pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.) a na nákladech řízení [částka] (výrok II.).

2. Žalobce se zaplacení žalované částky domáhal jako náhrady škody, neboť žalovaná mu nezajistila nepřetržitou dodávku elektřiny do jeho domu a on byl nucen vyhledat náhradní ubytování v blízkém penzionu. Žalovaná nesouhlasila a argumentovala tím, že smlouvu uzavřenou s žalobcem neporušila.

3. Soud prvního stupně zjistil, že žalovaná dodávala elektřinu do odběrného místa [obec a číslo], [obec] (dále též jen„ odběrné místo“), jehož nynějším vlastníkem je žalobce. Předchozí vlastník nemovitosti smlouvu uzavřenou s žalovanou vypověděl a žalovaná vzala jeho výpověď na vědomí e-mailem ze dne [datum] a akceptovala ji k datu [datum]. Předchozího vlastníka upozornila, že ode dne následujícího po ukončení smlouvy je nutné zajistit do odběrného místa dodávky energií od jiného dodavatele, neboť v opačném případě může dojít k neoprávněnému odběru s možností demontáže měřidla. Dne [datum] byla mezi žalobcem jako zákazníkem a žalovanou jako dodavatelem podepsána smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny, v níž se žalovaná zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa, a žalobce se zavázal hradit cenu elektřiny podle jejího ceníku. Ve smlouvě je uvedeno, že předpokládaný termín dodávky je nejpozději do [datum] Smlouva odkazovala na obchodní podmínky, podle nichž je zákazník mimo jiné povinen zajistit připojení svého odběrného místa k distribuční soustavě příslušného PDS. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem. Dne [datum] [právnická osoba] Distribuce demontovala v odběrném místě měřidlo a odběrné místo odpojila od distribuční soustavy, k opětovnému připojení došlo dne [datum]. Podle jejího vyjádření dne [datum] obdržela od žalované požadavek na ukončení registrace odběrného místa, který zpracovala dne [datum], dne [datum] jí byl zaslán požadavek žalované k uzavření nové smlouvy o připojení, ale chybně, nový požadavek žalované jí byl zaslán dne [datum] a téhož dne byl zpracován. V období od [datum] do [datum] dosahovaly denní teploty v dané oblasti (okres [okres]) rozpětí + 4 až – 6 stupňů a žalobce a jeho rodina (manželka a dvě děti) se ubytovali v penzionu [obec], [PSČ] [obec]. Na toto ubytování, včetně polopenze, žalobce vynaložil celkem [částka] a tuto částku uplatnil u žalované.

4. Po právní stránce soud prvního stupně dovodil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení [ustanovení pr. předpisu], o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), která vykazuje znaky kupní smlouvy podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a je smlouvou spotřebitelskou podle § 1810 o. z. Dále dovodil, že v odběrném místě došlo ke změně zákazníka (odběratele) a že žalovaná ohlásila ukončení smlouvy s původním odběratelem provozovateli soustavy dne [datum], opomněla však nahlásit žalobce jako nového odběratele, a v důsledku toho nebyla v odběrném místě zachována kontinuita odběru. Nesouhlasil s obranou žalované, že ve smlouvě byl sjednán počátek dodávek nejpozději od [datum] a tedy že svou smluvní povinnost neporušila, když dodávky elektřiny zajistila od [datum]. Uvedené ujednání posoudil jako nepřiměřené, neboť měl za to, že žalobkyně se nemůže smluvně zbavit povinnosti zajistit nepřetržité dodávky elektřiny do odběrného místa ve smyslu § 40 odst. vyhlášky č. 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou. Výklad žalobkyně, že v daném případě nedošlo ke změně zákazníka bez změny dodavatele, ale nový zákazník zahajoval dodávku do dříve ukončeného odběrného místa a tedy že se toto ustanovení na daný případ nevztahuje, považoval za nepřiměřeně zužující a popírající samotný smysl daného ustanovení. Také přihlédl k tomu, že smlouva uzavřená s žalobcem je smlouvou adhezní, tj. formulářovou, jejíž obsah žalobce jako spotřebitel a slabší smluvní strana nemohl ovlivnit, a že ujednání takto dlouhé lhůty není přiměřené. Bylo zcela legitimní, že žalobce očekával, že bude zajištěna nepřetržitá dodávka elektřiny do odběrného místa, přičemž žalovaná ho na žádné možné komplikace neupozornila. Jelikož zaviněným jednáním žalované došlo k přerušení dodávek elektřiny do odběrného místa, které sloužilo k bydlení a bylo vytápěno právě elektřinou, a sice v zimních měsících, kdy se venkovní teplota pohybovala kolem bodu mrazu, vznikla žalované povinnost nahradit žalobci v této souvislosti vzniklou škodu. Škoda v daném případě spočívá v nákladech, které žalobce vynaložil na náhradní ubytování, přičemž žalobcem zvolené řešení, tj. zajištění náhradního ubytování v blízkém ubytovacím zařízení, považoval za adekvátní dané situaci. Žalobě proto vyhověl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, v němž nesouhlasila s tím, že by porušila své smluvní povinnosti. Zdůraznila, že měla zajistit dodávku elektřiny do odběrného místa nejpozději do [datum], zajistila ji dne [datum], tedy před termínem uvedeným ve smlouvě. Namítala, že činnosti v rámci procesu změny zákazníka v odběrném místě jsou vykonávány dotčenými účastníky trhu s elektřinou, a předpokládá se tudíž součinnost více subjektů. Také poukázala na to, že poté, kdy ji žalobce informoval o demontáži elektroměru, zajistila nejbližší termín jeho opětovné montáže. Nesouhlasila ani s tím, jakým způsobem soud prvního stupně stanovil počátek jejího prodlení. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil.

6. Žalobce považoval napadený rozsudek za správný a navrhl jeho potvrzení.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek (§ 212 a násl. o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění popsaných soudem prvního stupně, nadto ještě doplnil dokazování informacemi z webových stránek žalované společnosti ([webová adresa]), kde mezi často kladenými dotazy je i následující dotaz:

„ Jsem nový majitel/nájemce a původní odběratel byl u [anonymizováno], energie chci přepsat na své jméno.

Pro [anonymizováno] odběru na nového zákazníka je nutné ukončit smlouvu s původním odběratelem a zároveň sepsat novou smlouvu s novým zákazníkem. Pro úspěšný [anonymizováno] potřebujeme:

údaje nového zákazníka

doložit vztah nového zákazníka k nemovitosti (např. nájemní smlouva, kupní smlouva, zápis v katastru nemovitostí)

žádost o ukončení smlouvy podepsanou původním zákazníkem

Pro bližší informace a zaslání potřebné dokumentace nás prosím kontaktuje e-mailem na [email], do předmětu e-mailu prosím uveďte [anonymizována dvě slova]. Pro rychlejší odbavení prosím identifikujte odběrné místo, které chcete přepisovat (např. [spisová značka] kód, adresa odběrného místa, jméno a příjmení původního odběratele).“

Také doplnil dokazování plnou mocí, kterou žalobce podepsal dne [datum] a kterou zmocnil žalovanou mimo jiné k tomu, aby ho zastupovala ve věci uzavření smlouvy o připojení odběrného místa s příslušným provozovatelem distribuční soustavy.

9. Jelikož žalobce uzavíral smlouvu o sdružených službách dodávek elektřiny jako spotřebitel, vztahují se na ni ustanovení o spotřebitelských smlouvách podle § 1810 a násl. o. z.

10. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

11. Judikatura [anonymizována tři slova] je založena na tom, že nejde jen o to, aby použité formulace byly jasné a srozumitelné z gramatického hlediska, ale mají být též jasné a srozumitelné i ekonomické důvody použití smluvní klauzule a její souvislost s ostatními smluvními klauzulemi a spotřebitel musí mít i možnost předem prověřit smluvní ujednání (srov. rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum], C [číslo], či ze dne [datum], C [číslo]).

12. Za podstatné považuje odvolací soud, že z e-mailové korespondence mezi účastníky vyplývá, že žalobce do smluvního vztahu vstupoval„ v dobré víře s očekáváním, že jde o převod služeb z již ‚fungujícího‘ odběrného místa na nového odběratele“, že [datum] zaslal žalované vyplněný protokol a na základě jejího požadavku elektronicky sdělil veškeré požadované údaje a že [datum] jí obratem odeslal podepsanou smlouvu, kterou od ní jako návrh obdržel. E-mail podepsaný za tým [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrzuje, že požadavek žalobce byl řešen jako„ [anonymizováno] odběrného místa“.

13. Tvrdila-li žalovaná, že nešlo o změnu zákazníka, neboť v takovém případě by museli žádost potvrdit jak stávající, tak nový zákazník a museli by se shodnout na stavu elektroměru, nepovažuje odvolací soud takovou obranu za opodstatněnou. Tvrzení žalované je totiž v rozporu s obsahem e-mailové korespondence mezi účastníky i s informacemi vztahujícími se k přepisu odběru na jejích webových stránkách. Odvolací soud nicméně vyzval žalovanou, aby uvedla, zda, případně kdy a jakým způsobem informovala žalobce před podpisem smlouvy o tom, jak má postupovat při přepisu odběrného místa, a současně ji poučil o následcích nesplnění této výzvy podle § 118a o. s. ř. Žalovaná požádala o poskytnutí lhůty, ale protože uvedla, že záznamy tel. hovorů neuchovává tak dlouhou dobu, a tedy případný telefonát žalobce na zákaznickou linku by nemohla doložit, odvolací soud žalované lhůtu k doplnění tvrzení a označení důkazů neposkytl a vycházel z důkazů, které jsou obsahem spisu.

