o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení [anonymizováno] výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované náhrady újmy, původně majetkové i nemajetkové, která jí byla způsobena nesprávným úředním postupem soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] v [anonymizována dvě slova] pod [anonymizováno] [číslo jednací] Soudní exekutor vydal dne [datum rozhodnutí] exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], jímž rozhodl o provedení exekuce srážkami ze mzdy žalobkyně coby manželky povinného a v tomto způsobu provádění exekuce pokračoval i poté, co po [datum] nabyla účinnosti novela exekučního řádu, podle které není od [datum] provádění exekuce srážkami ze mzdy manžela povinného přípustné, v provádění exekuce tímto způsobem pokračoval i po rozvodu manželství žalobkyně a povinného dne [datum] Soudní exekutor exekuční příkaz zrušil až usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Majetková újma [anonymizováno] výši [částka] představovala částku, která byla žalobkyni sražena ze mzdy, a [anonymizováno] výši [částka] náklady právního zastoupení, které musela vynaložit v souvislosti s nezákonně vedenou exekucí. Nemajetkovou újmu vyčíslila částkou [anonymizováno] výši [částka], kterou odvodila z doby, po kterou jí byly nezákonně sráženy srážky ze mzdy (32 měsíců) krát [částka] za jeden měsíc, za zásahy do jejího života v důsledku nezákonného postupu soudního exekutora.

3. Řízení bylo co do částek [částka] a [částka] s příslušenstvím zastaveno [anonymizováno] nezaplacení soudního poplatku (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

4. Žalobkyně se těchto nároků domáhá samostatnou žalobou.

5. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav, který podrobně popsal v odstavcích 14. až 38. svého rozsudku. Podstatné bylo, že žalobkyně uplatnila dne [datum] svůj nárok na náhradu újmy u žalované, která její žádosti nevyhověla. Exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] nařídil vedlejší účastník [anonymizováno] srážkami ze mzdy žalobkyně jako manželky povinného [jméno] [příjmení] [anonymizováno] věci oprávněného [právnická osoba] Žalobkyně navrhla zastavení exekuce podáním ze dne [datum] s odkazem na novelu exekučního řádu účinnou od 1. 7. 2015 s tím, že její manželství s povinným bylo rozvedeno dne [datum] Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozhodl mimo jiné o částečném zastavení exekuce srážkami ze mzdy žalobkyně z důvodu novely exekučního řádu. Žalobkyně dne [datum] vyzvala vedlejšího účastníka k upuštění od provádění srážek ze mzdy. [ulice] účastník zrušil exekuční příkaz srážkami ze mzdy žalobkyně usnesením ze dne [datum]. Žalobkyni bylo na srážkách ze mzdy na předmětnou [anonymizováno] sraženo [částka]. Na předmětnou [anonymizováno] bylo dále použito odbytné [anonymizováno] výši [částka] z penzijního připojištění. Ze mzdy žalobkyně byly prováděny srážky ze mzdy již před vydáním exekučního příkazu, který je předmětem tohoto řízení, a to k uspokojení pohledávek oprávněných vůči manželu žalobkyně. V těchto exekučních řízeních došlo k částečnému zastavení exekucí s ohledem na rozvod manželství žalobkyně a povinného, a to v průběhu roku [rok]. Na malém městě, kde žalobkyně žila, se roznesly informace o [anonymizováno], do školy, kde učila, jí začaly chodit anonymy. [příjmení] vystačit s málem, musela omezit své záliby (cestování, kultura, sport, masáže, sauna apod.). Po zaplacení nájmu [anonymizováno] výši [částka] musela vystačit s částkou [částka] měsíčně a tomu musela přizpůsobit svůj životní standard. Srážky ze mzdy jí byly strhávány již od roku [rok]. Museli s manželem opustit dům, pak nějakou dobu bydlela u bratra, následně se přestěhovala do bytu, který musela dovybavit. Byt se nachází v domě, který žalobkyně spoluvlastní se svým bratrem. Bratr financoval rekonstrukci společného domu, jehož část je nyní pronajata třetím osobám. Žalobkyně splácí bratrovi část nákladů na rekonstrukci formou„ nájmu“. Žalobkyně se svým bratrem dále spoluvlastní nemovitosti v k. ú. [obec], a to každý ½. Žalobkyně vlastnila spolu se svým manželem v [anonymizováno] nemovitosti v k. ú. [obec], které byly již v roce 2010, resp. 2011, postiženy předběžným opatřením a nařízením exekuce. Žalobkyně a její manžel uzavřeli dne [datum] k předmětným nemovitostem smlouvu o zajišťovacím převodu práva k zajištění dluhu manželů [anonymizováno] výši [částka]. Exekuce vyklizením žalobkyně a jejího manžela z [anonymizováno] v [anonymizováno] byla nařízena [datum].

6. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle § 1, § 3 písm. a), b), c), § 5, § 5 písm. a), § 15 odst. 1, § 31a odst. 1 a § 32 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále„ OdpŠk“). Dospěl k závěru, že [anonymizováno] věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora, který spočíval v tom, že exekutor prováděl [anonymizováno] srážkami ze mzdy žalobkyně jako manželky povinného i po [datum], kdy nabyla účinnosti novela exekučního řádu, která takový způsob vedení exekuce dále neumožňovala, a to až do [datum], kdy byla provedena poslední srážka. Soudní exekutor měl zkoumat, zda jím vydané exekuční příkazy jsou v souladu se zákonem a [anonymizováno] vztahu k žalobkyni exekuční příkaz zrušit. Pokud tak neučinil, dopustil se nesprávného úředního postupu. Vedení exekuce způsobem, který byl v rozporu s novou právní úpravou, bylo nepřípustné.

7. Soud prvního stupně se dále zabýval tvrzenou újmou, která měla na straně žalobkyně vzniknout a příčinnou souvislostí s nesprávným úředním postupem. Neshledal, že by byla dána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem exekutora a nutností opustit dům, v němž žalobkyně bydlela, neboť k tomu došlo z důvodu smlouvy o zajišťovacím převodu práva, kterou žalobkyně a její manžel uzavřeli. Přitom tvrzení žalobkyně, že o smlouvě nevěděla, se ukázalo jako nepravdivé, neboť žalobkyně smlouvu podepsala, navíc její podpis byl úředně ověřen. K vyklizení domu došlo na přelomu roku [rok] a [rok], tedy před [datum]. Dále dovodil, že nepříznivá finanční situace žalobkyně vznikla rovněž před [datum]. V souvislosti s nesprávným úředním postupem tedy došlo pouze k jejímu pokračování a prodloužení negativních dopadů exekuce, což intenzitu tvrzené nemajetkové újmy snižuje. Žalobkyně není nemajetná, ale naopak je spoluvlastnicí rozsáhlých [anonymizováno], z nichž některé jsou pronajímány. Skutečnost, že žalobkyně z majetku nemá příjem, neboť splácí dluh na rekonstrukci u svého bratra, na existenci majetku ničeho nemění. Intenzita nemajetkové újmy je tedy tímto rovněž snižována. Soud prvního stupně dále připomenul, že žalobkyně po [datum] až do [datum], kdy podala návrh na zastavení exekuce, nevyvinula žádnou procesní aktivitu k odvrácení újmy, což svědčí též o nižší intenzitě újmy na její straně. Srážky ze mzdy žalobkyně byly strhávány po dobu 29 měsíců. Žalobkyně se po žalované domáhá v jiném řízení zaplacení neoprávněně stržené částky, a proto nelze výši nemajetkové újmy odvíjet od výše neoprávněně stržené částky, neboť by se jednalo o duplicitní náhradu újmy. Soud prvního stupně uzavřel, že nemá za prokázané, že by v důsledku pokračování [anonymizováno] srážkách ze mzdy po [datum] došlo k výraznému snížení životní úrovně žalobkyně. Tato byla snížená již předtím, avšak v důsledku exekucí vedených již dříve. Došlo tedy maximálně k tomu, že životní úroveň žalobkyně byla snížená po delší dobu, než bylo v souladu se zákonem. Soud prvního stupně nenalezl žádné srovnatelné případy, proto výši nemajetkové újmy určil úvahou vztahující se k délce doby, po kterou nezákonný zásah trval, tj. 29 měsíců a jako přiměřené shledal zadostiučinění [anonymizováno] výši [částka] ([částka] za jeden měsíc trvání zásahu). Nárok na úroky z prodlení žalobkyni přiznal od [datum], tj. po uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku u žalované. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že žalobkyně byla neúspěšná ohledně nároků na zaplacení majetkové újmy, ohledně nichž bylo řízení zastaveno [anonymizováno] nezaplacení soudního poplatku, k čemuž však došlo předtím, než se žalovaná [anonymizováno] věci vyjádřila. Ohledně nemajetkové újmy byla žalobkyně co do základu úspěšná, proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení.

