[anonymizováno] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaslat každému ze žalobců na jeho adresu omluvu [anonymizováno] specifikovaném znění (výrok I.) a uložil žalobcům zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali proti žalované poskytnutí omluvy za nemajetkovou újmu, která jim měla [anonymizováno] nezákonnými opatřeními vydanými žalovanou v době pandemické pohotovosti, a to konkrétně opatřeními ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] v čl. I bodu 5 písm. a), čl. I bodu 5 písm. h) a čl. I bodu 11, ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] v rozsahu čl. I bodu 14, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] v rozsahu čl. I bodu 17 a ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], kterými byl v období od [datum] do [datum] zakázán pohyb a pobyt na celé řadě míst mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest, čímž byli žalobci omezeni na svobodě pohybu a poškozeni zejména na svém zdraví a důstojnosti. Měli znemožněnou nebo ztíženou možnost využívat obchody a služby a na celé řadě míst, [anonymizováno] vnitřních prostorách staveb, [anonymizováno] veřejné dopravě a dalších místech, minimálně v období od [datum] do [datum] nemohli pobývat bez ochranných pomůcek. Žalobci [příjmení]) až E) nebyli v předmětné době očkováni proti [anonymizována dvě slova] a nenacházeli se v době 180 dní od pozitivního testu [anonymizováno], žalobce [příjmení]) očkování podstoupil a přesto se musel nezákonným opatřením o nošení ochranných pomůcek podrobit, na všech uvedených místech se musel prokazovat certifikátem o prodělaném očkování, který obsahoval citlivé osobní údaje.

3. Žalovaná zastávala stanovisko, že vydaná [anonymizováno] nejsou individuálními rozhodnutími, a proto stát neodpovídá podle [ustanovení pr. předpisu] za škodu, která případně měla žalobcům [anonymizována tři slova] nejsou fakticky opatřením obecné povahy, ale z materiálního hlediska právním předpisem, neboť neurčují práva a povinnosti konkrétních osob, ale jejich dopad je všeobecný. Dále namítla absenci aktivní věcné legitimace, neboť žalobci nebyli účastníky řízení, v nichž byla [anonymizována dvě slova] vydávána (jde o beznávrhová řízení, která nemají účastníky).

4. Soud prvního stupně [anonymizováno] věci neprováděl dokazování a zaměřil se na právní posouzení věci, a to jednak povahy mimořádných [anonymizováno] přijatých žalovanou a dále otázky aktivní věcné legitimace žalobců. Věc právně posuzoval podle [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále„ OdpŠk“), a to podle § 1, § 2, § 3, § 5 písm. a), b), § 7, odst. 1, § 8 odst. 1 a § 13 odst. 1. Dovodil, že jmenovaná [anonymizována dvě slova] povahu individuálního rozhodnutí nemají. [anonymizováno] byla vydána podle [ustanovení pr. předpisu], o ochraně veřejného zdraví z moci úřední v beznávrhovém řízení (§ 171 s.ř.), které nemá účastníky a v kterém není rozhodováno o právech a povinnostech konkrétních osob. Odkázal na rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v němž bylo uvedeno, že z právně-teoretického hlediska jsou tato [anonymizována dvě slova] opatřeními obecné povahy, avšak z materiálního hlediska na ně lze pohlížet jako na právní předpis. Zároveň uvedl, že [anonymizována dvě slova] nelze považovat za rozhodnutí správních orgánů, jelikož neurčují práva a povinnosti v individuálně určených případech. Poukázal dále na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], v němž se Ústavní soud vyjádřil, že [anonymizováno] obecné povahy není aktem individuální aplikace práva [anonymizováno] smyslu„ pravomocného rozhodnutí v řízení“. Soud prvního stupně uzavřel, že pokud tedy žalobcům měla [anonymizováno] újma z [anonymizováno] obecné povahy či právního předpisu, nevznikla odpovědnost [anonymizováno] podle OdpŠk [anonymizováno] neexistenci individuálního rozhodnutí. Podle § 5 OdpŠk se za rozhodnutí považuje toliko rozhodnutí vydané v občanském soudním řízení, správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení [anonymizováno] O takový případ se u mimořádných [anonymizováno] zcela zjevně nejedná. Soud prvního stupně dále dovodil, že žalobci nemají ani aktivní věcnou legitimaci [anonymizováno] sporu, neboť nebyli (a ani nemohli být) účastníky řízení, [anonymizováno] kterém byla [anonymizována dvě slova] vydána. Žalobci tedy nesplnili podmínky podle OdpŠk. [anonymizováno] aktivní věcnou legitimaci nepostačuje pouze skutečnost, že žalobci byli mimořádnými opatřeními přímo dotčeni. Ani pokud by žalobci podali návrh na zrušení mimořádného [anonymizováno], nebyla by tím jejich aktivní věcná legitimace založena. Procesní legitimace k podání návrhu na zrušení [anonymizováno] obecné povahy podle § 101a s.ř.s. totiž nezakládá účastenství v řízení o vydání [anonymizováno] obecné povahy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle podle úspěchu [anonymizováno] věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

