pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnosti umožnit jí nahlédnout do nákladových položek (soupisu nákladových položek pro vyúčtování služeb) za rok [rok] a do jednotlivých položek čerpání fondu oprav za rok [rok] a pořídit si z nich výpisy, opisy a kopie (výrok I.), uložil žalovanému povinnost umožnit žalobkyni nahlédnout do přehledu členů žalovaného, kteří hlasovali per rollam o schválení účetní závěrky za rok [rok] (dle výsledků hlasování mimo zasedání shromáždění ze dne [datum]) a pořídit si z něj výpisy, opisy a kopie (výrok II.), uložil žalovanému povinnost umožnit žalobkyni nahlédnout do faktur za rok [rok], do nákladových položek (soupisu nákladových položek pro vyúčtování služeb) za rok [rok], do odečtů všech elektroměrů včetně podružných elektroměrů na domech na adrese [adresa], [číslo], [číslo] 2g a [číslo] za rok [rok] a pořídit si z nich výpisy, opisy a kopie (výrok III.) a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok IV.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný umožnil nahlédnout do listin specifikovaných ve výrocích I., II. a III. napadeného rozsudku s odůvodněním, že je členkou žalovaného z titulu spoluvlastnicví jednotky v domě (garáže), přičemž žalovaný jako osoba odpovědná za správu domu [adresa] v k. ú. [část obce], v němž se její jednotka nachází, jí dlouhodobě neumožňuje nahlédnout do účetních knih, dokladů a jiných dokumentů za rok [rok] a [rok]. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že do dokladů specifikovaných ve výroku I. rozsudku již žalobkyni umožnil nahlédnout v rámci řízení, které bylo mezi týmiž účastníky vedeno u soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka], do dokladů specifikovaných ve výroku III. rozsudku měla žalobkyně možnost nahlédnout, avšak tuto nevyužila, a požadavek na nahlédnutí do listiny specifikované ve výroku II. rozsudku, tj. přehledu členů žalovaného, kteří hlasovali per rollam o schválení účetní závěrky za rok [rok], jde nad rámec povinností žalovaného vyplývajících ze zákona.

3. Soud prvního stupně vyšel z nesporných tvrzení účastníků, že žalobkyně je spoluvlastnicí v rozsahu ½ jednotky [číslo] garáž nacházející se v budově [adresa] v k. ú. [část obce] a členem žalovaného. Vzal za prokázané, že žalobkyně se na žalovaném opakovaně domáhala, aby jí umožnil nahlédnout do specifikovaných dokladů a pořídit si z nich výpisy, opisy a kopie. Dne [datum] došlo v prostorách správcovské firmy žalovaného k jednání, během něhož bylo žalobkyni umožněno nahlížet do dokladů žalovaného za rok [rok], pan [příjmení] (předseda výboru žalovaného) žalobkyni verbálně atakoval, za což byl později uznán vinným z přestupku. [příjmení] přítomné ten den v kancelářích viděly žalobkyni nahlížet do černého šanonu obsahujícího účetnictví, a též do druhého šanonu s účetnictvím za rok [rok]. Během nahlížení byly žalobkyni předloženy i faktury za rok [rok], nákladové položky byly součástí účetní závěrky a inventur účtu. Odečty elektroměrů správce vede v účetním programu, ale zvlášť je netiskne a nepředkládá vlastníkům jednotek, nejsou ani součástí šanonu s účetnictvím žalovaného. Záznamy z podružných elektroměrů ve společných částech domu rovněž vede ve své interní evidenci. Na základě odečtů správce vypočítá spotřebu. Z interní evidence je správcovská firma schopna vygenerovat sestavu odběrných míst se stavy poměrových měřidel. V posledních dvou letech jednotliví vlastníci do kanceláří správcovské firmy běžně nechodili, vše se řešilo telefonicky či emailem. Soupis nákladových položek za rok [rok] má předseda výboru žalovaného k dispozici k nahlédnutí. Ke dni [datum] správcovská firma na svých webových stránkách informovala, že má otevřeno v době od 8 do 16 hodin a v případě potřeby je kontaktní místo zpřístupněno i mimo tuto dobu. Vlastníkům jednotek byl formou emailu zaslán návrh souhlasu vlastníka jednotky pro rozhodnutí mimo zasedání shromáždění (tzv. per rollam), podklady k odsouhlasení účetní závěrky za rok [rok] a závěrečná zpráva o hospodaření za rok [rok]. Členové [anonymizováno] následně, dne [datum], účetní závěrku za rok [rok] schválili mimo zasedání shromáždění a dne [datum] stejnou formou schválili účetní závěrku za rok [rok] (ta byla zveřejněna ve sbírce listin dne [datum]). Žalovaný informoval vlastníky jednotek o výsledcích hlasování mimo zasedání shromáždění, a to o celkovém počtu hlasů vlastníků, kteří se hlasování účastnili a jakým počtem hlasů bylo rozhodnutí přijato. Nahlížení do listin týkajících se správy domu, do účetních knih a účetních dokladů upravuje čl. XIII odst. 1 písm. g) stanov žalovaného. Žalobkyni bylo ze strany výboru [anonymizováno] sděleno, že do dokladů za rok [rok] jí bude umožněno nahlédnout v [příjmení] [příjmení] na [obec a číslo] ve stanovených termínech.

4. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle § [číslo], § [číslo], § 1213 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“). Dále vycházel ze stanov žalovaného, konkrétně čl. XIII odst. 1 písm. g) a čl. VIII odst. 6. Požadavek žalobkyně týkající se nákladových položek za rok [rok] a položek čerpání fondu oprav za rok [rok] neshledal důvodným, neboť dospěl k závěru, že žalobkyni již bylo umožněno do těchto dokladů nahlížet, a to dne [datum] v prostorách správcovské firmy žalovaného po dobu nejméně jedné hodiny. Naproti tomu požadavek týkající se nahlížení do přehledu členů žalovaného, kteří hlasovali per rollam o schválení účetní závěrky za rok [rok] důvodným shledal s tím, že nárok žalobkyně nahlédnout do této listiny vyplývá z § 1179 o. z., neboť vlastník jednotky musí mít možnost kontroly správnosti postupu žalovaného při počítání hlasů, což nemůže dostatečně realizovat jen na základě informací, které je žalovaný povinen vlastníkům poskytnout podle § 1213 o. z. Dovodil, že hlasování per rollam musí být z podstaty věci postaveno naroveň klasickému hlasování na shromáždění a člen společenství vlastníků má nárok zkontrolovat, jakým způsobem vlastníci hlasovali, zda hlasování mimo shromáždění proběhlo řádně a takto přijatá rozhodnutí jsou platná. Pokud je hlasování per rollam platné, musí žalovaný disponovat písemným vyjádřením každého vlastníka jednotky, který tímto způsobem hlasoval, adresovaným výslovně statutárnímu orgánu žalovaného s uvedením dne, měsíce a roku, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí, jak vyžadují stanovy žalovaného. Po právu shledal soud prvního stupně též nárok žalobkyně na nahlédnutí do faktur, nákladových položek a odečtů elektroměrů za rok [rok], neboť do těchto dokladů žalobkyni umožněno nahlédnout nebylo. Soud prvního stupně neakceptoval jako postačující, že žalovaný nabídl žalobkyni, že jí umožní nahlédnout do těchto dokladů v obchodním centru [příjmení] ve dnech 26. 11. a [datum]. Neshledal žádný rozumný důvod k tomu, aby k nahlížení došlo právě na tomto místě, pokud sídlo žalovaného, sídlo jeho správcovské firmy, bydliště žalobkyně i bydliště předsedy a místopředsedy výboru žalovaného je v [obec a číslo]. Z dikce ustanovení § 1179 o.z. plyne, že vlastník jednotky může nahlížet do příslušných listin u osoby odpovědné za správu domu. Touto osobou je žalovaný, který však povinnosti týkající se správy domu převedl na správcovskou firmu [právnická osoba], která sídlí v [obec a číslo]. Částečné uzavření kanceláře správcovské firmy z důvodu [anonymizována tři slova] nemůže jít k tíži žalobkyně za situace, kdy povinnost uzavřít provozovnu v té době stanovena příslušnými orgány nebyla. Požadavek žalovaného, aby byla nahlížení přítomna osoba určená společenstvím, shledal souladným se stanovami, přičemž žalovaný k tomu může delegovat osobu odlišnou od předsedy výboru. Uzavřel, že je nyní na žalovaném, jak prostorově a personálně zajistí splnění povinnosti, avšak s ohledem na okolnosti případu by nahlížení mělo být žalobkyni umožněno v sídle žalovaného v [obec a číslo] či sídle jeho správcovské firmy, případně v prostorách, v nichž se obvykle koná shromáždění vlastníků jednotek, nikoli však v obchodním domě v [obec a číslo], kde pracuje předseda výboru žalovaného, avšak žalobkyně zde žádné vazby nemá. O nákladech řízení rozhodl podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci podle § 142 odst. 2 o.s.ř.

