pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.), uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.) a uložil žalobci a žalované zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 na nákladech řízení, které platil stát, částku, o jejíž výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením tak, že žalobce je povinen zaplatit 84 % těchto nákladů a žalovaná 16 % těchto nákladů (výrok IV.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím jako náhrady škody, kterou měla žalovaná způsobit žalobci jako předsedkyně výboru [anonymizováno] v období od [datum] do [datum] tím, že při výkonu této funkce nepostupovala s péčí řádného hospodáře. Žalovaná částka sestávala ze tří nároků: z částky [částka] představující náklady, které žalobce vynaložil na stavební úpravu – seříznutí nosníku stavby, kterou nechala realizovat žalovaná bez povolení stavebního úřadu a bez existence statického posudku a žalobce byl povinen ji uvést do původního stavu (dále„ nárok 1“), z částky [částka] představující náklady na bezdůvodné přemístění ústředny [anonymizováno] a úpravu rozvodů v důsledku neoprávněných stavebních úprav (seříznutí nosníku budovy), (dále„ nárok 2“) a z částky [částka], která byla žalobcem zaplacena společnosti [právnická osoba] jako poslední splátka ceny díla, přičemž smlouva o dílo byla uzavřena s jinou společností ([právnická osoba]), cena díla překročila limit schválený shromážděním [anonymizováno] a dílo dosud nebylo dokončeno (dále„ nárok 3“).

3. Žalovaná se bránila tím, že není ve sporu pasivně věcně legitimována, neboť odpovědnost může nést pouze výbor jako kolektivní orgán, současně však měla za to, že při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře postupovala. K nároku 1 uvedla, že v rámci stavebních úprav byla odstraněna pouze část nosníku a nejednalo se o zásah do nosné konstrukce stavby. K nároku 2 uvedla, že úpravu rozvodů a přemístění ústředny [anonymizováno] bylo nutno provést v zájmu zachování bezpečnosti obyvatel i majetku a došlo k ní z podnětu správcovské firmy [právnická osoba] K nároku 3 uvedla, že cena překročena nebyla, neboť limit schválený shromážděním byl dán bez DPH, smlouva o dílo byla uzavřena se [právnická osoba] s.r.o. a následně došlo k postoupení smlouvy na společnost [právnická osoba], třetí zálohová faktura byla zhotoviteli proplacena na základě dokončení všech započatých prací.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vzal za prokázaný skutkový stav, který shrnul v odstavcích 54. až 58. svého rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje.

5. Po právní stránce věc posoudil podle [ustanovení pr. předpisu], občanského zákoníku (dále„ o. z.“). Vycházel z [ustanovení pr. předpisu], [ustanovení pr. předpisu], z nichž dovodil aktivní věcnou legitimaci žalobce ve sporu. Pasivní věcná legitimace žalované je dána výkonem funkce předsedy výboru [anonymizováno], přičemž pro člena výboru platí ustanovení [ustanovení pr. předpisu] a [ustanovení pr. předpisu] Dovodil, že na vztah mezi právnickou osobou a osobou, která přijme funkci člena jejího voleného orgánu, je třeba subsidiárně aplikovat ustanovení občanského zákoníku o příkazní smlouvě (§ 2430 a násl. o. z.). Proto je odpovědnost žalované za újmu na jmění žalobce třeba posuzovat jako odpovědnost smluvní podle § 2913 o. z. Shledal, že žalovaná měla povinnost vykonávat funkci člena, resp. předsedy výboru žalobce s péčí řádného hospodáře, tj. s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí. [příjmení] při plnění povinností člena statutárního orgánu má být řádná, obezřetná, preferující potřeby a zájmy právnické osoby před zájmy a potřebami statutárního orgánu (odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Pro účely obchodních korporací je povinnost členů orgánu obchodní korporace jednat s péčí řádného hospodáře zakotvena v § 51 odst. 1 zákona [číslo] b., o obchodních společnostech a družstvech (dále„ [anonymizováno]“). Některé prvky vymezené v uvedeném ustanovení lze podle soudu prvního stupně považovat za obecný princip jednání členů orgánů i jiných právnických osob.

6. Ohledně nároku 1 shledal soud prvního stupně postup žalované jako rozporný s její povinností jednat za žalobce s potřebnými znalostmi a pečlivostí podle [ustanovení pr. předpisu] Při řešení sporné stavební úpravy žalovaná s péčí řádného hospodáře nepostupovala. Ačkoli ze strany stavebního úřadu měla informaci, že pro stavební úpravy, kterými se zasahuje do nosných konstrukcí a mění se způsob užívání stavby, je nutné stavební povolení, pokračovala v záměru zřízení průchodu bez toho, aby o stavební povolení požádala a aniž sama měla dostatečné odborné znalosti či si odborné informace k takovému zásahu vyžádala. Odborné posouzení již provedeného zásahu začala řešit až dodatečně, po výzvě stavebního úřadu. [ulice] úprava požadavkům na bezpečnost stavby nevyhovovala a bylo nutno ji odstranit. V příčinné souvislosti s tímto jednáním žalované vznikla žalobci škoda v podobě nákladů, které [anonymizováno] na tuto stavební úpravu nedůvodně vynaložilo ([částka]).

