pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem výrokem I. pod písmenem a) uložil žalovanému povinnost předložit žalobci účetní závěrku za období roku [rok], týkající se hospodaření s nemovitými věcmi, a to pozemku p. [číslo] o výměře 228 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], č.p [číslo], bydlení, stavba stojí na pozemku p. [číslo] dále pozemku p. [číslo] o výměře 123 m2 zahrada, vše v katastrálním území Vršovice, obec Praha, pod písmenem b) uložil žalovanému povinnost předložit žalobci finální vypořádání příjmů a výdajů v poměru 40 % pro žalobce a 60 % pro žalovaného, týkajících se spoluvlastnického vztahu žalobce a žalovaného k nemovitým věcem, a to pozemku p. [číslo] o výměře 228 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], č.p [číslo], bydlení, stavba stojí na pozemku p. [číslo] dále pozemku p. [číslo] o výměře 123 m2 zahrada, vše v katastrálním území Vršovice, obec Praha, za období od [datum] do [datum] (tj. do okamžiku právních účinků vkladu vlastnického práva žalovaného ke shora uvedeným [anonymizováno], a výrokem III. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal výše specifikovaných žalobních požadavků s odůvodněním, že se domáhá splnění povinnosti žalovaného, k nimž se zavázal v [anonymizováno] dohodě uzavřené mezi účastníky dne [datum].

3. Soud prvního stupně rozhodl ve věci podle § 115a o. s.ř.

4. Z hlediska skutkového stavu vyšel ze zjištění, že účastníci se v [anonymizováno] dohodě ze dne [datum] dohodli na zrušení spoluvlastnictví k pozemku [parcelní číslo] o výměře 228 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součásti je stavba [obec], [adresa], objekt k bydlení a pozemku [adresa] o výměře 123 m², zahrada, vše v k.ú. [obec], obec Praha (dále jen nemovitosti) s tím, že výlučným vlastníkem nemovitostí se stane žalovaný, který uhradí žalobci za jeho spoluvlastnický podíl na nemovitostech částku [částka]. V článku IV. bod 2 si účastníci dohodli, že finální vypořádání příjmů a výdajů ze spoluvlastnictví nemovitostí do právních účinků vkladu vlastnického práva žalovaného k [anonymizováno] proběhne nejpozději do [datum] na základě účetní uzávěrky příjmů za rok [rok] s tím, že účetní uzávěrku a finální vypořádání příjmů a výdajů ze spoluvlastnictví vyhotoví žalovaný a předloží je žalobci do [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaný žalobci sdělil, že mu nemohl předložit účetní závěrku a finální vyúčtování z důvodu nekompletních podkladů pro účetní závěrku a že tuto povinnost splní do konce září 2021.

5. Po právní stránce soud prvního stupně žalobní nárok žalobce posoudil podle § [číslo], § 1119 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť účastníci jako bývalí spoluvlastníci nemovitostí se v [anonymizováno] dohodě dohodli, že žalovaný žalobci předloží účetní závěrku za rok [rok] a finální vypořádání příjmů a výdajů do [datum], přičemž žalovaný tuto povinnost nesplnil.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení úspěšnému žalobci právo na jejich náhradu sestávající ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů jeho právního zastoupení.

7. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání v němž namítl, že jako fyzická osoba nemá povinnost vést podvojné účetnictví a že se nevyhýbá zúčtování příjmů a výdajů, nikoli ovšem formou účetní uzávěrky, jak bylo chybně sjednáno v [anonymizováno] dohodě. Nesouhlasil rovněž s povinností hradit žalobci náklady řízení s tím, že nárok žalobce na náhradu nákladů řízení není oprávněný.

8. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání namítl, že odvolání neobsahuje náležitosti § 205 o.s.ř. Odvolání žalovaného shledal pouze účelovým úkonem, neboť je nepochybné, že žalovaný, který má právní vzdělání, uzavřel [anonymizováno] dohodu z [datum] dobrovolně a za účasti svého právního zástupce, a že závazek z této dohody nesplnil. Akcentoval skutečnost, že žalovaný od počátku sporu svoji povinnost zpracovat účetní závěrku a finální vypořádání nijak nezpochybňoval, naopak z obsahu jeho přípisu vyplývá, že ji uznává, pouze žádal o prodloužení termínu ke splnění své povinnosti. Považoval za správné i rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení a navrhl potvrzení rozsudku ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení.

9. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je částečně opodstatněné.

10. Neshledal přitom jako oprávněnou výtku žalobce, že odvolání nemá zákonné náležitosti podle § 205 o. s. ř. Z odvolání žalovaného je totiž zřejmé, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a proč nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně. Byť odvolací důvod nerozvádí, lze seznat, že brojí proti skutkovým zjištěním a právnímu posouzení oprávněnosti žalobního nároku.

