[anonymizováno] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit vlastním nákladem a prostřednictvím zásilky České pošty distribuovat 18 000 kusů omluvy panu [jméno] [jméno] do všech schránek na území [obec a číslo] (cca [anonymizována dvě slova] domácností + cca 1 500 firem s poštovní schránkou), do všech schránek na území [část obce] – [obec a číslo] (cca [anonymizována dvě slova] domácností + cca [anonymizováno] firem s poštovní schránkou), dále poslancům [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], členům vlády [anonymizováno], zastupitelům hl. m. [obec], zastupitelům [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] a [obec a číslo] (osobně do schránek zastupitelů na radnicích) a celostátně šířeným masmédiím (celostátně distribuované deníky a pražské deníky, [anonymizována dvě slova] a celostátně šířené televize) s tiskovou, grafickou a materiální podobou plno barevně na [hmotnost] lesklém papíru oboustranně o formátu [anonymizováno], které budou vloženy do obálek formátu A5 (tedy formát textové strany [anonymizováno] bude přehnut na půl), která bude označena Omluva panu [jméno] [jméno]. První vnitřní strana bude obsahovat odůvodnění, proč je takto distribuovaná tato omluva, s tímto textem„ [země] v zastoupení Ministerstva spravedlnosti touto cestou napravuje způsobenou škodu panu [jméno] [jméno], kdy mu nepřípustnou délkou soudního řízení byla zmařena omluva od [právnická osoba] (od roku [rok] v likvidaci), se sídlem [adresa], [IČO], v periodiku [příjmení], Časopis politické strany Věci veřejné – To, [anonymizováno] se v radničních novinách nedočtete z roku [rok].“„ O této omluvě pravomocně rozhodl Vrchní soud v Praze dne [datum rozhodnutí] rozsudkem [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] – [anonymizováno], kdy pan [jméno] [jméno] zažaloval [právnická osoba] o ochranu osobnosti dne [datum] u Městského soudu v Praze“„ Za toto se [země] v zastoupení Ministerstva spravedlnosti panu [jméno] [jméno] omlouvá.“ Druhá strana bude mít zcela shodnou barevnou a grafickou úpravu, jako strana 10 předmětného vydání [anonymizováno]. Do střední [anonymizována dvě slova] velikosti ½ tiskové strany bude tištěna omluva s titulkem„ Omluva panu [jméno] [jméno]“, a to na střed tiskové strany [anonymizováno] velikosti písma použitého na původní titulek„ Privatizace jen [anonymizováno] vyvolené“, a to [anonymizováno] dvou barvách jako původní titulek: Omluva – černá barva, panu [jméno] [jméno] – modrá barva. Vlastní text omluvy:„ Redakce [anonymizováno] se omlouvá panu [jméno] [jméno] z [obec a číslo], bydlištěm [ulice] za zveřejnění nepravdivé a urážlivé informace v článku„ Privatizace jen [anonymizováno] vyvolené?“, který byl publikován v březnovém vydání [anonymizováno] – mutace [anonymizováno] [část Prahy] roce [rok]. Nepravdivé tvrzení o tom, že„ koupě bytu [ulice] není první nestandardní operace s nemovitostmi v režii pana [jméno]. Ještě v době, kdy seděl v zastupitelstvu [obec a číslo], měl od svého chlebodárce koupit za 2 miliony dům [anonymizováno] stejné ulici, kde bydlí. Ten pak obratem prodal za [anonymizováno] milionů korun. Že by geniální obchodník?“ bylo způsobilé vážně poškodit čest, pověst a dobré jméno pana [jméno] [jméno].“„ Tvrzení o tom, že "Památkáři totiž s podobnou úpravou v roce [rok] nesouhlasili. Řekli však, že pokud budou v domě zaskleny všechny lodžie, změnu odsouhlasí." bylo nepravdivé. Tvrzení o tom, že "Zasklená však zůstala lodžie pouze pana [jméno]. Přesto stavební odbor [obec a číslo] [anonymizováno] změnu zkolaudoval. A to si jindy úředníci s památkáři tak notují." bylo významně pravdu zkreslující, protože pan [jméno] měl řádný souhlas orgánu památkové péče, a proto zasklení lodžie stavební odbor [obec a číslo] zkolaudoval. Informace a naznačená kritika pana [jméno], o tom, že by ostatním nájemníkům v domu jakkoliv zabraňoval v dokončení privatizace jejich bytů, spočívala na nepravdivém základu. Bylo výhradně na [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], aby jako vlastník o této privatizaci rozhodla.“ bude tučným písmem [anonymizováno] velikosti úvodníku ke článku„ Privatizace jen [anonymizováno] vyvolené“, respektive v takové velikosti, aby byla splněna podmínka rozhodnutí soudu o velikosti omluvy na ½ tiskové strany [příjmení] (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení [částka] (výrok II.).

2. Poskytnutí uvedené omluvy se žalobce domáhal s tvrzením, že v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] se stala nevymahatelnou omluva, která mu byla v tomto řízení pravomocně přiznána, a požadoval, aby mu ji namísto původního povinného poskytla žalovaná s vysvětlením, proč tomu tak je. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí.

3. Soud prvního stupně zjistil, že dne [datum] podal žalobce k Městskému soudu v Praze žalobu, která byla vedena pod sp. zn. [spisová značka] a kterou se na [právnická osoba] (dále též jen„ povinný“) domáhal omluvy a peněžitého zadostiučinění [anonymizováno] výši [částka] za článek povinného z března [rok], který měl obsahovat nepravdivé údaje o žalobci. Dne [datum] Městský soud v Praze vyhlásil rozsudek, jímž [právnická osoba] uložil povinnost poskytnout žalobci požadovanou omluvu a zaplatit mu peněžité zadostiučinění za zásah do jeho osobnostních práv [anonymizováno] výši [částka], [anonymizováno] zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Dne [datum] Vrchní soud v Praze k odvolání obou účastníků vyhlásil rozsudek, kterým potvrdil povinnost žalovaného vydavatelství poskytnout žalobci omluvu, jejíž text změnil, i povinnost zaplatit žalobci peněžité zadostiučinění, které navýšil o dalších [částka]. Rozsudek Vrchního soudu v Praze nabyl právní moci dne [datum] a stal se vykonatelným dne [datum]. Dne [datum] žalobce podal dovolání proti výroku o zamítnutí částky [částka]. Soud prvního stupně dále zjistil, že poslední účetní závěrkou [právnická osoba] zveřejněnou v obchodním rejstříku byla závěrka za rok [rok], v níž povinný vykázal ztrátu [částka]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byla společnost zrušena a byla nařízena její likvidace. Od [datum] je proti povinnému bezvýsledně vedena exekuce [anonymizováno] [částka] s příslušenstvím, aniž bylo cokoliv vymoženo.

4. Po právní stránce soud prvního stupně věc posuzoval podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“. Měl za to, že v posuzovaném řízení došlo k průtahům [datum] – [datum], [datum] - [datum], [datum] – [datum] a [datum] a [datum], celkem 42 měsíců (3,5 roku). Pokud by řízení nebylo stiženo těmito průtahy, mohla být jeho délka kratší a vykonatelnost rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] mohla nastat již dne [datum]. V té době však byl již povinný v likvidaci (od roku [rok]), byl nemajetný a periodikum nedistribuoval. Příčinou, proč žalobce ztratil možnost domoci se omluvy, tudíž nebyly průtahy v posuzovaném řízení, nýbrž nemajetnost povinného. Také dovodil, že primární příčinou škody byla neochota povinného se žalobci omluvit, že omluva je nezastupitelným plněním (§ 351 o. s. ř.) a že nárok žalobce zanikl a že zákon č. 82/1998 Sb. ani takovou možnost satisfakce nenabízí (§ 31a odst. 2 OdpŠk), nadto by požadované znění omluvy bylo nepřiměřené. Žalobu proto zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání, v němž soudu prvního stupně vyčítal, že nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem a věc nesprávně právně posoudil. Měl za to, že soud prvního stupně zcela přehlédl, že předmět žaloby (žalobci příslušející vysoká majetková hodnota) má významné ústavní a mezinárodně právní konotace, citoval nálezy Ústavního soudu, zdůraznil, že stát nemá možnost se své odpovědnosti zprostit, poukázal na to, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] soud pravomocně rozhodl, že v posuzovaném řízení došlo k porušení povinnost vydat rozhodnutí v přiměřené době. Nesouhlasil proto se závěrem soudu prvního stupně, že ztratil možnost uspokojení v důsledku nemajetnosti povinného a nikoli průtahů, ani s jeho dalšími závěry. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil nebo změnil.