7. K nároku 2 uvedl, že za situace, kdy byl pokyn k přemístění ústředny [anonymizováno] ze strany výboru dán na základě [anonymizována dvě slova] požární bezpečnosti stavby a ústředna byla přemístěna v souladu s touto [anonymizováno] tak, aby byla přístupná z volného prostranství, nelze v jednání žalované a ostatních členů výboru spatřovat nepečlivost či nehospodárnost. Investicí byl sice překročen limit [částka] daný stanovami, když v řízení nevyšlo najevo, že by se jednalo o opravu havarijní a žalovaná by tak byla za škodu odpovědná, avšak [anonymizováno] žádná škoda nevznikla, neboť důsledkem přemístění ústředny [anonymizováno] bylo nastolení stavu žádoucího z hlediska požární bezpečnosti.

8. K nároku 3 uvedl, že částka [částka] nemůže představovat škodu, neboť se nejedná o újmu na jmění žalobce. Pokud má žalobce za to, že tato částka byla společnosti [právnická osoba] vyplacena bez právního důvodu, má za touto společností pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení. Namísto finanční částky je majetkem žalobce pohledávka na její zaplacení, ke zmenšení majetku žalobce tedy nedošlo. Uvedená částka nemůže být škodou, ani pokud by se jednalo o předčasné plnění (§ 1985 až § 1967 o. z.), zda takové plnění může či nemůže žalobce požadovat zpět, je pak otázkou vztahu mezi ním a subjektem, kterému bylo plněno. Hypoteticky by mohlo jako o škodě být uvažováno toliko ve vztahu k ušlým úrokům z předčasně uhrazené částky, tzv. diskont (§ 1967 o. z.) Takové skutečnosti však žalobce v řízení netvrdil a ani nevyšly najevo.

9. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) O nákladech řízení státu vynaložených na znalecký posudek rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř.

10. Proti výroku II. tohoto rozsudku a souvisejícím výrokům o nákladech řízení podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Předně namítl, že jednání dne [datum] se konalo v jinou hodinu, než na kterou bylo odročeno (z ústního jednání dne [datum]), a to namísto ve [údaj o čase] hodin již v [údaj o čase] hodin. Žalobce vycházel z toho, co bylo řečeno u jednání dne [datum] a je patrné ze zvukového záznamu. Žalobce zaslal soudu prvního stupně vyjádření s doplněním důkazních návrhů, a tím, že se jednání konalo dříve, mu bylo znemožněno se jednání účastnit, vyjádřit se k důkazům a důkazy navrhovat, soud prvního stupně k jeho doplněným tvrzením a důkazním návrhům nepřihlédl. K nároku 2 dále uvedl, že žalovaná neoznačila a nedoložila žádné konkrétní ustanovení konkrétní účinné normy, s kterým by bylo původní umístění ústředny [anonymizováno] v rozporu. Pouze poukázala na normu [číslo] [anonymizováno] 73 [číslo], nicméně její obsah nedoložila. Je proto otázkou, jak z ní mohl soud prvního stupně vycházet. Tato norma ve znění, na něž odkazuje [ulice] zpráva požární bezpečnosti, pozbyla účinnosti již v [anonymizováno] [rok]. Žalobce naopak doložil, že původní umístění ústředny [anonymizováno] bylo v souladu s příslušnou normou [anonymizována dvě slova] [číslo], [příjmení] zvukové systémy, účinnou v době od [anonymizováno] [rok] do března 2020. K této skutečnosti nebylo přihlédnuto právě s ohledem na konání jednání v jiném čase. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že normě odpovídalo jak původní, tak i nové umístění, podle jeho názoru nemělo přemístění jiný význam než použitelnost původní místnosti. V rozsudku chybí důležitý poznatek z výslechu tohoto svědka, a to, že přemístění si objednal výbor [anonymizováno], [právnická osoba] s.r.o. objednávku pouze provedla, ale podnět k přemístění ústředny od ní nevzešel. Svědek uvedl, že přemístění ústředny EPSefekt pro budovu nemělo, z čehož plyne, že nebylo nutné. Ze strany žalované dochází k účelové dezinterpretaci obsahu [anonymizována dvě slova] požární bezpečnosti staveb, neboť z ní rozhodně nevyplývá, že ústředna musí být volně přístupná či ve volném prostranství. Vyplývá z ní pouze to, že k ní musí být zajištěn přístup, resp. že musí být přístupná, musí být rovněž zajištěna proti zneužití nepovolanými osobami. Původní umístění ústředny prošlo přezkumem orgánů veřejné moci, neboť budova je kolaudována, muselo tedy být v souladu s [anonymizována dvě slova] požární bezpečnosti staveb. Ústředna byla umístěna v kanceláři (úsek [číslo]) v souladu s [anonymizována dvě slova], legislativou a normami. Jednodušší je ústřednu chránit proti zneužití pokud je umístěna v místnosti, než na volném prostranství. Svědek [příjmení] vypověděl, že pokud je ústředna volně přístupná, musí být„ pod zámkem“, pokud je v samostatné místnosti, musí být oddělena. Žalobce nemohl u jednání dne [datum] reagovat, proto předložil v rámci odvolání k důkazu článek doc. Ing. [jméno] [příjmení], z něhož vyplývá, že je rozdíl mezi volným přístupem a přístupem, že na místech volně přístupných z volného prostranství nebo z chráněné únikové cesty musí být ústředny zajištěny proti zneužití. K nároku 3 uvedl, že se soud prvního stupně zjevně odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, a to rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia sp. zn. [spisová značka], dále [spisová značka] či [spisová značka]. Argumentace soudu prvního stupně ohledně nezmenšení majetku [anonymizováno] je přepjatě formalistická, v rozporu s principy spravedlnosti a neodrážející reálné společenské vztahy. Úhrada faktury [číslo] [rok] ve výši [částka] za plnění, na které společnosti [právnická osoba] nevznikl nárok (pro absenci platného smluvního ujednání, absenci vzniku nároku na tuto platbu pro nedokončení díla a nepředání díla) představuje škodu vzniklou v příčinné souvislosti s porušením péče řádného hospodáře ze strany žalované jako ztrátu na majetku žalobce, a to ve výši, o kterou se snížila hodnota majetku žalobce. K nákladům řízení namítl, že se soud prvního stupně nezabýval jeho argumentací ohledně aplikace § 150 o.s.ř. Porušení povinností ze strany žalované jsou zjevná a následky řeší žalobce dodnes. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Posléze doplnil, že z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací], který byl vydán ve sporu mezi společností [právnická osoba] a žalobcem, vyplývá, že žalovaná jednala při výkonu funkce předsedy [anonymizováno] v rozporu se zákonem a stanovami [anonymizováno]. Zopakoval své výhrady ke svědkovi [jméno] [příjmení], jehož výpověď považoval za nevěrohodnou.