5. Proti výrokům I. a IV. tohoto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Zdůraznila, že odpočátku byla nakloněna smírnému vyřešení sporu za předpokladu, že jí žalovaný uhradí náklady řízení. Rozhodnutí soudu prvního stupně v části týkající se jejího požadavku na nahlédnutí do specifikovaných listin za rok [rok] je pro ni překvapivé, neboť soudkyně po skončení dokazování a přednesu závěrečných řečí sdělila, že výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení] nepovažuje za zcela důvěryhodnou a že žalobkyně může požadovat nahlédnutí do dokladů opakovaně. V rozsudku je pak výpověď této svědkyně hodnocena jako věrohodná. Žalobkyně setrvala na svém stanovisku, že dne [datum] jí nebylo umožněno nahlédnout do nákladových položek a položek čerpání fondu oprav za rok [rok]. Tento skutkový závěr z provedeného dokazování nevyplývá. Svědkyně [příjmení] dne [datum] nahlížení přítomna vůbec nebyla, stejně tak paní [příjmení]. [jméno] svědkyně [příjmení] vypověděla, že se v místnosti jen několikrát mihla. Ten den bylo žalobkyni umožněno nahlédnout pouze do faktur za rok [rok], což koresponduje s jednáním soudu prvního stupně dne [datum], kde bylo jednáno pouze o fakturách za rok [rok]. Žalobkyně nemá důvod požadovat nahlížení do dokladů opakovaně, vzhledem k opakovaným verbálním atakům vůči své osobě ze strany předsedy a místopředsedy výboru žalovaného. Poukázala však na dostupnou judikaturu, např. rozhodnutí Ústavního soud sp. zn. [ústavní nález], v němž se Ústavní soud vyslovuje k tomu, že vlastník má právo na předložení souboru listin týkajících se hospodaření s nemovitostí, a to i opakovaně. Ustanovení § 1179 o. z. má zaručit vlastníkům jednotek nerušený, neomezený a plnohodnotný výkon práva spravovat své vlastnictví. Osoba odpovědná za správu domu nesmí tato práva vlastníka jednotky svévolně omezovat či je ztěžovat, ani např. nesmyslným limitem 60 minut stanoveným předsedou výboru. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. změnil tak, že žalobě v této části vyhoví a přizná ji plnou náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně i nákladů odvolacího řízení.

