pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok II.).

2. Zaplacení žalované částky se žalobkyně domáhala tzv. poddlužnickou žalobou podle § 315 o. s. ř. Žalovaná namítala, že přikázaná pohledávka nikdy neexistovala, a uplatnila také námitku promlčení a započtení.

3. Soud prvního stupně zjistil, že:

- Městský soud v Praze rozsudkem pro uznání ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložil společnosti [právnická osoba], dříve [právnická osoba] (dále též jen„ povinná“), povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím sestávající z náhrady škody ve výši [částka] a ze smluvní pokuty ve výši [částka] a náklady řízení;

- exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Brno - venkov, pověřený vedením exekuce k vymožení povinnosti povinné podle shora citovaného rozsudku, rozhodl o provedení exekuce přikázáním peněžité pohledávky povinné, kterou má povinná za žalovanou (coby poddlužníkem), vyplývající z právního titulu: náhrady škody způsobené vadami díla v rozsahu subdodavatelské činnosti poddlužníka při realizaci předmětu smlouvy o dílo [číslo] na dodávku a montáž zařízení úpravy vody uzavřené dne [datum] mezi oprávněným jako objednatelem a povinným jako zhotovitelem;

- mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo [číslo],

- dílo nebylo prováděno řádně, některé jeho komponenty nebyly vůbec dodány (v rozsahu částky [částka]), některé nebyly vhodné k montáži, popř. byly chybně namontovány, a byla tedy nutné jejich výměna, popř. oprava (v rozsahu částky [částka]);

- dne [datum] vznikla žalovaná, s účinností od [datum] se všichni zaměstnanci povinné včetně jejího jednatele stali zaměstnanci žalované, po tomto datu povinná po tomto datu prakticky nevyvíjela žádné aktivity mimo fakturaci a písemnou komunikaci a žalovaná fakticky převzala zakázku povinné z předmětné smlouvy o dílo;

- dílo, i přes opakované výzvy žalobkyně a poskytnutí dodatečné lhůty do [datum], nebylo řádně provedeno, žalobkyně proto odstoupila od smlouvy o dílo;

- neprovedením díla vznikla povinné povinnost zaplatit žalobkyni škodu za nedodání některých komponentů, dodání nevhodných komponentů a za vadnou montáž některých komponentů ve výši [částka] zjištěné znaleckým posudkem, dále škodu tvořenou náklady na znalecký posudek ve výši [částka] a právní zastoupení žalobkyně před zahájením sporu ve výši [částka], tj. [částka], a dále smluvní pokutu ve výši 18,25 % ročně (0,05 % denně) ze sjednané ceny díla [částka] (bez DPH) za prodlení v délce 664 dnů, tj. [částka], přičemž k úhradě celkové částky [částka] byla zavázána exekučním titulem.

4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně dovodil, že žalobkyně má za povinnou jakožto jejím smluvním partnerem pohledávku sestávající z náhrady škody a smluvní pokuty, pravomocně přisouzenou exekučním titulem, který soud v tomto řízení není oprávněn jakkoli přezkoumávat (srov. § 159a o. s. ř.). Podle zjevné dohody mezi povinnou a žalovanou žalovaná převzala nedokončenou zakázku ze smlouvy o dílo a jako smluvní partner povinné se stala jejím hlavním subdodavatelem a bylo tak její povinností zajistit řádné provedení díla jako celku. Žalovaná tedy ve vztahu k povinné odpovídala za komplexní a řádné provedení díla pro žalobkyni včetně odstranění zjištěných vad, a tudíž jí rovněž odpovídá za škodu, k jejíž náhradě byla povinná zavázána exekučním titulem (§ 373 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále jen „obch. zák.“). Jelikož povinná byla v prodlení s předáním díla žalobkyni po dobu 664 dnů, ve stejném prodlení byla vůči povinné žalovaná, která o sjednání smluvní pokuty mezi povinnou a žalobkyní od samého počátku musela vědět, neboť jejím jednatelem byl předchozí jednatel povinné. Žalovaná proto odpovídá povinné rovněž za škodu, k jejíž náhradě byla povinná zavázána exekučním titulem v částce [částka] (§ 373 a násl. obch. zák.). K námitkám žalované soud prvního stupně doplnil, že vzhledem k tomu, že nedošlo k řádnému provedení díla a dílo nebylo předáno, nejde o odpovědnost za vady díla, a námitku promlčení i námitku započtení posoudil jako nedůvodné. Žalobě vyhověl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýkala pochybení při zjišťování skutkového stavu, nesprávné právní posouzení věci, vady řízení i nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Měla za to, že v řízení nebylo prokázáno naplnění předpokladů její odpovědnosti za škodu ani existence subdodavatelského vztahu mezi ní a povinnou. Namítala, že soud prvního stupně se v řízení zabýval nárokem žalobkyně proti povinné, nikoli však nárokem povinné proti žalované a zdůraznila přitom, že povinná u ní žádné nároky nikdy neuplatnila. Také měla za to, že soud prvního stupně nesprávně posoudil i pohledávku žalobkyně za povinnou a že žalobní nárok nemá oporu v žalobních tvrzeních. Odstoupila-li žalobkyně od smlouvy o dílo uzavřené s povinnou, mezi nimi jde o vypořádání nároků z bezdůvodného obohacení získaného z právního důvodu, který odpadl. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil.