12. Proti výroku I. a navazujícím výrokům o nákladech řízení podala včasné a přípustné odvolání také žalovaná. Namítla, že při řešení stavební úpravy zřízení průchodu postupovala s péčí řádného hospodáře, nejednalo se o její samostatné svévolné rozhodnutí, ale o souhlasné rozhodnutí celého výboru. Před započetím rekonstrukce zadala žalovaná (výbor) provedení sondy, která žádné vyztužení v příčce neprokázala. Na podzim [rok] objednal výbor statický posudek. [ulice] úřad doporučil provést pasport stávajícího stavu s tím, že v otázce nosných konstrukcí k porušení stavebního zákona nedošlo. V [anonymizováno] [rok] doložil výbor stavebnímu úřadu statický posudek, že stavba je bezpečná a vyhovující, dne [datum] stavební úřad sdělil, že mu bylo doloženo, že se nejednalo o zásah do nosných konstrukcí, který by podléhal jeho rozhodnutí a dne [datum] že považuje výzvu za splněnou a provedenou stavební úpravu za bezpečnou. Provedená stavební úprava je tedy podle žalované zcela bezpečná, k zásahu do nosných konstrukcí, který by podléhal rozhodnutí stavebního úřadu, nedošlo. Od roku [rok] byly stavební úpravy prováděny na základě rozhodnutí následných výborů [anonymizováno] a podle konečného sdělení stavebního úřadu z listopadu [rok] provedeny být nemusely. Další kroky následného výboru [anonymizováno] byly vedeny cíleně proti žalované. Stavebnímu úřadu byla předložena odborná vyjádření odporující skutečnému stavu věci (vyjádření Ing. [jméno] [jméno], který se označuje za autora statické části projektu a později přiznává, že autorem nebyl, před zpracováním vyjádření objekt nikdy neviděl, jeho závěry se opírají o informace sdělené mu třetí osobou, tvrzení uvedená ve vyjádření jsou v rozporu se skutečností, všechny výpočty jsou založeny pouze na odhadnutých číslech). Poukazovala též na rozpory mezi odborným vyjádřením a výslechem Ing. [jméno]. Tvrzení Ing. [jméno], že v celé budově jsou ondřejské kříže, které mají zásadní vliv na stabilitu nemovitosti, je v rozporu s listinnými důkazy. Z půdorysu nadpodlažních pater od Ing. [příjmení] plyne, že v inkriminovaném místě napříč nemovitostí se nachází chodba nebo WC, tedy žádné ondřejské kříže nebo jiné pomocné vyztužení. Žalovaná žádnou škodu nezpůsobila, neboť provedená úprava z roku [rok] splňovala jednu z nabízených variant ztužení konstrukce v 1. NP, ke které vyzval stavební úřad podle výzvy ze dne [datum]. Úprava tak nemusela být přetvářena či měněna. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. změnil a žalobu i v tomto rozsahu zamítl, přiznal žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a uložil žalobci nahradit náklady řízení státu v plném rozsahu.