11. Pro posouzení opodstatněnosti žalovaného nároku bylo podstatné jeho skutkové vymezení v žalobě. Žalobce se domáhal uložení povinnosti žalovanému, která byla specifikovaná v žalobním petitu pod písmeny a) a b) z titulu [anonymizováno] dohody uzavřené mezi účastníky dne [datum] s tvrzením, že žalovaný ve lhůtě do [datum] nesplnil své závazky z ní vyplývající – tj. vyhotovit účetní uzávěrku a finální vypořádání.

12. Odvolací soud poté, kdy zopakoval důkaz [anonymizována dvě slova] z [datum], částečně koriguje skutková zjištění soudu prvního stupně, která z ní učinil. Z článku IV., označeného jako vedlejší ujednání, bod 2., se totiž podává, že účastníci se dohodli, že počínaje měsícem„ únor [rok] se bude 90 % veškerých došlých příjmů na společný účet účastníků v každém kalendářním měsíci dělit v poměru 40 % pro žalobce a 60 % pro žalovaného, a to k 15 dni následujícího kalendářního měsíce, a to až do konce měsíce, ve kterém nastanou právní účinky vkladu vlastnického práva žalovaného k [anonymizováno] v [anonymizováno] s touto [anonymizována dvě slova]. Finální vypořádání příjmů a výdajů ze spoluvlastnictví Nemovitostí do právních účinků vkladu vlastnického práva žalovaného k [anonymizováno] v [anonymizováno] s touto [anonymizována dvě slova] proběhne do [datum] na základě účetní uzávěrky příjmů za rok [rok], a to ve stejném poměru dělení příjmů, jak je výše uvedeno. Účetní uzávěrku a finální vypořádání vyhotoví žalovaný a předloží ji žalobci do [datum]“.

13. Odvolací soud shledal správným rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. pouze pod písmenem a), neboť z obsahu vedlejšího ujednání účastníků v článku IV. bod 2. [anonymizováno] dohody lze dovodit závazek žalovaného předložit žalobci účetní uzávěrku příjmů za rok [rok] ve lhůtě do [datum]. Protože žalovaný tento svůj závazek, jež má hmotněprávní podklad v ustanovení § 1118 o. z., nesplnil, rozhodl soud prvního stupně správně, když tomuto žalobnímu požadavku vyhověl. Na uvedeném nemůže nic změnit ani argumentace žalobce o tom, že jako fyzická osoba není povinen vést podvojné účetnictví, neboť k této povinnosti se zavázal v [anonymizováno] dohodě (§ 1 odst. 2 o.z.) Odvolací soud přitom přihlédl k základní zásadě závazkového práva pacta sunt servanda, která by měla být respektována vždy, a to obzvláště u osob, které mají právní vzdělání a navíc při uzavření [anonymizováno] dohody byly zastoupeny advokátem; tedy profesionálem v oboru právo.

14. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. v části pod písmenem a) potvrdil jako věcně správný podle § 219 o.s.ř.

15. Na rozdíl od soudu prvního stupně je však odvolací soud toho názoru, že žalobní požadavek specifikovaný pod písmenem b) nemá hmotněprávní podklad v uzavřené [anonymizováno] dohodě v článku IV. bod 2. Žalobní petit totiž nereflektuje, že finální vypořádání, týkající se veškerých příjmů, mělo být provedeno tak, že se bude 90 % veškerých došlých příjmů na společný účet dělit v poměru 40 % pro žalobce a 60 % pro žalovaného, a to navíc až od měsíce února [rok], přičemž žalobce toto finální vypořádání příjmů požadoval již od ledna [rok]. Finální vypořádání příjmů v poměru 40 % pro žalobce a 60 % pro žalovaného, jak bylo žalobcem požadováno (navíc již od ledna [rok]), tak nemá hmotněprávní podklad v uvedené [anonymizováno] dohodě.

16. Na uvedeném závěru nemohla nic změnit ani skutečnost, že žalovaný ve vyjádření z [datum] své povinnosti plynoucí z [anonymizováno] dohody nezpochybnil a de facto žádal jen prodloužení lhůty k jejich splnění, za situace, kdy soud prvního stupně ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. a při posouzení oprávněnosti žalobního nároku vycházel jen z listinných důkazů, tj. především z [anonymizováno] dohody.

17. Za stavu shora popsaného dospěl odvolací soud k závěru, že žalobní požadavek žalobce specifikovaný pod písmenem b) neodpovídá obsahu [anonymizováno] dohody v článku IV. bod 2 ohledně finálního vypořádání příjmů, resp. povinnosti žalovaného v souvislosti s finálním vypořádáním příjmů a výdajů, a proto odvolací soud v této části rozsudek soudu prvního stupně změnil postupem podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, že tento žalobní požadavek zamítl.

18. S ohledem na změnu napadeného rozsudku rozhodl odvolací soud o nákladech řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 2 o.s.ř. ve spojení § 142 odst. 2 o.s.ř. Protože oba účastníci měli v řízení úspěch pouze částečný, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu.