o nahrazení rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, o žalobě podle části páté o.s.ř.,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nahradil rozhodnutí [správní orgán], odboru pro [místo] ze dne 12. 2. 2024, č. j. [spisová značka] ve spojení s rozhodnutím [funkce] [orgán] [správní orgán] ze dne 3. 6. 2024, č. j. [spisová značka] tak, že vyhověl námitce proti vyřízení reklamace vad poskytované [služba] v řízení, jehož účastníky byli [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce], bytem [adresa] a [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované], sídlem [adresa] podané podle § 6a odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů vztahující se k reklamaci ze dne 19. 7. 2022. Konstatoval, že dle § 6a odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, že reklamace ze dne 19. 7. 2022 vztahující se k [služba] čísla [číslo] nebyla [právnická osoba] vyřízena řádně. Uložil [právnická osoba] povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku předat žalobci k jeho rukám věcně správný druhopis dodejky k [předmět] čísla [číslo], tj. druhopis dodejky, v němž bude následující označení adresáta: [právnická osoba], [adresa] a v němž bude uveden vztah osoby, která [předmět] převzala k adresátovi. Uložil [právnická osoba] povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů správního řízení částku 9 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta (výrok I) a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 330,55 Kč (výrok II).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované podle části páté o.s.ř., aby bylo soudem rozhodnuto o věci, o které rozhodl [správní orgán] úřad (dále též „[správní orgán]“) svým rozhodnutím ze dne 12. 2. 2024, č. j. [spisová značka] ve spojení s rozhodnutím [funkce] [orgán] [správní orgán] úřadu (dále též „[orgán] [správní orgán]“) o rozkladu ze dne 3. 6. 2024, č. j. [spisová značka] tak, aby bylo konstatováno, že námitce žalobce proti vyřízení reklamace vad poskytnuté [služba] služby se vyhovuje a že reklamace ze dne 19. 7. 2022 vztahující se k [služba] [předmět] [číslo] nebyla vyřízena řádně a žalované bude uloženo poskytnout žalobci k jeho rukám věcně správný druhopis [předmět] a zaplatit žalobci náklady správního řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 19. 7. 2022 žalobce reklamoval u žalované vady poskytnuté [služba] služby týkající se [předmět] [číslo], kterou žalobce odeslal dne 25. 4. 2022 a jejímž adresátem bylo [právnická osoba], IČO [IČO] se sídlem [adresa] (dále též „[předmět]“ či „sporná [předmět]“) spočívající v nevrácení dodejky. Reklamace byla vyřízena jako nedůvodná, žalobci byl poskytnut druhopis dodejky, na němž však byl nesprávně označen adresát, resp. adresát byl označen takovým způsobem, že mohlo dojít k jeho záměně s adresátem obdobného názvu, a dále na něm chybělo uvedení vztahu osoby příjemce [předmět] k adresátovi a způsob prokázání oprávnění příjemce k převzetí [předmět]. Žalobce odkázal na podle něj totožnou věc, o níž Městský soud v Praze rozhodl svým rozsudkem ze dne 1. 8. 2024, č. j. [spisová značka].

3. [správní orgán] rozhodl o námitce žalobce proti vyřízení reklamace ze dne 16. 8. 2022 nejprve tak, že ji rozhodnutím ze dne 16. 11. 2022 zamítl, toto rozhodnutí však bylo k rozkladu žalobce zrušeno. Následně [správní orgán] rozhodl o námitce znovu rozhodnutím ze dne 12. 2. 2024, kterým námitku opět zamítl, rozklad žalobce byl zamítnut rozhodnutím předsedy [orgán] [správní orgán] ze dne 3. 6. 2024.

4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, ztotožnila se se závěry, jež přijal [správní orgán] ve svých rozhodnutích.

