovněž mu nic nebránilo, aby nájemní vztah ukončil. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobci byli úspěšní z 64 % a neúspěšní z 36 % (částka [částka], o kterou vzali žalobu zpět), mají tedy nárok na náklady řízení v rozsahu 28 % zahrnující zaplacený soudní poplatek a náklady právního zastoupení.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o.s.ř. Namítl, že soud prvního stupně se spokojil s tvrzením žalobců, že nájemní vztah skončil dohodou smluvních stran ke dni [datum]. Žalovaný však již ve svém podání ze dne [datum] uváděl, že tento smluvní vztah skončil ústní dohodou mezi zástupcem žalovaného [jméno] [příjmení] a správcem nemovitosti [jméno] [příjmení] ke dni [datum]. Žalovaný předmětnou dohodu o ukončení nájemního vztahu nikdy nepodepsal a podpis na dokumentu není podpisem [jméno] [příjmení]. Jeho podpis byl pravděpodobně vytvořen počítačovým zkopírováním jeho podpisu z některého staršího dokumentu a vložením na podpisové místo dohody. [jméno] [příjmení] by se nikdy na dokument nepodepsal červenou barvou, dokumenty podepisuje buď černě nebo modře či elektronickým podpisem. O existenci dohody o ukončení nájmu měl pan [příjmení] pochybnost již před samotným meritorním rozhodnutím ve věci, neboť v přípise ze dne [datum] žádal soud prvního stupně o zaslání dohody do své datové schránky, k čemuž nedošlo, a proto jej pan [příjmení] nemohl kvalifikovaně sporovat dříve. Soud prvního stupně si měl vyžádat originál dokumentu, aby mohl posoudit jeho pravost. Dále poukazoval na to, že ústní dohody mezi stranami byly možné. Strany například ústně vyloučily čl. 6 smlouvy o nájmu, podle kterého měla smlouva zaniknout v případě nezaplacení jistoty ze strany nájemce, pan [příjmení] se však ústně dohodl s panem [jméno] [příjmení] na tom, že i když jistota zaplacena nebyla, nájemní smlouva nezanikne. Žalovaný tedy nebyl povinen platit žalobcům nájemné za období od srpna [rok] do prosince [rok]. Žalovaný sice zasílal na účet žalobců platby i po [datum], ale jednalo se o dvě platby za dosud nezaplacené závazky vzniklé do [datum], jak je napsáno ve zprávách pro příjemce. Žalovaný chtěl prokazovat absenci dluhu výslechem svědka [jméno] [příjmení], pracovníka realitní kanceláře [anonymizována dvě slova], která měla zájem prostory po skončení nájmu žalované pronajmout jinému zájemci, a pan [příjmení] se musel ujistit, že na nájmu nevázne žádný dluh. Výslechem svědka by bylo zjištěno, že žádný dluh na nájemném nebyl a nájemní vztah skončil bez jakéhokoli dluhu. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

6. Žalobci vyjádřili s rozsudkem soudu prvního stupně souhlas a navrhli jeho potvrzení. Uvedli, že žalovaný byl v řízení před soudem prvního stupně v zásadě pasivní, souhlasil s projednáním věci bez své přítomnosti. Nyní se snaží najít jakékoli důvody pro své odvolání. Vznášené námitky mohl žalovaný uplatnit již v řízení před soudem prvního stupně a tyto jsou tedy uplatněny v rozporu se zásadou koncentrace řízení. Jeho tvrzení, že podpis pana [příjmení] na dohodě o ukončení nájmu není jeho pravým podpisem a že tuto dohodu nikdy neviděl, není pravdivé. Žalobci disponují emailem od pana [příjmení] ze dne [datum], který zaslal panu [jméno] [příjmení] a jehož přílohou je předmětná dohoda s podpisem p. [příjmení] a s žádostí o zaslání podepsané dohody zpět, k čemž došlo. Ke změně barvy podpisu došlo opětovným skenováním dokumentu.

7. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalovaného rozsudek včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně tak, jak je popsán shora a dospěl k následujícím závěrům:

9. Odvolací soud předně uvádí, že soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy hodnotil v souladu s § 132 o.s.ř. a učinil z nich odpovídající skutkové závěry a věc i přiléhavě právně posoudil.

10. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobci jako pronajímateli a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva na předmětné nebytové prostory, nájemné činilo [částka] měsíčně. Žalovaný sjednané nájemné za období od července [rok] do prosince [rok] žalobcům neplatil (kromě částky [částka] za měsíc [anonymizováno] [rok]). Výší sjednaných záloh na služby ani jejich vyúčtováním nebylo třeba se zabývat, neboť žalobci ohledně částek požadovaných za spotřebu služeb vzali žalobu zpět a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno.

11. Žalovaný nesporoval, že nájemné za žalované období žalobcům nezaplatil (kromě částky [částka] za [anonymizováno] [rok] – viz výše). Bránil se jednak tím, že nájemní poměr byl ukončen ústní dohodou stran ke dni [datum], a dále namítal, že nebytové prostory nebyly způsobilé k užívání, a tudíž nebyl povinen nájemné platit.

12. K ukončení nájemního vztahu:

13. Žalobci v žalobě tvrdili, že nájemní poměr skončil písemnou dohodou stran k datu [datum]. K prokázání svých tvrzení tuto dohodu předložili (čl. 9 spisu). Za pronajímatele dohodu podepsal na základě plné moci [jméno] [příjmení] a za nájemce jednatel [jméno] [příjmení]. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] (čl. 104) zmínil, že nájemní vztah skončil z mnoha důvodů dříve. K výzvě soudu pak v podání ze dne [datum] (čl. 106-108) doplnil, že mezi ním a správcem objektu panem [jméno] [příjmení] probíhaly zásadně ústní dohody. Žalovaný pronajaté nebytové prostory podnajímal provozovatelům gastro služeb (hostinská činnost), kteří požadovali, aby nebytový prostor byl správně udržovaný a bezpečný, v souladu se zákony. Podnájemce odmítal platit podnájemné do vyřešení problémů. Žalovaný celou řadu závad správci objektu vytýkal. Jelikož náprava nebyla zjednána, došlo ústní dohodou k ukončení nájemního vztahu s jednoměsíční výpovědní lhůtou, tj. k [datum]. Ústní dohoda se sepsala a byla odeslána [jméno] [příjmení]. Jednatel žalované to pak opomenul řešit, neboť dohoda nebyla zaslána podepsaná zpět. K předloženému důkazu – dohodě o ukončení smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání uvedl, že by ji rád dostal do datové schránky, aby mohl posoudit, o jaký dokument se jedná, kdy, kým a jakou formou byl podepsán. Dále se vyjadřoval k vadám nebytových prostor, uváděl, že dům byl zanedbaný, udržovaný pouze svépomocí, bez jakékoli odbornosti. Zmiňoval závady na elektroinstalaci, únik spalin z komínů, problémy s kanalizací a další. Usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum], čl. 111 byl žalovaný vyzván, aby označil a předložil soudu důkazy k prokázání svých tvrzení obsažených v jeho podání ze dne [datum]. Žalovaný sdělil, že o důkazy o stavu nemovitosti požádal úřední cestou, žalobce požádal o detailní vyúčtování služeb. Poté, co bylo ve věci nařízeno jednání, se z něj žalovaný omluvil, souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žádné důkazy k prokázání ústní dohody o dřívějším skončení nájmu nenavrhl, k předložené dohodě o ukončení nájmu se již nevyjádřil. Navrhl pouze výslech svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance realitní kanceláře, která se údajně snažila prostory pronajmout, a tudíž bylo třeba se ujistit, že na nájmu nevázne žádný dluh. Žalovaný byl přesvědčen, že žalobci museli realitní kanceláři potvrdit bezdlužnost současného nájemce, tedy žalovaného. Posléze soudu prvního stupně zaslal různé listiny týkající se prošetření provedení stavebních úprav, plynových/elektrických rozvodů, spalinových cest a jejich revizí v domě [adresa] v ul. [ulice a číslo] v [obec] – [část obce]. Ústní jednání ve věci se konalo dne [datum], žalovaný se k němu nedostavil a souhlasil s jednáním v nepřítomnosti. Další jednání se konalo dne [datum] a žalovaný se k němu opět nedostavil a opět souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

14. Jelikož se žalovaný k žádnému z ústních jednání osobně nedostavil, nebylo možno jej ze strany soudu prvního stupně poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o tom, že k prokázání svých tvrzení o ústním ukončení nájemního poměru dosud nenavrhl žádné důkazy, resp. jím navržené důkazy (výslech svědka [příjmení]) jsou nedostatečné. Poučení podle § 118a o.s.ř. totiž soud uděluje u jednání. Na poučení o rizicích neúspěchu ve sporu má právo jen osoba, která se k jednání soudu dostaví (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], podle kterého„ Ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.).

15. Žalovaný v žádném ze svých písemných podání nezpochybnil, že by předloženou dohodu o ukončení nájemního vztahu nepodepsal, natož aby k tomu navrhl nějaké důkazy. Výslech svědka [příjmení] navrhoval žalovaný k prokázání toho, že údajně na nájemném nebyl dluh. Žalovaný nesdělil, k jakému období se měla jeho údajná bezdlužnost upínat, kdy měl být prostor nabízen k pronájmu, odkdy tomu tak mělo být apod. Pokud tedy soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem tohoto svědka, byl jeho postup správný. Pouze z toho, že případně svědkovi bylo potvrzeno, že na nájemném není dluh (pokud by to bylo prokázáno), nelze učinit závěr o tom, kdy byl ukončen nájemní poměr se žalovaným. Stejně tak pokud se žalovaný konkrétně nevyjádřil k předložené písemné dohodě o ukončení nájemního vztahu, nebylo třeba, aby soud prvního stupně žádal předložení jejího originálu. Žalovaného nebylo možno ani vyzvat podle § 118a o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů, neboť se k jednání soudu nedostavil. K údajným ústním dohodám odvolací soud dále podotýká, že v čl. 7 [číslo] nájemní smlouvy si strany sjednaly, že nájem podle této smlouvy lze skončit písemnou dohodou smluvních stran k datu uvedenému v písemné dohodě. Žalovaný si navíc ve svých tvrzeních protiřečí. Na jednu stranu totiž uvedl, že se mělo jednat o ústní dohodu, zároveň však uvedl, že se mělo jednat o ukončení nájemního vztahu s jednoměsíční výpovědní lhůtou, dále uvedl, že se ústní dohoda sepsala a poslala panu [jméno] [příjmení], který ji však zpět podepsanou neposlal. Jak je však uvedeno výše, žalovaný se tím, že se nedostavil k jednání soudu, připravil o možnost, aby mu případně bylo dáno poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.

16. Námitku, že podpis jednatele žalovaného [jméno] [příjmení] na dohodě o ukončení nájmu není jeho pravým podpisem, vznesl žalovaný až ve svém odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Toto tvrzení je zcela nové. Žalovaný přitom o existenci této dohody věděl, věděl, že je žalobci předkládána k důkazu.

17. Námitka byla vznesena v rozporu s ustanovením § 205a o.s.ř. Před rozhodnutím ve věci samé soud prvního stupně přítomné účastníky řádně poučil podle § 119a odst. 1 o.s.ř. (písm. e) cit. ust.). Pro vyvolání účinků tohoto poučení je opět nerozhodné, že se žalovaný jednání, na kterém bylo poučení poskytnuto, nezúčastnil. Toto poučení totiž soud poskytuje také jen přítomným účastníkům (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. se žalovanému nemohlo dostat (viz výše) (písm. d) cit. ust.). Nejedná se ani o skutečnost nebo důkaz, který nastal po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně (písm. f) cit. ust.). Uvedenou námitkou se žalovaný ve skutečnosti snaží prokázat jiný skutkový stav, než z jakého vycházel soud prvního stupně, nejedná se tedy o skutečnost, kterou má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně (předmětná dohoda o ukončení nájmu) (písm. c) cit. ust.). Z žádosti žalovaného o zaslání listiny nelze nic konkrétního vyvodit. Tím, že soud prvního stupně žalovanému tuto listinu nezaslal, nebylo žalovanému zabráněno, aby listinu sporoval. Nehledě k tomu, že žalovaný se po svém vyjádření ze dne [datum] a po písemném poučení ze strany soudu prvního stupně ve věci vyjadřoval ještě několikrát a k žalobci předložené písemné dohodě již ničeho neuváděl. K prokázání svých tvrzení jiné důkazy, než výslech svědka [příjmení] nenavrhl.

18. Odvolací soud proto uzavírá, že tato nově tvrzená skutečnost byla uplatněna v rozporu s § 205a o.s.ř., a proto k ní podle § 213 odst. 5 o.s.ř. nepřihlížel.

19. Závěr soudu prvního stupně o tom, že nájemní poměr skončil dohodou stran k datu [datum] je proto správný a vychází z provedeného dokazování. Za této situace již nebylo třeba se zabývat tím, zda ústní dohody mezi stranami byly či nebyly možné.

20. K tvrzeným vadám předmětu nájmu:

21. Odvolací soud se zcela ztotožňuje s právním posouzením soudu prvního stupně ohledně žalovaným tvrzené nezpůsobilosti předmětu nájmu ke sjednanému účelu. Žalovaný netvrdil, kdy a jaké konkrétní vady vůči pronajímateli uplatnil, zda a kdy případně žádal o jejich odstranění a že v návaznosti na to žádal o slevu z nájemného či o jeho prominutí.

22. Podle § 2208 odst. 1 o. z. měl totiž žalovaný buď právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud pronajímateli oznámil řádně a včas vadu věci, kterou měl odstranit pronajímatel a pronajímatel ji neodstranil bez zbytečného odkladu, takže nájemce mohl věc užívat jen s obtížemi, nebo ztěžovala-li vada užívání zásadním způsobem nebo znemožňovala užívání zcela, měl právo na prominutí nájemného či mohl nájem vypovědět bez výpovědní doby.

23. Podle § 2208 odst. 3 o. z. dále platí, že neuplatní-li nájemce právo podle odst. 1 do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepřizná, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění.

24. Jak je uvedeno výše žalovaný se k jednání soudu prvního stupně nedostavil, proto nemohl být ani v tomto směru vyzván podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů z hlediska citovaného ustanovení. Soud prvního stupně tedy postupoval zcela správně, pokud neprovedl důkazy týkající se namítaných vad nebytových prostor. Jestliže totiž žalovaný postup podle § 2208 odst. 1 o. z. nevyužil, nebylo třeba se již zabývat tím, zda nebytové prostory byly nebo nebyly způsobilé k užívání.

25. Jelikož tedy nájemní poměr i v žalovaném období trval, byl žalovaný jako nájemce povinen podle uzavřené nájemní smlouvy a v souladu s § 2201 o. z. platit žalobcům jako pronajímatelům sjednané nájemné, a to až do doby ukončení nájemního vztahu, tj. do [datum]. Nájemné činilo [částka] měsíčně. Za období od července [rok] do prosince [rok] měl tedy žalovaný zaplatit na nájemném celkem [částka]. V řízení bylo prokázáno, že zaplatil na nájemném za [anonymizováno] [rok] částku [částka], a to ve dvou platbách – [částka] dne [datum] (čl. 81) a [částka] dne [datum] (čl. 92 p.v.). Obě tyto platby jsou označeny jako„ Nájem 07/ [rok] část“. Za žalované období tedy zbývalo na nájemném zaplatit [částka]. Žalobci požadovali (po částečném zpětvzetí žaloby) zaplacení částky [částka], tedy méně. Odvolací soud podotýká, že platby, které žalovaný zaplatil v období od [datum] do [datum] (jak je rozepsáno v částečném zpětvzetí žaloby na čl. 160 p.v.) byly platby nájemného a záloh na služby za předchozí měsíce, nejednalo se tedy jen o nájemné. Je však již věcí žalobců, jak s původně žalovanou částkou naložili.

26. Na základě výše uvedeného se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba, ve znění částečného zpětvzetí, je důvodná, včetně požadovaného příslušenství (§ 1968, 1970 o. z.), které žalobci požadovali až od pátého dne po doručení žaloby žalovanému, tedy od pozdějšího data, než by mohli (nájemné bylo splatné podle vystavených faktur k 5. dni v měsíci).

27. Soud prvního stupně správně rozhodl i o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když toto právo přiznal žalobcům, kteří byli ve sporu poměrně úspěšnější. Náklady řízení zahrnovaly soudní poplatek a náklady právního zastoupení.

28. Odvolací soud proto postupoval podle 219 o.s.ř. a rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

29. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v odvolacím řízení neúspěšný, a je proto povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů, které jim v odvolacím řízení vznikly. Jedná se o náklady na právní zastoupení advokátem, a to odměnu za dva úkony právní služby za každého ze žalobců (písemné vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) po [částka] (podle § 7 bod 6. vyhl. 177/1996 Sb., advokátní tarif (a. t.), sníženo o 20 % podle § 12 odst. 4 a. t.), dále paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 a. t. a náhradu za 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem činí náklady žalobců v odvolacím řízení částku [částka] (4 x [částka] + 2 x [částka] + [částka]), kterou odvolací soud uložil žalovanému zaplatit žalobcům ve standardní třídenní lhůtě k rukám jejich právního zástupce.