13. Žalobce u odvolacího jednání k nároku 3 doplnil, že vůči společnosti [právnická osoba] nečiní žádné kroky k vymáhání částky [částka], neboť s ohledem na všechny souvislosti vyhodnotil, že by nemusel být ve sporu úspěšný. Žalobce setrval na stanovisku, že dílo nebylo dokončeno a předáno, žalobce nedisponuje předávacím protokolem. [právnická osoba] podala proti žalobci žalobu o částku cca [částka] s příslušenstvím, řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] a mezi stranami byl uzavřen soudní smír. Jednalo se však o jiné dílo, než jaké je vymezeno ve smlouvě o dílo uzavřené se [právnická osoba] s.r.o., tedy dílo, za které byla vystavena faktura na částku [částka] a které je předmětem tohoto sporu.

14. Odvolací soud přezkoumal k odvolání obou účastníků napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k následujícím závěrům:

15. Odvolací soud předně přisvědčil námitce žalobce, že jednání soudu prvního stupně dne [datum] se konalo v jinou hodinu, než na kterou bylo odročeno při předchozím jednání (konalo se v 10 hodin místo až ve 12 hodin). [příjmení], na kterou bylo jednání odročeno, byla chybně přepsána do protokolu, který byl sice oběma účastníkům zaslán, avšak podle § 40 odst. 2 věta čtvrtá o. s. ř. má v případě rozporu protokolu a záznamu přednost záznam.

16. Žalobce byl tímto pochybením zkrácen v právu zúčastnit se jednání dne [datum], nicméně tuto vadu bylo možno napravit v rámci odvolacího řízení.

17. Odvolací soud proto zopakoval listinné důkazy, které byly na předmětném jednání provedeny.

18. Z [anonymizována dvě slova] požární bezpečnosti staveb z června [rok] bylo zjištěno, že ústředna [anonymizováno] bude spolu s ústřednou domácího rozhlasu a centrálním velínem pro kontrolu a ovládání všech technických zařízení v areálu (úsek [číslo]) tvořit požární ústřednu (ve smyslu čl. 62 [anonymizováno] 73 [číslo]), přístupnou z chráněné únikové cesty a z volného prostranství.

19. [anonymizována dvě slova] 97 a 98 popisují konstrukční a stavební řešení stavebního objektu, včetně popisu nosných konstrukcí.

20. Odvolací soud dále podle § 213 odst. 2 o.s.ř. zopakoval důkaz výslechem svědků [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] zjistil, že přesun ústředny [anonymizováno] byl proveden [právnická osoba] s.r.o. na základě objednávky [anonymizováno], práce objednal pan [příjmení]. K přesunu ústředny nebyl dán podnět ze strany [právnická osoba] Zařízení se nacházelo v místnosti, která procházela rekonstrukcí. Před přemístěním odpovídalo umístění ústředny [anonymizováno] platným normám, stejně jako nové umístění. Ústředny [anonymizováno] mají být umístěny buď na velíně v dosahu obsluhy, mohou být i v samostatné místnosti nebo i v chodbě. Ústředna [anonymizováno] bývá obvykle umístěna ve společném prostoru objektu, ale lze ji umístit i v samostatné místnosti. [jméno], kde mají přístup také osoby bez oprávněného přístupu k ústředně, musí být ústředna zajištěna proti neoprávněnému zásahu, manipulaci. Obecně platí, že ústředna má být umístěna v chráněné cestě, musí být přístupná a zajištěna proti zneužití. K žádné změně legislativy týkající se ústředen [anonymizováno] od doby, kdy byla budova kolaudována, nedošlo. Ústředna byla před přemístěním ve funkčním stavu, ale nacházela se uprostřed staveniště, v průběhu stavby ji nikdo nezajistil, bylo třeba ji oprášit.