5. [správní orgán], jež v řízení uplatňoval svá práva podle § 250c odst. 2 o.s.ř. odkázal na své rozhodnutí a rozhodnutí [orgán] [správní orgán], na svých závěrech neshledal důvod ničeho měnit. Argumentoval tím, že pro posouzení otázky řádného vyřízení reklamace je klíčový okamžik předložení adresní strany obálky, jejíž kopii žalobce předložil až ve správním řízení dne 1. 11. 2022. K návrhu na zahájení řízení o námitce doložil pouze podací stvrzenku, žalovaná při vyplňování druhopisu dodejky proto mohla vycházet pouze z podací stvrzenky, neboť kopii adresní strany obálky k dispozici neměla a vycházela tedy podle § 8 odst. 2 poštovních podmínek z toho, že údaje na podací stvrzence a na obálce se shodovaly. Tato skutečnost odlišuje projednávanou věc od věci řešené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Dále se vyjádřil k tvrzení o zaměnitelnosti adresáta.

6. Soud prvního stupně vzal za svá skutková zjištění [správní orgán], která účastníci učinili nespornými. Zjištěný skutkový stav podrobně popsal v odst. 15 až 26 svého rozsudku a odvolací soud na něj v zájmu stručnosti odkazuje.

7. Lze shrnout, že žalobce podal dne [datum] na [místo] [adresa] [služba] [předmět] č. [číslo], která byla podána v obálce s dodejkou. Žalobce využil vlastní zvláštní předtištěnou obálku se zeleným pruhem, na níž požadoval, aby na dodejce byl mimo jiné uveden vztah osoby, která [předmět] převzala k adresátovi. Na dodejku vypsal adresáta jako [právnická osoba], [adresa]. Pracovník [název] vyhotovil podací stvrzenku, kde jako adresáta uvedl [právnická osoba], [adresa]. Žalobce dne 19. 7. 2022 [předmět] reklamoval s tím, že mu nebyla vrácena dodejka. Žalovaná reklamaci vyhodnotila jako nedůvodnou s tím, že [předmět] byla předána příjemci dne 29. 4. 2022, a to panu [adresa], dne 27. 7. 2022 byl žalobci odeslán druhopis dodejky. Na druhopise dodejky je mimo jiné jako adresát uvedeno [právnická osoba], [adresa].

8. Dne [datum] podal žalobce proti vyřízení reklamace námitku. [správní orgán] nejprve žalobcův návrh zamítl, avšak toto rozhodnutí bylo k rozkladu žalobce zrušeno rozhodnutím [orgán] [správní orgán]. [správní orgán] svým druhým rozhodnutím námitku opět zamítl jako nedůvodnou a uvedl, že druhopis dodejky ve spojení s prohlášením právnické osoby ze dne 29. 4. 2022 obsahuje veškeré náležitosti a zdůraznil, že žalobce při reklamaci neposkytl fotografii [předmět] žalované a ta tedy nemohla v druhopise vyplnit údaje, které žalobce na předtisku dodejky požadoval. Rozklad žalobce proti uvedenému rozhodnutí byl jako nedůvodný zamítnut. Fotografie obálky sporné [předmět] byla žalobcem předložena správnímu orgánu dne 1. 11. 2022 v rámci nahlížení do spisu [správní orgán]. Při vyřízení reklamace a při posouzení námitky žalobce ve správním řízení bylo vycházeno z [služba] podmínek [právnická osoba]. – Základní [služba] služby s účinností od 1. 4. 2022 (dále jen „[služba] podmínky“).

9. Po procesní stránce věc posuzoval podle ustanovení § 244 a násl. o.s.ř.

10. Předně konstatoval, že žaloba byla podána včas podle § 247 odst. 1 o.s.ř., tedy ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Byla rovněž splněna podmínka využití opravných prostředků v řízení před správním orgánem (§ 247 odst. 2 o.s.ř.).

11. Jako nedůvodné shledal námitky žalované, že se soud neměl zabývat tvrzeními žalobce a důkazy, které neuplatnil ve správním řízení, jelikož správní řízení bylo jako sporné koncentrováno. Poukázal na znění § 250d o.s.ř. a odbornou literaturu, jež uvádí, že v řízení o žalobě podle § 244 a násl. o.s.ř. lze až do skončení prvního jednání ve věci uvádět skutečnosti a důkazy, včetně těch, které nebyly předmětem šetření a dokazování před správním orgánem. Konstatoval, že žalobce není oprávněn měnit svůj návrh, o němž správní orgán rozhodl (§ 250b odst. 3 o.s.ř.), což podaná žaloba splňuje. Žalobce i před správním orgánem uváděl, že požaduje předání druhopisu dodejky obsahujícího veškeré náležitosti podle článku 17 [služba] podmínek, tzn. také informaci o vztahu příjemce [předmět] k adresátovi.