14. Odvolací soud tak má za prokázané, že žalobce chtěl přepsat energie na své jméno, za tím účelem kontaktoval žalovanou a postupoval podle jejích pokynů a že i žalovaná k požadavkům žalobce přistupovala jako k tzv. přepisu energie na nového zákazníka. Žalovaná neposkytla žalobci informace o tom, že v takovém případě vyžaduje, aby stávající zákazník a nový zákazník potvrdili žádost podanou k žalované a postupovali ve vzájemné součinnosti. Žalobce neměl a ani nemohl získat informace o tom, ke kterému datu žalovaná ukončila smlouvu se stávajícím zákazníkem ([datum]) a že mezi tímto datem a datem předpokládaného zahájení dodávek uvedeného ve smlouvě ([datum]) je rozdíl cca 2 týdnů. Vzhledem k tomu, že současně s podpisem smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny žalobce podepsal i plnou moc, podle níž ho žalovaná měla zastupovat i při uzavření smlouvy o připojení odběrného místa s příslušným provozovatelem distribuční soustavy, nemohl předvídat situaci, že může dojít k demontáži elektroměru a přerušení dodávky elektřiny. Žalobce jednal podle pokynů, které od žalované obdržel, a předložil jí takové doklady, které od něj vyžadovala. K demontáži elektroměru pak došlo proto, že [právnická osoba] Distribuce od žalované obdržela požadavek na ukončení registrace odběrného místa, požadavek k uzavření nové smlouvy o připojení jí ale žalovaná zaslala opožděně, a to teprve poté, co byla žalobcem informována o demontáži elektroměru. Byla to tedy žalovaná, kdo si„ nespároval“ požadavky týkající se stejného odběrného místa.

15. Žalovaná tak evidentně nejednala poctivě (§ 6 o. z.) a nesplnila svou informační povinnost ve smyslu § 1811 odst. 1 o. z., neboť žalobci neposkytla jasné a srozumitelné informace, na základě kterých mohl seznat, že existuje rozdíl mezi tzv. přepisem energií na nového zákazníka a situací, kdy stávající zákazník ukončí smluvní vztah a nový zákazník jej obnoví s určitým časovým odstupem. Žalobce tedy jednal v omylu, který se týkal podstatné skutečnosti, jakou předpokládaný termín zahájení dodávky energie bezesporu je (§ 583 o. z.). Žalovaná je proto povinna nahradit žalobci škodu, kterou mu porušením povinnosti způsobila (§ 2910 věta druhá o. z.).

16. Poté, co byla dodávka elektřiny do odběrného místa přerušena, byla nemovitost žalobce neobyvatelná a žalobce na doporučení žalované vyhledal ubytování v blízkém penzionu. Žalobce tedy nepostupoval nijak nepřiměřeně vzniklé situaci a cena, kterou za náhradní ubytování zaplatil, je škodou, která mu v příčinné souvislosti s jednáním žalované vznikla. Nadto z e-mailové korespondence mezi účastníky také vyplývá, že žalovaná žalobci přislíbila, že mu část ceny za náhradní ubytování zaplatí, přes tento příslib mu ale ničeho nezaplatila. Žalobce vyzval žalovanou k náhradě vzniklé škody e-mailem ze dne [datum], žalovaná tudíž měla plnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobce požadoval úroky z prodlení od [datum], přičemž s ohledem na výši dlužné částky je 7denní lhůta k plnění nepochybně dostatečná. Žalovaná v této lhůtě dlužnou částku nezaplatila, je proto povinna zaplatit spolu s ní i úroky z prodlení (§ 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

17. Napadený rozsudek, jímž soud prvního stupně žalobě vyhověl, je proto ve výroku věcně správný a jako takový jej odvolací soud potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Výše nákladů odvolacího řízení činí [částka] a tvoří ji mimosmluvní odměna za zastupování advokátem za dva úkony právní služby po [částka] – vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu (§ 11 odst. 1 písm. d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů připadající na tyto úkony právní služby ve výši [částka] (§ 13 odst. 3 téhož předpisu) a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z náhrad [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).