22. Z výslechu svědka [titul] [jméno] [příjmení], který je synem žalované a v rozhodné době byl členem výboru [anonymizováno] a též vykonával funkci technického správce objektu, bylo zjištěno, že k bourání příčky v 1. NP došlo v rámci prací, které byly předmětem smlouvy o dílo ze dne [datum]. Jako podklad měl výbor [anonymizováno] k dispozici výkresy z archivu stavebního úřadu. Ve výkresech byla příčka zakreslená jako obyčejné zdivo, nenosná. Přesto se z opatrnosti nechala provést sonda. Jelikož sondou nebylo zjištěno nic, co by bránilo zbourání příčky, začaly bourací práce, při nichž se zjistilo, že v příčce se nachází tzv. ondřejský kříž, jehož jedna část byla prasklá. Výbor [anonymizováno] rozhodl o zastavení prací a pozval znalce z oboru statiky a dynamiky, pana [příjmení] [jméno], který na místě sdělil, že se nejedná o nosnou konstrukci a že je možno v pracích pokračovat nebo prasklou část kříže nahradit něčím jiným a přišel s návrhem řešení pomocí L – nosníku. Toto řešení realizovala stavební firma. Ing. [jméno] výbor ujistil, že konstrukce není nosná. Statické posouzení písemně zpracoval až s odstupem několika měsíců. Za provedené práce byla vystavena faktura (mimo cenu sjednanou ve smlouvě o dílo), neboť se jednalo o vícepráce, tedy práce, které v původní smlouvě nebyly předpokládány. Vynaložení částky bylo odsouhlaseno výborem a řešeno jako havarijní stav, neboť stavba probíhala a nebylo možné čekat na odsouhlasení shromážděním [anonymizováno]. Ústředna [anonymizováno] se nacházela v kanceláři, v níž byly umístěny věci [anonymizováno] a výboru, a která byla v minulosti vykradena, v rámci rekonstrukce podlaží byla naplánována výměna dveří kanceláře za bezpečnostní. Bylo shledáno, že by kvůli bezpečnostním dveřím byl problém se k ústředně dostat, navíc z ní trčely dráty, což výbor vyhodnotil jako nebezpečné. Probíhající rekonstrukcí tedy byla dotčena i místnost, v níž se ústředna nacházela, při probíhajících pracích došlo k zaprášení ústředny. Přesun ústředny objednal výbor, neboť vyhodnotil, že by její umístění již neodpovídalo normám, pokud by se nacházela v místnosti uzamčené bezpečnostními dveřmi, dosud se jednalo o dveře obyčejné, uzamčené obyčejným klíčem. Odborné posouzení k umístění ústředny nebylo zadáno. V budově se nachází recepce, vrátný by klíče od kanceláře neměl, jelikož se tam nacházely věci [anonymizováno], vrátný disponuje klíči od společných částí domu. Novému výboru byly předány veškeré listiny a kompletní dokumentace.

23. Další navržené důkazy odvolací soud neprovedl, neboť to shledal nadbytečným.

24. Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu, který byl zjištěn soudem prvního stupně, a dále ze zjištění učiněných z důkazů zopakovaných v rámci odvolacího řízení (viz výše).

25. Odvolací soud nepovažoval za opodstatněné námitky žalobce o nevěrohodnosti svědka [příjmení]. Pouhá skutečnost, že se jedná o syna žalované, nemůže sama o sobě založit svědkovu nevěrohodnost, stejně jako skutečnost, že svědek vede se žalobcem spor o zaplacení. Svědek byl v rozhodném období rovněž členem výboru žalobce a vykonával též [anonymizováno] správu objektu. Jeho výpověď je konzistentní, svědek vypovídal po poučení o případných trestních následcích nepravdivě podané výpovědi. Jeho výpověď proto hodnotil odvolací soud jako věrohodnou. Stejně tak odvolací soud nesdílí výhrady soudu prvního stupně k výpovědi svědka [příjmení], jehož sdělení nejsou rozporná s [anonymizována dvě slova] bezpečnosti stavby. Svědek v rámci doplněného výslechu před odvolacím soudem upřesnil výklad normy, upravující požadavky na umístění ústředen [anonymizováno].

26. Po právní stránce se odvolací soud ztotožňuje s východisky, z nichž při svém rozhodování vycházel soud prvního stupně.

27. Správné jsou jeho závěry, že aktivní věcná legitimace žalobce vyplývá z § 1196 o. z. a pasivní věcná legitimace žalované je dána tím, že v rozhodné době vykonávala funkci předsedkyně výboru žalobce, který je jeho statutárním orgánem (§ 1205 o. z.).

28. Pro členy výboru [anonymizováno] platí podle [ustanovení pr. předpisu] povinnost vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, tj. s péčí řádného hospodáře. Obsah tohoto pojmu vyložil soud prvního stupně přiléhavě v odst. 69. svého rozsudku, na který odvolací soud v zájmu stručnosti odkazuje. Porušení této povinnosti zakládá vznik odpovědnosti za škodu. Odpovědnost žalované je upravena v souladu s výše uvedeným též stanovami žalobce v čl. 7 písm. l).

29. Odvolací soud souhlasí též se závěrem soudu prvního stupně, že vzhledem k absenci speciální právní úpravy týkající se vztahu člena výboru [anonymizováno] a [anonymizováno], je třeba na vztah mezi společenstvím a členem jeho statutárního orgánu podpůrně aplikovat ustanovení o příkazní smlouvě (§ 2430 a násl. o. z.), a tudíž odpovědnostní vztah mezi nimi je třeba posoudit jako odpovědnost smluvní podle § 2913 odst. 1 o. z. V podrobnostech odvolací soud odkazuje odst. 66. napadeného rozsudku.

30. Soud prvního stupně rovněž odpovídajícím způsobem vysvětlil principy a východiska, na základě kterých je nutno posuzovat naplnění předpokladů smluvní odpovědnosti za škodu v projednávané věci, a odvolací soud proto nepovažuje za nutné je opakovat a v podrobnostech na jeho úvahy popsané v odst. 67., 68. a 69. napadeného rozsudku odkazuje.

31. Správným je též jeho závěr, že s ostatními členy výboru žalobce by žalovaná byla odpovědná solidárně (§ 2915 odst. 1 o. z.).

32. Stěžejní otázkou tedy bylo u každého jednotlivého nároku posoudit, zda žalovaná v rámci výkonu své funkce jednala s péčí řádného hospodáře, jak jí obecně ukládal [ustanovení pr. předpisu], přičemž dodržení této povinnosti bylo třeba hodnotit vždy v době, kdy bylo přijímáno konkrétní rozhodnutí k jednání, z něhož ve svém důsledku žalobce vyvozuje odpovědnost žalované.

33. K nároku 1:

34. Odvolací soud se po zopakování dokazování výslechy svědků [příjmení] a [příjmení] neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná v tomto případě s péčí řádného hospodáře nejednala.

35. V řízení bylo prokázáno, že bourání příčky v 1. NP s cílem vybudování průchodu mělo být provedeno v rámci rekonstrukčních prací podle smlouvy o dílo ze dne [datum]. Výbor [anonymizováno] měl před započetím rekonstrukčních prací k dispozici dokumentaci ze stavebního úřadu a z předložených plánů – půdorysu předmětného podlaží, nevyplývalo, že by příčka byla nosná, resp. byla v nich zakreslena jako nenosná. Výbor pro jistotu zadal provedení sondy, která žádné ztužení příčky nezjistila. Poté, co bylo při bouracích pracích odhaleno ztužení v podobě kříže, byl dán pokyn k zastavení prací. Žalovaná měla od stavebního úřadu informaci, že stavební povolení je nutné pro stavební úpravy, kterými se zasahuje do nosných konstrukcí stavby a mění se způsob jejího užívání.

36. Závěr soudu prvního stupně, že žalovaná v záměru zřízení průchodu pokračovala a nechala odstranit jedno rameno ondřejského kříže, aniž bylo zažádáno o stavební povolení a aniž sama měla dostatečné odborné znalosti či si odborné informace k takovému stavebnímu zásahu od příslušných osob předem vyžádala a odborné posouzení začala řešit až dodatečně, není správný. Z doplněného výslechu svědka [příjmení] bylo potvrzeno, že výbor přivolal na místo osobu s odbornými znalostmi, znalce [příjmení] [jméno], který na místě sdělil, že se o nosnou konstrukci nejedná, uvedl, že je možno pokračovat v práci a navrhl i způsob řešení pomocí L – nosníku. Uvedené vyplývá nejen z výslechu svědka [příjmení], ale i Ing. [jméno] shodně vypověděl, že v místě provedl šetření v době před spornou stavební úpravou, viděl, že ondřejský kříž je poškozen korozí. K tomu, že po odhalení ztužení při bourání příčky byl ihned kontaktován statik, se vyjadřoval i jednatel zhotovitele stavby v čestném prohlášení. Žalované, potažmo ostatním členům výboru nelze vytýkat, pokud se spolehli na stanovisko přivolaného odborníka. Je pak zcela nerozhodné, že toto stanovisko bylo zpracováno v písemné podobě až později. V době, kdy žalovaná společně s ostatními členy výboru rozhodla o tom, že se průchod v příčce provede s vloženou výztuhou pomocí L – nosníku, měla od znalce ústní stanovisko, že se nejedná o nosnou konstrukci. Podle sdělení stavebního úřadu pak bylo stavební povolení nutné pouze v případě, že by se zasáhlo do nosných konstrukcí stavby a byl by měněn způsob jejího užívání, k čemuž nedošlo.