12. Z hmotněprávního hlediska věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a vycházel z [služba] podmínek.

13. Uvedl, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce pro doručení [předmět] využil postupu podle čl. 17 odst. 4 věta první [služba] podmínek, a to zvláštní obálku, jejíž součástí byla žalobcem předvyplněná dodejka, v níž byl mimo jiné předvyplněn k doplnění požadavek na uvedení jména a příjmení osoby, která [předmět] převzala, vztah této osoby k adresátovi, jako adresáta vyplnil [právnická osoba], [adresa]. Žalobci měla být po doručení [předmět] vrácena dodejka. Dodejka mu vrácena nebyla. K reklamaci mu byl poskytnut druhopis dodejky, který měl dle článku 26 odst. 23 [služba] podmínek obsahovat všechny údaje, které žalobce v předtisku požadoval, tj. shodné údaje, jaké by obsahoval originál dodejky. Druhopis dodejky tyto žalobcem požadované údaje neobsahoval, neboť v něm nebylo uvedeno, jaký je vztah osoby, která [předmět] převzala k adresátovi. Požadavek žalobce, aby druhopis obsahoval též informaci o způsobu prokázání oprávnění příjemce k převzetí [služba] [předmět] nicméně dle soudu prvního stupně nebyl opodstatněný, neboť takový požadavek nebyl uveden na předtisku dodejky (originálu). Na druhopise pak byl nesprávně označen adresát [předmět], kdy namísto adresáta tak, jak byl uveden na obálce bylo uvedeno toliko [právnická osoba], [adresa]. Na skutečnosti, že druhopis dodejky neobsahoval údaje, které obsahovat měl nemůže ničeho změnit ani prohlášení právnické osoby/fyzické osoby podnikající ze dne 29. 4. 2022.

14. Soud prvního stupně konstatoval, že údaje na podací stvrzenku vyplnil pracovník žalované, který ji však měl vyplnit přesně podle předvyplněné dodejky. Vady v označení adresáta na podací stvrzence a následně na druhopisu dodejky je tak nutno přičíst žalované, a to i přes skutečnost, že žalobce na tuto vadu neupozornil. Podatel [předmět] splní svoji povinnost tím, že řádně vyplní dodejku a má legitimní očekávání, že pracovník žalované údaje z dodejky věrně uvede na podací stvrzenku. Podatel [předmět] nemá povinnost pořizovat si fotografie obálky od podané [předmět], aby žalovaná byla případně schopna správně vyplnit druhopis dodejky. Žalovaná v situaci, kdy má vyplnit druhopis dodejky postupuje podle údajů na podací stvrzence, nicméně v daném případě podací stvrzenku sama chybně vyplnila. [správní orgán] měl k dispozici fotografii obálky předtím, než vydal své první prvostupňové rozhodnutí. Nic mu tedy nebránilo označit vyřízení reklamace za nesprávné a uložit žalované vydání řádně vyplněného druhopisu dodejky.

15. Soud prvního stupně dále uvedl, že dospěl ke shodným závěrům jako Městský soud v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka], která byla prakticky totožná. Naproti tomu věc projednávaná Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] byla skutkově odlišná.

16. Soud prvního stupně nepovažoval za podstatné, zda druhopis dodejky byl či nebyl objektivně způsobilý prokázat doručení [předmět] adresátovi, který byl žalobcem na [předmět] označen. Proto se blíže nezabýval argumentací účastníků ohledně zaměnitelnosti adresáta [právnická osoba] [adresa] se subjektem [právnická osoba] [adresa].

17. Soud prvního stupně proto podle § 250j o.s.ř. rozhodl o sporu jinak, než jak o něm rozhodl správní orgán, neboť rozhodnutí správního orgánu shledal jako nesprávné a svým rozhodnutím rozhodnutí správního orgánu nahradil. Součástí rozhodnutí bylo též rozhodnutí o nákladech správního řízení podle § 6a odst. 3 zákona o poštovních službách. Náklady plně úspěšného žalobce ve správním řízení zahrnovaly správní poplatek a náklady právního zastoupení.

18. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci.

19. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Měla za to, že soud prvního stupně pochybil, pokud při svém rozhodování nevzal v úvahu, že žalovaná neměla při vyřizování reklamace k dispozici kopii obálky s adresátem, neboť žalobce tuto kopii předložil až v rámci správního řízení. V době podání reklamace měla žalovaná k dispozici pouze podací stvrzenku, jež byla žalobci vystavena při podání [předmět] a která obsahovala neúplný název adresáta. Proti vydané stvrzence žalobce námitky neměl. [služba] podmínky ani zákon o [služba] službách neukládají žalované, aby si pořizovala kopie obálek pro účely vyřízení reklamace. Žalobci nic nebránilo, aby při reklamaci předložil žalované kopii obálky, pokud ji měl k dispozici. [správní orgán] při vyřizování námitek proti vyřízení reklamace přezkoumává vyřízení reklamace ze strany žalovaného, tedy zda byla vyřízena správně či nikoli. Vychází tedy z informací, které měla žalovaná k dispozici při vyřízení reklamace. Skutečnost, že [služba] [předmět] byla řádně doručena zamýšlenému adresátovi vyplývá z jeho prohlášení. Žalovaná zastávala názor, že soud prvního stupně nesprávně interpretoval závěry Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka], v níž žalovaná k dispozici fotokopii obálky měla, na rozdíl od nyní projednávané věci. Z rozsudku téhož soudu sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že je třeba zkoumat, zda žalovaná měla k dispozici fotografii původní [předmět] s dodejkou. Dále soudu prvního stupně vytkla, že jednostranně změnil žalobní petit navržený žalobcem. Přiznané náklady správního řízení nepovažovala za účelně vynaložené.

20. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, podanou žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

21. Žalobce podal včasné a přípustné odvolání proti výroku I rozsudku v rozsahu rozhodnutí o nákladech správního řízení a proti souvisejícímu výroku II o nákladech řízení. Nesouhlasil s tím, že mu soud prvního stupně přiznal na náhradě nákladů správního řízení pouze 9 200 Kč oproti jím vyčísleným nákladům ve výši 15 700 Kč. Za nesprávnou považoval jeho úvahu, že správní řízení bylo ze své povahy jednoduché, tudíž je vyloučeno, aby porada advokáta s klientem přesáhla jednu hodinu. Povaha sporu je promítnuta do výše odměny advokáta za úkon právní služby dle advokátního tarifu, v němž bylo správní řízení zařazeno do nejméně honorované kategorie sporů. Složitost či jednoduchost sporu není objektivně jakkoliv změřitelná a tato úvaha soudu prvního stupně je zcela nepřezkoumatelná. Nadto pokud by uvedené správní řízení bylo tak jednoduché, jak naznačil soud prvního stupně, pak je otázkou, proč trvalo téměř dva roky, proč správní orgán rozhodoval jak v prvním, tak ve druhém stupni. Ze závěru soudu prvního stupně, že [orgán] s klientem nemohly trvat déle, než jednu hodinu nepřímo vyplývá, že soud prvního stupně „obviňuje“ žalobce a jeho právního zástupce ze lži, aniž by k tomu měl jakýkoli důkaz. Délku porad doložil žalobce záznamem o jejich délce, přičemž právní zástupce by si nemohl dovolit podepsat záznam o poradě, který by neodpovídal skutečnosti, jelikož by to bylo v rozporu s profesní etikou a stavovskými předpisy. Četnost porad žalobce se svým zástupcem byla vyvolána nejen jeho zájmem o věc, ale také činností správního orgánu, který opakovaně rozhodl nezákonně. V průběhu dvou let trvání správního řízení předložil žalobce záznamy o třech poradách delších než jedna hodina, což nebyl počet nikterak vysoký. Žalobce nesouhlasil ani s tím, že mu v rámci [orgán] nákladů řízení nebyla přiznána odměna za vyčíslení nákladů řízení. K vyčíslení a doložení nákladů řízení byl přitom žalobce vyzván správním orgánem. Pokud by žalobce náklady nevyčíslil a nedoložil, vystavil by se tomu, že by správní orgán rozhodl o nákladech v jeho neprospěch. Tento úkon byl tedy nutný k účelnému hájení práv žalobce.