6. Žalobkyně považovala napadený rozsudek za věcně správný a navrhla jeho potvrzení.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek (§ 212 a násl. o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Jelikož právní poměry účastníků vznikly před [datum], práva a povinnosti z nich vzniklé se řídí dosavadními právními předpisy (srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

9. Podle konstantní judikatury přikázáním tzv. jiné peněžité pohledávky vzniká oprávněnému k postižené pohledávce povinného za jeho dlužníkem (poddlužníkem) tzv. úkojné právo, a to až do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím. Jestliže poddlužník nevyplatí oprávněnému řádně a včas splatnou pohledávku, je oprávněný zákonem zmocněn vlastním jménem tuto pohledávku vymáhat. Tzv. úkojné právo má svůj základ v procesním právu a jeho smysl spočívá v tom, že poskytuje oprávněnému formálněprávní aktivní legitimaci k tomu, aby se domohl (za účelem uspokojení své vymáhané pohledávky) vlastním jménem na dlužníku povinného (poddlužníku) vyplacení přikázané pohledávky (zejména prostřednictvím tzv. poddlužnické žaloby nebo výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 315 o. s. ř.), kdyby mu dlužník povinného (poddlužník) nevyplatil odpovídající plnění dobrovolně. Z titulu tohoto tzv. úkojného práva oprávněného je poddlužník povinen vyplatit oprávněnému přikázanou pohledávku, jen jestliže by měl podle práva takovou povinnost vůči povinnému v okamžiku, kdy mu bylo doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

10. V projednávané věci je žaloba založena na tvrzení, že mezi žalobkyní a povinnou společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o dílo, že povinná své závazky ze smlouvy nesplnila, že žalobkyně od smlouvy odstoupila, že v důsledku toho jí vznikl nárok na zaplacení náhrady škody ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka], které jí byly přiznány exekučním titulem, a že povinné vůči žalované náleží stejné nároky, neboť tuto situaci způsobila povinné žalovaná jako její subdodavatel a žalovaná tak odpovídá za škodu jako poddlužník. Totožnou argumentaci pak převzal soud prvního stupně do odůvodnění svého rozsudku, odvolací soud ji však nepovažuje za správnou. Na jednání dne [datum] upozornil žalobkyni na svůj odlišný právní názor, žalobkyně však na své argumentaci setrvala.

11. V exekučním příkazu, kterým bylo rozhodnuto o přikázání pohledávky, je pohledávka popsána jako pohledávka, kterou má povinná za žalovanou,„ vyplývající z právního titulu: náhrady škody způsobené vadami díla v rozsahu subdodavatelské činnosti poddlužníka při realizaci předmětu smlouvy o dílo [číslo] na dodávku a montáž zařízení úpravy vody uzavřené dne [datum] mezi oprávněným jako objednatelem a povinným jako zhotovitelem“.

12. Má-li se jednat o náhradu škody, je třeba, aby byly současně naplněny tři předpoklady: porušení právní povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost. Z žalobních tvrzení (ani z jejich doplnění) přitom nevyplývá, jakou konkrétní povinnost měla žalovaná ve vztahu k povinné porušit, ani ke kterému datu měla žalované vzniknout škoda. Je zjevné, že žalobkyně odvozuje odpovědnost žalované za škodu toliko z toho, že žalovaná měla být subdodavatelem povinné, a vznik škody pak odvozuje z toho, že povinné byla uložena povinnost k úhradě částky [částka] exekučním titulem.

13. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dokud dlužník nezaplatil dlužnou částku svému věřiteli, nemůže úspěšně uplatnit nárok na její náhradu z titulu odpovědnosti třetí osoby za škodu, neboť škoda mu zatím nevznikla; samotná existence pohledávky věřitele vůči dlužníku ani soudní rozhodnutí o povinnosti dlužníka zaplatit dluh není totiž skutečnou škodou ani ušlým ziskem.

14. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že nezaplatila-li povinná společnost žalobkyni dlužnou částku [částka], byť jí taková povinnost byla uložena soudním rozhodnutím, škoda jí nevznikla, a nemůže proto po žalované požadovat náhradu škody a žalovaná tedy není její dlužníkem. V důsledku toho nemůže po žalované požadovat náhradu škody ani žalobkyně poddlužnickou žalobou podle § 315 o. s. ř. Už jen z žalobních tvrzení je tedy zřejmé, že žalobě nemůže být vyhověno, aniž by bylo třeba se zabývat naplněním dalších předpokladů odpovědnosti za škodu.

15. Nadto nelze přehlédnout, že částka [částka] přiznaná exekučním titulem je tvořena mimo jiné i smluvní pokutou ve výši [částka] Smluvní pokuta by ale ani nemohla být považována za škodu, která povinné vznikla v příčinné souvislosti s jednáním žalované, neboť právním důvodem jejího vzniku je skutečnost, že se povinná k její úhradě zavázala ve smlouvě o dílo uzavřené s žalobkyní.

16. Odvolací soud proto na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že přikázaná pohledávka neexistovala, a žalobě tudíž nelze vyhovět. Z tohoto důvodu odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl (§ 220 o. s. ř.).

17. O náhradě nákladů řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 224 odst. 1, 2 § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady činí [částka] a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání [částka], z odměny advokáta žalované za 18 úkonů právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu, vyjádření z [datum], z [datum], z [datum], ze [datum] a sepis odvolání, účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], 26. 6. 209, [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], z paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] připadajících na tyto úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/ g/, § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a 21 % DPH ve výši [částka].