Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 21 CO 135/2022-160 ECLI:CZ:MSPH:2022:21.Co.135.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

JUDr. Ladislava Mentbergerová · Rozhodnutí ze dne 8. 6. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ladislavy Mentbergerové a soudkyň Mgr. Lucie Markové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]

sídlem [adresa]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

bytem [adresa]

o [částka] s příslušenstvím,

k odvolání žalovaného proti výroku I. a odvolání žalobkyně proti výroku II. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. o lhůtě k plnění mění jen tak, že tato činí tři měsíce od právní moci tohoto rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] do tří měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] do tří měsíců od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum] (výrok II.) a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru č. HU00712145 ze dne [datum]. Žalovaný se bránil tím, že od žalobkyně neobdržel formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, nebyl informován o sankcích, které mu v případě neplacení hrozí a žalobkyně tak porušila zákon o spotřebitelském úvěru. Dále zmiňoval svůj [anonymizována tři slova], který se zhoršil v důsledku pandemie [anonymizována dvě slova], což mělo vliv na jeho schopnost úvěr splácet.

3. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že vzal za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena [anonymizována dvě slova] [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet a dále poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] (dále„ [anonymizována dvě slova]“). Z toho byla částka [částka] účelově určena na splacení jiného úvěru žalovaného a částka [částka] nebyla vázána žádným účelem. Žalovaný se zavázal úvěr splácet po dobu 120 měsíců měsíční splátkou ve výši [částka] splatnou k 23. dni v měsíci, úroková sazba byla sjednána ve výši 10,90 % ročně, RPSN činila 11,48 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila [částka]. Součástí rámcové smlouvy byly obchodní podmínky a podmínky pro používání úvěru. Žalovaný obdržel částku úvěru na svůj běžný účet dne [datum]. Žalovaný zaplatil řádně a včas prvních sedm splátek, na splátku splatnou dne [datum] zaplatil již jen částku [částka]. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného ke splacení celého nesplaceného úvěru pro neplacení splátek, a to na adresu tehdejšího trvalého pobytu žalovaného. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný pobíral od [anonymizováno] [rok] invalidní důchod ve výši [částka] měsíčně, k tomu podnikal jako fyzická osoba a za rok [rok] vykázal zisk [částka].

4. Po právní stránce posoudil soud prvního stupně věc podle ustanovení § 2395, 2399 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to podle jeho § 86 odst. 1, § 94 odst. 1, § 100 odst. 1 a § 104. Shledal, že mezi účastníky byla uzavřena [anonymizováno] o úvěru, úvěr byl poskytnut ve sjednané výši, žalovaný vystupoval ve vztahu k žalobkyni jako spotřebitel. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil a dostal se do prodlení s placením sjednaných splátek, proto žalobkyně prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný ke dni [datum]. Žalovaný ani poté svůj dluh nezaplatil. Neposkytnutí předsmluvních informací před samotným uzavřením úvěrové smlouvy nezpůsobuje její neplatnost. Žalobkyně sice neprokázala, že žalobci formulář obsahující předsmluvní informace týkající se nabízeného úvěru předložila, nicméně sám žalovaný potvrdil, že před uzavřením smlouvy s ním hovořily zaměstnankyně žalobkyně a probíraly s ním výši splátek, délku trvání úvěru, [anonymizována dvě slova] obsahuje veškeré náležitosti vyžadované zákonem, je psána velmi srozumitelně a přehledně. Neobsahuje žádné skryté sankce (smluvní pokuty, poplatky). Žalobkyně žádné takové plnění po žalovaném ani nepožaduje. V rámcové smlouvě jsou obsaženy veškeré informace, které mají být ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobu tedy shledal důvodnou, kromě úroku z prodlení požadovaného za období od [datum] do [datum], a to podle § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií Covid-19. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání. Namítl, že nedostal žádné předsmluvní informace, nikdo mu je nevysvětlil, bez vlastní viny tedy nevěděl, co podepisuje. Pokud bylo zmiňováno, že má vysokoškolské vzdělání, tak má VŠ elektrotechnickou z roku [rok]. Předsmluvní informace měl dostat v dostatečném předstihu a v listinné formě či na jiném trvalém nosiči dat. Předsmluvní informace mu dne [datum] v bance možná ukazovali, možná neukazovali. Nicméně byl rozladěný, protože tam pokaždé byl někdo jiný. Ve výčtu dokumentů nejsou uvedeny ani předsmluvní informace ani smluvní podmínky podle § 105 odst. 2. [ulice] podmínky a podmínky poskytování smluvních odměn měly být obsahem smlouvy, ale nedostal je v dostatečném předstihu a v písemné formě. Neměly by mu tedy být účtovány žádné smluvní pokuty, úroky ani kapitalizovaný úrok. Do doby zesplatnění úvěru má žalobkyně nárok jen na smluvní pokutu ve výši 3 x [částka], tj. za každou nezaplacenou splátku, a ne na kapitalizovaný úrok ve výši [částka]. V období únor, březen a duben 2020 byl totiž v prodlení pouze se splátkami, nikoli s celým úvěrem a smluvní úrok by proto měl být počítán z jednotlivých dlužných splátek. [příjmení] [příjmení] ve smlouvě neuvedla telefonní kontakt. Žalovaný měl být dne [datum] operován se zády, [anonymizováno] však byla zrušena. Své závazky nemohl plnit kvůli koronaviru. Sporoval též stanovenou lhůtu k plnění. Navrhl, aby nebyl povinen platit žalobkyni žádné smluvní pokuty a kapitalizovaný úrok, pouze smluvní pokutu [částka] a úrok z prodlení od [datum].

6. Žalobkyně rovněž podala včasné a přípustné odvolání, a to proti výroku II. rozsudku s odůvodněním, že zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií [anonymizováno] se na daný případ nevztahuje, a to podle § 3 odst. 3 písm. a), neboť ke dni [datum] byl žalovaný v prodlení delším než 30 dnů, konkrétně 32 dnů (od [datum]). Navrhla změnu výroku II. rozsudku tak, aby úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] byl žalobkyni přiznán, a dále jí byly přiznány náklady odvolacího řízení.

7. Žalobkyně k odvolání žalovaného uvedla, že žalovaný o rámcovou smlouvu a úvěr požádal dne [datum] na pobočce. Po vyplnění žádosti v internetovém bankovnictví klienta jsou klientovi zobrazeny předsmluvní informace podle přílohy [číslo] zákona o spotřebitelském úvěru ve formě [anonymizována dvě slova] pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Před podpisem smlouvy je klientovi zobrazen formulář na obrazovce, může si jej nechat vytisknout a odnést v listinné podobě či stáhnout a uložit do svého zařízení. K uzavření smlouvy nelze přistoupit před zobrazením [anonymizována dvě slova]. Pokud žalovaný něčemu nerozuměl, mohl se zeptat pracovníka žalobkyně přítomného při podpisu smlouvy. Žalobkyně při uzavírání smlouvy očekávala v souladu s § 4 odst. 1 o. z., že žalovaný má rozum průměrného člověka i schopnost jej užívat s běžnou péčí a opatrností. Návrh smlouvy byl platný po dobu 30 dnů, žalovaný nemusel smlouvu uzavřít na pobočce ihned po dokončení žádosti. Žalovaný přesto smlouvu dne [datum] podepsal. Případné nepředložení předsmluvních informací na formuláři v listinné podobě nezakládá neplatnost úvěrové smlouvy a nijak neovlivňuje její obsah. Žalobkyně po žalovaném nepožaduje žádné smluvní pokuty ani jiné sankce z důvodu prodlení. Kapitalizovaný úrok je nesplacený smluvní úrok z úvěru do dne předcházejícího zesplatnění úvěru, tj. do [datum] a jde o částky ze splátek podle splátkového kalendáře splatné dne [datum], [datum] a [datum] připadající na smluvní úrok. V bodě 3 podmínek pro používání úvěru je uvedeno, kdy může žalobkyně požadovat předčasné splacení úvěru. Kontaktní údaje na ni jsou ve smlouvě uvedeny. Žalobkyně navrhla potvrzení výroku I. napadeného rozsudku.

8. Odvolací soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně podle § 101 odst. 3 o.s.ř. za použití § 211 o.s.ř., neboť žalobkyně se z odvolacího jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.

9. Žalovaný u odvolacího jednání doplnil, že do [anonymizováno] se splácením úvěru se dostal v důsledku [anonymizována dvě slova] a omezení nařízených z důvodu pandemie koronaviru. V únoru 2020 měl jít totiž na [anonymizováno] se zády, tato však byla odložena. Žalovaný trpěl bolestmi zad a nebyl proto schopen vykonávat pracovní činnost. [anonymizováno] problémy přetrvávají. Žalovaný stále pobírá invalidní důchod, dále příspěvek na bydlení, práci si hledá. Bohužel s bankou svoji neschopnost splácet nijak neřešil.

10. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobkyně a žalovaného rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je opodstatněné, odvolání žalovaného naopak opodstatněné není, kromě stanovené lhůty k plnění.

11. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně (viz odst. 3. shora), která jsou správná a v souladu s obsahem provedených důkazů. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy pak hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o.s.ř.).

12. Zjištěný skutkový [anonymizováno] v zásadě sporný nebyl. Spornou zůstala otázka právního posouzení dopadu neposkytnutí předsmluvních informací podle zákona o spotřebitelském úvěru v listinné podobě na uzavřenou úvěrovou smlouvu, dále oprávněnost nároku žalobkyně na kapitalizovaný úrok do doby prohlášení úvěru za okamžitě splatný a úrok z prodlení za období od [datum] do [datum], tj. aplikace zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií [anonymizováno].

13. Odvolací soud se v prvé řadě ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřena [anonymizováno] o úvěru. Ve smlouvě byl jasně a srozumitelně ujednán úrok z úvěru, způsob jeho splácení formou měsíčních splátek, RPSN, celková částka, kterou žalovaný zaplatí. Žalobkyně žalovanému úvěr ve sjednané výši a za sjednaných podmínek poskytla a žalovaný nedodržel své povinnosti vyplývající ze smlouvy a úvěr přestal řádně splácet. Jelikož byl žalovaný ve vztahu k žalobkyni spotřebitelem, platí pro daný závazkový vztah též ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném a účinném k datu uzavření úvěrové smlouvy (dále jen„ Zákon“) a ustanovení o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebiteli (§ 1810 a násl. o. z.).

14. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru měla nejprve podle § 86 Zákona posoudit úvěruschopnost žalovaného. Tuto povinnost splnila, jak žalovaný sám potvrdil (bylo vyžádáno daňové přiznání, důchodový výměr, doklad o tom, kolik činí náklady na bydlení).

15. Podle § 94 Zákona pak byla žalobkyně povinna poskytnout žalovanému tzv. předsmluvní informace specifikované v § 95 – 99 Zákona, a také mu je náležitě vysvětlit. Jelikož žalovaný žádal o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, byla žalobkyně povinna mu poskytnout informace uvedené v § 95 odst. 1 Zákona, a to prostřednictvím [anonymizováno] podle přílohy [číslo] Zákona (§ 99 odst. 1 [příjmení]). Poskytnutím těchto informací uvedeným způsobem splnila informační povinnosti podle občanského zákoníku, týkající se smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 99 odst. 6 [příjmení]).

16. Informační povinnost podle výše označených ustanovení musí být poskytovatelem úvěru splněna bez zbytečného odkladu poté, co poskytovatel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě informací poskytnutých spotřebitelem podle § 84 Zákona a s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo předtím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy (§ 100 odst. 1 [příjmení]). Zákon tedy stanoví, kdy má poskytovatel úvěru předsmluvní informace poskytnout, nijak však spotřebitele neomezuje v tom, kdy má smlouvu uzavřít. Rozhodnutí, zda a kdy úvěrovou smlouvu uzavře, tedy bylo zcela na žalovaném.

17. Následkem nesplnění informační povinnosti před uzavřením samotné smlouvy není neplatnost úvěrové smlouvy, jak správně dovodil soud prvního stupně. V podstatě totožné informace totiž musí být podle § 106 odst. 1 Zákona uvedeny v samotné smlouvě o úvěru, což se v daném případě stalo.

18. Důsledky porušení požadavků na formu a obsah smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou upraveny v § 110 Zákona. V projednávané věci v úvěrové smlouvě zákonem požadované informace žalovanému poskytnuty byly (tj. zejména celková výše úvěru a podmínky čerpání, doba jeho trvání, roční procentní sazba nákladů, zápůjční úroková sazba).

19. Podle § 118 Zákona byl žalovaný oprávněn od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu ve lhůtě 14 dnů ode dne jeho uzavření. Žalovanému byla ve smlouvě poskytnuta informace o možnosti od smlouvy v této lhůtě odstoupit. I v takovém případě by však žalovaný byl povinen žalobkyni vrátit jistinu úvěru a též úrok z úvěru za podmínek § 118 odst. 4 písm. b) Zákona. Žalovaný v této lhůtě práva od smlouvy odstoupit nevyužil, naopak úvěr začal řádně splácet.

20. V úvěrové smlouvě je uveden telefonní kontakt na žalobkyni, a to na straně 5.

21. Žalovaný podpisem rámcové smlouvy stvrdil, že si přečetl a porozuměl dokumentům uvedeným v čl. 1 smlouvy, a to mimo jiné obchodním podmínkám, podmínkám pro používání úvěru. Ve smlouvě je uvedeno, že pokud mu dokumenty doručeny nebyly nebo se s nimi nemohl dostatečně seznámit, nemá rámcovou smlouvu podepisovat. Žalovaný smlouvu podepsal.

22. Odvolací soud tedy ve shodě se soudem prvního stupně shledal uzavřenou smlouvu jako platnou, včetně ujednání o úrocích. Odvolací soud zdůrazňuje, že ve smlouvě nebyly sjednány smluvní pokuty pro případ řádného nesplácení úvěru a žalobkyně je po žalovaném nepožaduje.

23. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, došlo podle čl.„ Několik bodů k ukončení smlouvy“ odst. 3 Podmínek pro používání úvěru k prohlášení celého úvěru za splatný, a to k datu [datum]. Žalovaný tedy byl v souladu s ujednáním ve smlouvě povinen zbývající nesplacenou část úvěru žalobkyni zaplatit včetně úroků z úvěru, což dosud neučinil.

24. Požadavek na zaplacení úroků z prodlení má oporu v § 1968 a § 1970 o. z. a žalobkyně je požaduje v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. Žalovaný brojil proti požadavku žalobkyně na zaplacení úroku v kapitalizované výši [částka] s tím, že jej žalobkyně požaduje neoprávněně.

26. Tuto námitku neshledal odvolací soud důvodnou. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení úroku z úvěru ve výši 10,9 % ročně, který kapitalizovala za období od [datum] do [datum], tj. do doby prohlášení celého úvěru za okamžitě splatný. Tato částka sestává z úroků z úvěru zahrnutých v jednotlivých splátkách, které žalovaný řádně nezaplatil, tj. ze splátek splatných dne [datum], [datum] a [datum] tak, jak vyplývá ze splátkového kalendáře (čl. 48). Nejedná se tedy o žádnou sankci, jak dovozuje žalovaný ve svém odvolání.

27. Potud se odvolací soud s rozhodnutím soudu prvního stupně v plném rozsahu ztotožnil, neboť je věcně správné.

28. Důvodným však shledal odvolání žalobkyně proti výroku II. rozsudku, kterým soud prvního stupně zamítl požadavek na zaplacení části úroku z prodlení podle zákona č. 177/2020 Sb. Tento zákon se totiž na danou situaci nepoužije, jak namítla žalobkyně, neboť žalovaný byl k datu [datum] v prodlení delším než 30 dnů (§ 3 odst. 3 písm. a)). Konkrétně byl v prodlení již od [datum], k datu [datum] se jednalo o 32 dnů. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je tedy oprávněný i za období od [datum] do [datum].

29. Na základě výše uvedených úvah odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. jako věcně správný potvrdil podle § 219 o.s.ř. (kromě lhůty k plnění) a ve výroku II. jej podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil tak, jak je uvedeno shora ve výroku II. tohoto rozsudku.

30. V části výroku I. o lhůtě k plnění odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit dluh ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku. Odvolací soud vzal v úvahu zhoršený [anonymizována dvě slova] žalovaného, který byl v řízení prokázán, v důsledku něhož pobírá invalidní důchod a aktuálně není zaměstnán. Žalovaný tak bude mít možnost tuto delší lhůtu využít k zajištění finančních prostředků na zaplacení dlužné částky.

31. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť rozsudek soudu prvního stupně částečně změnil. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. V řízení před soudem prvního stupně sestávaly náklady řízení ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], ze tří paušálních náhrad po [částka] podle § 1 odst. 1, 3 písm. a), c) vyhl. 254/2015 Sb. (žaloba, výzva k plnění, účast u jednání) a cestovného ve výši [částka] (za cestu vlakem z [obec] do [obec] a zpět ve výši [částka] a MHD ve výši [částka]) podle § 137 odst. 1 o.s.ř., tj. celkem [částka]. V odvolacím řízení sestávaly náklady řízení ze dvou paušálních náhrad po [částka] podle § 1 odst. 1, 3 písm. a), b) vyhl. 254/2015 Sb. (odvolání, vyjádření k odvolání žalovaného), tj. celkem [částka] Odvolací soud proto přiznal žalobkyni na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku [částka] Lhůtu k plnění určil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. shodnou jako v případě rozhodnutí o věci samé, a to ze stejných důvodů.

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, které se podává ve lhůtě dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně za podmínek § 237 o.s.ř.