o odvolání žalobce proti výrokům IV. a V. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve znění doplňujícího rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem ve znění doplňujícího rozsudku soud prvního stupně uložil 1. žalované zaplatit žalobci částku [částka] (výrok I.), uložil 2. žalované zaplatit žalobci částku [částka] (výrok II), rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok III.), zamítl žalobu, aby 1. žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] (výrok IV.) a zamítl žalobu, aby 2. žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] (výrok V.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na 1. žalované zaplacení částky [částka] a na 2. žalované zaplacení částky [částka] jako náhrady škody, která mu měla vzniknout tím, že mu obě žalované na základě uzavřených rámcových smluv o dodávkách potravinářského zboží do jeho prodejen dodaly vadné potraviny a za to mu byla udělena [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] pokuta ve výši [částka], [částka] činila paušální náhrada za správní řízení a částka [částka] představovala náklady na laboratorní rozbor vzorků. Žalobce se domáhal, aby soud stanovil podíl každého ze škůdců (žalovaných) na vzniklé škodě. Obě žalované svou odpovědnost za vzniklou škodu nesporovaly, včetně její výše a příčinné souvislosti, avšak sporovaly míru své účasti na ní.

3. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že vzal za prokázané, že žalobci byla [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] udělena pokuta v konečné výši [částka] za různá pochybení v souvislosti s tím, že uvedl na trh 7 potravin od 7 různých výrobců či dodavatelů, z nichž některé byly nebezpečné, některé nebyly vhodné k lidské spotřebě, na některých byly uvedeny zavádějící nebo nepravdivé informace o zboží. Vzal za nesporné, že mezi žalobcem a oběma žalovanými byly uzavřeny rámcové smlouvy o dodávkách potravin do prodejen žalobce, na základě nichž obě žalované dodávaly do těchto prodejen zboží (potraviny) . 1. žalovaná dodala žalobci brambory konzumní pozdní, odrůda [příjmení], šarže L: [číslo], přičemž část várky [hmotnost], konkrétně 7 hlíz, neodpovídala deklarované odrůdě. 2. žalovaná dodala žalobci uzenářské výrobky [obec] [anonymizováno] [hmotnost] a [obec] [anonymizováno] [hmotnost], na kterých byly pohledem zjištěny kolonie plísní okem viditelné a jednalo se tedy o výrobek nebezpečný, nevhodný lidské spotřebě. Za oba delikty hrozilo uložení pokuty až do výše [částka]. Pokuta ve správním řízení byla uložena podle absorpčního principu, kdy za všechny přestupky je ukládán jeden úhrnný trest ve výměru za ten ze sbíhajících se přestupků, který je nejpřísněji postižitelný. Za šest přestupků hrozila pokuta až do výše [částka], za dva až do výše [částka]. Jako typově nejzávažnější přestupek se jeví uvádění potravin nikoli bezpečných, ochrana zdraví spotřebitele je významnější než jeho klamání. Rozhodujícím momentem je pak i množství zboží nikoli bezpečného. Jako nejzávažnější správní orgán označil přestupek spáchaný uvedením na trh potraviny [obec] [anonymizováno] [hmotnost] nevhodné k lidské spotřebě v množství 7 [anonymizováno]. U 1. žalované shledal soud prvního stupně její účast na vzniklé škodě v rozsahu 10 %, neboť za porušení zákona z její strany sice bylo možno udělit pokutu až do výše [částka], avšak v daném případě se nejednalo o ohrožení spotřebitele, ale„ pouze“ o jeho poškození, přičemž z celkové kontrolované várky [hmotnost] neodpovídalo deklarovanému druhu brambor 7 hlíz. Z udělené pokuty [částka] (vč. správního poplatku [částka]) činí 10 % částku [částka] Náklady na laboratorní rozbor byly vynaloženy na rozbor brambor dodaných 1. žalovanou, proto je tento nárok žalobce oprávněný (částka [částka]). Soud prvního stupně neshledal, že by u přestupku přičitatelného 1. žalované byla dána spoluúčast žalobce na vzniklé škodě, neboť ke zjištění jiné odrůdy bylo potřeba provést laboratorní zkoumání. U 2. žalované shledal jako odpovídající míru její účasti na škodlivém následku v rozsahu 60 %, neboť porušení zákona dodáním nebezpečného výrobku, kteréžto porušení shledal správní orgán jako typově nejnebezpečnější, je proviněním závažným, a to i s přihlédnutím k tomu, že závadnost potraviny (pokrytí koloniemi plísní) byla snadno zjistitelná okem přes průhledný obal. Právě s poukazem na to, že plíseň byla na výrobcích okem viditelná přes průhledný obal shledal soud prvního stupně spoluzavinění na vzniklé škodě na straně žalobce v rozsahu 10 %, neboť žalobce mohl vzniku škody zabránit. Proto přiznal žalobci vůči 2. žalované 50 % z částky [částka] (60 % - 10 %), tj. částku [částka]. Soud prvního stupně hodnotil míru účasti žalovaných na vzniklé škodě i s ohledem na další porušení, za která byla pokuta udělena. O nákladech řízení rozhodl s ohledem na to, že všichni účastníci se náhrady nákladů řízení výslovně vzdali.

4. Proti výrokům IV. a V. tohoto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Namítl, že soud prvního stupně nesprávně určil výši míry účasti každé ze žalovaných na škodlivém výsledku. Souhlasil s tím, že mezi stranami byla sporná právě a jen míra účasti jednotlivých žalovaných na škodlivém následku. Měl za to, že míra účasti1. žalované by měla být v plné výši, ale pokud bude shledáno, že ne, nechť její podíl činí alespoň 15 %, tj. [částka]. Přestupek 1. žalované je typově shodně závažný. V daném případě se však jednalo o vysokou míru závažnosti, neboť na trh bylo uvedeno velké množství výrobku brambory konzumní pozdní, odrůda [příjmení], a to celkem 4 200 [anonymizováno] po 5 kg baleních. Mohlo tedy dojít k ohrožení zájmů tisíců spotřebitelů. [jméno] účasti 2. žalované by měla být rovněž v plné výši, eventuálně v rozsahu alespoň 70 % a bez spoluzavinění žalobce. Jednalo se o přestupek nejzávažnější, neboť ochrana zdraví spotřebitelů je jedním z nejdůležitějších právem chráněných zájmů. Pokud se jedná o spoluzavinění, uvedl, že potravina sice byla opatřena průhledným obalem, ale po žalobci nelze spravedlivě požadovat, aby při obrovském množství nabízených potravin, které jsou navíc během dne v prodejních prostorách obměňovány a doplňovány, kontroloval každý jednotlivý kus potraviny nabízené k prodeji a odhaloval vady, za něž nesou odpovědnost jeho dodavatelé. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že 1. žalované uloží zaplatit žalobkyni částku [částka] a 2. žalované částku [částka]. Případného práva na náhradu nákladů řízení se výslovně vzdal. U odvolacího jednání doplnil, že náhradu škody po ostatních subjektech, které se podílely na vzniklé škodě, zatím nepožadoval.

5. První žalovaná navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně s tím, že jej akceptuje a vzdala se práva na náhradu nákladů řízení.

6. 2. žalovaná rovněž navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Měla sice určité výhrady ke stanovenému poměru zavinění, avšak rozsudek akceptovala, neboť si je vědoma závažnosti dodání nebezpečného výrobku na trh. Měla však za to, že zde rozhodně není dán prostor pro další navýšení jejího podílu, neboť subjektů, které se provinily, bylo více a nebylo by správné, aby celou náhradu škody nesli jen dva z nich. Práva na náhradu nákladů řízení se rovněž vzdala.

7. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobce rozsudek včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné jen částečně.

8. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě provedených důkazů tak, jak je popsán v jeho rozsudku, na který pro stručnost odkazuje, a to zejména na obsah rozhodnutí [anonymizováno] zemědělské a potravinářské inspekce, [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], a rozhodnutí [anonymizováno] zemědělské a potravinářské inspekce, [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] (odst. 10. a 11. napadeného rozsudku). Mezi stranami pak bylo nesporné, že obě žalované dodávaly žalobci na základě uzavřených rámcových smluv potravinářské zboží do jeho prodejen. Obě žalované uznávaly svůj podíl na vzniklé škodě představující výši pokuty, která byla žalobci uložena za přestupky spáchané porušením čl. 14 odst. 1 nařízení 178/2002, čl. 7 nařízení 1169/2011 a zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, částku správního poplatku a u 1. žalované částku vynaloženou na laboratorní rozbory.

9. Skutkový stav nebyl mezi stranami sporným. Spornou zůstala pouze otázka určení míry účasti jednotlivých žalovaných na vzniklé škodě podle § 2915 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (o. z.).

10. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

11. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

12. Podle § 4 odst. 2 písm. h) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití je zneužitím významné tržní síly zejména požadování náhrady sankce uložené kontrolním orgánem po dodavateli bez existence jeho zavinění.

13. Podle § 2915 odst. 2 o. z. jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi.

14. Odvolací soud se předně ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o tom, že v daném případě je odpovědnost za vzniklou škodu na straně obou žalovaných dána, jak samy uznávaly, a je namístě postup podle § 2915 odst. 2 o. z., neboť celkově vzniklou škodu (uloženou pokutu + správní poplatek) nelze přičíst každému ze škůdců. Ve správním řízení byla uložena pokuta v souhrnné výši za to, že žalobce uvedl na trh potraviny, které nebyly bezpečné, ev. byly nedostatečně označené, příp. neodpovídaly deklarované odrůdě, přičemž se jednalo o potraviny, které byly do prodejen žalobce dodány různými, na sobě nezávislými dodavateli, kteří měli společné pouze to, že jimi dodané zboží bylo žalobcem nabízeno v jeho prodejně. Jednalo se tedy o samostatná porušení povinností, která byla před správním orgánem projednána společně.

15. Potud je tedy nárok žalobce, který takový postup v žalobě navrhoval, opodstatněný. Bylo pak nesporné, že částka za laboratorní rozbor vzorků se týkala pouze 1. žalované, neboť byly provedeny rozbory jí dodaného zboží (brambor).

16. Není však správná úvaha žalobce, který na jednu stranu žádal určit podíly žalovaných na vzniklé škodě podle míry jejich účasti, na druhou stranu žaloval každého z nich o zaplacení celé částky uložené pokuty vč. správního poplatku, tj. částky [částka]. S takovým nárokem nemohl být nikdy úspěšný, neboť celkově vzniklá škoda (na pokutě a správním poplatku), za níž lze přičíst podíl odpovědnosti oběma žalovaným činí částku [částka], která mohla být v případě obvyklého postupu podle § 2915 odst. 1 o.z. žalobci přiznána proti oběma žalovaným maximálně společně a nerozdílně.

17. Při určení míry účasti jednotlivých škůdců na vzniklé škodě nebylo možno pominout, že pokuta ve správním řízení byla žalobci uložena nejen za zboží, které mu dodaly 1. a 2. žalovaná, ale i další subjekty. [jméno] účasti jednotlivých škůdců na vzniklé škodě je tedy třeba určit s ohledem na celkový počet škůdců, kteří se svým jednáním podíleli na tom, že žalobci byla uložena pokuta a bylo třeba zvažovat i možné spoluzavinění na straně žalobce podle § 2918 o. z., jak správně uvažoval soud prvního stupně.

18. Z provedeného dokazování nepochybně vyplývá, že po úpravě provedené rozhodnutím [anonymizována tři slova] zemědělské a potravinářské inspekce, který rozhodoval k odvolání žalobce, činila celková výše pokuty udělené žalobci [částka], náklady řízení činily částku [částka] a náklady na laboratorní vzorky částku [částka]. Pokuta byla udělena jako úhrnná za přestupky uvedené pod bodem 3. – 8. rozhodnutí, tj. jednalo se o šest přestupků. U dvou přestupků sám žalobce připustil, že protiprávní stav mohl nastat nesprávným skladováním na prodejně (přestupek [číslo] – [obec] kostky na guláš [hmotnost] a přestupek [číslo] – [anonymizována dvě slova], síťka [hmotnost]), nicméně závadné zboží dodalo do prodejen žalobce šest různých dodavatelů. Celkovou výši pokuty (vč. nákladů správního řízení), tj. částku [částka] je tedy třeba poměrně rozdělit mezi šest subjektů podle míry jejich účasti na vzniklé škodě.

19. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že nejvyšší míru účasti na vzniklé škodě lze spatřovat na straně 2. žalované, která dodala do prodejny žalobce zboží – potravinu [obec] [anonymizováno] [hmotnost], kontrolovaná dávka [anonymizována dvě slova] (3 kg) a [obec] [anonymizováno] [hmotnost], kontrolovaná dávka 1 [anonymizováno] (0,7 kg) (přestupek [číslo]), neboť u všech [anonymizována dvě slova] potraviny [obec] [anonymizováno] [hmotnost] byly pohledem zjištěny pod průhledným obalem kolonie plísní okem viditelné, stejně tak byly kolonie plísní okem viditelně zjištěny u [obec] [anonymizováno] [hmotnost] a tyto potraviny byly vyhodnoceny jako nevhodné pro lidskou spotřebu z důvodu kontaminace cizorodou látkou. V rámci přestupkového řízení byla sice zjištěna i u jiných kontrolovaných potravina jejich nevhodnost k lidské spotřebě (přestupek [číslo] – [obec] kostky na guláš [hmotnost], které byly zkažené, přestupek [číslo] – kozí sýr 250 g, na kterém byly zjištěny plísně), avšak zde se jednalo o podstatně menší množství než u přestupku [číslo] u přestupku [číslo] to byla dvě balení guláše a u přestupku [číslo] dvě balení sýra. U přestupku [číslo] – sýr [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [hmotnost], plátky, bylo zjištěno nedostatečné označení datem použitelnosti, u přestupku [číslo] – [anonymizována dvě slova] síťka [hmotnost], byly uvedeny zavádějící informace o hmotnosti balení – hmotnost uvedená na obalu neodpovídala skutečné hmotnosti v době kontroly, a u přestupku [číslo] – brambory konzumní pozdní, odrůda [příjmení], č. šarže L: [číslo], které dodala 1. žalovaná, bylo zjištěno, že v kontrolované dávce [hmotnost] se nacházelo sedm hlíz brambor jiné odrůdy, čímž došlo k uvedení pro spotřebitele zavádějící informace. U přestupků [číslo] nedošlo k ohrožení zdraví spotřebitelů, u přestupků [číslo] se jednalo o menší množství potraviny nevhodné k lidské spotřebě.

20. Odvolací soud se ztotožňuje s tím, že na straně 1. žalované je dána míra její účasti na vzniklé škodě v rozsahu 10 %. Jí dodané zboží sice přímo neohrozilo zdraví spotřebitelů, avšak na druhou stranu bylo dodáno částečně jiné zboží, než bylo označeno (brambory jiné než deklarované odrůdy), kdy je třeba k tíži 1. žalované zohlednit i to, že jinou odrůdu bramborové hlízy prakticky spotřebitel nemůže sám okem poznat (o čemž svědčí i to, že i kontrolní orgán musel nechat provést laboratorní rozbor). Odvolací soud souhlasí též s tím, že v daném případě nelze z tohoto důvodu přičíst spoluzavinění žalobci.

21. Stejně tak by se jako odpovídající míra účasti na vzniklé škodě v rozsahu 10 % jevila u přestupků [číslo] kdy rovněž nebylo ohroženo přímo zdraví spotřebitelů a jednalo se o menší množství dodaného zboží. U přestupků [číslo] se jeví jako odpovídající míra účasti na vzniklé škodě rozsah 15 %, neboť byly nabízeny potraviny zkažené (vepřové kostky na guláš) a plesnivé (kozí sýr), avšak v množství dvou kusů v každém případě. Je pak otázkou, která již přesahuje toto řízení, zda vznik škody zavinily subjekty, které zboží do prodejen žalobce dodaly či zjištěná pochybení jsou přičitatelná výlučně žalobci či by byla eventuálně dána jeho spoluodpovědnost. V projednávané věci nebyl zjišťován skutkový stav týkající se těchto jiných potravin a dokazování bylo zaměřeno výlučně k potravinám dodaným 1. a 2. žalovanou, které svou odpovědnost uznávaly. V případě ostatních dodavatelů tomu však může být jinak. Uvedená úvaha odvolacího soudu tedy směřuje pouze k tomu, aby bylo možno adekvátně určit míru účasti na vzniklé škodě na straně 1. a 2. žalované a za skutkového stavu, který byl zjištěn v projednávané věci.

22. S ohledem na výše uvedené, kdy nelze pominout míru účasti i ostatních subjektů, resp. dílčích přestupků, za něž byla uložena úhrnná pokuta, na vzniklé škodě (uložené pokutě), se jeví míra účasti na vzniklé škodě na straně 2. žalované stanovená soudem prvního stupně v rozsahu 60 % jako nepřiměřeně vysoká. I jiné subjekty totiž pochybily, dva z nich též uvedením potraviny nebezpečné lidské spotřebě. Odvolacímu soud se jeví jako odpovídající míra účasti 2. žalované na vzniklé škodě v rozsahu 40 % (byla dodána potravina ohrožující přímo zdraví spotřebitelů v počtu 11 [anonymizováno]). Odvolací soud pak souhlasí s úvahou soudu prvního stupně o částečném spoluzavinění ze strany žalobce, a to v rozsahu 10 %, neboť mohl škodlivému následku zabránit, pokud by kontroloval vystavené zboží na prodejně. Žalobce je odpovědný za to, jaké zboží na svých prodejnách nabízí a zcela jistě není nepřiměřený požadavek, aby nenabízel zboží plesnivé či jinak zkažené a tím nevhodné k lidské spotřebě. Je už na něm, jak toto zajistí. Ostatně má povinnost dodržovat stanovené požadavky na jakost a bezpečnost potraviny podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, včetně příslušných předpisů evropského práva. Ačkoli tedy odvolací soud ve vztahu k 2. žalované shledal jinou míru účasti na vzniklé škodě, je třeba vycházet z toho, že 2. žalovaná rozsudek soudu prvního stupně akceptovala, odvolání proti němu nepodala (stejně jako první žalovaná).

23. Na základě výše rozvedených úvah shledal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně věcně správným, kromě výpočtu částky, kterou je povinna žalobci zaplatit 1.žalovaná. Pokud je totiž 1. žalovaná povinna zaplatit žalobci 10 % z částky [částka], tj. částku [částka] a k tomu náklady na laboratorní vzorky ve výši [částka], měla by žalobci zaplatit celkem [částka]. Soud prvního stupně však uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka], tj. o [částka] méně. V tomto směru je tedy jeho rozhodnutí nesprávné a odvolací soud proto přistoupil podle § 220 odst. 1 o.s.ř. v tomto rozsahu ke změně výroku IV. rozsudku a ve zbývajícím rozsahu jej v tomto výroku potvrdil jako věcně správný (§ 219 o.s.ř.). Výrok V. rozsudku soudu prvního stupně je taktéž věcně správný, a proto byl rovněž podle § 219 o.s.ř. odvolacím soudem potvrzen.

24. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť všichni účastníci se práva na náhradu nákladů řízení, jak před soudem prvního stupně, tak odvolacího vzdali.

25. Výroky I. a II. rozsudku nebyly odvolání napadeny, a tudíž zůstaly nedotčeny.