8. Proti výroku II. rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Nesouhlasila se stanovenou výší přiměřeného zadostiučinění. Měla za to, že jí soud prvního stupně nesprávně kladl k tíži neaktivitu v exekučním řízení po [datum]. Žalobkyně nebyla [anonymizováno] vztahu k soudnímu exekutorovi v rovném postavení, nebyla právně vzdělaná a důvěřovala exekutorovi, že bude postupovat v souladu se svou odborností. Tuto důvěru ztratila v okamžiku rozvodu svého manželství a obrátila se na soudního exekutora s návrhem na zastavení exekuce. O tom, že význam řízení [anonymizováno] žalobkyni nebyl nízký, svědčí jak její účastnická výpověď, tak svědecká výpověď jejího bratra. Probíhající exekuce na žalobkyni dopadala negativně, strádala jak materiálně, tak psychicky. Po více než dva roky byla v důsledku nesprávného úředního postupu připravována o prostředky na živobytí, čímž byla nezákonně omezena nejen [anonymizováno] svém vlastnickém právu, ale bylo zasahováno i do jejího soukromého života, důstojnosti a cti. Navrhla, aby odvolací soud [anonymizováno] soudu prvního stupně v napadeném rozsahu změnil a přiznal žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení před soudy obou stupňů.

9. Proti rozsudku podala včasné a přípustné odvolání také žalovaná, a to proti výroku I. a souvisejícímu výroku o nákladech řízení [anonymizováno] soudu prvního stupně považovala za nedostatečně odůvodněný, neboť [anonymizováno] vztahu ke vzniku nemajetkové újmy a příčinné souvislosti z něj spíše vyplývá závěr, že žalobkyni nemajetková újma nevznikla, resp. že není v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem. Uvedla, že soudem prvního stupně zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu [anonymizováno] [spisová značka] bylo vydáno až na začátku roku 2017, tedy až poté, co žalobkyně podala návrh na částečné zastavení exekuce, který exekutorovi bránil vtom, aby zrušil exekuční příkaz. Pokud by tak učinil, vzal by oprávněnému možnost se proti jeho postupu bránit. [příjmení] tedy vyčkat rozhodnutí soudů o návrhu žalobkyně. Dále poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu [anonymizováno] [spisová značka], podle kterého nemajetkovou újmu nepůsobí každé pochybení veřejné moci, ale pouze pochybení takové, které zasahuje též do přirozených práv poškozené osoby garantovaných první částí o. z. K tomu v daném případě nedošlo. Tvrzená nemajetková újma spočívající [anonymizováno] zhoršení životní úrovně zjevně vznikla dříve, než došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Dům musela žalobkyně opustit nikoli v důsledku postupu exekutora v projednávané věci, ale kvůli uzavřené smlouvě o zajišťovacím převodu práva, a to v roce [rok] [rok]. Vlastnictví nemovitého majetku, stejně jako pasivita žalobkyně v exekučním řízení intenzitu zásahu snižují. Žalovaná měla za to, že soud prvního stupně učinil na základě provedeného dokazování nesprávný závěr o tom, že žalobkyni vznikla nemajetková újma v příčinné souvislosti s tvrzeným odpovědnostním titulem. Žalobkyně vznik újmy a příčinnou souvislost neprokázala. Výslechem jejího bratra bylo vyvráceno její tvrzení, že mu platila nájem, když bylo zjištěno, že mu splácí náklady na rekonstrukci společného domu. Soud prvního stupně neprovedl důkazy navržené žalovanou reagující na výpověď žalobkyně a jejího bratra, kterými chtěla poukázat na účelovost výpovědí, zejména [anonymizováno] vztahu k rozsahu užívání společné nemovitosti bratrem a žalobkyní, s důrazem na možnost pronájmu. Odůvodnění výše nemajetkové újmy považovala za zcela nedostatečné (odst. 71. rozsudku). Považovala za nesprávné, aby bylo vycházeno z výše újmy [anonymizováno] vztahu k době trvání zásahu. Sporovala též výrok o nákladech řízení [anonymizováno] vztahu k účelnosti všech uplatněných úkonů. Navrhla, aby odvolací soud [anonymizováno] v napadeném rozsahu buď změnil a žalobu zamítl, nebo jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. [anonymizováno] svém vyjádření k odvolání žalobkyně žalovaná setrvala na svých stanoviscích. Ohledně výroku o nákladech řízení pak poukázala na to, že žalobkyně původně žalovala i majetkovou újmu, přičemž nezaplatila soudní poplatek. [anonymizováno] svém důsledku tak byla v řízení poměrně neúspěšná (z celkové tarifní hodnoty [částka] měla úspěch v tarifní hodnotě [částka], tj. z 12,18 %, naopak neúspěch v [částka], tj. z 87,82 %). Navrhla, aby odvolací soud zamítavý výrok II. rozsudku jako věcně správný potvrdil a přiznal žalované náklady řízení.

11. [ulice] účastník se ztotožnil s argumenty žalované vznesenými v jejím odvolání. Souhlasil s tím, že intenzita zásahu do práv žalobkyně prokázána nebyla. Zdůraznil, že v řízení vyšlo najevo, že žalobkyně o manželových dluzích věděla, s manželem je řešila. Byla vlastnicí několika [anonymizováno] a v jedné z nich s manželem v posuzované době bydlela. Tvrzení o tom, že její důvěra v orgán veřejné moci byla otřesena, prokázáno nebylo, naopak vyšlo najevo, že se situací byla žalobkyně smířena a trpěla ji kvůli manželovi. Těžko pak lze ztotožnit okamžik, kdy žalobkyně pozbyla důvěry v orgán veřejné moci k okamžiku rozvodu manželství. Při [anonymizováno] srážkami ze mzdy povinný nepřichází o veškerý svůj majetek, zůstává mu nemalá část příjmu, jedná se o částky přes deset tisíc Kč. Žalobkyně nestrádala v důsledku postupu soudního exekutora, nýbrž tím, že neměla potřebu se starat o svou životní a finanční situaci, pokud tedy skutečně byla tak špatná, jak tvrdí. [ulice] účastník poukázal zejména na skutečnost, že žalobkyně je spoluvlastnicí [anonymizováno], přičemž její bratr měl jejich část pronajímat, aniž z toho žalobkyně měla příjem, žalobkyně si nechala bratrem účtovat nájemné za pobyt [anonymizováno] svém domě, nijak se nestarala o to, proč bratrovi za bydlení [anonymizováno] svém domě platí takové částky, do rozvodu sama živila svého manžela, který podle její výpovědi„ ležel pouze na gauči“. Životní situaci žalobkyně tak nelze klást za vinu soudnímu exekutorovi. Z toho, co v řízení vyšlo najevo, lze dovodit, že význam celé věci byl [anonymizováno] žalobkyni nízký. Svědek, její bratr je na výsledku sporu majetkově zainteresován. Navíc soud prvního stupně neprovedl řadu důkazů navržených žalovanou a vedlejším účastníkem k vyvrácení tvrzení uvedených [anonymizováno] výpovědích žalobkyně a jejího bratra.

12. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobkyně a žalované [anonymizováno] včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k následujícím závěrům:

13. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou správná a v souladu s obsahem provedených důkazů.

14. Odvolací soud neshledal důvod k doplnění dokazování o důkazy navržené žalovanou, které soud prvního stupně neprovedl, jak žalovaná namítala [anonymizováno] svém odvolání, neboť to ke zjištění skutkového stavu věci nebylo potřebné (§ 213 odst. 4 o.s.ř.). Jednalo se o důkazní návrhy popsané v odst. 40. napadeného rozsudku a odvolací soud zcela souhlasí s postupem soudu prvního stupně, který tam označené důkazy [anonymizováno] nadbytečnost neprovedl, neboť [anonymizováno] zjištění rozhodných skutečností podstatný význam neměly.

15. K nesprávnému úřednímu postupu:

16. Odvolací soud předně shledal naprosto správným závěr soudu prvního stupně o tom, že [anonymizováno] věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora [anonymizováno] smyslu § 13 OdpŠk, který spočíval v tom, že soudní exekutor pokračoval v provádění srážek ze mzdy žalobkyně jako manželky povinného i poté, co nabyla účinnosti novela exekučního řádu a občanského soudního řádu provedená zákonem č. 139/2015 Sb. Touto novelou došlo s účinností od [datum] ke změnám v rozsahu majetku postižitelného v exekučním řízení a možnost postihu mzdy manžela povinného byla vyloučena.

17. Podle čl. II bodu 1. přechodných ustanovení zákona č. 139/2015 Sb., není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád [anonymizováno] znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i [anonymizováno] řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

18. Podle čl. IV. bodu 1. přechodných ustanovení zákona č. 139/2015 Sb. není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský soudní řád [anonymizováno] znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i [anonymizováno] řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona; právní účinky úkonů, které nastaly v řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

19. Nejvyšší soud [anonymizováno] svém usnesení [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] vyslovil, že [anonymizováno] srážkami ze mzdy manžela povinného a přikázáním jiné pohledávky manžela povinného, prováděnou na základě exekučních příkazů vydaných soudním exekutorem podle § 262a odst. 2 o.s.ř. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do [datum], nelze od [datum] nadále provádět.

20. Nejvyšší soud zde mimo jiné uvedl, že z pohledu nepravé retroaktivity platí, že i když bylo exekuční řízení zahájeno před účinností nové právní úpravy, s účinností od [datum] se na toto exekuční řízení použije právní úprava exekučního řádu a občanského soudního řádu [anonymizováno] znění účinném od tohoto data. [anonymizováno] posouzení, zda byl exekutor oprávněn vydat exekuční příkaz, kterým postihl mzdu manželky povinného, je rozhodující právní úprava účinná do [datum]. Stejnou úpravou se řídí nárok oprávněného, aby jeho pohledávka byla uvedenými způsoby exekuce uspokojena, jakož i vykonané právní úkony, které k provedení těchto způsobů exekuce směřovaly. Jestliže od [datum] právní úprava nadále uvedené způsoby exekuce neupravuje, nelze jimi od [datum] [anonymizováno] nadále provádět. Právní spojení, že„ právní účinky zůstávají zachovány“, je třeba vykládat tak, že se jedná o právní účinky vzniklé po dobu„ působení“ staré právní úpravy.

21. Ze shora citovaného vyplývá, že i v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 139/2015 Sb. bylo třeba po nabytí účinnosti tohoto zákona postupovat podle exekučního řádu [anonymizováno] znění účinném ode dne [datum] a soudní exekutor byl povinen v [anonymizováno] srážkami ze mzdy manžela povinného (žalobkyně) nadále nepokračovat. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že soudní exekutor se rozhodl vyčkávat rozhodnutí soudu o návrhu žalobkyně na částečné zastavení exekuce.

22. V projednávané věci se žalobkyně domáhala částečného zastavení exekuce návrhem ze dne [datum]. Jejímu návrhu bylo vyhověno usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo změněno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Soudní exekutor i poté, co bylo rozhodnuto o částečném zastavení exekuce, a Městským soudem v Praze byl vysloven názor, že provedení exekuce srážkami ze mzdy žalobkyně po [datum] možné není, [anonymizováno] vedení exekuce tímto způsobem pokračoval a exekuční příkaz zrušil až dne [datum].

23. Ke vzniku nemajetkové újmy a příčinné souvislosti:

24. [anonymizováno] dovození odpovědnosti žalované za vznik škody bylo kromě existence nesprávného úředního postupu třeba, aby žalobkyně prokázala, že jí vznikla nemajetková újma a je dána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka a vznikem újmy. Ohledně nemajetkové újmy, která není způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, se totiž vznik nemajetkové újmy nepresumuje, ale musí být prokázán.

25. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

26. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. [anonymizováno] stanovení výše přiměřeného zadostiučnění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

27. V tomto směru lze odkázat např. na [anonymizováno] Nejvyššího soudu [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], na který upozornila žalovaná, v němž Nejvyšší soud uvedl, že pouze ze samotného účelu exekučního řízení nelze dovodit, že by již jen jeho nezákonným zahájením vznikla povinnému nemajetková újma. V souvislosti s výše uvedeným je tak na poškozeném (povinném), aby prokázal, že nezákonně zahájené exekuční řízení vedlo též k zásahu do jeho přirozených práv a že mu vznikla s tím související nemajetková újma, kterou by pociťovala každá jiná osoba v jeho postavení. Nemajetkovou újmu nepůsobí každé pochybení veřejné moci (každý nesprávný úřední postupu či nezákonné rozhodnutí), ale pouze pochybení takové, které svou intenzitou zasahuje též do přirozených práv poškozené osoby.

28. Odvolací soud [anonymizováno] shodě se soudem prvního stupně shledal, že žalobkyně zásah do svých přirozených práv v důsledku nezákonně prováděných srážek ze mzdy (po [datum]) prokázala.

29. Srážky ze mzdy byly prováděny nezákonně v období od [datum] do [datum], kdy byla provedena poslední srážka. Jednalo se o období delší než dva roky, kdy byla postižena mzda žalobkyně, která v důsledku těchto srážek nemohla [anonymizováno] uspokojení svých potřeb využívat své příjmy v takové výši, v jaké by jí beze srážek byly vypláceny. Mzda žalobkyně činila v letech 2015 a [rok] průměrně [částka] čistého měsíčně, v roce [částka] čistého měsíčně. Je sice pravdou, že žalobkyně byla postižena exekucemi již před [datum], avšak nepříznivý dopad do její majetkové sféry trval v důsledku nesprávného úředního postupu soudního exekutora déle, než měl. Odvolací soud má za to, že újmu způsobenou tím, že žalobkyně musela po dobu delší než dva roky vyjít měsíčně s částkou necelých [částka], by pociťovala každá osoba v jejím postavení.

30. Žalobkyně tedy prokázala jak vznik nemajetkové újmy, tak příčinnou souvislost s nesprávným úředním postupem.

31. Odvolací soud má též stejně jako soud prvního stupně za to, že vzniklou nemajetkovou újmu je třeba odškodnit v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva by se vzhledem k okolnostem případu nejevilo jako dostačující, a to zejména délce trvání nezákonného zásahu.

32. K výši přiměřeného zadostiučinění:

33. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně hodnotil jiným způsobem výši přiměřeného zadostiučinění.

34. Soudu prvního stupně lze přisvědčit v tom, že finanční situace žalobkyně byla nepříznivá již před nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka. Rodina žalobkyně byla postižena exekucemi cca od roku [rok]. Proti manželovi žalobkyně bylo již tehdy vydáno několik exekučních příkazů a žalobkyni jako manželce povinného byly prováděny srážky ze mzdy již před vydáním exekučního příkazu ze dne [datum]. Stejně tak k vystěhování z rodinného domu nedošlo v důsledku exekuce, která je předmětem tohoto řízení, ale mnohem dříve, koncem roku [rok]. Nepříznivá situace, do níž se žalobkyně dostala před [datum], tedy není v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka. Ani tvrzené zasílání anonymů do školy, kde žalobkyně pracovala a rozšíření informace o exekucích nejsou v příčiné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem, jak plyne z provedeného dokazování (výpovědi žalobkyně).

35. Majetková situace žalobkyně se tedy v důsledku nesprávného úředního postupu vedlejšího účastníka nezhoršila, ale nepříznivý majetkový stav, který ovlivňoval kvalitu jejího života, tím byl nezákonně prodloužen.

36. Odvolací soud má [anonymizováno] shodě se soudem prvního stupně za to, že vzhledem k tomu, že zásah trval v čase, je možno [anonymizováno] stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vyjít podpůrně z judikatury týkající se stanovení přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, a to též s ohledem na nedostatek srovnatelných případů, které by bylo možno v tomto směru využít.

37. V případech nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení se standardně vychází z částky odškodnění [anonymizováno] výši [částka] za jeden měsíc. [příjmení] [částka] za jeden měsíc určená soudem prvního stupně, natož částka [částka] za jeden měsíc, z níž vycházela v žalobě žalobkyně, se jeví jako přemrštěná a neodpovídající charakteru nezákonného zásahu.

38. Nezákonný zásah trval 29 měsíců, od [datum] do [datum] Soudní exekutor přitom potřeboval určitou dobu k tomu, aby mohl o zrušení exekučního příkazu rozhodnout. Odvolací soud shledal jako přiměřenou lhůtu 4 měsíců, a to s přihlédnutím k tomu, že po nabytí účinnosti nové právní úpravy ještě neexistoval její jednoznačný výklad. Od těchto 29 měsíců tedy odvolací soud odečetl 4 měsíce.

39. Takto stanovil základní částku přiměřeného zadostiučinění [anonymizováno] výši [částka] (25 x [částka]).

40. Dále posuzoval intenzitu dopadu nesprávného úředního postupu do sféry žalobkyně, tedy jeho význam [anonymizováno] žalobkyni. Vzal v úvahu, že žalobkyně nebyla zcela nemajetná, závislá pouze na příjmu ze zaměstnání, ale byla (a dosud je) spoluvlastnicí několika [anonymizováno], což intenzitu újmy v důsledku nesprávného úředního postupu vedlejšího účastníka snižuje. Je nerozhodné, že žalobkyně podle svého tvrzení neměla z majetku příjmy, protože bylo jen na jejím rozhodnutí, jak se svým majetkem naloží. Jako přinejmenším sporné se pak jeví tvrzení žalobkyně, že svému bratrovi platila měsíčně částku [částka], kdy původně tvrdila, že se jednalo o nájem, posléze vyšlo najevo, že touto částkou měla splácet bratrovi svůj podíl na nákladech na rekonstrukci společné nemovitosti. Žalobkyně přitom nebyla schopna vysvětlit, kolik činí aktuální výše jejího dluhu vůči bratrovi, bratrovi jej však ještě stále splácí. Bez významu není ani to, že po určitou dobu, do června [rok] byly vůči žalobkyni jako manželce povinného vedeny další dvě exekuce. Intenzitu vzniklé újmy pak okrajově snižuje i to, že žalobkyně podala návrh na částečné zastavení exekuce až v červnu [rok], dříve se přezkumu postupu exekutora nedomáhala.

41. Ze všech těchto důvodů snížil odvolací soud základní částku o 20 % a dospěl k částce přiměřeného zadostiučinění [anonymizováno] výši [částka]. Tato částka se jeví jako přiměřená i s ohledem na výši měsíční mzdy, kterou žalobkyně v rozhodném období pobírala. Výši nemajetkové újmy pak nelze odvozovat od výše částek, které byly žalobkyni neoprávněně strženy, jak přiléhavě vysvětlil soud prvního stupně v odst. 68. svého rozsudku.

42. Odvolací soud shledal správnými také závěry soudu prvního stupně o úrocích z prodlení, na něž v zájmu stručnosti odkazuje (viz 73., 74. jeho rozsudku).

43. Na základě výše uvedeného odvolací soud [anonymizováno] soudu prvního stupně [anonymizováno] výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil tak, že žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zamítl a [anonymizováno] zbytku jej podle § 219 o.s.ř. potvrdil jako věcně správný.

44. Stejně tak podle § 219 o.s.ř. potvrdil jako věcně správný výrok II. napadeného rozsudku.

45. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. a § 142 odst. 2 o.s.ř.

46. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně má nárok na plnou náhradu nákladů řízení v duchu judikatury Nejvyššího soudu, např. rozhodnutí [anonymizováno] [spisová značka], [spisová značka]. Je sice pravdou, že původně podala žalobu i o náhradu újmy majetkové, avšak řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno [anonymizováno] nezaplacení soudního poplatku ještě předtím, než byla žaloba doručena žalované a vedlejšímu účastníkovi. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy pak byla žalobkyně co do základu úspěšná.

47. Žalobkyni vznikly náklady řízení zaplacením soudního poplatku za žalobu [anonymizováno] výši [částka] a za právní zastoupení advokátem.

48. Tarifní hodnota [anonymizováno] určení výše odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí v daném případě [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále a. t.), a to v souladu s již ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. rozhodnutí [anonymizováno] [spisová značka]). Sazba odměny tak podle § 7 bod 5. a. t. činí [částka] za jeden úkon právní služby.

49. Jako úkony účelné k uplatňování práva před soudem prvního stupně shledal odvolací soud následující úkony: příprava a převzetí věci, žaloba, písemná vyjádření [anonymizováno] věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], účast u jednání dne [datum], [datum], [datum] (delší než dvě hodiny), [datum], [datum] a [datum] (za ½ - jen vyhlášení rozsudku), porada s klientem dne [datum], která přesáhla jednu hodinu. Ostatní úkony neshledal odvolací soud jako účelné k uplatňování práva, a to písemná podání ze dne [datum], [datum], porada s klientem dne [datum], která byla kratší než 1 hodinu a nahlížení do spisu dne [datum], které trvalo jen půl hodiny.

50. V rámci odvolacího řízení podal advokát žalobkyně odvolání a zúčastnil se jednání odvolacího soudu.

51. Celkem tak účelně vynaložené náklady právního zastoupení advokátem sestávají z odměny advokáta za celkem 15,5 úkonu právní služby, tj. 15,5 x [částka] = [částka]. Advokát má dále nárok na paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. [anonymizováno] výši [částka] za jeden úkon právní služby. Paušální náhrada proto činí 16 x [částka] = [částka]. Advokát je plátcem DPH, a proto má podle § 137 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu 21% DPH, což činí částku [částka].

52. Celkem činí žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení před soudy obou stupňů částku [částka], kterou jí odvolací soud přiznal výrokem III. tohoto rozsudku, a to vůči žalované a vedlejšímu účastníkovi, kteří jsou povinni je zaplatit společně a nerozdílně.

53. Odvolací soud dále podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované a vedlejšímu účastníkovi zaplatit náklady řízení [anonymizováno], které jsou tvořeny svědečným vyplaceným svědkovi [příjmení], o kterých soud prvního stupně nerozhodl.