37. Odvolací soud shledal postup žalované v dané situaci za souladný s postupem s péčí řádného hospodáře. Žalovaná v záměru zřízení uvedené stavební úpravy – průchodu v příčce pokračovala na základě stanoviska odborníka, že se nejedná o nosnou konstrukci. [příjmení] řádného hospodáře vyjadřuje minimální míru, se kterou je třeba za právnickou osobu jednat, kdy tento pojem nepředpokládá, aby byl člen statutárního orgánu vybaven všemi odbornými znalostmi souvisejícími s jeho funkcí. Pro posouzení, zda žalovaná jednala s péčí řádného hospodáře, pak již není rozhodné, že se později ukázalo či stavební úřad shledal, že pro stavební úpravu bylo stavební povolení nutné a že se posléze přiklonil k jinému odbornému stanovisku. Jak správně uvedl soud prvního stupně, odpovědnost člena statutárního orgánu není odpovědností za výsledek. Odpovědnost žalované by byla dána jen za předpokladu, že by žalovaná nevyvinula dostatečné úsilí k dosažení sjednaného výsledku, tedy pokud by nejednala dostatečně obezřetně a pečlivě s preferencí zájmu [anonymizováno]. Žalovaná v daném případě požadovaným způsobem jednala, nespolehla se jen na vlastní znalosti a schopnosti, naopak, zajistila odborně způsobilou osobu, na jejíž odborné znalosti se spolehla.

38. Na základě výše uvedeného neshledal odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně nárok žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako důvodný, a proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.).

39. K nároku 2:

40. Odvolací soud naproti tomu považoval za správný závěr soudu prvního stupně, že nárok na zaplacení částky vynaložené na přesun ústředny [anonymizováno] ve výši [částka] s příslušenstvím také opodstatněný není.

41. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně shledal, že v postupu žalované ani ostatních členů výboru nelze spatřovat postup mimo rámec péče řádného hospodáře. Je sice pravdou, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalované, že pokyn k přesunu ústředny [anonymizováno] vyšel od [právnická osoba] s.r.o., která v domě prováděla kontroly elektrické požární signalizace a ozvučovacího systému. Bylo však prokázáno, že přesun [anonymizováno] objednal výbor [anonymizováno], a to v souvislosti s rekonstrukčními pracemi v předmětném podlaží. Nutnost přesunu ústředny [anonymizováno] vyvstala v průběhu provádění těchto prací. Bylo nutno opravit rozvody, což nebylo možné bez zásahu do místnosti, v níž se ústředna nacházela. Došlo k zaprášení ústředny, její umístění uprostřed staveniště nebylo z hlediska nutnosti jejího zabezpečení proti neoprávněným zásahům vhodné. Navíc místnost, v níž se ústředna dosud nacházela, měla být osazena bezpečnostními dveřmi. Výměna obyčejných dveří za bezpečnostní přitom měla být provedena v rámci rekonstrukce odsouhlasené shromážděním [anonymizováno]. Lze přisvědčit námitce žalobce, že původní umístění ústředny bylo v souladu s tehdy platnou a účinnou normou, neboť objekt byl kolaudován, což potvrdil svědek [příjmení]. Pokud by však v důsledku rekonstrukce, která se dotkla i místnosti, v níž byla ústředna [anonymizováno] umístěna, došlo k tomu, že by byla ústředna za bezpečnostními dveřmi, nelze žalované či ostatním členům výboru vytýkat, že raději přistoupili k přesunutí ústředny do místa, které by odpovídalo požadavkům normy na jeho přístupnost. Zvolené řešení je v souladu s příslušnou normou i nadále, a tudíž žalobci jednáním žalované škoda nevznikla.

42. Odvolací soud proto výrok II. napadeného rozsudku co do částky [částka] s příslušenstvím jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

43. K nároku 3:

44. Odvolací soud neshledal posouzení tohoto nároku soudem prvního stupně jako správné a v tomto směru shledal odvolání žalobce jako opodstatněné.

45. Soud prvního stupně založil své zamítavé rozhodnutí na právním závěru, že pokud žalobce disponuje pohledávkou za společností [právnická osoba] z titulu bezdůvodného obohacení (za situace, kdy dovozuje, že faktura na částku [částka] ze dne [datum] jí neměla být z různých důvodů proplacena), nemůže tato částka zároveň představovat škodu. Tento závěr není správný.

46. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. [spisová značka] uvedl následující: Jsou-li splněny předpoklady vzniku nároků a) odpovědnosti za škodu (povinnost k náhradě škody) mezi poškozeným a škůdcem, který vznik újmy zapříčinil, aniž sám získal peněžní prostředky, a b) odpovědnosti za bezdůvodné obohacení, v jejímž rámci má poškozený (ochuzený) právo na vydání bezdůvodného obohacení od osoby odlišné od škůdce, jejíž majetkový stav se přijetím plnění zvětšil, je poškozený oprávněn vyžadovat plnění od kteréhokoliv subjektu, případně i od obou (všech), samozřejmě s tím, že se mu celkově může dostat pouze té částky, o kterou přišel; v rozsahu plnění jednoho povinného subjektu zaniká nárok oprávněného (věřitele) i vůči druhému povinnému (tzv. falešná solidarita). Okolnost, že je tu více osob, kterým podle různých ustanovení zákona vznikla či mohla vzniknout současně závazková povinnost, není důvodem, který by vylučoval povinnost škůdce nahradit škodu, tj. újmu v majetkové sféře poškozeného. Případná existence nároku poškozeného na vydání bezdůvodného obohacení od toho, kdo jej získal, nezbavuje poškozeného práva požadovat náhradu škody od osoby, která naplnila předpoklady odpovědnosti za škodu, způsobenou odčerpáním peněz ve prospěch obohaceného, ani nepodmiňuje vznik či úspěšnost nároku na náhradu škody uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

47. O právě takový případ se jedná v projednávané věci. Podle tvrzení žalobce mu měla škoda vzniknout tím, že žalovaná dala pokyn k proplacení faktury za práce podle smlouvy o dílo, přičemž nebyly splněny podmínky pro to, aby faktura byla proplacena. Peněžní plnění se tedy dostalo třetí osobě, odlišné od osoby žalované. Žalovaná sama žádné peněžní prostředky nezískala.

48. V souladu s výše citovanou judikaturou si tedy žalobce může vybrat, zda se bude domáhat ušlých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení proti společnosti [právnická osoba] či z titulu náhrady škody proti žalované či proti oběma těmto subjektům s tím, že celkově se mu nemůže dostat více, než o kolik přišel. Pro případnou úspěšnost nároku na náhradu škody pak není podmínkou uplatnění nároku na vydání bezdůvodné obohacení.

49. Žalobci se zatím žádného plnění z tohoto titulu od společnosti [právnická osoba] nedostalo, částku [částka] proti ní nevymáhá. Ve sporu, na který upozornila žalovaná, se nejednalo o plnění ze smlouvy o dílo, která je předmětem tohoto sporu.

50. Jelikož soud prvního stupně žalobu v této části zamítl a s ohledem na nesprávné právní posouzení věci se konkrétně nezabýval naplněním předpokladů odpovědnosti za škodu, tj. porušením právní povinnosti na straně žalované, vznikem a výší škody a příčinnou souvislostí, nezbylo odvolacímu soudu, než přistoupit v tomto rozsahu ke zrušení výroku II. jeho rozsudku podle § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 o. s. ř. a k vrácení věci v uvedeném rozsahu tomuto soudu k dalšímu řízení.

51. Na soudu prvního stupně nyní bude, aby se zabýval tím, zda žalovaná porušila povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, pokud dala pokyn k proplacení předmětné faktury, tj. zda byly splněny podmínky pro její úhradu, dále zda žalobci v příčinné souvislosti s tím vznikla škoda a v jaké výši. Soud prvního stupně se bude zabývat všemi námitkami žalobce, které se týkají předmětné smlouvy o dílo (překročení limitu schváleného shromážděním [anonymizováno], změny v osobě zhotovitele díla), dále tím, zda dílo bylo dokončeno, případně v jakém rozsahu. Neopomene vzít v úvahu, že žalobce od smlouvy o dílo odstoupil, čímž se změnil charakter nároků mezi ním a společností [právnická osoba] (v případě, že bude odstoupení do smlouvy posouzeno jako platné), které bude třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení.

52. Odvolací soud pro pořádek uvádí, že shledává, že sporná smlouva o dílo byla uzavřena v rozporu s rozhodnutím shromáždění vlastníků, neboť byl překročen schválený limit ceny díla. Předmětným hlasováním ze dne [datum] bylo totiž přijato usnesení o generální opravě objektu s předpokládaným nákladem max. [částka] bez jakéhokoli dovětku, že by se snad mělo jednat o cenu bez DPH. Je tudíž třeba vycházet z toho, že maximální limit [částka] byl limit celkový, vč. DPH. Cena díla ve smlouvě o dílo pak tento limit přesahuje.

53. Z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ve věci sp. zn. [spisová značka] nelze bez dalšího v projednávané věci vycházet. Jednalo se totiž o spor mezi jinými účastníky, a to mezi žalobcem (tam v postavení žalovaného) a společností [právnická osoba] o zaplacení odměny za [anonymizováno] správu nemovitosti. Postup výboru [anonymizováno] byl posuzován ve vztahu k jinému právnímu jednání, než je předmětem tohoto sporu.

54. Po zhodnocení věci ze všech výše uvedených hledisek soud prvního stupně v uvedeném rozsahu (o nároku 3) znovu ve věci rozhodne, včetně rozhodnutí o nákladech řízení před soudy obou stupňů, a to jak mezi účastníky (které posoudí i z hlediska možnosti aplikace § 150 o.s.ř. z důvodů uvedených žalobcem), tak o nákladech řízení státu (§ 224 odst. 3 o.s.ř.).