6. Žalovaná považovala napadený rozsudek za věcně správný a navrhla jeho potvrzení.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek (§ 212 a násl. o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění tak, jak byly popsány soudem prvního stupně, když ostatně průběh posuzovaného řízení zjištěný soudem prvního stupně nebyl mezi účastníky sporný. V podrobnostech proto odvolací soud na skutková zjištění soudu prvního stupně odkazuje.

9. Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně, že pravomocně přiznaný nárok žalobce na omluvu se stal nevymahatelným nikoli v důsledku toho, že v posuzovaném řízení došlo k průtahům, nýbrž v důsledku toho, že povinná společnost přestala vykonávat svou činnost a stala se nemajetnou.

10. Podle názoru odvolacího soudu lze v této věci přiměřeně vyjít z judikatury Nejvyššího soudu vztahující se ke vzniku škody způsobené ztrátou pohledávky, která je založena na tom, že v případě ztráty pohledávky může k založení odpovědnosti [anonymizováno] za škodu dojít jen z důvodu nesprávného úředního postupu spočívajícího v existenci průtahů ([anonymizováno] smyslu období nečinnosti), nikoli z důvodu nepřiměřené délky řízení. [anonymizováno] zjištění, zda stát odpovídá za poškozeným tvrzenou škodu spočívající [anonymizováno] ztrátě pohledávky v důsledku průtahů v řízení, je třeba odečíst relevantní období nečinnosti soudu od celkové délky řízení a takto stanovit, v jaké době mohlo reálně ke skončení řízení dojít (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

11. Soud prvního stupně postupoval v souladu s touto judikaturou – odečetl období nečinnosti, k nimž v posuzovaném řízení došlo, od jeho celkové délky a stanovil, že nebýt průtahů mohlo skončit již dne [datum]. Žalobce s tímto závěrem nesouhlasí, nepředkládá však relevantní argumentaci. Poukazuje na to, že k nařízení prvního jednání [anonymizováno] věci došlo cca po pěti letech od podání žaloby, odvolací soud však nesdílí jeho názor, že za období nečinnosti je možno považovat období celých pěti let. Jak vyplývá ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, soud prvního stupně v tomto období vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě, rozhodl o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby [anonymizováno] vztahu k další žalobkyni, vyjádřil se k námitce podjatosti a předložil ji nadřízenému soudu, což jsou vše úkony, které mu občanský soudní řád ukládá (srov. § 15b, § 79, § 96 o. s. ř.) Odvolací soud proto považuje za správný závěr soudu prvního stupně, že za období nečinnosti je možno považovat pouze období mezi jednotlivými úkony, tedy do nařízení prvního jednání období [datum] – [datum] a [datum] - [datum]. Vzhledem k tomu, že celkově průtahy v řízení dosáhly 42 měsíců, je správný rovněž závěr soudu prvního stupně, že nebýt průtahů posuzované řízení by skončilo [datum]. V té době by již ale žalobce přiznaný nárok na omluvu nevymohl, neboť povinná společnost byla dlouhodobě [anonymizováno] ztrátě, periodikum nevydávala, byla nečinná a byla nařízena její likvidace (ta ostatně trvá dosud). Byť tedy v posuzovaném řízení došlo k neodůvodněným průtahům, tyto průtahy nebyly příčinou toho, že žalobce nevymohl na povinné společnosti [právnická osoba] přiznanou omluvu. Není tedy splněn jeden ze základních předpokladů odpovědnosti žalované za škodu a již z tohoto důvodu je nutno žalobu zamítnout. Za této situace je pak nadbytečné se zabývat dalšími důvody, které soud prvního stupně vedly k zamítnutí žaloby.

12. Z výše uvedených důvodů odvolací soud shledal, že napadený rozsudek je [anonymizováno] výroku věcně správný a jako takový jej potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady činí [částka] a tvoří je dvě paušální náhrady nezastoupeného účastníka po [částka] za přípravu a účast na jednání odvolacího soudu (vyhl. č. 254/2015 Sb.). Vyjádření k odvolání, které neobsahuje žádnou argumentaci, nelze považovat za účelně vynaložený náklad.