pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a k odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok III.), zamítl žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok IV.) a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] (výrok V.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení původně [částka] s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu [obec] – venkov nejprve pod sp. zn. [spisová značka] a následně (po zrušovacím rozsudku Nejvyššího soudu) pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“).

3. Žalovaná připustila, že délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená a z tohoto titulu v průběhu řízení zaplatila žalobci [částka]. Co do této částky vzal žalobce žalobu zpět a usnesením ze dne [datum] soud prvního stupně řízení v odpovídajícím rozsahu zastavil.

4. Soud prvního stupně ve věci rozhodl nejprve rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobě vyhověl co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve zbývající části žalobu zamítl. Na základě podaného odvolání odvolací soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku změnil tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení, co do částky [částka] rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

5. Na základě podaného dovolání Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen zamítavý výrok II. o věci samé rozsudku soudu prvního stupně co do částky [částka], a zároveň zrušil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. co do částky [částka] s příslušenstvím a věc vrátil zpět Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení.

6. Podáním ze dne [datum] žalobce rozšířil žalobu o [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že i v tomto (kompenzačním) řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Soud prvního stupně o této změně žaloby nerozhodl a rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobě vyhověl co do částky [částka] s příslušenstvím a co do částky [částka] žalobu zamítl. Na základě podaného odvolání odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. V souladu s pokynem odvolacího soudu soud prvního stupně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], připustil výše uvedenou změnu žaloby.

8. Na jednání dne [datum] žalobce navrhl další rozšíření žaloby, tentokrát o [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Soud prvního stupně ji napadeným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nepřipustil a téhož dne rozhodl napadeným rozsudkem.

9. Soud prvního stupně zjistil, že žalobce dne [datum] uplatnil u [stát. instituce] nárok na náhradu škody a odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Okresního soudu [obec] – venkov pod sp. zn. [spisová značka] [stát. instituce] jeho žádost v zákonné 6ti měsíční lhůtě nevyřídilo a dne [datum] podal žalobce k Okresnímu soudu [obec] – venkov žalobu, kterou se proti žalované domáhal zaplacení [částka] s příslušenstvím. Dne [datum] soud prvního stupně vyhlásil rozsudek, který byl odvolacím soudem zrušen, a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně nebyl dostatečně odůvodněn, neboť nebyla posuzována jednotlivá kritéria podle [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní [ustanovení právního předpisu EU] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“. V dalším řízení soud prvního stupně nechal zpracovat znalecký posudek a dne [datum] o věci znovu rozhodl. Na základě podaného odvolání odvolací soud dne [datum] rozsudek soudu prvního stupně změnil. Proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno dovolání a rozsudkem ze dne [datum] Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud uvedl, že žalobce v řízení uplatnil celkem čtyři nároky, aniž by specifikoval, v jakém rozsahu se jím požadovaná částka k jednotlivým nárokům vztahuje, a žaloba je tak zjevně neurčitá. Uložil soudu prvního stupně, aby žalobce vyzval k odstranění vad žaloby. Po vrácení věci soud prvního stupně splnil pokyn dovolacího soudu a dne [datum] o věci znovu rozhodl. Na základě podaného odvolání odvolací soud rozhodl rozsudkem ze dne [datum]. Proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno dovolání a ústavní stížnost. [ulice] stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], dovolání bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum]. Řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum].

10. Po právní stránce soud prvního stupně věc posuzoval podle zákona č. 82/1998 Sb. Protože posuzované řízení bylo řízením kompenzačním, za jeho začátek považoval datum uplatnění nároku u žalované, tj. [datum]. Vzhledem k tomu, že řízení pravomocně skončilo dne [datum], jeho celkovou délku stanovil na bezmála 9 let. Určil základní částku za rok trvání řízení ve výši [částka] s tím, že za první dva roky řízení přísluší žalobci polovina této částky, takže dospěl k základní částce [částka]. Zhodnotil jednotlivá kritéria podle § 31a OdpŠk a dovodil, že řízení bylo složitější, neboť věc byla projednávána na více stupních soudní soustavy, a z tohoto důvodu je namístě základní částku ponížit o 20 %. Dále zohlednil důvody, pro které byly zrušeny rozsudky soudu prvního stupně i soudu odvolacího, a průtahy k nimž došlo před odvolacím soudem, a měl za to, že z důvodu postupu soudů je třeba základní částku navýšit o 20 %. S ohledem na to, že šlo o řízení kompenzační a že žalobce před uplatněním nároku u žalované podal stížnost u Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ [anonymizováno]“), jeho význam pro žalobce považoval za zvýšený a z tohoto důvodu základní částku navýšil o dalších 20 %. Uzavřel pak, že žalobci náleží odškodnění ve výši [částka], od něhož odečetl žalovanou zaplacenou částku [částka] a dále odvolacím soudem přiznanou částku [částka], a výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dalších [částka].

11. Na základě závazného právního názoru odvolacího soudu vysloveného ve zrušovacím usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud prvního stupně nárok žalobce na zaplacení dalších [částka] uplatněných podáním ze dne [datum] posuzoval jako samostatný nárok. Stanovil délku řízení na 6 let a 1 měsíc, určil základní částku za rok trvání řízení ve výši [částka] s tím, že za první dva roky řízení přísluší žalobci polovina této částky, takže dospěl k základní částce [částka]. Zhodnotil jednotlivá kritéria podle § 31a OdpŠk a dovodil, že řízení bylo složitější, neboť věc byla projednávána na třech stupních soudní soustavy a je složitá po procesní stránce, a z tohoto důvodu je namístě základní částku ponížit o 20 %. Dále zohlednil důvody, pro které byly zrušeny rozsudky soudu prvního stupně i soudu odvolacího, a z důvodu postupu soudů základní částku navýšil o 10 %. S ohledem na to, že jde o řízení kompenzační, jeho význam pro žalobce považoval za zvýšený a z tohoto důvodu základní částku navýšil o dalších 20 %. Uzavřel pak, že žalobci náleží odškodnění ve výši [částka], které mu přiznal výrokem III. O nákladech řízení rozhodl podle [ustanovení pr. předpisu]

12. Proti tomuto rozsudku podali včasné a přípustné odvolání oba účastníci.

13. Žalobce napadl zamítavé výroky II. a IV. o věci samé a výrok V. o nákladech řízení. Nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně považoval posuzované řízení za složité z toho důvodu, že probíhalo na více stupních soudní soustavy, zdůraznil, že rozhodnutí nižších soudů v posuzovaném řízení byla rušena pro jejich pochybení, a měl za to, že odškodnění tak nemělo být ponižováno za složitost věci, ale naopak výrazněji navýšeno z důvodu postupu soudů a významu řízení pro poškozeného. I odškodnění za„ druhý uplatněný nárok“ považoval za nepřiměřeně nízké, neodpovídající složitosti věci. Také namítal, že o nákladech řízení měl soud prvního stupně rozhodnout podle § 142 odst. 3 a nikoli podle [ustanovení pr. předpisu], a za jeho pochybení považoval i to, že při určení tarifní hodnoty aplikoval [ustanovení pr. předpisu]. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, případně zrušil.

14. Žalovaná napadla výrok I. v rozsahu částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, výrok III. v rozsahu částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a výrok V. o nákladech řízení. Vytýkala soudu prvního stupně matematické pochybení při výpočtu základní částky odškodnění za posuzované řízení a její nepřiměřeně vysoké navýšení z důvodu zvýšeného významu posuzovaného řízení pro poškozeného. Nesouhlasila se stanovením základní částky za odškodnění za nepřiměřenou délku tohoto řízení (vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka]), ani s jejím navýšením z důvodu zvýšeného významu posuzovaného řízení pro poškozeného. Rovněž měla za to, že soud prvního stupně nesprávně přiznal i úrok z prodlení. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil.

15. Žalobce odvoláním napadl i usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým soud prvního stupně nepřipustil rozšíření žaloby o dalších [částka] s příslušenstvím.

16. Odvolací soud odvolání žalobce proti výše uvedenému usnesení odmítl podle § 218 písm. c) o. s. ř., neboť jde o usnesení, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 1 písm. d) o. s. ř.

17. Tímto usnesením, kterým soud prvního stupně nepřipustil rozšíření žaloby o dalších [částka] s příslušenstvím, odvolací soud v rámci řízení o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé nebyl vázán (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. [značka automobilu] [anonymizováno] - st. [číslo]).