22. Žalobce brojil rovněž proti výši nákladů soudního řízení, která mu byla přiznána. Za správné nepovažoval, pokud mu soud prvního stupně nepřiznal náklady za úkon převzetí a příprava věci z důvodu, že byl zastoupen stejným právním zástupcem jak ve správním řízení, tak v řízení před soudem. Zdůraznil, že správní a soudní řízení jsou zcela odlišná, skončením správního řízení nadto jeho oprávnění k zastoupení žalobce zaniklo. K nepřiznaným nákladům za [orgán] s klientem a písemné vyčíslení nákladů soudního řízení odkázal na svou argumentaci, kterou uvedl k těmto úkonům provedeným v rámci správního řízení. Veškeré [orgán] považoval za účelné.

23. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil ve výroku I tak, že žalobci přizná na náhradě nákladů správního řízení částku 15 700 Kč a na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 31 281 Kč a náhradu nákladů řízení odvolacího.

24. Odvolání žalované nepovažoval žalobce za opodstatněné. Své tvrzení, že žalovaná neměla kopii obálky s adresátem k dispozici žalovaná v soudním řízení neprokázala. Absence formální povinnosti žalované pořizovat si kopie obálek nepřenáší odpovědnost za poskytnutí řádného plnění ze strany žalované na žalobce. Žalovaná měla originál obálky k dispozici v průběhu celého procesu doručování [předmět] a odpovědnost za jakékoliv pochybení leží na její straně. Podací stvrzenka, jež obsahovala chybně vyplněného adresáta není konečným dokladem o doručení, ale pouze potvrzením o podání [předmět] k přepravě. Žalobce se o vadném plnění z [služba] smlouvy dozvěděl až v okamžiku, kdy mu nebyla doručena dodejka v takové podobě, jakou sám vyplnil. Do té doby očekával, že mu bude dodán originál dodejky v podobě, jakou sám vyplnil. Odpovědnost za přesné vyplnění údajů na stvrzence a následné předání jejího originálu leží výlučně na provozovateli [služba] služby, tedy na žalované. Žalobce neměl žádný důvod ani povinnost odmítnout převzetí chybně vyplněné podací stvrzenky, neboť očekával, že mu žalovaná vrátí originál dodejky, který si sám předepsal. Žalovaná měla možnost vystavit druhopis dodejky se správnými údaji již v době vedení správního řízení. Pokud pracovník žalované způsobil chybu, mohl ji kdykoli v průběhu doručování napravit, což se nestalo. Jestliže žalovaná nebyla schopna předat žalobci originál dodejky, měla tím spíše dbát na to, aby na druhopisu byly vepsány veškeré údaje, které musí druhopis dodejky dle [služba] smlouvy a [služba] podmínek obsahovat. Vyjádřil se k závěrům rozsudků Městského soudu v Praze ve věcech sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Jako zcela nedůvodnou považoval námitku žalované, že soud prvního stupně jednostranně změnil žalobní petit oproti návrhu žalobce. Žalovaná tuto námitku nijak konkrétně nespecifikovala. Žalobce připomněl, že ve vztahu k žalované vystupoval v postavení spotřebitele a nemohl nijak ovlivnit obsah [služba] smlouvy ani [služba] podmínky. Žalovaná se svým postupem při vyřízení reklamace snaží přenášet odpovědnost za vadné plnění na spotřebitele a takovému právnímu jednání by neměla být přiznána ochrana.

25. Žalobce měl konečně za to, že žalovaná neformulovala správně návrh, jakým způsobem má odvolací soud o odvolání rozhodnout, proto navrhl, aby odvolání žalované bylo odmítnuto.

26. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobce a žalované napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že ani odvolání žalobce ani odvolání žalované není opodstatněné.

27. Odvolací soud akcentuje, že ve věci se jednalo o žalobu podle části páté o.s.ř. Pro tuto žalobu platí, že okruh účastenství je dán okruhem účastenství v řízení před správním orgánem (§ 250a odst. 1, § 250b odst. 2 o.s.ř.). Dále platí, že návrh, o němž rozhodl správní orgán nesmí být v průběhu řízení před soudem změněn (§ 250b odst. 3 o.s.ř.).

28. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně tak, jak je stručně popsán shora. Soud prvního stupně vyšel v souladu s § 250e odst. 2 o.s.ř. zejména ze skutkových zjištění správního orgánu, která vzal za svá. Provedl dokazování stěžejními listinnými důkazy, zejména šlo o podací stvrzenku, fotokopii obálky sporné [předmět], reklamaci, druhopis dodejky sporné [předmět], oznámení o výsledku reklamace.

29. Soud prvního stupně podle § 250f o.s.ř. věc projednal v mezích, ve kterých se žalobce projednání sporu v řízení před soudem domáhal.

30. Pokud se jedná o námitky týkající se koncentrace správního řízení a toho, zda může žalobce vznášet v řízení před soudem nové skutečnosti a důkazy, souhlasí odvolací soud se závěry soudu prvního stupně, které vyjádřil v odst. 35 až 36 a nepovažuje za nutné je zde opakovat.

31. Soud prvního stupně věc posoudil podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách (dále jen „zákon o poštovních službách“) a podle [služba] podmínek žalované účinných od 1. 4. 2022, tedy k datu, kdy žalobce podal [předmět] k [služba] přepravě.

32. Odvolací soud se zcela ztotožnil s jeho závěrem, že žalovaná nedodržela podmínky [služba] smlouvy, která byla uzavřena mezi ní a žalobcem, neboť [předmět] sice doručila adresátovi, nicméně v rozporu se svými [služba] podmínkami nevrátila žalobci řádně vyplněnou dodejku, respektive její druhopis. Náležitosti dodejky si stanovila žalovaná sama v [služba] podmínkách, proto bylo na ní, aby dodejku, resp. její druhopis vyplnila řádně.

33. Pokud na podací stvrzenku sama (její pracovník) neúplně uvedla název adresáta, nelze uvedenou skutečnost klást k tíži žalobce, který při převzetí podací stvrzenky nemohl předpokládat, že mu dodejka (její originál) nebude vrácen.

34. Je pravdou, že z provedeného dokazování se podává, že žalobce předložil kopii obálky sporné [předmět] až v řízení před správním orgánem. Odvolací soud však zastává názor, že pokud je v [služba] podmínkách uvedeno, jaké údaje má obsahovat dodejka, měla by být žalovaná schopna dodejku vyplnit i bez kopie obálky od [předmět]. Jak plyne též z odůvodnění rozhodnutí předsedy [orgán] [správní orgán] ze dne [datum], žalovaná věděla, jaký druh [předmět] byl doručován (šlo o úřední psaní – standard). K řádnému vyplnění dodejky tedy žalovaná kopii odeslané [předmět] nepotřebovala. [správní orgán] pak v době, kdy o námitce žalobce proti vyřízení reklamace rozhodoval kopii obálky k dispozici měl.

35. K argumentu žalované, že nemá kapacity fotit si [předmět] a že ve formuláři je pouze omezený počet znaků lze uvést, že žalovaná má možnost upravit [služba] podmínky tak, aby vyhovovaly praxi na poště či upravit své formuláře tak, aby mohla dodržet své závazky týkající se poskytovaných služeb, jako např. náležitosti dodejky.

36. Žalobce nejprve reklamoval nevrácení dodejky. Jelikož mu originál dodejky vrácen nebyl, nemohl logicky uplatnit námitky proti obsahu druhopisu dodejky dříve než v rámci námitky proti vyřízení reklamace.

37. Odvolací soud shrnuje, že v řízení bylo prokázáno, že druhopis dodejky vystavený žalovanou neobsahoval přesné označení adresáta a vztah osoby, která [předmět] převzala k adresátovi. Tento údaj nebyl uveden ani na přiloženém prohlášení osoby o tom, že je oprávněna převzít [předmět] za adresáta. Ostatní náležitosti druhopis dodejky splňoval.