6. Žalovaný podal odvolání proti výrokům II., III. a IV. rozsudku. Zopakoval své námitky proti požadavku žalobkyně nahlédnout do přehledu členů žalovaného, kteří hlasovali per rollam o schválení účetní závěrky za rok [rok] a pořídit si z něj výpisy, opisy a kopie. Tento požadavek považoval za jdoucí nad rámec povinností, které pro něj vyplývají ze zákona. Takový požadavek se nijak netýká správy domu či pozemku. Soud prvního stupně se nezabýval otázkou, čím může přehled hlasujících členů přispět k zodpovězení otázky vztahující se k hospodaření [anonymizováno] či jakou má vypovídací hodnotu. Z § 1213 o. z., ani z jiné zákonné úpravy nevyplývá, že by na straně žalovaného byla dána povinnost předkládat či vůbec vytvářet jmenný seznam hlasujících či povinnost předkládat nebo vypracovávat přehled hlasujících osob tomu, kdo žádá nahlédnout do účetních knih a dokladů. Dále zmínil, že hlasovací lístky členů [anonymizováno] disponuje, tyto však obsahují osobní údaje členů a jejich podpisy a pokud by žalobkyni bylo umožněno nahlížet do těchto listin, jednalo by se o porušení ochrany osobních údajů členů [anonymizováno]. Přehledem hlasujících členů žalovaný nedisponuje, neboť nemá povinnost jej zpracovávat. Stejně tak setrval na svém stanovisku, že žalobkyni řádně umožnil nahlédnout do specifikovaných dokladů za rok [rok]. Žalobkyni nabídl několik termínů i místo, kam jí podklady bezpečně a řádně dopraví. Žalobkyně však na jeho podmínky nepřistoupila, neustále se domáhala toho, aby mohla do dokladů nahlížet v sídle správcovské firmy. Ta však není povinna své prostory k tomuto účelu poskytnout. Žalobkyně si kladla různé podmínky, odmítala přítomnost předsedy [anonymizováno], místopředsedy [anonymizováno]. Její požadavky vykazovaly až šikanózní charakter. Podle stanov žalovaného určuje osobu a prostory k nahlížení žalovaný. Nelze tedy akceptovat názor soudu prvního stupně, že by místem nahlížení měl být obvod [obec a číslo]. Žalobkyně je vlastníkem velmi malého podílu na společných částech domu, což může sloužit jako měřítko hodnocení oprávněných zájmů vlastníka při realizaci daných oprávnění. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek v napadených výrocích změnil, případně jej zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalobkyně s výroky II. a III. napadeného rozsudku vyjádřila souhlas. Popřela, že by si ohledně nahlížení kladla další požadavky. Pouze chtěla nahlížet v místě v souladu se zákonem, což jí žalovaný neumožnil. Žalovaný v rámci pokusu o smír nepřistoupil ani na možnost nahlížení v restauraci [anonymizována tři slova], která se nachází cca 5 minut pěšky od sídla žalovaného, bydliště žalobkyně a předsedy a místopředsedy výboru žalovaného. Při akceptaci výkladu žalovaného by mohlo docházet k absurdním situacím tak, že by žalovaný např. určil prostory k nahlížení v [obec] či [obec], protože se tam předseda výboru pracovně pohybuje. Dále doplnila k otázce dobrých mravů a tvrzené šikany, že ze strany výboru žalovaného, zejména p. [příjmení] je jí i jiným posíláno množství emailových zpráv (cca [anonymizováno] od počátku roku [rok]), v nichž je žalobkyně urážena, jsou podávána [anonymizována dvě slova] na její osobu a různá [anonymizováno] na místní oddělení [stát. instituce]. Nahlížení do dokladů za rok [rok] jí bylo nabídnuto před [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení] za přítomnosti p. [příjmení], přičemž p. [příjmení] byl shledán vinným z přestupku, kterého se vůči žalobkyni dopustil dne [datum]. Do roku [rok] se nepotřebovala svých práv domáhat soudní cestou, neboť předkládání dokumentace probíhalo bez problémů v sídle správce [právnická osoba] v [obec a číslo] či byla zasílána emailem.

8. Žalovaný považoval rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. za správný. Žalobkyni byl z jeho strany poskytnut dostatečný prostor, aby nahlédla do všech dokladů za rok [rok] a pořídila si z nich kopie, což i učinila. Pakliže se domáhá nahlížení do dokladů, které již shlédla, je její požadavek již šikanózního rázu.

9. Žalobkyně u odvolacího jednání doplnila, že žádala nahlédnout do dokladů [anonymizováno], neboť chtěla zkontrolovat jeho hospodaření. Dne [datum] jí bylo umožněno nahlédnout jen do faktur za rok [rok], k některým listinám by se chtěla vrátit. Z [anonymizováno] žalovaného o výsledku hlasování per rollam nelze zjistit, kolik vlastníků se hlasování zúčastnilo, jakým způsobem hlasovali jednotliví vlastníci. Údaje vlastníků, které zmiňuje žalovaný v odvolání, jsou veřejně přístupné. Platnost usnesení o schválení účetní závěrky za rok [rok] žalobou nenapadla.

10. Žalovaný zopakoval, že nemá povinnost vytvářet přehled členů, kteří hlasovali per rollam, a to ani podle zákona ani podle stanov, tudíž takovou listinou nedisponuje.

11. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobkyně a žalovaného napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k následujícím závěrům:

12. Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu, který byl zjištěn soudem prvního stupně, a dále z doplněných skutkových tvrzení žalobce a žalované učiněných v rámci odvolacího řízení. Důvod k opakování či doplnění dokazování podle § 213 odst. 2, 3, 4 o.s.ř. neshledal.