18. Protože žalobce rozšířil žalobní nárok proto, že délku tohoto (kompenzačního) řízení považuje za nepřiměřenou, odvolací soud sám rozhodl o tom, že takové rozšíření žaloby připouští (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

19. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek (§ 212 a násl. o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům.

20. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění tak, jak byly popsány soudem prvního stupně, když ostatně průběh posuzovaného řízení zjištěný soudem prvního stupně nebyl mezi účastníky sporný. V podrobnostech proto odvolací soud odkazuje na skutková zjištění soudu prvního stupně.

21. Na jednání odvolacího soudu žalobce upřesnil, že podání ze dne [datum] nebylo míněno jako uplatnění nového nároku, ale jako požadavek na to, aby zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení bylo navýšeno z důvodu nepřiměřené délky tohoto (kompenzačního) řízení. Odvolací soud se proto odchýlil od právního názoru vysloveného v předchozím zrušovacím usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a požadavek žalobce nadále neposuzoval jako dva samostatné nároky, ale jako jeden nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení vedeného u Okresního soudu [obec] – venkov nejprve pod sp. zn. [spisová značka] a následně pod sp. zn. [spisová značka].

22. Délku posuzovaného řízení soud prvního stupně stanovil v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným ve zrušovacím rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle nějž je za počátek řízení třeba považovat den, kdy žalobce uplatnil svůj nárok u žalovaného ministerstva, tj. den [datum]. Jelikož řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum], soud prvního stupně správně stanovil jeho délku na cca 9 let.

23. Odvolací soud považuje za správný závěr soudu prvního stupně, že z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk délku řízení ovlivnila i složitost věci.

24. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS] (dále jen„ Stanovisko“) složitost zahrnuje jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena a dále složitost věci samu o sobě, je třeba zohlednit jeho složitost skutkovou (rozsah účastníky tvrzených skutečností a z toho vyplývající rozsah prováděného dokazování a různorodost užitých důkazních prostředků – výslechy mnoha svědků, znalecké posudky, výslechy znalce apod.), složitost právního posouzení z hlediska aplikační i interpretační (závisející zejména na četnosti obdobných řízení s obdobnými skutkovými okolnostmi či existující judikatury a její ustálenosti i složitost procesní (procesní aktivita účastníků, četnost a srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků, výsledky řízení o těchto opravných prostředcích atd.).

25. Posuzovaná věc byla projednávána na třech stupních soudní soustavy i před Ústavním soudem, a soud prvního stupně proto postupoval správně, když tuto skutečnost v souladu se Stanoviskem zohlednil v rámci kritéria složitosti věci.

26. Odvolací soud nesouhlasí s žalobcem, že předmětem dokazování v posuzovaném řízení byl prakticky jen soudní spis a že složitost posuzovaného řízení byla„ snížená“. Žalobce v posuzovaném řízení uplatnil několik nároků, jeho žaloba byla založena mimo jiné i na tvrzení, že nesprávný úřední postup v řízení vedeném u Okresního soudu [obec] – venkov pod sp. zn. [spisová značka] negativně ovlivnil žalobcův [anonymizována dvě slova], takže musel být vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, a posuzovanou věc tudíž nelze po skutkové stránce označit za jednoduchou. Za jednoduchou ji pak nelze považovat ani po stránce právní, neboť v době, kdy byla podána žaloba ([datum]), nebyla rozhodovací praxe při aplikaci § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk jednotná, byla sjednocena až v průběhu posuzovaného řízení výše zmíněným Stanoviskem. Pro úplnost lze dodat, že o jednoduchosti věci nesvědčí ani to, že žaloba v posuzovaném řízení, byť sepsána advokátem, nebyla perfektní, neboť v ní nebylo rozlišeno, jaké částky žalobce požaduje z titulu každého jednotlivého uplatněného nároku. Odvolací soud proto skutkovou i právní složitost věci hodnotí jako standardní.

27. Odvolací soud nehledal, že by k prodloužení délky posuzovaného řízení přispělo chování žalobce, spočívající v nečinnosti či naopak v obstrukcích.

28. Na délce posuzovaného řízení se dále podílel postup soudů. Při hodnocení tohoto kritéria soud prvního stupně postupoval v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným ve zrušovacím rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a zohlednil i důvody, pro které byly rozsudky nižších soudů zrušeny - v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně pro nedostatečné odůvodnění, další rozsudek soudu prvního stupně a soudu odvolacího proto, že nebyly odstraněny nedostatky žaloby. Rovněž vzal v úvahu i průtah v řízení před odvolacím soudem a odvolací soud se s jeho hodnocením tohoto kritéria ztotožnil.

29. Posuzované řízení bylo řízením kompenzačním, které zásadně nemá zvýšený význam (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), v dané věci je však nutno zohlednit předchozí podání stížnosti žalobce k [anonymizováno] a, jak uvedl Nejvyšší soud ve zrušovacím rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přihlédnout k této skutečnosti v rámci hodnocení kritéria významu řízení pro žalobce.

30. Lze uzavřít, že byť byla délka posuzovaného řízení ovlivněna počtem instancí, na nichž byla věc projednávána, neodpovídá složitosti věci a významu řízení pro žalobce, a je tak nutno ji považovat za nepřiměřenou. Jde tudíž o nesprávný úřední postup (§ 13 OdpŠk) a žalobce má právo na přiměřené zadostiučinění v penězích.

31. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že základní částku, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, je možno stanovit ve výši [částka] za každý další rok řízení (v prvních dvou letech trvání řízení jde o částku poloviční). I když délka posuzovaného řízení nebyla extrémní, je třeba vzít v úvahu, že neodpovídala složitosti věci a významu řízení pro žalobce, a proto by se částka nižší ([částka]) nejevila dostačující.

32. Za dobu řízení v trvání 9 let by tak žalobce měl právo na základní zadostiučinění ve výši [částka].

33. Uvedenou částku odvolací soud ponížil z důvodu složitosti věci o 20 %, a to pro počet instancí, na nichž byla věc projednávána. Z důvodu skutkové či právní složitosti věci ji pak nijak nemodifikoval (viz odstavce 23. – 26.) a nemodifikoval ji ani z důvodu chování poškozeného (viz odstavec 27.). Z důvodu postupu soudů odvolací soud částku základního zadostiučinění navýšil o 20 % (viz odstavec 28.) a z důvodu významu řízení pro poškozeného ji navýšil o 10 % (viz odstavec 29.). Po zohlednění výše uvedených kritérií odvolací soud částku základního zadostiučinění navýšil celkově o 10 %, tedy na částku [částka].

34. K návrhu žalobce pak odvolací soud uvedené zadostiučinění navýšil z důvodu nepřiměřené délky tohoto (kompenzačního) řízení. Projednávaný nárok žalobce uplatnil u žalované dne [datum], takže ke dni rozhodnutí odvolacího soudu délka řízení činí cca 6,5 roku. Podle konstantní judikatury takové navýšení není zadostiučiněním nově poskytovaným za samotnou nepřiměřenou délku kompenzačního řízení a není namístě navýšení vázat na úvahu o tom, jaká výše zadostiučinění by náležela poškozenému v případě, kdy by se domáhal odškodnění nepřiměřené délky kompenzačního řízení samostatně. Dané navýšení nepředstavuje překážku věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k případnému odškodnění porušení práva na přiměřenou délku kompenzačního řízení, byť by v něm přirozeně mělo být dřívější zohlednění nepřiměřené délky kompenzačního řízení a navýšení zadostiučinění ve vztahu k původnímu posuzovanému řízení zohledněno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

35. Odvolací soud vzal v úvahu, že toto řízení trvá více než polovinu původního posuzovaného řízení, a má za to, že odpovídajícím způsobem, tj. o více než polovinu, by mělo být navýšeno i přiznané zadostiučinění. Vypočtenou částku zadostiučinění [částka] proto navýšil o 60 %, tj. o [částka], na celkových [částka].

36. Od této částky odvolací soud odečetl částku [částka], kterou žalovaná již žalobci plnila, a částku [částka], která byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tedy celkem [částka].

37. Dále odvolací soud přihlédl k tomu, že vyhovující výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, kterým byla žalobci přiznána částka [částka], žalovaná napadla toliko v rozsahu částky [částka], takže ohledně částky [částka] nabyl tento výrok právní moci. Obdobně vyhovující výrok III., kterým byla žalobci přiznána částka [částka], žalovaná napadla toliko v rozsahu částky [částka], takže ohledně částky [částka] nabyl tento výrok právní moci. Celkem tedy byla napadeným rozsudkem žalobci pravomocně přiznána částka [částka], kterou je rovněž třeba odečíst od vypočteného zadostiučinění.

38. Po odečtení částek, které byly žalobci zaplaceny či pravomocně přiznány, v celkové výši [částka], odvolací soud uzavřel, že žalobce má právo na zaplacení rozdílu ve výši [částka] a nad rámec této částky je jeho nárok nedůvodný.

39. Žalobce má také právo na zaplacení úroku z prodlení z celé přiznané částky, neboť jde o jeden nárok, který uplatnil u žalované ve výši [částka] dne [datum] a žalovaná jej do šesti měsíců neuspokojila. Odvolací soud proto považuje za správný závěr soudu prvního stupně, že se ocitla v prodlení dnem [datum] a od tohoto data je povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši.

40. Z výše uvedených důvodů odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. v napadeném rozsahu ohledně částky [částka] tak, že zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci [částka] ([částka] – [částka]) spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od [datum] do zaplacení, a ve zbývajícím rozsahu jej potvrdil, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavých výrocích II. a IV., změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. v napadeném rozsahu ohledně částky [částka] tak, že zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od [datum] do zaplacení, a zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % od [datum] do zaplacení (§ [anonymizováno], [ustanovení pr. předpisu].

41. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle ustanovení [anonymizováno 6 slov] [ustanovení pr. předpisu], přičemž odměnu advokáta za zastupování v řízení vypočetl z tarifní hodnoty stanovené podle [ustanovení pr. předpisu] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], na jejichž závěrech setrvává i současná judikatura, a odvolací soud neshledal důvod se od nich odchýlit).

42. Náklady řízení dosáhly výše [částka] a tvoří je:

- soudní poplatek za dovolání ve výši [částka],

- odměna právního zástupce za 12 úkonů právní služby po [částka] z tarifní hodnoty [částka]: převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby, sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum], sepis odvolání, účast na jednání odvolacího soudu, sepis dovolání, sepis rozšíření žaloby ze dne [datum], účast na jednání soudu prvního stupně, sepis odvolání, účast na jednání soudu prvního stupně, sepis odvolání, účast na jednání odvolacího soudu ([ustanovení pr. předpisu],

- 12 paušálních náhrad hotových výdajů připadající na tyto úkony právní služby po [částka] ve výši [částka] ([ustanovení pr. předpisu],

- cestovné za cestu k jednání dne [datum] ve výši [částka] (cestovné osobním automobilem Brno – [obec] a zpět, tj. 450 km, průměrná spotřeba 6,3 l [číslo] km, cena nafty [anonymizováno], paušální náhrada 4 [spisová značka]) a náhrada za ztrátu času za 12 půlhodin po [částka] ve výši [částka],

- cestovné za cestu k jednání dne [datum] ve výši [částka] (cestovné osobním automobilem Brno – [obec] a zpět, tj. 450 km, průměrná spotřeba 6,3 l [číslo] km, cena nafty [anonymizováno], paušální náhrada 4,40 [spisová značka]) a náhrada za ztrátu času za 12 půlhodin po [částka] ve výši [částka],

- cestovné za cestu k jednání dne [datum] ve výši [částka] (cestovné osobním automobilem Brno – [obec] a zpět, tj. 450 km, průměrná spotřeba 6,3 l [číslo] km, cena nafty [anonymizováno] [spisová značka], paušální náhrada [anonymizováno] [spisová značka]) a náhrada za ztrátu času za 12 půlhodin po [částka] ve výši [částka],

- cestovné za cestu k jednání dne [datum] ve výši [částka] (cestovné osobním automobilem Brno - [obec] a zpět, tj. 450 km, průměrná spotřeba 6,3 l [číslo] km, cena nafty [anonymizováno] [spisová značka], paušální náhrada [anonymizováno] [spisová značka]) a náhrada za ztrátu času za 12 půlhodin po [částka] ve výši [částka],

- 21 % DPH z odměn a náhrad ve výši [částka].