5. Rozsudek napadli žalobci včasným a přípustným odvoláním. Soudu prvního stupně předně vytýkali, že rozhodl v rozporu s platnou judikaturou, neboť pominul, že judikatura považuje [anonymizováno] obecné povahy za rozhodnutí [anonymizováno] smyslu [ustanovení pr. předpisu] K tomu odkázali např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] či nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]. Dále poukázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací], podle kterého [anonymizována dvě slova] vydávaná podle [ustanovení pr. předpisu], o ochraně veřejného zdraví jsou opatřeními obecné povahy a odmítli, že by daná [anonymizováno] byla právním předpisem. Ústavní soud [anonymizováno] svém rozhodnutí sp. zn. [ústavní nález] dospěl k závěru, že se jedná o [anonymizováno] obecné povahy i z materiálního hlediska. K nároku účastníka žádat náhradu způsobené škody v souvislosti s vydáním (změnou) územního plánu zastupitelstvem obce se vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí publikovaném [anonymizováno] Sbírce pod [číslo]. Žalobci měli za to, že to, co soud prvního stupně v odst. 7. napadeného rozsudku uvádí [anonymizováno] vztahu k mimořádným opatřením, se vztahuje i k územnímu plánu a není proto důvod, proč by v případě územního plánu bylo možno žádat náhradu škody podle OdpŠk, ale v případě [anonymizováno] obecné povahy vydávaného podle pandemického zákona ne. Možnost domáhat se náhrady újmy [anonymizováno] nezákonnost zrušeného [anonymizováno] obecné povahy připouští Městský soud v Praze např. v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] nebo Nejvyšší soud např. v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]. Žalobci dále považovali za nesprávnou argumentaci soudu prvního stupně ohledně nedostatku jejich aktivní věcné legitimace. Skutečnost, že se [anonymizována dvě slova] podle pandemického zákona vydávají bez řízení a neexistují tak účastníci řízení nelze klást žalobcům k tíži. Pokud se v případě mimořádných [anonymizováno] řízení nevede, není možné podmínku, aby se jednalo o účastníky řízení vyžadovat. Ústavní soud již [anonymizováno] své judikatuře opakovaně rozšířil aplikaci [ustanovení pr. předpisu], a to např. v nálezu sp. zn. [ústavní nález], na který Nejvyšší soud reagoval rozsudkem velkého senátu sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] vztahu k zákonu č. 58/1969 Sb., nálezu sp. zn. [ústavní nález], v němž vyjádřil, že za státní orgány je nutno považovat všechny orgány, které jednotlivé moci uplatňují. Podle zmiňovaného čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále„ Listina“) odpovídá stát za nezákonná rozhodnutí a za nesprávný úřední postup všech státních orgánů. Soudu prvního stupně také vytkli, že nerespektoval ani judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále„ [anonymizováno]“), který se opakovaně kriticky vyjádřil k situacím, kdy [ustanovení pr. předpisu] je vykládán formalisticky, a nikoli [anonymizováno] prospěch zajištění práva na náhradu újmy za nezákonná rozhodnutí (viz např. rozhodnutí [příjmení] proti [země] ze dne [datum], č. stížnosti [číslo], [právnická osoba] proti [země] ze dne [datum], [číslo]). Žalobci zdůraznili, že v projednávané věci není sporu o tom, že došlo k vydání nezákonných mimořádných [anonymizováno] obecné povahy, která měla přímý a bezprostřední dopad do právní sféry žalobců. Soud prvního stupně se nijak nevypořádal s argumentací, že by věc mohla být posouzena i jako nesprávný úřední postup. Ten není podle důvodové zprávy k zákonu blíže charakterizován, neboť výstižnou definici nelze [anonymizováno] jeho mnohotvárnost podat. Je jím proto třeba rozumět činnost, případně nečinnost příslušných orgánů. K nesprávnému úřednímu postupu se vyjádřil Ústavní soud např. [anonymizováno] svém nálezu sp. zn. [ústavní nález] tak, že jím je každý postup orgánu veřejné moci, který při jejím výkonu postupuje v rozporu s obecně závaznými právními předpisy či v rozporu se zásadami jejího výkonu. Správní soudy jednoznačně konstatovaly, že [anonymizováno] věci vydání předmětných mimořádných [anonymizováno] se ministerstvo zdravotnictví dopustilo porušení zákona a je proto namístě z tohoto pochybení vyvodit odpovědnost. Soud prvního stupně se měl případně zabývat i možností, zda není možné nárok žalobců posoudit jako nárok na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku. Žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalobci posléze doplnili, že v současné době i ministr zdravotnictví deklaruje, že přijímaná [anonymizováno], která byla rušena Nejvyšším správním soudem a která zasahovala do práv žalobců, byla opatřeními zbytečnými, neměla větší efekt a znamenala obrovské ztráty v hospodářství. Poukázali na to, že [anonymizována dvě slova] vydávaná Ministerstvem zdravotnictví byla správními soudy rušena [anonymizováno] závažné vady.

7. Žalovaná vyjádřila s rozhodnutím soudu prvního stupně souhlas a navrhla jeho potvrzení. Uvedla, že přírodní katastrofy či jiné nepředvídatelné přírodní události, kterou je i plošná epidemie ohrožující celé obyvatelstvo [země], jsou vyšší mocí, kterou z povahy věci lze jen obtížně předvídat, což zvyšuje nároky na rychlou reakci [anonymizováno] spočívající v přijímání ochranných [anonymizována dvě slova] prospěch celé společnosti. Takto přijímaná [anonymizováno] musejí být poměřována s principy nejvyšší hodnoty, předběžné opatrnosti a prevence. Pokud je dána existence mimořádných podmínek krizového stavu, dochází k aktivaci těchto právních principů, jejich využívání státní správou a krizovými orgány při úředních postupech a vydávání rozhodnutí. Je-li úřední postup opodstatněn a probíhá-li v souladu s těmito principy, je prakticky vyloučen nesprávný úřední postup a odpovědnost [anonymizováno] za škodu. Jelikož přijímání [anonymizováno] v důsledku pandemie [anonymizována dvě slova] neměla v historii českého [anonymizováno] obdoby, neexistují v judikatuře českých soudů žádná rozhodnutí k řešení stavu vyvolaného pandemií, která by řešila aplikaci principu předběžné opatrnosti a principu prevence z důvodu ochrany života a zdraví obyvatelstva při plošné pandemii. V judikatuře soudů první československé republiky se Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne [datum] [číslo] zabýval aplikací těchto principů na stav ohrožení [anonymizováno] a poukázal na přednostní ochranu zdraví a života obyvatelstva v době šíření lokální epidemie. Lze z něj vyvodit, že stát je povinen zakročit na svém území [anonymizováno] všech případech, kdy se jedná o ohrožení života obyvatel. V obdobném duchu vyznívá i judikatura [anonymizována dvě slova] věci O. proti Turecku ze dne [datum], č. stížnosti [číslo] a [anonymizováno] věci B. proti R. ze dne [datum] č. stížnosti [číslo]. Stát má tedy v případě hrozícího nebezpečí nejen právo, ale i povinnost přijímat v odůvodněných případech, založených na odborných názorech a v souladu s principem proporcionality, adekvátní [anonymizováno] za účelem ochrany nejvyšších hodnot, jež mají z povahy věci přednost před jinými zájmy a hodnotami. Postupoval-li stát v této souvislosti přiměřeně a nejlepším možným způsobem odpovídajícím bezprecedentní situaci zohledňujíc odborná stanoviska, nelze jej volat k odpovědnosti a zcela jistě ne za tvrzenou újmu na straně jednotlivců, kteří své vlastní zájmy staví nad zájem celku. Stát našel odpovídající a finančně únosné řešení směřující k podpoře dotčených subjektů, avšak plošně hradit škody či dokonce subjektivně vnímané újmy je neudržitelné. Před vypuknutím pandemie platil v [země] zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), podle kterého se přijímala [anonymizováno] v reakci na pandemii [anonymizováno]. Tento zákon pak byl podkladem [anonymizováno] novou speciální úpravu obsaženou v [ustanovení pr. předpisu], o mimořádných opatřeních při epidemii [anonymizována dvě slova] (dále„ pandemický zákon“), který je speciálním krizovým zákonem reagujícím na konkrétní situaci pandemického nebezpečí. Pandemický zákon počítá pouze s náhradou škody [anonymizováno] stanovených případech, nikoli skutečnou škodou bez dalšího, ušlým ziskem či dokonce nemateriální újmou. Extenzivní výklad, podle kterého by jednotlivým subjektům měla náležet„ další“ náhrada škody v podobě skutečné škody a ušlého zisku či dokonce nemateriální újmy a dovolávat se v případě formálních nedostatků ochranných [anonymizováno] aplikace OdpŠk je nepřípustný a nemající podklad v platné právní úpravě a je v rozporu s možnostmi [anonymizováno] a úmyslem zákonodárce. Je nutno odlišovat události a okolnosti krizových situací mimo vliv [anonymizováno], na něž dopadá úprava krizového zákona a pandemického zákona a veškerá další (nekrizová) rozhodnutí a úřední postupy, na něž dopadá OdpŠk. Žalovaná souhlasila s tím, že v projednávaném případě je postup podle OdpŠk vyloučen i proto, že [anonymizována dvě slova] nejsou individuálními rozhodnutími upravujícími práva a povinnosti konkrétních osob. Mimořádné [anonymizováno] je třeba hodnotit jako jiný právní předpis (optikou OdpŠk), jak platí i u obsahově totožných [anonymizováno] vydaných vládou podle krizového zákona. V této souvislosti odkázala na četná rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7 (např. sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] spojení s rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka]), v nichž soud odmítl odpovědnost [anonymizováno] za škodu, jež měla [anonymizováno] za jiná krizová [anonymizováno] přijímaná podle jiného zákona. K charakteru mimořádného [anonymizováno] odkázala na rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a usnesení Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]. Ztotožnila se též se závěry o nedostatku aktivní věcné legitimace podle § 7 OdpŠk. V této souvislosti poukázala např. na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. [číslo jednací] či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]. Dále z procesní opatrnosti upozornila na to, že žalobci odpovídajícím způsobem netvrdili a neprokazovali tvrzenou újmu ani příčinnou souvislost. Je však zřejmé, že právně relevantní příčinou byla pandemie [anonymizováno] a nikoli [anonymizována dvě slova] žalované. Dále poukázala na obdobné případy jiných žalobců, jejichž žaloby byly v plném rozsahu zamítnuty (rozsudky [název soudu] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).

8. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobců napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a§ 212a o.s.ř. Dospěl k závěru, že jejich odvolání důvodné není.

9. Soud prvního stupně po skutkové stránce vyšel z nesporných tvrzení účastníků, dokazování neprováděl a zaměřil se nejprve na právní posouzení základu uplatněného nároku.

10. Žalobci se domáhají odškodnění za nemajetkovou újmu, která jim měla být způsobena v důsledku mimořádných [anonymizováno] vydaných žalovanou v době tzv. pandemické pohotovosti podle pandemického zákona, podle [ustanovení pr. předpisu], o ochraně veřejného zdraví. Žalovaná tedy [anonymizováno] vztahu k žalobcům bezpochyby vystupovala jako státní orgán při výkonu veřejné moci.

11. V článku 36 odst. 3 a 4 Listina základních práv a svobod stanoví, že každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem, přičemž podmínky a podrobnosti upravuje zákon. Tímto zákonem je zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (OdpŠk).

12. Judikatura je již ustálena v závěru, že za újmu, kterou způsobily státní orgány v rámci výkonu svých pravomocí, odpovídá stát podle OdpŠk. Předchozí praxe, kdy byla odpovědnost [anonymizováno] za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci dovozována i z obecné úpravy ochrany osobnosti v občanském zákoníku, byla překonána rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], uveřejněným [anonymizováno] Sbírce Nejvyššího soudu pod [číslo] podle kterého nároky spadající pod [ustanovení pr. předpisu], ve znění účinném od 27. 4. 2006, nelze uplatnit z titulu ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, když úprava odpovědnosti [anonymizováno] za škodu v [ustanovení pr. předpisu] je zároveň speciální úpravou v oblasti ochrany osobnosti tam, kde bylo do těchto práv zasaženo při výkonu veřejné moci (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

13. Odvolací soud proto souhlasí s tím, že soud prvního stupně na věc aplikoval OdpŠk, neboť podřazení dané věci pod ustanovení o ochraně osobnosti podle občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., dále„ o. z.“), jak v odvolání dovozují žalobci, z důvodů uvedených shora namístě není.