38. Odvolací soud má za to, že projednávaná věc je v podstatě totožná jako věc, jež byla projednávána zdejším odvolacím soudem pod sp. zn. [spisová značka], v níž bylo rovněž shledáno, že druhopis dodejky neobsahoval smluvené náležitosti. Skutková odlišnost spočívající v tom, že v projednávané věci žalovaná kopii obálky v době vyřízení reklamace neměla k dispozici a žalobcem byla založena až v průběh správního řízení není podstatná, neboť jednak žalovaná měla dodržet své [služba] podmínky, jež obsah dodejky určovaly, a dále kopii obálky měl k dispozici správní orgán v době, kdy o námitce proti vyřízení reklamace rozhodl poprvé. Ostatně správní orgán II. stupně ve svém prvním rozhodnutí o rozkladu žalobce uvedl, že správní orgán I. stupně se má znovu zabývat tím, zda druhopis dodejky obsahuje všechny stanovené náležitosti, včetně vztahu osoby, která [předmět] převzala k adresátovi.

39. Odvolací soud neshledal opodstatněnou námitku žalované, že soud prvního stupně jednostranně změnil petit žaloby. Soud prvního stupně pouze upřesnil, jak má vypadat obsah druhopisu dodejky, který je žalovaná povinna žalobci předat, přičemž nedostatky náležitostí obsahu druhopisu dodejky žalobce uvedl v žalobě i v řízení před správním orgánem a soud prvního stupně do výroku pojal pouze ty náležitosti, které podle provedeného dokazování na druhopise dodejky chyběly. Bez uvedení těchto náležitostí by rozhodnutí nebylo vykonatelné. Sám správní orgán o totožném návrhu žalobce jednal a návrh žalobce za problematický nepovažoval.

40. Odvolací soud neshledal důvodným odvolání žalobce proti výši nákladů správního řízení, které mu byly přiznány v částce 9 200 Kč a byly tvořeny správním poplatkem ve výši 100 Kč a náklady právního zastoupení advokátem ve výši 9 100 Kč zahrnující odměnu za sedm úkonů právní služby (v podrobnostech odvolací soud odkazuje na odst. 51 napadeného rozsudku) v sazbě odměny 1 000 Kč za jeden úkon podle § 7 bod 3. ve spojení s § 10 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále „a. t.“) ve znění účinném do 31. 12. 2024 a paušální náhradu hotových výdajů za těchto sedm úkonů v částce 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 4 a. t. v témže znění.

41. Podle § 6a odst. 3 zákona o [služba] službách [správní orgán] přizná účastníku řízení o námitce proti vyřízení reklamace, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl.

42. Odvolací soud souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že dvě porady s klientem delší než dvě hodiny nelze považovat za potřebné k účelnému uplatňování práva s ohledem na skutečnost, že řízení o námitce proti vyřízení reklamace není natolik složité, aby bylo třeba konat takové množství porad s klientem přesahujících jednu hodinu, s přihlédnutím ke skutečnosti, která je odvolacímu soudu známa z jeho úřední činnosti, že žalobce je v podávání reklamací vad poskytnuté [služba] služby dostatečně zběhlý, neboť podává velké množství reklamací a proti jejich vyřízení následně zahajuje řízení o námitkách podle § 6a zákona o poštovních službách. Vyčíslení nákladů řízení, které žalobci ve správním řízení vznikly mohlo být předloženo při několikerém nahlížení do správního spisu.

43. Ze všech důvodů uvedených shora shledal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I jako věcně správný, a proto jej potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci. Nesprávně však vyčíslil jejich výši. Odvolací soud shledal opodstatněnou námitku žalobce, že mu v rámci nákladů na právní zastoupení advokátem nebyla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za úkon převzetí a příprava věci. Tento úkon nelze považovat za neúčelný, neboť bez převzetí zastupování v soudním řízení by advokát nemohl žalobce v soudním řízení zastupovat. Výše odměny za tento úkon činila 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. d) a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024) a paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t. v témže znění).

45. Odvolací soud se nicméně ztotožnil s tím, že soud prvního stupně nepřiznal žalobci náklady právního zastoupení za dvě [orgán] s klientem delší než jedna hodina a za písemné vyčíslení nákladů řízení. Porada dne 25. 6. 2024 se měla týkat podání žaloby a porada dne 13. 1. 2025 se uskutečnila před jednáním soudu prvního stupně dne 16. 1. 2025.

46. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. má účastník řízení, který byl ve sporu plně úspěšný nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, nikoli na náhradu všech nákladů, které v souvislosti se soudním řízením vynaložil. Soud prvního stupně odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za tyto tři úkony nepřiznal, neboť je neshledal jako účelné k uplatňování práva žalobce. Nezpochybnil, že by porady v rozsahu delším než 1 hodina neproběhly, ale vzhledem k povaze sporu a skutečnosti, že žalobce byl zastoupen stejným právním zástupce také v řízení před správním orgánem dovodil, že k uplatňování jeho práv nebylo účelné, aby porady trvaly déle než jednu hodinu. Odvolací soud s jeho hodnocením zcela souhlasí. Před správním orgánem byl veden spor o vyřízení reklamace dodání [předmět], přičemž se jednalo zejména o právní posouzení opodstatněnosti žalobcových námitek, po skutkové stránce nebyl spor nijak obsáhlý, nadto žalobce vede s [právnická osoba] množství obdobných sporů, jak je odvolacímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Spor vedený před soudem se týkal téže věci. Zástupci žalobce dále nic nebránilo, aby vyčíslení nákladů řízení předložil při jednání soudu prvního stupně.

47. Odvolací soud tedy shledal, že žalobci náleží na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně kromě částky přiznané soudem prvního stupně ještě částka 3 400 Kč.

48. Proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil jen tak, že výše nákladů řízení, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci činí částku 17 731 Kč (po zaokrouhlení), jinak jej podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

49. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v[Anonymizováno]odvolacím řízení neúspěšná, a proto je povinna zaplatit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů. Jedná se o náklady na právní zastoupení advokátem, zahrnující odměnu v sazbě 4 620 Kč za úkon právní služby podle § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 5 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, přičemž za účelně vynaložené odvolací soud považoval úkony vyjádření k odvolání žalované a účast u odvolacího jednání, tj. celkem odměnu ve výši 9 240 Kč. Podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 je součástí nákladů právního zastoupení také paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za úkon, tj. 900 Kč za dva výše uvedené úkony.

50. Advokát jel k jednání odvolacího soudu osobním automobilem, tudíž mu vznikl nárok na zaplacení cestovného a náhrady za ztrátu času na cestě z [místo] do [místo] a zpět. Náhrada za ztrátu času činí 1 050 Kč za 7 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 a. t. Cestovné činí 1 810,55 Kč (188 km, spotřeba 10,7 l/100 km, cena paliva dle vyhlášky 35,80 Kč/l, sazba základní náhrady za opotřebení 5,80 Kč/km).

51. Za účelně vynaložený nelze považovat úkon odvolání proti výroku I v rozsahu nákladů správního řízení a porady s klientem před podáním tohoto odvolání dne 27. 2. 2025, neboť v tomto ohledu žalobce úspěšný nebyl. Za účelně vynaložené nepovažoval odvolací soud ani úkony dalších dvou porad s klientem delších než jedna hodina ve dnech 20. 6. 2025 a 19. 9. 2025, nahlížení do spisu dne 4. 3. 2025 včetně cestovních nákladů a písemné vyčíslení nákladů řízení.

52. Jak již odvolací soud uvedl výše, ve sporu úspěšný účastník řízení nemá nárok na náhradu všech nákladů, které v souvislosti se soudním řízením vynaložil, ale pouze na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Nahlížení do spisu dne 4. 3. 2025 po dobu 45 minut za situace, kdy se v řízení od doby vynesení rozsudku dne [datum] a jeho písemného vyhotovení a rozeslání účastníkům dne 19. 2. 2025 ničeho nestalo, nebylo k uplatňování práv žalobce nezbytné. Stejně tak dvě porady delší než jedna hodina (před sepsáním vyjádření k odvolání žalované a před soudním jednáním) k účelnému uplatňování práv žalobce v odvolacím řízení nezbytné nebyly, neboť odvolání žalované nebylo nijak rozsáhlé (dvě strany textu) a argumentace žalované zůstala stejná jako v řízení před soudem prvního stupně. Vyčíslení nákladů řízení pak zástupce žalobce předložil již při odvolacím jednání, tudíž další písemné vyčíslení těchto nákladů zdůvodněné svým administrativním pochybením skutečně za účelný úkon považovat nelze.

53. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalobce v odvolacím řízení částku 13 001 Kč po zaokrouhlení (9 240 + 900 + 1 050 + 1 810,55), kterou odvolací soud uložil žalované zaplatit žalobci ve standardní třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jeho právního zástupce.