13. V řízení bylo prokázáno a bylo zároveň nesporné, že žalobkyně je členkou žalovaného z titulu spoluvlastnictví jednotky v domě. Práva a povinnosti vlastníka jednotky jsou upraveny v § 1175 a násl. o. z.

14. Podle § 1179 o. z. má vlastník jednotky právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie.

15. Podle § 1190 o. z. je osobou odpovědnou za správu domu společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

16. Účelem ustanovení § 1179 o. z. je, aby vlastník jednotky měl možnost ověřit, zda osoba odpovědná za správu domu hospodaří v souladu s oprávněnými zájmy a potřebami vlastníků, zda vynakládané finanční prostředky, které jsou tvořeny převážně z příspěvků vlastníků jednotek (§ 1180 o. z.) jsou vynakládány účelně a v souladu s usneseními shromáždění. S uplatněním těchto práv jsou spojena také ustanovení o působnosti shromáždění (§ 1208 o. z.) a o způsobu jeho svolávání (§ 1207 o. z.). Je vhodné, aby způsob uplatnění takto všeobecně vymezeného práva byl uveden ve stanovách. (viz komentář ASPI k § 1179 o. z.).

17. Stanovy žalovaného upravují právo vlastníka seznámit se s hospodařením a správou domu a nahlížení do dokladů v čl. XIII odst. (1) písm. g) tak, že vlastník jednotky může u společenství v prostorách určených společenstvím nahlížet do smluv uzavřených ve věci správy domu, do účetních knih a dokladů; výpisy si může činit výlučně pro svoji potřebu a výlučně v prostorách určených společenstvím po dohodě s osobou, která je za společenství přítomna nahlížení do těchto písemností společenství, není však oprávněn odnášet jakékoli písemnosti mimo tyto prostory.

18. K požadavku žalobkyně nahlédnout do nákladových položek (soupisu nákladových položek pro vyúčtování služeb) za rok [rok] a do jednotlivých položek čerpání fondu oprav za rok [rok]:

19. Mezi stranami nebylo ohledně tohoto žalobního požadavku sporné, že obecně žalobkyně má podle § 1179 o. z. a stanov žalovaného právo na to, aby jí bylo umožněno do těchto listin nahlédnout. Spornou byla otázka, zda jí to ze strany žalovaného již bylo umožněno, a to na schůzce dne [datum] v prostorách správcovské firmy žalovaného, případně zda žalobkyně může požadovat nahlížení do stejných listin opakovaně.

20. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně shledal, že žalobkyni nebylo řádně umožněno do předmětných dokladů nahlédnout. K nahlížení mělo dojít dne [datum] v kancelářích správcovské firmy. Nahlížení proběhlo po dobu cca 1 hodiny a došlo při něm ze strany předsedy výboru žalovaného k jednání vůči žalobkyni, které naplňovalo znaky přestupku proti občanskému soužití podle [ustanovení pr. předpisu] Předseda výboru žalovaného žalobkyni vulgárně urážel a vyhazoval ji z místnosti. Za toto jednání mu bylo uloženo napomenutí a uhrazení nákladů spojených s projednáním přestupku ve výši [částka] Odvolací soud má za to, že žalobkyně neměla dostatek času na to, aby si řádně příslušné doklady prostudovala a pořídila si z nich výpisy, opisy či kopie, navíc za takto vyhrocené situace ze strany zástupce žalovaného. Právo vlastníka koncipované v § 1179 o. z. nemůže být vykládáno jen formálně, ale vlastník musí mít reálnou možnost si příslušné doklady řádně prostudovat. Doklady týkající se hospodaření domu jsou obsáhlé, a pokud má mít vlastník možnost se s nimi skutečně seznámit, případně ověřit údaje v nich uvedené, nemůže být limitován časem např. 60 minut, který z podstaty nemůže stačit k prostudování dvou šanonů s fakturami a dalšími dokumenty. Jak dovodil např. Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] je třeba v této souvislosti hodnotit i časový prostor, v jakém žalovaný žalobkyni nahlédnutí do dokumentů umožnil, člen [anonymizováno] musí mít k seznámení s dokumenty ohledně hospodaření [anonymizováno] dostatečný časový prostor.

21. Na opakovaný výkon práva vlastníka jednotky podle § 1179 o. z. lze analogicky vztáhnout závěry, které uvedl Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. [ústavní nález], že„ Spoluvlastník má právo na předložení komplexního, věcně a časově souvisejícího na sebe navazujícího souboru listin, týkajících se hospodaření s nemovitostí. Jde o právo průběžné a trvalé, které lze vykonávat k novým skutečnostem, ale i opakovaně. Limitem je zde požadavek ochrany ostatních spoluvlastníků před nepřiměřeným rušením. Právo na informace přitom nelze chápat formálně, doklady musí být předloženy za takových podmínek, aby měl spoluvlastník reálnou možnost se s jejich obsahem seznámit a řádně je prostudovat.“.

22. K výkonu práva vlastníka podle § 1179 o. z. se vyslovil Nejvyšší soud např. ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], v němž mimo jiné uvedl, že toto subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem k zažitým (obecně přijímaným) zvyklostem a že zjevnému zneužití práva nelze ochranu poskytnout.

23. Ze shora uvedeného vyplývá, že vlastník jednotky má obecně právo nahlížet do listin na základě § 1179 o. z. i opakovaně, avšak za dodržení principu dobrých mravů a zákazu zjevného zneužití práva.

24. V posuzované věci odvolací soud neshledal, že by požadavek žalobkyně byl rozporný s dobrými mravy či vykazoval známky šikanózního výkonu práva, jak tvrdil žalovaný. Žalobkyně po žalovaném nahlédnutí do předmětných dokladů žádala opakovaně, v souladu s § 1179 o. z. a stanovami. Žalovaný jí vyhověl dne [datum], avšak řádné uplatnění tohoto práva zmařil předseda jeho výboru svým nevhodným jednáním vůči žalobkyni (viz výše). Stejně tak časový limit 60 minut nebyl pro dostatečné uplatnění tohoto práva dostatečný, a proto i pokud by žalobkyně žádala nahlédnout do stejných listin znovu, není její požadavek šikanózní, ale oprávněný.

25. Odvolací soud proto shledal odvolání žalobkyně do výroku I. napadeného rozsudku jako důvodné. Vzhledem k závěrům uvedeným shora se již odvolací soud nezabýval námitkami žalobkyně ohledně hodnocení výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení], neboť to již bylo nadbytečné.

26. Na základě výše uvedeného odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a žalobě v této části vyhověl.

27. K požadavku žalobkyně nahlédnout do přehledu členů žalovaného, kteří hlasovali per rollam o schválení účetní závěrky za rok [rok] (dle výsledků hlasování mimo zasedání shromáždění ze dne [datum]):

28. Ohledně tohoto požadavku žalobkyně žalovaný jednak sporoval, že by se oprávnění nahlédnout do této listiny dalo zahrnout pod oprávnění vlastníka jednotky podle § 1179 o. z., a dále namítal, že nemá povinnost takový přehled vyhotovit, a tudíž jím nedisponuje.

29. Obecné oprávnění žalobkyně jako spoluvlastníka jednotky v domě nahlédnout či seznámit se s listinami, z nichž lze zjistit, kteří vlastníci jednotek a jakým způsobem hlasovali v rámci rozhodování mimo zasedání shromáždění podle § 1211 a násl. o. z. (tzv. per rollam) lze podřadit pod oprávnění zahrnuté v § 1179 o. z. Při uplatnění práva vlastníka jednotky kontrolovat hospodaření osoby odpovědné za správu domu je totiž třeba vycházet i z toho, jakou působnost shromáždění vlastníků jednotek vykonává.

30. Podle § 1208 odst. 1 písm. c) o. z. do působnosti shromáždění patří (mimo jiné) schválení rozpočtu, účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu a pozemku.

31. Pokud tedy smyslem § 1179 o. z. je, aby vlastník jednotky mohl řádně kontrolovat hospodaření osoby oprávněné za správu domu a jakým způsobem dům nebo pozemek spravuje, a to v kontextu souladu hospodaření a správy s usneseními přijatými shromážděním vlastníků, musí mít logicky možnost též zkontrolovat, zda usnesení bylo přijato v souladu se zákonem či stanovami. Je pak již na osobě povinné ([anonymizováno]), jakým způsobem zabezpečí ochranu osobních údajů ostatních vlastníků.

32. V daném případě však odvolací soud požadavek žalobkyně na poskytnutí přehledu členů žalovaného, kteří hlasovali per rollam přesto neshledal důvodným.

33. Podle § 1213 o. z. statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení.

34. Odvolací soud přisvědčil námitce žalovaného, že není povinen, ani podle zákona, ani podle stanov, vyhotovit přehled členů, kteří hlasovali per rollam. Podle shora citovaného § 1213 o. z. je povinen vlastníkům oznámit pouze výsledek hlasování a obsah přijatého usnesení. Tuto svou povinnost žalovaný splnil.

35. Pokud žalovaný přehledem členů, kteří hlasovali per rollam nedisponuje a povinnost jej vyhotovit ani nemá, nelze mu uložit, aby do takové listiny umožnil žalobkyni nahlédnout. Žalobkyně se přitom předložení hlasovacích lístků jednotlivých vlastníků, kteří se hlasování per rollam účastnili, z nichž by bylo možné zjistit, kteří vlastníci a jakým způsobem hlasovali, nepožadovala. Požadovala předložení přehledu těchto členů. Soud je vázán žalobním návrhem a může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o.s.ř.) O takový případ v projednávané věci nejde.

36. Odvolací soud proto její požadavek shledal na rozdíl od soudu prvního stupně jako neopodstatněný, a tedy rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a žalobu v této části zamítl.

37. K požadavku žalobkyně nahlédnout do faktur za rok [rok], do nákladových položek (soupisu nákladových položek pro vyúčtování služeb) za rok [rok], do odečtů všech elektroměrů včetně podružných elektroměrů na domech na adrese [adresa], [číslo], [číslo] 2g a [číslo] za rok [rok]:

38. V rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] se Nejvyšší soud zabýval otázkou splnění povinnosti poskytovatele služeb podle zákona č. 67/2013 Sb. umožnit příjemci služby kontrolu správnosti vyúčtování za dané vyúčtovací období, a to mimo jiné z hlediska místa, kde je poskytovatel služeb povinen tuto povinnost splnit, jak často musí příjemci služeb takové seznámení s podklady umožnit. Dovodil i na podkladě judikatury vztahující se k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013, že právo seznámit se s podklady pro vyúčtování nelze chápat formálně. Poskytovatel služeb svou povinnost splní jen v případě, pokud příjemci služeb umožní nahlédnout do všech relevantních podkladů bez omezujících podmínek tak, aby měl vskutku reálnou možnost se s nimi seznámit; jeho možnost prostudování podkladů tedy nemůže být omezena či ztížena, nemusí vynakládat nepřiměřené náklady, může realizovat právo seznámit se s podklady pro vyúčtování a stanovení výše záloh na služby a kontrolovat tak správnost postupu poskytovatele služeb. Tomu musí odpovídat i místo, kde poskytovatel služeb splní svou povinnost. Na takovém místě by se v prvé řadě měly strany dohodnout, avšak taková dohoda musí zároveň respektovat základní smysl a účel tohoto práva a neměla by příjemci fakticky znemožnit toto právo realizovat. Je-li poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek a není dohoda na místě, kde se vlastníkovi jednotky jako příjemci služeb poskytnou podklady k nahlédnutí, je takovým místem jeho sídlo (§ 1955 o. z.). Příjemce služeb nemůže být a priori omezen ani co do četnosti seznámení se s podklady pro vyúčtování a může do nich nahlížet i opakovaně. Pro příjemce služeb však platí, že právo na zpřístupnění podkladů nesmí vykonávat šikanujícím způsobem.

39. Shora uvedené závěry lze analogicky aplikovat i na projednávanou věc, neboť seznámení se s podklady pro vyúčtování je obdobné jako seznámení se doklady o hospodaření a správě domu a pozemku.

40. Odvolací soud naprosto souhlasí se závěrem soudu prvního stupně o tom, že žalovaný řádně neumožnil žalobkyni nahlédnout do požadovaných dokladů za rok [rok]. Žalovaný jí nabídl zpřístupnění dokladů před [příjmení] [příjmení]. Toto místo nelze považovat za vhodné k nahlížení do obsáhlého souboru listin týkajících se domu. Podle čl. XIII odst. (1) písm. g) stanov žalovaného může vlastník nahlížet do listin u společenství v prostorách určených společenstvím. K nahlížení má tedy docházet v prostorách určených společenstvím, ale zároveň u společenství. Sídlo společenství je v [obec a číslo]. Není žádného rozumného důvodu k tomu, aby nahlížení do dokladů týkajících se společenství docházelo v místě, kde pracuje jeho předseda. V tomto směru se odvolací soud zcela ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně a s námitkami žalobkyně v tomto směru. Určení místa, které se společenstvím nikterak nesouvisí, a je pouze momentálně vázáno na místo pracoviště jeho předsedy (který však osobou povinnou k tomu, umožnit žalobkyni nahlédnout do dokladů [anonymizováno] sám o sobě není), se jeví jako nedůvodně omezující právo žalobkyně vyplývající z § 1179 o. z. Odvolací soud souhlasí s názorem žalobkyně, že při přijetí výkladu, že [anonymizováno] může určit k nahlížení jakékoli místo, by mohlo docházet k absurdním situacím, kdy by např. předseda výboru pracoval na jiném místě republiky či dokonce v cizině a vlastníci by byli nuceni akceptovat, že budou do dokladů společenství nahlížet právě tam. Při stanovení místa k nahlížení je nutno vycházet ze shora uvedených principů tak, aby bylo vázáno přímo na povinný subjekt, tj. [anonymizováno], bylo vhodné z hlediska obsáhlosti listin, tak, aby žalobkyně mohla předmětné doklady skutečně poctivě prostudovat. Jako vhodné se jeví místo sídla [anonymizováno] či kanceláře správcovské firmy, pokud to tak bylo v minulosti nastaveno. Prostudování listin by nemělo být omezováno ani z časového hlediska.

41. Pokud se jedná o přítomnost osoby pověřené společenstvím u nahlížení, je takový požadavek žalovaného opřen o stanovy, avšak žalovaný by měl pověřit takovou osobu, která nebude ve vztahu k žalobkyni vyvolávat konflikty. Přítomnost předsedy [anonymizováno] po předchozích zkušenostech (vulgární napadání žalobkyně nejen dne [datum], ale i v rámci emailové korespondence, která je obsahem spisu) není vhodná a podle odvolacího soudu nepřispěje ke zklidnění vzájemných vztahů.

42. O šikanózní výkon práva ze strany žalobkyně se ani ohledně tohoto jejího požadavku nejedná. Žalobkyně požadovala pouze to, aby jí nahlížení do dokladů nebylo znemožňováno nesmyslnými požadavky ze strany předsedy [anonymizováno].

43. Odvolací soud zdůrazňuje, že pro uplatnění práva vlastníka jednotky podle § 1179 o. z. je zcela nerozhodné, jak velký je jeho podíl na společných částech domu, zda je vlastníkem velké jednotky či malé jednotky či je„ pouze“ spoluvlastníkem jednotky. Z tohoto hlediska nelze jeho práva žádným způsobem limitovat.

44. Odvolací soud tedy rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. o věci samé jako věcně správný potvrdil podle § 219 o.s.ř.

45. Změnil jej podle § 220 odst. 1 o.s.ř. pouze ohledně lhůty k plnění (§ 160 o.s.ř.) a tuto stanovil v délce 15 dnů tak, aby žalovaný měl dostatek času zajistit vhodný termín a vhodný prostor k nahlížení.

46. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. a § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci poměrně úspěšnější. Byla úspěšná ve dvou ze tří požadovaných žalobních nároků. Proto jí náleží vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 1/3 (úspěch 2/3 – neúspěch 1/3).

47. Žalobkyni vznikly náklady řízení zaplacením soudních poplatků a za právní zastoupení advokátem:

-) soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] a za odvolání ve výši [částka],

-) náklady právního zastoupení advokátem sestávají z odměny advokáta za 11 úkonů právní služby po [částka] podle § 7 bod 4. a § 9 odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále „a. t.“) ve výši [částka] (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, písemná podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], účast u jednání před soudem prvního stupně dne [datum] a dne [datum], podání odvolání, vyjádření k odvolání žalovaného, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (11 x režijní paušál po [částka] podle § 13 odst. 4 a. t.) a z náhrady za 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř.

48. Celkem činí žalobkyní účelně vynaložené náklady za řízení před soudy obou stupňů částku [částka]. Z toho 1/3 činí částku [částka], kterou jí odvolací soud přiznal ve výroku IV. tohoto rozsudku.