14. Soud prvního stupně se poté správně zabýval tím, zda jsou naplněny základní předpoklady odpovědnosti [anonymizováno] za tvrzenou újmu v intencích tohoto zákona.

15. [anonymizováno] dovození odpovědnosti [anonymizováno] za vznik škody a nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je třeba naplnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik újmy a 3) existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody, příp. nemajetkové újmy.

16. Předně je třeba uvést, že žalobci splnili podmínku předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk, neboť žalované zaslali žádost o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění (žádost ze dne [datum]).

17. Dále bylo třeba se zabývat posouzením charakteru žalobci specifikovných mimořádných [anonymizováno] žalované, a to z hlediska toho, zda je lze podřadit pod § 5 OdpŠk, podle kterého stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, [anonymizováno] správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení [anonymizováno], b) nesprávným úředním postupem.

18. [anonymizována dvě slova], která žalobci v žalobě specifikovali, byla vydána Ministerstvem zdravotnictví na základě pandemického zákona, a to podle jeho § 2. Tímto zákonem byl na území [země] vyhlášen stav pandemické pohotovosti (§ 1 odst. 3), a Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice byly zmocněny za účelem likvidace epidemie [anonymizováno] nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku nařídit mimořádné [anonymizováno] buď podle § 2 odst. 2 pandemického zákona nebo podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví.

19. Je třeba přisvědčit žalobcům, že [anonymizována dvě slova] vydávaná Ministerstvem zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví se podle § 94a citovaného zákona vydávají jako [anonymizováno] obecné povahy. Jsou vydávána v řízení podle § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

20. V usnesení sp. zn. [ústavní nález] se Ústavní soud zabýval posouzením charakteru usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu, a to zda jde o [anonymizováno] obecné povahy a dovodil, že takový názor je třeba odmítnout.

21. V usnesení sp. zn. [ústavní nález] se pak zabýval právní povahou mimořádného [anonymizováno] ministerstva zdravotnictví a dovodil, že tento akt naplňuje všechny znaky [anonymizováno] obecné povahy, a to i z hlediska materiálního ([anonymizováno] až [anonymizováno] citovaného rozhodnutí). Otázkou, zda lze případnou škodu (újmu), způsobenou v důsledku těchto mimořádných [anonymizováno] vydaných ministerstvem zdravotnictví odškodnit podle [ustanovení pr. předpisu] se nezabýval.

22. Odvolací soud má [anonymizováno] shodě se soudem prvního stupně za to, že takový postup možný není. V citovaném usnesení v odst. 35. Ústavní soud zároveň vyložil, co se považuje za správní rozhodnutí (jde o správní akt, který se týká konkrétní (jedinečné) věci a současně individuálně určených adresátů). Naproti tomu [anonymizováno] obecné povahy se vyznačuje konkrétností předmětu a obecnosti adresátů. V nauce správního práva je [anonymizováno] obecné povahy řazeno mezi tzv. smíšené správní akty s tím, že se nejedná ani o rozhodnutí ani o právní předpis.

23. Odpovědnost [anonymizováno] za škodu podle OdpŠk je koncipována jako odpovědnost za škodu (újmu) způsobenou jednotlivci v individuálním případě, nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, které se dotýkají konkrétní věci, jíž byl účasten. Musí se jednat o konkrétní, individualizovaný vztah založený mezi státem a jednotlivcem.

24. Judikatura sice u některých [anonymizováno] obecné povahy připustila možnost aplikace OdpŠk, avšak jednalo se o [anonymizováno] obecné povahy vydávaná v oblasti územního plánování, kdy se jedná o [anonymizováno] obecné povahy, jimiž je založen vztah veřejné moci vůči konkrétní osobě. [anonymizována dvě slova] Ministerstva zdravotnictví, jež jsou předmětem tohoto sporu, však měla všeobecný a celostátní dopad, nikoli tedy dopad [anonymizováno] vztahu ke konkrétnímu jednotlivci, v daném případě [anonymizováno] vztahu k žalobcům. Z žalobci zmíněné judikatury správních soudů (naposledy např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), bez dalšího vycházet nelze, neboť ta se týkala právě rozhodnutí vydávaných územními celky (obcemi), a to územních plánů obce.

25. Na základě shora uvedených úvah odvolací soud uzavírá, že [anonymizována dvě slova], jež jsou předmětem tohoto sporu, nejsou rozhodnutím [anonymizováno] smyslu § 5 písm. a) OdpŠk. Odpovědnost [anonymizováno] za škodu způsobenou při plošném omezení práv a svobod neurčitého okruhu osob přijetím plošně a všeobecně závazného mimořádného [anonymizováno] dovodit nelze.

26. Odvolací soud se neztotožňuje ani s argumentací žalobců, že pokud soud prvního stupně neshledal, že označená [anonymizována dvě slova] žalované nejsou nezákonným rozhodnutím, které by bylo možno podřadit pod § 5 písm. a) OdpŠk, měl je posoudit jako nesprávný úřední postup podle § 13 OdpŠk.

27. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] je nesprávným úředním postupem porušení pravidel předepsaných právními normami [anonymizováno] počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, kterou jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Obdobně se Nejvyšší soud vyslovil též v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], v němž uvedl, že„ Vyústil-li nesprávný úřední postup [anonymizováno] vydání rozhodnutí, může být důvodem [anonymizováno] uplatnění nároku na náhradu škody podle [ustanovení pr. předpisu] jen toto rozhodnutí.“.

28. V projednávané věci se činnost žalované jako orgánu veřejné moci projevila vydáním mimořádného [anonymizováno]. Vyústila tedy v určitý druh správního aktu ([anonymizováno] obecné povahy), a proto odškodnění za nesprávný úřední postup podle § 5 písm. b) OdpŠk v úvahu nepřichází. Judikatura, na kterou žalobci v odvolání poukazují, není na projednávanou věc přiléhavá.

29. Závěr soudu prvního stupně o tom, že [anonymizováno] věci není dán odpovědnostní titul podle OdpŠk, a proto žalobě nelze vyhovět, je ze shora uvedených důvodů správný.

30. Odvolací soud se ztotožňuje také s jeho závěrem o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobců [anonymizováno] sporu. V projednávané věci byla [anonymizována dvě slova] vydána v řízení podle § 171 a násl. správního řádu, které účastníky řízení nemá. Žalobci tak nesplnili ani podmínku účastenství v řízení, a proto nejsou [anonymizováno] sporu aktivně věcně legitimováni (§ 7 OdpŠk).

31. Nad rámec úvah soudu prvního stupně se odvolací soud zabýval posouzením nároku žalobců z hlediska § 9 pandemického zákona. Shledal, že věc podřadit pod ustanovení § 9 pandemického zákona o náhradě škody nelze. Pandemický zákon totiž v tomto ustanovení předpokládá povinnost [anonymizováno] nahradit fyzickým či právnickým osobám škodu způsobenou během stavu pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními podle § 2 nebo mimořádnými opatřeními podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je zvládání epidemie [anonymizováno], avšak v odst. 2 stanoví, že se hradí skutečná škoda. Žalobcům však skutečná škoda nevznikla, domáhají se újmy nemajetkové. Není přitom možné dopad citovaného ustanovení bezdůvodně rozšiřovat na jiné druhy újmy případně vzniklé v důsledku přijatých mimořádných [anonymizována dvě slova] takový výklad není dán zákonný podklad.

32. S ohledem na to, že v projednávané věci není dán odpovědnostní titul, bylo již nadbytečným se zabývat existencí dalších předpokladů odpovědnosti za škodu, totiž vznikem škody a příčinnou souvislostí. Odvolací soud se proto k námitkám žalované v tomto směru konkrétněji nevyjadřuje, neboť tak (správně) neučinil ani soud prvního stupně, který v tomto směru žalobce ani nevyzýval k upřesnění skutkových tvrzení a nevedl k tomu ani žádné dokazování.

33. Z důvodů uvedených shora odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil podle § 219 o.s.ř. včetně výroku o nákladech řízení, který se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. a vyhlášku č. 254/2015 Sb.

34. O náhradě nákladů řízení odvolacího rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byli v odvolacím řízení neúspěšní, proto jim odvolací soud uložil zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení [anonymizováno] výši [částka] podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za písemné vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání a přípravu k němu.