pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem výrokem I. zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím, a výrokem II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky s tvrzením, že nesprávným úředním postupem, který spočíval v tom, že došlo k dražbě jeho nemovitostí bez pravomocné dražební vyhlášky, nebylo tedy možné přezkoumat a dosáhnout případné nápravy v rámci odvolání proti dražební vyhlášce, čímž mu bylo znemožněno se domoci rozhodnutí, které by splňovalo podmínky uvedené v § 8 odst. 1 zákona ř. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), a v důsledku toho mu vznikla škoda představována rozdílem mezi skutečnou hodnotou nemovitostí a jejich cenou, za kterou byly vydraženy. Podle žalobce se nejedná o běžný nesprávný postup, který vyvrcholí rozhodnutím, které účastník řízení napadne a následně je zjednána náprava, a proto je třeba na tento případ nahlížet jako na případ zvláštního zřetele, a to i s ohledem na specifika výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí.

3. Podle žalované nelze daný případ posuzovat podle ustanovení OdpŠk vztahujících se k institutu nesprávného úředního postupu, ale výlučně podle ustanovení OdpŠk vztahujících se k institutu nezákonného rozhodnutí, protože postup soudního exekutora vedl a byl dovršen vydáním rozhodnutí – usnesení o příklepu, které za nezákonné ve smyslu § 8 OdpŠk považovat nelze.

4. Po stránce skutkové vyšel soud prvního stupně ze zjištění, která učinil o průběhu exekučního řízení vedeného proti žalobci pro pohledávku [částka] příslušenstvím podle pravomocného vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], která zevrubně zrekapituloval v bodu 3 odůvodnění napadeného rozsudku. Z nich se podává, že exekuce na majetek povinného (žalobce) byla nařízena usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (právní moc [datum rozhodnutí]), že exekučním příkazem soudního exekutora ze dne [datum] bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem nemovitostí povinného, mj. nemovitostí v obci [obec] (právní moc [datum]), že usnesením soudního exekutora ze dne [datum] byla určena cena nemovitostí v obci [obec] částkou [částka] (právní moc [datum]), že usnesením soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla nařízena elektronická dražba nemovitostí v obci [obec] na den [datum], že dne [datum] bylo Exekutorskému úřadu Brno doručeno podání povinného ze dne [datum], adresované k č.j. [číslo jednací] a č.j. [číslo jednací], ve kterém povinný mimo jiné vznesl požadavek na vypracování nových odhadů s upozorněním, že se i nadále bude bránit před neoprávněnou exekucí, že dne [datum] povinný zaslal exekučnímu soudu podání označené jako„ návrh na zastavení exekuce a nařízené dražby“, ve kterém namítl, že se draží nemovitosti bez aktuálního odhadu a že žádá o zastavení exekuce a nařízené dražby č.j. [číslo jednací], že povinný byl vyzván usnesením exekučního soudu ze dne [datum] k odstranění vad podání ze dne [datum], ve kterém byl výslovně upozorněn, že pokud tímto podáním měl na mysli odvolání proti usnesení soudního exekutora o nařízení dražebního jednání č.j. [číslo jednací], aby uvedené podání náležitým způsobem doplnil, že dne [datum] bylo exekučnímu soudu doručeno podání povinného, ve kterém v reakci na jeho výzvu sdělil, že sleduje dosažení zastavení exekuce, případný odklad, a zrušení nařízené dražby, která byla nařízena na podkladě neaktuálního znaleckého posudku, že dne [datum] proběhla elektronická dražba nemovitostí, které byly vydraženy za částku [částka], že usnesením soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soudní exekutor udělil vydražiteli příklep na vydražené nemovitosti za nejvyšší podání [částka], že proti tomuto usnesení nebylo podáno odvolání a nabylo tak právní moc ze dne [datum] a že dne [datum] proběhlo u Exekutorského úřadu Brno – město jednání o rozvrhu majetkové podstaty získané prodejem předmětných nemovitostí.

5. Po právní stránce dospěl s odkazem na ustanovení § 1, § 5, § 8 a § 13 odst. 1 OdpŠk k závěru, že žaloba není důvodná. Vyšel ze skutkového vymezení žalovaného nároku, kdy žalobce jako odpovědnostní titul označil chybné označení doložky právní moci na usnesení soudního exekutora o dražebním jednání a následně provedené dražbě nemovitostí ve vlastnictví žalobce na základě nepravomocné dražební vyhlášky, v důsledku čehož žalobce dovozoval vznik škody, představující rozdíl mezi skutečnou hodnotou dražených nemovitostí a cenou, za kterou byly vydraženy. Konstatoval, že v obecné rovině lze chybné vyznačení doložky právní moci na usnesení o dražebním jednání považovat za nesprávný úřední postup, když podání žalobce ze dne [datum] a [datum], doplněné podáním ze dne [datum], byla podle obsahu exekučním soudem posouzena nesprávně (viz usnesení Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]), nicméně k tvrzené majetkové škodě nedošlo v přímé příčinné souvislosti s chybně vyznačenou doložkou právní moci na usnesení o nařízení dražebního jednání, protože tento nesprávný úřední postup se projevil až po následně provedené dražbě, kdy soudní exekutor udělil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] příklep na vydražené nemovitosti vydražiteli. Teprve až po právní moci tohoto rozhodnutí mohlo dojít k případnému vzniku škody na straně žalobce, neboť ho mohl napadnout odvoláním podle § 336k o.s.ř., ve znění účinném v době zahájení exekučního řízení podle čl. II. bod 1 přechodných ustanovení zákona č. 396/2012 Sb. K tomu však ze strany žalobce nedošlo, což ostatně také sám potvrdil. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o příklepu, na základě kterého žalobci mohla potencionálně vzniknout škoda, nebylo pro nezákonnost zrušeno, nebyly dány podmínky pro odpovědnost žalované za škodu podle OdpŠk. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a přiznal v řízení úspěšné žalované 3× paušální náhradu nezastoupeného účastníka v celkové výši [částka].

6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Nesouhlasil s právním posouzením žalovaného nároku. Setrval na své argumentaci, že se jednalo o„ chybný“ úřední postup, kdy dražba byla provedena na základě nepravomocné dražební vyhlášky. Následný postup soudního exekutora o udělení příklepu a rozvrhu podstaty již podle žalobce protiprávní nebyl s tím, že bez dražební vyhlášky by nemovitosti nemohly být vydraženy, neboť není právně možné, aby byl udělen příklep bez pravomocné dražební vyhlášky a aby byl proveden rozvrh bez pravomocného udělení příklepu a bez pravomocné dražební vyhlášky, k čemuž v daném případě došlo. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

7. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného.

8. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., postupem podle § 214 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

9. Soud prvního stupně rozhodl ve věci na základě správných skutkových zjištění, které nebyly zpochybněny ani odvoláním žalobce, který brojí jen proti právnímu posouzení žalovaného nároku.

10. Soud prvního stupně při posuzování opodstatněnosti žaloby správně akcentoval, že žalobce odvíjí odpovědnost žalované za škodu od nesprávného úředního postupu exekučního soudu, potažmo soudního exekutora, v podobě nesprávného vyznačení doložky právní moci na usnesení soudního exekutora ze dne [datum], jímž bylo nařízeno dražební jednání (vydání dražební vyhlášky), v důsledku čehož došlo k realizaci dražby nemovitostí ve vlastnictví žalobce, a v příčinné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem žalobce dovozoval vznik tvrzené škody. Na základě takto vymezeného skutkového stavu dospěl ke správnému závěru, a to s ohledem na specifika řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, že za situace, kdy odvoláním nebylo napadeno usnesení o příklepu, přičemž v důsledku takového postupu mohlo být toto usnesení odvolacím soudem změněno tak, že se příklep neuděluje (při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona), jímž by mohlo dojít k tvrzené škodě na straně žalobce, nejsou dány podmínky pro odpovědnost žalované za tvrzenou škodou podle OdpŠk.

11. Soud prvního stupně nepochybil, když konstatoval, že v obecné rovině nesprávné vyznačení doložky právní moci na usnesení o dražebním jednání lze považovat za nesprávný úřední postup, a poté správně dovodil, že k tvrzené škodě nedošlo v přímé příčinné souvislosti s takto popsaným nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 336k odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., ve znění účinném do 31. 12. 2012, usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení § 219a se nepoužije.

13. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je nemožnost zúčastnit se dražby důvodem ke změně usnesení soudu prvního stupně o příklepu zejména tehdy, jestliže v důsledku nezákonného postupu soudu byl vyloučen z účasti na dražbě dražitel (nikoliv povinný, který dražitelem být nemůže). Při nařízení dražebního jednání soud poruší zákon například tehdy, jestliže vydal dražební vyhlášku, ačkoliv usnesení o ceně (§ 336a odst. 1 o. s. ř.) dosud nenabylo právní moci, jestliže dražební vyhláška neobsahovala všechny stanovené výroky, popřípadě některý z výroků byl v ní uveden v rozporu se zákonem, což vedlo (mohlo vést) k tomu, že účastník neuplatnil do zahájení dražebního jednání svá práva. Při provedení dražby je zákon porušen například tím, že soud neumožnil dražit všem oprávněným dražitelům, jestliže neudělil příklep dražiteli, jehož předkupní právo bylo prokázáno a který učinil stejné nejvyšší podání jako vydražitel, jestliže soud neumožnil přítomným při dražbě podat námitky proti příklepu, jestliže soud neodročil jednání, ačkoliv tak učinit měl, neboť nebyly splněny podmínky k provedení dražby. Konkrétní porušení zákona při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby musí být navíc v příčinné souvislosti s udělením příklepu vydražiteli (k příklepu by nedošlo, pokud by se soud takových porušení v dané věci vyvaroval). K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

14. Řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti je rozděleno do několika relativně samostatných fází (1/ nařízení výkonu rozhodnutí, 2/ určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou, a určení výsledné ceny, 3/ vydání dražební vyhlášky, 4/ prodej nemovitosti v dražbě, 5/ rozvrh rozdělované podstaty), v nichž se řeší vymezený okruh otázek, přičemž pravomocné rozhodnutí, jímž je ukončen určitý úsek, je předpokladem pro další pokračování v řízení a současně vylučuje možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

15. V této posuzované věci je však skutkový stav ohledem na specifika řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, které je rozděleno do výše popsaných relativně samostatných fází, jiný oproti stavu, ze kterého vychází soudní judikatura, která dospěla k závěru, že nesprávné vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí je nesprávným úředním postupem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), neboť tvrzená škoda má spočívat v rozdílu mezi skutečnou hodnotou vydražených nemovitostí a jejich cenou, za kterou byly vydraženy při dražebním jednání dne [datum], které nemělo proběhnout, protože rozhodnutí o dražebním jednání nebylo pravomocné (nebylo rozhodnuto o odvolání povinného (žalobce) ze dne [datum], které bylo doplněno [datum] a [datum]). V daném případě tak bylo třeba vycházet z toho, že byť nesprávné vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí o dražebním jednání vedlo k další fázi řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, jímž byl prodej nemovitosti v dražbě, která se promítla do rozhodnutí o příklepu ze dne [datum], jenž nebylo napadeno odvoláním. Nesprávné vyznačení doložky právní moci na usnesení o dražebním jednání se tak projevilo ve vydání rozhodnutí o příklepu, a proto soud prvního stupně zcela správně dovodil, že za situace, kdy rozhodnutí o udělení příklepu mohlo být podle § 336k odst. 3 o.s.ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012, změněno, pokud při nařízení dražebního jednání nebo provedení dražby došlo k porušení zákona, že k tvrzené škodě nedošlo v přímé příčinné souvislosti s nesprávným vyznačením doložky právní moci na usnesení o nařízení dražebního jednání, ale mohlo dojít až v souvislosti s rozhodnutím o udělení příklepu, které však nelze považovat za nezákonné ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, neboť nedošlo k jeho změně odvolacím soudem podle § 336k odst. 3 o.s.ř., ve znění účinném do 31. 12. 2012, na základě odvolání podaného ze strany povinného (žalobce), které mu občanský soudní řád poskytoval k ochraně jeho práv. V úvahu proto přicházela pouze odpovědnost státu za škodu z titulu nezákonného rozhodnutí, pro níž však vzhledem k nevyužití opravného prostředku ze strany povinného proti usnesení o příklepu nebyly naplněny zákonem stanovené podmínky. Uplatnění žalobního nároku se základem ve shodných skutečnostech, opřené o tvrzený nesprávný úřední postup orgánů státu, tak nemohlo být po právu (k tomu srovnej usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] - vyústil-li nesprávný úřední postup, který byl zpochybněn účastníkem řízení, ve vydání rozhodnutí tento postup aprobující, pak bylo způsobilým titulem pro uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998Sb. právě toto nesprávné rozhodnutí, a nikoliv nesprávný úřední postup, který mu předcházel).

16. Za daného skutkového stavu se nemohlo jednat o případ zvláštního zřetele hodný, který má na mysli ustanovení § 8 odst. 3 OdpŠk, jak dovozoval žalobce.

17. Odvolací soud proto potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé, včetně věcně správného akcesorického výroku o nákladech řízení podle § 219 o.s.ř.

18. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 224 odst. 1 os.ř. a contrario, když úspěšné žalované v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly.